1
masthead
Řočník XXXXVIII.
2
masthead
v Praze, v sobotu 10. října 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
předplásí se
Praze v aaninle
n trrk lota
drojí densntk
a měe
na . :
ve nlis lkáak
kei
na měsíe . . ..
Poštoni
n rrk ieia
drjí sinii
nei
Praha
6
article
V drobném predeji
7
article
rn člo o nbě . . . n ih
8
article
sdpolední . ..
Ve zlialkich za veskeri
ranní člslo. . . . . . .
1nseráty
plati se kotově nrrrpbě
Pledglncesi r ji
9
article
ram nckáaejí a tea nárle
tlakárna a ezpedíce „ Nárednich Lintas
Eaksly arvna
10
title
Dnešní čislo pra Prahu le a 10 stranách.
Praha
11
article
Podstata vládní volební opravy
sněmovní.
Podstata vládní volební opravy
sněmovní.
Včera tedy byla konečně plně sňata
rouška z volební opravy, vládou sněmu na
šeho království podané. Celkem obsah jej
souhlasí s udaji, jak již se dostaly na veře
nost, nicméně vystupuje v ní všelicos mno
hem průzračněji, než bylo napověděno. Na
některé takovéto okolnosti upozornil ve svém
výkladu, jímž vládní návrh provázel, i pan
místodržitel.
Podaná volební oprava »zachovává plně
zásadu zájmového zastoupení« posavadního,
a zásadu tuto v jednom směru dále pro-
hloubila a přiostřila, opatřivši zemědělství
ještě zláštním zastoupením na způsob,
jakého požívá obchod, průmysl a živnosti
v poslancích, volených obchodními a živno-
stenskými komorami. Také prý vláda poklá
dala za svou povinnost vystříhati se všec
převratných novot na půdě království če-
ského, což jí však nevadilo zvláště se zabý-
vati »národnostním rozdělením moci«, již
proti dějinnému smyslu a vývoji spatřuje
ve vytvoření »národnostní rovnováhy«.
Tuto rovnováhu shledala v tom, že Němcům
v určitých záležitostech zjednává úplnou
rovnost v zastoupení, ač poměr takový
se příčí vzájemnému počtu obyvatelstva,
ježto i dle posledního úřadního sčítání vedle
čtyř milionů Čechů se vykázalo pouze 2.3
mil. Němců.
Vláda považuje svůj elaborát prozatím
za podklad dalšího vyjednávácí, jež má ob-
starati zvláštní stálá komise, kteréž
přikázány budou další návrhy vládní, týka-
jící se souboru národnostních zájmů.
Přikročíme nyní ku podrobnějšímu roz-
hledu o volební opravě a souvislé změně
zřízení zemského.
Němec
Čecho
12
article
Dle toho bude sněm, dočkají-li se vládní
návrhy také svého vyřízení, což se ale v ny-
nějším zasedání již nestane, skládati se ze
334 členů oproti posavadnímu počtu 242
poslanců; tedy bude míti o 92 poslance
více. Přibudouť k posavadním šesti virilistům
ještě dva za vysoké školy technické.
Skupinám velkostatků zůstane 70 po-
slanců; městům místo posavadních 72 do-
stane se 92 poslanců; obehodním komorám
místo 15 pak 17. Obce venkovské měly do-
sud 79 poslanců, příště jich obdrží 84
mimo to 20 zástupců zemědělské rady. Ko-
nečně přibude nová všeobecná skupina po-
slanců počtem 43.
Další změny týkají se rozmnožení o dru
hého náměstka maršálkova, tak že budou dva
a rozmnožení zemského výboru o další dva
členy, tak že jich bude deset; dva za kuri
velkostatků, pět za sbor poslanců českých
tři za sbor poslanců německých.
Jako pro tyto volby, tak i pro ostatní,
tvoří všicci poslanci na sněmu tři sbory
velkostatkářský, sbor poslanců českých
do něhoz náležeti budou poslanci české ná
rodnosti, volení za města, obchodní komory
za obce venkovské, zemědělskou radu a vš
obecnou třídu voličskou; a sbor poslaneů
německých, stejně utvořený.
