ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 87d81ca0-762f-11dc-bd5b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: place 107, org 7, person 55, work 1
1 masthead
7. října 1908. Číslo 276
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
le Rakousko dá k tomu podnět a projevují se toliko obavy, že Anglie po té stránce bude po- stupovati nejvolněji.
Rakousko Anglie
5 article Roztrhaná smlouva berlínská.
Roztrhaná smlouva berlínská. Východní záležitosti, nejméně v onom roz sahu, jak je upravila před třiceti lety berlínská smlouva, ociťují se opět na denním pořadu. Ber línské dílo evropských diplomatů bylo vlastně v samém počátku prací nedokonalou, protivývo- jovou, a stihá je jenom zasloužený osud, roz- padá-li se nyní před našimi zraky jako prostý novinový papír, byvši za uplynulá léta opětněa opětně porušeno. Způsobiloť několikerý převrat v Bulharsku a v Srbsku; vedlo ke dvojí válce na Balkáně; stalo se pramenem krvavé žárli- vosti mezi náredy křesťanskými; učinilo vraždě- ní obyvatelstva četami povstaleckými, vzájemně se potírajícími, pravšedním zjevem; zákeřně odpravovalo zástupce slovanských států ve Sta- rém Srbsku a v Makedonii; donutilo signatární mocnosti, že opětovně a bezůspěšně se podjímaly úkolu provedení slíbených oprav v Makedonii. slovem utvořilo horoucí peklo národům palkán- ským a udržovalo evropskou diplomacii téměi bez ustání na nohou. Ani záplata můrzstéžská ani ostatní reformní návrhy nikam novedly a tak počátkem měsíce června t. r. dočkali jsme se an- slicko-ruské schůze v Rovelu, od níž slibováno konečné provedení oprav.
Bulharsko Srbsko Balkán Makedonie
6 article
Ještě dříve však, než dospěly reform úmluvy anglicko-ruské ke konečné redakci, uči nílo Turecko přes ně důkladnou čáru, prohlá sivši ústavu dne 24. července t. r. a provedš takto stejný obrat, jako svého času před válkou s Ruskem. Prohlášení, či správněji řečeno obnoven ústavy Mithada paše z r. 1876 bylo po schůzi revelské a kroků od ní očekávaných právě tako- vým překvapením pro Evropu, jako jest dnes prohlášení neodvislosti Bulharska a jako zejtra bude zabrání Bosny a Hercegoviny. Od posledního téhodno v měsíci červene až skorem do samého počátku měsíce října pla- tilo pro veřejné mínění jako směrodatne mínění, že všecky mocnosti ovropské poskytnou mladotureckému převratu času, aby mohl zrefor- movati nejen Makedonii, ale celé Turecko, proto také předloženy byly chystané a po ně- kolikáté již „přehlédnuté“ reformní návrhy! Ve- řejné mínění evropské jásalo po tu dobu s ústav- ními Mladoturky nad „zázračným obrozením Tu recka“, velebilo nové turecké ústavní svobody bez mála více, než starou konstituci anglickou a zatím v zákulisí diplomatickém dozrávalo nové překvapení — knížectví bulharské nepřipojil se k „době šetření“, Mladoturecké éře poskyt- nuté, a právě minulého pondělí smělým roz- machem roztrhlo zbývající kusy smlouvy ber- linské, pokud ještě upravovaly jeho poměr k Tu- recku a ... nyní bude náslodovati řada dal ších překvapení, vždyť evropští diplomaté, mi nistři a státníci v poslodní době nekonali namá havé své schůzky pouze proto, aby nedodan bulharskému zástupci v Cařihradě, Gešovu, po zvánka k hostině stačila zmásti všeobecný vy čkávací koncert evropský.
