1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 7. října 1909.
Praha
4
article
No ranní a odpol. IIst,
před p lácí ne-
v Praze v sdualalislaai
na mřsle . . . . . . 2
na čtvri leta . . . . 6 K —k
s dvojí donáškon
na měsíe
Ba čtvit leta
ve slialk ácht
na nětíe . . . . . . 2 K 30h
Poštout
na něsíe
n štrrt laia . . . . 9 K 60
s drojí zísilken
na paěsle
v .. . ik ei
Praha
8
article
Annexe Bosny a Hercegoviny
prohlášenal
Annexe Bosny a Hercegoviny
prohlášenal
Z Vídně, 6, října 1908 (K. k.)
Zejtřejší (středeční) »Wiener Zei
tung« uveřejní tyto vlastnoruční listy
císařovy:
Milý svob. pane Becku !9)
Rozhodl jsem se rozšířiti práva
Své svrchovanosti na Bosnu a Her-
cegovinu a uvésti posloupnost, platnou
pro Můj dům, v platnost též pro tyto
země a poskytnouti jim zároveň
ústavní zřízení. Sděluje Vám zároveň
opisy vlastnoručních listů, jež jsem za tou
příčinou zaslal ministru Mého domu a za-
hraničních záležitostí a Měmu společnému
ministru financí, vyzývám Vás, abyste ve
smyslu par. 5 zákona ze dne 22. února
r. 1880 ř. z. č. 18 učinil přiměřená opa-
tření, aby potřebné předlohy byly říšské radě
podány.
V Budapešti, 5. října r. 1908.
František Josef v. r.
Beck v. r.
*) Analogický vlastnoruční list byl zaslán král
uherskému ministerskému předsedovi.
Milý svob. pane Aehrenthale!
Prodchnut Jsa nezvratným přesvědče-
ním, že vysoké kulturní a politicke
účely, k vůli nimž rakousko-uherské
mocnářství přikročilo k obsa
zení a ke správě Bosny a Herce-
goviny, jakož i že úspěchy posavadní
správy, dosažené za těžkých obětí
mohou býti trvale zabezpečeny jen poskyt-
nutím ústavních zřízení, potře-
bám správy přiměřených, k jichž
vydání jest však nezbytným předpokladem
vymezení jasněho a nesporného
právního postavení obou zemí, roz-
šiřuji práva Své svrchovanosti na
Bosnu a Hercegovinu a uvádím záro
veň též pro tyto země v platnost po
sloupnost, platnou pro Můj dům.
Na důkaz pokojných úmyslů.
jimiž jsem se při tomto nevyhnu-
telném rozhodnutí řídil,
nařizuji zároveň, aby vojsko Mé
armády, nalezající se v san-
džaku novopazarském, sandžak
ten opustilo.
V Budapešti, 5. října r. 1908.
František Josef v. r.
Aehrenthal v. r.
Wiener
Beck
František Josef
Aehrenthale
Aehrenthal
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Bosna
Budapešť
Hercegovina
Heracegovin
9
article
Mlilý barone Buriane?
Rozhodl Jsem se uplatniti práva Se
suverenity, jakož i pro Můj dům platný
řád o posloupnosti také pro Bosnu a Herce
govinu. Současně odevzdávám Vám
provolání k obyvatelstvu těch t
zemí a ukládám Vám, abyste za
řídil potřebné pro uveřejnění
Jest Mi neochvějným cílem a jest Mojí pev-
nou vůlí, aby pří lušníkům Bosnya
Hereegoviny plně poskytuuta a za-
jištěna byla občanská práva. Mimo
osobní svobodu a svobodu víry.
bezpečnost majetku, cti, mravo
a zvyklostí, mimo zachování do-
mácího práva a svobody tisku,
jež právě platnými zákony jsou zajištěny,
budou pod výslovnou ochranou zákonnou
volnost pobytu, jakož i listovn
tajemství, které již nyní přesně jsou
zachovávány, vykonávání spravedlnosti při-
slušným soudcem, právo petiční, právo
spolkové a shromažďovací.
