1
masthead
10. října 1908. Čislo 279.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
německé obstrukci a žádá jich, aby na dále svorně
postupovali k obraně práv a potřeb českého národa
a aby neústupně hájili rovnoprávnost jazyka českého
a nerozdílnost našeho království. Starosta MUDr. V.
Baur
Z Unhošič. Podepsaná měsiská rada vděčně vítá
pevně semknutí se všech stran českých na zemském
sněmu království českéha proti bezpříkladně směle
z lehkomyslné obstrukci německých poslanců, vrouc
ně si přejíc, aby zástupcové naši, jsouce pamětliv
národní cti, žádnými sliby a zdánlivými ústupky ne
dali se odvrátiti od neoblomného jednotného a do-
sledného postupu. Městská rada v Únhošti. Starosta
Jos. Dundr.
Z Rychnova n. Kn. Rada měsla Rychnova n. K
vyslovuje úplný souhlas se svorným postupem všech
poslanců českých na sněmu království českéhoa
židá je, by při něm pevně setrvali a nečinili žádných
ústupků obstrukci, Němci úmyslně způsobené. Sta-
rosta: Dr. Lan ger.
Z Vysokého Mýla. Obecn! zastupilelsívo král
věn. měsla Vysokého Mýta v zasedání svém dne
6. října 1908 jednomyslně připojilo se ku projevu
Svazu českých měst při sjezdu v Praze, dne 26. září
t. r. učiněnému, a odsoudilo co nejrozhodněji pustou
ohstrukci a provokaci německou, na sněmu království
českého, jakož i zuřivé a násilné útoky Němců n
nezadutelná práva národa českého. Obecní zastu-
pilelstvo vílajíc upřímně sjednocení všech českých
sran na sněmu zemském, projevuje plný souhla
1 posavadním postupem českých poslanců zemských
a žádá je důtklivě, aby neohroženě postavili se na
odpor německé zpupnosti a neústupně vytrvali v tom-
to nám vnuceném boji v plném vědomi, že veškeren
český lid stojí svorně a neochvějně za svým po-
selstvem. Starostův náměstek: Jan Podhajský.
MUDr
Baur
Unhošič
Dundr
Rychnův
Němec
Podhajský
Jos
Rychnov můj
Obecn
Vysoký Mýto
Praha
svaz český město
5
article
Zem. poslanec, primátor dr. K. Groš
o situaci politické
stemluvil na včerejší schůzi Klubu voličů novoměst
ských, jež se konala v restaurantu Choděrově a byla
velmi četně navštívena.
Starosta p. dr. Grož zahájil rozpravu poukazem
na to, že přes veškeré naléhání veřejnosti české, aby
svolán byl sněm král. českého, vláda dlouho se svo-
láním tím otálela, ač poukazováno bylo na to, že
sěm má tolik a tak vážných úkolů, že není možno,
aby svolán byl na tak krátký čas, jak tomu bylo za
dob dřívějších. Konečně vláda svolala sněm na 15
září a sotva že sněm se dostal přes počáteční for-
mální záležitosti, vystoupili Němci v zemském vý-
boru s požadavkem, že mezi svěmovními aktnáry má
být aktuár národnosti německé a když většina zem-
ského výhoru požadavku tomu nevyhověla, zahájili
na sněmu obstrukci. Nepovolání aktuára národnosti
německé bylo tedy jaksi první příčinou k vypovědění
boje sněmu. Věc sama zdá se jen při povrchním po-
zorování nepatrnou. Ve skutečnosti ve věci té leží
otázka zásadního významu. Dosud totiž při úřadní-
cích zemského výboru hledělo se pouze k tomu,
odpovídají li podmínkám a jsou-li dle podmínek těch
dotatečně pokud se týče výborně kvalifikovaní. Nyní
pojednou ma být položen požadavek nový, to jes
národnost úřadníka.
K Groš
Choděrův
doktor
Grož
Němec
6
article
Česká majorita zemského výboru v této novol
spatřovala odchylku proti dosavadnímu postupu
proto se novotě té vzepřela, majíc na paměti, k jakým
konsekvencím zavedení rubriky národnostní vedeu
úřadníků státních ve zněměeném území. Němcům po
prvých obstruknčích výpadech se zdálo, že přece jen
jest pro pozorovatele slabým důvodem pro zahá jení
obstrukce, že úřadník některý nebyl pojat do sně-
movní kanceláře a záhy prohlásili ústy dra. Schrei-
nera a dra. Pergelta, že je to vlastně soubor celých
dlouholetých jejich bojovných programů, které je
nuli, aby systematicky pracovali k ohrožení snč-
movní činnosti a vytkli přimo, že mají úmysl, ne-
dopustiti sněmování a způsobiti tím vládě takové
nesnáze, ze kterých by třeba vyplynula krise vládní.
Němec
7
article
Tento důvod, jimi uváděný, byl vynalezen ex post,
sle tolik sluší míti na paměti, že jedna z otázek jistě
by bývala předmětem obstrukčního boje německého
at by se byla rozřešila otázka aktuára jakkoliv. Něm-
ci za každou cenu budou ze brániti, aby jakýkoli
spravedlivý volební řád do sněmu království českého
stal se skutkem a poněvadž právě v nynějším zase
dání sněmu měla být předložena osnova, bylo jisto,
te Němci stůj co stůj k obstrukční taktice sáhnou
Řečník vykládá dále, že otázka poražem vlády
tyní aktuální není. Nedá se mysliti, že by vlád
Beckova se neudržela přes císařské jubileum a kdyby
měla zvláštní nějaké nesnáze, po zahájení rady říšské
v lednu neb únoru 1909, hleděla by se jistě nejprve
vybavili z těchto nesnází buď odročením nebo roz-
puštěním a dle výsledků nových voleb by se zafidila,
ledy před červnem nebo červencem 1909 nelze na
to mysliti, že by vláda Beckova chtěla odejiti. To, ce
ve vládním tisku bylo řečeno o rozpuštění sněmu,
to sluší považovati za prosté strašáky, snad proti
nám, snad také proti Němcům, ale strašáky, které
netřeba bráti vážně. Ostatně my máme jiné důleži-
tosti národní i hospodářské, abychom se starali o to.
sby vláda Beckova co nejděle se udržela. (Souhlas.
