1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k čístu 276. ze dne 7. října 1908.
7
masthead
Závěrečné kursy
6. října 5. října
81.25
81.25
8
masthead
Severoněmecký Lloyd
Lloyd
9
masthead
6. října 5. října
82 87
82.40
10
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 4. října.
Tímto lýdnem cukerní trhy vkročily do druhého
měsíce nového kampaňového roku a staré zboží do-
hrálo nyní svoji úlohu, která byla dosti často zají
mavou, úplně. Konec jeho přinesl však trhům nov
překvapení, jako v důsledku toho, že minulý kampa-
ňový rok byl vůbec na mnohá překvapení bohat.
Zájem, který vzhledem k poptávce americké pro
evropský cukr řepový lelos panoval, vzbudil u fran-
couzské velkospekulace naději, že zadržováním zboži
v září kontrmina bude donucena ku placení cen l-
bovolně zvyšovaných, jen aby si opatřila zboží nuln
k úhradě její závazků. Spekulace tato podařila s
dosti často, ale podatila se jen tenkráte, když zá-
vazky kontrminy byly větší, než množsíví cukru n
trzích vybízeného. Této okolnosti letos však nebylo
nýbrž naopak závazky kontrminy byly silně přece
ňovány a proto akce francouzské velkospekulae
skončila fiaskem, čímž do vlnku čelných nezdar
těchto krubů za poslední leta přibyl nový lístek. Zá-
znamy pro září byly zejmena na francouzských
trzích výše uvedenou machinací uměle vyháněny do
výše, kdežto ostatní trhy této siluaci valně nevěřily
a chovaly se zdrželivě.
Praha
11
article
Když pak spekulace seznala, že o zadržované
zboží až na sporé vyjimky nikdo nestojí, byla nu-
cena zboží prodali za cenu nabízenou, což při po-
měrné velikosti vybídek těchto vedlo ke stlačení
ceny za lhůtu záříjovou až pod úroveň terminu li-
stopadového.
Na trzích mimofrancouzských sbáňka po záříjn-
vém cukru ve Francii přivodila rovněž na počátku
mírné zvýšení ceny, které však později bylo opěl
nadobro ztraceno. Naproti tomu věnována větší po-
zornost oživlé poptávce Anglie po granulatedu, klerá
došla výrazu též ve zvýšení cen za pohotové zboží
nad záznam říjen-prosinec. Tim vzpružena byla
také koupěchtivost některých vývozních rafineril pro
pohotovou surovinu, za niž občas povolo vány
zvláštní premie.
Konečně sledovány se zájmem také zprávy
stavu řepy a vyblídkách do příští kampaně, jež však
pro posavadní svoji různost nebyly s to uděliti
trhům určitějšího rázu.
Na našem trhu se surovinou tržba pohybo-
vala se skoro stále jen v úzkých mezích, přes t
však ceny za vlivu zpráv z trhů ostatních pozvoln
se oddrobovaly. Továrny zdejší chovaly se celkem
zdrželivě, naproti tomu vyblzeno hojněji zboží mo-
ravské, které však jen zřídka nacházelo kupce. Týden
končí na naší burse směrem klidným a záznamy
K 21.65 za říjen a K 21.70 za říjen-prosinec v pa
ritě ústecké.
Na domšcím trhu s bílým zbožím došlo
tento týden k uvolnění 5proc. kontingentu na říjeu
za nezměněnou cenu K 73.— z lovárhy. Poptávk
byla dosti čilá, z rafinerií jsou však vyprodány je-
dině ony, které mohly nabízeti veškeré žádané
druhy.
Francie
Anglie
12
article
Terstský trh nepřinesl za minulý týden
žádné důležitější změny, neboť poptávka z Levanty
zase poněkuď ochabla; končíme záznamy K 27 2
až K 28.50 za centrifugální pilé pohotové a na listo
pad hlezen.
Na londýnském trhu s bílým zbožím oživla
palrně poptávka po pohotovém granulatedu, klerý
dle jakosti dociloval slušných cen. Na konec ob-
chodován náš granulated pohotový za šil. 12.— a na
řijen-prosinec za šil. 11.21/4,
Průměrné ceny našeho trhu činily:
Surovina BIlé z boží
z Ústi granul. c. pilé rafin.
korun
letos . . . . 21.69 28.57 —.— 73.50
loni . . . . . 22 65 30.07 —.— 71.50
od Nového roku:
letos . . . . 24.07 30.88 —.— 74.12
loni . . . . 21.72 28..30 —.— 69.76
Na německých trzích minulý lýden nepři
nesl celkem nic pozoruhodného, vyjma menší reali-
sace říjnové. Ceny neuhránily ne však ani tam mir
nému ústupo, který souvisel ovšem též s příznivým
počasím, které po celý minulý týden panovalo
Zřejmé z ásoby světové činily v minulém
týdnu:
Bilá
16
article
tun
tun
dle Lichta . . . 1,178.556 1,313 182 (— 134 626
dle Czarnikowa . 1,300.750 1,399 680 (— 98. 930
Povětrnost právě minulého týdne byla o
úterka za dne slunečná a teplá, naproti čemuž nocí
skoro vesměs byly velmi chladné. Řepám v dů-
sledku toho naskočilo zvlášlě v jakosti, kdežto pří-
růstek na váze vzhledem k nedostatku nové vláhy
byl jen nepatrný. Zejtřejším dnem počínaje budeu
nás kampaň zahájena ve více než v polovině všech
cukrovarů a bylo by si v žájmu snadnějšího dobý-
vání řepy přáti menšího zavlažení, které by laké
rolníkům bylo vítáno. V Německu snesly se mís y
dosti vydatné deště, které řepám přišly velice vhod
ve mnobých krajinách stěžují si však i tam do příliš
suché a tvrdé půdy. Ve Francii, jakož i v Bulgila
Nizozemí jsou s přitomným stavem řepy zcela spo-
kojeni, neboť předčí namnoze loňský.
