3
masthead
10. října 1908. Císlo 279.
4
article
odpolední byl chef generální ho
štábu přijat elsařem v audienei.
Z Pešti, 9. října. Ze Záhřeba se sděluje,
že připravy k mobilisaci 13. sbor
se pilně kona jí.
Z Čes. Budějovic, 9. října. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) Z vojenských skladiš
u Rudolfova odváži se od něko-
lika dnů mnoho vagonů střelivaa
jiných válečných potřeb na jih.
Na hranicích Srbska.
Ze Zemuna, 9. října. Posádka dosud ne-
byla sesilena. Naproti tomu dojelo sem 40 čet-
níků, vedených nadporučikem, aby sesílena byla
pohraničnístráž. ZPetrovaradí n
odebrala se za stejným účelem setnina pě
choty na břeh Sávy. Tam také se odebra
pionýrský důstojník, který sem dnes přijel
expresním vlakem z Vídně. Očekává se oddě-
lení pionýrů. Od dnešního rána kotv
monitory několik kilometrů o
Zemuna u Slaného Kamene.
Zpráva o dunajském válečném loďstvu potvrzuje
se tímto dalším telegramem:
Z Pešti, 9. října. Čtyry monitory zakotvily
u Petrovaradlna a tolikéž strážních člunů
je na blízku.
Rakouská dunajská flotilla sestává ze 6 mon
torů: »Temes«, »Bodrog«, »Körös«, »Szamos«, »Ma
roš« a »Leitha«. První dva mají nosnost 440, druhé
dva 448 a třetí dva 310 tun. Také počet udaných
koňských sil jest značný, kolisá mezi 700 a 1400.
Pešť
Záhřeb
Čes . Budějovice
Srbsko
Zemuna
Sáva
Vídeň
Bodrog
Körös
Szamos
Ma
u Rudolfov
5
article
Monitory maji střední fehká a malokalibrová děla.
K monitorům, jež tvoří hlavní bitevní těleso dunaj-
ské Hiotiliy, pojí se patronallové čluny a nos-
ností 30—36 tun o 200 až 400 koňských silách
s 1—2 malokalibrovými děly na každé lodi. K nim
řadí se jeden torpedový člun s nosností 1
tun a 90 koň. silami. Pokud se týče dělostřelecké
výzbroje, mají torpedové čluny jen malokalibrová.
torpedová plavidla (nosnosti 400 tun, o 3000— 600
koň. silách) také lebká děla, monitory pak malokali-
brová lehká děla a kromě toho také děla středníh
kalibru.
Depeše krále Petra do Franeie.
Jak jsme sdělili předevčirem, zaslána byla
srbskému králi Petrovi z Paříže telegra-
fická zpráva, ve které pařížští Srbové a četní
vynikající mužové Francie vyslovovali Srbsku
své sympatie. Na tento telegram odpověděl za
krále Petra chef kabinetní kanceláře Christič
takto: »Král Petr je projevem z Francie hlu-
boce dojat, neboť přišel právě v nejtěžších
zkouškách Srbska jako redostné echo ze země
svobody. Mám výsloviti jménem krále hlubokou
důvěru Srbska ve Francii. — Christič.«
K pověstem o mobilisaci všeobecné
a částečné.
Petro
Srba
Christič
Petr
Paříž
Francie
Srbsko
6
article
Ode dne, kdy prohlášeno připojení Bosnya
Hercegoviny a v zápětí toho události v Srbsku způ-
sobily všeobecný rozruch, trousí se popl a šn
pověsti omobilisaci armády.
Brzy týkají se pověsti ty 8. armádního sboru.
brzy opět jiných! Sebe menší pohyb vojska stačí
aby roznícená fantasie kombinovala na dalekosáhlá
opatření.
Kombinace ty jsou však zcela falešnými, nebot
jak všeobecná, tak částečná mobilisace, jakož
i doplnění vojska na válečný sta v bez na
Hízení mobilisace, jsou opatřeními, jichž pro-
vedení okamžitě je známo, neboť při vše-
obecné mobilisaci děje se veřejnými vy
hláškami politických úřadů, kdežto při částečne
mobilisaci nebo při doplnění vojska na válečný
stav děje se zvláštními žlutými svoláva-
cími lístky, lišícími se od jiných svolání (krom
barvy) tím, že přímo pod jménem povolaného ne-
aktivního muže proloženým tiskem stojí: povolá vá
se tímto k činné službě a má se dostavit
neprodleně (k pluku, praporu, selnině).
K pověstem o mobilisaci, ať již částečné ne
doplnění mužstva určitých armádních sborů se týka-
jících, přispívá vedle událostí na Balkáně i okolnost
příprav k eventnální mobilisaci. Temito interními
přípravami, nejen pochopitelnými, ale nařízeným
přímo dle branného zákona z r. 1889 a nařízeními
prováděcími, plní se pouze to, co pro případ mobili-
sace nutno. Jinými slovy: provádí se revise
každoročně sdělávaného mobilisačního plánu
Revise ta děje se u všech armádních sborů; děje-li
se právě nyni, není tím řečeno, že by armádní sbor,
u kterého se koná, musil býti mobilisován.