Němec
Německo
8
article
Poukazuje se právem na to, že vláda, ač si dul
odhlasovat našimí poslanci největší důležitosti státní
nedodržela to, co poslancům přislíbila, nemáme tedy
přičiny, abychom se bili o bytí či nebytí této vlády
(Souhlas.)
Němci předstírají, že ani oni nejsou vládě
Beckově ničím zavázáni. Udávají, že zevní konflikt
ve příčině německého aktuára sněmovního byl jen
kapkou, kterou přetekl kalich německé trpělivosti a
te jest důkazem toho, že všemi stranami německými
nutnost obstrukce je uznávána, že Němectva není
spokojeno se stavem věcí a že jest to opět stav otáz-
ky české, který je naplňuje nespokojeností. Jen pří-
slovečná trpělivost německá jest prý příčinou, ž
nenastala dosud rozhodná akce proli vládě, která
prý obojetně se chová proti požadavkům německým
na jazykové očištění německého území, proti poža-
duvkům na národnostní ohraničení král. českého
Prohlašují, že chtějí přivésti k pádu sněm i systém
vládní a tak ukončit vládu, která se dále udržeti
nedá.
Němec
Němectva
9
article
Solva tedy sněm se sešel, stal se hned rejdištěm
Hdění německé ohstrukce a začaly ovšem hned de-
boty o tom, kdo jest povinen postarati se o odstr-
nění obstrukce a kdo v tom má největší zájem. Něm-
ci, třebas vedou politiku obstrukční, mají nepochybně
zejména, pokud radikálního jejich křídla se týče.
nájem na tom, aby přece jen vykonány byly volby
6o zemského výboru. Věc to ceikem podřízená, al
madikálními Němci přece jen důtklivě žádána. Nej
větší zájem o to, aby pořádek ve státě byl zjednán
a jednotlivé orgány veřejné a státní moci, zejména
erzíny zákonodárné, aby řádně fungovaly, jest ovšem
první péčí a povinnosti spořádané vlády. Ta se tedy
v prvé řadě starati o to má, aby sněm, k zasedán
svolaný, řádně konati mohl svoje schůze a bez zá-
vady vyřizovati svůj program. 1 náš zájem jest
ovšem veliký, neboť my toužebně čekáme vyřízení
celé rady známých zákonných zařízení, která ma-
řením činnosti aněmovní opět na dlouhou dobu s
odkládají. Ale veškeren ten zájem nen
lak veliký, abychom mohli zadati zan
národní svoji důstojnost! (Souhlas.)
Srad by uklizena byla zatím obtsrukce, kdyby
se počalo jednati s Němci a kdyby se přistoupilo na
požadavky, jež by kladli. Ale výsledek praktický byo
by jistě velmi nepatrný, protože zasedání sněmu jiste
jest jen na krátko. Ale morální výsledek toho, kdyby
naší ústupností sdělána byla dělnost sněmu, by by
přímo hrozný! (Souhlas.) A měl by pro naši národn
věc nejtěžší následky (Tak jest!) Neukrotil by lač-
nost Němců, jen dráždil by další jejich chuť k usku-
tečnění panovačných jejich choutek. Není tedy naš
sarostí, poučiti Němce o tom, jak na sněmu českéh
královotví se chovati mají: jest to věcí vlády a v prv
tadě ministerského předsedy, aby na českém sněmu
pořádek zjednal.
Němec
Německo
10
article
Jsem toho náhledu, že bylo by dobře, kdyby
ministerský předseda do Prahy byl přijel a bylo
b snad i jeho povinností, aby tento rok do Prahy
najsl. když se zde koná výstava na oslavu panov-
nického jubilea. Nestalo se tak a sluší litovati, ž
nsbyla dána naším českým poslancům příležitost.
sby pevnost svoji osvědčili i před ministerským před-
sedou, jak se o tom s mnohých stran pochybovala.
lu prý dr. Beck v úmyalu přikázati sporné otázky
česko německé zvláštní parlameniní komisi, odstranili
z jednacího pořadu sněmovních jednání vše, co jak-
koli působilo rozepře mezi Čechy a Němci a učinit
tak sněm za souhlneu všech stran dělným. Na takový
postup čeští poslanci by nijak přistoupiti nemohli
(Souhlas.) A není také amni nálady mezi nimi, aby
o takových vyrovnacích způsobech se jednalo. Němei
postarali se jazykovým nástlím, páchaným soudem
chebským a jinými, násilnými akty, podniknutým
proti českým menšinám, opětným urgováním rozdě-
lení tohoto království, pokřikem, že v německé část
království smí býti jen úřadnictvo německé- národ-
nosti, svými Stadtelagy, hlásajícími hospodářský boj
dostatečně o to, aby na české straně nálada byla e
nejméně smiřlivou. (Souhlas.)
Beck
Němec
Praha
Čechy
11
article
Vrchol svého provokativního chování dosáhli
pak v tom, že v památné schůzi sněmovní, dne 25
září obstrukční svůj řev ukončili tím, že v siních
sněmu českého království hulákali německou štváč
skou píseň »Wacht am Rhem«. Po těchta scenách
kdyby přistoupiti mělo české poselstvo ke smírnému
vyjednávání s Němci, musilo by se o tom pochv
bovati, že český lid má ještě trochu
zdravé krve ve svých žilách, a musil
by se o tom pochybovati, že jsme náro-
dem schopným obhájiti důstojně svatá
svoje práva. (Souhlas.)