Rozbory řep z minulého týdne, které však
vzhledem k neúplnému počtu vzorků u nás nedají
se s týdnem předminulým dobte srovnávati, poda-
vají následující obraz:
Průměrná váha
Cuker-
kořeno
chrástu nalost
gram u
proc.
Severozápadní Čechyr
18.4
lelos . . . . 402.
před týdnem . 412 269
Střední Čechy:
letos. . . . 519 341 18.3
před týdnem . 556
Východní Cechy
letos. . . . 415.
před týdnem . 379
Celé Čechy:
lelos. . . . 436
před týdnem . 43i
Rakousko- Uhe rsko:
letos (bez Uher) 447
před týdnem . 419
letos
před týdnem .4
loni . . . . 396
lelos . . . . 517
před lýdnem . 506
loni . . . . 540
Czarnikowa
Německo
Francie
Nizozemí
Čechy
východní Cecha
Uhry
lelos
17
article
Německo
Franciee
Německo
18
article
Belgie:
Belgie:
lelos. . . . 503
před týdnem . 508
loni . . . . 448
Z kolonií tento týden došlé zprávy neobsa-
buji celkem nic pozoruhodnějšího.
Belgie
19
article
Z trhů peněžních. (6. října. Zvl. zpr. „Nár. L..“
Praha. Na dnešní burse převládala sice nálada
ochablá, ale došlo k závěrkám jak v ukládacích hod-
notách, tak akciích a placeno: za 41/2% bank. dl
úpisy České průmyslové banky K 99.75, za akci
České banky „Union“ K 245.50 a za akcie strojírny
Daňkovy K 427.— (znamenáno za poslední pouze
K 426.—). Dále podáváno za akcie: První české t-
zárny orient. cukrovinek K 250. —, „Merkuru“, směn.
akc. společnosti. K 597..—, První pražské zaslavárny
K 465.—, První české akc. pojišťovny na život K
272.—, Kolínské továrny kávov, náhražků K 660. —
pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—,. Živnostenské
banky K 238.—, České spol. pro průmysl cukerní
K 168.—, Škodových závodů K 285.—, Hospodářské
úvěrní banky K 328.25, České průmyslové banky
K 415.—, Podolské cementárny K 205.—. Zajiš ťova
banky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění umělýc
hnojiv v Kolíně K 400—, První českomoravské stro-
jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltave
a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech
K 360.— peníze.
Daňkův
Škodův
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
Modřany
Český průmyslový banka
Český banka
první český akciový
Český společenský
hospodářský úvěrní banka
20
article
Vídeň. Dnešní bursa nepotvrdila včerejší pesi-
mislické posuzování otázek balkánských. Obchod ná-
sledkem dobrých nákupů, ke kterým došlo v kredit-
kách, započal značnou reprisou Kreditky stouply t
o 5 K, akcie slátní dráhy a alpinky o 3 K, tabákove
o 6 K, paroplavební o 10 K byly vyšší. Nálada byl
celkem klidná. Na polední burse chabé smýšlení
v Berlíně, zejména v báňských papírech, způsobi e
všeobeonou zdrželivost, později se však nálada zase
zlepšila, následkem lepších zpráv z Paříže, kde
stouply turecké a ruské papíry. Zdrželivost potrvala
jenom v Londýně, kde konsoly klesly. Tendence cel-
kem kolisavá a následkem ostrých výpadů z Běle-
hradu ke konci seslabena. Celkové stoupnutí kurso
jest nepatrné. Kreditky získaly 2. K, bankovní většineu
jenom neputrně stouply, akcie státní dráhy a lombar-
dy nezměněny. Paroplavební se zotavily, pražské
železářské stouply o 8 K. Na trhu k ukládání obe
zlalé renty a uherská korunní renta byly stísněny
pařižskými prodeji, bulharsská povolila, -bosenská
půjčka se zotavila, ruské papíry chabé, společná ren
ta měla dobrou poplávku. Na eskomplním trhu p-
níze nezměněny, 37/2 %.