Srbsko
Balkán
Bosnya Hercegovina
7
article
Napjatá situace v Cařihradě.
Z Paříže, 8. řijna. »Matinu« telegrafují
z Cařihradu, že tam považují válku za
neodvratnou a že zbrojení trvá dále.
Bylo devét nových rychlopalných děl v Ne-
mecku zakoupeno a posláno do Drinopole. P-
nují značné obavy, že Turecko nestrpí již bu-
harského exarchu v Cařihradě
že bude žádati, aby sídlil na příště v Sofji
Dále se proslýchá, že Turecko zaháj
proti Bulharsku celní válku.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Ministr
zahraničních záležitostí prohlásil vče-
ra odpoledne několika diplomatům,
že částečná mobilisace jest zamýšlena,
že však není ještě jistě usnesena.
K této mobilisaci není ostatně irade
nutný m.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Turecký tisk
pojednává jako dosud o bulharské a bosensk
aféře, jakož i o chování se signatárních mocnost
v tomto připadě. »Ikdam« si přeje, aby Né-
mecko nepostupovalo s Rakousko
Uherskem.
Týž list oznamuje, že velkovezir te-
legrafoval sofijskému komisariátu,
že mocnosti neuznávají Bulhar-
sko neodvislým. Komisariát nechť tedy
úřaduje jako dříve.
»Jeni Gazetta« píše, že o dpověd
Porty na rakousko-uherskou notu o Bosněa
Hercegovině bude prostřednictvím tu-
reckých velvyslanců sdělena oběž-
níkem signatárním mocnostem. Otázka stala
se mezinárodní a bezpochyby bude o ní jednáno
na kongresu.
Turecké časopisy oznamují, že srbský vy-
slanec dr. Nenadovič podal včera Portě zprávu
o manifeslacích v Srbsku proti Bulharsku a pro
Bosnu a Hercegovinu.
Z Cařihradu, 9. října. Rozčilený zástu
lidu obkličoval dnes velxoobehod
rakouské firmy Stein v Galatě a v
Stambulu. Kapeům byl zabráněn
přístup. Rečníci podněcují boykot proti Ra-
kousku. Správce firmy žádal o po-
moc r6lsyslanoctrí.
Matin
Bulhar
Nenadovič
Kape
Cařihrad
Paříž
Drinopol
Turecko
Bulharsko
Rakousko Uhersko
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Stambul
Stein
Galata
Jit Gazetta
8
article
Pověsti o poděkování sultánově.
Včera roznesly se zprávy, tvrdící jednak.
že sultán se poděkoval, anebo, že míní tak uči-
niti. K tomu sděluje »Pesti Hirlap« o
svého cařihradského zpravodaje v pozdní ho-
dině noční:
Nejde o poděkování se sultána
nýbrž o jeho svržení s trůnu. Mlado-
turecký komitét dozvěděl se o jistých
reakeionářských snahách sultánových,
má prý důkazy teho v ruce a proto
usnesl se snltána svrhnouti. (Zprávu t
dlužno přijímati ovšem s výhradou.)
Vyvrácení různých pověstí.
Z Pešti, 9. října. (K. k.) »Uh. tel. kor
kanc.« oznamuje: Kolují zde různé
dobrodružné pověsti o domnělý ch
násilnostech proti rakousko-uher
ským úřadním orgánům a státním
příslušníkům v Bélehradě, jakož
o domnělém povstání v Bosně
Hercegovině, kde prý měly býti spáchány
různé násilné činy, ba prý i zavraždění
rakousko-uherského vyslauce v Sara-
jevě. Všechny tyto pověsti dlužno přijím ti
s tím větší reservou, poněvadž jsou
v rozporu se spolehlivými, sem došlými zprá
vami.
Ze Sarajeva, 9. října. (K. k.) Bezpodststny
jsou pověsti, jakoby v Trebini byly vypukly
nepokoje, za nichž byli nuceni křesťanšti oby
vatelé před mohamedány prchnouti. Vsude jes
naprostý klid.
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Přistavní
prefektura vyvrací pověst, že bulharský
parník byl dnes u vjezdu do Bospor
zadržen, že na něj bylo střileno a že by
donucen se vrátiti.
Na burse a v Péře kolují pověsti o a ke
Italie ve příčině Tripole. Tyto pověst
však italské velvyslanectví v
vrací.
Zájem o balkánskon krisi v různýcl
státech.
Hirlap
Mlada
Pešť
Boseň Hercegovina
Sara
Sarajevo
Cařihrad
Bospor
9
article
Anglie.