Při volbách do jednotlivých výborů sně-
movních bere se za základ počet 13 člen
tak, aby připadli tři na velkostatek, šest na
sbor poslanců českých a čtyři na sbor po-
slanců německých.
ko
13
article
Od tohoto klíče, při němž na nás Čechy
ze 13 členů připadne šest t. j. menšina, se
ještě dále couvá, když jde o volbu zástupeů
při zemských ústavech, kdy má připad-
nouti na každý ze tří sborů stejný počet zá-
stupců; tedy právě tolik Němců jako Čechů
Stejně má si vésti ohledně ústavů i výbor
zemský. To jsou zjevy tak zvané vládní
súplné rovnosti«l
Přihlédneme-li nyní zvláště k volbám
sněmovním, seznáme, že zůstane způsob
voleb v kurii velkostatků posavadní; vlast-
ních městských okresů bude 77; Praha volí
v šesti okresích 12 poslanců a sice: za
Staré město 3, za Nové město 4, za Malou
stranu 2, za ostatní tři okresy po jednom
poslanci. Plzeň volí 3 poslance, Smíchov,
Vinohrady a Žižkov po 2, Budějovice rovněž
dva. Z německých měst volí Liberec 3, Ústí
n. L. 2. Ostatní městské okresy volí po jed-
nom poslanci; mezi nimi Nusle, Vršovice,
Košíře a sousední obce. Dle vládního návrhu
připadne na česká města včetně s Budějo-
vicemi 57 poslanců, na německá 35. Z ob
chodních komor připadá na nás 9 poslanc
(z pražské 5, z plzeňské a budějovické po 2)
na Němce 8 poslanců (z liberecké 5, chebské
3). Obrovská menšina česká komory libe-
recké — nic!
Z volebních okresů venkovských, jich
bude 84, připadá na Čechy 50 poslanců, n
Němce pak 34.
Za radu zemědělskou ze 20 poslane
13 českých a 7 německých.
Ze 43 okresů všeobecné třídy voličsk
připadá na okresy české 25 poslanců, na
německé pak 18 poslanců.
Bude tedy dle národnostního rozvržen
okresů (mimo virilisty, velkostatkáře) úbn
nem českých poslanců:
za města a obchodní komory
za venkov a zemědělskou radu . 63
za všeobecnou třídu .
celkem
všech německých poslanců
za města a obchodní komory
za venkov a zemědělskou radu
za všeobecnou třídu
Čecho
Němec
Nusl
Praha
Plzeň
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
Liberec
Ústí
Vršovice
Košíře
Čechy
Budějovice
15
article
Kdybychom přihlédli k úbrnnému počt
obyvatelstva království českého, jež od po
sledního sčítání lidu vzrostlo nejméně na
půl sedma milionu, z nichž na národ nas
připada aspon 4.2 a na Němce nejvýše 2
mil. příslušníků, bylo by tedy rozděliti (mimo
kurii velkostatků) volených 256 poslanců
v poměru ku počtu obyvatelstva mezi nás
Čechy a Němce; a připadlo by na náš ná-
rod nejméně 162 poslanců, na Němce pak
nejvýše 94 poslanců. Jsme tedy podle vlá
ního návrhu a pravděpodobného nynějšíh
počtu obyvatelstva zkráceni nejméně o 8 po
slanců, o něž se vládou dostalo Němcům
více, aby vláda mohla vytvořiti tak zvanou
rovnováhu a v určitých ústavech do-
konce i rovnost! A přece při každé
příležitosti slýcháme z úst vládních, že jest
zdatnost, přičinlivost a píle obou kmenů nej
výše pokročilá, jak tedy i tuto na nás při
chází s nestejným měřítkem
I kdyby všickni virilisté vždy a za všec
podmínek byli národnostně Čechy, což
dobré polovině jich nikdy nebvlo možno
tvrditi, nezjednala by se tím, nehledě na zá-
stupce velkostatku, porušená voleb n
rovnováha; takto však pravděpodobně
jeden virilista zůstane vždy neutrální.