Turecko Rusko Evropa Bulharsko Bosna a Hercegovina Makedonie Cařihrad Mithada paš
7 article
Bulharsko však také v čas na to pomyslilo že by Turecko mohlo jeho samostatnosti činit překážky, a ještě dříve se zmocnilo východ dráhy, jež jest nezbytná pomůcka při doprave vojska na hranice. Lze opravdu za to míti, že Ferdinand bul harský a jeho ministři provedli toto překvapen o své újmě a že při tom noměli za sebou oporu v žádné z velmocí, kteréž podepsaly berlinskou smlouvu ?! Dosud se ovšem ještě žádná z nich jak patron nepřihlásila, za to několik jich ohlašuje že podají ohražení proti bulharskému kroku. Zvláště Angličané dávají na jevo svou naprostou nespokojenost, podezírajíce, že za Ferdinandem bulharským stojí Rakousko- Uhersko a za tímto dále Německo. V Německu zatím se tváři, že jsou také pře kvapeni; vždyť mají přátele i v Cařihradě i ve Vídni, a hlásají, že zabrání Bosny a Hercegoviny vlastně Turecku nemůže vaditi, protože náhra- dou za ztrátu svrchovanosti v Bosně a Herce- govině dosáhne osvědčení, že rakousko-uherské posádky vyklidí tak zvané území sandžacké. Z
Ferdinand Angličan Bulharsko Turecko Rakousko Uhersko Německo Cařihrad Vídeň Bosna Hercegovina Boseň
8 article
veliké, že Martan stojí v jednem z jejich kori dorů a my jej tam vidíme jako malounkou čár ku. Tedy balony jako naše Eifetky veliké Vzducholoď, jež obrovským světlem zalévá v noci kraj atd.l Ledové krajiny z Martu. Krystaly na le dovci v slunci, opalisující, červené, zelené modré, žluté a j., to zrak oslňuje. A zase prů- plavy i s potrubím, které přovádí vodu z ka nálu do kanálu. Plují po nich jakési gondoly. nebo motorové loďky. A průplavy mají krásnou perspektivu, jemné osvětlení i jakousi nálado- vosl, která jim propůjčuje doplnit životnosti. Tyto obrazy nás ze všech zaujmou asi nejvíce- protože v nich hýří síla představitosti a radostne důvěry v poznání. Za to útěk Napoleonův. Kde jsme ho již viděli. Obraz Krista s Janem Krti- telem — ten jsme často viděli na obrazech cir- kevních. A což scéna sobovraha s duchy! Tři svatí králové na velbloudech! Věštby delfské ..
Napoleonův Krist Jan Krt Martan
9 article
Ale ornamenty kolem jsou všude krásné a ori- ginální... Jak modium, tak jeho chlebodáree nás ujišťují, že modium neumí skoro ani psát. že nemá pražádného vzdělání a že dříve bylo zahradnickým pomocníkem. Dobře. Mimo to se dovídáme, že síla ho ovládající odpovídá i na myšlené otázky přítomných. Mohli bychom se tedy ptát? To by bylo nejzajímavější ze všeho. Postavíme se k mediu a myslíme si otáz ku. Modium vezme tužku, arch obyčejného pa píru a píše úhledným, kulatým a vypsaným pismem Mistr není přítomen. Je zde jen síla orna- mentální a ta nemůže dělat jen ornamenty Kdybyste žádali víc, příjdou síly, které vás pod vedou. — — Ještě tedy náčrtek nového ornamentu n nový obraz, z něhož vidíme, že teprve barevným propracováním získávají ornamenty na různost a originálnosti. Náčrtek je plochý a všední. Je šest hodin. Medium vstává. I my se chy stáme k odchodu. Je v nás nelad, jako bychom se probouzeli v cizím pokoji. Ostatně jsou skutečně šťastní lidé, kteř mohou kreslit i malovat proti všem pojmům na šeho umění. Jen proto, že je to těší a že mj volnost největší. Litují jen, že jim říkají. media! Bož. Viková Kunětická.
Bož Viková
10 article
Jto prý jest povážlivější krok bulharský, jímž s zároveň odnímá Turecku provincie Východní Rumelie, již panovník bulharský dosud jménem Turecka vládl. A tak prý není vyloučeno, že mezi Bulharskem a Tureckem může dojti k válce. Němci prý ovšem na Balkáně nemají nija- kých zvláštních zájmů a zůstanou proto nestran- nými diváky. Než ještě doschla tiskařská čerň na těchto výkladech berlinských listů, stihly již z Cařihradu zprávy, že tam došlo několik tele- gramů německého císaře, a že byla ku poradě ihned svolána rada ministerská. Na čem se Turei usnesli, dosud není známo, pouze se proslýchá že provedou malou mobilisa ci. I s jiných stran se připouští pravděpodob- nost války bulharskoturecké, při čemž se má za to, že by nepřátelství mohlo vypuknouti do 48 hodin od prohlášení samostatnosti bulharské počítaje. Bulharsku prý na tom záleží, aby rychlými činy předešlo delšímu trvání války. protože by tím pozbylo své nynější převahy mohlo by býti bouževnatostí tureckou — vy- síleno. Také již se mluví o tom, aby se válka ob mezila pouze na oba tyto soupeře, kdyby se ne- podařilo zdržeti Turky od branného zakročení. Buď jak buď, sejdou se prý v Paříži zástupei velmocí, jež podepsaly berlínskou smlouvu k kongresu, kterýž provede revisi smlouv berlínské. Píše se též o tom, že Francie. Anglie a Rusko budou na kongresu jednotně postupovati, ač již nyní jest pochybno, zda po- daří se předmět porad jeho stanoviti tak, aby všechny mocnosti myšlenku kongresu za svou přijaly.