Z Londýna, 9 řijna. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Dovídám se z velmi dobře infor-
movaných kruhů, že nepřistoupí-li
Rakousko na mezinárodní konferenci,
pro kterou se stanoví již určity
program, odhodlá se Anglie k
rozhodnému projevu.
Zahraniční úřad pošle v nejbliž-
ších dnech anglického vel vy-
slance ve Vidni na neurčitou
dovolenou. To by nebylo ješté pře-
rušením přátelských styků, přece však
by se tím důrazně pronesla
všeobecná nelibost. Přátelé
míru v Anglii působí ve smyslu
dohody, zároveň však pro
osvědčení sympatií Evropy lidu
za neodvislost zápasícímu.
Coudurier.
Z Londýna, 9. října. (K. k.) »Reuterov
kancelář« oznamuje z Malty z dneška: Pan-
céřové lodi »Glory« a »Prince o
Wales« a křižáky »Diana« a »Lan-
caster« obdržely rozkaz, aby dnes od
pluly. Má se za to, že cílem těchto lodi
jest Lemnos.
Diana
Anglie
Londýn
Rakousko
Evropa
Malta
Wales
Lana
11
article
Z Waslingtonu, 9. října. (K. k.) Rakou-
sko-uherský velvyslanec svob. pán Hengel-
müller vysvětlil včera večer president
Rooseveltovi za jednohodinov
rozpravy stanovisko Rakousko
Uherska votázce bulharské a bo
sensko-hercegovské.
Franeie.
Z Paříže, 9. října. (K. k.) Zahraniční mi-
nistr Pichon sdělil redaktoru časopisu » Peti
Parisien« toto o událostech na Východě
Nebylo upuštěno od úmyslu svolati mezinárodn
konferenci. Naopak pracujeme pro svolání. Al
jest nutno, abychom dřive zkoušeli jeji program
a přesně ho vymezili a jest jen přirozeno, že
v této věci nestane se nic rozhodujícího, dokud
pan Izvolský nepojede do Londýna, jako je
do Německa, Rakousko-Uherska, Francie a Italie
Nevidím žádných válečných zápletek vyjma ty
jež mohly by vzejiti z protirakouských projevů
v Srbsku a ze ctižádostivých snah bulharských
S těchto stran hrozl velká nebezpečí, jež musí
býti zažehnána. Velmoci snaží se zabrániti témto
pretensím, jež vzbuzují obavy. Pracujeme v tom
smyslu v Sofiji a v Bělehradě a rovněž tak
s jinými mocnostmi počínají si Rusko a Anglie
Sledujeme pouze jediný cil: udržení míru, opira-
jicího se o právo mladého Turecka na všechny
sympatie Evropy. Jsme a zůstaneme přáteli
ochránci mladého Turecka.
Z Paříže, 9. října. (K. k.) Se spolehliv
strany se oznamuje, že konference — dojde-l
k ní — nebude konána v žádném hlavním
městě některé velmoci.
Z Paříže, 9. října. (K. k.) Proslýchá se
s dobře zpravené strany, že zahraniční minist
Pichon prohlásil včera v rozhovoru s něme
ským diplomatickým jednatelem svob. pánem
Lanekenem, že Francie sleduje na Východě
výhradně pokojné cíle a že žádný její krok ne
může vzbudili obavy středoevropských mocnostl
Roosevelt
Pichon
Parisien
Al
Izvolský
Waslington
Hengelo
Rakousko Uhersko
Paříž
Londýn
Německo
RakouskoUhersko
Francie
Srbsko
Bělehrad
Rusko
Anglie
Turecko
Evropa
12
article
Německo.
Z Berlína, 9. října. (K. k) »Vossische Zeitang
píše pod záhlavím »Nové Rakousko«: »O Bosněa
Hercegovině snad za 6 měsíců se ani již nebude
mluviti. O Bulharsku, Kretě, Samu. Černé
Hoře alněkolika jiných zajímavých zemích Evropa se
asi v dozírné době dohodne. Co však mnohem víc
nežli nynější sporné otázky bude míti vliv na velikou
politiku, je seznání, že Rakousko-Ubersko ukazuje
činorodost a odhodlanost, jakéž by sotva kdo byl o
ného očekával a která důrazně dokazuje, že Rakou-
sko-Uhersko je velmocí. Ovšem byla habsburská říše
velmoci též před přivtělením Bosny a Hercegoviny
avšak na mnoze vžila se představa, že Rakousko
Uhersko je spokojeno, udržuje li daný stav a že s
nežádá míti vůdčí roli. Rakousko-Uhersko spokojil
se se svou državou, kdežto ostatní mocnost
nabývaly velkých osad. Mělo s vnitřními zále-
žitostmi tolik co činiti, že na mnoze by se nebylo
věřilo, že takovým činem se na venek projeví. A nyn
vzchopilo se Rakousko Uhersko k takovému rozpjetí
síly, jaké je tím více zarážející, čím rázněji pomíí
názorů značné části evropského koncertu. Mocn
a vyzbrojené, to jsou slova, ktera včera
císař a král František Josef a rozvahou pro-
nesl. Nechce války, o tom není pochybnosti. B ýt
mocným a vyzbrojeným, je mu nejúčin-
nějšlm prostředkem zailstiti mír.e
Sam
František Josef
Německo
Berlín
Rakousko
Bulharsko
Kreta
Evropa
Bosna a Hercegovina
Rakousko Uhersko
Uhersko
Bosně Hercegovina
RakaskýUhersko
Vossische Zeitang
13
article
Eusko.