nejvýše 4 se budou hlásiti k poslancům če-
ským a 3 k německým, čímž se nerovnost
v počtu národnostních poslanců jen ješte
sesílíl
Ve výkladu svém pravil též vládní zá-
stupce, že takto se připravuje interes o otázkv
politické a zájmové a národnostní záležitost
že se odklidí, ale tento jediný příklad by
Němec
Čecho
16
article
stačil na důkaz, ze vláda sama ani při svých
klikatých volebních zásadách nedovede se
vymknouti jednostrannému nadržo-
vání a to vždy jedné a téže národnostil
Tu třeba zároveň připomenouti, že když
již vláda při svém volebním návrhu se pu-
stila do prohlubování záležitostí zájmových.
když vedle posavadního zvláštního zastou-
pení průmyslu, obchodu a zivností přikro-
čila dále i ke zvláštnímu zastoupení země-
dělskému, neměla, když již nedovedla svůj
úkol vyřešiti na zásadách všeobecného, rov-
ného práva volebního, zastaviti se na polo-
viční cestě zvláštního zájmového za-
stoupení, a měla opatřiti i zvláštní zájmové
zastoupení pro širokou, přečetnou třídu děl-
nickou, jež není nikterak totožnou se vše-
obecnou třídou voličskou.
Neboť vedle úzce zájmového a hojného
zastoupení velkostatků, budeme míti dvojí
zájmové zastoupení průmyslové, obchodní
živnostenské (za okresy městské a za ob-
chodní komorv), tolikéž dvoje zájmové za-
stoupení zemědělské (za okresy venkovské
za zemědělskou radu), ale pouze nepřesn
a zájmově nevyhraněné zastoupení dělnictn
ve třídě všeobecné.
Po způsobu volebního práva do rady
říšské zavedla pak vláda ve svém volebním
návrhu seskupování měst namnoze zájmo
nestejných a vylučování menšinových ob
venkovských z celkových okresů. Je li t
ochrana menšin, jak to vláda nazývá, jes
více než pochybné.
Podrobné, bližší ohledání volebního ná-
vrhu vládního vynese zajisté ještě mnoh
jiné nesrovnalosti, jež při celkovém a po
všechném přehledu na poprvé snadno uniknou
17
title
Převrat na Balkáně
Balkán
18
article
Srbský protest Rakouskem ne-
přijat!
Srbský protest Rakouskem ne-
přijat!
Z Vídně, 9. října. (K. k.) Zdejš-
královský srbský vyslanec ob-
držel od své vlády rozkaz, aby ministru
zahraničních záležitostí odevzdal
ohražení proti připojení Bosny a
Hercegoviny k mocnářství.
Toto ohražení nebylo však při-
jato, poněvadz nepřiznává se srbské
vládě právo zaujati v této otázee
stanovisko cestou diplomatickou.
(Rakousko dává lín Srbsku na srozumě-
nou, že jednati míní dle všeho o otazce annere
Bosny a Hercegoviny jen s mocnostmi, jež podepsaly
berilnskou smlouvn. Jak známo, byly to
Anglie, Francie, Ilalie, Německo, Rakousko, Rosko
a. Turecko.)
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. tel. »N
L.«) Od včerejška možno pozorovati
napjetí proti králi, který se vyzývá,
aby buď vypověděl válku Rakousku
nebo odstoupil na prospěch korun-
ního priuce. O tomto se tvrdí, že jeho
smýšlení jest krajně válečné. Vyslo-
vil se prý, že práhne po tom, aby
mohl v čele srbskéko vojska vtrh
nouti do Bosny.
Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pávodn
telegr. »Nár. Listů«.) Připravují se velké
události.
Armáda mobiliso vána.
