ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 884d2590-762f-11dc-9af3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 116, org 8, person 70, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. října 1908. Císlo 279.
4 article
odpolední byl chef generální ho štábu přijat elsařem v audienei. Z Pešti, 9. října. Ze Záhřeba se sděluje, že připravy k mobilisaci 13. sbor se pilně kona jí. Z Čes. Budějovic, 9. října. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Z vojenských skladiš u Rudolfova odváži se od něko- lika dnů mnoho vagonů střelivaa jiných válečných potřeb na jih. Na hranicích Srbska. Ze Zemuna, 9. října. Posádka dosud ne- byla sesilena. Naproti tomu dojelo sem 40 čet- níků, vedených nadporučikem, aby sesílena byla pohraničnístráž. ZPetrovaradí n odebrala se za stejným účelem setnina pě choty na břeh Sávy. Tam také se odebra pionýrský důstojník, který sem dnes přijel expresním vlakem z Vídně. Očekává se oddě- lení pionýrů. Od dnešního rána kotv monitory několik kilometrů o Zemuna u Slaného Kamene. Zpráva o dunajském válečném loďstvu potvrzuje se tímto dalším telegramem: Z Pešti, 9. října. Čtyry monitory zakotvily u Petrovaradlna a tolikéž strážních člunů je na blízku. Rakouská dunajská flotilla sestává ze 6 mon torů: »Temes«, »Bodrog«, »Körös«, »Szamos«, »Ma roš« a »Leitha«. První dva mají nosnost 440, druhé dva 448 a třetí dva 310 tun. Také počet udaných koňských sil jest značný, kolisá mezi 700 a 1400.
Pešť Záhřeb Čes . Budějovice Srbsko Zemuna Sáva Vídeň Bodrog Körös Szamos Ma u Rudolfov
5 article
Monitory maji střední fehká a malokalibrová děla. K monitorům, jež tvoří hlavní bitevní těleso dunaj- ské Hiotiliy, pojí se patronallové čluny a nos- ností 30—36 tun o 200 až 400 koňských silách s 1—2 malokalibrovými děly na každé lodi. K nim řadí se jeden torpedový člun s nosností 1 tun a 90 koň. silami. Pokud se týče dělostřelecké výzbroje, mají torpedové čluny jen malokalibrová. torpedová plavidla (nosnosti 400 tun, o 3000— 600 koň. silách) také lebká děla, monitory pak malokali- brová lehká děla a kromě toho také děla středníh kalibru. Depeše krále Petra do Franeie. Jak jsme sdělili předevčirem, zaslána byla srbskému králi Petrovi z Paříže telegra- fická zpráva, ve které pařížští Srbové a četní vynikající mužové Francie vyslovovali Srbsku své sympatie. Na tento telegram odpověděl za krále Petra chef kabinetní kanceláře Christič takto: »Král Petr je projevem z Francie hlu- boce dojat, neboť přišel právě v nejtěžších zkouškách Srbska jako redostné echo ze země svobody. Mám výsloviti jménem krále hlubokou důvěru Srbska ve Francii. — Christič.« K pověstem o mobilisaci všeobecné a částečné.
Petro Srba Christič Petr Paříž Francie Srbsko
6 article
Ode dne, kdy prohlášeno připojení Bosnya Hercegoviny a v zápětí toho události v Srbsku způ- sobily všeobecný rozruch, trousí se popl a šn pověsti omobilisaci armády. Brzy týkají se pověsti ty 8. armádního sboru. brzy opět jiných! Sebe menší pohyb vojska stačí aby roznícená fantasie kombinovala na dalekosáhlá opatření. Kombinace ty jsou však zcela falešnými, nebot jak všeobecná, tak částečná mobilisace, jakož i doplnění vojska na válečný sta v bez na Hízení mobilisace, jsou opatřeními, jichž pro- vedení okamžitě je známo, neboť při vše- obecné mobilisaci děje se veřejnými vy hláškami politických úřadů, kdežto při částečne mobilisaci nebo při doplnění vojska na válečný stav děje se zvláštními žlutými svoláva- cími lístky, lišícími se od jiných svolání (krom barvy) tím, že přímo pod jménem povolaného ne- aktivního muže proloženým tiskem stojí: povolá vá se tímto k činné službě a má se dostavit neprodleně (k pluku, praporu, selnině). K pověstem o mobilisaci, ať již částečné ne doplnění mužstva určitých armádních sborů se týka- jících, přispívá vedle událostí na Balkáně i okolnost příprav k eventnální mobilisaci. Temito interními přípravami, nejen pochopitelnými, ale nařízeným přímo dle branného zákona z r. 1889 a nařízeními prováděcími, plní se pouze to, co pro případ mobili- sace nutno. Jinými slovy: provádí se revise každoročně sdělávaného mobilisačního plánu Revise ta děje se u všech armádních sborů; děje-li se právě nyni, není tím řečeno, že by armádní sbor, u kterého se koná, musil býti mobilisován.
