3
masthead
10. října 1908. Císlo 279
4
article
vzal úkol zapisovatele posl. Novotný. Pak roz-
děleny byly referáty jednotlivým členům komise. Po-
tom referoval posl. dr. Zimmer o žádosti obce
Horní Radouně za vyloučení z okresu Kamenice n
Luž. a přidělení k Jindřichovu Hradci a o žádost
města Bohdanče za zřízení okres. soudu, jakož i posl
dr. Pazderka o vyloučení obce Heřmaně z ob-
vodu vodňanského a přidělení k okresu píseckému
a byly návrhy jejich jednomyslně přijaty.
Komise potiční, která měla konati sobůzi po
sezení sněmu, nebyla způsobilou platně se usnášeti
Komise pro záležitosti zemědělství konala schůz
po sezení sněmu za předsednictví posl, dra. Karl
Viškovského. Nejprve přiděleny byly jednotl-
vým člonům komise referáty o pelicích. Na to rele-
rent posl. Vinař odůvodňoval návrh na zrušení
stupňových poplatků u Raifleisenek, podaný posl
Dvořákem, a jiných svépomocných společenstev, kte-
rýžto návrh byl přijat. Zpravodaj posl. Babánek
podal zprávu o osnově zákona o hosp. pokračovacích
školách v král. českém, načež svoleno, aby jednání
přítomen byl jako sxpert posl. Slavík, Posl. Ir
navrhl ustanovení translátorů pro komise. Předseda
posl. dr. Viškovský táznl se, na základě kterého
paragrafu se te má státi. Posl. Iro pravil, že chce
jen, aby Němci všemu rozuměli. K dotazu předsedy
posl. dra. Viškovského usneseno, o návrhu posl
Ira nyní nejednati. Posl. hr. Cholek počal zpráv
o 4 žádostech učitelů hospodářských škol o vpočí-
tání let, v soukromých službách ztrávených, pro do-
sažení kvinkvenálek, načež k návrhu posl. Mohla
usneseno vyslechnouti dříve referenta zem. výboru.
Posl. Iro a dr. Frengl podali pak dva formální
návrhy, aby vždy při počátku schůze smluven byl
s referenty pořad jednání, o kterýchžto návrzích bude
jednáno v příští schůzi, která konati se bude ve
středu 14. t. m.
Novotná
doktor
Zimmer
Pazderka
Viškovský
Dvořák
Babánek
Posl
Ir
Němec
Cholek
Frengl
Horní Radouň
Luže
Jindřichov Hradec
Bohdaneč
Heřmaň
učitel hospodářský škola o vpočit
5
article
Ezodna poslanců německých ze zněmovní komite
Bivnostenská. Jak známa, podali němečtí poslanci
v jednotlivých komisích sněmovních, též v živno-
stenské, ohražení proti jich konstituování, tvniíce
že se vyhlášení o volbě do komisi stalo ve schůzi
nezákonně konané. Prvě schůze komise živnostenské
zúčastnilo se 16 členů mimo německého poslance
Glöcknera, kterýž, zmíněný protest předloživ, schůzi
opustil. Jelikož komise při počtu 27 členů byla plně
způsobilou, aby se ustavila, vykonána volba před-
sedy a dvou místopředsedů, při kteréž jednomyslno
zvoleni. předsedou hr. Chotek, I. místapředsedou
posl. V. Němec, II. místopředsodou posl. J. So-
chor. Podotknouti dlužno, že volby zůčastnili se
též poslanci ústaváckého velkostatku. K prvé řádné
sohůzi komise, svolané předsedou hr. Chotkem n
čtvrtek 8. t. m., dostavilo se všnk pouze 12 poslanců.
z nichž jediný Němec, posl. Schäffer, který dostaavii
se patrně jen ke kontrole jednání. Když po hodinném
marném čekání nedosaženo potřebného počtu 14 čle-
nů, ku platnému jednání potřebného, rozešla se ko-
mise bezvýsledně. Podotknouti třeba, že se dostavili
mimo jednoho všichni poslanci lidoví. Napřišl
však velkostatk ářští poslanci, konser-
vativní i úrtaváčtí mimo dva. Komise, pre
niž uchystány jsou důležité referáty, zvláště též zří-
zení zemské rady živnostenské se týkající, svolána
byla opět na včerejšek po sezení sněmu, zvlástě k
rozdělení referátů jednotlivým členům komise. Na
schůzi tuto dostavili se všichni němečtí členové, po-
čtem 9, všichni členové čeští všech klubů a z poslan-
ců velkostatkářských mimo předsedu hr. Chotka posl
dr. Vopršálek, A. Kokeš, hr. Clam-Gallas a opu
Prv
Glöckner
Chotek
J so
Němec
Schäffer
doktor
Vopršálek
A Kokeš
Gallas
6
article
Pracner. Němečtí členové, vstoupivší do schůze, re-
klamovali předevší nárok na místo předsedy, prj
dle ujednání jim náležející. Hr. Chotek prohlásil ihned
ochotu vzdáti se místa předsedy. V debatě a tom na-
stalé navrhl německý poslanec Strache, aby byla
provedena volba celého předsednictva, tvrdě, že ně-
mečtí členové neuznávají zákonnost komise, že se
však porad jejích zúčastní, bude-li provedena nová
volba předsednictva. Čeští členové komise poslanci
Holoubek, dr. Koerner, Krejčík, Němec, dr. Sobotk
a dr. Melhuha jednomyslně prohlásili, že jsou ochotni
voliti předsedu s německé strany, bylo-li ujednání
takové učiněno, že však trvati musí na tom, že volb
předsednictva byla vykonána zákonně a v zájmu
nutně práce komise a rozdání referátů žádali.