Z Petrohradu, 9. října. Stanovisko Ru ska
v otázce annexe Bosny a Hercegoviny bylo již
projeveno včerejší výzvou k signatárním mocno-
stem a velmi ostrou kritikou snnexe. Ješt
výmluvnějším však jest fakt, že
zdejšímu rakousko-uherskému vy-
slanci hr. Berehtholdovi, ač ně-
kolikráte žádal o audienci v zále-
žitosti výkladu kroků Rakousk
na Balkáně — nebyla udělena. V diplo-
matických kruzích budí tento nezvyklý případ
značný rozruch.
Král Ferdinand na cestách Bul-
harskem.
Ze Sofije, 9. října. (Ag. tel. Bulg.) Král
Ferdinand přibyl včera o 5. hodiné odpo-
lední v průvodu ministrů za hřímání děl do
Staré Zagory a byl u slavnostní brány,
vystavené u vchodu do města, přijat zástupem
asi 20.000 osob z města a okolí, mezi
nimiž byly zastoupeny úřady a korporsce. Sta-
rosta pronesl ko králi proslov a podal mu
dle staroslovanského zvyku chléb a sůl. Na to
odebral se král do kostela, kdež jej uvítalo
duchovenstvo. Po měi, sloužené metropolitou,
odebral se král do paláce, před nímž defilovalo
vojsko. Král poobědval ve vojenském klubu. Jak
při odjezdu z Kazanliku, tak i za pří-
chodu do Staré Zagory byly králi po celé ceste
obyvatelstvem, se všech stran se hromadně do
stavivším, uspořádány nadšené ovace.
Jaký význam má, že se Bulharsko prohlásiloz
království?
Ferdinand
Petrohrad
Bosna a Hercegovina
Balkán
Sofijá
Stará Zagora
Kazanlika
Bulharsko
14
article
Tuto otázku pozoruhodným způsobem rz
bírá „Novoje Vremja“
Bulharsko, povolené berlínským kongre
sem, ebsahuje pouze zlomek bulharského n
roda. Proto se Bulhaři z počátku nechtěli pod
činiti berlínskémů traktátu, ano i prohlašovali
že se mu vzeprou mocí a že 30.000 ozbroje
ných mužů čeká v Rumelii a Makedonii, aby
pokračovali v povstání a vytrvali v boji, až bude
bulharský národ sjednocen v jednom bulharském
státě.
Během třiceti let otázka o bulharském krá-
lovství byla nejednou vzata v úvahu, ale sam
Bulhaři vždy zase ji odložili z té příčiny, že by
prohlášením za království dali sankci tomu ro-
dělení bulharského národa, které bylo díle
borlínského kongresu.
Tato sankce je nyní královským titulem
Ferdinanda Koburského dána. Bulharsko se
rozešlo se svými lepšími tradicemi.
Bulhar
Ferdinand koburský
Bulharsko
Rumelie
Makedonie
Novoj Vremja
15
article
Mladoturci pro kralovský titul Ferdinandův
nezačnou s Bulharskem válku, ale hořkost na
proti Bulharům jim zůstane v duši ne pro ten
titul, nýbrž proto, že Bulbarsko rušivě vpadl
do jejich reforem. Mladoturci jsou idealisté. Uči
nili převrat jménem svobody, jež je jim svata
Domnívali se, že Turecko, když prohlásí sv
bodu a konstituci, rázem si dobude vážnost
všech evopských států a najde v nich oporu
aby mohlo své dílo dokončiti.
Bulhaři rázem rozbili jejich sny. Ferdi
nandu Koburskému nikdo by nebránil prohlásiti
se za krále po připojení Bosny a Hercegoviny
k Rakousku, ale on tuk chvátal za královskou
korunou, že vzal z rukou Rakouska šperhák
otevřel Němcům dvéře k té svatyni, kde chovám
byly ostatky slovanských svobod. Jemu, něme
ckému knižeti, zdál se tento krok přirozeným
sradným, jemu není nie do toho, že on vlastno
vydal Bosnu a Hercegovinu Rakousko-UJhersku
Bosna a Hercegovina budou se od nynějška zdát
každému srbskému sedláku obětí, kterou zařízl
rodní jeho bratří a póložili ji na oltář Rakou
sko- Uherska.
