ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 885b5660-762f-11dc-b50c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 34 celkem · entity: person 105, place 68, org 14, work 7
1 masthead
10. října 1908. Čislo 279.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
německé obstrukci a žádá jich, aby na dále svorně postupovali k obraně práv a potřeb českého národa a aby neústupně hájili rovnoprávnost jazyka českého a nerozdílnost našeho království. Starosta MUDr. V. Baur Z Unhošič. Podepsaná měsiská rada vděčně vítá pevně semknutí se všech stran českých na zemském sněmu království českéha proti bezpříkladně směle z lehkomyslné obstrukci německých poslanců, vrouc ně si přejíc, aby zástupcové naši, jsouce pamětliv národní cti, žádnými sliby a zdánlivými ústupky ne dali se odvrátiti od neoblomného jednotného a do- sledného postupu. Městská rada v Únhošti. Starosta Jos. Dundr. Z Rychnova n. Kn. Rada měsla Rychnova n. K vyslovuje úplný souhlas se svorným postupem všech poslanců českých na sněmu království českéhoa židá je, by při něm pevně setrvali a nečinili žádných ústupků obstrukci, Němci úmyslně způsobené. Sta- rosta: Dr. Lan ger. Z Vysokého Mýla. Obecn! zastupilelsívo král věn. měsla Vysokého Mýta v zasedání svém dne 6. října 1908 jednomyslně připojilo se ku projevu Svazu českých měst při sjezdu v Praze, dne 26. září t. r. učiněnému, a odsoudilo co nejrozhodněji pustou ohstrukci a provokaci německou, na sněmu království českého, jakož i zuřivé a násilné útoky Němců n nezadutelná práva národa českého. Obecní zastu- pilelstvo vílajíc upřímně sjednocení všech českých sran na sněmu zemském, projevuje plný souhla 1 posavadním postupem českých poslanců zemských a žádá je důtklivě, aby neohroženě postavili se na odpor německé zpupnosti a neústupně vytrvali v tom- to nám vnuceném boji v plném vědomi, že veškeren český lid stojí svorně a neochvějně za svým po- selstvem. Starostův náměstek: Jan Podhajský.
MUDr Baur Unhošič Dundr Rychnův Němec Podhajský Jos Rychnov můj Obecn Vysoký Mýto Praha svaz český město
5 article
Zem. poslanec, primátor dr. K. Groš o situaci politické stemluvil na včerejší schůzi Klubu voličů novoměst ských, jež se konala v restaurantu Choděrově a byla velmi četně navštívena. Starosta p. dr. Grož zahájil rozpravu poukazem na to, že přes veškeré naléhání veřejnosti české, aby svolán byl sněm král. českého, vláda dlouho se svo- láním tím otálela, ač poukazováno bylo na to, že sěm má tolik a tak vážných úkolů, že není možno, aby svolán byl na tak krátký čas, jak tomu bylo za dob dřívějších. Konečně vláda svolala sněm na 15 září a sotva že sněm se dostal přes počáteční for- mální záležitosti, vystoupili Němci v zemském vý- boru s požadavkem, že mezi svěmovními aktnáry má být aktuár národnosti německé a když většina zem- ského výhoru požadavku tomu nevyhověla, zahájili na sněmu obstrukci. Nepovolání aktuára národnosti německé bylo tedy jaksi první příčinou k vypovědění boje sněmu. Věc sama zdá se jen při povrchním po- zorování nepatrnou. Ve skutečnosti ve věci té leží otázka zásadního významu. Dosud totiž při úřadní- cích zemského výboru hledělo se pouze k tomu, odpovídají li podmínkám a jsou-li dle podmínek těch dotatečně pokud se týče výborně kvalifikovaní. Nyní pojednou ma být položen požadavek nový, to jes národnost úřadníka.
K Groš Choděrův doktor Grož Němec
6 article
Česká majorita zemského výboru v této novol spatřovala odchylku proti dosavadnímu postupu proto se novotě té vzepřela, majíc na paměti, k jakým konsekvencím zavedení rubriky národnostní vedeu úřadníků státních ve zněměeném území. Němcům po prvých obstruknčích výpadech se zdálo, že přece jen jest pro pozorovatele slabým důvodem pro zahá jení obstrukce, že úřadník některý nebyl pojat do sně- movní kanceláře a záhy prohlásili ústy dra. Schrei- nera a dra. Pergelta, že je to vlastně soubor celých dlouholetých jejich bojovných programů, které je nuli, aby systematicky pracovali k ohrožení snč- movní činnosti a vytkli přimo, že mají úmysl, ne- dopustiti sněmování a způsobiti tím vládě takové nesnáze, ze kterých by třeba vyplynula krise vládní.
Němec
7 article
Tento důvod, jimi uváděný, byl vynalezen ex post, sle tolik sluší míti na paměti, že jedna z otázek jistě by bývala předmětem obstrukčního boje německého at by se byla rozřešila otázka aktuára jakkoliv. Něm- ci za každou cenu budou ze brániti, aby jakýkoli spravedlivý volební řád do sněmu království českého stal se skutkem a poněvadž právě v nynějším zase dání sněmu měla být předložena osnova, bylo jisto, te Němci stůj co stůj k obstrukční taktice sáhnou Řečník vykládá dále, že otázka poražem vlády tyní aktuální není. Nedá se mysliti, že by vlád Beckova se neudržela přes císařské jubileum a kdyby měla zvláštní nějaké nesnáze, po zahájení rady říšské v lednu neb únoru 1909, hleděla by se jistě nejprve vybavili z těchto nesnází buď odročením nebo roz- puštěním a dle výsledků nových voleb by se zafidila, ledy před červnem nebo červencem 1909 nelze na to mysliti, že by vláda Beckova chtěla odejiti. To, ce ve vládním tisku bylo řečeno o rozpuštění sněmu, to sluší považovati za prosté strašáky, snad proti nám, snad také proti Němcům, ale strašáky, které netřeba bráti vážně. Ostatně my máme jiné důleži- tosti národní i hospodářské, abychom se starali o to. sby vláda Beckova co nejděle se udržela. (Souhlas.