aby byla event, vojba předsedy teprve v příští schůzi
komise provedena, dnešní schůze aby řízena byla
dosavadním předsedou nebo prvním místopředsedou
posl. Němcem. Když pak se strany německé učiněný
návrh na odročení celého jednání vůbec zůstal v
menšině, zamítnut byv 12 proti 9 hlasům, povstali
němečtí poslanci jako na povel, s nimi těž ústaváci
hr. Clam-Gallas a opet Pracner a opustiu
schůzi s výsměchem českým členům komise, žej
odchodem svým činí nezpůsobilou k dalšímu jed-
nání Tento věrně vylíčený děj ukazuje opětně, jak
mohou lidoví poslanci čeští spoléhati na s pojene-
ctví velkostatkářské a jak pánové ti vážně
pojímají úkoly převzaté. Jednání německých poslanců
zároveň ukazuje „že hodlají za všech okolností rušiti
každou práci sněmu českého, byť byla povahy ho-
spodářské a v zájmu výrobních a středních vratev
podnikána,
Chotek
Strach
Holoubek
doktor
Koerner
Krejčík
Němec
Sobotk
Melhuha
Gallas
Hradec
7
article
Komise pro žáležilosti školské konala po dnes-
ním zasedání sněmu schůzi, ve které byly rozděleny
referáty jednotlivým poslancům.
Rozpočtová komise konala schůzi po sezení sně-
mu za předsednictví hr. Wallise. Posl dv. rad
Bachmann prohlásil, že němečtí členové komise
nemohou ji považovati za zákonneu, proti kterémuž
názoru posl. Maštálka a pozl. Švehla prote-
stovali. Za druhého místopředsedu zvolen posl. dr-
Schreiner. za třetího zapisovateln posl. L ipka
Při volhě generálního zpravodaje navrhl posla nec
Schreiner: 1. aby zpravodaj tentc byl zvolen
z poslanců německých, 2. kdyby k tomu nedošlo, aby
ken. zpravodaji českému přidělen byl z německé stra-
ny korreferent. Pro prvý návrh hlasovalo 12 členů.
proti rovněž 12 členů; při rovnosti hlasů prohlásil
se předseda proti návrhu a vyzval komisi, aby při-
kročila k volbě lístky. Jménem českých poslanců
prohlásili se posl. Švehla a Maštálka prol
druhému návrhu. Při hlasování zvelen za gen. zpra-
vodaje dr. Preiss 28 hlasy, za korreferenia dr.
Bachmann 12 hlasy. Pak byly rozděleny referály
tímto způsobem: dr. Roller: Zemský sněm a zem-
ská správa, J. Kotlant: Zemská ústřední správa.
Při této kapitole navrhl dr. Bachmann zřízení
korreferenta. Jménem českých členů komise ohradili
se proti tomuto návrhu posl. Maštálka, Švehla
a dr. Kaitan. Při stejném počtu hlasů pro a prol
rozhodl předseda hr. Wallis pro návrh dra. Bach-
manna. Korreferentem zvolen posl. dr. Ladislav Ra-
dimský. Na to byla schůze skončena.
Posl
Bachmann
Maštálek
Švehla
Preiss
doktor
Roller
J Kotlant
Kaitan
Bach
Ladislav Ra
Wallis
8
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešll, 9. října. (K. P)
Rakonský výbor pro zahraničné věci a úvěr oku-
pační zahájil dopoledne za přítomnosti společných
ministrů a min. př. bar. Becka povšechné roko-
vání o rozpočtu min. zahraničních věcí.
Del. Azmann a křesťanští sociálové vílají rozší
ření práv suverennity na Bosnu a Hercegovinu i po-
užiti pragmatické sankce a úplně s tím souhlasí. Akt
ten je spásonosným činem nejen pro tamější oby-
vatelstvo, nýbrž i pro všecky národy mocnářství.
Nyní máme podklad eilevědomé politiky bulkánské.
jíž dávno potřebujeme. Tento dějinný státní aktje
povkazem na nutnost, aby byla uznána velká my-
šlenka jednoty říše. Konečně odmítl výtku- cizin
žo politika rakousko-uherská je lstivá.
Del. dr. Baernreilher líčil meziná rodní stránku
otázky. Čl. XXV. berlínské smlouvy — pravil — dá-
vá nám mandát k obsazení a ke správě oněch zemí.
Konference souhlasila svého času s Andrassyovým
prohlášením, že mocnářství přijímá mandát ten jake
časnvě neomezený. Ovšem podepsán také protest, dle
něhož vyhražovala se sultánova svrchovanost. O vý-
kladu mandátu rozhodly dávno události, jež staly se
během třiceti roků uznáním Evropy. Sultánovi zů-
stalo v Bosně pouze jeho formální právo beze všeho
obsahu. Avšak věci dospěly nyní k obratu. Účas
obyvatelstva v zákonodárství a správě je nevyhnutel-
na, ale nemožna bez vymezení meziná rodního titulu.
Beck
Del
doktor
Baernreilher
Andrassyův
Pešll
Bosna
Hercegovina
Evropa
Boseň
9
article
Stojmne před velkým úkolem, sblížiti vládu s tužb
mi a city obyvatelstva.
Čekají nás veliké správní úkoly ve směru hospo-
dářském a sociálním. Konečně musí býti také agita-
cím odňata půda. Státní akt, který byl vykonán, lee
odůvodnit i duchem a smyslem přeneseného man-
dátu. Důvody, které pohnuly Evropu, aby nám svě-
řila mandát, mluví pro delinitivní úpravu meziná
rodní otázky.
Domnělá historická práva nerozhodují. Musím
se jim opříti. Okolnosti vyžadují, aby státoprávní
poměr Bosny k oběma státům mocnářství zůsta
zatím tak, jak je. Změna nesmí se tu státi bez sou
hlasu naší poloviny říše. Stanovisko delegace k to
muto státnímu aktu je dáno. Naším úkolem je, po
dati o něm politický úsudek bez chauvinismu, u vě
domí své zodpovědnosti. Z uvedených příčin můžeme
k annexi prohlásiti ano a amen Delegace upozorn
však také společnou vládu důrazně na některé r
formní otázky v Bosně.
Zniňuje se ke konci o různých hlasech za hra-
nicemi, prohlašuje řečník, že třeba vysvětliti pravé
intence onoho státního aktu a mluviti konejšivě.