Třeba jsme měli zájem na tom, aby sněm s
stal dělným za tuto cenu dělnost sněmu vykoupití
nemůžeme! Tak jest!) V těžkých těchto chvílích ob-
jevil se úkaz, který blažiti může každého, kdo ve-
cem veřejným věnuje pozornost: české strany se
semknuly a dosud nezaznamenáváme činu žádné
strany a frakce, který by znamenal odstoupení o
jednotného nazírání na situaci, kteráž všechny české
poslance k tomu vede, aby se postavili na odpor
přepjatým požadavkům Němeů.
Němec
Wacht be Rh
12
article
Kéž potrvá tato nálada! A jest povinností neje
poslanců, ale i našeho tisku a celé naší veřejnosti
zejména spolků a klubů polilických o to se starati
aby povznesený nadšený, společný postup se udrže
a nabyl forem nejkonkretnějších. (Hlučný souhlas.
Dociliti dělnosti sněmu proti vůli Němců jest
spojeno se značnými potížemi. Bylo by nutno, aby
v čele sněmu stál občanský maršálek, sby měl ke
své podpoře kompaktní majoritu a aby nebyl od-
kázán na pomoc velkostatkářů, kteří třebas posud sli
v otázce sněmovní dělnosti s českými stranami, přece
jen nemají toho zájmu pro vítězství české věci, jaký
předpokládati sluší u českých stran občanských.
Z nedělnosti sněmu snadno vyplynouti může
i nedělnost rady říšské, jak se k tomu již častěji
poukazovalo. Sluší však míti za to, že na říšské
radě sotva asi Němci strany křesťansko-sociální se
rozohní pro požadavky Němců v Čechách a že ne-
snáze, které vzejdou viádě ze zápletek na radě řížské.
výhodně se užiti dají k vyjasnění poměrů a ve pro
spěch českých věci. Vláda jistě musí k tomu bleděti
aby poměry vnitrné v říši se uklidnity, neboť mus
záležeti nyní říši na tom, aby vypadala stlnou a vni
terně jednotnou, když chce uhájiti před tolika inte
essenty annexi Bosny a Hercegoviny! Vláda zde
v Čechách po našem názoru se nepřičinila nijal
o to, aby pořádek trvalý zde byl zjednán. Také to
co zatím stalo se známým z předlohy votební de
sněmu českého, není způsobilým, aby vzbudilo dů
věru naši k úmyslům vlády, upraviti spravedlivě vo
lební řád.
Němec
Čechy
Bosna a Hercegovina
13
article
Řečník to dokazuje z jednotlivých ustanoven
předlohy. Nezjedná li vláda pořadsk na sněmu
u Němců, ponese sama toho následky a nám nemus
na tom záležeti, jaké budou konečné osudy této vlády
Ani za to, aby sněm království českého stal se děl
ným, ani za to, aby vláda Beckova se udržela, ne
můžeme ničeho zapiatit ze svého národního statku
Nemáme z čeho! Žádejme proto na svých poslancích
aby setrvali na svém stanovisku a můžeme je ujistiti
že národ jim bude vděčen, jestliže jak v Praze, tak
i ve Vídní budou hájiti stejně rozhodně jako nyn
postavení a práva svého národa a jsme přesvědčení
že při jednotném postupu jak v Praze, lak i ve Vídn
delegace naše bude mit dosti síly, aby zjednala
respekt svému stanovisku. (Hlučná pochvala.)
Shromáždění po debaté přijalo následující reso
luci:
»Členská schůze Klubu voličů novoměstských
vyslechnuvši zprávu zemského poslance p. dra. K.
Groše, vyslovuje svůj úplný souhlas s vývody, před-
nesenými ohledně stanoviska, které čeští poslanci na
sněmu král. českého v tomto zasedání zaujali
vzdává jim své díky. Zároveň žáda členská schůze.
aby poslanec p. dr. Groš působal k tomu, aby Klui
postanců národní strany svobodomystné na sněmu
zemském setrval pevně na posavadní posici, neustu
puje bezprávným požadavkům německým a o to s
zasadil, aby česká delegace bez rozdllu stran svorně
postupovala v hájení nezadatelných práv českého ná-
roda a lo i proti vládě, kdyby i nadále spravedlivým
požadavkům naším nechtěla vyhověti.«
Němec
K Groš
doktor
Groš
Praha
Vídeň
český ný
14
article
Poslanec prof. dr. Čelakovský
v Turnově.
Poslanec prof. dr. Čelakovský
v Turnově.
Politický klub svobodomyslný pro Turnov
a okoli uspořádal 3. t. m. v Turnově veřejnou
schůzi voličů s rozpravou o politických pomě-
rech. Ve schůzi té promluvil zástupce města
Turnova na sněmě zemském i na říšské radě
dvor. rada prof. dr. Čelakovsky, o celku politi
ckých poměrů.
Předseda klubu, advokát a měsíský radní
dr. Šindler, uvitav účastníky schůze i prof. dra.
Čelakovského, významně upozornil na roz tep-
čenost občanstva, vzniklou z německého
násilnictví politicko-národního, i žádal poslance
města Turnova o výklad poměrův a naznačení
cest pro příští postup v politice.
Posl. dr. Čelakovský, hlučným potleskem
pozdraxen, pravil, že přišel do Turnova složi
účty ze svého poslancování, již rok trvajicího.