Němec Turei Turek Turecko východní Rumelie Bulharsko Balkán Cařihrad Paříž Francie Anglie Rusko
11 article
Nynější důkladné protržení smlouvy berlín- ské bude asi v účincích svých podobno vichrům. vypuštěným z Aelova měchu; malí i veleí interesenti pobalkánšti budou se totiž domáhnti náhrady za porušení rovnováhy posavadního stavu. Výslovně se vzpo- míná Italie, Anglie, Ruska, Srbska, Řecka. Černě Hory, zkrátka hlásiti se budou všicci, je- jichž zájmů se berlínská smlouva, nyní roz- tržená, nějak dotýká. Kdežto anglické hlasy vedou si prudce, ně- mecké zdrželivě, snaží se listy francouzské z- chrániti situaci zrazováním Turků i Bulharů o války a doporučováním společných porud. Tak píše „Le Temps“, jehož styky se zahraničným úřadem francouzským jsou známé: „Francie je ochotna, zavázati si své přátele. Ale žádá je, aby byli pamětlivi především toho, že dosu trvá v Evropě právní řád, že jest zájmem spo- lečným, neprohřešovati se proti němu; dále. má-li se změniti, že jest nutno šetřiti nejen for málních pravidel, dle nichž se upravují styky mezinárodní, ale i oprávněných interesů, kteréž tylo styky určují.“ Konečně záhodno připomenouti, že dle ně- kterých hlasů Rusko zachovává dosud mlčení v otázce bosensko-hercegovské, v příčině jeliž prý existuje zvláštní úmluva (zákupská) z roku 1877 mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, jež prý je vlastně pro poměr obou významnější, než sama smlouva berlínská.
Turek Bulhar Anglie Rusko Srbsko Řecko Francie Evropa RakouskoUhersko Le Temps
12 article Zabavení Východní dráhy Buihar skem.
Zabavení Východní dráhy Buihar skem. Výklad bulharské vlády o zabaven Východních železnic. Ze Sofije, 20. září (3. října). (Pdv. dopis »Nár Listů«) „Konvencí ze dne 10 května r. 1872 otomanská vláda dala generální společnosti pro explostaci“) že- leznic v evropském Turocku“ koncesi na všechny evropském Iurecku již postaveně anebo v stavbě nalézající dráhy. Po rusko-turecké válce tato spo- lečnost za souhlasu Vysoké Porty přenesla explo- taci zmíněných drah na „Společnost pro exploata východních drah“, která od 1. ledna r. 1880 má sve sídlo ve Vídni Lhůta exploatace konvencí z r. 1872 byla určen na 50 roků, počinaje dobou, v níž měly být ukon- čeny stavby všech konvenci vytčených drah. Protože stavba drah určitého počtu kilometrů nemohla býti ukončena, učiněno bylo dohodnuhi, aby lhůta p.o exploataci drah se počítala ode dne 1. led *) Využitkování, provozování
Sofijá Vídeň
13 article Dramaticke umění.
Dramaticke umění. + Z pařížských divadel. Nové období paříž ského divadia hlasí se již řadou premier. V »Tneálre Antoine« propadla drama »Zspuzenci« od paní Darlique, za kterýmž pseudonymeh skrývá prý se manželka předního politika. V témže divadle byla s úspěchem sehrána dvouaktová hra »Červen krěma«, již podle stejnojmenné povídky Balzacovy napsal Sesge Basst. — V »Comědie Frangsise« byla se rána poetická hra »Dobrý krá Dagobert«, rozto milý obraz z francouzského dávnověku. Autor Andr Rivoire vězí úplně v tradicích veršovaných kust francouzských a patrně směřuje k Akademii. — Ve »Vaudeville« provozovali Pinerovu hru »Pořádek v domě«, známou našemu obecenstvu z Vinobrad ského divadla. Hra anglického autora, líčící podivín- ství a zvlaštnosti britské společnosti, byla přija příznivě. — V »Oděonu« se připravuje drama Beethoven«. Geniálního hrdinu hry bude prý hrát sám její autor René Franchots.
Tneálre Antoine Zspuzenec Balzacův Sesge Basst V Frangsis Dagobert Beethoven Franchots Vinobrad ský divadlo
14 article Hudba.
Hudba. + Lalkův koncezi v Plassch u Plzně. (Pův zpr.) Zdejší rodák, tenorista pan Hanuš Lašek, em. pěvec dvorní opery ve Vidni, král, saské opery Drážďanech a Narodního d vadla v Praze, profesor zpěvu při konservatoři hudby v Aberdeeně, uspořádal v Plasech za protektorátu úřadnické besedy v pon- dalí dne 28. září za laskavého spolupůsobení pana Josefa Malka, hudebního skladatele z Prahy a míst. ních dam: ppl. Karly Anzenbacherové a Boženy Laškové večer písní. Program zahájen byl písn Pavla Tosti: »Vorrei morire« a byl velmi rozmani a bohatý. Každá skladba odměněna byla bouří po- Ulesku a výrazy plného uznání. J. Málkova »Zpověd- rozlomilá to píseň, třikráte musila býti opakována nad míru se líbila, její sympatický autor byl u kla- víru. Byl to večer v pravdě umělecký, zdejší pa- mátně zámecké dvorany v každém směru důstojný. který zanechal v každém účastníku dojmy pravýc uměleckých, na venkově tak vzácných požitků končil upřímnou, animovanou zábavou, při níž ob umělci v našem kruhu setrvali. + Z České Filharmonie. Zejtra v 8 hodin večet zahájeny budou oblíbené čtvrteční koncerty v Ná rodním domě na Král. Vinohradech za řízení p. Jan Elsnice. — P. T. loňským předplatitelům bursovní koncertů, kteří reflektují na svá dřívější sedadla, v- dávají se vstupenky již ode dneška v kanceláři Če- ského Filharmonického Družstva na Václavském nám čís. 53. + Z Drážďan, 6. října. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. O své zdejší návštěvě udělil španělský král našin krajanům Bergrovi, Burianovi a Plaschkovi rytířský křižový řád lsabelly katolické za jejich vzácné vý kony v opeře.