Vídeň
Berlín
Paříž
Londýn
Běla
21
article
Berlín. Na začátku dnešní bursy převládala v
všech skupinách nálada tísnivá a kursy opět pole-
vovaly V průběhu dalším nastalo sice zpevnění zá-
znamů, nebylo však valně. Na trhu hodnot bankov-
ních zolavily se akcie Německé banky a i ostalní
akcie bank o zlomky procentní vyšší. Z titrů báň-
ských vykazují akcie železářských papírů vesměs niž-
ší kursy; lépe držely se akcie podníků uhelnodsl-
ných. Velmi tisnivá nálada, způsobená prodeji sou-
kromníků, převládala na trhu kasovním. Z cizích
papírů zolavil se ovšem mímně kurs amerických dra
a rakouských kredilek. Ruské renty pevnějši, akci
ruských bank podlehly realisacím. Paketky i Lloy
o něce vyšší. Soukromý diskont setrvai na 27/8 9.
Z pražského obilního trhu. (6. října.) Situace
obchodu s obilím doznala na dnešní burse neočeká-
vané změny. Při vysokém stavu cen a při měně ži-
vém odbytu obchodu s ječmenem nehraje tento
více první úlohy, nýbrž ustoupil spíše do pozadlía
obchod věnuje svou pozornost jiným druhům obilí.
Berlín
22
article
Tím nemá býti řečeno, že v obchodu s ječmenem do-
šlo ke zhoršení, prima a výběr jsou jako dřive hl -
dány a nejsou nabízeny dostatečně v poměru k. po-
ptávce, dnes byla také prodána položka 1200 q za
K 10.50 z Prahy, v merkantilním ježmenu byla však
tendence oslabená, scházela také návštěva kupců
z Bavor. Z Prahy znamenal nezměněně jako před
týdnem merkantilní 9.10—9.35, střední 9.40— 9.00
výběr a prima 9.70—10.30: z Čes. Brodu 9.00—10.20,
Kolína 9.65—10.15, Čáslavi 9.55, Pardubic 9.50—
9.65, Zásmuk 9.60—10.—, Kouřimi 9.65—9.85, Chru-
dimi 9.85—10.—, Mostu 10.—, Bíliny 9.90—10. —
Roudnice 9.95, Hořovic 9.30—9.60, Berouna 9.40.
Radolína 9.60, Ilostivic 9. 70—10.—, Žatce 10. 15.
Bavor
Praha
Čes . Brod
Kolín
Čáslav
Pardubice
Zásmuky
Kouřim
Chr
Most
Bílina
Roudnice
Hořovice
Beroun
Žatec
9.60
23
article
Nymburka 9.70, Říčan 9.65—10.10, Benešova 9.40—
9.65, Volic 9.30—9.50, Tábora 9.50—9.85, Měšic 9.90,
Král. Hradce 9.25, Nového Bydžova 9.30, Slaného
9.90, Zlonic 9.95—10..30, Klobuk. Loun. Zákolan
9.75—9.90, Kutné Hory 10.—, Chomutova 9.90. Kra-
lup 10.—, Poděbrad, Lysé 9.50—9.65, Přeštic 9.60—
9.80. — Pro žito byl větší zájem, ježto severí
Čechy opět vzaly z trhu značnější položky: také pr
pšenici jevili mlynáři vělší potřebu k úhradě.
U pěenice placeno o 10—15 h. u žita o 10—20h
za 50 kg více. V průběhu trhu staly se známými kurs
pešťské o 10—15 h zvýšené, tendence se pak díle
upevnila. Z Prahy znamenána pšenic e 77—81 k
10.90—12.50, z Votic 11.90. Čerčan 12.05, Čelakovic
12.10, Radolína 12.25, Berouna 12.30—12.40, Velvar
11.85—12.25, Čes. Brodu 12.20. Žito z Prahy k
10.20—10.50, z Teplic 10.60. Plzně 10.10, Benešova
10.15—10..30. Velic 10.10—10.25, Sudoměřic 9.95
Kralovic 10.20, Brandýsa n. L. 10.35. Libocha 10.50
Golč. Jeníkova 9.85, Čerčan 10.10. Pro oves jevila
se živá poptávka k úbradě, jak konsum tak i obchod-
níci, kteří maji prověsti řijnové uzávěrky, snaží se
o úhradu a musili při jinak slabě nabídce povolovati
požadavky o 20—25 h vyšší. Z Prahy placeno k
8.25—8.50, Vídeň hlásí pro oves tendenci na hausse.
Benešův
Král
Nymburk
Říčany
Tábor
Měšice
Hradec
Nový Bydžov
Slaný
Zlonice
Klobuky
Louny
Zákolany
Kutná Hora
Chomutov
Poděbrady
Lysá
9.65
Přeštice
Čechy
Praha
Votice
Čerčany
Radolín
Beroun
Velvary
Čes . Brod
Teplice
Plzeň
Sudoměřice
Kralovice
Brandýs
Jeníkov
Vídeň
9.65
kg
10
Golč
26
article
Bursovní president Z. Kornfeld o rozluce ban-
kovní. V poslední schůzi bursovní rady pešťské dolkl
se president Korníeld zajímavým způsobem otáz-
ky samostatné cedulové banky uher
ské. Je známo, že Kornfeld před jistou dobou podal
jakožto expert známé ankety bankovní písemné do-
brozdání, v níž v podstatě vyslovil se proti rozluce
zejměna vzhledem k těžkým finančním obělem, jež
by opatfení podobné způsobilo, byť i ovšem připou
štěl, že zřízení samostatné uherské banky není ne-
možným. Poněvadž vývody toholo vynikajícího ná-
rodohospodáře uherského zavdávaly podnět ke spo-
rům a byly hojně citovány k podepření názorů obou
sporných táborů, použil Kornfeld děkovného projevu
v poslední schůzi bursovní komory z podnětu dra.