Srbsko Balkán Bosnya Hercegovina
7 article
Napjatá situace v Cařihradě. Z Paříže, 8. řijna. »Matinu« telegrafují z Cařihradu, že tam považují válku za neodvratnou a že zbrojení trvá dále. Bylo devét nových rychlopalných děl v Ne- mecku zakoupeno a posláno do Drinopole. P- nují značné obavy, že Turecko nestrpí již bu- harského exarchu v Cařihradě že bude žádati, aby sídlil na příště v Sofji Dále se proslýchá, že Turecko zaháj proti Bulharsku celní válku. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí prohlásil vče- ra odpoledne několika diplomatům, že částečná mobilisace jest zamýšlena, že však není ještě jistě usnesena. K této mobilisaci není ostatně irade nutný m. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Turecký tisk pojednává jako dosud o bulharské a bosensk aféře, jakož i o chování se signatárních mocnost v tomto připadě. »Ikdam« si přeje, aby Né- mecko nepostupovalo s Rakousko Uherskem. Týž list oznamuje, že velkovezir te- legrafoval sofijskému komisariátu, že mocnosti neuznávají Bulhar- sko neodvislým. Komisariát nechť tedy úřaduje jako dříve. »Jeni Gazetta« píše, že o dpověd Porty na rakousko-uherskou notu o Bosněa Hercegovině bude prostřednictvím tu- reckých velvyslanců sdělena oběž- níkem signatárním mocnostem. Otázka stala se mezinárodní a bezpochyby bude o ní jednáno na kongresu. Turecké časopisy oznamují, že srbský vy- slanec dr. Nenadovič podal včera Portě zprávu o manifeslacích v Srbsku proti Bulharsku a pro Bosnu a Hercegovinu. Z Cařihradu, 9. října. Rozčilený zástu lidu obkličoval dnes velxoobehod rakouské firmy Stein v Galatě a v Stambulu. Kapeům byl zabráněn přístup. Rečníci podněcují boykot proti Ra- kousku. Správce firmy žádal o po- moc r6lsyslanoctrí.
Matin Bulhar Nenadovič Kape Cařihrad Paříž Drinopol Turecko Bulharsko Rakousko Uhersko Srbsko Bosna a Hercegovina Stambul Stein Galata Jit Gazetta
8 article
Pověsti o poděkování sultánově. Včera roznesly se zprávy, tvrdící jednak. že sultán se poděkoval, anebo, že míní tak uči- niti. K tomu sděluje »Pesti Hirlap« o svého cařihradského zpravodaje v pozdní ho- dině noční: Nejde o poděkování se sultána nýbrž o jeho svržení s trůnu. Mlado- turecký komitét dozvěděl se o jistých reakeionářských snahách sultánových, má prý důkazy teho v ruce a proto usnesl se snltána svrhnouti. (Zprávu t dlužno přijímati ovšem s výhradou.) Vyvrácení různých pověstí. Z Pešti, 9. října. (K. k.) »Uh. tel. kor kanc.« oznamuje: Kolují zde různé dobrodružné pověsti o domnělý ch násilnostech proti rakousko-uher ským úřadním orgánům a státním příslušníkům v Bélehradě, jakož o domnělém povstání v Bosně Hercegovině, kde prý měly býti spáchány různé násilné činy, ba prý i zavraždění rakousko-uherského vyslauce v Sara- jevě. Všechny tyto pověsti dlužno přijím ti s tím větší reservou, poněvadž jsou v rozporu se spolehlivými, sem došlými zprá vami. Ze Sarajeva, 9. října. (K. k.) Bezpodststny jsou pověsti, jakoby v Trebini byly vypukly nepokoje, za nichž byli nuceni křesťanšti oby vatelé před mohamedány prchnouti. Vsude jes naprostý klid. Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Přistavní prefektura vyvrací pověst, že bulharský parník byl dnes u vjezdu do Bospor zadržen, že na něj bylo střileno a že by donucen se vrátiti. Na burse a v Péře kolují pověsti o a ke Italie ve příčině Tripole. Tyto pověst však italské velvyslanectví v vrací. Zájem o balkánskon krisi v různýcl státech.