Hned na začátku řeči své konstatoval, že v ko-
alici, jejíž členové převzali funkce ministrů
Němeinejednali vždy — zejména v otáz-
ce rovnoprávnosti — loydlně. Čeští poslanei
ve vládě zúčastnění, utvořili svaz pro jednotný
postup. Tento český svaz na říšské radě
uznává prof. Čelakovský prospěšným pr
národ a jeho reálnou politiku, t. j. politiku
positivní, za postup, jímž se dosáhlo, c
té doby dosíci bylo lze. Ovšem prof. Čelakovský
nepovažuje české strany, v ministerstvu za-
stoupené svými důvěrníky, za strany vlád-
n í, zásadně povinné hlasovati pro návrhy vlády,
nýbrž pravil, že strany ty mají volnou
ruku a hlasují dle vlastního přesvědčení.
profesor
doktor
Čelakovský
Šindler
Posl
Němeinejednat
Turnov
15
article
Strany ty hlasovaly pro rakousko-uherské
vyrovnání, poněvadž v něm je mnobo dobrého pro
domácí obchod a průmysl, hlasovaly pro rozpo-
čet, poněvadž obsahuje položky na české po-
třeby kulturní a hospodářské; vůbec soudí prof
Čelakovský, že positivní politika dosáhla pro
národ mnohých dobrých výsledků, kterých by
dosaženo nebylo, kdyby poslanci čeští byli pro-
vozovali opak politiky posítivní, t. j. politiku
negativní.
Ovocem politiky positivní je na př. náhrads
chudobným záložníkům za ušlý výdělek povo-
láním na evičení, dále opětné uznání potřeby
moravské university — jedná se již o to, by na
pozemky pro její budovy byla zařaděna do pří-
štího rozpočtu položka — koupě pozemků pro
budovy universitní v Praze, vybudování české
university a techniky pražské, stavba budov pro
českou techniku brněnskou, další rozmach střed-
ního a odborného školství — Turnov je tu
zúčastněn zřízením reálky — převzetí matičních
škol ve Slezsku i v Čechách do veřejné zprávy
v oboru hospodářském regulace Vltavy a Labe,
postátnění drah atd.
Čelakovský
Praha
Turnov
Slezsko
Čechy
Vltava
16
article
Prof. Čelakovský přiznal však také otevř-
ně, že národní věe česká utrpěl
ztrátu v oboru rovnoprávnosti ja-
zykové: odmitáním jazyka českého u soudo
v uzavíraném území. Pokrok, k němuž Čechove
svým postupem přispěli, znamená ovšem záro-
veň také proNěmce pokrok a úspěch.
neboť také Němeům dostávalo se toho, čeho se
dostávalo Čechům, leč proto český postup ne
úspěšným není; postup oposična znamenal by
pravděpodobně neprospěch v těch oborech, ve
kterých se dosáhlo prospěchu.
profesor
Čelakovský
Čechov
Čecho
17
article
Potom promluvil prof. Čelakovský o pomě-
rech na sněmě, jehož dělnost je německou ob
strukcí zmařena. Odsoudil ji nejostřeji. Obstruk-
ce způsobila velmi vážnou situaci, nevylučujíe
krisi ministerskou. Němei chtěj
poraziti nynějši ministerstvo, ab
doclili rozdělení země, jež b
článkem 14. ústavy provedla vlád
úřadnická. V takovém případě bylo by po-
vinností Slovanů ve vídeňském parlamentě, pů-
sobiti k tomu, by vláda úřadnická svým složením
odpovidala národnostnímu složení vídeňského
parlamentu. V této situaci je naprosto nutným
především jednolný postup český. Pokud jde
nynější situaci na sněmě, je zřejmo, že příči-
nou německé obstrukce je odpor
proti zavedení všeobecného prá-
va hlasovacího pro sněm zemský,
jímž by posice Němců na sněmě byla seslabena,
jako by seslabenu byla i jinou spravedlivou opra-
vou volební, třeba i kuriátní. Mimo to vel ko-
kapitalistické kruhy německé mají
zájem na zmaru starobního poji-
štění dělnictva, které tedy by nejednalo
správně, kdyby německou obstrukci podporo-
valo. A ministerský předseda proje-
vuje sdabost, chce-li spory národnostní
svésti do stálé vyrovnací komise; proti ní však
vyslovili se již jak Čechové, tak Němci.
Proti německé obstrukci měli by vystoupiti
jak dělníci, tak živnostníci němečtí, jichž zájmy
obstrukce poškozuje; tak by se přispělo k ná-
pravě. Čeští poslanei nebudou se nikdy vyhýbati
vážné práci, ale vždy budou jednati rozhod-
n ě. Bude-li národ sjednocen, žádná moc jej ne-
pokoří.
Čelakovský
Němei
Němec
Čecho
Slovan
18
article
Řeč prof. Čelakovského byla odměněna
bouřlivým potleskem. Když mu byl starosta mě-
sta p. Radský poděkoval za uskutečnění reálky
v Turnově, ocenil p. dr. Šole zásluhy profesorn
Čelakovského o národní život český vůbec. O
soudiv pak zneuctění sněmu písní „Wacht am
Rhein“, žádal dr. Šole jednotný postup českých
poslanců — také pro odvetu; ministrů můžeme
na čas pozbýti, cti však pozbýti nesmíme.
Prof. Čelakovský odvětil, že s drem. Šol-
cem souhlasí; nejen občanstvo, také poslan-
ci jsou roztrpčeni jazykovým bez-
právím, jež se nám děje: poměry jsou
nesnesitelny, stát nás odpuzujel
Neučinili-li poslanci hned nejzazší důsledky, stalo
se tak proto, že dosud nechtěli věci hnáti do
krajnosti. Přes to doufá prof. Čelakovský v ko-
nečný úspěch spravedlivé věci české při jednot-
ném postupu všech jejích poslanců.
Pak přijata byla jednomyslné resoluce, od-
suzující německou obstrukci a vyslovující prof.