Burian
Bosnya Hereegovina
Bosna
10
article
Proniknut přesvědčením, že povolení
ústavních zřízení naléhavě jest zá
dáno kulturním stavem obyvatelstva, potře
bou účinné ochrany již teď anebo v bu
doucnosti zákonem uznaných občanských
práv, nařizuji tímto, aby potřebám oby
vatelstva po přiměřené účasti na práci
při zemských záležitostech vyhověno bylo
zřízením zemského zastupitelství
ve formě, která by šetřila poměrů
vyznání, jakož i zděděného sociál-
ního rozvrstvení obyvatelů. Zastupi-
telský sbor, jenž má býti vybudován
na zásadách zájmového zastou-
pení, má býti pokud možno věrným odle-
skem národnostních, náboženských
a politických poměrů, jež v obou zemích
trvají. Pročež vynikající hodnostové,
dále osoby, které vzděláním a blaho-
bytem jsou v popředí a pak obyvatelé měst
a venkova mají býti zastoupeni ve z vlášt
ních kuriích a voliči každé kurie mají
hlasovati podle vyznání odděleně, netoliko
aby uchráněna byla poruchy dobrá shoda
mezi jednotlivými vyznáními, nýbrž aby též
každému tomuto vyznání byl zabezpečen
poměrný počet zástupců.
Působnost bosensko - hercegovin-
ského zemského sněmu bude se týkat
bez újmy okresních zastupitelstev, jež budou
zároveň zřízena, zákonodárství a kon-
troly, jež týkají se správy a vykonávání
spravedlnosti jen v Bosně a v Hercegovině.
Aby obyvatelstvu nově na-
bytých zemí dostalo se tudíž du-
kazu Mé vážné snahy po zabez-
pečení jich právního stavu a p
uspokojivém uspořádání jich
domácích záležitostí, vyzývám Vás,
abyste Mi se vším urychlením po-
dal předlohy, jež by ve smyslu těchto
zásad měly býti vypracovány, aby nová
zemská ústava mohla co nejdříve
nabýti platnosti.
V Budapešti, 5. října r. 1908.
František Josef v. r.
Burian v. r.
František Josef
Burian
Boseň
Hercegovina
Budapešť
uznaný občanský práv
11
article
Proklamac
Proklamac
k bosensko-hercegovinskému lidu
My, František Josef I., císař rakouský
král český atd. a Apoštolský král uherský
obyvatelům Bosny a Hercegoviny.
Když před jedním lidským věkem pře-
kročilo Naše vojsko hranice Vašich zemí.
dostalo se Vám ujištění, že vojsko
to nepříchází jako nepřítel, nýbrž
jako přítel, prodchnuto jsouc nejlepší
vůlí učiniti přítrž zlům, jimiž Vaše vlast po
mnoho let tak těžce trpěla. Toto slovo, jež
dáno bylo ve vážné chvíli, bylo poctivě
splněno. Stálým úsilím Naší vlády bylo, aby
klidnou zákonností a usilovnou činností ve-
dena byla země šťastnější budoucnosti vstříc.
K Naší velké radosti smíme říci, že sěmě.
jež bylo tehdy zaseto do brázd zkypřen
půdy, bohatě vzešlo.
Vy samí považujete jistě za dobrodiní.
že místo násilí a útisků zavládl pořádek
bezpečnost, že se rozvíjí obchodní život, že
uplatnil se ušlechťující vliv rozšířeného
vzdělání a že pod záštitou urovnané správy
každý může se radovati z ovoce své práce.
Na této dráze bez oddechu pokračovati, jest
nás všech vážnou povinností.
