ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 8856c280-762f-11dc-8467-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 124, place 101, org 9, work 4
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
10. října 1908. Císlo 279
4 article
vzal úkol zapisovatele posl. Novotný. Pak roz- děleny byly referáty jednotlivým členům komise. Po- tom referoval posl. dr. Zimmer o žádosti obce Horní Radouně za vyloučení z okresu Kamenice n Luž. a přidělení k Jindřichovu Hradci a o žádost města Bohdanče za zřízení okres. soudu, jakož i posl dr. Pazderka o vyloučení obce Heřmaně z ob- vodu vodňanského a přidělení k okresu píseckému a byly návrhy jejich jednomyslně přijaty. Komise potiční, která měla konati sobůzi po sezení sněmu, nebyla způsobilou platně se usnášeti Komise pro záležitosti zemědělství konala schůz po sezení sněmu za předsednictví posl, dra. Karl Viškovského. Nejprve přiděleny byly jednotl- vým člonům komise referáty o pelicích. Na to rele- rent posl. Vinař odůvodňoval návrh na zrušení stupňových poplatků u Raifleisenek, podaný posl Dvořákem, a jiných svépomocných společenstev, kte- rýžto návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Babánek podal zprávu o osnově zákona o hosp. pokračovacích školách v král. českém, načež svoleno, aby jednání přítomen byl jako sxpert posl. Slavík, Posl. Ir navrhl ustanovení translátorů pro komise. Předseda posl. dr. Viškovský táznl se, na základě kterého paragrafu se te má státi. Posl. Iro pravil, že chce jen, aby Němci všemu rozuměli. K dotazu předsedy posl. dra. Viškovského usneseno, o návrhu posl Ira nyní nejednati. Posl. hr. Cholek počal zpráv o 4 žádostech učitelů hospodářských škol o vpočí- tání let, v soukromých službách ztrávených, pro do- sažení kvinkvenálek, načež k návrhu posl. Mohla usneseno vyslechnouti dříve referenta zem. výboru. Posl. Iro a dr. Frengl podali pak dva formální návrhy, aby vždy při počátku schůze smluven byl s referenty pořad jednání, o kterýchžto návrzích bude jednáno v příští schůzi, která konati se bude ve středu 14. t. m.
Novotná doktor Zimmer Pazderka Viškovský Dvořák Babánek Posl Ir Němec Cholek Frengl Horní Radouň Luže Jindřichov Hradec Bohdaneč Heřmaň učitel hospodářský škola o vpočit
5 article
Ezodna poslanců německých ze zněmovní komite Bivnostenská. Jak známa, podali němečtí poslanci v jednotlivých komisích sněmovních, též v živno- stenské, ohražení proti jich konstituování, tvniíce že se vyhlášení o volbě do komisi stalo ve schůzi nezákonně konané. Prvě schůze komise živnostenské zúčastnilo se 16 členů mimo německého poslance Glöcknera, kterýž, zmíněný protest předloživ, schůzi opustil. Jelikož komise při počtu 27 členů byla plně způsobilou, aby se ustavila, vykonána volba před- sedy a dvou místopředsedů, při kteréž jednomyslno zvoleni. předsedou hr. Chotek, I. místapředsedou posl. V. Němec, II. místopředsodou posl. J. So- chor. Podotknouti dlužno, že volby zůčastnili se též poslanci ústaváckého velkostatku. K prvé řádné sohůzi komise, svolané předsedou hr. Chotkem n čtvrtek 8. t. m., dostavilo se všnk pouze 12 poslanců. z nichž jediný Němec, posl. Schäffer, který dostaavii se patrně jen ke kontrole jednání. Když po hodinném marném čekání nedosaženo potřebného počtu 14 čle- nů, ku platnému jednání potřebného, rozešla se ko- mise bezvýsledně. Podotknouti třeba, že se dostavili mimo jednoho všichni poslanci lidoví. Napřišl však velkostatk ářští poslanci, konser- vativní i úrtaváčtí mimo dva. Komise, pre niž uchystány jsou důležité referáty, zvláště též zří- zení zemské rady živnostenské se týkající, svolána byla opět na včerejšek po sezení sněmu, zvlástě k rozdělení referátů jednotlivým členům komise. Na schůzi tuto dostavili se všichni němečtí členové, po- čtem 9, všichni členové čeští všech klubů a z poslan- ců velkostatkářských mimo předsedu hr. Chotka posl dr. Vopršálek, A. Kokeš, hr. Clam-Gallas a opu
Prv Glöckner Chotek J so Němec Schäffer doktor Vopršálek A Kokeš Gallas
6 article
Pracner. Němečtí členové, vstoupivší do schůze, re- klamovali předevší nárok na místo předsedy, prj dle ujednání jim náležející. Hr. Chotek prohlásil ihned ochotu vzdáti se místa předsedy. V debatě a tom na- stalé navrhl německý poslanec Strache, aby byla provedena volba celého předsednictva, tvrdě, že ně- mečtí členové neuznávají zákonnost komise, že se však porad jejích zúčastní, bude-li provedena nová volba předsednictva. Čeští členové komise poslanci Holoubek, dr. Koerner, Krejčík, Němec, dr. Sobotk a dr. Melhuha jednomyslně prohlásili, že jsou ochotni voliti předsedu s německé strany, bylo-li ujednání takové učiněno, že však trvati musí na tom, že volb předsednictva byla vykonána zákonně a v zájmu nutně práce komise a rozdání referátů žádali. aby byla event, vojba předsedy teprve v příští schůzi komise provedena, dnešní schůze aby řízena byla dosavadním předsedou nebo prvním místopředsedou posl. Němcem. Když pak se strany německé učiněný návrh na odročení celého jednání vůbec zůstal v menšině, zamítnut byv 12 proti 9 hlasům, povstali němečtí poslanci jako na povel, s nimi těž ústaváci hr. Clam-Gallas a opet Pracner a opustiu schůzi s výsměchem českým členům komise, žej odchodem svým činí nezpůsobilou k dalšímu jed- nání Tento věrně vylíčený děj ukazuje opětně, jak mohou lidoví poslanci čeští spoléhati na s pojene- ctví velkostatkářské a jak pánové ti vážně pojímají úkoly převzaté. Jednání německých poslanců zároveň ukazuje „že hodlají za všech okolností rušiti každou práci sněmu českého, byť byla povahy ho- spodářské a v zájmu výrobních a středních vratev podnikána,
