ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8847f570-762f-11dc-8006-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 82, person 44, org 2, work 4
1 masthead
Řočník XXXXVIII.
2 masthead
v Praze, v sobotu 10. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 279.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplásí se Praze v aaninle n trrk lota drojí densntk a měe na . : ve nlis lkáak kei na měsíe . . .. Poštoni n rrk ieia drjí sinii nei
Praha
5 title
NILIST
6 article
V drobném predeji
7 article
rn člo o nbě . . . n ih
8 article
sdpolední . .. Ve zlialkich za veskeri ranní člslo. . . . . . . 1nseráty plati se kotově nrrrpbě Pledglncesi r ji
9 article
ram nckáaejí a tea nárle tlakárna a ezpedíce „ Nárednich Lintas Eaksly arvna
10 title
Dnešní čislo pra Prahu le a 10 stranách.
Praha
11 article Podstata vládní volební opravy sněmovní.
Podstata vládní volební opravy sněmovní. Včera tedy byla konečně plně sňata rouška z volební opravy, vládou sněmu na šeho království podané. Celkem obsah jej souhlasí s udaji, jak již se dostaly na veře nost, nicméně vystupuje v ní všelicos mno hem průzračněji, než bylo napověděno. Na některé takovéto okolnosti upozornil ve svém výkladu, jímž vládní návrh provázel, i pan místodržitel. Podaná volební oprava »zachovává plně zásadu zájmového zastoupení« posavadního, a zásadu tuto v jednom směru dále pro- hloubila a přiostřila, opatřivši zemědělství ještě zláštním zastoupením na způsob, jakého požívá obchod, průmysl a živnosti v poslancích, volených obchodními a živno- stenskými komorami. Také prý vláda poklá dala za svou povinnost vystříhati se všec převratných novot na půdě království če- ského, což jí však nevadilo zvláště se zabý- vati »národnostním rozdělením moci«, již proti dějinnému smyslu a vývoji spatřuje ve vytvoření »národnostní rovnováhy«. Tuto rovnováhu shledala v tom, že Němcům v určitých záležitostech zjednává úplnou rovnost v zastoupení, ač poměr takový se příčí vzájemnému počtu obyvatelstva, ježto i dle posledního úřadního sčítání vedle čtyř milionů Čechů se vykázalo pouze 2.3 mil. Němců. Vláda považuje svůj elaborát prozatím za podklad dalšího vyjednávácí, jež má ob- starati zvláštní stálá komise, kteréž přikázány budou další návrhy vládní, týka- jící se souboru národnostních zájmů. Přikročíme nyní ku podrobnějšímu roz- hledu o volební opravě a souvislé změně zřízení zemského.
Němec Čecho
12 article
Dle toho bude sněm, dočkají-li se vládní návrhy také svého vyřízení, což se ale v ny- nějším zasedání již nestane, skládati se ze 334 členů oproti posavadnímu počtu 242 poslanců; tedy bude míti o 92 poslance více. Přibudouť k posavadním šesti virilistům ještě dva za vysoké školy technické. Skupinám velkostatků zůstane 70 po- slanců; městům místo posavadních 72 do- stane se 92 poslanců; obehodním komorám místo 15 pak 17. Obce venkovské měly do- sud 79 poslanců, příště jich obdrží 84 mimo to 20 zástupců zemědělské rady. Ko- nečně přibude nová všeobecná skupina po- slanců počtem 43. Další změny týkají se rozmnožení o dru hého náměstka maršálkova, tak že budou dva a rozmnožení zemského výboru o další dva členy, tak že jich bude deset; dva za kuri velkostatků, pět za sbor poslanců českých tři za sbor poslanců německých. Jako pro tyto volby, tak i pro ostatní, tvoří všicci poslanci na sněmu tři sbory velkostatkářský, sbor poslanců českých do něhoz náležeti budou poslanci české ná rodnosti, volení za města, obchodní komory za obce venkovské, zemědělskou radu a vš obecnou třídu voličskou; a sbor poslaneů německých, stejně utvořený. Při volbách do jednotlivých výborů sně- movních bere se za základ počet 13 člen tak, aby připadli tři na velkostatek, šest na sbor poslanců českých a čtyři na sbor po- slanců německých.