Z Kornfeld
Korníeld
Kornfeld
27
article
J. Schmidia k nověmu, zcela jasnému vyjádření, je-
bož dosah vymýká se z mezí podobných projevů
má i pro nás důležitost. Kornfeld zabýval se nejprve
přesnějším určením finaněních obětí, jichž roz-
luka bankovní na Uhrách bude minimálně vyžadovati.
I když se předpokládá zvýšení úrokové míryv
Uhrách jen o 1 (jiné autority odhadují tento posun
dokonce o 26 a sami přivrženci samoslatné banky
i výše), znamená roční finanční oběť na úrocích asi
43 mil. kor. Dle výkazů peněžních úslavů uherských
odhaduje totiž K. dluhové břemeno uherských dluž-
níků na 4000 mil. K, po srážce vzájemných dluhů
peněž úslavů na 3500 mil. K, k čemuž přislupuje
ještě asi 800 mil. K, jež Uhrám půjčily ústavy za-
hraniční a jež v Uhrách byly vypůjčeny od oso
soukromých, 16 z těchto obnosů znamená tedy
ročně 43 mil. K. z čehož 4 mil. půjdou přímo do
ciziny. Dluhové břemeno osob hospodářsky slabých
a úěru potřebných se tedy rozlukou bankovní ci-
telně a těžce zvýší a přispěje jen ke
zostření sociálních proliv v Uhrách, ježto
zisk z vyšší míry úrokové poplyne do kapes osob,
resp. institucí finančně silných, které jsou s to cizím
peníze půjčovati. Proto také mylným je názor, jakoby
na udržení bankovní jednoly měly zájem jen velké
banky a ústavy, kdežto na samostatné uherské bance
je interesováno veškero obyvatelstvo. Pravý opek
je pravdou: Egoistní slanovisko každého ban-
kovního ředitele musilo by vyzníti rozhodně pro
rozluku bankovní, ježto by tato znamenala větší
příjem úroků a vyšší zúročení rozpůjčených kapitálů.
Kornfeld
Uhry
28
article
18.1
17.4
17-6
16.4
16.2
16.3
15.9
Všecky ostatní finanční a hospodářské pochyby (po-
kles a ochabnutí průmyslové podnikavosti, další stí-
žení soutěživosti s cizinou, nepřímo pok značné zvý-
šení poplatků sprostředkovacích, vliv vyššího úroku
na úrokový typ uherských státních papírů, tedy zvý-
šení úrokových břemen slátních, jež opět zaplat
občanstvo uherské atd.) jsou dle Kornfeldua ne-
poměrně nižšího významu K. se také neobává zpět-
ného přílivu uherských efektů, jejž někteři čekají po
zavedení rozluky. Naopak, bude-li uherská banka
hotově platiti, slane se papír uherský cennějším.
uherský banka
hospodářský pochyba
29
article
Kornfeld je tedy názoru, že hlavní důvod, stěžovati
si do rozluky bankovní — a to právem — leží na
straně dlužníků. Zda vývody Kornfeldovy, pro-
vanuté pokrokovým duchem, toužicím po zmírnění
a vyrovnávání sociálních protiv, dojdou ohlasu také
v politických kruzích, sluší ovšem vážně pochybo-
Z jednání druhého mezinárodního sjezdu střede-
stavovského ve Vídni. Z meritorního plenárního je
nání právě ve Vídni zasedajícího kongresu středo-
stavovského upozorniti dlužno na zajímavou předná-
šku odb. šéfa dra. Fr. šl. Juraschka o veliko-
sti a složení středního stavu v Rakou-
sku. Základem šetř. Juraschkova jsou výsledky sčí-
tání povoláni, sčítání živnostenských i zemědělských
závodů a konečně známá výborná slatistika osobní
daně důchodové u nás. Srovnáváním těchto vzájemně
se doplňujících statistických dat pokusil se J. vyči-
sliti počet osob a dále i jejich rodin, jež patří k
Kornfeld
Kornfeldův
František
Juraschka
Vídeň
30
article
středníru stavu zemědělskému, dále živnostenskému
a konečně ke středním stavům všech ostatních po-
volání. Ve středním stavu samém rozeznává J. zvlášt-
ní vyšší a zvl. nižší vrstvu. Do spodní vrstvy země-
dělských středních stavů řadí majitele závodů s pro-
duktivní plchou 2 až 5 ha, ve vyšší vrstvu ma-
jitele závodů e 5 až 50 ha produktivní půdy, jakož
i část zřízenců se středním důchodem. Ke spodní
vrstvě živnostenského středního stavu řadí se ma-
jitelé závodů s 25 osobami, k vyšší vrstvě majílele
závodů s 6—10 osobami a opět část lépe situova-
ných zřízenců. Rodinné příslušníky jednotlivých
těchto kategorii výrobních lze pak určiti jednak po-
mocí dat o sčítání závodů a výše zmíněné statistiky
daňové, jednak dle dit o povolání obyvatelstva. Tím-
to postupem určil J. pro spodní vrstvu zemědělského
středního stavu při počtu asi 955.000 majitelů zá-
vodů celkovou sílu její na 3,400.000 osob, vyšší vrstvu
při 973.000 majitelů závodů a asi 12.000 zřízenců
na 3.700.000 hlav. U živnostenskéhe středního stavu
činí nižší vrstva při 728.000 majitelích závodů cel.
