1
masthead
7. října 1908. Číslo 276
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
le Rakousko dá k tomu podnět a projevují se
toliko obavy, že Anglie po té stránce bude po-
stupovati nejvolněji.
Rakousko
Anglie
5
article
Roztrhaná smlouva berlínská.
Roztrhaná smlouva berlínská.
Východní záležitosti, nejméně v onom roz
sahu, jak je upravila před třiceti lety berlínská
smlouva, ociťují se opět na denním pořadu. Ber
línské dílo evropských diplomatů bylo vlastně
v samém počátku prací nedokonalou, protivývo-
jovou, a stihá je jenom zasloužený osud, roz-
padá-li se nyní před našimi zraky jako prostý
novinový papír, byvši za uplynulá léta opětněa
opětně porušeno. Způsobiloť několikerý převrat
v Bulharsku a v Srbsku; vedlo ke dvojí válce
na Balkáně; stalo se pramenem krvavé žárli-
vosti mezi náredy křesťanskými; učinilo vraždě-
ní obyvatelstva četami povstaleckými, vzájemně
se potírajícími, pravšedním zjevem; zákeřně
odpravovalo zástupce slovanských států ve Sta-
rém Srbsku a v Makedonii; donutilo signatární
mocnosti, že opětovně a bezůspěšně se podjímaly
úkolu provedení slíbených oprav v Makedonii.
slovem utvořilo horoucí peklo národům palkán-
ským a udržovalo evropskou diplomacii téměi
bez ustání na nohou. Ani záplata můrzstéžská
ani ostatní reformní návrhy nikam novedly a tak
počátkem měsíce června t. r. dočkali jsme se an-
slicko-ruské schůze v Rovelu, od níž slibováno
konečné provedení oprav.
Bulharsko
Srbsko
Balkán
Makedonie
6
article
Ještě dříve však, než dospěly reform
úmluvy anglicko-ruské ke konečné redakci, uči
nílo Turecko přes ně důkladnou čáru, prohlá
sivši ústavu dne 24. července t. r. a provedš
takto stejný obrat, jako svého času před válkou
s Ruskem.
Prohlášení, či správněji řečeno obnoven
ústavy Mithada paše z r. 1876 bylo po schůzi
revelské a kroků od ní očekávaných právě tako-
vým překvapením pro Evropu, jako jest dnes
prohlášení neodvislosti Bulharska a jako zejtra
bude zabrání Bosny a Hercegoviny.
Od posledního téhodno v měsíci červene
až skorem do samého počátku měsíce října pla-
tilo pro veřejné mínění jako směrodatne
mínění, že všecky mocnosti ovropské poskytnou
mladotureckému převratu času, aby mohl zrefor-
movati nejen Makedonii, ale celé Turecko,
proto také předloženy byly chystané a po ně-
kolikáté již „přehlédnuté“ reformní návrhy! Ve-
řejné mínění evropské jásalo po tu dobu s ústav-
ními Mladoturky nad „zázračným obrozením Tu
recka“, velebilo nové turecké ústavní svobody
bez mála více, než starou konstituci anglickou
a zatím v zákulisí diplomatickém dozrávalo nové
překvapení — knížectví bulharské nepřipojil
se k „době šetření“, Mladoturecké éře poskyt-
nuté, a právě minulého pondělí smělým roz-
machem roztrhlo zbývající kusy smlouvy ber-
linské, pokud ještě upravovaly jeho poměr k Tu-
recku a ... nyní bude náslodovati řada dal
ších překvapení, vždyť evropští diplomaté, mi
nistři a státníci v poslodní době nekonali namá
havé své schůzky pouze proto, aby nedodan
bulharskému zástupci v Cařihradě, Gešovu, po
zvánka k hostině stačila zmásti všeobecný vy
čkávací koncert evropský.
Turecko
Rusko
Evropa
Bulharsko
Bosna a Hercegovina
Makedonie
Cařihrad
Mithada paš
7
article
Bulharsko však také v čas na to pomyslilo
že by Turecko mohlo jeho samostatnosti činit
překážky, a ještě dříve se zmocnilo východ
dráhy, jež jest nezbytná pomůcka při doprave
vojska na hranice.
Lze opravdu za to míti, že Ferdinand bul
harský a jeho ministři provedli toto překvapen
o své újmě a že při tom noměli za sebou oporu
v žádné z velmocí, kteréž podepsaly berlinskou
smlouvu ?!