Ferdinandův
Bulhar
Němec
Bulharsko
Turecko
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Raka skýUhersko
16
article
Bulharsko, povýšivší se za království, vzdn-
lo se Makedonie. Mukedonie vzdalo se také Ra
kousko-Uhersko odvoláním svých posádek z No
vého Pazaru. Ale Makedonie se nevzdalo Srb
sko, jemuž tam i Bulharsko, i Rakousko ustou
pily s cesty.
Všecky hlavní ruské listy rázem pochopily
že prohlášení bulharského království je novým
vítězstvím germanismu. Rusko Bulharsku ne
bude překážet, ale Francie a Anglie budou
tento úspěch němectví považovati za krutou
ránu, jíž Bulharsku neodpustí.
Tím způsobem Bulhaři prohlášením králov
ství porušili své historické tradice a pozdvihl
proti sobě všecky státy, které jim opravdu byly
nakloněny, a radost učinili pouze porodní ba-
bičce ve Vídni, která pomohla na svět novo
rozenému království.
Požár balkánský.
(Praha středem slovanského hnu tí.
Jeden z nejstarších denních listů italských
turinská »Stampa«, otiskuje o pozadí roz-
ruchu balkánského článek, kterýž, byť bychom
nemohli podepříti četné jeho nesprávnosti, skýtá
přece mnohé pozoruhodné vývody. Uvádím
aspoň podstatu jejich. »Stampa«, uvažujíc nej
prvé o poměrech ruských, praví, že v Rusku
zvláště v dumě, po veškerých rozvratech zbyly
základy slovanského uvědomění ná
rodního, na nichž Poláci cítili se spolu-
pracovníky a rovnými a národem, kterýž p
stoleti byl je deptal. V posledních důsladelch
admirál Togo prokázal službu pan
slavísmu. Před válkou hnutí to mělo ráz
theoretický. Ačkoliv přirozené okolnosti přály
více panslavismu než pangermaniamu a pan-
latinismu, protože Srb na př. jest bližší Rusu
nežli Němec Noru, ano nežli Piemonťan Neapo-
litánu, přece byla tu veliká a strašná překážka
solidárnosti slovanské: brutálně mobutná mo
Srb
Bulhar
Stamp
Polák
Rus
Němec
Piemonťan
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Rusko
Francie
Anglie
Vídeň
Praha
Togo
Ra kouskýUhersko
17
article
Ruska. Tak na př. Bulharsko ze strachu před
vzrůstající mocí jeho místo vděku osvoboditeli
oddalo se rusofobské politice Stambulova. Oslabenl
Ruska za války s Dálným Východem usnadnilo
ale hnutí slovanské. I udál sa zvláštn
ten zjev, že řizeni hnutí panslavi-
stického přesunulo se ze středu
periferie, od kolosa přešlo na
drobné jeho přibuzné. Hlavní věe
Velkého Slovanstva není prý Petro-
hrad, ni Moskva, nýbrž Praha. Dě
dičným nepřítelem není již Turek,
nýbrž Němec. Přední stráže jsou
v Čechách. Slované češti jsou nepopíratelně
nejpokročilejší zcelého kmene. Vy-
užili výhodného postavení svého ve středu Evropy,
stálých styků s německou kulturou (?), by stalis
stejně bohatými a vzdělanými jako Němci, aby
se stali hradbou proti národu, jemuž děkují
všechno. (!!) Praha, kteráž jest nejpo divu-
hodnějším městem střední Evropy
kdež kultura germánská i latinská se kdysi po
jily — italští architekti na př. učinili z ní rá
baroka — stala se posvátným městem »furor
slovanského«. Odtud — fantasuje list — po-
tlačování Němců jest heslem dne a tento převrat
poměrů vedl i ku pořádání všeslovan-
ského sjezdu v městě tom, na němž
Bulhaři objímali Srby, Rusové podali ruce Po-
lákům, Poláci prominuli Rusům, Slovinci slibili
zničiti Italy (?) a kdež na pokyn fanatického
dra. Kramáře odpřísáhnut boykot německé po-
robě a slibena pomoc Polákům ruským a kdež
zvolena Moskva za místo pro příští sjezd. —
Článek vypočítává potom události ve Vídni.
Stambulov
Petro
Turek
Němec
Slovan
Bulhar
Srba
Polák
Rus
Slovinec
Italos
Kramář
Rusko
Bulharsko
Moskva
Praha
Čechy
Evropa
Rusová
Vídeň
18
article
Terstu, Lublani, Záhřebě i na sněmu českém
na konec i v Bosně, kdež oživla propaganda
velkosrbská a vidi v nich důsledky znovu pro-
buzeného hnutí všeslovanského. Tak i v ohlá-
šení neodvislosti bulharské, jež bude míti jistě
mocný ohlas v Zahřebě i v Poznani, v Praze
i v Bělehradě. Také Rakousko dělalo svůj účet
bez hosta: myslilo, že popuzujíc Bulharsko.
znarkotisuje Srby. Ale zmýlilo se. Zapomněl .