Hirlap Mlada Pešť Boseň Hercegovina Sara Sarajevo Cařihrad Bospor
9 article
Anglie. Z Londýna, 9 řijna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Dovídám se z velmi dobře infor- movaných kruhů, že nepřistoupí-li Rakousko na mezinárodní konferenci, pro kterou se stanoví již určity program, odhodlá se Anglie k rozhodnému projevu. Zahraniční úřad pošle v nejbliž- ších dnech anglického vel vy- slance ve Vidni na neurčitou dovolenou. To by nebylo ješté pře- rušením přátelských styků, přece však by se tím důrazně pronesla všeobecná nelibost. Přátelé míru v Anglii působí ve smyslu dohody, zároveň však pro osvědčení sympatií Evropy lidu za neodvislost zápasícímu. Coudurier. Z Londýna, 9. října. (K. k.) »Reuterov kancelář« oznamuje z Malty z dneška: Pan- céřové lodi »Glory« a »Prince o Wales« a křižáky »Diana« a »Lan- caster« obdržely rozkaz, aby dnes od pluly. Má se za to, že cílem těchto lodi jest Lemnos.
Diana Anglie Londýn Rakousko Evropa Malta Wales Lana
11 article
Z Waslingtonu, 9. října. (K. k.) Rakou- sko-uherský velvyslanec svob. pán Hengel- müller vysvětlil včera večer president Rooseveltovi za jednohodinov rozpravy stanovisko Rakousko Uherska votázce bulharské a bo sensko-hercegovské. Franeie. Z Paříže, 9. října. (K. k.) Zahraniční mi- nistr Pichon sdělil redaktoru časopisu » Peti Parisien« toto o událostech na Východě Nebylo upuštěno od úmyslu svolati mezinárodn konferenci. Naopak pracujeme pro svolání. Al jest nutno, abychom dřive zkoušeli jeji program a přesně ho vymezili a jest jen přirozeno, že v této věci nestane se nic rozhodujícího, dokud pan Izvolský nepojede do Londýna, jako je do Německa, Rakousko-Uherska, Francie a Italie Nevidím žádných válečných zápletek vyjma ty jež mohly by vzejiti z protirakouských projevů v Srbsku a ze ctižádostivých snah bulharských S těchto stran hrozl velká nebezpečí, jež musí býti zažehnána. Velmoci snaží se zabrániti témto pretensím, jež vzbuzují obavy. Pracujeme v tom smyslu v Sofiji a v Bělehradě a rovněž tak s jinými mocnostmi počínají si Rusko a Anglie Sledujeme pouze jediný cil: udržení míru, opira- jicího se o právo mladého Turecka na všechny sympatie Evropy. Jsme a zůstaneme přáteli ochránci mladého Turecka. Z Paříže, 9. října. (K. k.) Se spolehliv strany se oznamuje, že konference — dojde-l k ní — nebude konána v žádném hlavním městě některé velmoci. Z Paříže, 9. října. (K. k.) Proslýchá se s dobře zpravené strany, že zahraniční minist Pichon prohlásil včera v rozhovoru s něme ským diplomatickým jednatelem svob. pánem Lanekenem, že Francie sleduje na Východě výhradně pokojné cíle a že žádný její krok ne může vzbudili obavy středoevropských mocnostl
Roosevelt Pichon Parisien Al Izvolský Waslington Hengelo Rakousko Uhersko Paříž Londýn Německo RakouskoUhersko Francie Srbsko Bělehrad Rusko Anglie Turecko Evropa
12 article
Německo. Z Berlína, 9. října. (K. k) »Vossische Zeitang píše pod záhlavím »Nové Rakousko«: »O Bosněa Hercegovině snad za 6 měsíců se ani již nebude mluviti. O Bulharsku, Kretě, Samu. Černé Hoře alněkolika jiných zajímavých zemích Evropa se asi v dozírné době dohodne. Co však mnohem víc nežli nynější sporné otázky bude míti vliv na velikou politiku, je seznání, že Rakousko-Ubersko ukazuje činorodost a odhodlanost, jakéž by sotva kdo byl o ného očekával a která důrazně dokazuje, že Rakou- sko-Uhersko je velmocí. Ovšem byla habsburská říše velmoci též před přivtělením Bosny a Hercegoviny avšak na mnoze vžila se představa, že Rakousko Uhersko je spokojeno, udržuje li daný stav a že s nežádá míti vůdčí roli. Rakousko-Uhersko spokojil se se svou državou, kdežto ostatní mocnost nabývaly velkých osad. Mělo s vnitřními zále- žitostmi tolik co činiti, že na mnoze by se nebylo věřilo, že takovým činem se na venek projeví. A nyn vzchopilo se Rakousko Uhersko k takovému rozpjetí síly, jaké je tím více zarážející, čím rázněji pomíí názorů značné části evropského koncertu. Mocn a vyzbrojené, to jsou slova, ktera včera císař a král František Josef a rozvahou pro- nesl. Nechce války, o tom není pochybnosti. B ýt mocným a vyzbrojeným, je mu nejúčin- nějšlm prostředkem zailstiti mír.e