Dosud se ovšem ještě žádná z nich jak
patron nepřihlásila, za to několik jich ohlašuje
že podají ohražení proti bulharskému kroku.
Zvláště Angličané dávají na jevo svou naprostou
nespokojenost, podezírajíce, že za Ferdinandem
bulharským stojí Rakousko- Uhersko a za tímto
dále Německo.
V Německu zatím se tváři, že jsou také pře
kvapeni; vždyť mají přátele i v Cařihradě i ve
Vídni, a hlásají, že zabrání Bosny a Hercegoviny
vlastně Turecku nemůže vaditi, protože náhra-
dou za ztrátu svrchovanosti v Bosně a Herce-
govině dosáhne osvědčení, že rakousko-uherské
posádky vyklidí tak zvané území sandžacké. Z
Ferdinand
Angličan
Bulharsko
Turecko
Rakousko
Uhersko
Německo
Cařihrad
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Boseň
8
article
veliké, že Martan stojí v jednem z jejich kori
dorů a my jej tam vidíme jako malounkou čár
ku. Tedy balony jako naše Eifetky veliké
Vzducholoď, jež obrovským světlem zalévá
v noci kraj atd.l
Ledové krajiny z Martu. Krystaly na le
dovci v slunci, opalisující, červené, zelené
modré, žluté a j., to zrak oslňuje. A zase prů-
plavy i s potrubím, které přovádí vodu z ka
nálu do kanálu. Plují po nich jakési gondoly.
nebo motorové loďky. A průplavy mají krásnou
perspektivu, jemné osvětlení i jakousi nálado-
vosl, která jim propůjčuje doplnit životnosti.
Tyto obrazy nás ze všech zaujmou asi nejvíce-
protože v nich hýří síla představitosti a radostne
důvěry v poznání. Za to útěk Napoleonův. Kde
jsme ho již viděli. Obraz Krista s Janem Krti-
telem — ten jsme často viděli na obrazech cir-
kevních. A což scéna sobovraha s duchy! Tři
svatí králové na velbloudech! Věštby delfské ..
Napoleonův
Krist
Jan Krt
Martan
9
article
Ale ornamenty kolem jsou všude krásné a ori-
ginální... Jak modium, tak jeho chlebodáree
nás ujišťují, že modium neumí skoro ani psát.
že nemá pražádného vzdělání a že dříve bylo
zahradnickým pomocníkem. Dobře. Mimo to se
dovídáme, že síla ho ovládající odpovídá i na
myšlené otázky přítomných.
Mohli bychom se tedy ptát?
To by bylo nejzajímavější ze všeho.
Postavíme se k mediu a myslíme si otáz
ku. Modium vezme tužku, arch obyčejného pa
píru a píše úhledným, kulatým a vypsaným
pismem
Mistr není přítomen. Je zde jen síla orna-
mentální a ta nemůže dělat jen ornamenty
Kdybyste žádali víc, příjdou síly, které vás pod
vedou. — —
Ještě tedy náčrtek nového ornamentu n
nový obraz, z něhož vidíme, že teprve barevným
propracováním získávají ornamenty na různost
a originálnosti. Náčrtek je plochý a všední.
Je šest hodin. Medium vstává. I my se chy
stáme k odchodu. Je v nás nelad, jako bychom
se probouzeli v cizím pokoji.
Ostatně jsou skutečně šťastní lidé, kteř
mohou kreslit i malovat proti všem pojmům na
šeho umění. Jen proto, že je to těší a že mj
volnost největší. Litují jen, že jim říkají.
media!
Bož. Viková Kunětická.
Bož
Viková
10
article
Jto prý jest povážlivější krok bulharský, jímž s
zároveň odnímá Turecku provincie Východní
Rumelie, již panovník bulharský dosud jménem
Turecka vládl. A tak prý není vyloučeno, že
mezi Bulharskem a Tureckem může dojti
k válce.
Němci prý ovšem na Balkáně nemají nija-
kých zvláštních zájmů a zůstanou proto nestran-
nými diváky. Než ještě doschla tiskařská čerň
na těchto výkladech berlinských listů, stihly již
z Cařihradu zprávy, že tam došlo několik tele-
gramů německého císaře, a že byla ku poradě
ihned svolána rada ministerská. Na čem se Turei
usnesli, dosud není známo, pouze se proslýchá
že provedou malou mobilisa ci.