Němec Německo
8 article
Poukazuje se právem na to, že vláda, ač si dul odhlasovat našimí poslanci největší důležitosti státní nedodržela to, co poslancům přislíbila, nemáme tedy přičiny, abychom se bili o bytí či nebytí této vlády (Souhlas.) Němci předstírají, že ani oni nejsou vládě Beckově ničím zavázáni. Udávají, že zevní konflikt ve příčině německého aktuára sněmovního byl jen kapkou, kterou přetekl kalich německé trpělivosti a te jest důkazem toho, že všemi stranami německými nutnost obstrukce je uznávána, že Němectva není spokojeno se stavem věcí a že jest to opět stav otáz- ky české, který je naplňuje nespokojeností. Jen pří- slovečná trpělivost německá jest prý příčinou, ž nenastala dosud rozhodná akce proli vládě, která prý obojetně se chová proti požadavkům německým na jazykové očištění německého území, proti poža- duvkům na národnostní ohraničení král. českého Prohlašují, že chtějí přivésti k pádu sněm i systém vládní a tak ukončit vládu, která se dále udržeti nedá.
Němec Němectva
9 article
Solva tedy sněm se sešel, stal se hned rejdištěm Hdění německé ohstrukce a začaly ovšem hned de- boty o tom, kdo jest povinen postarati se o odstr- nění obstrukce a kdo v tom má největší zájem. Něm- ci, třebas vedou politiku obstrukční, mají nepochybně zejména, pokud radikálního jejich křídla se týče. nájem na tom, aby přece jen vykonány byly volby 6o zemského výboru. Věc to ceikem podřízená, al madikálními Němci přece jen důtklivě žádána. Nej větší zájem o to, aby pořádek ve státě byl zjednán a jednotlivé orgány veřejné a státní moci, zejména erzíny zákonodárné, aby řádně fungovaly, jest ovšem první péčí a povinnosti spořádané vlády. Ta se tedy v prvé řadě starati o to má, aby sněm, k zasedán svolaný, řádně konati mohl svoje schůze a bez zá- vady vyřizovati svůj program. 1 náš zájem jest ovšem veliký, neboť my toužebně čekáme vyřízení celé rady známých zákonných zařízení, která ma- řením činnosti aněmovní opět na dlouhou dobu s odkládají. Ale veškeren ten zájem nen lak veliký, abychom mohli zadati zan národní svoji důstojnost! (Souhlas.) Srad by uklizena byla zatím obtsrukce, kdyby se počalo jednati s Němci a kdyby se přistoupilo na požadavky, jež by kladli. Ale výsledek praktický byo by jistě velmi nepatrný, protože zasedání sněmu jiste jest jen na krátko. Ale morální výsledek toho, kdyby naší ústupností sdělána byla dělnost sněmu, by by přímo hrozný! (Souhlas.) A měl by pro naši národn věc nejtěžší následky (Tak jest!) Neukrotil by lač- nost Němců, jen dráždil by další jejich chuť k usku- tečnění panovačných jejich choutek. Není tedy naš sarostí, poučiti Němce o tom, jak na sněmu českéh královotví se chovati mají: jest to věcí vlády a v prv tadě ministerského předsedy, aby na českém sněmu pořádek zjednal.
Němec Německo
10 article
Jsem toho náhledu, že bylo by dobře, kdyby ministerský předseda do Prahy byl přijel a bylo b snad i jeho povinností, aby tento rok do Prahy najsl. když se zde koná výstava na oslavu panov- nického jubilea. Nestalo se tak a sluší litovati, ž nsbyla dána naším českým poslancům příležitost. sby pevnost svoji osvědčili i před ministerským před- sedou, jak se o tom s mnohých stran pochybovala. lu prý dr. Beck v úmyalu přikázati sporné otázky česko německé zvláštní parlameniní komisi, odstranili z jednacího pořadu sněmovních jednání vše, co jak- koli působilo rozepře mezi Čechy a Němci a učinit tak sněm za souhlneu všech stran dělným. Na takový postup čeští poslanci by nijak přistoupiti nemohli (Souhlas.) A není také amni nálady mezi nimi, aby o takových vyrovnacích způsobech se jednalo. Němei postarali se jazykovým nástlím, páchaným soudem chebským a jinými, násilnými akty, podniknutým proti českým menšinám, opětným urgováním rozdě- lení tohoto království, pokřikem, že v německé část království smí býti jen úřadnictvo německé- národ- nosti, svými Stadtelagy, hlásajícími hospodářský boj dostatečně o to, aby na české straně nálada byla e nejméně smiřlivou. (Souhlas.)