Bosna a Hercegovina
František Josef I
12
article
Majíce tento cíl před očima uzná-
váme, že přišla chvíle, abychom
obyvatelům obou zemí podali nový důkaz
Své důvěry v jich politickou zralost. Aby.
chom Bosnu a Hercegovinu při-
vedli na vyšší stupeň politickéh
života, rozhodli jsme se dáti obě-
ma zemím ústavní zřízení, odpo-
vídající jich poměrům a po-
všechným zájmům a utvořiti tak
zákonný podklad pro zastu po-
vání jich přání a potřeb. Máte
spolurozhodovati, když na dále rozhodováno
bude o záležitostech ve vaší vlasti, která
jako dosud bude míti zvláštní správu. Pro
zavedení této zemské ústavy jest však ne-
vyhnutelným předpokladem utvořen
jasného, nesporného právníh
postavení obou zemí.
Z toho důvodu, jakož i pamětliv
toho svazku, jenž v dávných dobá ch
trval mezi slavnými našimi předk
na uherském trůně a těmito země-
mi, rozšiřujeme právo Naší suvere-
nity na Bosnu a Hercegovinua
chceme, aby také v těchto zemích
platila pro Náš dům platná po-
sloupnost. Oběma zemím dostane se tím
všeho blaha, jež poskytnouti může trvalé
upevnění dosavadního spojení. Nový řád
bude zárukou, že kultura a blahobyt zahostí
se trvale ve vaší vlasti.
Bosna a Hercegovina
Bosna
13
article
Obyvatelé Bosny a Hercegoviny!
Obyvatelé Bosny a Hercegoviny!
Mezi mnohými starostmi, nakupenými
kolem Našeho trůnu, nebude na posledním
místě starost o materiální a duševní vaše
blaho. Vznešená myšlenka rovného práv
všech před zákonem, účast na zákonodárství
a správě zemských záležitostí, stejná ochrana
všech náboženských vyznání, jazyka a na
rodní svéráznosti — všech těchto vzneše
ných statků budete plnou měrou požívati.
Svoboda jednotlivce a blaho celku bude
vůdčí hvězdou Naší vlády v obou zemích
Ukážete se za to jistě hodnými důvěry ve
vás kladené, a to oddaností a věrnost
k Nám a k Našemu domu. Doufáme tudíz
že ušlechtilý soulad mezi knížetem a lidem
tato drahocenná záruka veškerého státního
pokroku, bude nás vždy provázeti na spo
lečné cestě.
Vyklizení rakouského vojska ze
sandžaku novopazarského.
Z Vídně, 6. října. Současně s vlast
noručními listy a proklamací, který-
mi se vyhlašuje annexe Bosny a Her
cegoviny zrušuje se turecká
konvence z měsíce dubna r.
1879, týkající se Nového Pazaru
S vyklizováním posádek
sandžaku novopazarském
bylo již započato a do pozej-
třka bude hotovo. Uspíšení to
děje se z té příčiny, že jest obav
před insultacemi vojska s
strany tureckého obyvate
stva.
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Bosna
14
article
Publikování provolání k obyva-
telstvu.
Publikování provolání k obyva-
telstvu.
Z Vídně, 6. října (12 hod. v noci.) Pro-
klamace k obyvatelstvu bosensko-
hercegovskému byla během večera
noci telegraficky sdělena příslušným
úřadům v Bosně a Hercegovině, jimi
uloženo, aby ji zítra (ve středu) ještě
před svítáním veřejnými vyhláškam
(plakáty) oznámily.
Vládní výklad vlastnoručních listů
a proklamace.
Z Vídně, 6. října. Na šesfou hodinu
večerni povolal k sobě zdejší zástupce všech
zahraníčních novin odborný chef v za-
hraničním ministerstvu Jettel a na tuté
dobu zástupce vídeňských a rakouskýeh
novin odborný chef v ministerském předsed-
nictví tajný rada dr. Sieghart.