Čelakovskému a jeho politiekým přátelům plnou
důvěru. Kdyby poslanci vstoupili do o po-
sice, vyslovuje resoluce souhlas s obra
tem takovým a poslance ujišťuje všestran-
nou podporou.
profesor
Čelakovský
doktor
Turnov
Šole zásluha profesorn Čelakovský
Wacht be Rhein
19
article
Zemský poslanec dr. J. Podlipný
o politické situaci.
Staroměstský občanský klub uspo-
řádal ve čtvrtek večer v Kopmance srhozi, v níž zem
postanec p. dr. Jan Podlipný promluvil o pol
tické situaci. Z jeho zevrubných výkladů zazname
náváme hlavní body;
Učálosti na lnlkánském poloostrově rozrušily
veřejnost neočekávaným způsobem. Během těmět
jednoho čtvrtstoletí druhý slovanský stát staví vla-
daři svému na hlavu královskou korunu, jež pova-
lona od sveřepých osmanských hord pod troskam
rozmeteného carství, sahajícího pod Janem Asěnen
od moře Černého k Adrii a k moři Egejskému, o-
počívala po 500 let.
doktor
J Podlipná
Podlipná
Asěnen
Černý
Adrie
staroměstský občanský klub
20
article
Po Srbsku od r. 1882 přichází Bulharsko
Zároveň jiná slovanská země, druhdy králov-
ství bosenské, byla prohlášena souverenním proje-
vem za zemi, jíž se má v soustátí habsburském do-
stati nové zemské ústavy a v níž provedena být
má pragmnatická sankce.
Obě události jsou zajistě dosahu velikého. Ná
přirozeně dotýká se blíže otázka bosensko-hercego-
vinská,
Budeť ukládati našim členůmí delegace povinnost
aby bděli nad tím, jakým způsobem bude Bosna v
státoprávním ohledu přičleněna k soustátí habsbu
skému. Leč ani tato věc nesmí odvrátiti pozornes
naši od toho, co se děje u nás doma. Vždyť i u nás
cizí hospodáři řádili přes 200 let, takže mnoho byl
co doháněti. Během 60 let učinili jsme veliký po-
krok na poli osvětovém a v posledním čtvrtstoletí t
ké na poli hospodářském. Ký div, že uchvacovate
chápe se každého prostředku, jimž by se udržel pt
meci
Jsou některé věci, jež nelze podceňovati, ktere
by však měly vésti k ušlechtilému zápolení. Němci
uspořádali výstavu obchodní komory v Liberci. Leto
obchodní komora pražská uspořádala také výstavu
a dala jí ráz utrakvistický. Leč již tím, že výstav
tato jest v Praze, stala se v podstatě výstavou če-
skou, ukazujíc vyspělost kmene českoslovanského
to nejen její průmyslové inteligence, nýbrž i dělni-
Veliké výsledky přípravného sjezdu slovanského
v Praze taktéž ukázaly, že Praha není mistem, z
které je vykřikuje do světa nepřátelská žurnalistik
německá, ukázaly nejen krásu Prahy, ale i pohostin-
né smýšlení a ušlechtilé snažení českého jejího oby-
vatelstva. Návštěvy pak nepředpojatých hostí, ať z
Francie, s námi přátelsky smýšlející, ať z Anglie.
Němec
Srbsko
Bulharsko
Liberec
Praha
Francie
Anglie
21
article
Belgie. Italie, zemí slovanských, ba o samého Něme-
mecka podaly důkaz, že v království českém a jeho
hlavním městě sidlí lid pracovitý, nesoucí se z
vznešenými osvětovými snahami lidstva.
To vše nemohlo nechati vládami vyhýčkané na
še sousedy Němce chladnými a působilo to na ně.
kteří jsou zvyklí vydávati se v tomto soustátí, speci-
álně pak v království českém za bolestiny, přímo ele-
mentárně. Proto asi nemohlo, ač volby do sněmu
království českého byly vykonány již koncem zimy
dojíti ke svolání sněmu.
Leč ještě dříve, než vsloupilo poselstvo do síní
sněmovních, měl býti podán důkaz o tom, jak s
uznávají platné zákony a jak se rozumí klidnému
spolužiti. Nebudu připománati porušování zákonů ja-
zykových soudci, kteří sami krátce před tím jimi s
řídili, bezradnost vlády, jejíž chování se rovná pří-
mo nadržování revoltantům, nebudu připomínati ani
toho, že ulice v německých městech soptila a řádíla
ohrožujíc osobní zvobodu i tělesnou bezpečnost
Vždyť to všichni znátel
Přes to vše nemáme v Erálovství tomto žádnéh
uzavřeného německého území, nýbrž lze pouze mlu-
viti o poněmčovaném kraji, jejž se snaží Němci uza-
vříti. Nebyl kraj ten od věku jen Němci osídlen
bylo tam i veřejně namnoze řeči české uživáno;u
soudů a úřadů však byla a jest řeč česká stejně po
ctva. —
zákonu platnou vedle německé, Ačkoli království toto
Němec
Belgie
Italia
22
article
jest majestáty královskými opětně a napořád, až do
nejnovější doby za nedělitelné a nedílné prohlášeno.
ustlují Němci stále o dělení jeho.
Němcům ovšem nezamlouvá se mimo sestátněn
drah a starobní pojišťování také sněm český, zvláště
když lid český volá po novém, spravedlivém zastou-
pení. Jako nečinně ochranné orgány, ano zodpovědn
činitelé se dívali, kterak trestuhodná ruka sáhá po
majetku českých besed a českých škol, tak také maří
výkvět lidu německého činnost sněmovní. — A par-
lamentní vláda? Rádni českého lidu v koruně jsou
mírní, kdežto ministři němečtí si neukládají žádně
ohlety, ano referují-li jejich noviny správně, přímo
štvou lid i poslance Ministr železnic přimo poruši
zákon při dráze Turnov— Brno—' Teplice.