Evropa
Boseň
10
article
Del. Rodlich souhlasí s Baernreitherem, že za-
brání Bosny a Hercegoviny schvaluje se se stanoviska
politického i říše a nejradostněji s obecného hledisk
politického. Vyslovuje ministrovi uznání za tent
čin. Jen se mělo ještě počkati s zřeknutím ze práv nn
Novcpazarsko. Nerozumí dost dobře, proč hlá salo ne
s emfází, že Rakousko-Uhersko trvá na novopazarské
dráze, která nebude mu skutečnou podporou po
stránce hospodářské ani vojenské. Rád by, aby příst
byla provozována rakousko-uherská politika v ci
zině s mocí a sebevědomím, za úplného uznání zod-
povědnosti ministrovy.
Naproti Turecku použili jsme svého dobrého prá
va. Nemusí nás másti nepřátelské kritické hlasy, ob
zvláště z Anglie. Vítá annexi, neboť usnadňuje nán
řešení jihoslovanského problému. Jihoslovanské ná
rodnosti jsou povolány, tvořití v budoucnosti velký
jednotný celek kulturního a politického života. An
neze není pro toho, kdo historicky myslí, porušením
práva, nýbrž revindikací zemí, jež byly Tureckem
odňaty křesťanské kultuře západní. Rakousko - Uher
sko uzavírá annexí kruh svých kulturních činů, je
byly zahájeny dobytím Uher německým a slovan-
ským vojskem po osvobození Vídně. Řečník sou
hlasí s obezřetnou annexi Bosny a Hercegoviny.
Baernreither
Bosna
Hercegovina
RakouskoUhersko
Turecko
Anglie
Rakousko
Uhry
Vídeň
Bosna a Hercegovina
NN Novcpazarský
11
article
Posl. dr. Šusteršič: Nevešli jsme de Bosny a Her
cegoviny — jak se domníval hr. Andrassy — s hud-
bou, nýbrž musili jsme vésti vážný boj, abychom jich
dobyli. Annexe jejich může býti řádně posuzována
toliko v souvislosti s jihoslovanskou otáz
rou. Mocnářství musilo se následkem své země-
pisně polohy stále zabývati jihoslovanskou otázkou.
ať chce nebo ne, jihoslovanský problém bude se
i příště dotýkati jeho zájmů. Mocnářství nemůže s
uplatňovati na severovýchod, západ a jihozápad. Zi
stává toliko jih a zde klope na dvéře jihoslovanská
otázka, takže mocnářství má zde stále co dělati s Ji
hoslovany. Vznikla otázka, chce-li mocnářství jiho
slovanský problém řešiti z Jihoslovany nebo bez
nich, anebo proti nim. Je v zájmu mocnářství, ab
bylo jihoslovanským předvojem, tedy aby jihoslovan
skou otázku řešilo a Jihoslovany. S tohoto hledisk
hledíme na annexi my rakouští Jihoslované, kteř
přejeme si a usilujeme o rozřešení jihoslovanisko
ptázky v zájmu mocnářství a dynastie. Vidime v této
annezi etapu ve vývoji jihoslovanské otázky.
V chledu konkretním zmiňuje se řečník jménen
slovinsko-chorvatských delegátů zvláště o třech vě
První je provedení annexe. VItáme radostně
událost, jíž příbude k 5 mil. Jihoslovanů v říš
1,800.000 sourodáků. Za druhé třeba, aby annektova
ným zemím dostalo se co nejrychleji skutečně po
ctivé, v nejšírším směru pokrokové a demokratick
ústavy, jako základu pokrokového rozvoje veškeréhe
obyvatelstva v rámci mocnářství. Tím přispěje se nej
lépe ku příznivé náladě velké části obyvatelstva, je
prodchnuta jest nedůvěrou k mocnářství a obyvatel
stvo získá se tak myšlence pospolitosti.
Posl
doktor
Šusteršič
Jihoslovan
12
article
Pokud jde o tak zv. velkosrbské sny, pro
hlašuje řečník, ža v té věci nesmí se srbské obyvatel
stvo přísně odsuzovati. Naopak Uřeha mu vychá zel
vstřic s největší blahovůlí, s otevřeným srdcem a
náručí. Je vlastncstí Srbů a podstatnou zná mkou e
jich sklonu k idealismu, oddávají-li se tužbám a na
dějím, jež označují se obyčejně za velkosrbské sny
Pokud jde o bosensko hercegovinské Srby. odvrátil
by se zajisté velmi brzy od vých snů k reální sku
tečnosti. Bosensko-hercegovinští Srbové musí usile
vati loyálně o další svůj rozvoj a o další svou bu
doucnost v mezích mocnářství. Za ztracený ráj svých
snů dostane se jim cenně reálné náhrady. První
z těchto náhrad jest ústavní svoboda, která by za
dalšího trvání dřivějšího mezinárodního poměru fakti
cké okupace bývala nemožnou. Musí míti na paměti.
že se zřetelem na reálné mocenské poméry zbývaly
pouze dvě alternativy, buď další trvání okupace, neb
anneze a annexe jest veškerému obyvatelstvu a tu
díž i bosensko-hercegovinským Srbům přiznivější.
Druhou kompensací je faktum, že v hranicíeh
mocnářství najdou skoro pět milionů soukmenovců.
kteří jim bez zřetele na náboženské různosti příná
šejí vstříc nejplnější národhí sympatie. Co ze však
týče Bělehradu, zvítězí lam také rozum. Rešln
skufečnosti musí na konec zvátěziti. Srbové nezpůso-
bili by nikomu větší škody, než sobě samým, kdyby
věci hnali do krajnosti.
Srba
Bělehrad
13
article
Bělehrad jest jistě ohniskem jihoslovanského zi-
vota, což rakouští Jihoslované bez závisti také uzná-
vají. Taková obniska jihoslovanského života jsou
však také v hranicích mocnářství a musíme žádati
aby tato ohníska byla také Srby bez závnli uznavána
a tespektována.