Chotek Strach Holoubek doktor Koerner Krejčík Němec Sobotk Melhuha Gallas Hradec
7 article
Komise pro žáležilosti školské konala po dnes- ním zasedání sněmu schůzi, ve které byly rozděleny referáty jednotlivým poslancům. Rozpočtová komise konala schůzi po sezení sně- mu za předsednictví hr. Wallise. Posl dv. rad Bachmann prohlásil, že němečtí členové komise nemohou ji považovati za zákonneu, proti kterémuž názoru posl. Maštálka a pozl. Švehla prote- stovali. Za druhého místopředsedu zvolen posl. dr- Schreiner. za třetího zapisovateln posl. L ipka Při volhě generálního zpravodaje navrhl posla nec Schreiner: 1. aby zpravodaj tentc byl zvolen z poslanců německých, 2. kdyby k tomu nedošlo, aby ken. zpravodaji českému přidělen byl z německé stra- ny korreferent. Pro prvý návrh hlasovalo 12 členů. proti rovněž 12 členů; při rovnosti hlasů prohlásil se předseda proti návrhu a vyzval komisi, aby při- kročila k volbě lístky. Jménem českých poslanců prohlásili se posl. Švehla a Maštálka prol druhému návrhu. Při hlasování zvelen za gen. zpra- vodaje dr. Preiss 28 hlasy, za korreferenia dr. Bachmann 12 hlasy. Pak byly rozděleny referály tímto způsobem: dr. Roller: Zemský sněm a zem- ská správa, J. Kotlant: Zemská ústřední správa. Při této kapitole navrhl dr. Bachmann zřízení korreferenta. Jménem českých členů komise ohradili se proti tomuto návrhu posl. Maštálka, Švehla a dr. Kaitan. Při stejném počtu hlasů pro a prol rozhodl předseda hr. Wallis pro návrh dra. Bach- manna. Korreferentem zvolen posl. dr. Ladislav Ra- dimský. Na to byla schůze skončena.
Posl Bachmann Maštálek Švehla Preiss doktor Roller J Kotlant Kaitan Bach Ladislav Ra Wallis
8 article Delegace.
Delegace. Z Pešll, 9. října. (K. P) Rakonský výbor pro zahraničné věci a úvěr oku- pační zahájil dopoledne za přítomnosti společných ministrů a min. př. bar. Becka povšechné roko- vání o rozpočtu min. zahraničních věcí. Del. Azmann a křesťanští sociálové vílají rozší ření práv suverennity na Bosnu a Hercegovinu i po- užiti pragmatické sankce a úplně s tím souhlasí. Akt ten je spásonosným činem nejen pro tamější oby- vatelstvo, nýbrž i pro všecky národy mocnářství. Nyní máme podklad eilevědomé politiky bulkánské. jíž dávno potřebujeme. Tento dějinný státní aktje povkazem na nutnost, aby byla uznána velká my- šlenka jednoty říše. Konečně odmítl výtku- cizin žo politika rakousko-uherská je lstivá. Del. dr. Baernreilher líčil meziná rodní stránku otázky. Čl. XXV. berlínské smlouvy — pravil — dá- vá nám mandát k obsazení a ke správě oněch zemí. Konference souhlasila svého času s Andrassyovým prohlášením, že mocnářství přijímá mandát ten jake časnvě neomezený. Ovšem podepsán také protest, dle něhož vyhražovala se sultánova svrchovanost. O vý- kladu mandátu rozhodly dávno události, jež staly se během třiceti roků uznáním Evropy. Sultánovi zů- stalo v Bosně pouze jeho formální právo beze všeho obsahu. Avšak věci dospěly nyní k obratu. Účas obyvatelstva v zákonodárství a správě je nevyhnutel- na, ale nemožna bez vymezení meziná rodního titulu.
Beck Del doktor Baernreilher Andrassyův Pešll Bosna Hercegovina Evropa Boseň
9 article
Stojmne před velkým úkolem, sblížiti vládu s tužb mi a city obyvatelstva. Čekají nás veliké správní úkoly ve směru hospo- dářském a sociálním. Konečně musí býti také agita- cím odňata půda. Státní akt, který byl vykonán, lee odůvodnit i duchem a smyslem přeneseného man- dátu. Důvody, které pohnuly Evropu, aby nám svě- řila mandát, mluví pro delinitivní úpravu meziná rodní otázky. Domnělá historická práva nerozhodují. Musím se jim opříti. Okolnosti vyžadují, aby státoprávní poměr Bosny k oběma státům mocnářství zůsta zatím tak, jak je. Změna nesmí se tu státi bez sou hlasu naší poloviny říše. Stanovisko delegace k to muto státnímu aktu je dáno. Naším úkolem je, po dati o něm politický úsudek bez chauvinismu, u vě domí své zodpovědnosti. Z uvedených příčin můžeme k annexi prohlásiti ano a amen Delegace upozorn však také společnou vládu důrazně na některé r formní otázky v Bosně. Zniňuje se ke konci o různých hlasech za hra- nicemi, prohlašuje řečník, že třeba vysvětliti pravé intence onoho státního aktu a mluviti konejšivě.