Tu nelze hleduti odpomoci u českého poselstva,
které, vidouc zlé zámysly německé strany, pochopilo
pravý stav a semklo se v jeden šik; nelze na nás žá-
dati ústupu. V jakém také směru a v čem mám
ustoupiti my, kterým tolik práv je odníráno, ktel
nechceme žádného nadpráví nad jiným, ani bezpráv
jiného, nýbrž pouze a jediné to, co zákony zaručeno?
Němec
Turnov
Brno
Teplice
23
article
Ministerský předseda nechí se postará o to, aby
měl k ruce pravé rádce, nechť se postará, aby zá-
konů bylo šetřeno a právo bylo v úctě. Co na nás.
my ho budeme v tom podporovati. Ovšem, na porady
bez určitého programu a dokud nejsou se strany ně-
mecké odčiněna jazyková bezpráví, jíti nelze.
Jest ovšem zřejmo, že Němci nechtěji volební
opravu do sněmu. Bohužel, že sociální demokracie
není v této věci objektivní, že nechce uznati opravdo-
vou snahu strany svobodomyslné a stran českýcha
že nedovede se povznésti na stanovisko, že nejde jen
o ni, nýbrž vůbec o českou věc a široké vrstvy lidu
českého právě tak, jako pojištění starobní se dotýká
mime sociální demokracie také českého lidu. A přece
jsou chvíle, kdy třeba přinésti oběti a takovou bude
asi také ta: jestliže sněm nemá obstarávati potřeby
zemské, říšská rada nemá nároků na obstarávání
potřeb říše.
Bylo by loho mnoho co ještě Híci.
Připomínám, že není nemístná otázka, jež byla
nadhozena. Proč by nemohly země koruny svatová
clavské tvořiti scučást monarchie, soustáti našeh
s vlastním suverenním sněmem, když ještě v přede-
šlém století byly respektovány jako království cizímí
mocnostmi a když ještě před 38 lety samotným pa-
novníkem staroslavným královstvím byly uznány?
(Hlučný souhlas a potlesk.
Němec
24
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
26
article
„*. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12.
hod. noční. Pořad: od 3. do 9. hod. večerní pro-
menádní koncerty před průmyslovým palácem kapely
pěš. pl. č. 75., v dolním hudebním pavilonu kapely
Sokola žižkovského pana Hermanna. O půl 7. hodmně
večerní v koncertní síni populární koncert smyčco-
vého orchestru c. a k. pěš. pluku č. 102. Pořad : 1.
Smetana: Onvertura k op. »Hubička«, 2. Pavlin
»Jackie«, valčík dle amerických motivů, 3. Verdii
Fantasie z op. »Violetta«, 4. Vymetal: »Na březích
Otavy«, trio pro housle, violoncello a harfu, 5. Humper-
dinek: Fantasie z op. »Perníková chaloupka«,6.
Wagner: Fantasie z op. »Lohengrin«, 7. Kobn:
»Žofie«, gavota, 8. Ponchielli: »La Giceonda«, Danz
delle Cre. 1. Hodiny ranni. 2. Nastávají hodiny denní.
3. Tanec denních hodin. 4. Blíží se hodiny večerní.
5. Nastavají hodiny noční. 9. Dvorák: Slovanský
tanec č. 3. 10. Hellmesberger: Uryvky z operety
»Děvče- a fialkami«. Od půl 9. do 9. hod. večerní
slavnostní osvětlení.
Sokol
Hermann
Hubička
Pavlin
Jackie
Violetta
Vymetal
Wagner
Lohengrin
Žofie
Danz
Otava
Le Giceonda
27
article
* Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu české
školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého
křídla průmyslového paláce) sebráno bylo 7. října
11.317 dvouhaléřů. Schází tedy ještě 182.204 dvou-
haléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: První
sbor mandolinistů a kytaristů »Žižkov« 100 K (desel
sloupeů), večerní hosté v restauraci »U Petračkůe
v Roudnici n. L. 10 K, sbor úřadníků fy. F. Wichterle
v Prostějově 12 K 26 h, tělocvičná jednot
»Sokol« v Hamburku 11 K, stolová společnost
»U Straků« v Něm. Brodě 20 K (dva sloupce), pro-
fesorský sbor akademického gymnasia v Praze 12 k.
stůl »U blbanků« v hostinci na Hradku v Rakovníc
20 K (2. a 3. stoupec), úřadmictvo obce karlínské
50 K (pět sloupců), obecní zřízenci v Karlině 7K
20 h, farní úřad v Karlíně 3 K, učitelský sbor první
obec. i měšť. školy dívčí v Karlíně 16 K 70 h, uči-
telský sbor první obec. i měšť. školy chlapecké
Karlíně 7 K 70 h, profesorský sbor malostranské
reálky 10 K.
Včera navštivilo výstavu 3905 platfelc
osob; celková návsléva činí tudiž 2,350.837 osob.