Tretí věc, o níž řečník musí se zmíniti jménem
jihoslovanských delegátů, je ta: Dle všech zpráv má
býti z annektovaných provincií utveřeno zvláštní
rakouskouherské spráávní území, jistý druh říš-
ských zemí. To může být jen provisorium a ve-
lice krátké, poněvadž tento stav není na delší dobu
udržitelným. V tomto směru musíme my, zástupc ové
Jihoslovanů, už dnes jasně a přesně vymeziti sve
stanovisko, záležející v tom, že annektuv an
země dlužno přivtěliti k zemím chor
vatské koruny, na základě jejich ze-
měpisné, sthnografické a historicke
příslušnosti. Toto přivtělení musí se státi z při
rozenou nutnosti. Považujeme za bezpodmínečnou
nutnost, zároveň se vší rozhodností prohlásiti, že jsme
daleci nějak napomáhati nárokům Uher na tyto země-
Bezpodminečně vylučujeme možnost. ž e by
tyto země mohly připadnouti pod vý
sostně právo uherské.
Jihoslovan
Srba
Uher
Bělehrad
14
article
Jsme proti lomu netoliko v zájmu Bosensko-he
cegovinského obyvatelstva a Jihoslovanů vůbec, ný
brž jsme proti tomu také v zájmu mocná řství, jež
bylo by tím ve své mravní vážnosti mezi uhoslovan
národy co nejvíce poškozeno. Řečník opakuje souhlan
slovinských a chorvatských delegátů s annexí a dou-
fá, že událost ta bude se vyvijeti dále způrobem, jenž
bude prospívati plnou měrou zájmům Jihoslovaní
i mocnářství a dynastie
Del. hr. Latour prohlásil jménem delegátů, n
ležejíních pravici panské sněmovny. Spatřujeme
annezi výmz nejvyšší vladařské moci J. V, která
nepodléhá ani naší kritice ani meritornímu usnášení
Ovšem jsme, tuším, oprávněni a povinni, projeviti
upřímné zadostiučinění, hlubokou vděčnost a nadšené
uzná ní, že císař tímto činem ujasnil poměry, otevřei
nadějnou budoucnost a zbavil nás mnohé vážné sta-
rosti.
O opatřeních, za jichž iniciativu, provedení.
avšak též i zodpovědnost zásluhu přiznati musíme
společně vládě, vyhražujeme si právo kritiky.
Jihoslovan
Latour
J V
panská sněmovna
15
article
Žádáme společnou vládu za údaje bližší, než
jsou ve včerojším výkladu ministrově. Prosíme o sdě-
lení, žak a jakou závaznou formou způsobeno, že
velmocí daly svůj souhlas. Zvlášť, pokud se týče Ru-
ska, ať jscu údaje důkladny.
S výhradou důvěrnosti žádáme za sdělení, zd
a jak dalece učiněna byla vojenská opatření, aby
tato akce již předem uchráněna byla před možným
rušením doma i v cizině.
V odpolední schůzi del. Wolf pravil, že se sla-
noviska národně smýšlejících Němců v Rakousku
nemůže souhlasili s chvalořečením o annexi. Také
se stanoviska rakouské státní myšlenky. Líčí, k ja-
kým sporům dojde s Uhrami při zavádění definitiva
následkem nojistoty státoprávního postavení přivtě-
lených zemí a vyklizení Novopazarska a připomíná
rozpor mezi nynějším a dřívějším výkladem, kddy
dbáno interesovati celé Předlitavsko pro novopazar
Wolf
Němec
Rakousko
Uhry
Předlitavsko
17
article
skou dtáhu. Německo souhlasilo asi jen vlivem ola-
mžitě nutnosti s akcí svého spojence. Aspoň mu ne-
kladlo žádných překážek. Tato německá povolnos
měla za následek ztrátu všech sympatií pro Něme-
cko na Zlatém Rohu,
Útraty spolku s Německem platili Němci, neboh
8 mil. rakouských Němců trpělo rozhodnou protl-
německou vnitřní politikou, jejíž smutné důsledky
pociťují a lze dokázati ve všech oborech.
Naproti tvrzení, že annexe je prvcu elapou
rozvoji jihoslovanské otázky, dovozoval řečník, že
nejde pouze o rozhodnutí, má-li býti tato otázka ře-
šena pro anebo proti Slovanům, nýbrž s kterými Slo-
vany. Náboženské různosti tveří mezi Jihoslovany
mnohem hlubší rozpory a větší protivy, než národ-
nostní rozdíly obyvatelů téhož území.
Del. dr. Kramář pravil, ža nadšeného smýslení
které dnes vyznívalo z řečí několika delegátů, nen
třeka, protože bylo by nebezpečno zatajovati si, ž
se politická situace annezí stala vážnou. Konečně ne-
lze upřiti, že byly jednostranně porušeny
důležitě mezinkrodní smlouvy a ne
lze čekati, že by z toho vznikly na mnohych
stranách přátelské city. Také nelze předvídati, je-l
toto dvojí jednostranné porušení smlouvy poslední.
Roh
Útrata
Němec
Slovan
Jihoslovan
Del
doktor
Kramář
Německo
18
article
Možná, že není. Nemůze zneuznati, že, co se stalo,
je legickým důsledkem změn v Turecku. Dosavadn
rovnováha byla přesunuta. Místo nemoeného Ture-
cka pod kuratelou vystoupilo Turecko nspoň zda nli-
vě silné. Je-li skutečně tak silným, není prokázáno
Ježto však všechny mocnosti odvolávají z Turecka
všechny četníky a komisaře a my dokonce vyklízime
Novepazarsko, je dovoleno si mysliti, že je Turecko
silným. Tím se ovšem změnily podklady bertinské
smlouvy Ildizská politika Německa pozbyla půdy a
takcvé věci, jako je bagdadská dráha, staly se pro
budoucnost nemožny. To však zmírňuje napjetí u
ostatních mocností. Na druhé straně je tato okolaust
nebezpečna všem, komu se z berlínské smlouvy do-
stalo jistých práv, poněvadž nikdo neví, co bude
sesilená turecká říše žádati zpět. Nesmí se zapomí-
nati, že v parlamentě bude sveden bo) stran, jehož
výsledck není jistý.