Beck Němec Praha Čechy
11 article
Vrchol svého provokativního chování dosáhli pak v tom, že v památné schůzi sněmovní, dne 25 září obstrukční svůj řev ukončili tím, že v siních sněmu českého království hulákali německou štváč skou píseň »Wacht am Rhem«. Po těchta scenách kdyby přistoupiti mělo české poselstvo ke smírnému vyjednávání s Němci, musilo by se o tom pochv bovati, že český lid má ještě trochu zdravé krve ve svých žilách, a musil by se o tom pochybovati, že jsme náro- dem schopným obhájiti důstojně svatá svoje práva. (Souhlas.) Třeba jsme měli zájem na tom, aby sněm s stal dělným za tuto cenu dělnost sněmu vykoupití nemůžeme! Tak jest!) V těžkých těchto chvílích ob- jevil se úkaz, který blažiti může každého, kdo ve- cem veřejným věnuje pozornost: české strany se semknuly a dosud nezaznamenáváme činu žádné strany a frakce, který by znamenal odstoupení o jednotného nazírání na situaci, kteráž všechny české poslance k tomu vede, aby se postavili na odpor přepjatým požadavkům Němeů.
Němec Wacht be Rh
12 article
Kéž potrvá tato nálada! A jest povinností neje poslanců, ale i našeho tisku a celé naší veřejnosti zejména spolků a klubů polilických o to se starati aby povznesený nadšený, společný postup se udrže a nabyl forem nejkonkretnějších. (Hlučný souhlas. Dociliti dělnosti sněmu proti vůli Němců jest spojeno se značnými potížemi. Bylo by nutno, aby v čele sněmu stál občanský maršálek, sby měl ke své podpoře kompaktní majoritu a aby nebyl od- kázán na pomoc velkostatkářů, kteří třebas posud sli v otázce sněmovní dělnosti s českými stranami, přece jen nemají toho zájmu pro vítězství české věci, jaký předpokládati sluší u českých stran občanských. Z nedělnosti sněmu snadno vyplynouti může i nedělnost rady říšské, jak se k tomu již častěji poukazovalo. Sluší však míti za to, že na říšské radě sotva asi Němci strany křesťansko-sociální se rozohní pro požadavky Němců v Čechách a že ne- snáze, které vzejdou viádě ze zápletek na radě řížské. výhodně se užiti dají k vyjasnění poměrů a ve pro spěch českých věci. Vláda jistě musí k tomu bleděti aby poměry vnitrné v říši se uklidnity, neboť mus záležeti nyní říši na tom, aby vypadala stlnou a vni terně jednotnou, když chce uhájiti před tolika inte essenty annexi Bosny a Hercegoviny! Vláda zde v Čechách po našem názoru se nepřičinila nijal o to, aby pořádek trvalý zde byl zjednán. Také to co zatím stalo se známým z předlohy votební de sněmu českého, není způsobilým, aby vzbudilo dů věru naši k úmyslům vlády, upraviti spravedlivě vo lební řád.
Němec Čechy Bosna a Hercegovina
13 article
Řečník to dokazuje z jednotlivých ustanoven předlohy. Nezjedná li vláda pořadsk na sněmu u Němců, ponese sama toho následky a nám nemus na tom záležeti, jaké budou konečné osudy této vlády Ani za to, aby sněm království českého stal se děl ným, ani za to, aby vláda Beckova se udržela, ne můžeme ničeho zapiatit ze svého národního statku Nemáme z čeho! Žádejme proto na svých poslancích aby setrvali na svém stanovisku a můžeme je ujistiti že národ jim bude vděčen, jestliže jak v Praze, tak i ve Vídní budou hájiti stejně rozhodně jako nyn postavení a práva svého národa a jsme přesvědčení že při jednotném postupu jak v Praze, lak i ve Vídn delegace naše bude mit dosti síly, aby zjednala respekt svému stanovisku. (Hlučná pochvala.) Shromáždění po debaté přijalo následující reso luci: »Členská schůze Klubu voličů novoměstských vyslechnuvši zprávu zemského poslance p. dra. K. Groše, vyslovuje svůj úplný souhlas s vývody, před- nesenými ohledně stanoviska, které čeští poslanci na sněmu král. českého v tomto zasedání zaujali vzdává jim své díky. Zároveň žáda členská schůze. aby poslanec p. dr. Groš působal k tomu, aby Klui postanců národní strany svobodomystné na sněmu zemském setrval pevně na posavadní posici, neustu puje bezprávným požadavkům německým a o to s zasadil, aby česká delegace bez rozdllu stran svorně postupovala v hájení nezadatelných práv českého ná- roda a lo i proti vládě, kdyby i nadále spravedlivým požadavkům naším nechtěla vyhověti.«
Němec K Groš doktor Groš Praha Vídeň český ný
14 article Poslanec prof. dr. Čelakovský v Turnově.
Poslanec prof. dr. Čelakovský v Turnově. Politický klub svobodomyslný pro Turnov a okoli uspořádal 3. t. m. v Turnově veřejnou schůzi voličů s rozpravou o politických pomě- rech. Ve schůzi té promluvil zástupce města Turnova na sněmě zemském i na říšské radě dvor. rada prof. dr. Čelakovsky, o celku politi ckých poměrů. Předseda klubu, advokát a měsíský radní dr. Šindler, uvitav účastníky schůze i prof. dra. Čelakovského, významně upozornil na roz tep- čenost občanstva, vzniklou z německého násilnictví politicko-národního, i žádal poslance města Turnova o výklad poměrův a naznačení cest pro příští postup v politice. Posl. dr. Čelakovský, hlučným potleskem pozdraxen, pravil, že přišel do Turnova složi účty ze svého poslancování, již rok trvajicího. Hned na začátku řeči své konstatoval, že v ko- alici, jejíž členové převzali funkce ministrů Němeinejednali vždy — zejména v otáz- ce rovnoprávnosti — loydlně. Čeští poslanei ve vládě zúčastnění, utvořili svaz pro jednotný postup. Tento český svaz na říšské radě uznává prof. Čelakovský prospěšným pr národ a jeho reálnou politiku, t. j. politiku positivní, za postup, jímž se dosáhlo, c té doby dosíci bylo lze. Ovšem prof. Čelakovský nepovažuje české strany, v ministerstvu za- stoupené svými důvěrníky, za strany vlád- n í, zásadně povinné hlasovati pro návrhy vlády, nýbrž pravil, že strany ty mají volnou ruku a hlasují dle vlastního přesvědčení.