Oba sekční chefové podali k vla stno
ručním listům cisařovým, s věd-
čícím bar. Beckovi a dru. Wekerlovi
dále ministru zahraničních záležitosti baronu
Aerenthalovi a ministru společných i-
nanci a správci zemí zabraných bar. Buria-
novi a konečně provolání k obyva
telstvu bosensko-hercegovskému
— vládní výklad, který zní takto
»Opatření, ke kterémuž odhodlala s
koruna, jest skutek konservativní, po-
něvadž Turecko, resp. sultán, nepozbývá
žádných práv a rakouský císař
král uherský nenabývá novýeh
práv. Tento vykonával dosud v obou zemíci
okupovaných veškeré praerogativy panovnické.
nařizoval odvod vojska, ukládal berně a vyko-
nával administrativu obou zemí. Těchto praero-
gativů sultán dávno petbyl.
doktor
Sieghart
Beck
Aerenthal
Vídeň
Boseň a Hercegovina
Turecko
15
article
Zákon ze dne 18. dubna 1880 zůstan
v platnosti a poměr obou zemí k monarchii s
nezmění. Obě země nebudou posílati delegáty
ani do parlamentu uherského, ani do parla-
mentu cislajtánského, ani do rakouské delegace
ani do delegace maďarské. Jak Busna tak Herce
govina budou zvláštním územím a dostano
samostatný parlament, který se teprve vybu-
duje. Bosna a Hercegovina dostanou zemskou
správu a zemské zastupitelstvo. Bylo třeba dlou-
hého vyjednávání s uherskou vládou, nežli se
dospělo k rozhodnutí.
Zabrání obou zemí stalo se nezbytnost
převratem, kterýž udál se nedávno v Tureck
a který bude míti v zápětí obnovu ústavnost
tam. Zavedení konstituce v zemích okupovaných
jest však nemožno dotud, dokud není ustálen
poměr obou zemí. Musí býti vidno, kdo je
souverén a pán v nich. Kromě toho bylo třeb
přikročiti k činu celému světu patrnému vzhle-
dem na agitaci, provozovanou z království srb
ského v Bosně. Na důkaz, že Rakousko ne
provádí žádnou politiku výbojnou, vzdává se po
sice, kterou mělo v Novém Pazaru.«
Bosna a Hercegovina
Boseň
Rakousko
Nový Pazar
16
article
Válečná nálada v Srbsku.
Z Bělehradu, 6. října. (K. k.) Pouhá
obava před annexí Bosny a Hercego
viny vyvolává nejsilnější rozechvění
obyv telstva. Vláda musila se proto posta-
rati, aby zvýšením kádrů vojs k
udržela pro všecky eventuality
státní moc úplně ve svých ruko
Srbské listy obracejí svou celou p
zornost k otázce annexe Bosny a He
cegoviny.
»Politika« vydala provolání k bělehrad
skému obyvatelstvu se slovy: »Vla st v ne
bezpečí«.
Z Bělehradu, 6. října. (K. k.) Úřadni
list uveřejňuje královský úkaz, jím
se povolává do cvičení ke zbrani n
ležitý počet záložníků. Déje se tak, jak
jiné listy zaznamenávají, výhradně vzhledem
k obavám před annexl Bosny a Hercegoviny.
Sp. Z Bělehradu, 6. října. (Pův. teleg
»Nár. Listů«.) Odpoledne sešel se před pomníken
knižete Michajla dvacetitisícný meeting běle
hradských oběanů. Řečníci všech politi-
ckých stran a sjednocené srbské omladiny prote-
stovali proti annexi Bosny a prohlašovali, ž
srbský národ musí býti hotov bojovati na živo
a smrt proti rozdělení živého těla srbského
Přijata resoluce, v níž žádá se, by srbská vlád
a národ srbský vykonali svou povinnost na
obranu srbských národních zájmů. Bělehradský
meeting veškerého lidu Srbska osvědčuje svou hoto
vost obětovati život a jmění za Srbstvo.
Nálada je válečná.
Vláda nařidila úřadům ochranu pořádku
Národ je pohoršen na Rusko.
Srbsko
Bělehrad
Bosna
Bosna a Hercegovina
Rusko
17
article
František Josef v. r.
František Josef
18
article
Vyslovi se delegace pro annexi?