Evropa Boseň
10 article
Del. Rodlich souhlasí s Baernreitherem, že za- brání Bosny a Hercegoviny schvaluje se se stanoviska politického i říše a nejradostněji s obecného hledisk politického. Vyslovuje ministrovi uznání za tent čin. Jen se mělo ještě počkati s zřeknutím ze práv nn Novcpazarsko. Nerozumí dost dobře, proč hlá salo ne s emfází, že Rakousko-Uhersko trvá na novopazarské dráze, která nebude mu skutečnou podporou po stránce hospodářské ani vojenské. Rád by, aby příst byla provozována rakousko-uherská politika v ci zině s mocí a sebevědomím, za úplného uznání zod- povědnosti ministrovy. Naproti Turecku použili jsme svého dobrého prá va. Nemusí nás másti nepřátelské kritické hlasy, ob zvláště z Anglie. Vítá annexi, neboť usnadňuje nán řešení jihoslovanského problému. Jihoslovanské ná rodnosti jsou povolány, tvořití v budoucnosti velký jednotný celek kulturního a politického života. An neze není pro toho, kdo historicky myslí, porušením práva, nýbrž revindikací zemí, jež byly Tureckem odňaty křesťanské kultuře západní. Rakousko - Uher sko uzavírá annexí kruh svých kulturních činů, je byly zahájeny dobytím Uher německým a slovan- ským vojskem po osvobození Vídně. Řečník sou hlasí s obezřetnou annexi Bosny a Hercegoviny.
Baernreither Bosna Hercegovina RakouskoUhersko Turecko Anglie Rakousko Uhry Vídeň Bosna a Hercegovina NN Novcpazarský
11 article
Posl. dr. Šusteršič: Nevešli jsme de Bosny a Her cegoviny — jak se domníval hr. Andrassy — s hud- bou, nýbrž musili jsme vésti vážný boj, abychom jich dobyli. Annexe jejich může býti řádně posuzována toliko v souvislosti s jihoslovanskou otáz rou. Mocnářství musilo se následkem své země- pisně polohy stále zabývati jihoslovanskou otázkou. ať chce nebo ne, jihoslovanský problém bude se i příště dotýkati jeho zájmů. Mocnářství nemůže s uplatňovati na severovýchod, západ a jihozápad. Zi stává toliko jih a zde klope na dvéře jihoslovanská otázka, takže mocnářství má zde stále co dělati s Ji hoslovany. Vznikla otázka, chce-li mocnářství jiho slovanský problém řešiti z Jihoslovany nebo bez nich, anebo proti nim. Je v zájmu mocnářství, ab bylo jihoslovanským předvojem, tedy aby jihoslovan skou otázku řešilo a Jihoslovany. S tohoto hledisk hledíme na annexi my rakouští Jihoslované, kteř přejeme si a usilujeme o rozřešení jihoslovanisko ptázky v zájmu mocnářství a dynastie. Vidime v této annezi etapu ve vývoji jihoslovanské otázky. V chledu konkretním zmiňuje se řečník jménen slovinsko-chorvatských delegátů zvláště o třech vě První je provedení annexe. VItáme radostně událost, jíž příbude k 5 mil. Jihoslovanů v říš 1,800.000 sourodáků. Za druhé třeba, aby annektova ným zemím dostalo se co nejrychleji skutečně po ctivé, v nejšírším směru pokrokové a demokratick ústavy, jako základu pokrokového rozvoje veškeréhe obyvatelstva v rámci mocnářství. Tím přispěje se nej lépe ku příznivé náladě velké části obyvatelstva, je prodchnuta jest nedůvěrou k mocnářství a obyvatel stvo získá se tak myšlence pospolitosti.
Posl doktor Šusteršič Jihoslovan
12 article
Pokud jde o tak zv. velkosrbské sny, pro hlašuje řečník, ža v té věci nesmí se srbské obyvatel stvo přísně odsuzovati. Naopak Uřeha mu vychá zel vstřic s největší blahovůlí, s otevřeným srdcem a náručí. Je vlastncstí Srbů a podstatnou zná mkou e jich sklonu k idealismu, oddávají-li se tužbám a na dějím, jež označují se obyčejně za velkosrbské sny Pokud jde o bosensko hercegovinské Srby. odvrátil by se zajisté velmi brzy od vých snů k reální sku tečnosti. Bosensko-hercegovinští Srbové musí usile vati loyálně o další svůj rozvoj a o další svou bu doucnost v mezích mocnářství. Za ztracený ráj svých snů dostane se jim cenně reálné náhrady. První z těchto náhrad jest ústavní svoboda, která by za dalšího trvání dřivějšího mezinárodního poměru fakti cké okupace bývala nemožnou. Musí míti na paměti. že se zřetelem na reálné mocenské poméry zbývaly pouze dvě alternativy, buď další trvání okupace, neb anneze a annexe jest veškerému obyvatelstvu a tu díž i bosensko-hercegovinským Srbům přiznivější. Druhou kompensací je faktum, že v hranicíeh mocnářství najdou skoro pět milionů soukmenovců. kteří jim bez zřetele na náboženské různosti příná šejí vstříc nejplnější národhí sympatie. Co ze však týče Bělehradu, zvítězí lam také rozum. Rešln skufečnosti musí na konec zvátěziti. Srbové nezpůso- bili by nikomu větší škody, než sobě samým, kdyby věci hnali do krajnosti.