I s jiných stran se připouští pravděpodob-
nost války bulharskoturecké, při čemž se má
za to, že by nepřátelství mohlo vypuknouti do
48 hodin od prohlášení samostatnosti bulharské
počítaje. Bulharsku prý na tom záleží, aby
rychlými činy předešlo delšímu trvání války.
protože by tím pozbylo své nynější převahy
mohlo by býti bouževnatostí tureckou — vy-
síleno.
Také již se mluví o tom, aby se válka ob
mezila pouze na oba tyto soupeře, kdyby se ne-
podařilo zdržeti Turky od branného zakročení.
Buď jak buď, sejdou se prý v Paříži zástupei
velmocí, jež podepsaly berlínskou smlouvu k
kongresu, kterýž provede revisi smlouv
berlínské. Píše se též o tom, že Francie.
Anglie a Rusko budou na kongresu jednotně
postupovati, ač již nyní jest pochybno, zda po-
daří se předmět porad jeho stanoviti tak, aby
všechny mocnosti myšlenku kongresu za svou
přijaly.
Němec
Turei
Turek
Turecko
východní Rumelie
Bulharsko
Balkán
Cařihrad
Paříž
Francie
Anglie
Rusko
11
article
Nynější důkladné protržení smlouvy berlín-
ské bude asi v účincích svých podobno vichrům.
vypuštěným z Aelova měchu; malí i veleí
interesenti pobalkánšti budou se totiž domáhnti
náhrady za porušení rovnováhy
posavadního stavu. Výslovně se vzpo-
míná Italie, Anglie, Ruska, Srbska, Řecka.
Černě Hory, zkrátka hlásiti se budou všicci, je-
jichž zájmů se berlínská smlouva, nyní roz-
tržená, nějak dotýká.
Kdežto anglické hlasy vedou si prudce, ně-
mecké zdrželivě, snaží se listy francouzské z-
chrániti situaci zrazováním Turků i Bulharů o
války a doporučováním společných porud. Tak
píše „Le Temps“, jehož styky se zahraničným
úřadem francouzským jsou známé: „Francie je
ochotna, zavázati si své přátele. Ale žádá je,
aby byli pamětlivi především toho, že dosu
trvá v Evropě právní řád, že jest zájmem spo-
lečným, neprohřešovati se proti němu; dále.
má-li se změniti, že jest nutno šetřiti nejen for
málních pravidel, dle nichž se upravují styky
mezinárodní, ale i oprávněných interesů, kteréž
tylo styky určují.“
Konečně záhodno připomenouti, že dle ně-
kterých hlasů Rusko zachovává dosud mlčení
v otázce bosensko-hercegovské, v příčině jeliž
prý existuje zvláštní úmluva (zákupská) z roku
1877 mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, jež
prý je vlastně pro poměr obou významnější, než
sama smlouva berlínská.
Turek
Bulhar
Anglie
Rusko
Srbsko
Řecko
Francie
Evropa
RakouskoUhersko
Le Temps
12
article
Zabavení Východní dráhy
Buihar skem.
Zabavení Východní dráhy
Buihar skem.
Výklad bulharské vlády o zabaven
Východních železnic.
Ze Sofije, 20. září (3. října).
(Pdv. dopis »Nár Listů«)
„Konvencí ze dne 10 května r. 1872 otomanská
vláda dala generální společnosti pro explostaci“) že-
leznic v evropském Turocku“ koncesi na všechny
evropském Iurecku již postaveně anebo v stavbě
nalézající dráhy. Po rusko-turecké válce tato spo-
lečnost za souhlasu Vysoké Porty přenesla explo-
taci zmíněných drah na „Společnost pro exploata
východních drah“, která od 1. ledna r. 1880 má sve
sídlo ve Vídni
Lhůta exploatace konvencí z r. 1872 byla určen
na 50 roků, počinaje dobou, v níž měly být ukon-
čeny stavby všech konvenci vytčených drah.
Protože stavba drah určitého počtu kilometrů
nemohla býti ukončena, učiněno bylo dohodnuhi, aby
lhůta p.o exploataci drah se počítala ode dne 1. led
*) Využitkování, provozování
Sofijá
Vídeň
13
article
Dramaticke umění.
Dramaticke umění.