profesor doktor Čelakovský Šindler Posl Němeinejednat Turnov
15 article
Strany ty hlasovaly pro rakousko-uherské vyrovnání, poněvadž v něm je mnobo dobrého pro domácí obchod a průmysl, hlasovaly pro rozpo- čet, poněvadž obsahuje položky na české po- třeby kulturní a hospodářské; vůbec soudí prof Čelakovský, že positivní politika dosáhla pro národ mnohých dobrých výsledků, kterých by dosaženo nebylo, kdyby poslanci čeští byli pro- vozovali opak politiky posítivní, t. j. politiku negativní. Ovocem politiky positivní je na př. náhrads chudobným záložníkům za ušlý výdělek povo- láním na evičení, dále opětné uznání potřeby moravské university — jedná se již o to, by na pozemky pro její budovy byla zařaděna do pří- štího rozpočtu položka — koupě pozemků pro budovy universitní v Praze, vybudování české university a techniky pražské, stavba budov pro českou techniku brněnskou, další rozmach střed- ního a odborného školství — Turnov je tu zúčastněn zřízením reálky — převzetí matičních škol ve Slezsku i v Čechách do veřejné zprávy v oboru hospodářském regulace Vltavy a Labe, postátnění drah atd.
Čelakovský Praha Turnov Slezsko Čechy Vltava
16 article
Prof. Čelakovský přiznal však také otevř- ně, že národní věe česká utrpěl ztrátu v oboru rovnoprávnosti ja- zykové: odmitáním jazyka českého u soudo v uzavíraném území. Pokrok, k němuž Čechove svým postupem přispěli, znamená ovšem záro- veň také proNěmce pokrok a úspěch. neboť také Němeům dostávalo se toho, čeho se dostávalo Čechům, leč proto český postup ne úspěšným není; postup oposična znamenal by pravděpodobně neprospěch v těch oborech, ve kterých se dosáhlo prospěchu.
profesor Čelakovský Čechov Čecho
17 article
Potom promluvil prof. Čelakovský o pomě- rech na sněmě, jehož dělnost je německou ob strukcí zmařena. Odsoudil ji nejostřeji. Obstruk- ce způsobila velmi vážnou situaci, nevylučujíe krisi ministerskou. Němei chtěj poraziti nynějši ministerstvo, ab doclili rozdělení země, jež b článkem 14. ústavy provedla vlád úřadnická. V takovém případě bylo by po- vinností Slovanů ve vídeňském parlamentě, pů- sobiti k tomu, by vláda úřadnická svým složením odpovidala národnostnímu složení vídeňského parlamentu. V této situaci je naprosto nutným především jednolný postup český. Pokud jde nynější situaci na sněmě, je zřejmo, že příči- nou německé obstrukce je odpor proti zavedení všeobecného prá- va hlasovacího pro sněm zemský, jímž by posice Němců na sněmě byla seslabena, jako by seslabenu byla i jinou spravedlivou opra- vou volební, třeba i kuriátní. Mimo to vel ko- kapitalistické kruhy německé mají zájem na zmaru starobního poji- štění dělnictva, které tedy by nejednalo správně, kdyby německou obstrukci podporo- valo. A ministerský předseda proje- vuje sdabost, chce-li spory národnostní svésti do stálé vyrovnací komise; proti ní však vyslovili se již jak Čechové, tak Němci. Proti německé obstrukci měli by vystoupiti jak dělníci, tak živnostníci němečtí, jichž zájmy obstrukce poškozuje; tak by se přispělo k ná- pravě. Čeští poslanei nebudou se nikdy vyhýbati vážné práci, ale vždy budou jednati rozhod- n ě. Bude-li národ sjednocen, žádná moc jej ne- pokoří.
Čelakovský Němei Němec Čecho Slovan
18 article
Řeč prof. Čelakovského byla odměněna bouřlivým potleskem. Když mu byl starosta mě- sta p. Radský poděkoval za uskutečnění reálky v Turnově, ocenil p. dr. Šole zásluhy profesorn Čelakovského o národní život český vůbec. O soudiv pak zneuctění sněmu písní „Wacht am Rhein“, žádal dr. Šole jednotný postup českých poslanců — také pro odvetu; ministrů můžeme na čas pozbýti, cti však pozbýti nesmíme. Prof. Čelakovský odvětil, že s drem. Šol- cem souhlasí; nejen občanstvo, také poslan- ci jsou roztrpčeni jazykovým bez- právím, jež se nám děje: poměry jsou nesnesitelny, stát nás odpuzujel Neučinili-li poslanci hned nejzazší důsledky, stalo se tak proto, že dosud nechtěli věci hnáti do krajnosti. Přes to doufá prof. Čelakovský v ko- nečný úspěch spravedlivé věci české při jednot- ném postupu všech jejích poslanců. Pak přijata byla jednomyslné resoluce, od- suzující německou obstrukci a vyslovující prof. Čelakovskému a jeho politiekým přátelům plnou důvěru. Kdyby poslanci vstoupili do o po- sice, vyslovuje resoluce souhlas s obra tem takovým a poslance ujišťuje všestran- nou podporou.