Pašič sestavil vládu z členů všech
politických stran. Jedno křeslo dostane
liberál, jedno napredňák, dvě samostatní
radikálové, čtyři radikálové.
Pašič je ministerským předsedou.
Pašič
Rakousko
Vídeň
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Anglie
Francie
Německo
Turecko
Bělehrad
Bosna
N L
19
article
Srbako neponechábezan.
gického protestu zábor Bosn
a Hercegoviny. Za Srbskem stoji
Anglie. S Anglií jde Italie. Smír s Čer-
nou Horou je hotov.
Proklamování Bulharska neodvislým
královstvím nemine dle zpráv zdejších
bez války s Turockem. Turecko připra-
vuje se na kvap. V běhu deseti. dnl-
stane se, co se státi musl. Nálada ve
všech třídách srbského národa
je nadšeně bojovná.
Všechny politické strany v Srbsku
sjednotily se. Slyší se jen jeden hlas:
»Srbsko a Srbstvo nesmí býti za živa
pohrbeno. Lépe zemříti se zbraní v ruce,
než se dočkati smrti svého národa, jež
bude následkem záboru Bosny a Herce-
goviny. Srbsko nikdy nedá souhlasul, aby
Rakousko-Uhersko jednostranně o své m
umě změnilo nynější státoprávní a mezi-
národní poměr Bosny a Herce goviny.«
Sp. Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. tlgrm
»N. L.«) Dopoledne konala se ministerská rada,
ve které se stalo důležité — zatím tajné
usnesení pro zejtřejší skupštinu.
O 12. hodině polední byl předse do
ministerstva přijat chef ti sk o
kaneeláře.
Ve vládních krüzích jest amýslení mírné.
Dnes v noci dopravil pohraniční ra-
kouský strážník uprchlého vězně do
Bělehradu. Na Divadelním náměstí postavil s
mu v cestu demonstrující zástup, který se
naň vrhl, rozšlapal mu čapku
pak mu trhal uniformu s těla.
Strážníkovi se podařilo uprchnouti rozezlenému
zástupu.
Italia
Turock
Anglie
Čer
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Bosna
RakouskoUhersko
Bělehrad
divadelní náměstí
20
article
Sp. Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. dlgrm.
»N. L«) Ve zvláštních vydáních ranních list
zdejších znovu vyzývá se vláda, b
zakročila rázně. Vojsku z manévrů s
vracejícímu obyvatelstvem pořádány jsou stal
blučné ovace.
V konsku koná se dnes válečná r a da,
které předsedá sám král Petr.
Staroradikální poslanci konali dnes dopo-
ledne konferenci. Většin a jich vyslovila se
pro vál ku. Ze Soluna, Terstu, Vídně a Zá-
hřeba dojíždějí neustále dobrovolníci
Proslýchá se, že rakouští a madarští zv -
dové, kteří přesírojení byli za četníky, byli tady
zatčení.
Sp. Z Bůlehradu, 9. října. (Zvl. teleg.
»N. L«) 11 hod. 20 min. v noci. Demon-
strace a manifestace trvaly včera celý
den až pozdě do noci.
Mluvčí znepokojeného lidu protestoval
včera a dnes proti protestní n ót ě srbské
vlády a omladina vytloukla okna v bu-
dově ministerstva zahraničníc
věcí. V radě ministerské usneseno, že Srbsko
nesmí trvati na platnosti berlinské smlouvy, ne-
brž rázně protestovati proti annexi a žá dat
úplnon neodvislost Bosny a Hereegoviny a k om
pensace pro sebo; nový kongres států mu
upraviti balkánské poměry se zřetelem n
zájmy Srbska.
Večer demonstroval zástup před palácem
následníka a krále. Král promluvil k manife-
stantům, aby méli důvěru v krále a vládu a z
chovali klid.
Dnes obnovená manifestace trvala celý den
Včera i mladoradikální »Odjek« vyslovil se
proti obsahu a textu protestní nóty; rovně
i »Samouprava«.