Sam František Josef Německo Berlín Rakousko Bulharsko Kreta Evropa Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko Uhersko Bosně Hercegovina RakaskýUhersko Vossische Zeitang
13 article
Eusko. Z Petrohradu, 9. října. Stanovisko Ru ska v otázce annexe Bosny a Hercegoviny bylo již projeveno včerejší výzvou k signatárním mocno- stem a velmi ostrou kritikou snnexe. Ješt výmluvnějším však jest fakt, že zdejšímu rakousko-uherskému vy- slanci hr. Berehtholdovi, ač ně- kolikráte žádal o audienci v zále- žitosti výkladu kroků Rakousk na Balkáně — nebyla udělena. V diplo- matických kruzích budí tento nezvyklý případ značný rozruch. Král Ferdinand na cestách Bul- harskem. Ze Sofije, 9. října. (Ag. tel. Bulg.) Král Ferdinand přibyl včera o 5. hodiné odpo- lední v průvodu ministrů za hřímání děl do Staré Zagory a byl u slavnostní brány, vystavené u vchodu do města, přijat zástupem asi 20.000 osob z města a okolí, mezi nimiž byly zastoupeny úřady a korporsce. Sta- rosta pronesl ko králi proslov a podal mu dle staroslovanského zvyku chléb a sůl. Na to odebral se král do kostela, kdež jej uvítalo duchovenstvo. Po měi, sloužené metropolitou, odebral se král do paláce, před nímž defilovalo vojsko. Král poobědval ve vojenském klubu. Jak při odjezdu z Kazanliku, tak i za pří- chodu do Staré Zagory byly králi po celé ceste obyvatelstvem, se všech stran se hromadně do stavivším, uspořádány nadšené ovace. Jaký význam má, že se Bulharsko prohlásiloz království?
Ferdinand Petrohrad Bosna a Hercegovina Balkán Sofijá Stará Zagora Kazanlika Bulharsko
14 article
Tuto otázku pozoruhodným způsobem rz bírá „Novoje Vremja“ Bulharsko, povolené berlínským kongre sem, ebsahuje pouze zlomek bulharského n roda. Proto se Bulhaři z počátku nechtěli pod činiti berlínskémů traktátu, ano i prohlašovali že se mu vzeprou mocí a že 30.000 ozbroje ných mužů čeká v Rumelii a Makedonii, aby pokračovali v povstání a vytrvali v boji, až bude bulharský národ sjednocen v jednom bulharském státě. Během třiceti let otázka o bulharském krá- lovství byla nejednou vzata v úvahu, ale sam Bulhaři vždy zase ji odložili z té příčiny, že by prohlášením za království dali sankci tomu ro- dělení bulharského národa, které bylo díle borlínského kongresu. Tato sankce je nyní královským titulem Ferdinanda Koburského dána. Bulharsko se rozešlo se svými lepšími tradicemi.
Bulhar Ferdinand koburský Bulharsko Rumelie Makedonie Novoj Vremja
15 article
Mladoturci pro kralovský titul Ferdinandův nezačnou s Bulharskem válku, ale hořkost na proti Bulharům jim zůstane v duši ne pro ten titul, nýbrž proto, že Bulbarsko rušivě vpadl do jejich reforem. Mladoturci jsou idealisté. Uči nili převrat jménem svobody, jež je jim svata Domnívali se, že Turecko, když prohlásí sv bodu a konstituci, rázem si dobude vážnost všech evopských států a najde v nich oporu aby mohlo své dílo dokončiti. Bulhaři rázem rozbili jejich sny. Ferdi nandu Koburskému nikdo by nebránil prohlásiti se za krále po připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousku, ale on tuk chvátal za královskou korunou, že vzal z rukou Rakouska šperhák otevřel Němcům dvéře k té svatyni, kde chovám byly ostatky slovanských svobod. Jemu, něme ckému knižeti, zdál se tento krok přirozeným sradným, jemu není nie do toho, že on vlastno vydal Bosnu a Hercegovinu Rakousko-UJhersku Bosna a Hercegovina budou se od nynějška zdát každému srbskému sedláku obětí, kterou zařízl rodní jeho bratří a póložili ji na oltář Rakou sko- Uherska.