Srba Bělehrad
13 article
Bělehrad jest jistě ohniskem jihoslovanského zi- vota, což rakouští Jihoslované bez závisti také uzná- vají. Taková obniska jihoslovanského života jsou však také v hranicích mocnářství a musíme žádati aby tato ohníska byla také Srby bez závnli uznavána a tespektována. Tretí věc, o níž řečník musí se zmíniti jménem jihoslovanských delegátů, je ta: Dle všech zpráv má býti z annektovaných provincií utveřeno zvláštní rakouskouherské spráávní území, jistý druh říš- ských zemí. To může být jen provisorium a ve- lice krátké, poněvadž tento stav není na delší dobu udržitelným. V tomto směru musíme my, zástupc ové Jihoslovanů, už dnes jasně a přesně vymeziti sve stanovisko, záležející v tom, že annektuv an země dlužno přivtěliti k zemím chor vatské koruny, na základě jejich ze- měpisné, sthnografické a historicke příslušnosti. Toto přivtělení musí se státi z při rozenou nutnosti. Považujeme za bezpodmínečnou nutnost, zároveň se vší rozhodností prohlásiti, že jsme daleci nějak napomáhati nárokům Uher na tyto země- Bezpodminečně vylučujeme možnost. ž e by tyto země mohly připadnouti pod vý sostně právo uherské.
Jihoslovan Srba Uher Bělehrad
14 article
Jsme proti lomu netoliko v zájmu Bosensko-he cegovinského obyvatelstva a Jihoslovanů vůbec, ný brž jsme proti tomu také v zájmu mocná řství, jež bylo by tím ve své mravní vážnosti mezi uhoslovan národy co nejvíce poškozeno. Řečník opakuje souhlan slovinských a chorvatských delegátů s annexí a dou- fá, že událost ta bude se vyvijeti dále způrobem, jenž bude prospívati plnou měrou zájmům Jihoslovaní i mocnářství a dynastie Del. hr. Latour prohlásil jménem delegátů, n ležejíních pravici panské sněmovny. Spatřujeme annezi výmz nejvyšší vladařské moci J. V, která nepodléhá ani naší kritice ani meritornímu usnášení Ovšem jsme, tuším, oprávněni a povinni, projeviti upřímné zadostiučinění, hlubokou vděčnost a nadšené uzná ní, že císař tímto činem ujasnil poměry, otevřei nadějnou budoucnost a zbavil nás mnohé vážné sta- rosti. O opatřeních, za jichž iniciativu, provedení. avšak též i zodpovědnost zásluhu přiznati musíme společně vládě, vyhražujeme si právo kritiky.
Jihoslovan Latour J V panská sněmovna
15 article
Žádáme společnou vládu za údaje bližší, než jsou ve včerojším výkladu ministrově. Prosíme o sdě- lení, žak a jakou závaznou formou způsobeno, že velmocí daly svůj souhlas. Zvlášť, pokud se týče Ru- ska, ať jscu údaje důkladny. S výhradou důvěrnosti žádáme za sdělení, zd a jak dalece učiněna byla vojenská opatření, aby tato akce již předem uchráněna byla před možným rušením doma i v cizině. V odpolední schůzi del. Wolf pravil, že se sla- noviska národně smýšlejících Němců v Rakousku nemůže souhlasili s chvalořečením o annexi. Také se stanoviska rakouské státní myšlenky. Líčí, k ja- kým sporům dojde s Uhrami při zavádění definitiva následkem nojistoty státoprávního postavení přivtě- lených zemí a vyklizení Novopazarska a připomíná rozpor mezi nynějším a dřívějším výkladem, kddy dbáno interesovati celé Předlitavsko pro novopazar
Wolf Němec Rakousko Uhry Předlitavsko
17 article
skou dtáhu. Německo souhlasilo asi jen vlivem ola- mžitě nutnosti s akcí svého spojence. Aspoň mu ne- kladlo žádných překážek. Tato německá povolnos měla za následek ztrátu všech sympatií pro Něme- cko na Zlatém Rohu, Útraty spolku s Německem platili Němci, neboh 8 mil. rakouských Němců trpělo rozhodnou protl- německou vnitřní politikou, jejíž smutné důsledky pociťují a lze dokázati ve všech oborech. Naproti tvrzení, že annexe je prvcu elapou rozvoji jihoslovanské otázky, dovozoval řečník, že nejde pouze o rozhodnutí, má-li býti tato otázka ře- šena pro anebo proti Slovanům, nýbrž s kterými Slo- vany. Náboženské různosti tveří mezi Jihoslovany mnohem hlubší rozpory a větší protivy, než národ- nostní rozdíly obyvatelů téhož území. Del. dr. Kramář pravil, ža nadšeného smýslení které dnes vyznívalo z řečí několika delegátů, nen třeka, protože bylo by nebezpečno zatajovati si, ž se politická situace annezí stala vážnou. Konečně ne- lze upřiti, že byly jednostranně porušeny důležitě mezinkrodní smlouvy a ne lze čekati, že by z toho vznikly na mnohych stranách přátelské city. Také nelze předvídati, je-l toto dvojí jednostranné porušení smlouvy poslední.
Roh Útrata Němec Slovan Jihoslovan Del doktor Kramář Německo
18 article
Možná, že není. Nemůze zneuznati, že, co se stalo, je legickým důsledkem změn v Turecku. Dosavadn rovnováha byla přesunuta. Místo nemoeného Ture- cka pod kuratelou vystoupilo Turecko nspoň zda nli- vě silné. Je-li skutečně tak silným, není prokázáno Ježto však všechny mocnosti odvolávají z Turecka všechny četníky a komisaře a my dokonce vyklízime Novepazarsko, je dovoleno si mysliti, že je Turecko silným. Tím se ovšem změnily podklady bertinské smlouvy Ildizská politika Německa pozbyla půdy a takcvé věci, jako je bagdadská dráha, staly se pro budoucnost nemožny. To však zmírňuje napjetí u ostatních mocností. Na druhé straně je tato okolaust nebezpečna všem, komu se z berlínské smlouvy do- stalo jistých práv, poněvadž nikdo neví, co bude sesilená turecká říše žádati zpět. Nesmí se zapomí- nati, že v parlamentě bude sveden bo) stran, jehož výsledck není jistý. V tom záleží současnost krsků Bulharska a Ba- kouska, i když řečník věří, že v tomto směru nelze mluvit o dohodě mezi Bulharskem a Rakouskem.