Lalkův Lašek Malka Anzenbacher Pavel Král Elsnic Bergr Burian Plaschk Plassch u Plzeň Drážďany Praha Aberdeena Plasy Málkov Zpověd Václavský já Český filharmonie
15 article
na 1908, třeba By i do toho dne stavba drah ulton čena nebyla. Dne 22. prosince r. 1885 Porta učinila půjčku 23 milionů franků se 72% zůrokováním a 1?% amorti- sace u společnosti pro exploataci východních drah n základě nové úmluvy, dle níž podmínky příjmů byly změněny v ten smysl, že společnost bude sbírati 7000 franků za kilometr a že společné příjmy, které b převyšovaly tento obnos, se budou děliti mezi spo- lečností a otomanskou vládou (557% pro společnost a 45% pro vládu), že však společnost zaručuje oto- manské vládě minimální roční příjem 1500 frank za kilometr. Roku 1893 Porta zaměnila vzpomenutou půjčku jinou, 40 milionovou, za podínek příznivěj- ších: připadjící jí příjem 1500 franků za každý kil - metr dala společnosti za záruku obligací nové půj- čky. U příležitosti této dohody zejména bylo smlu- veno, že počátek lhůty pro exploataci se počítá dnen 1. ledna roku 1908. Na základě uvedené konvence společnost vý- chodních drah exploatovala v bullhrském území dráhu 309 kilometrů.
Port
16 article
Je zjevno, že Porta uzavřela úmluvy i půjčky pro část dráhy, která se nalézá v bulharském území určic lhůty pro exploataci drah se zálohami na velk lhůty, aniž by vzala zřetel, že tím se citelně poško- zují zájmy knížectví. Aniž bychom chtěli přetřásati otázku vlasinictví železničních druh, které společnost exploaluje v bul- harském území, vhodno poznamenati, že po rusko- turecké všlce společnost pro exploataci otomanských železnic, vzdor tomu, že je nově utvořenou, uznaln rhodným pojmenovati se „Společnosti pro explostaci východních železnie“ Stejně není bez významu okolnost, že tři mě- síce po prohlášení sjednocení jižního Bulharska s kní- žectvím (22. prosince 1885) Porta pospíšila s uza- vřením nové půjčky za nejtěžších podmínek s touž společnosti, při čemž zaručovala půjčku s připadají cím ji přijmem.
Port Bulharsko
17 article
Nutno vytknouti i Ústupek, jímž Porta r. 189 odložila původní lhůtu, v které měla počí- nati exploalace na 15 roků od 1. ledna 1908. Osmělena uzavřenými úmluvami a považujíc se jimi za úplně zabezpečenou, nechtěla doznati společ. nost pro explcataci východních železnic, že explo- atuje dráhy, nalézající se v cizím území Nejenom ve svých stycích s bulharskou vládou společnost se postavila na úplně nezávislé slanovi- sko, ale i tam, kde měla co činiti s obyvalelstvem jižního Bulharska, nečinila jinak; hájíc jenom svýcl zájmů, nechtěla společnost ničeho vědět o zájmech tohoto obyvatelstva, od kterého béře příjmy: určovala vysoké tarify, které, opl- rajíce se o ony z roku 1892, překážely vývoji vněj- šího i vnitřního obchodu, průmyslu a p. V dalším pokračování svého výkladu uvádí bul- harská vláda příklady, jak společností bylo poškozováno obyvatelstvo jižního Bulharska Společnost usnadňovala dopravu některým ob- chodníkům na škodu jiných. Špatně opatrena vozo- vým materiálem, znemožňovala společnost vývoz produktů, Slovem: společnost dokázala, ž dráhy, jež exploatovala, nesloužily k vývoji obchodu a průmyslu a že poškozovaly ekonomický vývoj jižního Bulharska, jehož cbyvatelstvo dávno již žehral na tuto společnost Výklad uvědí dále, jak již vláda Východní Rumelie pomýšlela na stav- bu konkurenční dráhy z Plovdiva do Burgasu. Sjed- neceni Rumelie se severním Bulhar- skem pohřbilo tento projekt. Bulharská vláda stále se starala, aby učinila přítrž tomuto ne- blahému stavu. Roku 1898 (26. listopadu) uzavřel konvenci se společnoslí; touto konvencí společ- nost odstoupila bulharské vládě exploataci drah, kleré se nalézají v bulharském území, Tato konvenco měla vstoupiti v život dne 1. února 1899, ale byla znemožněna demisí kabi- netu, který ji smluvil.