ko
13 article
Od tohoto klíče, při němž na nás Čechy ze 13 členů připadne šest t. j. menšina, se ještě dále couvá, když jde o volbu zástupeů při zemských ústavech, kdy má připad- nouti na každý ze tří sborů stejný počet zá- stupců; tedy právě tolik Němců jako Čechů Stejně má si vésti ohledně ústavů i výbor zemský. To jsou zjevy tak zvané vládní súplné rovnosti«l Přihlédneme-li nyní zvláště k volbám sněmovním, seznáme, že zůstane způsob voleb v kurii velkostatků posavadní; vlast- ních městských okresů bude 77; Praha volí v šesti okresích 12 poslanců a sice: za Staré město 3, za Nové město 4, za Malou stranu 2, za ostatní tři okresy po jednom poslanci. Plzeň volí 3 poslance, Smíchov, Vinohrady a Žižkov po 2, Budějovice rovněž dva. Z německých měst volí Liberec 3, Ústí n. L. 2. Ostatní městské okresy volí po jed- nom poslanci; mezi nimi Nusle, Vršovice, Košíře a sousední obce. Dle vládního návrhu připadne na česká města včetně s Budějo- vicemi 57 poslanců, na německá 35. Z ob chodních komor připadá na nás 9 poslanc (z pražské 5, z plzeňské a budějovické po 2) na Němce 8 poslanců (z liberecké 5, chebské 3). Obrovská menšina česká komory libe- recké — nic! Z volebních okresů venkovských, jich bude 84, připadá na Čechy 50 poslanců, n Němce pak 34. Za radu zemědělskou ze 20 poslane 13 českých a 7 německých. Ze 43 okresů všeobecné třídy voličsk připadá na okresy české 25 poslanců, na německé pak 18 poslanců. Bude tedy dle národnostního rozvržen okresů (mimo virilisty, velkostatkáře) úbn nem českých poslanců: za města a obchodní komory za venkov a zemědělskou radu . 63 za všeobecnou třídu . celkem všech německých poslanců za města a obchodní komory za venkov a zemědělskou radu za všeobecnou třídu
Čecho Němec Nusl Praha Plzeň Smíchov Vinohrady Žižkov Liberec Ústí Vršovice Košíře Čechy Budějovice
15 article
Kdybychom přihlédli k úbrnnému počt obyvatelstva království českého, jež od po sledního sčítání lidu vzrostlo nejméně na půl sedma milionu, z nichž na národ nas připada aspon 4.2 a na Němce nejvýše 2 mil. příslušníků, bylo by tedy rozděliti (mimo kurii velkostatků) volených 256 poslanců v poměru ku počtu obyvatelstva mezi nás Čechy a Němce; a připadlo by na náš ná- rod nejméně 162 poslanců, na Němce pak nejvýše 94 poslanců. Jsme tedy podle vlá ního návrhu a pravděpodobného nynějšíh počtu obyvatelstva zkráceni nejméně o 8 po slanců, o něž se vládou dostalo Němcům více, aby vláda mohla vytvořiti tak zvanou rovnováhu a v určitých ústavech do- konce i rovnost! A přece při každé příležitosti slýcháme z úst vládních, že jest zdatnost, přičinlivost a píle obou kmenů nej výše pokročilá, jak tedy i tuto na nás při chází s nestejným měřítkem I kdyby všickni virilisté vždy a za všec podmínek byli národnostně Čechy, což dobré polovině jich nikdy nebvlo možno tvrditi, nezjednala by se tím, nehledě na zá- stupce velkostatku, porušená voleb n rovnováha; takto však pravděpodobně jeden virilista zůstane vždy neutrální. nejvýše 4 se budou hlásiti k poslancům če- ským a 3 k německým, čímž se nerovnost v počtu národnostních poslanců jen ješte sesílíl Ve výkladu svém pravil též vládní zá- stupce, že takto se připravuje interes o otázkv politické a zájmové a národnostní záležitost že se odklidí, ale tento jediný příklad by
Němec Čecho
16 article