Turecko Německo Bulharsko Rakousko
19 article
Nesmí se zapominati, že Bulharsko ve východmí Hu melu vládne vlastně jen jménem sultána a že nen vyloučeno, že by šovinistické hnutí v Turecku mo hlo žádati snad také něco jiného. Proto uznávato Bul harsko za nutno, sáhnouti k činu dříve, než mohly by se v Turecku poměry vyvinouti v tomto nebrz pečném tměru. Konečně mluví však pro znnexi tak skutečnost, že Rakcusko-Uhersko po 30 let vyplňo- valo svoje civilisační poslání a obětovalo k tomu mnoho set milionů a mnoho krve. Země ponechána byla v rukou nízké byrokracie a výsledkem toho byl ostrý policejní system. Myslilo se, že adové za- stupitelství může dáno býti teprve, až byla by upra vena otázka suverenity. Při změnách v Turecku mu- sil byti svazek mezi Tureckem a Bosnou a Hercego- vinou úplně přerušen. Řečník mluvil potom o velkosrbské ide a pravil, že proti ní nejměně účinným je policejn režim. Že Srbové snaží se o spojení národa srbskéh v Bosně a Srbsku, není samo o sobě žádným zloči- nem. Srbové musí však uvážiti, že rovněž jako jin národy musí se skloniti před reelními faktory moci Musí přece rozumně počitati s tím, že stát, jenž v haložil tolik set milionů, tolik krve a práce, nevzdá se něčeho, co má v moci, bez nejkrajnějšího nátlaku Srhsko mohlo by chovati naděje na Bosnu jen, kdy- by došlo k velké kalastrofě. Všichni musíme starat se, aby národům v Bosně a Hercegovině dána byla úplná volnost vývoje, zvláště však také, ahy správa byla kontrolována a snad také poněkud zrevidován a sproštěna živlů, jež příliš byly vychovány pro ab selutistický režím.
Srba Bulharsko Turecko Bosna Boseň Srbsko Boseň a Hercegovina RakcuskýUhersko
20 article
Bylo by však třeba, tuto svobodu zahájiti velko- zyslným činem a uděliti plnou amnesti i politi- ckým odsouzencům. Řečník přimlouvá se dale aby příští ústava národům Bosny a Hercegoviny nebyla oktrojována, nýbrž vláda dohodla se se zástup hlavních stran, než učiní konečné rozhodnutí. Nedá- Rakousko národům svobodu a nesplní-li vlastní před- poklad berlinské smlouvy, zůstaně Bosna a Herce- gevina přes všechny změny vždy bolavým vředem který někdy dokonce stane se velmi nebezpečným. Se »řetelem k zahraniční politice je ovšem velmi vážno, jak došlo k annexi a jak se k tom tváří ostatní mocrosti, o čemž by si řečník přal o ministra vysvětlení. Rozhodně schvaluje ppatření vlády, jimž býlo vyklizeno Novopazarsko. Pro uklidnění myslí a také pro celé posuzování rakouské politiky na Balkáně je vysoce závažným, ž zde zcela veřejně vzdáváme se ju ke- koliv myšlenky na výboj. Pokud jde o dráhu novopazarsko, soudí řečník, že ještě se stavět nebude. Především musí býti pořízena železniční siť v Bosně. Dobřn, že Bosňané mají ve svém sněmu vlastní vliv na útvary tarifů a budou prosti vlivu našich sgrárníků. Nebot tito právě nechtějí dovoliti, aby Bosnou dopravován byl srbský dobytek k Adrii. Tím se stěžuje naše zabraniční politika.
Bosňan Adrie Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Balkán Boseň
21 article
Řečník jest rád, že jednou může soublasiti s del. Wolfem, který dospěl k názoro, že trojs plo lle za nic nestoji a Němce jen poškozuje. Jest Wolfovi jen vděčen, že udal, proč nás viastně Německ podporuje, ač si v Turecku tím velmi škodí. Mysli. že tak Německo čini jen proto, že by jinak bylo zcela osamoceno, Dosud měli jsme úlohu sekundantů a Německo necítilo tolik osamocení, protože mělo nás a nyn samozřejmě není ani jinak možno, než že nás Ne- mecko podporuje v našich zákonných nárocích, třeba by mu to snad nebylo úplně příjemným. Rečník končí přáním, by pro annexi Bosny ne- byly namáhavě hledány právní tituty. Těch není. Je to pouze, jak bylo řečeno, otázka mocí jakási slušnost, abychom naši državu podrželi. Třeba však, abychom před celým civilisovaným světem získali si morální titul pro annexi. Musíme až dokonce prověsti úkol vložený na nás berlíms kou smluvou. Mo síme včiniti národ skutečně šťastným spokojeným a to lze prověstí pouze, když doká žeme, že Rakousko nechce sloužiti na Balkaně znamnému »Drang nach dem Osten«, ať jde o Němce či o Ma- ďary, nýbrž chce tam provádětí pravou rakouskou polítiku. Tou nemůže býti nic jiného, než aby jiho- slovanským národům dána byla plná svoboda, aby přestalo se s politikou štvaní jednoho proti druhému, politikou malicherných pronásledování, jak děje se nyní v Chorvatsku a jak dosud dálo se v Bosně Hercegovině, a konečně aby začala velkodušná přímá a čestná politika na podporu svobodného vý- voje jihoslovanských národů. Když se to zdaří, bu dou také všichni evropátí národové, kteří dnes sna znepokojeni jsou porušením beriinské smlouvy, po- suzovati tento krok jinak než posuzují nyní.