V tom záleží současnost krsků Bulharska a Ba-
kouska, i když řečník věří, že v tomto směru nelze
mluvit o dohodě mezi Bulharskem a Rakouskem.
Turecko
Německo
Bulharsko
Rakousko
19
article
Nesmí se zapominati, že Bulharsko ve východmí Hu
melu vládne vlastně jen jménem sultána a že nen
vyloučeno, že by šovinistické hnutí v Turecku mo
hlo žádati snad také něco jiného. Proto uznávato Bul
harsko za nutno, sáhnouti k činu dříve, než mohly
by se v Turecku poměry vyvinouti v tomto nebrz
pečném tměru. Konečně mluví však pro znnexi tak
skutečnost, že Rakcusko-Uhersko po 30 let vyplňo-
valo svoje civilisační poslání a obětovalo k tomu
mnoho set milionů a mnoho krve. Země ponechána
byla v rukou nízké byrokracie a výsledkem toho
byl ostrý policejní system. Myslilo se, že adové za-
stupitelství může dáno býti teprve, až byla by upra
vena otázka suverenity. Při změnách v Turecku mu-
sil byti svazek mezi Tureckem a Bosnou a Hercego-
vinou úplně přerušen.
Řečník mluvil potom o velkosrbské ide
a pravil, že proti ní nejměně účinným je policejn
režim. Že Srbové snaží se o spojení národa srbskéh
v Bosně a Srbsku, není samo o sobě žádným zloči-
nem. Srbové musí však uvážiti, že rovněž jako jin
národy musí se skloniti před reelními faktory moci
Musí přece rozumně počitati s tím, že stát, jenž v
haložil tolik set milionů, tolik krve a práce, nevzdá
se něčeho, co má v moci, bez nejkrajnějšího nátlaku
Srhsko mohlo by chovati naděje na Bosnu jen, kdy-
by došlo k velké kalastrofě. Všichni musíme starat
se, aby národům v Bosně a Hercegovině dána byla
úplná volnost vývoje, zvláště však také, ahy správa
byla kontrolována a snad také poněkud zrevidován
a sproštěna živlů, jež příliš byly vychovány pro ab
selutistický režím.
Srba
Bulharsko
Turecko
Bosna
Boseň
Srbsko
Boseň a Hercegovina
RakcuskýUhersko
20
article
Bylo by však třeba, tuto svobodu zahájiti velko-
zyslným činem a uděliti plnou amnesti i politi-
ckým odsouzencům. Řečník přimlouvá se dale aby
příští ústava národům Bosny a Hercegoviny nebyla
oktrojována, nýbrž vláda dohodla se se zástup
hlavních stran, než učiní konečné rozhodnutí. Nedá-
Rakousko národům svobodu a nesplní-li vlastní před-
poklad berlinské smlouvy, zůstaně Bosna a Herce-
gevina přes všechny změny vždy bolavým vředem
který někdy dokonce stane se velmi nebezpečným.
Se »řetelem k zahraniční politice je ovšem
velmi vážno, jak došlo k annexi a jak se k tom
tváří ostatní mocrosti, o čemž by si řečník přal o
ministra vysvětlení. Rozhodně schvaluje ppatření
vlády, jimž býlo vyklizeno Novopazarsko. Pro
uklidnění myslí a také pro celé posuzování rakouské
politiky na Balkáně je vysoce závažným, ž
zde zcela veřejně vzdáváme se ju ke-
koliv myšlenky na výboj.
Pokud jde o dráhu novopazarsko,
soudí řečník, že ještě se stavět nebude. Především
musí býti pořízena železniční siť v Bosně. Dobřn, že
Bosňané mají ve svém sněmu vlastní vliv na útvary
tarifů a budou prosti vlivu našich sgrárníků. Nebot
tito právě nechtějí dovoliti, aby Bosnou dopravován
byl srbský dobytek k Adrii. Tím se stěžuje naše
zabraniční politika.
Bosňan
Adrie
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
Balkán
Boseň
21
article
Řečník jest rád, že jednou může soublasiti s del.
Wolfem, který dospěl k názoro, že trojs plo lle
za nic nestoji a Němce jen poškozuje. Jest Wolfovi
jen vděčen, že udal, proč nás viastně Německ
podporuje, ač si v Turecku tím velmi škodí. Mysli.
že tak Německo čini jen proto, že by jinak bylo
zcela osamoceno,
Dosud měli jsme úlohu sekundantů a Německo
necítilo tolik osamocení, protože mělo nás a nyn
samozřejmě není ani jinak možno, než že nás Ne-
mecko podporuje v našich zákonných nárocích, třeba
by mu to snad nebylo úplně příjemným.
Rečník končí přáním, by pro annexi Bosny ne-
byly namáhavě hledány právní tituty. Těch
není. Je to pouze, jak bylo řečeno, otázka mocí
jakási slušnost, abychom naši državu podrželi.
Třeba však, abychom před celým civilisovaným
světem získali si morální titul pro annexi. Musíme
až dokonce prověsti úkol vložený na nás berlíms kou
smluvou. Mo síme včiniti národ skutečně šťastným
spokojeným a to lze prověstí pouze, když doká žeme,
že Rakousko nechce sloužiti na Balkaně znamnému
»Drang nach dem Osten«, ať jde o Němce či o Ma-
ďary, nýbrž chce tam provádětí pravou rakouskou
polítiku. Tou nemůže býti nic jiného, než aby jiho-
slovanským národům dána byla plná svoboda, aby
přestalo se s politikou štvaní jednoho proti druhému,
politikou malicherných pronásledování, jak děje se
nyní v Chorvatsku a jak dosud dálo se v Bosně
Hercegovině, a konečně aby začala velkodušná
přímá a čestná politika na podporu svobodného vý-
voje jihoslovanských národů. Když se to zdaří, bu
dou také všichni evropátí národové, kteří dnes sna
znepokojeni jsou porušením beriinské smlouvy, po-
suzovati tento krok jinak než posuzují nyní.