ha
31
article
kem 2,200.000 osob, vyšší vrstva 61.000 majitel
závodů a zřízenců a v celku 190.000 osob. Při ze-
mědělství tvoří tedy střední stav asi 52%% všeho ze-
mědl, obyvatelstva, při živnostech jen asi 29%% vše-
ho živnost. obyvatelstva. V ostatních třídách povolání
lze páčiti střední stav asi na 1 mil. duší. Závěrem
svého zkoumání podává J. roztřídění všeho obyvatel-
stva v Rakousku ve 4 vrstvy. Nejvyšší sociální vrst-
va čítá asi 100.000 rodin, jež representuje celkem
okrouhle 300.000 osob. Ve vyšší vrstvu středosta-
vovskou řadi se asi 1,100.000 rodin se 4.040 000 oso-
bami, v nížší vrstvu 2 mil. rodin s 61/4 mil. pří-
slušníky. V nejnižší třídě lidové nalézá se však
2,160.000 majitelů malozávodů a 41/4—5 mil. ná-
mezdního dělnictva i s jich rodinami, celkem
14.730,000 osob. Střední slávy jsou tedy svou vyšší
vrslvou asi 16%, nižší asi 25% zastoupony ve ve-
škerém obyvatelstvu, celkem tedy 41%%. Na nejvyšší
třídu sociální připadá jen asi 12%, kdežlo na nejnižší
plných 58% obyvatelstva. Tento výsledek blíží se
značně svédobému zkoumání prof. Schmollera
pro Německo (dle dat r. 1895), který určil nejvyšší
třídu na 27%, oba střední slavy na 23, resp. 312%a
nejnižší vrstvy 446, uvážíme-li větš blahobytv
Německu, jakož i že od r. 1895 třídy dělnické značně
vzrostly. Relerát Juraschkův přijat byl s pochvalou
Sjezd ulvořil potom 3 sekce a to pro úvěrnictví,
školství a podporu živnosti. Sekce pro
úvěrnictví rozdělila se na část zemědělskou a část
živnostenskou. Projednána byla pak celá řada zají-
mavých referátů, z nichž budeme moci se zminiti
jen o některých nejdůležitějších.
profesor
Schmoller
Juraschkův
Rakousko
Německo
000 osa
32
article
Český akciový pivovar v Č. Budějovicích doko-
čil dnem 30. září t. r. svůj trináctý výrobní a obchod-
ní rok. Docllené výsledky znamenají opětný zna-
menitý pokrok tohoto závodu, této chlouhy Čechů bu-
dějovických. Odbyt piva sloupl k imposantní číslici
136.354 hektolitrů, tedy proti roku loňskému
asi o 9000 hl. Jak pozoruhodný to rozvoj za dobu
pouhých třinácti let, uvážíme-li, že odbyt prvého
roku (1896) činil pouze 35.224 hl. Stále postupující
rozvoj českého akc, pivovaru v Č. Budějovicích jest
důkazem, že závod ten jest dobře zakotven v přízen
obecenstva i že jest odborně a obchodně výborně
veden. Takový závod nemusí se báti hrozeb
nástrah, jakými saží se proti němu sperovati kartel
pivovarský ve své hamižné a nemravné akci
Uherské „Svůj k svému“. Uherský ministr orb
dr. Daranyi vyzval v přípisu, zaslaném Zemskému
zemědělskému spolku, všechny hospodářské školy a
hřebčince, aby svou potřebu hospodářských strojů
uhražovaly jen u uherských továren
Utvoření evropského svazu továren lahví. Vyjed-
návání mezi francouzskými továrnami lahví a evrop-
ským svazem lahvovým vedlo konečně k zásadní de-
hodě.
Londýnská aukce vlny. Jemná vlna jest pevná
a 5% nad začáteční cenou. Jinak je vše stálé.
Čecho
Daranyi
Č . Budějovice
Český akciový pivovar
33
article
Nová akciová banka v Slavonsku. Živnoslenská
banka přovzala obchod firmy Sorger Welssmayer a
spol. v Oseku a utvoří spolu s touto firmou akciovou
banku s kapitálem 2.5 mil. K
Dodávky pro o. k. státní dráhy. Ředitelství stát-
ních drah v Praze zadá na rok 1909 řízením ofert-
ním dodávku následujících materialií: 1. Různých
materialií ke svícení, cídění a ucpávání, jako: asbestu,
knotů, smolných pochodní, konopí, hadrů, jutových
vláken, vlny k cídění atd. 2. Zboží střížného a růz-
ných posamentů. 3. Zboží provaznického. 4. Zboží
pryžcového, 5. Zboží koženého. 6. Zkoží sklenář-
ského. 7. Zboží karláčnického. 8. Dextrinu a lihu.