+ Z pařížských divadel. Nové období paříž
ského divadia hlasí se již řadou premier. V »Tneálre
Antoine« propadla drama »Zspuzenci« od paní
Darlique, za kterýmž pseudonymeh skrývá prý se
manželka předního politika. V témže divadle byla
s úspěchem sehrána dvouaktová hra »Červen
krěma«, již podle stejnojmenné povídky Balzacovy
napsal Sesge Basst. — V »Comědie Frangsise« byla
se rána poetická hra »Dobrý krá Dagobert«, rozto
milý obraz z francouzského dávnověku. Autor Andr
Rivoire vězí úplně v tradicích veršovaných kust
francouzských a patrně směřuje k Akademii. — Ve
»Vaudeville« provozovali Pinerovu hru »Pořádek
v domě«, známou našemu obecenstvu z Vinobrad
ského divadla. Hra anglického autora, líčící podivín-
ství a zvlaštnosti britské společnosti, byla přija
příznivě. — V »Oděonu« se připravuje drama
Beethoven«. Geniálního hrdinu hry bude prý hrát
sám její autor René Franchots.
Tneálre Antoine
Zspuzenec
Balzacův
Sesge Basst
V Frangsis
Dagobert
Beethoven
Franchots
Vinobrad ský divadlo
14
article
Hudba.
Hudba.
+ Lalkův koncezi v Plassch u Plzně. (Pův
zpr.) Zdejší rodák, tenorista pan Hanuš Lašek, em.
pěvec dvorní opery ve Vidni, král, saské opery
Drážďanech a Narodního d vadla v Praze, profesor
zpěvu při konservatoři hudby v Aberdeeně, uspořádal
v Plasech za protektorátu úřadnické besedy v pon-
dalí dne 28. září za laskavého spolupůsobení pana
Josefa Malka, hudebního skladatele z Prahy a míst.
ních dam: ppl. Karly Anzenbacherové a Boženy
Laškové večer písní. Program zahájen byl písn
Pavla Tosti: »Vorrei morire« a byl velmi rozmani
a bohatý. Každá skladba odměněna byla bouří po-
Ulesku a výrazy plného uznání. J. Málkova »Zpověd-
rozlomilá to píseň, třikráte musila býti opakována
nad míru se líbila, její sympatický autor byl u kla-
víru. Byl to večer v pravdě umělecký, zdejší pa-
mátně zámecké dvorany v každém směru důstojný.
který zanechal v každém účastníku dojmy pravýc
uměleckých, na venkově tak vzácných požitků
končil upřímnou, animovanou zábavou, při níž ob
umělci v našem kruhu setrvali.
+ Z České Filharmonie. Zejtra v 8 hodin večet
zahájeny budou oblíbené čtvrteční koncerty v Ná
rodním domě na Král. Vinohradech za řízení p. Jan
Elsnice. — P. T. loňským předplatitelům bursovní
koncertů, kteří reflektují na svá dřívější sedadla, v-
dávají se vstupenky již ode dneška v kanceláři Če-
ského Filharmonického Družstva na Václavském nám
čís. 53.
+ Z Drážďan, 6. října. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.
O své zdejší návštěvě udělil španělský král našin
krajanům Bergrovi, Burianovi a Plaschkovi rytířský
křižový řád lsabelly katolické za jejich vzácné vý
kony v opeře.
Lalkův
Lašek
Malka
Anzenbacher
Pavel
Král
Elsnic
Bergr
Burian
Plaschk
Plassch u Plzeň
Drážďany
Praha
Aberdeena
Plasy
Málkov
Zpověd
Václavský já
Český filharmonie
15
article
na 1908, třeba By i do toho dne stavba drah ulton
čena nebyla.
Dne 22. prosince r. 1885 Porta učinila půjčku
23 milionů franků se 72% zůrokováním a 1?% amorti-
sace u společnosti pro exploataci východních drah n
základě nové úmluvy, dle níž podmínky příjmů byly
změněny v ten smysl, že společnost bude sbírati 7000
franků za kilometr a že společné příjmy, které b
převyšovaly tento obnos, se budou děliti mezi spo-
lečností a otomanskou vládou (557% pro společnost
a 45% pro vládu), že však společnost zaručuje oto-
manské vládě minimální roční příjem 1500 frank
za kilometr.
Roku 1893 Porta zaměnila vzpomenutou půjčku
jinou, 40 milionovou, za podínek příznivěj-
ších: připadjící jí příjem 1500 franků za každý kil -
metr dala společnosti za záruku obligací nové půj-
čky. U příležitosti této dohody zejména bylo smlu-
veno, že počátek lhůty pro exploataci se počítá dnen
1. ledna roku 1908.