Wolf
Němec
Osten
Turecko
Německo
Rakousko
Ma
Chorvatsko
Boseň Hercegovina
22
article
Del dr. Glabiňski: Poláci vítají provedené ujas
nění mezinárodního právního poměru Bosny a Her-
cegoviny jako politickou nutnost, jak se s tanovisk
říše a obou zemí, tak také Turecka a Evropy. Jsme
zásadně pro respektování mezinárodních smluva
dodržení přejatých vzájemných závazků národů —
pokračuje řečník — a nepřejeme nikomu krutý osu
našeho národa, jenž mhá právo dovolávati se mno-
bých smluvních a mezinárodních výhod, které sou-
sedními staty bezobledně byly zníčeny. Avšak
v tomto případě nemůžeme pochopiti, které národní
anebo hmotné právo bylo porušeno. Obsazení zemí
pouze eufemisticky bylo nazváno vokupací«. Bylo ve
všeobecném zájmu, aby gordický uzel byl konečně
roztat. Přejeme bosenskému obyvatelstvu přičlenění
k státům monarchie, jež jsou ústavně spravovány.
Nepochybujeme, že zůstane zachována rovno-
právnost národů a vyznaní obou zemí a ústavní
autonomní prava jejich ponenáhlu budou rozšiřována.
Dobře vime, že po té stránce chová bosenské oby-
vatelstvo ještě mnoho obav a starostí, ktaré uměle
jsou rozněcovány. Konstatujeme však, že mocnářství
a zejména nynější ústavní Rakousko nesmí býti za-
měňováno s cizímí koiturními státy, kde ústava
státně-občanská práva platí pouze pro vládnoucí ná-
rody, kde pokládáno je slučitelným a ústavním ži-
votem, aby domácí obyvatelstvo přičleněných zemí
odcizováno bylo státu vypuzováním jeho jazyka z
školy, úřadů, shrouáždění a veřejnébo života, vy-
vlastňovaním pozemků, vyháněním jeho rodáků
podobnými, všeobecně odsuzovanými opatřeními.
V tom obledu ať obyvatelé Bosny a Hercegovin
s důvěrou hledí v budoucnost a uvádl poměr pol-
ského národa k rakouskému státu.
doktor
Glabiňski
Polák
Turecko
Evropa
Rakousko
Bosna
Hercegovina
23
article
Del. sv. p. Morsey zmínil se o velkosrbské ai
taci v Bělehradě, jež měla být již dříve odmnílnuta.
Nemůže připustiti, že stojíme úplně a formálně na
půdě berlínské smlouvy. Vyslovuje se také při této
příležitosti s celou vřelosti pro další trvání troj-
spolku. Podrážděný tón evropského tisku zřejmě jest
šiven z Anglie a že Rakousko proto tak citelně po-
stihuje, aby v něm nepřímo zasažena byla německá
říše. Politika Anglie nebyla nikdy politikou ethiky
morálky; Anglie uchází se nyní o přízeň Mlado-
turků aby vytlačila vliv Němacka v Cařihradě. Řeč-
ník popírá špatný výklad oficiosních a oficiálních
prohlášení o vydání Novopazarska a poukazuje n
obchodně-politické cíle na Balkáně. Nezapírási
vážnost situace. Doufá, že nedojde na válečné zá-
pletky, očekává však od vlády, že uhájí postavení
Rakouska na Balkáně v evropském koncertu nárndů
Del. dr. Redlich tázal se se zřetelem na novi
nářsbé pověsti o válečných přípravách v Srbsku
učinila-li vojenská správa za posledních dnů zvláštn
opatření proti porušení míru na jihovýchodních hra-
nicích říše a nestalo-li se tak ještě, nepovažuje-li v ny-
nější cbvíli za nezbytné lakové opatření ihned
učiniti.
Ministr zbrojm. Schönaích odpověděl na Laton-
rův dotaz, že vojenská správa každoročně do nej
menších podrobnosti činí opatření pro případ, že by
vážné události vyžadovaly apelu na armádu. T
vztahuje se také na event. použití jednotlivých částl
Dle toho staly se již vojenské přípravy.
— na Redlichův, že vojenská správa neprovedl
dosud žádné z uvedených opatření. Nebude zajisle
rušiti snahy ministra zahraničních věci a vlád, aby
celá věc zůstala v mezích míru. (Hlučná pochvala.)
Příští schůze bude zejtr a dopol edne.
Morse
Mlada
Del
doktor
Redlich
Schönae
Redlichův
Bělehrad
Anglie
Rakousko
Cařihrad
Balkán
Srbsko
Latona
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. října. (Minění slovan
ských delegátů o přivtělení Bosny.
Mezi slovanskými delegáty, shromážděnými nyn
v Pešti, není proti přivtělení Bosny a Hercego-
viny zásadného odporu. Annexe se celkem vítá.
ale žádá se ústavné zřízení a spravedlivá správ
pro obyvatelstvo všech vyznání a mimochodem
se ukazuje také na nerovné právo různých ná
rodů ve starých korunních zemích.
Prof. dr. Čelakovský vyslovil se v roz
mluvě se zpravodajem „W. T.“ v zásadě tak
Nejsme proti annexi, ale Srbové nemají být
utlačováni. Mimo to jest se obávati, že annexe
provedena jen k vůli Maďarům. Pak by nastal
luké změna v našem poméru k Dalmacii. Ostat-
né Dahmacie jednou se spojí s Chorvatskema
nás se to dotýká teprve v druhé řadě. Věděl
jsme, že obsazené země se nestanou výhrad-
nou državou rakouskou. Rozděliti je jest také
těžko, a proto je nejlépe, zůstanou-li Bosna
Hercegovina „pars annecta“. Otevřenou zůstává
otázka, jakým způsobem se přivtělené země bu-
dou účastniti společných říšských záležitostí,
bylo by si přáti, aby se i tato otázka rozřešela
na prospěch mocnářství. Se stanoviska slovan-
ského možno annexi vllati; způsobilať, že opět
někteří slovanští národové nabyli svobody. Ne-
jen Srbové v Bosně a Hercegovině, nýbrž i Bul-
haři, již mají nyní své neodvislé království.