profesor Čelakovský doktor Turnov Šole zásluha profesorn Čelakovský Wacht be Rhein
19 article
Zemský poslanec dr. J. Podlipný o politické situaci. Staroměstský občanský klub uspo- řádal ve čtvrtek večer v Kopmance srhozi, v níž zem postanec p. dr. Jan Podlipný promluvil o pol tické situaci. Z jeho zevrubných výkladů zazname náváme hlavní body; Učálosti na lnlkánském poloostrově rozrušily veřejnost neočekávaným způsobem. Během těmět jednoho čtvrtstoletí druhý slovanský stát staví vla- daři svému na hlavu královskou korunu, jež pova- lona od sveřepých osmanských hord pod troskam rozmeteného carství, sahajícího pod Janem Asěnen od moře Černého k Adrii a k moři Egejskému, o- počívala po 500 let.
doktor J Podlipná Podlipná Asěnen Černý Adrie staroměstský občanský klub
20 article
Po Srbsku od r. 1882 přichází Bulharsko Zároveň jiná slovanská země, druhdy králov- ství bosenské, byla prohlášena souverenním proje- vem za zemi, jíž se má v soustátí habsburském do- stati nové zemské ústavy a v níž provedena být má pragmnatická sankce. Obě události jsou zajistě dosahu velikého. Ná přirozeně dotýká se blíže otázka bosensko-hercego- vinská, Budeť ukládati našim členůmí delegace povinnost aby bděli nad tím, jakým způsobem bude Bosna v státoprávním ohledu přičleněna k soustátí habsbu skému. Leč ani tato věc nesmí odvrátiti pozornes naši od toho, co se děje u nás doma. Vždyť i u nás cizí hospodáři řádili přes 200 let, takže mnoho byl co doháněti. Během 60 let učinili jsme veliký po- krok na poli osvětovém a v posledním čtvrtstoletí t ké na poli hospodářském. Ký div, že uchvacovate chápe se každého prostředku, jimž by se udržel pt meci Jsou některé věci, jež nelze podceňovati, ktere by však měly vésti k ušlechtilému zápolení. Němci uspořádali výstavu obchodní komory v Liberci. Leto obchodní komora pražská uspořádala také výstavu a dala jí ráz utrakvistický. Leč již tím, že výstav tato jest v Praze, stala se v podstatě výstavou če- skou, ukazujíc vyspělost kmene českoslovanského to nejen její průmyslové inteligence, nýbrž i dělni- Veliké výsledky přípravného sjezdu slovanského v Praze taktéž ukázaly, že Praha není mistem, z které je vykřikuje do světa nepřátelská žurnalistik německá, ukázaly nejen krásu Prahy, ale i pohostin- né smýšlení a ušlechtilé snažení českého jejího oby- vatelstva. Návštěvy pak nepředpojatých hostí, ať z Francie, s námi přátelsky smýšlející, ať z Anglie.
Němec Srbsko Bulharsko Liberec Praha Francie Anglie
21 article
Belgie. Italie, zemí slovanských, ba o samého Něme- mecka podaly důkaz, že v království českém a jeho hlavním městě sidlí lid pracovitý, nesoucí se z vznešenými osvětovými snahami lidstva. To vše nemohlo nechati vládami vyhýčkané na še sousedy Němce chladnými a působilo to na ně. kteří jsou zvyklí vydávati se v tomto soustátí, speci- álně pak v království českém za bolestiny, přímo ele- mentárně. Proto asi nemohlo, ač volby do sněmu království českého byly vykonány již koncem zimy dojíti ke svolání sněmu. Leč ještě dříve, než vsloupilo poselstvo do síní sněmovních, měl býti podán důkaz o tom, jak s uznávají platné zákony a jak se rozumí klidnému spolužiti. Nebudu připománati porušování zákonů ja- zykových soudci, kteří sami krátce před tím jimi s řídili, bezradnost vlády, jejíž chování se rovná pří- mo nadržování revoltantům, nebudu připomínati ani toho, že ulice v německých městech soptila a řádíla ohrožujíc osobní zvobodu i tělesnou bezpečnost Vždyť to všichni znátel Přes to vše nemáme v Erálovství tomto žádnéh uzavřeného německého území, nýbrž lze pouze mlu- viti o poněmčovaném kraji, jejž se snaží Němci uza- vříti. Nebyl kraj ten od věku jen Němci osídlen bylo tam i veřejně namnoze řeči české uživáno;u soudů a úřadů však byla a jest řeč česká stejně po ctva. — zákonu platnou vedle německé, Ačkoli království toto
Němec Belgie Italia
22 article
jest majestáty královskými opětně a napořád, až do nejnovější doby za nedělitelné a nedílné prohlášeno. ustlují Němci stále o dělení jeho. Němcům ovšem nezamlouvá se mimo sestátněn drah a starobní pojišťování také sněm český, zvláště když lid český volá po novém, spravedlivém zastou- pení. Jako nečinně ochranné orgány, ano zodpovědn činitelé se dívali, kterak trestuhodná ruka sáhá po majetku českých besed a českých škol, tak také maří výkvět lidu německého činnost sněmovní. — A par- lamentní vláda? Rádni českého lidu v koruně jsou mírní, kdežto ministři němečtí si neukládají žádně ohlety, ano referují-li jejich noviny správně, přímo štvou lid i poslance Ministr železnic přimo poruši zákon při dráze Turnov— Brno—' Teplice. Tu nelze hleduti odpomoci u českého poselstva, které, vidouc zlé zámysly německé strany, pochopilo pravý stav a semklo se v jeden šik; nelze na nás žá- dati ústupu. V jakém také směru a v čem mám ustoupiti my, kterým tolik práv je odníráno, ktel nechceme žádného nadpráví nad jiným, ani bezpráv jiného, nýbrž pouze a jediné to, co zákony zaručeno?