Zejtra sejde se s němovna a vláda vy
světlí situaci. Dnes večer sejde se kolo ra
kální většiny a usnese se o postavení vlády
co se má stát.
N L
Petr
Bělehrad
Terst
Vídeň
Zá
Bůlehrad
Demon
Srbsko
Bosna
Soluna
21
article
Hnuti na Černé Hoře.
wa. Z Cetyně, 9 října. (Zvl. telgr.
»Nar. Listů«.) Před domem rakousko-
uberského vyslance došlo k demon-
stracím. Opakování jich na rozkaz
knižete zabráněno hlídkou desíti čer-
nohorských důstojníků. Vyslanec bar.
Spaun (?) podal o tom zprávu do.
Kotoru. Proklamace (znéní a zprávuo
dojmu jsme již přinesli) také dnes
měla v zápětí protirakouské projevy.
Jednání mezi Bělehradem a Cetyní
vedlo dle doslechu k naprosté dohodě.
Nálada mezi Černohorci je bojovná.
Skupština, která svolána jest k mimo-
řádné schůzi na pondělí, má se.
usnésti na projevu protestním proti
annexi Bosny a Hercegoviny.
z Cetyně, 9. října. (Zvl. telegr. »Nár. Lo )
Pobočník knížete Nikoly, Popovič, byl
vyslán do Říma. Má odevzdati k ráli i tal
skému vlastnoruční list kníže te,
který se týká anneze Bosny. —
Diplomatické styky mezi Černou Horou
Srbskem, které byly od známé pumové aféry
přerušeny, mají býti v nejbližší době zase ob-
noveny a to vysláním zvláštního vy-
slance do Cetyně.
Černohorec
Nikola
Popovič
Černá hoře
Cetyně
9 říjen
Nara
Kotor
Bělehrad
Bosna a Hercegovina
Řím
Bosna
Srbsko
22
article
Anglo - francouzsko - ruská dohoda
o svolání konference.
Z Paříže, 9. října. Auglle, Fran-
cie a Rusko shodly se o nut-
nosti svolati konferenci.
Hlavní otázkou při stano-
vení programu jest otázka kom-
pensací, které mají býti Tu-
recku zajištěny.
První kompensací jest vykll-
zení sandžaku.
Bulharsko bude musiti při-
nésti finanční obětl. Kdyby Ře-
eko žádalo annexi Kréty, mu-
silo by rovněž zaplatiti velké
odškodné. Jest také jisto, že
všechna mezinárodní nařízení
v Makedonii musí býti odstra-
něna. Tyto kompensace byly by
především nutny, kdyby Rusko
žádale otevření Dardanel. Po-
žadavek tento, který nejprve
v Anglii překvapil, byl ko-
nečné anglickou vládou přijat.
Myslí se, že Rakousko, které
nejdříve vidělo nutnost odškod-
niti Turecko, nebude nic na-
mítati proti konferenci, která
bude respektovati jeho zájmy,
dá však nové situaci
urěitou právní formv.
Vojenská opatření se strany
Rakouska.
Z Vídně, 9. října. (Teleť. zpráva.) Z pra-
mene nejkompetentnějšího se doví-
dáme, že až na některé místní dispo-
sice vojenské, jakými je ochrana
mostů na Sávě a pohyb dunajskéh
válečného loďstva k Zemunu, neněi-
něny žádné akutní disposíce. Da-
konce nesprávným je tvrzení, ž
v Praze a jiných Ještě městech zálož-
ním důstojníkům doručeno ordre.
Žádný záložní důstojník nebyl vůbe
ještě povolán.
Z Pešti, 9. října. Porady chefa generálníh
štábu Conrada z Hötzendorfu s mini-
strem vojenství Sehönaichem a ministrem
zahran čních záležitostí bar. Aehrentha-
lem zúčastnil se také velitel rak.-uh. námořni-
ctva hr. Mo n tec uc co li. O 2. h o d il n
Auglle
Fran
Conrad
Paříž
Rusko
Bulharsko
Kréta
Makedonie
Dardanely
Anglie
Rakousko
Turecko
Vídeň
Sáva
Praha
Pešť
Hötzendorf
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 9. rljna 1908.