Bulhar Bulharsko východní Rumelie Burgas
18 article
Výklad dále uvádí, že bulharská vláda dříve než započala vyjednávat se společností v prí čině zakoupení dráhy, pomyslila na podporo- vání zájmů obyvatelstva jižního Bulharska a za- čala stavět parallelní dráhu z Nové Zá gor do Sarambej a vynaložila na to 10.000.000 fr Část dráhy mezi Novou Zagorou a Čirpanem byla úplně postavena; na druhé části měly být jenom ko- leje položeny. Všechny technické práce byly hotov (i most přes Maricu blízko Plovdiva v ceně jednoho milionu franků). Všech peněz vydáno bylo 12.500. 000 fronků. Společnost východních drah, tušíc však, e rovnobéžná bulbarská dráha ohrožuje její inte- resy, upotřebila veškerého vlivu u Länder- banky na zrušení půjčky, uzavřené r. 189 s toute bankou. Z té příčiny finanční zav Bulhar- ska se stal kritickým; bylo přinuceno k uza- vření nevé půjčky. Z tohoto stavu Bulharska společ- nest těžila: r. 1899 vzpomenutá banka uzavřela s Bulharskem smlouvu, kterou Bulharsko se zavá- zalo, že se zřekne stavby dráhy (parallelní) a ž vůbec v periodě 20 let nepodnikne slavbu žádné podobné dráhy a že předá dráhu Nová— Zágora —Čipan k exploataci společnosti východních drah Tím vším Bulharsko ztratilo 34,500.00 franků! Je zřejmo, že společnost tím se stala v Bulharsku ještě vlce nepopulární.
Bulhar Zágora Čipan Bulharsko Nova Zagora Marica východní dráha Länderbanka
19 article
Ale nejedná se jen o materiální ztráty! Je ještě jiná okolnost, která kompromituje společnost východních drah. V bulharském území zaměstnává totiž personál příslušniků jiných sťá- tů, jimž interesy Bulharska jsou lhostejny. Společ- nost má s Tureckem prímé telegrafick spojení, nikým nekontrolované. V době ne- dávné stávky pokazili stávkující lokomotivy i nádržky na vodu Společnost dokonce oznámila administrac bulharských drah, že bulharské lokomotivy nemohou cirkulovat po některých částech dráhy společnosti a té příčiny, že koleje byly vyježděny, i že mosty byly chatrné. Tyto nedostatky dráhy se nalézají blizk spojitelného bodu státní bulharské dráhy s onou,ji vykoristuje společnost. Z těch důvodů nelze způsob, jakým bulha ská vláda zabrala užívání této dráhy odsuzovati; nebyl úmyslným. Následkem stávky a na zíkladě dohody s r presentantem společnosti východních drah bul har ská vláda predsevzala exploataci že lezné dráhy za tím cílem, aby obnovila spojení mezi bulharskými dráhami aby uehránila obyvatelstvo pred ka- žďou škodou. Stávka zjevně potvrdila, v jakém nebezpečí se nalézají nejen interesy obyvatelstva, ale i onen národni obrany. Rulharsku bylo zjevno, že stávka byla při pravena jinde, že byla započata na roz- kaz a že jenom na rozkaz mohla býti přeru šena. Bulharský ministr vnitra energicky zamezi propuknutí stávky v Bulharsku. Ustanovení na vy- povězení se týkalo dvou hlavních vůdců, cizích pří- slušníků; třetímu, bulharskému přislušníku, byl za- povězen poby, v Plovdivě. Tím stávka byla udušena.
Rulharsko Bulharsko Turecko východní dráha
20 article
Nic podobného se nevtalo v Cařihradě, vzdon tomu, že turecké úřady mohly stávce za- bránit Kdyby bulharská vláda nebyla okupoval dráhu, stávka by byla pokračovala. Bulharsko nemá žádné záruky, že v případě na- hodilé srážky s Tureckem starý personál dráhy by nezamezil jízdu po dráze, která i jinal pro Bulharsko není vhodnou, protože velký počet bul harských lokomoliv nemůže po ní jezditi. Bulharskí vláda sama by se dopustila zrady na otěině kdyby byla ponechala národní obranu v takové míř nepovšimnutou Obyvatelstvo jižního Bulhlrska schvaluje jed- nání vlády i je připraveno, podporovati vládu všem prostřodky až do konce. Imposantní tábory lidu, jednomyslnost všech po- litických stran a všeho tisku v této otázce připomí- nají vládě její povinnost. Vzhledem ku pobouření myslí v ce- lém Bulharsku navrácení dráhy společ nosti je absolutně nemožnol Obyvatelstv nedovolí společnosti, aby pracovala, ono s postaví proti ní násilím; nenajde se vláda, která by upotřebila svých sil, aby navrátila dráhu společ- ností, která sama vzbudila proti sobě nepříze lidu — — — Vedle jiných ještě okolností, kleré se Bruží k uve- deným, nezůstává jiného mimo dohodnutí mezi spo- lečností a bulharskou vládou, dohodnutí, jež na zá- kladě spravedlivosti rozřeší otázku tak, že společnos odstoupí azploataci bulharské vláda.