Ferdinandův Bulhar Němec Bulharsko Turecko Bosna Hercegovina Rakousko Bosna a Hercegovina Raka skýUhersko
16 article
Bulharsko, povýšivší se za království, vzdn- lo se Makedonie. Mukedonie vzdalo se také Ra kousko-Uhersko odvoláním svých posádek z No vého Pazaru. Ale Makedonie se nevzdalo Srb sko, jemuž tam i Bulharsko, i Rakousko ustou pily s cesty. Všecky hlavní ruské listy rázem pochopily že prohlášení bulharského království je novým vítězstvím germanismu. Rusko Bulharsku ne bude překážet, ale Francie a Anglie budou tento úspěch němectví považovati za krutou ránu, jíž Bulharsku neodpustí. Tím způsobem Bulhaři prohlášením králov ství porušili své historické tradice a pozdvihl proti sobě všecky státy, které jim opravdu byly nakloněny, a radost učinili pouze porodní ba- bičce ve Vídni, která pomohla na svět novo rozenému království. Požár balkánský. (Praha středem slovanského hnu tí. Jeden z nejstarších denních listů italských turinská »Stampa«, otiskuje o pozadí roz- ruchu balkánského článek, kterýž, byť bychom nemohli podepříti četné jeho nesprávnosti, skýtá přece mnohé pozoruhodné vývody. Uvádím aspoň podstatu jejich. »Stampa«, uvažujíc nej prvé o poměrech ruských, praví, že v Rusku zvláště v dumě, po veškerých rozvratech zbyly základy slovanského uvědomění ná rodního, na nichž Poláci cítili se spolu- pracovníky a rovnými a národem, kterýž p stoleti byl je deptal. V posledních důsladelch admirál Togo prokázal službu pan slavísmu. Před válkou hnutí to mělo ráz theoretický. Ačkoliv přirozené okolnosti přály více panslavismu než pangermaniamu a pan- latinismu, protože Srb na př. jest bližší Rusu nežli Němec Noru, ano nežli Piemonťan Neapo- litánu, přece byla tu veliká a strašná překážka solidárnosti slovanské: brutálně mobutná mo
Srb Bulhar Stamp Polák Rus Němec Piemonťan Bulharsko Makedonie Rakousko Rusko Francie Anglie Vídeň Praha Togo Ra kouskýUhersko
17 article
Ruska. Tak na př. Bulharsko ze strachu před vzrůstající mocí jeho místo vděku osvoboditeli oddalo se rusofobské politice Stambulova. Oslabenl Ruska za války s Dálným Východem usnadnilo ale hnutí slovanské. I udál sa zvláštn ten zjev, že řizeni hnutí panslavi- stického přesunulo se ze středu periferie, od kolosa přešlo na drobné jeho přibuzné. Hlavní věe Velkého Slovanstva není prý Petro- hrad, ni Moskva, nýbrž Praha. Dě dičným nepřítelem není již Turek, nýbrž Němec. Přední stráže jsou v Čechách. Slované češti jsou nepopíratelně nejpokročilejší zcelého kmene. Vy- užili výhodného postavení svého ve středu Evropy, stálých styků s německou kulturou (?), by stalis stejně bohatými a vzdělanými jako Němci, aby se stali hradbou proti národu, jemuž děkují všechno. (!!) Praha, kteráž jest nejpo divu- hodnějším městem střední Evropy kdež kultura germánská i latinská se kdysi po jily — italští architekti na př. učinili z ní rá baroka — stala se posvátným městem »furor slovanského«. Odtud — fantasuje list — po- tlačování Němců jest heslem dne a tento převrat poměrů vedl i ku pořádání všeslovan- ského sjezdu v městě tom, na němž Bulhaři objímali Srby, Rusové podali ruce Po- lákům, Poláci prominuli Rusům, Slovinci slibili zničiti Italy (?) a kdež na pokyn fanatického dra. Kramáře odpřísáhnut boykot německé po- robě a slibena pomoc Polákům ruským a kdež zvolena Moskva za místo pro příští sjezd. — Článek vypočítává potom události ve Vídni.
Stambulov Petro Turek Němec Slovan Bulhar Srba Polák Rus Slovinec Italos Kramář Rusko Bulharsko Moskva Praha Čechy Evropa Rusová Vídeň
18 article
Terstu, Lublani, Záhřebě i na sněmu českém na konec i v Bosně, kdež oživla propaganda velkosrbská a vidi v nich důsledky znovu pro- buzeného hnutí všeslovanského. Tak i v ohlá- šení neodvislosti bulharské, jež bude míti jistě mocný ohlas v Zahřebě i v Poznani, v Praze i v Bělehradě. Také Rakousko dělalo svůj účet bez hosta: myslilo, že popuzujíc Bulharsko. znarkotisuje Srby. Ale zmýlilo se. Zapomněl . že každé náhlé rozdmýchání národního citu Slovanů jest hřebíkem do rakve důmyslné monarchie. G. A. Borgese, autor článku, roz- plývá se potom v závěrku v neurčitých dohadech o tom, vypukne-li válka anebo bude-hi lze s vyhřívati na výsluní míru ještě několik měsíců. Vše závísí od stanoviska Anglie, ale také o Ruska, jež by ve válce batkánské nie neztratilo. ale jež by nalezlo v ní snad prostředek zkon- solidovati své vnitřní poměry a vzbudit opě vlny sympatie mezí národy spřízněnými.