F Wichterle
Straka
Žižkov
Roudnice
Prostějov
Hamburk
Německo
Praha
Karlin
Sokol
chlapecký Karlín
malostranský reálka 10 K
obecní zřízenec
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Trůnní řeč bez oerklu. Ve včerejším
ranním listě našem zaznamenali jsme zprávu
o nápadné okolnosti, že se v Pešti po letosní
trůnní řeči panovníkově neodbýval obvykly
cercle i výklad politických kruhů, že hlavní
příčinou odpadnutí této zvyklosti byla nechut
panovníkova osloviti delegáty říšské rady. Něme-
cké listy výklad tento obracejí hrotem výhradně
proti českým delegátům a narážkou na známou
aféru Kramářovu s drem. Schreinerem v příčině
chebské revolty německých soudců, tvrdí, že
se chtěl panovník vyhnouti nepříjemné situneí
„kdyby někteří delegáti neodpověděli na císa-
řovu otázku a obrátili hovor na jiný předmět“
Kam směřuje toto ostří německého výkladu,
jest zřejmo. Pravít „Bohemia“ výslovně: „Ze-
jména byli prý to čeští delegáti, kteří svými
poznámkami v posledních letech vyvolali ne
příjemnou sitůaci.“ Jestliže však panovník sku-
tečně upustil od obvyklého oslovení jednotlivých
delegátů proto, aby nemusil osloviti rakouské
delegáty, potom je ještě jiný, mnohem nenuce-
nější a bližší výklad panovníkovy nechuti. Kdy-
by byl císař oslovil německé delegáty z Čech
sotva by se asi byl mohl vyhnoutí zmínce o „pra
cích“ zemského sněmu království českého, po-
dobného v jistém směru pověstnému vídeňské
mu kongresu, který tančil a nešel ku předu. Če
ský sněm nejde ku předu, ale — zpíval a pěvci
byli výhradně Němci. Bylo by bývalo takřk
nemožno, aby panovník neučinil zminku o pě-
veckém výkonu dajčbémských strážeů na Rýně
a proto, hledají-li důvody, pro kteréž k cerclu
nedošlo, nechť jich vyhledávají u sebe a nechaji
české delegáty — s pokojeml
Kramářův
Schreiner
Němec
Pešť
Čechy
Rýn
Bohemia
29
article
— „Olomouc leží na Hané a my jsme v
své zemi.“ Veškeré české strany na Moravě
chystají se ke svolání „velkého českého dne do
Olomouce“, aby vyslovil svůj soud o dnešních
poměrech národnostních a své požadavky v růz-
ných otázkách školských, jazykových a hospo-
dářských. Sjezd, pořádaný Národní jednotou
v Olomouci a starostenskými sbury, svolán bíti
má „po ukončení pilných polních prucí a heslo,
k němu vydaně, zní: „Olomoue leží na Hane
a my jsme ve své zemi.“
— Němebké provokace. Včera večer o sed-
mé hodině šli hlavní ulicí smíchovskou tři bur-
šáci. Z ničehož nie — vypravuje nám očitý
svědek, povoláním státní úřadník — jeden
z nich vyťal políček Čechu, který šel proti bur-
šácké trojici. Čech mu ránu splatil a dav, který
se hned shlukl, dal drzému buršákovi na pa-
mětnou. Zpráva o této příhodě poplašila policii.
jež ještě včera večer postavila zdvojenou stráž
ke každé německé „državě, t. j. ústavu, demu
spolkovému nebo soukromému, anebo dokonee
i k hospodě, vyhrazené Němcům. Tato trouf
lost buršáků bezděčně nutká k úvaze. Kdo z
nimi stojí? Náhodou se těmito otázkami zabýva
„Novoje Vremja“ v dopise svého osvědčeného
londýnského dopisovatele Argusa. Argus pak
zaznamenává, co pozorovalí angličtí jeho přá-
telé, kteří letos v létě cestovali po Německu, po
Čech
Němec
Argus
Olomouc
Haná
Morava
Německo
Novoj Vremja
30
article
Čechách a Rakousku, aby poznali poměry. An-
gličanům neušlo, že štvanice proti Če-
chům a rakouským Slovanům vr-
chází z Berlína a účelem jejim
jest, popuditi veřejné mínění ně-
mecké a v druhé řadě všeehen ně-
mecký národ proti Slovanům vů-
bec. K tomu potřebují českých a rakouských
Němců, kteří musejí Čechy a Slovany bez ustání
provokovat a vyhrožovat i rakouské vládě, z-
stane-li se provokovaných, ano bude-li naproti
ním prostě plniti předpisy zákonů. V Berlině
vypravují takové věci o utiskování a pronásledo-
vání Němců v Čecbách a Rakousku, že až vlasy
hrůzou vstávají. Ale Angličané se nespokojnli
německými bajkami a chtěli se o pravém stavu
věcí přesvědčiti na vlastní oči. A tu se jim ob-
jevila pravda, jež má docela jinou podobu, než
jak ji líčí Němci. Jejich zkušenosti měly vliv
i na „Times“, jenž se nyní dívá na „utrpenl“
Němců v Čechách docela jinýma očima, než
dotud. Pangermanská agitace, ří-
zená berlínskou vlédou, má dle pře-
svědčení anglických cestovatelů dvojí účel:
zabrániti, aby se rakouští Němci dohodli se Slo-
vany, a přinutit rakousko-uherskou vládu, aby
bez podminky poslouchala pokynů Německa.
Slovan
Němec
Angličan
Čechy
Rakousko
Berlín
Německo
Times
31
article
— Připravy ku připojení předměstských
obcí ku Praze. K vyzvání vrchního zemského
soudu, aby rada městská vyjádřila se o způ-
sobu rozdělení soudních okresů po připojení
předměstí, usneseno — po návrhu komise práv-
nické — vyjádřiti se v ten smysl, že rada měst-
ská pro nové obce na levém břehu (Bubeně,
Dejvice, Střešovice) žádá zřízení nového soudu,
po případě navrhuje, aby Dejvice a Střešovice
byly připojeny k soudnímu okresu malostran-
skému, Bubeně pak k onomu, pro který sama
se rozhodne (malostranskému neb holešovické-
mu); v příčině Bráníka a Podola vysloven sou-
hlas, aby přípojeny byly k soudňímu okresu ho-
řejšího Nového města; při tom však poukázáno
na brzké připojení Nuslí, kde soud již jesta
nutnou organisaci soudů pro celou jmonovanou
partii Prahy. Dále usneseno při této přiležitosti
znovu naléhati na zřízení justičního paláce
zjednání nových soudních místností pro soudy
novoměstské. — Pan Seifert připomenul, že
obce Troje a Podhoř podaly žádost za připojení
ku Praze a navrhl, aby zástupcové těchto obcí
byli pozváni k jednání; po přímluvě pana Pe-
terky byl návrh tento schválen. — Sdělen byl
obsah nóty místodržitelské, intimující souhlas
vlády s připojením Bráníka, Bubenče, Dejvie,
Podola a Střešovic ku Praze, o jehož podmín-
kách rozpředla se delší debata; potom usne-
seno požádati zemský výbor, aby záležitost tu
předložil sněmu za účelem schválení zákona.