Cařihrad Bulharsko Turecko
21 article
Tímto projevem bulharská vlád jiného nežádá, než převzetí kontraktu explostace na sebe, tak jak to již jed nou bylo smluveno (roku 1898). Anglieké stanoviskonaprotizabran Východní železnice Bulharskem. Chtělo-li Bulharsko roztrhnouti berlínskou smlouvu a prohlásiti se neodvislým carstvím. musilo se připraviti na válku s Tureckem; když se připravilo na válku, nevyhnutelně mu- silo se státi pánem železnic na svém územía vzíti do svých rukou jejich správu i dopravu. Č. „Times“ vyjadřuje stanovisko anglické vlády naproti bulharskému zachvácení Východní železnice. Stanovi'sko to je Bulharsku rozhodně nepříznivé a podle dnešních telegrafických zpráv z Londýna ne příz e tato rozšířila se i na prohlášen buulHarské nezávislosti. Ale je možná, že Anglie brzy své stanovisko změní, to nikoli jen účinem událostí sofijských, nýbrž spíše ještě náslodkem kroku rakousko-uherského v Bosně a Horcegovině, neboť obojím skutkem dává se Anglii pobídka, aby učiníla totéž a pro- hlásila svou svrchovanost nad Egyptem a Ky prem. Zdá se, že nadešly poslední okamžiky Tu- recka, tak dávno čekané, a že všichni sousede zaěnou je rozbirati, jakmile jeden učinil počin Řecko již je pohotově přisvojiti si Krétu a Ru- sko čeká, aby za své prohlásilo cařihradsk průlivy.
Bulharsko Turecko Times Londýn Anglie Boseň Egypt Řecko Kréta
22 article
Než vraťme se k článku „Timesu“. Li píše z počátku citlivě: „Bulhaři vědí, jak ne- zištně jsme brali na sebe záštitu jejich v nebez- pečných momentech jejich historie a s jakou r- dostí jsme stopovali rozvoj knížectví a vzrůst jeho moci. Toto naše chování musí účinkovati na rozumný a šlechetný národ tak, aby dával váhu a význam naší přízni a vážnosti.“ Následuje obrat: „My nepopíráme, že přání Bulharů domoci se kontroly nad železnicí jest úplně přirozené. To, co popuzuje veřej- né mínění Anglie proti Bulharsku leží ne tak v jejich požadaveích, jako ve způ- sobu, kterým je dávají na jevo. Jedná-li Bulhar- sko samostatně, nebo má za sebou našeptavače, o tom se minění může rozcházet. Pro nás je vážno to, že krok Bulharska je namířen ke mravnému pokoření Turecka, a druhé — k roz- chvácení jeho práv. Ale taková politi ka zasluhuje všeobecného odsouze- ni nejenAngličanů, nýbrž i všech čestných lidí všeho světa, ať jest jejím původcem kdokoli. My již tři- cet let přinášíme nemalé oběti, aby se zlepšilo položení všech musulmanů i křesťanů turecké říše. Naše oběti přinesly dosud málo prospěchu. A jestliže Mladoturci nyní slibuj splnit naše nejlepší naděje, ne můžeme dopustit, aby se v takov chvíli stali obětí choutek a cti žádosti druhých států — balkán- ských nebo jiných.“ K tomu možno dodati: Chce-li se Angli ujímati věci Mladoturků, měla je v čas naučiti aby svou úlohu lépe hráli, neboť jejich poměi k národnostem je tak ohromnou chybou, že by chom se spíše domnívali, že jim k ní poradil zlomyslná intrika německá, než Anglie, jež s článkem „Timesu“ příhlašuje za autora mlado tureckého převratu. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bni káně viz na straně 5.)