Z Vídně, 6. října. O páté hodině večern
konala se u ministra zahraničních záležitost
bar. Aerenthala porada členů rakousk
doleg a c e, právě ve Vídni meskajících.
Vypravuje se, že společná vlá da
spoléhá, že v delegacích budo
hlasovati pro nový poměr Bosny
a Hercegoviny k monarchii všichni
členové panské sněmovny, kterýc
je 20, Poláci ze sněmovny poslanecké
Slovinci, Chorvaté, Čechové a kre-
sťanští soci álo vé.
Naproti tomu však, že společná vláda nen
jista, jak zachovají se delegáti, kteří vyšl
z řad t. zv. svobodomyslných po
slanců německých, zejmena ze zem
koruny české a z alpských zemí.
Vypravovalo se dále, že tito j so
proti zabrání Bosny a Hercego-
viny a proti rozšíření souverenity
císaře rakouského na země ty z toho
důvodu, jelikož obávají se, že tímto z
bráním budou posilněni Slova ne
v obou polovinách říše a že slo
vanský vliv, plynoucí z nových dvou zemí.
v dohledné době se ukáže také ve staré
monarchii.
Následník trůnu do nových zem
dedičných.
Z Vídně, 6. října. Proslýchá se, že ná-
sledník trůnu, jakmile budou dele ga-
cemi a tolikéž oběma parlamenty vyřízeny
osnovy zákonů, kterými se prohlašuj
Bosna a Hercegovina zeměmi, pro něž je plat-
ná dědičnost a suverenita císaře
rakouského, vykoná cestu Herce-
govinou a Bosnou, kterou chysta
již před několika lety.
Polák
Chorvat
Čecho
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
panská sněmovna
19
article
Žádný nový kongres evropský.
Z Vídně, 6. října. Sděluje se nám, ž
žádný kongres evropský o Bosn
a Hercegovině nebude se konati.
stejně jako se nebude ko nat
žádný o Bulharsku. Zde se ujišťuje, že
z toho důvodu nikoli, poněvadž Rakous ko
velmocem, které podepsaly ber-
linskou smlouvu, oznámilo vlastnoručním
listy panovníkovými, svědělcími panovníkům těchto
velmoci a presidentu republiky francouzské
a cirkulární notou zabraničního ministra diplo-
matickým zástupcům Rakouska v cízině s v
odhodlání.
Ve zdejších kruzích diplomatických ubez-
pečuje se, že nevzejde pro mír evropský vůbec
a pro mír na Balkáně žádné nebezpečí a tak
žádná zápletka válečná, pokud jde o velmoci
protože jak zabrání Bosny a He
cegoviny, tak prohlášení neod-
vislosti Bulharska jest věcí v po-
slední době na určito smluvenou
Ovsem věc byla by jiná, kdyby bu
Řecko, nebo Srbsko učinily nějaký
vpád válečný.
Rakousko-uherské sliby Bosně a
Hercegovině.
Úřadní řeč v Bosně a Hercegovině jest o
počátku okupace německá. Vládní »Sarajeve-
Tagblatt« oznamuje nyní, že od 1. ledna 190e
bude jazyk srho chorvatský prohlášen v Bosn
a Hercegovině za úřadní.
Jak se c. k. úřady chovají k Srbům do
sud, illustruje »Srbská Rěč« zazna me náním
že ve Vysokém a Vyšegradě okresní hejtman
dávají zavírat i srbské guslar-
pro zpívání historických zpěvů srbských.
Srba
Vídeň
Bulharsko
Rakousy
Rakousko
Balkán
Bosna
Řecko
Srbsko
Boseň a Hercegovina
Sarajeve
He cegovina
20
article
V předvečer delegací.