Seifert
Praha
Dejvice
Střešovice
Bráník
Nusle
Trója
Bubeneč
Dejvie
Podol
rada město
Bubena
Bubena
32
article
— Firma F. Topič slavi dnes výroční den
založení svého před čtvr stoletím. Jest tomu
25 let, co mladý účetní závodu Šimáčkova pan
F. Topič naléhal na svého strýce Františka Ši-
máčka, známého již dříve jako redaktora „Posla
z Prahy“, spisovatele národohospodářského, ke-
rý skrýval se pod pseudonymem Vojtěch Bělák,
aby zařídil velký sortimentní závod knihkupe-
cký. Redaktor Šimáček, který zatím získal knih-
tiskárnu a časopis „Světozor“ koupí od druž-
stva Skrejšovského, byl podnikavý muž, který
přání tomu vyhověl a novému závodu i jméno
své propůjčil. Byl-li Fr. Šimáček praktik vyslo-
vený a do úmoru pilný pracovník, byl jím mla-
dý Topič dvojnásobně, zvláště když v právě
získané družce života získal spolupracovnici
nejvěrnější. Záhy umístěna na štítu firma nová,
která od té doby způsobem nejchvalnějším ne-
jen ve prospěch českého písemnictví působení,
ale i umění českému výtvarnému a zvláště re-
produkčnímu hojných a trvalých služeb proká-
zala. První autor, jehož Topič získal, byl kaplá-
nek klecanský, tichý, skromný Václav Beneš
Šimáčkův
ša
Posl
Bělák
Šimáček
Skrejšovský
Topič
Beneš
Praha
Francie
Světozor
33
article
Třebízský, jehož spisy s malým zdarem vydá-
vala firma Steinhauser a Novák v Jungmannově
třídě. F. Topič učinil je lacinou cenou přístup-
nými všem vrstvám společnosti české a po Bene-
šovi záhy následoval Svatopluk Čech a těžce
přístupný Jan Neruda. Na těchto základech po-
stavil nový nakladatel svoji další činnost. Maje
dávno vyvinutý smysl pro umění a jeho dary,
pustil se bez bázně do nakládání děl uměle-
ckých, jako byly reprodukce hluboce procitě-
ného cyklu Pirnerova „Démon láska“, velko-
lepý Manesův Orloj, úchvatná Mároldova „Bitr
u Lipan“, Balšánkův „Belveder“ atd. Vrcholem
snah v tomto směru jest vydání monumentálníh
spisu: Josef Manes a jeho dílo! Čím se stl
jeho „Salon“ pro umění české, bylo jinde po-
věděno, dnes v den jeho jubilea se může říci.
že také tímto zařízením prokázal uměnímilov-
nému obecenstvu neocenitelné služby. Sortimen-
tem francouzským přispěl Fr. Topič značna
k novým stykům neméně než ostatní směrodat-
nou činností na poli knižním. Zvláštní shodou
okolnosti se stalo, že jubileum závodní není oje-
dinělé. Spojuje se též s nejintmnější rodinnou
slavností, kdy před 25 lety Hymen spojil dvé
šťastných lidí k svazku nerozlučnému, jehoi
výkvět jest jediný syn, který svou odbornou
zdatnosti oprávňuje k naději, že závod, v něma
vedle svého otce horlivě pracuje, vykoná i na
přiště nejeden záslužný čin pro rozvoj česk
literatury a našeho umění výtvarného. Šťast-
ným jubilárům přeje každý, kdo je zná, ješte
mnoho šťastných a krásných let.
Třebízský
Novák
Bene
Čo
Neruda
Pirnerův
Manesův
Balšánkův
Belveder
Manes
Jungmannův třída
Bitr u Lipany
Francie
Steinhauser
34
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
novobenáteckého zvolený rolník Václav Čančík ze
Zdětina byl od clsaře potvrzen-
Mistodržitel hr. Condenhove odjel včera
z Prahy do Vídně.
— Konzulát americký v. Praze přesídlil, jak
konsnl pan Joseph J. Brittain oznamuje, do Marian-
ské ulice č. 53, nároží Havlíčkova náměsti.
— Úmrti. V Karlíně zemřela včera pí. Františka
Stiebitzová, rodem Welzova, vdova po soudci.
ve věku 77 let. Pobřeb koná se z domu smutku
v Karlfně. Vítkova ul. č. 1. v neděli dne 11. t. m.
o 3. bod. odpol. do rodinné hrobky na hřbitově
olšanském.
— Pohřeb paní Karoliny Koubkové, majitelky
domu, konal se ve středu ve 4 hod. odpol. z kosteln
sv. Vojtěcha za četného účastenství smutečních host
a obecenstva na hřbitov vyšehradský.
— Mistr Rozkožný pražským měšťanem. Ve vče-
rejší schůzi městské rady pražské vykonal slib mě-
šťanský mistr Jos. R. Rozkošný, populární hu-
dební skladatel český, jemuž právo měšťanské udě-
leno bylo radou městskou jako pocta v juhilejní deu
sedmdesátých pátých narozenin. Pan starosta dr. K
Groš přijal slib jubilárův a blahopřál mu, rovněi
Čančík
Mariana
Havlíčkův
Úmrt
Stiebitzová
Welzův
Koubek
svatý . Vojtěch
R Rozkošná
doktor
Groš
Praha
Vídeň
Karlín
Vítkov ulice
Olšanský