9—11. Práce rytecké, truhlářské, bednářské a kolář-
ské. 12. Zařízení lůžkové. 13. Železný nábylek, váhy
stříkačky pro stanice, železné sloupky ke svítilnám
a skříně na jízdné lístky. 14. Různé nástroje. 15.
Předměty brašnářské, teploměry a hodiny. 16. Cej-
chování a udržování staničních vah. Oferty nade-
psané: „Oferta na dodávání různých materialií“ po-
dati dlužno u řečeného ředitelství nejděle do 25. října
t. r. 12. hod. v poledne.
Insolvence. Kellner a Witt, obchod v Debrecíně.
— Karolina Šimonová, kramářství v Horním Růžo-
dole. — H. Ludvík, obchodník v Roudnici. — Ludvik
Büchler, obchod se střižným zbožím v Pešti. — Václ.
Šturm, obchodník v Trulnově. — Edlmund Unger.
obchodník ve Vídni XIII. — Jan Reindl, výkroj koží
v Inšpruku. — Moessmer a spol. ve Vidní VIII.
Trhy. Příští hlavní trh na dobylek v Sobě-
slavi konati se bude v pondělí dne 12. října t.' r. —
Priští výroční trh pouze na koně a hovězí dobytek
bude v Nymburce ve středu dne 14. října 1908.
Kellner
Witt
Šimonová
Ludvik Büchler
Václ
Šturm
Edlmund Unger
Reindl
Slavonsko
Osek
Praha
Debrecín
Horní Růža
Roudnice
Pešť
Trulnov
Vídeň
Sobě
Nymburk
Nová akciový banka
Živnoslenský banka
Sorger Welssmayer
akciový banka
36
title
Celé státní z r. 1860 . . . ..
37
article
Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa.
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná červencová .
42procentní » říjnová . . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
Bi/aprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka.
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypol. banky kr. českého
41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4%
Losy
Praha
ústřední banka
39
article
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
40
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
. »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Živňostenská . . . . . . .
moravska eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak, pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha
Pardubická (Jihosev. něm, spoj.).
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duche. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . ..
Státní dráha . . . . . . ..
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha.
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Brněnská strojírna
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská spolednost
Západočeská
Poldina hut
Pražska želežářská společno sť
Alpská báňská
Rýmavskomuráňská želez. spol
Hirtenhergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veltschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Devisy a valuty:
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Poldin
Čechy
Štyrsko
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Český cukerní společnost
Hirtenhergský továrna
41
article
95.35
95. 40
Paříž . . . . . . . . . ..
95.20
95.22
Curých . . . . . . . . . .
239.42
Londýn . . . . . . . . . . 239 40.
Německá místa . . . . . . . 117.41
117.45
117. 40
Říšské marky v papírech . . . 117.41
19. 11
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12
Rubl papír . . . . . . . . 2517/% 251 50
Lira . . . . . . . . . . . 95.30 95.25
31/2 31/2 - 3
Soukromé (sazby eskontní) . . . 44 —5 41/% —5
Po silném zotavení průbéh namnoze kolfsavý.
závěrek nejednostejný.
K. Z Vidné, 6. října. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 634 50, uherské kre-
ditky 738.50, anglobanka 294.—, bankovní jednota
524.50, unionka 546.50, länderbanka 437.—, státní
dráha 688.—, jižní dráha 121.50, polabská dráha
447 50, severozáp. dráha 450.—, turecké tabákové
380.50, rýmavsko muráňské 555.50, alpinky 662 50.
květnová renta 95.70, uherská korunová 91.85.
turecké losy 178.50, marky za hotové 117.41, ultimo
117.43. Smýšlení klidné.
K Z Vidně, 6. října. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbolí
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45.
196 671/2, Bukurešť na krátké lhůty —
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.-
Brussel na delší lh. —.—, — —, Německo šek na-
krátké lhůty za 100 mk. 117.35, 117.55, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.35, 239.70, Londýn na delší lh
—.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.-
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir . 95. 25
95.40, Ialie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—. Petrohrad delší lh. 251.—, 252.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.371/2, 95.521/2, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95 271/2, 95.421/2 na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.271/2, 95.421/2, na delší th. —.—
Paříž
Londýn
Bukurešť
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Curych
Basilej
Ialie
rubl
50
Italia šek
42
article
Petrohradská bursa.
z Potrohrada, 6 tíjna. (Zpráva Zivnost banky.