že každé náhlé rozdmýchání národního citu
Slovanů jest hřebíkem do rakve důmyslné
monarchie. G. A. Borgese, autor článku, roz-
plývá se potom v závěrku v neurčitých dohadech
o tom, vypukne-li válka anebo bude-hi lze s
vyhřívati na výsluní míru ještě několik měsíců.
Vše závísí od stanoviska Anglie, ale také o
Ruska, jež by ve válce batkánské nie neztratilo.
ale jež by nalezlo v ní snad prostředek zkon-
solidovati své vnitřní poměry a vzbudit opě
vlny sympatie mezí národy spřízněnými.
Srba
G A Borges
Terst
Lublaň
Záhřeb
Boseň
Poznaň
Praha
Bělehrad
Rakousko
Bulharsko
Anglie
Rusko
19
article
Porta a připojení Kréty k Řecku
Z Cařihradu, 9. října. (K. k.) Řecký vy-
slanec Gryparis byl odpoledne povolán k
Portě, kdež měl rozmiuvu s ministrem zále-
žitostí zahraničných a velkovezírem. Vyslane
prohlásil, že Atheňané a krétská vlád
nemá účastenství na při po j e n
Kréty k Řecku a že tu jde o spon-
tanní čin obyvatelst v a.
Velkovezír vyslovil hluboké poli-
tování nad tím, zvláště když právě nyní
vzájemné vztahy se velmi dobře utvářily. M-
nistr záležitostí zahraničných mlu vi
ostře. Ještě ostřeji soudil velv
slanec anglický.
Z Pař že, 9. října. (K. k.) »Ag. Havas
sděluje z Athén: Listy uveřejňují telegramy
z Kaneje, ve kterých se sděluje, že celn
úřady na Krétě začaly užívati ře-
ckého tarifu celního a že se též po-
užívá zákonů řeckých. Krétská vláda slo
žila v růce metropolitovy přísahu věr-
nosti králi Jiřímu.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal-
káně viz na straně 5.)
Port
Atheňaný
Havas
Jiří
Kréta
Řecko
Cařihrad
Atény
Bala
Aga
20
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Prvního zasedání schůze 9.)
21
article
V Praze, 9. října.
Praha
22
article
Nový sněm měl dosud deset schůzí. Žádná
však neprojevila politickou situaci v zemí a tin
zároveň též vnitropolitickou situací ve státě tak
nápadně a tak pronikavě, jako schůze dnešní.
V Praze, na českém sněmě, byla dnes naprostá
neudržitelnost dosavadní soustavy vládní prok-
zána tak, že dalšího důkazu o úplné vyžilosti
spuchřelosti její nepotřebuje nikdo, kdo vůbe
dovede poznávati a vystihnouti, co se děje k
ného.
Jak jsou ústava a volební řád základními
hlavnímí pilíři politiky každého národa a kuž
dého státu, tak jsou jich změny a reformy pro
každý parlament záležitostmí stěžejného význ-
mu, jich ohláška nebo podání jsou pro sně-
movnu i pro všecek lid událostí prvního řádu
a okamžik, kdy se podávají, bývá chvílí unášejí-
cího napjetí a vše pronikajícího vzrušení mysli
Takového významu a dosahu předlohy vládno
byly dnes podány sněmu, ale bez nejmenšíh
dojmu. Nikdo nehnul při nich brvou ok.
Byla přečtena osnova zákona o dosazení
stálé komise sněmu pro projednání změn zřízen
zemského i nového řádu volebního; komisitu
nikdo nechce, všichni, kdož projevili své mí-
nění, když osnova ta byla mimo sněm opově-
děna, hned ji zamítli, a dnes místodržitel, čta
ministerská slova o jejím určení a poslání, vy-
rovnati národní rozpory v zemi české, četl je
docela marr3. Hraběti Coudenhovovi dnes asi
nikdo nezáviděl bodnost a úřad místodržitele
království českého. Když povstal, aby přečet
vládní prohlášení, obsabující ministerský výkla
o vládních předlobách změn zřízení zemského,
nového řádu volebního a stálé komise pro ně,
byli již poslanci všech stran shromážděni okolo
Coudenhove
Praha
23
article
něho v hustém, neprostupném polokruhu, ale
zamračeni a bez jediného hlesu. Matně čet
místodržitel napřed česky, potom německy vlád-
ní projev, jejž mu poslali z Vídně po německu
* který v ministerském presidiu na rychlo pře-
ložili do češtiny. Ni jediné slovo neproniklo se
rtů poslaneckých posluchačů, ni jedinký pár
dlaní nosrazil se k zatleskání. Ani odpor se ne
ozval; tak mrazivě byl vyslechnut vládní vý
klad a tak úplně propadly předlohy, v nichž
ministerstvo, poslavši je do Prahy jak v něme
ckém originále, tak zároveň v českém překladu
troufalo si napsati sněmu epištolu, že eíl
k urovnání politického rozvratu v první zemi
této poloviny soustátí. Jiného přijetí také projev
vídeňský nezasluhoval. Je to planá směs faleš
ných státovědeckých průpovědí, shnětených vši
tou libovůlí, která vpěchována je do základního
útvaru státních křivd Čechům a státního nad
práví Němcům: do hlavní a směrodatné myšlen
ky ják starého, tak opravovaného zřízení zem
ského, jak dosavadníhp, tak měněného řádu
volebního.