Němec Turnov Brno Teplice
23 article
Ministerský předseda nechí se postará o to, aby měl k ruce pravé rádce, nechť se postará, aby zá- konů bylo šetřeno a právo bylo v úctě. Co na nás. my ho budeme v tom podporovati. Ovšem, na porady bez určitého programu a dokud nejsou se strany ně- mecké odčiněna jazyková bezpráví, jíti nelze. Jest ovšem zřejmo, že Němci nechtěji volební opravu do sněmu. Bohužel, že sociální demokracie není v této věci objektivní, že nechce uznati opravdo- vou snahu strany svobodomyslné a stran českýcha že nedovede se povznésti na stanovisko, že nejde jen o ni, nýbrž vůbec o českou věc a široké vrstvy lidu českého právě tak, jako pojištění starobní se dotýká mime sociální demokracie také českého lidu. A přece jsou chvíle, kdy třeba přinésti oběti a takovou bude asi také ta: jestliže sněm nemá obstarávati potřeby zemské, říšská rada nemá nároků na obstarávání potřeb říše. Bylo by loho mnoho co ještě Híci. Připomínám, že není nemístná otázka, jež byla nadhozena. Proč by nemohly země koruny svatová clavské tvořiti scučást monarchie, soustáti našeh s vlastním suverenním sněmem, když ještě v přede- šlém století byly respektovány jako království cizímí mocnostmi a když ještě před 38 lety samotným pa- novníkem staroslavným královstvím byly uznány? (Hlučný souhlas a potlesk.
Němec
24 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské
26 article
„*. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12. hod. noční. Pořad: od 3. do 9. hod. večerní pro- menádní koncerty před průmyslovým palácem kapely pěš. pl. č. 75., v dolním hudebním pavilonu kapely Sokola žižkovského pana Hermanna. O půl 7. hodmně večerní v koncertní síni populární koncert smyčco- vého orchestru c. a k. pěš. pluku č. 102. Pořad : 1. Smetana: Onvertura k op. »Hubička«, 2. Pavlin »Jackie«, valčík dle amerických motivů, 3. Verdii Fantasie z op. »Violetta«, 4. Vymetal: »Na březích Otavy«, trio pro housle, violoncello a harfu, 5. Humper- dinek: Fantasie z op. »Perníková chaloupka«,6. Wagner: Fantasie z op. »Lohengrin«, 7. Kobn: »Žofie«, gavota, 8. Ponchielli: »La Giceonda«, Danz delle Cre. 1. Hodiny ranni. 2. Nastávají hodiny denní. 3. Tanec denních hodin. 4. Blíží se hodiny večerní. 5. Nastavají hodiny noční. 9. Dvorák: Slovanský tanec č. 3. 10. Hellmesberger: Uryvky z operety »Děvče- a fialkami«. Od půl 9. do 9. hod. večerní slavnostní osvětlení.
Sokol Hermann Hubička Pavlin Jackie Violetta Vymetal Wagner Lohengrin Žofie Danz Otava Le Giceonda
27 article
* Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu české školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého křídla průmyslového paláce) sebráno bylo 7. října 11.317 dvouhaléřů. Schází tedy ještě 182.204 dvou- haléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: První sbor mandolinistů a kytaristů »Žižkov« 100 K (desel sloupeů), večerní hosté v restauraci »U Petračkůe v Roudnici n. L. 10 K, sbor úřadníků fy. F. Wichterle v Prostějově 12 K 26 h, tělocvičná jednot »Sokol« v Hamburku 11 K, stolová společnost »U Straků« v Něm. Brodě 20 K (dva sloupce), pro- fesorský sbor akademického gymnasia v Praze 12 k. stůl »U blbanků« v hostinci na Hradku v Rakovníc 20 K (2. a 3. stoupec), úřadmictvo obce karlínské 50 K (pět sloupců), obecní zřízenci v Karlině 7K 20 h, farní úřad v Karlíně 3 K, učitelský sbor první obec. i měšť. školy dívčí v Karlíně 16 K 70 h, uči- telský sbor první obec. i měšť. školy chlapecké Karlíně 7 K 70 h, profesorský sbor malostranské reálky 10 K. Včera navštivilo výstavu 3905 platfelc osob; celková návsléva činí tudiž 2,350.837 osob.