stačil na důkaz, ze vláda sama ani při svých klikatých volebních zásadách nedovede se vymknouti jednostrannému nadržo- vání a to vždy jedné a téže národnostil Tu třeba zároveň připomenouti, že když již vláda při svém volebním návrhu se pu- stila do prohlubování záležitostí zájmových. když vedle posavadního zvláštního zastou- pení průmyslu, obchodu a zivností přikro- čila dále i ke zvláštnímu zastoupení země- dělskému, neměla, když již nedovedla svůj úkol vyřešiti na zásadách všeobecného, rov- ného práva volebního, zastaviti se na polo- viční cestě zvláštního zájmového za- stoupení, a měla opatřiti i zvláštní zájmové zastoupení pro širokou, přečetnou třídu děl- nickou, jež není nikterak totožnou se vše- obecnou třídou voličskou. Neboť vedle úzce zájmového a hojného zastoupení velkostatků, budeme míti dvojí zájmové zastoupení průmyslové, obchodní živnostenské (za okresy městské a za ob- chodní komorv), tolikéž dvoje zájmové za- stoupení zemědělské (za okresy venkovské za zemědělskou radu), ale pouze nepřesn a zájmově nevyhraněné zastoupení dělnictn ve třídě všeobecné. Po způsobu volebního práva do rady říšské zavedla pak vláda ve svém volebním návrhu seskupování měst namnoze zájmo nestejných a vylučování menšinových ob venkovských z celkových okresů. Je li t ochrana menšin, jak to vláda nazývá, jes více než pochybné. Podrobné, bližší ohledání volebního ná- vrhu vládního vynese zajisté ještě mnoh jiné nesrovnalosti, jež při celkovém a po všechném přehledu na poprvé snadno uniknou
17 title
Převrat na Balkáně
Balkán
18 article Srbský protest Rakouskem ne- přijat!
Srbský protest Rakouskem ne- přijat! Z Vídně, 9. října. (K. k.) Zdejš- královský srbský vyslanec ob- držel od své vlády rozkaz, aby ministru zahraničních záležitostí odevzdal ohražení proti připojení Bosny a Hercegoviny k mocnářství. Toto ohražení nebylo však při- jato, poněvadz nepřiznává se srbské vládě právo zaujati v této otázee stanovisko cestou diplomatickou. (Rakousko dává lín Srbsku na srozumě- nou, že jednati míní dle všeho o otazce annere Bosny a Hercegoviny jen s mocnostmi, jež podepsaly berilnskou smlouvn. Jak známo, byly to Anglie, Francie, Ilalie, Německo, Rakousko, Rosko a. Turecko.) Naše zprávy z Bělehradu. Sp Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. tel. »N L.«) Od včerejška možno pozorovati napjetí proti králi, který se vyzývá, aby buď vypověděl válku Rakousku nebo odstoupil na prospěch korun- ního priuce. O tomto se tvrdí, že jeho smýšlení jest krajně válečné. Vyslo- vil se prý, že práhne po tom, aby mohl v čele srbskéko vojska vtrh nouti do Bosny. Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pávodn telegr. »Nár. Listů«.) Připravují se velké události. Armáda mobiliso vána. Pašič sestavil vládu z členů všech politických stran. Jedno křeslo dostane liberál, jedno napredňák, dvě samostatní radikálové, čtyři radikálové. Pašič je ministerským předsedou.
Pašič Rakousko Vídeň Bosna a Hercegovina Srbsko Anglie Francie Německo Turecko Bělehrad Bosna N L
19 article
Srbako neponechábezan. gického protestu zábor Bosn a Hercegoviny. Za Srbskem stoji Anglie. S Anglií jde Italie. Smír s Čer- nou Horou je hotov. Proklamování Bulharska neodvislým královstvím nemine dle zpráv zdejších bez války s Turockem. Turecko připra- vuje se na kvap. V běhu deseti. dnl- stane se, co se státi musl. Nálada ve všech třídách srbského národa je nadšeně bojovná. Všechny politické strany v Srbsku sjednotily se. Slyší se jen jeden hlas: »Srbsko a Srbstvo nesmí býti za živa pohrbeno. Lépe zemříti se zbraní v ruce, než se dočkati smrti svého národa, jež bude následkem záboru Bosny a Herce- goviny. Srbsko nikdy nedá souhlasul, aby Rakousko-Uhersko jednostranně o své m umě změnilo nynější státoprávní a mezi- národní poměr Bosny a Herce goviny.« Sp. Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. tlgrm »N. L.«) Dopoledne konala se ministerská rada, ve které se stalo důležité — zatím tajné usnesení pro zejtřejší skupštinu. O 12. hodině polední byl předse do ministerstva přijat chef ti sk o kaneeláře. Ve vládních krüzích jest amýslení mírné. Dnes v noci dopravil pohraniční ra- kouský strážník uprchlého vězně do Bělehradu. Na Divadelním náměstí postavil s mu v cestu demonstrující zástup, který se naň vrhl, rozšlapal mu čapku pak mu trhal uniformu s těla. Strážníkovi se podařilo uprchnouti rozezlenému zástupu.