Bídný ten systém, se skutečným stavem
země neslučitelný, vývojem národa i poznáním
vědeckým dávno již předstižený, jest ovšen
přetěžko odíti do roucha aspoň na povrchu pěk
ného. Spisovatel vládního prohlášení se snad
ani o to nepokusil: i sloh jeho licoměrné práce
písemné odpuzuje svou povrchností, nepřesnost
mi pojmovými a neladností mluvy. Fiasko chví-
le, za lepších poměrů náležející ku povznese-
ným a slavnostním, bylo tedy úplné. Jet
fiasko státníků úpadku.
Celá tato ponurá a trapná scéna odbyla
se uprostřed německé obstrukce, se kteroui
její strůjcové a prováděči hrají, protoža jim
Čecho
Němec
Vídeň
Praha
24
article
nikdo v ní nepřekáží, ani neodporuje. Čtou se
prostě obstrukční interpelnce, návrhy a protesty
tak dlouho, až nejvyšší maršálek zemský skončl
schůzi. Páni Němci se při tom ledabylo usmí-
vají, jakoby si ani sebe samých nevšímali, své
síly takovým způsobem věnujíce německému
národu a jeho síle, v tomto případě tkvící —
v nedostateích jednacího řádu. Kdo myslí, že
i jenom někteří Němci pečují o to, aby se
aspoň zdáli vážnými, mýli se. Dnes p. dr. Per-
gelt deklamoval zase jeden z obvyklých svých
protestů a smál se při svém chraplění mono-
logu; dokončiv seděl už a pořád ještě se smálí
Také vážné dotazy byly podány: českými
poslanci. Dr. inž. Kaftan ostře vytkl zemskému
výboru chybu, jíž se dopustil poukazem první
lhůty subvence na dráhu teplicko-poříčskou a
dr. Schaner stejně znalecky jako rázně znova
zjistil křivdy, kterých se justiční správa do-
pouští na českých úřadnících soudcovských.
Jak dlouho potrvá nynější zasedání sněmu,
neví se; snad německé přání jest otcem něme-
ekých zpráv, že na sněmovním jevišti spadne
opona již v přiští schůzi. Dle informací českých
poslanců není konec nynějšího sněmování ještě
tak blizký. Vrcholu komedie parlameníní by se
dosáhlo, kdyby se splnily německé předpovědi
o konci sněmování, bezprostředně prý nastáva-
jícím, neboť v případě tom by vláda — v jejíchž
rukou existence sněmovního zasedání spočívá —
sama utekla před všemi třemi svými předlo hami
dnešními, ve kterých, dle svých vlastních tvr-
zení aspoň, vidí počátek lepších časů v zemi.
Němec
doktor
Ing
Kaftan
Schaner
25
article
Nejv. maršálek zemský zahájil schůzi o 11. hod
Nejv. maršálek zemský zahájil schůzi o 11. hod
15 min.
U vládního stolu místodržitel hr. Couden ho
ve a místodrž, rada Kosina
Spisů došlo od 2. do 9. t. m. 33.
Petic bylo podáno dne 2. t. m. 79.
Kosina
26
article
Sdělení předsednictva.
27
article
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že dle (elegra-
mu kabinetní kaceláře císař přijal milostivě blaho-
přání sněmu král. českého, vyslovené přípisem ze
dne 2. října 1908 za příčinou jmenin jeho a ustanovil,
by sněmu oznámen byl dík za bluhopřání.
Dále sdělil, že výkonný výbor jubilejní výstavy
zve poslance ke hromadné návštěvě a že poslanci
na svojí legitimaci mají volný vstup do výstavy;
příslušné návrhy učiní v některé z příštích schůzí.
Zase německý protest.
Posl. dr. Maly ohlásil protest proti právoplaí-
nosti dnešní schůze, poukazuje na to, že závada,
která lpěla na schůzi ze dne 25. září, se zdědila na
všechny následující schůze, které musí býti ozna-
čeny rovněž za nezákonné. Pak ohlásil písemné pos
dání svého prolestu.
Doplňovací volby do komisí.
Nejvyšší maršálek zemský vyzval kurii velkých
statků, aby provedla doplňovací velby po jednom
členu do různých komisí. Dále sdělil, že ustavila
se komise petiční a zvolila si předsedou posl. Maye-
ra, místopředsedou posl. dra. M aška a zapisovates
lem posl. V. Práška.
Vzdal ne dovolené.