Bulhar Angl Anglie Bulharsko Turecko
23 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Lublaně, 5 října. (Sblížení libe- rálů s kleriká ly.) Výkonný výbor národní pokrokové strany slovinské měl týto dni schůzi v níž jednomyslně usneseno, aby dr. Tavč an vstoupil jeho jménem ve styk s předsedou klerikální strany drem. Šusteršičem promluvil s ním, je-li možno takové dorozumění mezi oběma hlavními stranami slovinskými, aby ve všech otázkách národních po- stupovaly příště svorně. Usnesením tím, o němž zprávu podává »Slov. Narod« učiněn praktický krok k uskutečnění přání všech národně smýslejících Slovinců, kteří jsou si vědomi, jaké nebezpečí hrozí nyní národu že jen svorná obrana všech národních stran může je odvrátiti. Dorozumění je možno, po něvadž se nikterak nedotkne politický ch programů stran, jimž zůslane i na dále vyhra- ženo právo, samostatně se domáhati svých politických cilů a jde pouze o to, aby s svorně postupovalo ve věcech, které jsou společny oběma stranám. Nabídka strany pokrokové uvítána s radost po celém Slovinsku a čeká se netrpělivě n odpověď Šusteršičovu. Z Terstu, 5. října. (Rozdělení Gori cka.) Mezi nesčetnými obstrukčními návrhy jež na sněmě gorickém podali liberální Vlaši způsobil veseli návrh dra. Pinausiga a spol. aby se hrabství gorické rozdělilo ve dvě ko runní země, vlašskou se zvlástním sněmem v Gorici, a slovinskou, jejíž hlavním městem by byl Tolmin. Tento »pilný« návrh je nejzajímavějším tím, že hlavním městem vlašského Goricka má býti město Gorice, jeho široké okolí je veskrze slovinskél
doktor Tavč Vlach Tolmin Lublaň 5 říjen Slovinsko Terst Gori Gorica
24 title
Politické zprávy zahraničné.
25 article
V Praze, 6. října.
Praha
26 article
Srbsko a Černá Hora. Dr. Milovan Milovanovič, když se uváza v úřad zahraničného ministra srbského, pro hlásil, že se přičiní o smír mezi Srbskem a Černou Horou, jejž intrikáni, zrádci hlupci zkalili. Orgán srbské vlády vyzval onehdy všecky srbské noviny, které činí nárok na vážnost, aby zastavily polemiku naproti Černé Hoře a př- staly se hádat i o to, kdo je více vinen svády mezi nimi, Srbsko nebo Černá Hora a věnovaly všechnu péči obecně srbským zájmům. „Beogradske Novine“ podotýkají: „Hlavní je dnes, aby se za okolností tak těžkých a osud- ných pro Srbstvo vrátilo úplné přátel- ství a svornost mezi dvě nezávisl srbské državy, jež i v nejtužší jednotě jedva budou s to, aby ve všem splnily své nej- světější úkoly v ochraně a obraně životných zájmů srbského národa. Dávajíce výraz své ra- dosti nad vyzváním vlády, přejeme si jen, a b smír byl uskutečněn bez odkladu, neboť on jest podmínkou, bez které by Srbstv nemohlo pro sebe vykonati nic věcného a trva- lého. Naše bluboké přesvědčení jest, že brat musí se chopiti podávané ruky bratrovy a že v těchto vážných a nebezpečných dobách mu sí se státi mezi Srbskem a Černou Horou dohoda, jinak by srbská nesvornost opět zavinila neštěstí národa. To jest i přesvědčení naše a všeho Slovan- Smír mezi Srbskem a Černou Iorou musí býti uskutečněn hned, okamžitěl stva.
doktor Milovan Milovanovič Srbsko Černá Hora Černá hoře
27 article Odhalení pomníku Bernarda Lazara.
Odhalení pomníku Bernarda Lazara. V Nimes byl, jak jsme již telegraficky sdě- lili, odhalen včera pomník Bernarda L a z a ra, publicisty francouzského, který svou energickou kampaní novinářskou a řečnickou způsobil re- visi procesu Dreyfussova. Lazare zemřel dosti mlád, nedovedl těžiti z vítězství jako mnozíz jeho přátel, kteří zaujali přední místa v politi- ckém a novinářském světě. Odhalení pomníku, ač se ohlašovaly manifestace antidrevfussardské. minulo beze všech výtržností. Royalisté usporá- dali pouze protestní schůzi, na níž mluvili majer Cuignet, žurnalista Vaugeois a romano- pisec Lion Daudet. Shromáždění odhlasovali resoluci ve prospěch obnovení monarchie a přijalo jednací pořad, v němž bylo vysloveno blahopřání antisemitické žurnalistovi Drumon- tovi a Rochefortovi, kterýž slavný novinář repu- blikánský na stará kolena se dočkal lásky zpá- tečníků a klerikálo. Nová příhoda německo-francouzská v Marokkn. Z Tangeru se oznamuje »Köln. Ztgu. «, ž se udála nová neshoda mezi německými a fran- couzskými úřadními osobnostmi v Marokku. V neděli dostal se do hádky posel n- mecké pošty Mohamed Filali s hlídkou po- licejní, které velí francouzský důstojník. Když byl zatčen a předveden francouzskému důstoj- níkovi, strhla se rvačka mezi policejním muž- stvem a Maročany, při čemž Mohamed Filali práskl do bot. Francouzský důstojník žádal německého mistokonsula vydání po- štovního posla. Bylo to však odepřeno, ale připuštěno, že dotyčný důstojník, setník Rei- mont, může býti přítomen výslechu posla svědků. Při výslechu objevilo se mnoho odchyl- ných výpovědí. Lze očekávati, že záležitost, jež se jeví jako obyčejná rvačka, bude hladce vy- řízena francouzským důstojníkem i německým úřadníkem.