Italia Turock Anglie Čer Bulharsko Turecko Srbsko Bosna RakouskoUhersko Bělehrad divadelní náměstí
20 article
Sp. Z Bělehradu, 9. října. (Zvl. dlgrm. »N. L«) Ve zvláštních vydáních ranních list zdejších znovu vyzývá se vláda, b zakročila rázně. Vojsku z manévrů s vracejícímu obyvatelstvem pořádány jsou stal blučné ovace. V konsku koná se dnes válečná r a da, které předsedá sám král Petr. Staroradikální poslanci konali dnes dopo- ledne konferenci. Většin a jich vyslovila se pro vál ku. Ze Soluna, Terstu, Vídně a Zá- hřeba dojíždějí neustále dobrovolníci Proslýchá se, že rakouští a madarští zv - dové, kteří přesírojení byli za četníky, byli tady zatčení. Sp. Z Bůlehradu, 9. října. (Zvl. teleg. »N. L«) 11 hod. 20 min. v noci. Demon- strace a manifestace trvaly včera celý den až pozdě do noci. Mluvčí znepokojeného lidu protestoval včera a dnes proti protestní n ót ě srbské vlády a omladina vytloukla okna v bu- dově ministerstva zahraničníc věcí. V radě ministerské usneseno, že Srbsko nesmí trvati na platnosti berlinské smlouvy, ne- brž rázně protestovati proti annexi a žá dat úplnon neodvislost Bosny a Hereegoviny a k om pensace pro sebo; nový kongres států mu upraviti balkánské poměry se zřetelem n zájmy Srbska. Večer demonstroval zástup před palácem následníka a krále. Král promluvil k manife- stantům, aby méli důvěru v krále a vládu a z chovali klid. Dnes obnovená manifestace trvala celý den Včera i mladoradikální »Odjek« vyslovil se proti obsahu a textu protestní nóty; rovně i »Samouprava«. Zejtra sejde se s němovna a vláda vy světlí situaci. Dnes večer sejde se kolo ra kální většiny a usnese se o postavení vlády co se má stát.
N L Petr Bělehrad Terst Vídeň Zá Bůlehrad Demon Srbsko Bosna Soluna
21 article
Hnuti na Černé Hoře. wa. Z Cetyně, 9 října. (Zvl. telgr. »Nar. Listů«.) Před domem rakousko- uberského vyslance došlo k demon- stracím. Opakování jich na rozkaz knižete zabráněno hlídkou desíti čer- nohorských důstojníků. Vyslanec bar. Spaun (?) podal o tom zprávu do. Kotoru. Proklamace (znéní a zprávuo dojmu jsme již přinesli) také dnes měla v zápětí protirakouské projevy. Jednání mezi Bělehradem a Cetyní vedlo dle doslechu k naprosté dohodě. Nálada mezi Černohorci je bojovná. Skupština, která svolána jest k mimo- řádné schůzi na pondělí, má se. usnésti na projevu protestním proti annexi Bosny a Hercegoviny. z Cetyně, 9. října. (Zvl. telegr. »Nár. Lo ) Pobočník knížete Nikoly, Popovič, byl vyslán do Říma. Má odevzdati k ráli i tal skému vlastnoruční list kníže te, který se týká anneze Bosny. — Diplomatické styky mezi Černou Horou Srbskem, které byly od známé pumové aféry přerušeny, mají býti v nejbližší době zase ob- noveny a to vysláním zvláštního vy- slance do Cetyně.