Srba G A Borges Terst Lublaň Záhřeb Boseň Poznaň Praha Bělehrad Rakousko Bulharsko Anglie Rusko
19 article
Porta a připojení Kréty k Řecku Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Řecký vy- slanec Gryparis byl odpoledne povolán k Portě, kdež měl rozmiuvu s ministrem zále- žitostí zahraničných a velkovezírem. Vyslane prohlásil, že Atheňané a krétská vlád nemá účastenství na při po j e n Kréty k Řecku a že tu jde o spon- tanní čin obyvatelst v a. Velkovezír vyslovil hluboké poli- tování nad tím, zvláště když právě nyní vzájemné vztahy se velmi dobře utvářily. M- nistr záležitostí zahraničných mlu vi ostře. Ještě ostřeji soudil velv slanec anglický. Z Pař že, 9. října. (K. k.) »Ag. Havas sděluje z Athén: Listy uveřejňují telegramy z Kaneje, ve kterých se sděluje, že celn úřady na Krétě začaly užívati ře- ckého tarifu celního a že se též po- užívá zákonů řeckých. Krétská vláda slo žila v růce metropolitovy přísahu věr- nosti králi Jiřímu. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bal- káně viz na straně 5.)
Port Atheňaný Havas Jiří Kréta Řecko Cařihrad Atény Bala Aga
20 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Prvního zasedání schůze 9.)
21 article
V Praze, 9. října.
Praha
22 article
Nový sněm měl dosud deset schůzí. Žádná však neprojevila politickou situaci v zemí a tin zároveň též vnitropolitickou situací ve státě tak nápadně a tak pronikavě, jako schůze dnešní. V Praze, na českém sněmě, byla dnes naprostá neudržitelnost dosavadní soustavy vládní prok- zána tak, že dalšího důkazu o úplné vyžilosti spuchřelosti její nepotřebuje nikdo, kdo vůbe dovede poznávati a vystihnouti, co se děje k ného. Jak jsou ústava a volební řád základními hlavnímí pilíři politiky každého národa a kuž dého státu, tak jsou jich změny a reformy pro každý parlament záležitostmí stěžejného význ- mu, jich ohláška nebo podání jsou pro sně- movnu i pro všecek lid událostí prvního řádu a okamžik, kdy se podávají, bývá chvílí unášejí- cího napjetí a vše pronikajícího vzrušení mysli Takového významu a dosahu předlohy vládno byly dnes podány sněmu, ale bez nejmenšíh dojmu. Nikdo nehnul při nich brvou ok. Byla přečtena osnova zákona o dosazení stálé komise sněmu pro projednání změn zřízen zemského i nového řádu volebního; komisitu nikdo nechce, všichni, kdož projevili své mí- nění, když osnova ta byla mimo sněm opově- děna, hned ji zamítli, a dnes místodržitel, čta ministerská slova o jejím určení a poslání, vy- rovnati národní rozpory v zemi české, četl je docela marr3. Hraběti Coudenhovovi dnes asi nikdo nezáviděl bodnost a úřad místodržitele království českého. Když povstal, aby přečet vládní prohlášení, obsabující ministerský výkla o vládních předlobách změn zřízení zemského, nového řádu volebního a stálé komise pro ně, byli již poslanci všech stran shromážděni okolo
Coudenhove Praha
23 article
něho v hustém, neprostupném polokruhu, ale zamračeni a bez jediného hlesu. Matně čet místodržitel napřed česky, potom německy vlád- ní projev, jejž mu poslali z Vídně po německu * který v ministerském presidiu na rychlo pře- ložili do češtiny. Ni jediné slovo neproniklo se rtů poslaneckých posluchačů, ni jedinký pár dlaní nosrazil se k zatleskání. Ani odpor se ne ozval; tak mrazivě byl vyslechnut vládní vý klad a tak úplně propadly předlohy, v nichž ministerstvo, poslavši je do Prahy jak v něme ckém originále, tak zároveň v českém překladu troufalo si napsati sněmu epištolu, že eíl k urovnání politického rozvratu v první zemi této poloviny soustátí. Jiného přijetí také projev vídeňský nezasluhoval. Je to planá směs faleš ných státovědeckých průpovědí, shnětených vši tou libovůlí, která vpěchována je do základního útvaru státních křivd Čechům a státního nad práví Němcům: do hlavní a směrodatné myšlen ky ják starého, tak opravovaného zřízení zem ského, jak dosavadníhp, tak měněného řádu volebního. Bídný ten systém, se skutečným stavem země neslučitelný, vývojem národa i poznáním vědeckým dávno již předstižený, jest ovšen přetěžko odíti do roucha aspoň na povrchu pěk ného. Spisovatel vládního prohlášení se snad ani o to nepokusil: i sloh jeho licoměrné práce písemné odpuzuje svou povrchností, nepřesnost mi pojmovými a neladností mluvy. Fiasko chví- le, za lepších poměrů náležející ku povznese- ným a slavnostním, bylo tedy úplné. Jet fiasko státníků úpadku. Celá tato ponurá a trapná scéna odbyla se uprostřed německé obstrukce, se kteroui její strůjcové a prováděči hrají, protoža jim