F Wichterle Straka Žižkov Roudnice Prostějov Hamburk Německo Praha Karlin Sokol chlapecký Karlín malostranský reálka 10 K obecní zřízenec
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Trůnní řeč bez oerklu. Ve včerejším ranním listě našem zaznamenali jsme zprávu o nápadné okolnosti, že se v Pešti po letosní trůnní řeči panovníkově neodbýval obvykly cercle i výklad politických kruhů, že hlavní příčinou odpadnutí této zvyklosti byla nechut panovníkova osloviti delegáty říšské rady. Něme- cké listy výklad tento obracejí hrotem výhradně proti českým delegátům a narážkou na známou aféru Kramářovu s drem. Schreinerem v příčině chebské revolty německých soudců, tvrdí, že se chtěl panovník vyhnouti nepříjemné situneí „kdyby někteří delegáti neodpověděli na císa- řovu otázku a obrátili hovor na jiný předmět“ Kam směřuje toto ostří německého výkladu, jest zřejmo. Pravít „Bohemia“ výslovně: „Ze- jména byli prý to čeští delegáti, kteří svými poznámkami v posledních letech vyvolali ne příjemnou sitůaci.“ Jestliže však panovník sku- tečně upustil od obvyklého oslovení jednotlivých delegátů proto, aby nemusil osloviti rakouské delegáty, potom je ještě jiný, mnohem nenuce- nější a bližší výklad panovníkovy nechuti. Kdy- by byl císař oslovil německé delegáty z Čech sotva by se asi byl mohl vyhnoutí zmínce o „pra cích“ zemského sněmu království českého, po- dobného v jistém směru pověstnému vídeňské mu kongresu, který tančil a nešel ku předu. Če ský sněm nejde ku předu, ale — zpíval a pěvci byli výhradně Němci. Bylo by bývalo takřk nemožno, aby panovník neučinil zminku o pě- veckém výkonu dajčbémských strážeů na Rýně a proto, hledají-li důvody, pro kteréž k cerclu nedošlo, nechť jich vyhledávají u sebe a nechaji české delegáty — s pokojeml
Kramářův Schreiner Němec Pešť Čechy Rýn Bohemia
29 article
— „Olomouc leží na Hané a my jsme v své zemi.“ Veškeré české strany na Moravě chystají se ke svolání „velkého českého dne do Olomouce“, aby vyslovil svůj soud o dnešních poměrech národnostních a své požadavky v růz- ných otázkách školských, jazykových a hospo- dářských. Sjezd, pořádaný Národní jednotou v Olomouci a starostenskými sbury, svolán bíti má „po ukončení pilných polních prucí a heslo, k němu vydaně, zní: „Olomoue leží na Hane a my jsme ve své zemi.“ — Němebké provokace. Včera večer o sed- mé hodině šli hlavní ulicí smíchovskou tři bur- šáci. Z ničehož nie — vypravuje nám očitý svědek, povoláním státní úřadník — jeden z nich vyťal políček Čechu, který šel proti bur- šácké trojici. Čech mu ránu splatil a dav, který se hned shlukl, dal drzému buršákovi na pa- mětnou. Zpráva o této příhodě poplašila policii. jež ještě včera večer postavila zdvojenou stráž ke každé německé „državě, t. j. ústavu, demu spolkovému nebo soukromému, anebo dokonee i k hospodě, vyhrazené Němcům. Tato trouf lost buršáků bezděčně nutká k úvaze. Kdo z nimi stojí? Náhodou se těmito otázkami zabýva „Novoje Vremja“ v dopise svého osvědčeného londýnského dopisovatele Argusa. Argus pak zaznamenává, co pozorovalí angličtí jeho přá- telé, kteří letos v létě cestovali po Německu, po
Čech Němec Argus Olomouc Haná Morava Německo Novoj Vremja
30 article
Čechách a Rakousku, aby poznali poměry. An- gličanům neušlo, že štvanice proti Če- chům a rakouským Slovanům vr- chází z Berlína a účelem jejim jest, popuditi veřejné mínění ně- mecké a v druhé řadě všeehen ně- mecký národ proti Slovanům vů- bec. K tomu potřebují českých a rakouských Němců, kteří musejí Čechy a Slovany bez ustání provokovat a vyhrožovat i rakouské vládě, z- stane-li se provokovaných, ano bude-li naproti ním prostě plniti předpisy zákonů. V Berlině vypravují takové věci o utiskování a pronásledo- vání Němců v Čecbách a Rakousku, že až vlasy hrůzou vstávají. Ale Angličané se nespokojnli německými bajkami a chtěli se o pravém stavu věcí přesvědčiti na vlastní oči. A tu se jim ob- jevila pravda, jež má docela jinou podobu, než jak ji líčí Němci. Jejich zkušenosti měly vliv i na „Times“, jenž se nyní dívá na „utrpenl“ Němců v Čechách docela jinýma očima, než dotud. Pangermanská agitace, ří- zená berlínskou vlédou, má dle pře- svědčení anglických cestovatelů dvojí účel: zabrániti, aby se rakouští Němci dohodli se Slo- vany, a přinutit rakousko-uherskou vládu, aby bez podminky poslouchala pokynů Německa.
Slovan Němec Angličan Čechy Rakousko Berlín Německo Times
31 article
— Připravy ku připojení předměstských obcí ku Praze. K vyzvání vrchního zemského soudu, aby rada městská vyjádřila se o způ- sobu rozdělení soudních okresů po připojení předměstí, usneseno — po návrhu komise práv- nické — vyjádřiti se v ten smysl, že rada měst- ská pro nové obce na levém břehu (Bubeně, Dejvice, Střešovice) žádá zřízení nového soudu, po případě navrhuje, aby Dejvice a Střešovice byly připojeny k soudnímu okresu malostran- skému, Bubeně pak k onomu, pro který sama se rozhodne (malostranskému neb holešovické- mu); v příčině Bráníka a Podola vysloven sou- hlas, aby přípojeny byly k soudňímu okresu ho- řejšího Nového města; při tom však poukázáno na brzké připojení Nuslí, kde soud již jesta nutnou organisaci soudů pro celou jmonovanou partii Prahy. Dále usneseno při této přiležitosti znovu naléhati na zřízení justičního paláce zjednání nových soudních místností pro soudy novoměstské. — Pan Seifert připomenul, že obce Troje a Podhoř podaly žádost za připojení ku Praze a navrhl, aby zástupcové těchto obcí byli pozváni k jednání; po přímluvě pana Pe- terky byl návrh tento schválen. — Sdělen byl obsah nóty místodržitelské, intimující souhlas vlády s připojením Bráníka, Bubenče, Dejvie, Podola a Střešovic ku Praze, o jehož podmín- kách rozpředla se delší debata; potom usne- seno požádati zemský výbor, aby záležitost tu předložil sněmu za účelem schválení zákona.