Černohorec Nikola Popovič Černá hoře Cetyně 9 říjen Nara Kotor Bělehrad Bosna a Hercegovina Řím Bosna Srbsko
22 article
Anglo - francouzsko - ruská dohoda o svolání konference. Z Paříže, 9. října. Auglle, Fran- cie a Rusko shodly se o nut- nosti svolati konferenci. Hlavní otázkou při stano- vení programu jest otázka kom- pensací, které mají býti Tu- recku zajištěny. První kompensací jest vykll- zení sandžaku. Bulharsko bude musiti při- nésti finanční obětl. Kdyby Ře- eko žádalo annexi Kréty, mu- silo by rovněž zaplatiti velké odškodné. Jest také jisto, že všechna mezinárodní nařízení v Makedonii musí býti odstra- něna. Tyto kompensace byly by především nutny, kdyby Rusko žádale otevření Dardanel. Po- žadavek tento, který nejprve v Anglii překvapil, byl ko- nečné anglickou vládou přijat. Myslí se, že Rakousko, které nejdříve vidělo nutnost odškod- niti Turecko, nebude nic na- mítati proti konferenci, která bude respektovati jeho zájmy, dá však nové situaci urěitou právní formv. Vojenská opatření se strany Rakouska. Z Vídně, 9. října. (Teleť. zpráva.) Z pra- mene nejkompetentnějšího se doví- dáme, že až na některé místní dispo- sice vojenské, jakými je ochrana mostů na Sávě a pohyb dunajskéh válečného loďstva k Zemunu, neněi- něny žádné akutní disposíce. Da- konce nesprávným je tvrzení, ž v Praze a jiných Ještě městech zálož- ním důstojníkům doručeno ordre. Žádný záložní důstojník nebyl vůbe ještě povolán. Z Pešti, 9. října. Porady chefa generálníh štábu Conrada z Hötzendorfu s mini- strem vojenství Sehönaichem a ministrem zahran čních záležitostí bar. Aehrentha- lem zúčastnil se také velitel rak.-uh. námořni- ctva hr. Mo n tec uc co li. O 2. h o d il n
Auglle Fran Conrad Paříž Rusko Bulharsko Kréta Makedonie Dardanely Anglie Rakousko Turecko Vídeň Sáva Praha Pešť Hötzendorf
23 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 9. rljna 1908. H. (Budoucnost vlastenec tvl. Nejvážnější problém, zneklidňující mysl těch, kteří hledí vstříc příštím dobám. Bude zacho- vána svéráznost národů, budou existovati vlast velké i mslé, vytvořené věky, spočívající na pra starých základech kulturních, potrvá rozmani tost rac a řečí, až nastane to harmonické sply- nutí lidstva v bratrství a míru, jež věští smě snílkové budouci sociální federace národů ? Je nutno obětovati ideu vlasti, aby byl uskutečněn nejvyšší sen lidstva? Tato záhada, jež byl vržena do neklidu moderních duší nesprávn vykládaným a chápaným heslem Marxovým o spo- jení mezinárodního proletariátu, je stále akutní, neustává býti předmětem zkoumání a bádání flosofů a naciologů. U nás otázka národnosti a mezinárodnost zviřila prudký boj a zdá se zatím, že je zále žitost vyřízena moudře, jak kázal svrchovan zájem českého lidu. Není beznárodní stran u nás a sociální demokraté čeští v národním zápasu konají svou českou povinnost zdárně opravdově. V té věci nastalo u nás konečne potěšitelné vyjasněn Nemůžeme sí ještě dovolit přepych mezi národních, antipatriotických theorií, které mj své řidké, ale bojovné zastance u velkých a si- ných národů. Výkřik »Ať zhyne vlast !«, kter někdy ozve se z hrstky demonstrujících stře štěnců a filosofiekých desperádů na boulevar- dech neb v předměstích pařížských, zazněl b cize a snad komicky v Praze nebo v Norim- berku. V ovzduších, naplněných tolika vzpomln- kami historickými, prodchnutých poesií tak vžilé minulosti, musí se zdusit podobné rouhání. Je přirozené udivení, jež způsobilo v Be- nitkách při nedávné jakésí demonstraci stávkářů objevení se hloučku lidí, kráčejicích za černtm
Marxův Praha Norim Be
24 article