Čecho Němec Vídeň Praha
24 article
nikdo v ní nepřekáží, ani neodporuje. Čtou se prostě obstrukční interpelnce, návrhy a protesty tak dlouho, až nejvyšší maršálek zemský skončl schůzi. Páni Němci se při tom ledabylo usmí- vají, jakoby si ani sebe samých nevšímali, své síly takovým způsobem věnujíce německému národu a jeho síle, v tomto případě tkvící — v nedostateích jednacího řádu. Kdo myslí, že i jenom někteří Němci pečují o to, aby se aspoň zdáli vážnými, mýli se. Dnes p. dr. Per- gelt deklamoval zase jeden z obvyklých svých protestů a smál se při svém chraplění mono- logu; dokončiv seděl už a pořád ještě se smálí Také vážné dotazy byly podány: českými poslanci. Dr. inž. Kaftan ostře vytkl zemskému výboru chybu, jíž se dopustil poukazem první lhůty subvence na dráhu teplicko-poříčskou a dr. Schaner stejně znalecky jako rázně znova zjistil křivdy, kterých se justiční správa do- pouští na českých úřadnících soudcovských. Jak dlouho potrvá nynější zasedání sněmu, neví se; snad německé přání jest otcem něme- ekých zpráv, že na sněmovním jevišti spadne opona již v přiští schůzi. Dle informací českých poslanců není konec nynějšího sněmování ještě tak blizký. Vrcholu komedie parlameníní by se dosáhlo, kdyby se splnily německé předpovědi o konci sněmování, bezprostředně prý nastáva- jícím, neboť v případě tom by vláda — v jejíchž rukou existence sněmovního zasedání spočívá — sama utekla před všemi třemi svými předlo hami dnešními, ve kterých, dle svých vlastních tvr- zení aspoň, vidí počátek lepších časů v zemi.
Němec doktor Ing Kaftan Schaner
25 article Nejv. maršálek zemský zahájil schůzi o 11. hod
Nejv. maršálek zemský zahájil schůzi o 11. hod 15 min. U vládního stolu místodržitel hr. Couden ho ve a místodrž, rada Kosina Spisů došlo od 2. do 9. t. m. 33. Petic bylo podáno dne 2. t. m. 79.
Kosina
26 article
Sdělení předsednictva.
27 article
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že dle (elegra- mu kabinetní kaceláře císař přijal milostivě blaho- přání sněmu král. českého, vyslovené přípisem ze dne 2. října 1908 za příčinou jmenin jeho a ustanovil, by sněmu oznámen byl dík za bluhopřání. Dále sdělil, že výkonný výbor jubilejní výstavy zve poslance ke hromadné návštěvě a že poslanci na svojí legitimaci mají volný vstup do výstavy; příslušné návrhy učiní v některé z příštích schůzí. Zase německý protest. Posl. dr. Maly ohlásil protest proti právoplaí- nosti dnešní schůze, poukazuje na to, že závada, která lpěla na schůzi ze dne 25. září, se zdědila na všechny následující schůze, které musí býti ozna- čeny rovněž za nezákonné. Pak ohlásil písemné pos dání svého prolestu. Doplňovací volby do komisí. Nejvyšší maršálek zemský vyzval kurii velkých statků, aby provedla doplňovací velby po jednom členu do různých komisí. Dále sdělil, že ustavila se komise petiční a zvolila si předsedou posl. Maye- ra, místopředsedou posl. dra. M aška a zapisovates lem posl. V. Práška. Vzdal ne dovolené. Posl. Peters vzdal se 14denní dovolené, kler mu byla povolena. Německý přotest. Nejv. maržálek zemský dal přečísti ohlášený písemný protest posl. dra. Funka proti provodeně- mu ustavení se komisí. Odpověď nejv. maršálka. Nejv. maršálsk zemský: § 30. jednacího řádu stanoví: Jakmile komise byla zřízena, zvoli hned předsedu a jeho náměstka a jednoho neb několik zapisovatelů. Není tedy k t. zv. ustavení ani potřebí. aby nejv. maršálek komise sněmovní vyzval k volbě. která je tedy platnou bez ohledu na to, zdali a kdy komise byla k tomu vyzvána. Jednací řád stanoví pouze, že se výsledek volby oznámí nejvyššímu mar- šálkovi.