Na základě uvedené konvence společnost vý-
chodních drah exploatovala v bullhrském území
dráhu 309 kilometrů.
Port
16
article
Je zjevno, že Porta uzavřela úmluvy i půjčky
pro část dráhy, která se nalézá v bulharském území
určic lhůty pro exploataci drah se zálohami na velk
lhůty, aniž by vzala zřetel, že tím se citelně poško-
zují zájmy knížectví.
Aniž bychom chtěli přetřásati otázku vlasinictví
železničních druh, které společnost exploaluje v bul-
harském území, vhodno poznamenati, že po rusko-
turecké všlce společnost pro exploataci otomanských
železnic, vzdor tomu, že je nově utvořenou, uznaln
rhodným pojmenovati se „Společnosti pro explostaci
východních železnie“
Stejně není bez významu okolnost, že tři mě-
síce po prohlášení sjednocení jižního Bulharska s kní-
žectvím (22. prosince 1885) Porta pospíšila s uza-
vřením nové půjčky za nejtěžších podmínek s touž
společnosti, při čemž zaručovala půjčku s připadají
cím ji přijmem.
Port
Bulharsko
17
article
Nutno vytknouti i Ústupek, jímž Porta r. 189
odložila původní lhůtu, v které měla počí-
nati exploalace na 15 roků od 1. ledna 1908.
Osmělena uzavřenými úmluvami a považujíc se
jimi za úplně zabezpečenou, nechtěla doznati společ.
nost pro explcataci východních železnic, že explo-
atuje dráhy, nalézající se v cizím území
Nejenom ve svých stycích s bulharskou vládou
společnost se postavila na úplně nezávislé slanovi-
sko, ale i tam, kde měla co činiti s obyvalelstvem
jižního Bulharska, nečinila jinak; hájíc jenom
svýcl zájmů, nechtěla společnost ničeho vědět
o zájmech tohoto obyvatelstva, od kterého béře
příjmy: určovala vysoké tarify, které, opl-
rajíce se o ony z roku 1892, překážely vývoji vněj-
šího i vnitřního obchodu, průmyslu a p.
V dalším pokračování svého výkladu uvádí bul-
harská vláda příklady, jak společností bylo
poškozováno obyvatelstvo jižního Bulharska
Společnost usnadňovala dopravu některým ob-
chodníkům na škodu jiných. Špatně opatrena vozo-
vým materiálem, znemožňovala společnost vývoz
produktů, Slovem: společnost dokázala, ž
dráhy, jež exploatovala, nesloužily k vývoji
obchodu a průmyslu a že poškozovaly
ekonomický vývoj jižního Bulharska,
jehož cbyvatelstvo dávno již žehral
na tuto společnost Výklad uvědí dále, jak již
vláda Východní Rumelie pomýšlela na stav-
bu konkurenční dráhy z Plovdiva do Burgasu. Sjed-
neceni Rumelie se severním Bulhar-
skem pohřbilo tento projekt. Bulharská
vláda stále se starala, aby učinila přítrž tomuto ne-
blahému stavu. Roku 1898 (26. listopadu) uzavřel
konvenci se společnoslí; touto konvencí společ-
nost odstoupila bulharské vládě exploataci
drah, kleré se nalézají v bulharském území, Tato
konvenco měla vstoupiti v život dne 1. února
1899, ale byla znemožněna demisí kabi-
netu, který ji smluvil.
Bulhar
Bulharsko
východní Rumelie
Burgas
18
article
Výklad dále uvádí, že bulharská vláda
dříve než započala vyjednávat se společností v prí
čině zakoupení dráhy, pomyslila na podporo-
vání zájmů obyvatelstva jižního Bulharska a za-
čala stavět parallelní dráhu z Nové Zá gor
do Sarambej a vynaložila na to 10.000.000 fr
Část dráhy mezi Novou Zagorou a Čirpanem byla
úplně postavena; na druhé části měly být jenom ko-
leje položeny. Všechny technické práce byly hotov
(i most přes Maricu blízko Plovdiva v ceně jednoho
milionu franků). Všech peněz vydáno bylo 12.500. 000
fronků. Společnost východních drah, tušíc však, e
rovnobéžná bulbarská dráha ohrožuje její inte-
resy, upotřebila veškerého vlivu u Länder-
banky na zrušení půjčky, uzavřené r. 189
s toute bankou. Z té příčiny finanční zav Bulhar-
ska se stal kritickým; bylo přinuceno k uza-
vření nevé půjčky. Z tohoto stavu Bulharska společ-
nest těžila: r. 1899 vzpomenutá banka uzavřela
s Bulharskem smlouvu, kterou Bulharsko se zavá-
zalo, že se zřekne stavby dráhy (parallelní) a ž
vůbec v periodě 20 let nepodnikne slavbu
žádné podobné dráhy a že předá dráhu Nová— Zágora
—Čipan k exploataci společnosti východních drah
Tím vším Bulharsko ztratilo 34,500.00
franků! Je zřejmo, že společnost tím se stala
v Bulharsku ještě vlce nepopulární.