Delegát Staněk není ze zásady proti an-
nexi, ale přeje si, aby nstal pořádek v národ-
ních věcech také v obou státech monarchie.
Přístí bosenský sněm měl by býti rovnoprávný
s rakouským a uherským parlamentem a vysílat
své zástupce také do delegaci.
profesor
doktor
Čelakovský
Srba
Maďar
Staněk
Praha
Bosna
Pešť
Dalmacie
Boseň a Hercegovina
Bosna Hercegovina
25
article
Dr. Šusteršič spatřuje v annexi posí
lení jižních Slovanů v říši. Soudí, že Bosna
Hercegovina spolu s Dalmacií musí býti sleu
čena s Chorvatskem. Okolnosti k tomu donut
Co se nyní připravuje, jest pouhé provisorium
V delegacích bude se rozhodovati o Bosně
Hercegovině, ale zástupci těchto zemí tam bu-
dou scházeti. Takový stav se nedá na dlouh
udržeti. Takové poručníkování nesnese obyvatel
stvo připojených zemí, ani jejich sněm. Bylo
by nejrozumnější, aby se země, jež k sobě ná
ležejí zeměpisně, národopisně a historicky, spo
jily v jedno organické těleso.
Deleg. Bíankini vidí v annexi počátek
vnitřního státního rozvoje, směřujícího k utvo
ření chorvatského komplexu. Rozvej takový byl
by přirozený, neboť nebude nadále možno ná
rody roztříšťovati, jako se to děje dosud. Srbsko
chorvatský národ, obývající v Chorvatsku, Dal
macii a zabraných zemích, má tolik společnýei
kulturných a hospodářských styčných bodů, že
nebude možno násilně jej oddělovati. Chorvate
byli vždy element dynastický a slát udržujíc
a proto jich mělo býti dbáno. Nepříjemně se do-
tekl onen odstavec provolání k obyvatelstvu
Bosny a Hercegoviny, v němž se mluví o před
cích na uherském trůně. Vždyť právě Chor
vaté byli s obyvatelstvem Bosny mnohem úže,
spojeni, než Uhry. Sněmovní kurie, sestavené
dle vyznání, zdají se deleg. Biankinovi ne-
moderní a také se dlouho noudrži. Vyznání nen
národnost. V Bosně a Hercegovině žije jen jeder
národ, chorvateký, což je totéž, jako
srbský.
doktor
Šusteršič
Chorvat
Dalmacie
Chorvatsko
Boseň Hercegovina
Srbsko
Bosna a Hercegovina
Bosna
Uhry
Boseň a Hercegovina
Bosna Hercegovina
26
article
Nejmenovany polský delegát, patrně hrabe
Dzieduszycki, praví v „Pol. Korresp.“
Polští poslanei mají za to, že annexe nen
vhodný podnět k politickým ani národním pro-
jevům. Prohlášením suverenity nad Bosnou ne
mění se prý nic v politickém stavu, jenž tam
panoval už 30 let. Polští politikové berou a
nexi klidně na vědomí. Jich stanovisko v parla-
mentě, až se tam bude jednati o annexi, jes
dáno stanoviskem, jež zaujali už při okupaei
Při této příležitosti nutno prý zvláště varovat
před pokusy, vytloukati z annexe kapitál pre
všeslovanský program a všeslovanskou myšlen
ku. Takové jednání poškodilo by prý vzájemný
poměr jednotlivých slovanských národů a jiel
zástupců v parlamentě. Jest to, podotý káme, n
zor konservativné strany polské.
Ze Záhřeba, 6. října. (Kdo má nároky
na Bosnu?) Proti výkladům maďarských stát
níků, snažícím se dokázati, že na Bosnu mají
nárok Uhry, píše předseda jihoslovanské akade
mie, prof. Tad. Smičiklas v „Obzoru“: V
středověku platila zásada, že státní moc sahá
tak daleko, jak daleko sahá církevní moc státu.
Bosna náležela církevně k arcibiskupstrí
splitskému, ač i dubrovnický areibiskupsi
činil na Bosnu právo. Na celěm území bo
senském nenalezne se jediný di-
plom, který by byl propůjčen ně-
kterému bosenskému obyvateli o
některého uherského krále. Uheršt
králové snažilí se sice, vykonávali nad Bosnou
tam, kde panovali bánové, vrchní panovnickou
moe, ale přes to Bosna byla za Tvrdka
(1376) královstvím. A bylo to právě za doby
nejmocnějšího uberského krále Ludvíka I
jenž pod svým žezlem spojil Uhry a Polsko.
Pokud jde o poměr Chorvatska k Bosně, je
pravda, že Chorvatsko a Uhry měly společné
krále, ale nelze tvrditi, že by uherský král byl
dobyl Bosny. Když Chorvaté uznali uherského
Dzieduszycký
Pol
Korresp
profesor
Tad
Bosna
Tvrdek
Ludvík
Chorvat
Záhřeb
Bosna
Uhry
Polsko
Chorvatsko
Boseň
27
article
krále Kolomana také za krále chorvatskéfin
uznávala snad také část Bosny jako sou-
částka království chorvatskéh
Kolomana za svého krále. Za posledních krála
bosenských uberští králové sice se zdráhali
uznati je za bosenské krále, ale Bosna přer
to zůstávala samostatným králova
stvím a nenáležela ke koruna
uherské. Když na př. Jan Korvín měl ob-
držeti náhradu za to, že nezdědil po otci trůu
uherský, byl jmenován králem bosenský m
Král bosenský byl tedy něco jiného, než král
uherský.