Přivtělení Bosny a Herceg -
viny k říši habsburské bude úřadně vyhlá-
šeno dnes ve středu. Úřadní noviny vídeňské
a pešťské přinesou vlastní listy panovníkovy, ji-
miž se ministru vnějších věcí bar. Aehren-
tbalovi, společnému ministru financí
správci okupovaných zemí, bar. Buriáno vi
předs. rakouského ministerstva par. Beckov
a předsedovi uherského ministerstva dru. We
kerlovi oznamuje, že suverenita panovníkov
se rozšiřuje i na okupované země, jež se tím
dědičně připojujt k říši rakousko- uherské. Sou
časně bude vyhlášeno provolání k oby va
telstvu Bosny a Hercegoviny, v něm
bude annexe odůvodněna.
Dnešní den, středa, zvolena pr
publikace vlastnoručních listů
provolání proto, že ve čtvrtek s
sejdou v Pešti delegace, a trůnn
řeč bude se již dovolávati hoto
vého fakta, jehož konečné vyříze
ni přip adne však parlamentům obou
států. Jest přirozeno, že delegáti rakoušu
i uherští zabývají se již nyní sensační udalost
jež opanuje veškero jednání delegací.
Bosna
Beckov
Bosna a Hercegovina
Pešť
21
article
Rakouští delegáti byli shromážděn
už dnes ve Vídni téměř v plném počtu, a z jieh
rozhovorů vysvítá, že přivtělení Bosny a Herce
goviny pokládají za krok, jenž se dříve neb po-
zdějí musil učiniti, aby se vyjasnil poměr obsa-
zených zemí k celé říši. Liberální Němei
poučeni krátkozrakostí svých předchůdců před
30 lety, uznávají annexi za nezbytnou, majíce
pochybnost jen potud, bylo-li nutno provésti ji
právě nyní a v té formě, jak se to stane. Kre
sťanští sociálové jsou s annexí spoko-
jeni a vítají s povděkem rozhodnutí koruny. Ze
Slovanů Poláci jsou dávní přátelé přivtě
lení, Jihoslované pak přivátají je s radosu
kterou mobou zkaliti jedině rozpaky, jak příště
naložiti s nově přivtělenými zeměmi. Chorvaté
z království hlásí se k Bosně jako k dávné sou-
částce království chorvatského a přáli by si tedy,
aby se okupované země přivtělily ke království
chorvatskému. Dalmatinci, kteří Bosnua
Hercegovinu pokládají za pozadí dalmatského
pobřeží, viděli by rádi, aby se okupované země
dostaly do užšího styku s Dalmacií. Se strany
české delegace sotva se ozve vážnější
námitka proti annoxi, ale budou dobře odůvod-
něné námitky proti správě okupovaných zemí
Uherští delegáti až na Chorvaty
jsou na rozcestí. Jich lačný madarský žaludek
rád by uvítal nové obohacení koruny svatoště-
pánské, ale veskrze slovanské obyvatelstn
Bosny a Hercegoviny zdá se jim soustem tak
málo stravitelným, že se neodhodlají je pohltiti.
Jihoslovan
Chorvat
Vídeň
Bosna
Boseň
Dalmacie
22
article
Posl. Ugron dokazuje ve svém listě, že Bosn
prostřednictvím království chorvatského ode
dávna přináležela k Uhersku a že tedy i po při-
pára. Ale musí prý zůstati zvláštním, s e parát-
pána. Ale musí prý zůstti zvláštním, separát-
ním dílem Uhersku. Ať prý přivtělené země
obdrží svůj vlastní parlament, své zákonodár-
ství, svého místokrále, samostatnou správu,
soudnictvo, úřadnictvo atd. Nepřeje si
však, aby se Bosna přivtělila
k Uhrám. Neboť ještě více Slovanu
Uhry nemohou potřebovati ani na
říšském sněmě, ani ve státě. Přivtěliti
Bosnu k Uhersku prostřednictvím Chorvatsk
také prý není možno, poněvadž Chorvalsko s
samo domáhá samostatnosti, a jeho posice by
se posílila přivtělením okupovaných zemí. Ostat-
ně prozatím prý netřeba se touto otázkou zabý-
vati, poněvadž zákon o Bosně z r. 1880 stanovi
přímo, že se bez předehozího schválení obou
parlamentů nesmí státi žádná vážnější změn
ve správě okupovaných zemí a nutno tedy vy-
čkati, až parlamenty promluví své slovo.