6. října 5. října
Dískontní . . . . . . . . 431.— 424 —
Baku . . . . . . . . . . . 368 — 379 —
Caspienne . . . . . . . . . 3950. 4000 —
113.—
Sormovo . . . . . . . . . 112 —
190) —
rusko čínská banka. . . . . . 187.—
292 —
Ruská průmyslová banka . . . 287. —
123 —
Petrohradské metallurgické . . . 123.—
Kolomna . . . . . . . . . 177.—
182 —
Putilovské železo . . . . . . 87.—
87.50
180 —
Fénix. . . . . . . . . . . 178 —
Ruské papíry v Berlínš.
Z Berlína, 6. října. (Zpráva Živnost. banky.)
6. října 5. října
96. 40
96 10
41/2procentní ruská renla 190b . .
81 90
81.70
4procentní ruská renta 1902 . .
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
3t/aprocentní ruská zlatá renta ..
158.—
160.—
petrohradská diskontní banka . .
137.—
135 60
petrohradská mezinárodní banka.
130.75
ruská bauka pro vnější obchod . 130.40
Berlínská bursa.
Z Berlína, 6. října. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.)
5. října
6. října
199.12
Rakouské kreditky . . . . . . 199.75
Diskonto . . . . . . . . . 177.50.
177 82
238 50
Německá banka. . . . . . . 238. 20
167.50
Sormův
Ruska
Putilovský
Fénix
Bak
Kolomna
Berlín
čínský banka
průmyslový banka
německý banka
zpráva Zivnost banka
Dískontní
43
article
Závěrečné kursy
6. října 5 října
95.70 95.40
98. 40
98. 60
95.40
95.60
98 55
98.65
114.65 115.35
95 70
95.95
86 40
86 40
110 50
109. 75
91. 85
5 říjen
44
article
Obchodní společnost . . . . . 166 37
147 50
Drážďanská banka. . . . . . 146 60
Spanělské exterieury . . . . .
Bochumské ocelárny . . . . . 223.—
224 10
Lauřina hut . . . . . . . . 205. 25
2006.50
59.25
59.60
Dortmund. Únion lil. C.. . . .
203.60
Harpénská uhl. spol. . . . . .
203.75
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
hut
Dortmund
drážďanský banka
Harpénská uhl . společenský
45
article
105.10
101.4
138. 50
139.50
Z kasovních papírůi
Concordia
322.50
Eschweilské
196 25
Geisweidské
165 25
Hochdahl
96.75
Katovické
. . . . . . . . 233.50
Wilhelm
. . . . . . . . 271 —
Phönix .
. . . . . . . . 180). 10
Rh. Stahl
. . . . . . . . 171 10
Schalker
Westphalia
209.25
184.—
Rh. Metall
90 90
. . . . . . . 154.50
Donnersmark
. . . . . . . 293 —
Huidschinský
Vulcan . . . . . . . . . . 241.50
Bismark . . . . . . . . . 280.—
Caro. . . . . . . . . . . 97.—
Hoesch. . . . . . . . . . 218.75
45.75
Georg Marie . . . . . . .
Königsb. . . . . . . . . . 206.25
Nordstern
Z Berlina, 6. října (O 1 hod. 15 minut odpol.)
Kreditky 193 25, státní dráha 147.—, lombardy 22.75.
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 6. října (K. k.) Kreditky 199.60, ber-
Iinská obchodní 166.43. darmštadtská banka 127. 50.
nčmacká banka 233.—, diskonto komand. 177 .4),
drážďanská banka 146.5), národní banka 119. 40,
státní dráha 147.20, lompardy 22.80. Kanada 176 —,
Gotthard 80.—, dráha Henri 124.50, bochumsvé
223—, dortmundské 59.20, Laurina huť 205.20.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 192.10. harpens «é
203.70, Hibernia —.—, Packet 105.—, Lloyd 82.70,
dynam. trust 158.—. Smýšlení pavnější.
Z Fiankiurtu, 6. října. (Telegr. závěr, kursy.)
Úzěrní akcie 199.— akcie společnosti státní dráhy
147.20. lombardy 23 80, papír. renta —.—, stří-
brna renta 9870 rak. zlatá renta 98.—, 4% rak.
korun. renta 95.30, unerska zlata renta 92 40, uher.
korunová renta 91 60. Smýšlení volné.
Z Frankfurta, 6. října. (Dodat. bursa. Úvární
akcie 199.70, stální drana 147.20. lombardy 22.50.
Wilhelm
Stahl
Cara
Georg
Marie
Gotthard
Henri 124.50
Lloyd 82.70
Huidschinský Vulcan
Berlín
Kanada
Phönix
drážďanský banka
národní banka
119
Laurin huť 205.20
Hibernia
Packet 105
Concordia 322.50
Eschweilský 196 25 Geisweidský
165 25 Hochdahl
46
article
Packet
Turecké losy
48
article
96 — 96.—
97.20 97 60
8920 89.20
99.75 99.75
98.— 98.—
100.— 100.—
151. 85
217.—
261 .25
472.50
488.—
143.25
178 25
49
article
151.75
217 25
26 1.25
472.50
488. —
141 15
472.50
50
article
Orensfein
Hasper
52
article
415.—
388.25
1743.—
293.50
436 50
584.—
634. 25
738.—
1052.—
514.—
546.—
453.—
53
article
415.—
388 25
1745
295.—
433.50
582.—
632.50
739.—
1053.—
512 25
543.—
454.—
1951.—-
562.—
449.—
450.—
446.—
448 —
400 —
55
article
Pražská bursa.