Seifert Praha Dejvice Střešovice Bráník Nusle Trója Bubeneč Dejvie Podol rada město Bubena Bubena
32 article
— Firma F. Topič slavi dnes výroční den založení svého před čtvr stoletím. Jest tomu 25 let, co mladý účetní závodu Šimáčkova pan F. Topič naléhal na svého strýce Františka Ši- máčka, známého již dříve jako redaktora „Posla z Prahy“, spisovatele národohospodářského, ke- rý skrýval se pod pseudonymem Vojtěch Bělák, aby zařídil velký sortimentní závod knihkupe- cký. Redaktor Šimáček, který zatím získal knih- tiskárnu a časopis „Světozor“ koupí od druž- stva Skrejšovského, byl podnikavý muž, který přání tomu vyhověl a novému závodu i jméno své propůjčil. Byl-li Fr. Šimáček praktik vyslo- vený a do úmoru pilný pracovník, byl jím mla- dý Topič dvojnásobně, zvláště když v právě získané družce života získal spolupracovnici nejvěrnější. Záhy umístěna na štítu firma nová, která od té doby způsobem nejchvalnějším ne- jen ve prospěch českého písemnictví působení, ale i umění českému výtvarnému a zvláště re- produkčnímu hojných a trvalých služeb proká- zala. První autor, jehož Topič získal, byl kaplá- nek klecanský, tichý, skromný Václav Beneš
Šimáčkův ša Posl Bělák Šimáček Skrejšovský Topič Beneš Praha Francie Světozor
33 article
Třebízský, jehož spisy s malým zdarem vydá- vala firma Steinhauser a Novák v Jungmannově třídě. F. Topič učinil je lacinou cenou přístup- nými všem vrstvám společnosti české a po Bene- šovi záhy následoval Svatopluk Čech a těžce přístupný Jan Neruda. Na těchto základech po- stavil nový nakladatel svoji další činnost. Maje dávno vyvinutý smysl pro umění a jeho dary, pustil se bez bázně do nakládání děl uměle- ckých, jako byly reprodukce hluboce procitě- ného cyklu Pirnerova „Démon láska“, velko- lepý Manesův Orloj, úchvatná Mároldova „Bitr u Lipan“, Balšánkův „Belveder“ atd. Vrcholem snah v tomto směru jest vydání monumentálníh spisu: Josef Manes a jeho dílo! Čím se stl jeho „Salon“ pro umění české, bylo jinde po- věděno, dnes v den jeho jubilea se může říci. že také tímto zařízením prokázal uměnímilov- nému obecenstvu neocenitelné služby. Sortimen- tem francouzským přispěl Fr. Topič značna k novým stykům neméně než ostatní směrodat- nou činností na poli knižním. Zvláštní shodou okolnosti se stalo, že jubileum závodní není oje- dinělé. Spojuje se též s nejintmnější rodinnou slavností, kdy před 25 lety Hymen spojil dvé šťastných lidí k svazku nerozlučnému, jehoi výkvět jest jediný syn, který svou odbornou zdatnosti oprávňuje k naději, že závod, v něma vedle svého otce horlivě pracuje, vykoná i na přiště nejeden záslužný čin pro rozvoj česk literatury a našeho umění výtvarného. Šťast- ným jubilárům přeje každý, kdo je zná, ješte mnoho šťastných a krásných let.
Třebízský Novák Bene Čo Neruda Pirnerův Manesův Balšánkův Belveder Manes Jungmannův třída Bitr u Lipany Francie Steinhauser
34 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva novobenáteckého zvolený rolník Václav Čančík ze Zdětina byl od clsaře potvrzen- Mistodržitel hr. Condenhove odjel včera z Prahy do Vídně. — Konzulát americký v. Praze přesídlil, jak konsnl pan Joseph J. Brittain oznamuje, do Marian- ské ulice č. 53, nároží Havlíčkova náměsti. — Úmrti. V Karlíně zemřela včera pí. Františka Stiebitzová, rodem Welzova, vdova po soudci. ve věku 77 let. Pobřeb koná se z domu smutku v Karlfně. Vítkova ul. č. 1. v neděli dne 11. t. m. o 3. bod. odpol. do rodinné hrobky na hřbitově olšanském. — Pohřeb paní Karoliny Koubkové, majitelky domu, konal se ve středu ve 4 hod. odpol. z kosteln sv. Vojtěcha za četného účastenství smutečních host a obecenstva na hřbitov vyšehradský. — Mistr Rozkožný pražským měšťanem. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské vykonal slib mě- šťanský mistr Jos. R. Rozkošný, populární hu- dební skladatel český, jemuž právo měšťanské udě- leno bylo radou městskou jako pocta v juhilejní deu sedmdesátých pátých narozenin. Pan starosta dr. K Groš přijal slib jubilárův a blahopřál mu, rovněi
Čančík Mariana Havlíčkův Úmrt Stiebitzová Welzův Koubek svatý . Vojtěch R Rozkošná doktor Groš Praha Vídeň Karlín Vítkov ulice Olšanský