Chorvatsko má však nepopíratelné práve
aspoň na onu část Bosny, která bývala součást-
kou bánoviny, t. j. na úzomí až po řeku Vrbas
známé také pod jménem tureckého Chon
vatska. Větší význam, než historie, má však
národnostní prineip. Na základě tohoto princip
sloučilo se v jeden celek Německo a Italie, a je
to také nejmodernější princip, aby se národov
přes bistorická práva spojovali na základě svýcl
národních práv
Koloman
Bosna
Korvín
Král
Vrbas
Chorvatsko
Bosna
Německo
Italia
28
title
Politické zprávy zahraničné.
29
article
V Praze, 9. října.
Praha
30
article
»Novoje Vremja« o rak.-uherské konfiskaci
a spálení srbských dějin.
Fakt, že c. k. soud v Sremské Mitrovini
skoufiskoval a spálil 2200 výt. dějin srbského
národa, jež autor, bělehradský profesor Stano-
jevič darem poslal v zásilkách doporučených
Srbům v Uhrách, Chorvatsku, Bosné a Herce-
govině, zasluhuje, aby byl zapamatován také
v této říši.
»Novoje Vremja« nazývá jej »bezpříklad
ným barbarstvím, připominajícím doby inkvi-
sice.« O obeahu knihy praví, že je čistě vě-
decký a poznamenává: »Rakousko-Uhersko, při-
pravujíc se k záboru Bosny a Hercegoviny, vracl
se, jak vidno, do středověku k hanbě současné
civilisace. Jeho vláda ehtěla by zničit i srbský
národ, ano i jeho junáckou historii.«
Zahájení pruského sněmu.
Pruský sněm bude 20. t. m. zahájen
králem Vilémem II. trůnní řečí. Sněm ten
čítá ted
150 starokonservativeův,
60 mírných konservativcův,
64 národních liberálův,
36 svobodomyslných,
104 klerikály,
15 Polákův,
7 socialistův.
5 divokých.
Uprázdněny jsou 2 mandáty.
Stano
Srba
Vilém II
Uhry
Chorvatsko
Bosný
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Novoj Vremja
Novoj Vremja
Polákův
31
article
Tittoni o plánech Italie.
(Překvapení příštích dnů.)
V Ceratě-Brianze, v Italii severní, měl včer
při zahájení křesťanské výstavy řeč i ministr
věcí vnějších Tittoni a dotkl se při tom i udá-
losti východních. Pravil, že nechce nic předpovt-
dati o následcích jich, ale že chce se snažiti,
by zachována byla svornost velmocí, nejbez-
pečnější to záruka míru na Východě, kterýž,
jak se praví, skrývá zárodky příštích
válek. V každém připadě Italie nebude
překvapena událostmi, nebude ani osa mo-
cena, ani nepřipravena. Dovede zájmy
své chrániti. Není div, jestliže některé právnt
poměry, jež jsou jen fikce, nemohly odolati
účinkům času. (Mezinárodní smlouva berlinská
byla tedy jen fikci ? Zajímavé doznání !) Must
sle záležeti na tom, aby změny na Bal-
káně neporušily rovnováhy zájmů
a zvláště zájmů našich. Jak jsm
se před tím v čas ochránili, nyni
nepovím. Snad události dokáží t
jěště dříve, nežli budu mluviti. Řea
Tittona, který v Italii náleží ke směru troj-
spolkovému, dokazuje, že Italie neučiní sice n
proti annexi Bosny, ale že si zabezpečila sama
kompensaci, nepochybně též na úkor Turecka
(Tripolis ?). Můžeme tedy čekati nové pře-
kvapení a to dle všeho již ve dnech nei-
blizšlch.
Tittoni
Must
Ře Titton
CerataBrianza
Bala
Bosna
Turecko
Tripolis
Italia
32
article
Aliance republikánů-demokrařů ve Francii.
Přední representanti republikánských stran
levice vydali manifest republikánské demokracie,
podepsaný mimo jiné A. Carnotem, členem
akademie věd, presidentem aliance republikánské
demokracie, Emilem Loubetem, bývalým
presidentem republiky, a Magninem, sená-
torem, bývalým ministrem. Manifest hlásá zásady
pokrokového demokratismu a nadšeného vlasta-
nectví a ostře se obrací proti demagogickým
rejdům, jež se snaží odvrátiti od republiky třidy
dělnické a jež připravují vítězství revolučnímu
protivlasteneckému hnutí a reakci klerikální.
Manifest prohlasuje, že hájí odkaz Waldecka-
Rousseaua, zakladatele velké republikánské de-
mokratické strany.
A Carnot
Loubet
Magnin
Waldeck
Rousseau
Francie
akademie věda
33
article
Události v Marokku.
Jak se oznamuje z Fezu, měl Mulej Hafi
po obdržení noty francouzsko španělské dlouhou
rozmluvu s německým plnomocníkem Vasselem.
V marockých kruzích způsobila smírná odpověd
Německa na notu velké znepokojení. Shromá-
ždění notáblů sestavilo dopis na diplomatický
sbor v Tangeru a žádá zejména o lhůtu pra
uskutečnění reforem. Z Mogadoru se oznamuje,
že se smířili Glani a Si Aina ben Omar,
ale že dosud přes všechno očekávání nebyla
prohlášeno nastolení Muleje Hafida. Kaidové
Gnelluli a Anflus chystali vypraviti své mehally
do Marakeše, ale v poslední chvíli dostali roz-
kaz, aby se nedávali na pochod. Mogadorská
posádka marockých vojáků jest velmi nespoko-
jena, neboť nedostala již tři neděle žoldu. Teprv
na zakročení místokonsula německého, jenž byl
požádán o intervenci, byla posádce zaplacena
část žoldu. Okolnost ta, že vojáci se obrátili
na německého úřadníka, naznačuje dobře smý-
šlení domorodců vzhledem k nynější situaci Ně-
mecka v Marokku.
Ain
ben Omar
Anflus
Maroko
Německo
Tanger
Marakeš
34
article
Projevy souhlasu
Projevy souhlasu
s postupem českých poslanců na
zemském sněmu král. českého.
E Helie. Měslská rada v Holicích prohlašuje, L
souhlasí úplně s jednáním a postupem českých poe
alanců na sněmu zemském královsiví žezkého pral
Heliós
Holice