Wolf Němec Osten Turecko Německo Rakousko Ma Chorvatsko Boseň Hercegovina
22 article
Del dr. Glabiňski: Poláci vítají provedené ujas nění mezinárodního právního poměru Bosny a Her- cegoviny jako politickou nutnost, jak se s tanovisk říše a obou zemí, tak také Turecka a Evropy. Jsme zásadně pro respektování mezinárodních smluva dodržení přejatých vzájemných závazků národů — pokračuje řečník — a nepřejeme nikomu krutý osu našeho národa, jenž mhá právo dovolávati se mno- bých smluvních a mezinárodních výhod, které sou- sedními staty bezobledně byly zníčeny. Avšak v tomto případě nemůžeme pochopiti, které národní anebo hmotné právo bylo porušeno. Obsazení zemí pouze eufemisticky bylo nazváno vokupací«. Bylo ve všeobecném zájmu, aby gordický uzel byl konečně roztat. Přejeme bosenskému obyvatelstvu přičlenění k státům monarchie, jež jsou ústavně spravovány. Nepochybujeme, že zůstane zachována rovno- právnost národů a vyznaní obou zemí a ústavní autonomní prava jejich ponenáhlu budou rozšiřována. Dobře vime, že po té stránce chová bosenské oby- vatelstvo ještě mnoho obav a starostí, ktaré uměle jsou rozněcovány. Konstatujeme však, že mocnářství a zejména nynější ústavní Rakousko nesmí býti za- měňováno s cizímí koiturními státy, kde ústava státně-občanská práva platí pouze pro vládnoucí ná- rody, kde pokládáno je slučitelným a ústavním ži- votem, aby domácí obyvatelstvo přičleněných zemí odcizováno bylo státu vypuzováním jeho jazyka z školy, úřadů, shrouáždění a veřejnébo života, vy- vlastňovaním pozemků, vyháněním jeho rodáků podobnými, všeobecně odsuzovanými opatřeními. V tom obledu ať obyvatelé Bosny a Hercegovin s důvěrou hledí v budoucnost a uvádl poměr pol- ského národa k rakouskému státu.
doktor Glabiňski Polák Turecko Evropa Rakousko Bosna Hercegovina
23 article
Del. sv. p. Morsey zmínil se o velkosrbské ai taci v Bělehradě, jež měla být již dříve odmnílnuta. Nemůže připustiti, že stojíme úplně a formálně na půdě berlínské smlouvy. Vyslovuje se také při této příležitosti s celou vřelosti pro další trvání troj- spolku. Podrážděný tón evropského tisku zřejmě jest šiven z Anglie a že Rakousko proto tak citelně po- stihuje, aby v něm nepřímo zasažena byla německá říše. Politika Anglie nebyla nikdy politikou ethiky morálky; Anglie uchází se nyní o přízeň Mlado- turků aby vytlačila vliv Němacka v Cařihradě. Řeč- ník popírá špatný výklad oficiosních a oficiálních prohlášení o vydání Novopazarska a poukazuje n obchodně-politické cíle na Balkáně. Nezapírási vážnost situace. Doufá, že nedojde na válečné zá- pletky, očekává však od vlády, že uhájí postavení Rakouska na Balkáně v evropském koncertu nárndů Del. dr. Redlich tázal se se zřetelem na novi nářsbé pověsti o válečných přípravách v Srbsku učinila-li vojenská správa za posledních dnů zvláštn opatření proti porušení míru na jihovýchodních hra- nicích říše a nestalo-li se tak ještě, nepovažuje-li v ny- nější cbvíli za nezbytné lakové opatření ihned učiniti. Ministr zbrojm. Schönaích odpověděl na Laton- rův dotaz, že vojenská správa každoročně do nej menších podrobnosti činí opatření pro případ, že by vážné události vyžadovaly apelu na armádu. T vztahuje se také na event. použití jednotlivých částl Dle toho staly se již vojenské přípravy. — na Redlichův, že vojenská správa neprovedl dosud žádné z uvedených opatření. Nebude zajisle rušiti snahy ministra zahraničních věci a vlád, aby celá věc zůstala v mezích míru. (Hlučná pochvala.) Příští schůze bude zejtr a dopol edne.
Morse Mlada Del doktor Redlich Schönae Redlichův Bělehrad Anglie Rakousko Cařihrad Balkán Srbsko Latona
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. října. (Minění slovan ských delegátů o přivtělení Bosny. Mezi slovanskými delegáty, shromážděnými nyn v Pešti, není proti přivtělení Bosny a Hercego- viny zásadného odporu. Annexe se celkem vítá. ale žádá se ústavné zřízení a spravedlivá správ pro obyvatelstvo všech vyznání a mimochodem se ukazuje také na nerovné právo různých ná rodů ve starých korunních zemích. Prof. dr. Čelakovský vyslovil se v roz mluvě se zpravodajem „W. T.“ v zásadě tak Nejsme proti annexi, ale Srbové nemají být utlačováni. Mimo to jest se obávati, že annexe provedena jen k vůli Maďarům. Pak by nastal luké změna v našem poméru k Dalmacii. Ostat- né Dahmacie jednou se spojí s Chorvatskema nás se to dotýká teprve v druhé řadě. Věděl jsme, že obsazené země se nestanou výhrad- nou državou rakouskou. Rozděliti je jest také těžko, a proto je nejlépe, zůstanou-li Bosna Hercegovina „pars annecta“. Otevřenou zůstává otázka, jakým způsobem se přivtělené země bu- dou účastniti společných říšských záležitostí, bylo by si přáti, aby se i tato otázka rozřešela na prospěch mocnářství. Se stanoviska slovan- ského možno annexi vllati; způsobilať, že opět někteří slovanští národové nabyli svobody. Ne- jen Srbové v Bosně a Hercegovině, nýbrž i Bul- haři, již mají nyní své neodvislé království. Delegát Staněk není ze zásady proti an- nexi, ale přeje si, aby nstal pořádek v národ- ních věcech také v obou státech monarchie. Přístí bosenský sněm měl by býti rovnoprávný s rakouským a uherským parlamentem a vysílat své zástupce také do delegaci.