Posl Malo May V Prášek Peters Funk
28 article
Sui složili poslanci: virilistě rektor university české dr. Hoyrovský a německé dr. ryt. Jakach a svob pán Parish. Další německý protest. Posl. dr. Pergelt ohlásil protest proti právě učís něnému prohlášení nejv. zemského maršálka Posl. Wůsti Takové porušování jednacího řádu se dříve nedělo. Posl. dr. Pergelt (pokračuje): Nejv. matšálek zemský prohlásil, že podle § 30. jedn, řádu není potřebí k t. zv. ustavení se komisí, aby byly dříve vyzvány k volbě. Tak zní ovšem § 30. Avšak stojí tam ještě: „ihned po jich utvoření se“. Utvoření se komisí jest konstitučním aktem, který se nesmí však státi jen tak zhola bez vědomí sněmu. Nejv. maršálek zemský vyzve buď komise nebo celý sněm k volbě komise; podle zvyklosti, zachovávané tak dlouho, pokud sněm dle ústavy existuje, musí však býti předsedou oznámen sněmu výsledek volby do komise. Hlasy na německých lavicích: Tak jest! Posl. dr. Pergelt: Potom teprve jest komise ulvo- řena a potom teprve jest jí dána možnost, aby s ustavila. Tento podstatný základ zde však chybě a také nebyl obsažen v prohlášení pana nejv. mar- šálka a proto ohlašuji proli tomuto postupu protest. který podám v příští schůzi písemně. Vládní ohlážka změny zemského zřízení a volebníhe ládu.
Hoyrovský doktor Parish Posl Pergelt Nejv
29 article
Nejv. maršálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti a dal přečísti česk a německé přípisy presidia místodržitel s tví. Připis první, týkající se stálé komise vyrovnací zní: „Vaše Jasnosti! Na základě nejv. zmocnění po- kládám sobě za čest po rozumu vynesení c. k. mi- nisterstva vnitra, sdělit osnuvu zákona, jenž se týká dosazení stálé komise zemského sněmu král. českéh s požádáním, aby V. J. tuto vládní předlohu k ústav- nímu projednání ve smyslu § 38. jednacího řádu pro sněm král. českého přivésti ráčila. Místodržitel hr, Coudenbove v. r. Druhý přípis, týkající se reformy zemského zří- zení a volebního řádu, zní: „Vaše Jasnosti! V základ nejv. zmocnění pokládám sobě za čest po rozumu vynesení c. k. ministerstva vnitra sdělili obě přilo- žené osnovy zákonů, týkající se změny zemského zřízení a vydání nového řádu volebního do sněmu král. českého s požádáním, aby V. J. tyto vládní před- lohy k ústavnímu projednání ve smyslu § 38. jedn. řádu pro král. české přivésti ráčila. Místodržitel h- Coudenhove v.r.
Coudenhove
30 article
Stálá vyzovnáci komise. Návrh zákona na dosazení stálé komise zem- ského sněmu království českého, sněmovním sekre- tářem přečtený, zní: Se svolením sněmu Měho království českého vií ze Mi naříliti jak následuje: § 1. K úradě o návrzích na změnu zem- ského zřizení a řádu volení do sněmu zemského, v nynějším sněmu podaných, dosa zuje se stálá komize. Tato komise může čin- nost svoji rezšířiti i na úradu o jiných návrzích a zařízeních, jež by mohl přispěti k zajištění trvalého doroz umění mezi oběma, království česki obývajícími národnostními kmeny. Rov- něž jest oprávněna zabývati se opatřeními za účelem uspořádání zemských financí. 3 2. Činnost komise nechť se omezí na před běžné úrady o věcech, v § 1. označených, v rámni jednacího řádu zemského sněmu. § 3. Složení komise děje se tím způsobem, ž každá z kurií jmenovaných v § 28. jednacího řádu zemského sněmu volbou vyšla šest členů.