Bulhar
Zágora
Čipan
Bulharsko
Nova Zagora
Marica
východní dráha
Länderbanka
19
article
Ale nejedná se jen o materiální ztráty! Je ještě
jiná okolnost, která kompromituje společnost
východních drah. V bulharském území zaměstnává
totiž personál příslušniků jiných sťá-
tů, jimž interesy Bulharska jsou lhostejny. Společ-
nost má s Tureckem prímé telegrafick
spojení, nikým nekontrolované. V době ne-
dávné stávky pokazili stávkující lokomotivy i nádržky
na vodu Společnost dokonce oznámila administrac
bulharských drah, že bulharské lokomotivy nemohou
cirkulovat po některých částech dráhy společnosti
a té příčiny, že koleje byly vyježděny, i že mosty
byly chatrné. Tyto nedostatky dráhy se nalézají blizk
spojitelného bodu státní bulharské dráhy s onou,ji
vykoristuje společnost.
Z těch důvodů nelze způsob, jakým bulha
ská vláda zabrala užívání této dráhy
odsuzovati; nebyl úmyslným.
Následkem stávky a na zíkladě dohody s r
presentantem společnosti východních drah bul har
ská vláda predsevzala exploataci že
lezné dráhy za tím cílem, aby obnovila
spojení mezi bulharskými dráhami
aby uehránila obyvatelstvo pred ka-
žďou škodou. Stávka zjevně potvrdila, v jakém
nebezpečí se nalézají nejen interesy obyvatelstva, ale
i onen národni obrany.
Rulharsku bylo zjevno, že stávka byla při
pravena jinde, že byla započata na roz-
kaz a že jenom na rozkaz mohla býti přeru
šena. Bulharský ministr vnitra energicky zamezi
propuknutí stávky v Bulharsku. Ustanovení na vy-
povězení se týkalo dvou hlavních vůdců, cizích pří-
slušníků; třetímu, bulharskému přislušníku, byl za-
povězen poby, v Plovdivě. Tím stávka byla udušena.
Rulharsko
Bulharsko
Turecko
východní dráha
20
article
Nic podobného se nevtalo v Cařihradě, vzdon
tomu, že turecké úřady mohly stávce za-
bránit Kdyby bulharská vláda nebyla okupoval
dráhu, stávka by byla pokračovala.
Bulharsko nemá žádné záruky, že v případě na-
hodilé srážky s Tureckem starý personál
dráhy by nezamezil jízdu po dráze, která i jinal
pro Bulharsko není vhodnou, protože velký počet bul
harských lokomoliv nemůže po ní jezditi. Bulharskí
vláda sama by se dopustila zrady na otěině
kdyby byla ponechala národní obranu v takové míř
nepovšimnutou
Obyvatelstvo jižního Bulhlrska schvaluje jed-
nání vlády i je připraveno, podporovati vládu všem
prostřodky až do konce.
Imposantní tábory lidu, jednomyslnost všech po-
litických stran a všeho tisku v této otázce připomí-
nají vládě její povinnost.
Vzhledem ku pobouření myslí v ce-
lém Bulharsku navrácení dráhy společ
nosti je absolutně nemožnol Obyvatelstv
nedovolí společnosti, aby pracovala, ono s
postaví proti ní násilím; nenajde se vláda, která
by upotřebila svých sil, aby navrátila dráhu společ-
ností, která sama vzbudila proti sobě nepříze
lidu — — —
Vedle jiných ještě okolností, kleré se Bruží k uve-
deným, nezůstává jiného mimo dohodnutí mezi spo-
lečností a bulharskou vládou, dohodnutí, jež na zá-
kladě spravedlivosti rozřeší otázku tak, že společnos
odstoupí azploataci bulharské vláda.