Bernard Lazar Vaugeois Daudet Rochefort Köln Mohamed Filat Maročan Nimes Tanger Maroko Rei
28 article
Presideniská volba. Boj o předsednický úřad republiky Spojených států dostupuje stále prudšího vrcholu. S na pjetím čeká se, potvrdí-li se zvěst, že Hearst chystá ještě sensačnější odhalení, nežli prvá od- halení jeho o úplateích trustu, ale že uveřejní je teprve v samý předvečer volby, aby působila tím bezprostředněji. Republikáni prohlašují nyní sice vítězství své za jisté, ale na druhé straně spolehá se, že právě netečnosti málo čilého volič- stva republikánského přikloní se vítězství na stranu čiperných a ohnivých demokratův. Nebot právě vítězné sebevědomí již před volbou ne- bývá nejlepší pobídkou k horlivosti voličské v den volby.
Hearst spojený stát
29 article
Republikánský kandidát Taft osobně sám věří ale, že 3. listopadu zvítězí přese všechno, protože oproti negaci demokratův lze prý čekati, že lid si uvědomí — jak republikánská stran uvedla — »celou zemi na výši blahobytu, kterýž vyvolá obdiv a závist celého světa«. Obchodníei a farmáři budou prý tudíž všichni ve voličském táboře republikánův, zvláště když obilí lelos tolik platilo. Slatisíce vystěhovalcův vracejících s letos z Ameriky, kdež nemohli dojíti obživy a vý- dělkův, jest nepochybně též příznakem »rostou- ciho« blahobytu Unie. Taft ostatně doufá, že ani Gomperzovi nepodaří se dělnictvo přiměti, aby hlasovalo pro kandidáta demokratického, nebot dělnická otázka rovněž prý se stále vyjasňuje; výroky jeho proti dělnictvu ve známé otázce soudních vykládaly intervencí prý se mylně a zůmysla zlomyslně. Ve státech New-Eagland a Maryland jest prý vítězství republikánských volitelův jisté, ze států tichomořských budou prý pro Tafta hlasovati jistě Kalifornie, Oregon, rovněž tak Washington, ano i Montana. Ve státu Novém Yorku po jmenování Hughesa guvernérem jest prý situace teď co nejpříznivější a do Mis- souri lze prý klásti též značné naděje. Slovem, Taft pokládá se za takořka již zvoleným! . .. Uvidíme, bude-li i po 3. listopadu ještě takým optimistou.
Taft Gomperz Amerika NewEagland Maryland Kalifornie Oregon Washington Montana Nový York
30 article
Italsko-ruská převaha vůči Rakousku. Celá řada italských listů vykládá intimní shodu, jež mezi Ruskem a Italií právě na schůzce v Desiu dosažena byla, zvláště v ten smysl, že založena tu italsko-ruská převaha proti Rakousku na Balkáně a t přes te, že předcházela jí schůzka rakouského a italského ministra zahraničního. Tak píše římský »Messagero«, že teprve dnešní schůzkou v Desiu odstraněna jest úplně ne- blahá smlouva mürzstegská, jež tak veliké neštěstí Makedonii způsobila a makedonská otázka uznána jest opět otázkou mezi- národní. Italie stala se nyní mostem mezi anglo-ruskou a německo-ruskou skupinou na Východě. Ještě otevřeněji píše »Secolo XIX« v Janově: Obnovené přátelství rusko-italské učiní Rakousko povolnějším a do- nutí ho k větším ohledům vůči Italii. Italie má nyní možnost, váhu svou hoditi na vážky osud evropských. Soudí se, že po schůzce v Desin také návštěva cara v Římě stala se pravdě- podobnějšl.
Rakousko Rusko Desio Balkán Makedonie Janov Řím
31 article Novinky z Marokka.
Novinky z Marokka. (Zostřenífrancouzsko-německéh poměru.) Generál d' Amade odepře! defini- tivně vydání německých legionářův německému konsulu. »Temps« píše dnes velmi ostře v této věci proti Německu, jemuž vy- týká, že hledí práva Francie v Marokku ne. ustále zúžiti i proti smyslu mezinárodních smluv- Mtugi vejde co nevidět do Marakeše. Německo listy tvrdí ovšem, že nikoli jako vítěz, nýbrl ako náčelník přemožený a vzdávající se.
Maroko Německo Francie Temps