profesor doktor Čelakovský Srba Maďar Staněk Praha Bosna Pešť Dalmacie Boseň a Hercegovina Bosna Hercegovina
25 article
Dr. Šusteršič spatřuje v annexi posí lení jižních Slovanů v říši. Soudí, že Bosna Hercegovina spolu s Dalmacií musí býti sleu čena s Chorvatskem. Okolnosti k tomu donut Co se nyní připravuje, jest pouhé provisorium V delegacích bude se rozhodovati o Bosně Hercegovině, ale zástupci těchto zemí tam bu- dou scházeti. Takový stav se nedá na dlouh udržeti. Takové poručníkování nesnese obyvatel stvo připojených zemí, ani jejich sněm. Bylo by nejrozumnější, aby se země, jež k sobě ná ležejí zeměpisně, národopisně a historicky, spo jily v jedno organické těleso. Deleg. Bíankini vidí v annexi počátek vnitřního státního rozvoje, směřujícího k utvo ření chorvatského komplexu. Rozvej takový byl by přirozený, neboť nebude nadále možno ná rody roztříšťovati, jako se to děje dosud. Srbsko chorvatský národ, obývající v Chorvatsku, Dal macii a zabraných zemích, má tolik společnýei kulturných a hospodářských styčných bodů, že nebude možno násilně jej oddělovati. Chorvate byli vždy element dynastický a slát udržujíc a proto jich mělo býti dbáno. Nepříjemně se do- tekl onen odstavec provolání k obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny, v němž se mluví o před cích na uherském trůně. Vždyť právě Chor vaté byli s obyvatelstvem Bosny mnohem úže, spojeni, než Uhry. Sněmovní kurie, sestavené dle vyznání, zdají se deleg. Biankinovi ne- moderní a také se dlouho noudrži. Vyznání nen národnost. V Bosně a Hercegovině žije jen jeder národ, chorvateký, což je totéž, jako srbský.
doktor Šusteršič Chorvat Dalmacie Chorvatsko Boseň Hercegovina Srbsko Bosna a Hercegovina Bosna Uhry Boseň a Hercegovina Bosna Hercegovina
26 article
Nejmenovany polský delegát, patrně hrabe Dzieduszycki, praví v „Pol. Korresp.“ Polští poslanei mají za to, že annexe nen vhodný podnět k politickým ani národním pro- jevům. Prohlášením suverenity nad Bosnou ne mění se prý nic v politickém stavu, jenž tam panoval už 30 let. Polští politikové berou a nexi klidně na vědomí. Jich stanovisko v parla- mentě, až se tam bude jednati o annexi, jes dáno stanoviskem, jež zaujali už při okupaei Při této příležitosti nutno prý zvláště varovat před pokusy, vytloukati z annexe kapitál pre všeslovanský program a všeslovanskou myšlen ku. Takové jednání poškodilo by prý vzájemný poměr jednotlivých slovanských národů a jiel zástupců v parlamentě. Jest to, podotý káme, n zor konservativné strany polské. Ze Záhřeba, 6. října. (Kdo má nároky na Bosnu?) Proti výkladům maďarských stát níků, snažícím se dokázati, že na Bosnu mají nárok Uhry, píše předseda jihoslovanské akade mie, prof. Tad. Smičiklas v „Obzoru“: V středověku platila zásada, že státní moc sahá tak daleko, jak daleko sahá církevní moc státu. Bosna náležela církevně k arcibiskupstrí splitskému, ač i dubrovnický areibiskupsi činil na Bosnu právo. Na celěm území bo senském nenalezne se jediný di- plom, který by byl propůjčen ně- kterému bosenskému obyvateli o některého uherského krále. Uheršt králové snažilí se sice, vykonávali nad Bosnou tam, kde panovali bánové, vrchní panovnickou moe, ale přes to Bosna byla za Tvrdka (1376) královstvím. A bylo to právě za doby nejmocnějšího uberského krále Ludvíka I jenž pod svým žezlem spojil Uhry a Polsko. Pokud jde o poměr Chorvatska k Bosně, je pravda, že Chorvatsko a Uhry měly společné krále, ale nelze tvrditi, že by uherský král byl dobyl Bosny. Když Chorvaté uznali uherského
Dzieduszycký Pol Korresp profesor Tad Bosna Tvrdek Ludvík Chorvat Záhřeb Bosna Uhry Polsko Chorvatsko Boseň
27 article
krále Kolomana také za krále chorvatskéfin uznávala snad také část Bosny jako sou- částka království chorvatskéh Kolomana za svého krále. Za posledních krála bosenských uberští králové sice se zdráhali uznati je za bosenské krále, ale Bosna přer to zůstávala samostatným králova stvím a nenáležela ke koruna uherské. Když na př. Jan Korvín měl ob- držeti náhradu za to, že nezdědil po otci trůu uherský, byl jmenován králem bosenský m Král bosenský byl tedy něco jiného, než král uherský. Chorvatsko má však nepopíratelné práve aspoň na onu část Bosny, která bývala součást- kou bánoviny, t. j. na úzomí až po řeku Vrbas známé také pod jménem tureckého Chon vatska. Větší význam, než historie, má však národnostní prineip. Na základě tohoto princip sloučilo se v jeden celek Německo a Italie, a je to také nejmodernější princip, aby se národov přes bistorická práva spojovali na základě svýcl národních práv
Koloman Bosna Korvín Král Vrbas Chorvatsko Bosna Německo Italia
28 title
Politické zprávy zahraničné.