H. (Budoucnost vlastenec tvl.
Nejvážnější problém, zneklidňující mysl těch,
kteří hledí vstříc příštím dobám. Bude zacho-
vána svéráznost národů, budou existovati vlast
velké i mslé, vytvořené věky, spočívající na pra
starých základech kulturních, potrvá rozmani
tost rac a řečí, až nastane to harmonické sply-
nutí lidstva v bratrství a míru, jež věští smě
snílkové budouci sociální federace národů ? Je
nutno obětovati ideu vlasti, aby byl uskutečněn
nejvyšší sen lidstva? Tato záhada, jež byl
vržena do neklidu moderních duší nesprávn
vykládaným a chápaným heslem Marxovým o spo-
jení mezinárodního proletariátu, je stále akutní,
neustává býti předmětem zkoumání a bádání
flosofů a naciologů.
U nás otázka národnosti a mezinárodnost
zviřila prudký boj a zdá se zatím, že je zále
žitost vyřízena moudře, jak kázal svrchovan
zájem českého lidu. Není beznárodní stran
u nás a sociální demokraté čeští v národním
zápasu konají svou českou povinnost zdárně
opravdově. V té věci nastalo u nás konečne
potěšitelné vyjasněn
Nemůžeme sí ještě dovolit přepych mezi
národních, antipatriotických theorií, které mj
své řidké, ale bojovné zastance u velkých a si-
ných národů. Výkřik »Ať zhyne vlast !«, kter
někdy ozve se z hrstky demonstrujících stře
štěnců a filosofiekých desperádů na boulevar-
dech neb v předměstích pařížských, zazněl b
cize a snad komicky v Praze nebo v Norim-
berku. V ovzduších, naplněných tolika vzpomln-
kami historickými, prodchnutých poesií tak vžilé
minulosti, musí se zdusit podobné rouhání.
Je přirozené udivení, jež způsobilo v Be-
nitkách při nedávné jakésí demonstraci stávkářů
objevení se hloučku lidí, kráčejicích za černtm
Marxův
Praha
Norim
Be
24
article
praporem a provolávajících výkřiky protivlaste-
necké. V starobylých, snivých Benátkách, po-
nořených v tiché melaneholii lagun, působil dis-
harmonicky tento revoluční výkřik z ulice vel-
kých, hlučných měst, naplněných dýmem a hřmo-
tem továren. Benátčané, vždy indolentní a lehko-
myslní, nebyli nikdy revolucionáři. Neznali ani
občanských vzpour a odbojů jako Florencie.
Snášeli zločiny a tyranii svých dožat, rady deset
a inkvisice a když Napoleon zrušil jejich samo-
statnost a republiku, rozešli se jako po konci
karnevalu, s nudou a kočičinou v hlavě. Jejic
poslední dože prohlásil v poslední schůzi státni
správy, konané v slavném byzantinsko-gotickém
paláci, s jistou noneholancí: »Nevídáno, galantní
člověk si najde vlast všude.« Teprve na tro-
skách své moci a slávy, po letech poroby ra-
kouské, oživlo vlastenectví Benátčanů v heroické
vzpouře, vedené Danielem Maninem. Tehdy měl
Benátčané záchvat občanské důstojnosti, kterou
vykoupili potupu své rozmařilě, pohodlné minu-
losti. Není divu, že v městě krásy a vzpominek
kde Maurice Barrés našel takové inspirace svéh
vzrušeného nacionalismu, výkřik »Pryč s vlastile
zaniká bědně a neduživé.