57
article
V Praze, 6. října. Oficiální záznamy znějí:
Praha
58
article
554.—
687.25 687.50
121.75
122.25
491.—
990 . —
425.—
59
article
Zástavní listy české hyp. banky 59%
60
article
990 —
423 —
31/v
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
. . (v K) 4 %
Mel. úpisy , „ . (ve zl.) 4%
62
article
283 50
428. —
955.—
717 —
438 —
263 4 —
609.50
557.—
925.—
63
article
426.—
950.—
714.—
436 —
425.—
2640. —
662 50
595.—
923.—
557.—
580.—
476 —
64
article
ž. . . . » (VK) 4 0
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky. . .
Dlužní úpisy Živnost, banky 41/2
Dlužní úpisy České prům. banky 4 42
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitalen . . . . 40%
Zástavní listy mor. hyp. banky 5
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/p2 e
hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy . .
Zeleznič.
Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 4 1/2 0
„ Rak.uherské banky 4 %
.. Dolnorak. hypr ústavu z 9 %
Kom. dl. úp..
„ „ 31n
Zástavní listy Rak. hyp. banky 490
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30 0
Buská státní půjčka z r. 1906 59%
Únorová společná renta (v pap.) 4.20
Dubnová ,
(ve stř.) 4.2 ,
Květnová . . (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 ,
Rakouská zlatá renla
korunová renta. . . 490
investiční . . . . 31/p
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojícna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká spole nost gukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . . .
Poldina huť . . . . . . . »
Pražská železhřská společnost .
První česká raf. v Modřa nech
tov. orieul. cukrov.
Hal
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Český průmyslový . banka
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
Dubnová
66
article
Trhy na zbotí.
Pražská plodinová bursa, 6. října.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pienice
česká 1908 77—81 kg 11.80, 1240, rakouská —. —,
—.—, uherská — kg —.—, —.—, vadni —.—,
—.—, žito české nové 1908 72—75 kg 10 20,
10.50; ječmen výběr 10.10, 103), I. jakosti 9. 70,
9.85, střední 9.40, 9 50, merkant. 9.05, 9 25; o ves
prima 8.40, 8.50, merkantilni 8 25, 8.35, oves k setí
0.—, 0.—, kukuřica 1905 8.65, 8.75, 1907 9 80,
9.90, cinquantinová 1907 10.50, 10 60; vike v če,
ská 9.50, 9.75, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—
0.—, pohanka 0.—, proso 0.—.
Mlžnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše
ničná mouka č. 0 K 37 50, 38.—, č. 1 36.50, 37 .—
č. 2 39.50, 36.—, č. 3 33 50, 34.—, č. 4 32.—, 33.—
č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26..50, 27.—
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. 1. 32.—, 32 50, č. I.
31.—, 31.50, č. III 27.—, 28., č. IV. 20.—, 21.—
pšeničné otruby jemné 14.—, —.—, hrubé 14.—-,
—.—, otruby žitné 14.—, —.—, krupice 37.50, 38.—
prach 15.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 30
45.—, 46.—, čís. 20 44.—, 45.—, čis. 0 43.—, 44. ——,
čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.—
39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35. —, 36.—, čís.
7 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28 —,
čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.—
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1907
23.—, 24.—, modrý ruský —.—, kmin český 50.—,
50.50, holandský 51.—, 52.—, lněná sumena haličská
—.—, —.—, konopná semena haličská 12.—, 13.—,
konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908
50.—, 64.—, prostý kokolice 1908 53.—, 67.—, bílý
1908 47.—, 62.—, švědský 60.—, 75.—, úročník —.—,
thymolée —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vičenec
(ligrus) 15.50, 17.50, dvojsečný —.—, —.—, řepka
kg
39.50
41
67
article
333.—
198.—
168.25
235 50
273 —
180 40
171 80
209 —
18575
9.1. 75
155.90
300 —
241.50
245.75
218.50
46.50
208 —
68
article
Peuize ] Zbokí
102.— 103.—
97.60 9B 6
9).— 91.—
99.50 100.50
72
article
100.30
96. 75
95 25
96.50
101.70
97 50
94.50
73
article
100.—
103.25
95.75
94.25
95.50
100.70
96.50
100.—
93.50
93 50
93.50
100.25
94 5
94.25
93.80
94.5)
89.25
97.75
89.25
75
article
99.25
88.25
26.75
88.25
77
article
78 20
98.60
98 80
98 65 98.8
95.70 95.91
95.60 95.-80
114 60/ 114.80
95.95 96 15
86.40 86. 60
245.50 246.50
415.— 420.—
200.— 103 —
388 25 390.—
526.— 530.—
274.— 274 —
444.— 150.—
238.50
238.—
568.— 570 —
850.—910.—
426.— 428.—
168.— 174 —
860.— 320. —
410.— 421.—
205.— 208. —
425.— 428 —
264) 2650
350.— 380.—
250.— 270.—