praporem a provolávajících výkřiky protivlaste- necké. V starobylých, snivých Benátkách, po- nořených v tiché melaneholii lagun, působil dis- harmonicky tento revoluční výkřik z ulice vel- kých, hlučných měst, naplněných dýmem a hřmo- tem továren. Benátčané, vždy indolentní a lehko- myslní, nebyli nikdy revolucionáři. Neznali ani občanských vzpour a odbojů jako Florencie. Snášeli zločiny a tyranii svých dožat, rady deset a inkvisice a když Napoleon zrušil jejich samo- statnost a republiku, rozešli se jako po konci karnevalu, s nudou a kočičinou v hlavě. Jejic poslední dože prohlásil v poslední schůzi státni správy, konané v slavném byzantinsko-gotickém paláci, s jistou noneholancí: »Nevídáno, galantní člověk si najde vlast všude.« Teprve na tro- skách své moci a slávy, po letech poroby ra- kouské, oživlo vlastenectví Benátčanů v heroické vzpouře, vedené Danielem Maninem. Tehdy měl Benátčané záchvat občanské důstojnosti, kterou vykoupili potupu své rozmařilě, pohodlné minu- losti. Není divu, že v městě krásy a vzpominek kde Maurice Barrés našel takové inspirace svéh vzrušeného nacionalismu, výkřik »Pryč s vlastile zaniká bědně a neduživé. Je možné, táží se s úzkostí někteří pozoro vatelé dějů a vývoje lidstva, aby takové staro bylé pomníky slávy národů, jako Praha, Be- nátky, Antverpy nebo Glasgov, v jejichž maje státních rysech zříme stopy dějin, jež jsou v nými symboly bojů, utrpení a vítězství náro jednou ztratily svou moc a půvab národní barvi tosti, celou svou poesii, vytvořenou věky a sply nuly v šedé jednolitosti budoucího lidstva, sdru ženého v té jednotvárné, bezbarevné harmoni bez vlasti a národnosti, k níž dospějí přistí po kolení podle víry některých sociálních snil ků
Benátčan Napoleon Manin Mauric Barrés Benátky Florencie Praha Antverpy Be
25 article
Ne, odpovídají rozhodně i nejpokrokovějš myslitelé moderní. Jeden z nicb, proslulý s ciolog J. Novikov, napsal krásné pojednání utopista »Vlasti a otázka sociální«*), kde dokazuje přesně. vědecky nutnost udržení myšlenky vlasti, indi- viduality národů pro rozvoj lidstva. V poslední době objevily se ve Franči o problému národním dvě zajímavé publikace. zastávající dvě zásadně rozdílná stanoviska Bývalý senátor A. Naquet v knize »Odzbrojení nebo aliance francouzská« dospěl k názoru, že nebude možno rozluštiti otázku sociální, dokua budou trvati vlasti. A poněvadž rozluštěn otázky sociální je svrchovaným zájmem li- stva, je třeba odstraniti vlasti. Naproti tomu známý kritik a akademik Faquet v publ- kaci »Pacifismuse prohlašuje, že je nemožno zachovati vlastí, bude-li potlačena válka. A No- vikov správně uznává, že Nzqust je ochoten obětovati vlasť, aby vyhladil bídu, kdežto Faquet je připraven udrželi do nekonečna bídu, oby zachránil vlast.
J Novikov A Naquet Nzqust
26 article
Novikov bystře a jasně, s logikou a pře- svědčivostí vědce potírá obě tyto these a dovo- zuje, že národnosti a vlasti budou základy lid- ské společnosti, i když dospěje k nejzazší mei sociálního rozvoje. Svým odpůrcům, Foquetovi a Naqustovi vytýká nepochopení vědy sociálni. Na podkladě zakladních zákonů biologie, aplik - vaných na sociologii, vede důkaz nezbytnos udržení a zdokonalení národních skupin v org - nisaci lidstva. I kdyby příští dny Angkie, Francie, Rusko, Německo a Italie spojily se v evropskou federaci, nebude to znamenati zmizení národ- ností, ani vlastí německé, francouzské, anglické. ruské a italské. Národnost je associace, kter vyhovuje naším potřebám intelektuálním a mra ním. Je seskupením, bez něhož nemůže člověk být ani ve vysším stupni vývoje. Novikov dále uvádi, že nacionalita je sku tek intelektušiního řádu. Opice nemají národ- nosti, poněvadž nemají ani umění, ani vědy an *) »Mercure de France«, řlinový sešit, str. 21
Novikov Foquet Naqust Francie Rusko Německo Italia Angkie Mercure jít Franca
27 article
literatury. Národnost je projevem duševníh zdokonalení a uvědomění lidstva. Budouenost, dle ruského sociologa, bude blahodárná vlastem. Federace lidstva neodstran vlasti, naopak posilní jejich moc. Za našic dob následkem despotismu a anarchie mezi- národní je část národů potlačována jinými ná- rody: Poláci na př. jsou potlačováni Němci Rusy. Ale až nadejde doba federace, budou všecky národnosti žít ve vzájemné vážnosti svornosti. A veškeré schopnosti lidstva, zbave- ného zbrojení a válečnietví, obrátí se k díu míru a kultury. Novikov nevěří v »panující stát«, jenž by vnutil svou řeč ostatním národům. Velcí náro- dové, Francouzi, Rusové, Aogličané a Němci tvoří státy rovnocenných sil, jež se nemohou navzájem porobiti. Také nikdo nemyslí více n světovou monarchii. Sen Alexandra a Napolecn je v budoucnosti nemožným. Mezinárodní une ize si představiti jen ve formě federace, uza- vřené dobrovolně, bez násilí.