Je možné, táží se s úzkostí někteří pozoro
vatelé dějů a vývoje lidstva, aby takové staro
bylé pomníky slávy národů, jako Praha, Be-
nátky, Antverpy nebo Glasgov, v jejichž maje
státních rysech zříme stopy dějin, jež jsou v
nými symboly bojů, utrpení a vítězství náro
jednou ztratily svou moc a půvab národní barvi
tosti, celou svou poesii, vytvořenou věky a sply
nuly v šedé jednolitosti budoucího lidstva, sdru
ženého v té jednotvárné, bezbarevné harmoni
bez vlasti a národnosti, k níž dospějí přistí po
kolení podle víry některých sociálních snil ků
Benátčan
Napoleon
Manin
Mauric Barrés
Benátky
Florencie
Praha
Antverpy
Be
25
article
Ne, odpovídají rozhodně i nejpokrokovějš
myslitelé moderní. Jeden z nicb, proslulý s
ciolog J. Novikov, napsal krásné pojednání
utopista
»Vlasti a otázka sociální«*), kde dokazuje přesně.
vědecky nutnost udržení myšlenky vlasti, indi-
viduality národů pro rozvoj lidstva.
V poslední době objevily se ve Franči
o problému národním dvě zajímavé publikace.
zastávající dvě zásadně rozdílná stanoviska
Bývalý senátor A. Naquet v knize »Odzbrojení
nebo aliance francouzská« dospěl k názoru, že
nebude možno rozluštiti otázku sociální, dokua
budou trvati vlasti. A poněvadž rozluštěn
otázky sociální je svrchovaným zájmem li-
stva, je třeba odstraniti vlasti. Naproti
tomu známý kritik a akademik Faquet v publ-
kaci »Pacifismuse prohlašuje, že je nemožno
zachovati vlastí, bude-li potlačena válka. A No-
vikov správně uznává, že Nzqust je ochoten
obětovati vlasť, aby vyhladil bídu, kdežto Faquet
je připraven udrželi do nekonečna bídu, oby
zachránil vlast.
J Novikov
A Naquet
Nzqust
26
article
Novikov bystře a jasně, s logikou a pře-
svědčivostí vědce potírá obě tyto these a dovo-
zuje, že národnosti a vlasti budou základy lid-
ské společnosti, i když dospěje k nejzazší mei
sociálního rozvoje. Svým odpůrcům, Foquetovi
a Naqustovi vytýká nepochopení vědy sociálni.
Na podkladě zakladních zákonů biologie, aplik -
vaných na sociologii, vede důkaz nezbytnos
udržení a zdokonalení národních skupin v org -
nisaci lidstva. I kdyby příští dny Angkie, Francie,
Rusko, Německo a Italie spojily se v evropskou
federaci, nebude to znamenati zmizení národ-
ností, ani vlastí německé, francouzské, anglické.
ruské a italské. Národnost je associace, kter
vyhovuje naším potřebám intelektuálním a mra
ním. Je seskupením, bez něhož nemůže člověk
být ani ve vysším stupni vývoje.
Novikov dále uvádi, že nacionalita je sku
tek intelektušiního řádu. Opice nemají národ-
nosti, poněvadž nemají ani umění, ani vědy an
*) »Mercure de France«, řlinový sešit, str. 21
Novikov
Foquet
Naqust
Francie
Rusko
Německo
Italia
Angkie
Mercure jít Franca
27
article
literatury. Národnost je projevem duševníh
zdokonalení a uvědomění lidstva.
Budouenost, dle ruského sociologa, bude
blahodárná vlastem. Federace lidstva neodstran
vlasti, naopak posilní jejich moc. Za našic
dob následkem despotismu a anarchie mezi-
národní je část národů potlačována jinými ná-
rody: Poláci na př. jsou potlačováni Němci
Rusy. Ale až nadejde doba federace, budou
všecky národnosti žít ve vzájemné vážnosti
svornosti. A veškeré schopnosti lidstva, zbave-
ného zbrojení a válečnietví, obrátí se k díu
míru a kultury.