Cařihrad
Bulharsko
Turecko
21
article
Tímto projevem bulharská vlád
jiného nežádá, než převzetí kontraktu
explostace na sebe, tak jak to již jed
nou bylo smluveno (roku 1898).
Anglieké stanoviskonaprotizabran
Východní železnice Bulharskem.
Chtělo-li Bulharsko roztrhnouti berlínskou
smlouvu a prohlásiti se neodvislým carstvím.
musilo se připraviti na válku s Tureckem;
když se připravilo na válku, nevyhnutelně mu-
silo se státi pánem železnic na svém územía
vzíti do svých rukou jejich správu i dopravu.
Č. „Times“ vyjadřuje stanovisko anglické
vlády naproti bulharskému zachvácení Východní
železnice. Stanovi'sko to je Bulharsku
rozhodně nepříznivé a podle dnešních
telegrafických zpráv z Londýna ne příz e
tato rozšířila se i na prohlášen
buulHarské nezávislosti. Ale je
možná, že Anglie brzy své stanovisko změní,
to nikoli jen účinem událostí sofijských, nýbrž
spíše ještě náslodkem kroku rakousko-uherského
v Bosně a Horcegovině, neboť obojím skutkem
dává se Anglii pobídka, aby učiníla totéž a pro-
hlásila svou svrchovanost nad Egyptem a Ky
prem. Zdá se, že nadešly poslední okamžiky Tu-
recka, tak dávno čekané, a že všichni sousede
zaěnou je rozbirati, jakmile jeden učinil počin
Řecko již je pohotově přisvojiti si Krétu a Ru-
sko čeká, aby za své prohlásilo cařihradsk
průlivy.
Bulharsko
Turecko
Times
Londýn
Anglie
Boseň
Egypt
Řecko
Kréta
22
article
Než vraťme se k článku „Timesu“. Li
píše z počátku citlivě: „Bulhaři vědí, jak ne-
zištně jsme brali na sebe záštitu jejich v nebez-
pečných momentech jejich historie a s jakou r-
dostí jsme stopovali rozvoj knížectví a vzrůst
jeho moci. Toto naše chování musí účinkovati
na rozumný a šlechetný národ tak, aby dával
váhu a význam naší přízni a vážnosti.“
Následuje obrat: „My nepopíráme, že přání
Bulharů domoci se kontroly nad železnicí jest
úplně přirozené. To, co popuzuje veřej-
né mínění Anglie proti Bulharsku
leží ne tak v jejich požadaveích, jako ve způ-
sobu, kterým je dávají na jevo. Jedná-li Bulhar-
sko samostatně, nebo má za sebou našeptavače,
o tom se minění může rozcházet. Pro nás je
vážno to, že krok Bulharska je namířen ke
mravnému pokoření Turecka, a druhé — k roz-
chvácení jeho práv. Ale taková politi ka
zasluhuje všeobecného odsouze-
ni nejenAngličanů, nýbrž i všech
čestných lidí všeho světa, ať jest
jejím původcem kdokoli. My již tři-
cet let přinášíme nemalé oběti, aby se zlepšilo
položení všech musulmanů i křesťanů turecké
říše. Naše oběti přinesly dosud málo prospěchu.
A jestliže Mladoturci nyní slibuj
splnit naše nejlepší naděje, ne
můžeme dopustit, aby se v takov
chvíli stali obětí choutek a cti
žádosti druhých států — balkán-
ských nebo jiných.“
K tomu možno dodati: Chce-li se Angli
ujímati věci Mladoturků, měla je v čas naučiti
aby svou úlohu lépe hráli, neboť jejich poměi
k národnostem je tak ohromnou chybou, že by
chom se spíše domnívali, že jim k ní poradil
zlomyslná intrika německá, než Anglie, jež s
článkem „Timesu“ příhlašuje za autora mlado
tureckého převratu.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bni
káně viz na straně 5.)