Polák Němec Rus Novikov Francouz
28 article
Novinkou na důkaz toho, že hranice poli- tické a hranice jazykové nemusí se shodovat uvádi Francii a Čechy: »Za našich dnů, třeba že Francie politicky neovládá jiné země pevniny. šíří se stále známost její řeči, jež je na ceste státi se sprostředkovacím jazykem civilisace. S druhé strany Čechy, byly sice podrobeny Němci r. 1620, ale národnost česká nezabynula, je dnes v ní více života nežli kdy jindy. Ve své polemice s Nagnetem prohlašuje Novikov, že rozřešení otázky sociální nevyžadoje zrušení vlastí, naopak, že bude podporovati je- jich upevnění a rozvoj. Národnost ostane za re- gimu komunistického i za regimu individualist- ekého. Mnohé státy snad budou zničeny, ale t bude znamenati pouze nahražení politické orga- nisace jinou organisací, více nic. Národové ráz zemí ostane. Národové žijící v rámci říše rakousko-uherské budou ezistovati i po její roz- biul, jako polský národ přetrval stroskotání říne
Čecho Němec Nagnet Novikov Francie Čechy
29 article
jagellonské. Po státu rakousko-uherském budou dále žiti vlasti Němců, Čechů, Slováků, Maďarů atd. Zničiti vlasť bylo by možno jen tehdy, kdyby byli pobiti všichni lidé, tvořici zvlástn jazykovou individualitu, nebo kdyby byli assi- milováni. Novikov douřá, že ani proletář nebud chtíti smrt vlasti. Jeho touhou je zlepšení blabo- bytu. To je možné jen zvýšením vdělanosti, jek je možné jen uhájením a zdokonalením jazyka. Proletáři budou míti nejhlubší úetu k vědě tudiž i k řeči, v níž je jim přístupná a lal budou i dobrými vlastenci. Čím vlce bude du- ševně prospívati proletář, čím více budou vzrů- stati jeho intelektualní potřeby, tím větší cenu bude míti pro něj i národnost ! Proletář přibli se k duši národa, bude osvicen jeho literaturou a uměním. V lidské společnosti se bude opa- kovat biologieký zákon o nezničitelnosti associací, který Novikov tak důmyslně přizpůsobuje na sve. sociologické výklady. Novikov předvídá, že v době federalistick místo řiše rak.suherské, ruské a turecké vznikne několik nových států: Polsko, Čechy, Malorusko Bulharsko, Albanie atd. Závérek Novikovův je úplně rozmetání vratkých thesí internacionalisty Naqueta i nacio- nalisty Fequeta. Uznává nemožnost rozřešení sociální otázky, dokud bude trvat válečné n- pjeti mezi národy. Na místě nepořádku anarchie internacionální musí nastati pořádel mezinárodní, organisace musí nastoupit po chaosu. Ale to neznamená potlačení národnosti. Federace ji naopak oživí. Faquet se naprosto mýll, tvrdí-li, že mezinárodní anarchie nynější je nezbytnou pro existenci vlasti. »Jedním slovem«, končí Novikov, »to. k čemu mají pracovati proletáři, měšťáci, aristo- kraté, publicisté, učenci, vládci a suvereni, nenl odstranění vlasti, ale o svícení věe ch v la stenect ví.«
Němec Čecho Slovák Maďar Novikov Závérek Novikovův Polsko Bulharsko Albánie