Novikov nevěří v »panující stát«, jenž by
vnutil svou řeč ostatním národům. Velcí náro-
dové, Francouzi, Rusové, Aogličané a Němci
tvoří státy rovnocenných sil, jež se nemohou
navzájem porobiti. Také nikdo nemyslí více n
světovou monarchii. Sen Alexandra a Napolecn
je v budoucnosti nemožným. Mezinárodní une
ize si představiti jen ve formě federace, uza-
vřené dobrovolně, bez násilí.
Polák
Němec
Rus
Novikov
Francouz
28
article
Novinkou na důkaz toho, že hranice poli-
tické a hranice jazykové nemusí se shodovat
uvádi Francii a Čechy: »Za našich dnů, třeba
že Francie politicky neovládá jiné země pevniny.
šíří se stále známost její řeči, jež je na ceste
státi se sprostředkovacím jazykem civilisace.
S druhé strany Čechy, byly sice podrobeny
Němci r. 1620, ale národnost česká nezabynula,
je dnes v ní více života nežli kdy jindy.
Ve své polemice s Nagnetem prohlašuje
Novikov, že rozřešení otázky sociální nevyžadoje
zrušení vlastí, naopak, že bude podporovati je-
jich upevnění a rozvoj. Národnost ostane za re-
gimu komunistického i za regimu individualist-
ekého. Mnohé státy snad budou zničeny, ale t
bude znamenati pouze nahražení politické orga-
nisace jinou organisací, více nic. Národové
ráz zemí ostane. Národové žijící v rámci říše
rakousko-uherské budou ezistovati i po její roz-
biul, jako polský národ přetrval stroskotání říne
Čecho
Němec
Nagnet
Novikov
Francie
Čechy
29
article
jagellonské. Po státu rakousko-uherském budou
dále žiti vlasti Němců, Čechů, Slováků, Maďarů
atd. Zničiti vlasť bylo by možno jen tehdy,
kdyby byli pobiti všichni lidé, tvořici zvlástn
jazykovou individualitu, nebo kdyby byli assi-
milováni.
Novikov douřá, že ani proletář nebud
chtíti smrt vlasti. Jeho touhou je zlepšení blabo-
bytu. To je možné jen zvýšením vdělanosti, jek
je možné jen uhájením a zdokonalením jazyka.
Proletáři budou míti nejhlubší úetu k vědě
tudiž i k řeči, v níž je jim přístupná a lal
budou i dobrými vlastenci. Čím vlce bude du-
ševně prospívati proletář, čím více budou vzrů-
stati jeho intelektualní potřeby, tím větší cenu
bude míti pro něj i národnost ! Proletář přibli
se k duši národa, bude osvicen jeho literaturou
a uměním. V lidské společnosti se bude opa-
kovat biologieký zákon o nezničitelnosti associací,
který Novikov tak důmyslně přizpůsobuje na sve.
sociologické výklady.
Novikov předvídá, že v době federalistick
místo řiše rak.suherské, ruské a turecké vznikne
několik nových států: Polsko, Čechy, Malorusko
Bulharsko, Albanie atd.
Závérek Novikovův je úplně rozmetání
vratkých thesí internacionalisty Naqueta i nacio-
nalisty Fequeta. Uznává nemožnost rozřešení
sociální otázky, dokud bude trvat válečné n-
pjeti mezi národy. Na místě nepořádku
anarchie internacionální musí nastati pořádel
mezinárodní, organisace musí nastoupit po chaosu.
Ale to neznamená potlačení národnosti. Federace
ji naopak oživí. Faquet se naprosto mýll, tvrdí-li,
že mezinárodní anarchie nynější je nezbytnou
pro existenci vlasti.
»Jedním slovem«, končí Novikov, »to.
k čemu mají pracovati proletáři, měšťáci, aristo-
kraté, publicisté, učenci, vládci a suvereni, nenl
odstranění vlasti, ale o svícení věe ch v la
stenect ví.«
Němec
Čecho
Slovák
Maďar
Novikov
Závérek Novikovův
Polsko
Bulharsko
Albánie