Posl. Peters vzdal se 14denní dovolené, kler
mu byla povolena.
Německý přotest.
Nejv. maržálek zemský dal přečísti ohlášený
písemný protest posl. dra. Funka proti provodeně-
mu ustavení se komisí.
Odpověď nejv. maršálka.
Nejv. maršálsk zemský: § 30. jednacího řádu
stanoví: Jakmile komise byla zřízena, zvoli hned
předsedu a jeho náměstka a jednoho neb několik
zapisovatelů. Není tedy k t. zv. ustavení ani potřebí.
aby nejv. maršálek komise sněmovní vyzval k volbě.
která je tedy platnou bez ohledu na to, zdali a kdy
komise byla k tomu vyzvána. Jednací řád stanoví
pouze, že se výsledek volby oznámí nejvyššímu mar-
šálkovi.
Posl
Malo
May
V Prášek
Peters
Funk
28
article
Sui
složili poslanci: virilistě rektor university české dr.
Hoyrovský a německé dr. ryt. Jakach a svob
pán Parish.
Další německý protest.
Posl. dr. Pergelt ohlásil protest proti právě učís
něnému prohlášení nejv. zemského maršálka
Posl. Wůsti Takové porušování jednacího řádu
se dříve nedělo.
Posl. dr. Pergelt (pokračuje): Nejv. matšálek
zemský prohlásil, že podle § 30. jedn, řádu není
potřebí k t. zv. ustavení se komisí, aby byly dříve
vyzvány k volbě. Tak zní ovšem § 30. Avšak stojí
tam ještě: „ihned po jich utvoření se“. Utvoření
se komisí jest konstitučním aktem, který se nesmí
však státi jen tak zhola bez vědomí sněmu. Nejv.
maršálek zemský vyzve buď komise nebo celý sněm
k volbě komise; podle zvyklosti, zachovávané tak
dlouho, pokud sněm dle ústavy existuje, musí však
býti předsedou oznámen sněmu výsledek volby do
komise.
Hlasy na německých lavicích: Tak jest!
Posl. dr. Pergelt: Potom teprve jest komise ulvo-
řena a potom teprve jest jí dána možnost, aby s
ustavila. Tento podstatný základ zde však chybě
a také nebyl obsažen v prohlášení pana nejv. mar-
šálka a proto ohlašuji proli tomuto postupu protest.
který podám v příští schůzi písemně.
Vládní ohlážka změny zemského zřízení a volebníhe
ládu.
Hoyrovský
doktor
Parish
Posl
Pergelt
Nejv
29
article
Nejv. maršálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti a dal přečísti česk
a německé přípisy presidia místodržitel s tví.
Připis první, týkající se stálé komise vyrovnací
zní: „Vaše Jasnosti! Na základě nejv. zmocnění po-
kládám sobě za čest po rozumu vynesení c. k. mi-
nisterstva vnitra, sdělit osnuvu zákona, jenž se týká
dosazení stálé komise zemského sněmu král. českéh
s požádáním, aby V. J. tuto vládní předlohu k ústav-
nímu projednání ve smyslu § 38. jednacího řádu pro
sněm král. českého přivésti ráčila. Místodržitel hr,
Coudenbove v. r.
Druhý přípis, týkající se reformy zemského zří-
zení a volebního řádu, zní: „Vaše Jasnosti! V základ
nejv. zmocnění pokládám sobě za čest po rozumu
vynesení c. k. ministerstva vnitra sdělili obě přilo-
žené osnovy zákonů, týkající se změny zemského
zřízení a vydání nového řádu volebního do sněmu
král. českého s požádáním, aby V. J. tyto vládní před-
lohy k ústavnímu projednání ve smyslu § 38. jedn.
řádu pro král. české přivésti ráčila. Místodržitel h-
Coudenhove v.r.
Coudenhove
30
article
Stálá vyzovnáci komise.
Návrh zákona na dosazení stálé komise zem-
ského sněmu království českého, sněmovním sekre-
tářem přečtený, zní:
Se svolením sněmu Měho království českého vií
ze Mi naříliti jak následuje:
§ 1. K úradě o návrzích na změnu zem-
ského zřizení a řádu volení do sněmu
zemského, v nynějším sněmu podaných, dosa
zuje se stálá komize. Tato komise může čin-
nost svoji rezšířiti i na úradu o jiných
návrzích a zařízeních, jež by mohl
přispěti k zajištění trvalého doroz
umění mezi oběma, království česki
obývajícími národnostními kmeny. Rov-
něž jest oprávněna zabývati se opatřeními za účelem
uspořádání zemských financí.
3 2. Činnost komise nechť se omezí na před
běžné úrady o věcech, v § 1. označených, v rámni
jednacího řádu zemského sněmu.
§ 3. Složení komise děje se tím způsobem, ž
každá z kurií jmenovaných v § 28. jednacího řádu
zemského sněmu volbou vyšla šest členů.