V kruzích uherské strany neodvislosti vy-
skytla se též myšlenka, aby se nově přivtělené
země rozdělily, Bosna aby se dala Uhrám a Her-
cegovina Rakousku. Tak prý by se předešly hro-
zící spory mezi oběma státy a na všechen způsoh
aspoň Uhry by byly úplně spokojeny. Věříme
milerádi.
Rakousko připraveno na možnost
války
Z Vídně, 6. října. V politických kru-
zích panovala dnes vzhledem na udá-
losti v Turecku, ale zejména vzhle-
dem na poměry v Srbsku, nálada
pessimistieká. Jisto je, že Rakousko
vykonalo proti srbské a turecké hra-
nici všechna natná opatření a že je
úplně připraveno na všechny even-
tuality.
Posl
Slovan Uher
Boseň
Uhersko
Bosna
Uhry
Hera
Rakousko
Vídeň
Turecko
Srbsko
23
article
Protirakouské hnutí mezi bosen-
skými Srby a mohamedány
Ze Sarajeva, 6. října. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«) Agitace mezi bosenskými Srby
a oposičními mohamedány proti Ra-
kousku nabývá od chvíle, kdy sdě-
leno, že jest usneseno připojení Bosny
a Hercegoviny k Bakousku, ostřej-
ších forem. V obyvatelstvu přetřásá
se událost ta velice žlvě a zejména
v širokých vrstvách obyvatelstva jeví
se značné hnutí, jež hrozí každé
chvíle propuknouti v demonstracea
bouře. Očekává se, že zejtra při pro-
klamaci annexe k nim dojde.
Anglie a Rakousko-Uhersko.
Anglické konservativné listy »Globe«
»Pall. Mall. Gazette« zazlivají rakou-
skouherské vládě, že právě nyní uznala
za dobré povoliti lichocení Ferdinanda Koburga.
Podle mínění řečených listů bylo povinnostl
všech států dopřáti Mladoturkům času, aby
upevnili konstituci a tím tureckou říši.
V té příčině se s anglickými listy »všecky
stály« neshodují. Některé mají názor, že právě
doba neustálenosti, ano svrchované rozháranosti
turecké riše je vhodným okamžikem ke zúčto-
vání s Tureckem.
Srba
Koburg
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Bakousko
Anglie
RakouskoUhersko
Turecko
Glob
24
article
Srbové bosensko-hercegovští.
V Slavonském Brodě shromáž-
dili se dnes všichni členové srb-
ské národní organisace v Bosněa
Hercegovině. Odtud se odeberou do P-
šti, aby rakousko-uherským delegaclm
oznámili své stanovisko naproti rakousko-uher-
ským nárokům. Srbové jsou připraveni na to,
že jim rakousko-uherské úřady nedají do Pešti
dojíti. V tom případě ihned jejich náhradnici
vydají se na cestu do Pešti jiným směrem.
Úsudky a hlasy z ciziny.
Je samozřejmo, že cizina věnuje otázee
annexe Bosny a Hercegoviny největš
pozornost, a že i zahraniční tisk o ní s největ-
ším napjetím referuje a uvažuje. Dle úvahy
zpráv »Voss. Zigu.« je bosenský převrat sou-
částí balkánské politiky bar. Aehrenthala
který dříve, než nastoupil úřad ministra zahra-
ničních záležitosti, předložil panovnikovi pamětn
spis o zamýšleném směru politiky zahraniční
Pokud jde o Balkán, navrhl prý v něm přátel
ský poměr k Bulharsku, npevnění styků s Ru-
Srba
Voss
Ziga
Slavonski Brod
Bosně Hercegovina
Pešť
Bosna
Hercegovina
Balkán
Bulharsko