29 article
V Praze, 9. října.
Praha
30 article
»Novoje Vremja« o rak.-uherské konfiskaci a spálení srbských dějin. Fakt, že c. k. soud v Sremské Mitrovini skoufiskoval a spálil 2200 výt. dějin srbského národa, jež autor, bělehradský profesor Stano- jevič darem poslal v zásilkách doporučených Srbům v Uhrách, Chorvatsku, Bosné a Herce- govině, zasluhuje, aby byl zapamatován také v této říši. »Novoje Vremja« nazývá jej »bezpříklad ným barbarstvím, připominajícím doby inkvi- sice.« O obeahu knihy praví, že je čistě vě- decký a poznamenává: »Rakousko-Uhersko, při- pravujíc se k záboru Bosny a Hercegoviny, vracl se, jak vidno, do středověku k hanbě současné civilisace. Jeho vláda ehtěla by zničit i srbský národ, ano i jeho junáckou historii.« Zahájení pruského sněmu. Pruský sněm bude 20. t. m. zahájen králem Vilémem II. trůnní řečí. Sněm ten čítá ted 150 starokonservativeův, 60 mírných konservativcův, 64 národních liberálův, 36 svobodomyslných, 104 klerikály, 15 Polákův, 7 socialistův. 5 divokých. Uprázdněny jsou 2 mandáty.
Stano Srba Vilém II Uhry Chorvatsko Bosný Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Novoj Vremja Novoj Vremja Polákův
31 article
Tittoni o plánech Italie. (Překvapení příštích dnů.) V Ceratě-Brianze, v Italii severní, měl včer při zahájení křesťanské výstavy řeč i ministr věcí vnějších Tittoni a dotkl se při tom i udá- losti východních. Pravil, že nechce nic předpovt- dati o následcích jich, ale že chce se snažiti, by zachována byla svornost velmocí, nejbez- pečnější to záruka míru na Východě, kterýž, jak se praví, skrývá zárodky příštích válek. V každém připadě Italie nebude překvapena událostmi, nebude ani osa mo- cena, ani nepřipravena. Dovede zájmy své chrániti. Není div, jestliže některé právnt poměry, jež jsou jen fikce, nemohly odolati účinkům času. (Mezinárodní smlouva berlinská byla tedy jen fikci ? Zajímavé doznání !) Must sle záležeti na tom, aby změny na Bal- káně neporušily rovnováhy zájmů a zvláště zájmů našich. Jak jsm se před tím v čas ochránili, nyni nepovím. Snad události dokáží t jěště dříve, nežli budu mluviti. Řea Tittona, který v Italii náleží ke směru troj- spolkovému, dokazuje, že Italie neučiní sice n proti annexi Bosny, ale že si zabezpečila sama kompensaci, nepochybně též na úkor Turecka (Tripolis ?). Můžeme tedy čekati nové pře- kvapení a to dle všeho již ve dnech nei- blizšlch.
Tittoni Must Ře Titton CerataBrianza Bala Bosna Turecko Tripolis Italia
32 article
Aliance republikánů-demokrařů ve Francii. Přední representanti republikánských stran levice vydali manifest republikánské demokracie, podepsaný mimo jiné A. Carnotem, členem akademie věd, presidentem aliance republikánské demokracie, Emilem Loubetem, bývalým presidentem republiky, a Magninem, sená- torem, bývalým ministrem. Manifest hlásá zásady pokrokového demokratismu a nadšeného vlasta- nectví a ostře se obrací proti demagogickým rejdům, jež se snaží odvrátiti od republiky třidy dělnické a jež připravují vítězství revolučnímu protivlasteneckému hnutí a reakci klerikální. Manifest prohlasuje, že hájí odkaz Waldecka- Rousseaua, zakladatele velké republikánské de- mokratické strany.
A Carnot Loubet Magnin Waldeck Rousseau Francie akademie věda
33 article
Události v Marokku. Jak se oznamuje z Fezu, měl Mulej Hafi po obdržení noty francouzsko španělské dlouhou rozmluvu s německým plnomocníkem Vasselem. V marockých kruzích způsobila smírná odpověd Německa na notu velké znepokojení. Shromá- ždění notáblů sestavilo dopis na diplomatický sbor v Tangeru a žádá zejména o lhůtu pra uskutečnění reforem. Z Mogadoru se oznamuje, že se smířili Glani a Si Aina ben Omar, ale že dosud přes všechno očekávání nebyla prohlášeno nastolení Muleje Hafida. Kaidové Gnelluli a Anflus chystali vypraviti své mehally do Marakeše, ale v poslední chvíli dostali roz- kaz, aby se nedávali na pochod. Mogadorská posádka marockých vojáků jest velmi nespoko- jena, neboť nedostala již tři neděle žoldu. Teprv na zakročení místokonsula německého, jenž byl požádán o intervenci, byla posádce zaplacena část žoldu. Okolnost ta, že vojáci se obrátili na německého úřadníka, naznačuje dobře smý- šlení domorodců vzhledem k nynější situaci Ně- mecka v Marokku.
Ain ben Omar Anflus Maroko Německo Tanger Marakeš
34 article Projevy souhlasu
Projevy souhlasu s postupem českých poslanců na zemském sněmu král. českého. E Helie. Měslská rada v Holicích prohlašuje, L souhlasí úplně s jednáním a postupem českých poe alanců na sněmu zemském královsiví žezkého pral
Heliós Holice