Bulhar
Angl
Anglie
Bulharsko
Turecko
23
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Lublaně, 5 října. (Sblížení libe-
rálů s kleriká ly.) Výkonný výbor národní
pokrokové strany slovinské měl týto dni schůzi
v níž jednomyslně usneseno, aby dr. Tavč an
vstoupil jeho jménem ve styk s předsedou
klerikální strany drem. Šusteršičem
promluvil s ním, je-li možno takové dorozumění
mezi oběma hlavními stranami slovinskými, aby
ve všech otázkách národních po-
stupovaly příště svorně. Usnesením
tím, o němž zprávu podává »Slov. Narod«
učiněn praktický krok k uskutečnění přání
všech národně smýslejících Slovinců, kteří jsou
si vědomi, jaké nebezpečí hrozí nyní národu
že jen svorná obrana všech národních stran
může je odvrátiti. Dorozumění je možno, po
něvadž se nikterak nedotkne politický ch
programů stran, jimž zůslane i na dále vyhra-
ženo právo, samostatně se domáhati svých
politických cilů a jde pouze o to, aby s
svorně postupovalo ve věcech, které jsou
společny oběma stranám.
Nabídka strany pokrokové uvítána s radost
po celém Slovinsku a čeká se netrpělivě n
odpověď Šusteršičovu.
Z Terstu, 5. října. (Rozdělení Gori
cka.) Mezi nesčetnými obstrukčními návrhy
jež na sněmě gorickém podali liberální Vlaši
způsobil veseli návrh dra. Pinausiga a spol.
aby se hrabství gorické rozdělilo ve dvě ko
runní země, vlašskou se zvlástním sněmem
v Gorici, a slovinskou, jejíž hlavním
městem by byl Tolmin. Tento »pilný« návrh
je nejzajímavějším tím, že hlavním městem
vlašského Goricka má býti město Gorice, jeho
široké okolí je veskrze slovinskél
doktor
Tavč
Vlach
Tolmin
Lublaň
5 říjen
Slovinsko
Terst
Gori
Gorica
24
title
Politické zprávy zahraničné.
25
article
V Praze, 6. října.
Praha
26
article
Srbsko a Černá Hora.
Dr. Milovan Milovanovič, když se uváza
v úřad zahraničného ministra srbského, pro
hlásil, že se přičiní o smír mezi Srbskem
a Černou Horou, jejž intrikáni, zrádci
hlupci zkalili.
Orgán srbské vlády vyzval onehdy všecky
srbské noviny, které činí nárok na vážnost, aby
zastavily polemiku naproti Černé Hoře a př-
staly se hádat i o to, kdo je více vinen svády
mezi nimi, Srbsko nebo Černá Hora a věnovaly
všechnu péči obecně srbským zájmům.
„Beogradske Novine“ podotýkají: „Hlavní
je dnes, aby se za okolností tak těžkých a osud-
ných pro Srbstvo vrátilo úplné přátel-
ství a svornost mezi dvě nezávisl
srbské državy, jež i v nejtužší jednotě
jedva budou s to, aby ve všem splnily své nej-
světější úkoly v ochraně a obraně životných
zájmů srbského národa. Dávajíce výraz své ra-
dosti nad vyzváním vlády, přejeme si jen, a b
smír byl uskutečněn bez odkladu,
neboť on jest podmínkou, bez které by Srbstv
nemohlo pro sebe vykonati nic věcného a trva-
lého. Naše bluboké přesvědčení jest, že brat
musí se chopiti podávané ruky bratrovy a že
v těchto vážných a nebezpečných dobách mu sí
se státi mezi Srbskem a Černou
Horou dohoda, jinak by srbská nesvornost
opět zavinila neštěstí národa.
To jest i přesvědčení naše a všeho Slovan-
Smír mezi Srbskem a Černou
Iorou musí býti uskutečněn hned,
okamžitěl
stva.
doktor
Milovan Milovanovič
Srbsko
Černá Hora
Černá hoře
27
article
Odhalení pomníku Bernarda Lazara.
Odhalení pomníku Bernarda Lazara.
V Nimes byl, jak jsme již telegraficky sdě-
lili, odhalen včera pomník Bernarda L a z a ra,
publicisty francouzského, který svou energickou
kampaní novinářskou a řečnickou způsobil re-
visi procesu Dreyfussova. Lazare zemřel dosti
mlád, nedovedl těžiti z vítězství jako mnozíz
jeho přátel, kteří zaujali přední místa v politi-
ckém a novinářském světě. Odhalení pomníku,
ač se ohlašovaly manifestace antidrevfussardské.
minulo beze všech výtržností. Royalisté usporá-
dali pouze protestní schůzi, na níž mluvili majer
Cuignet, žurnalista Vaugeois a romano-
pisec Lion Daudet. Shromáždění odhlasovali
resoluci ve prospěch obnovení monarchie
a přijalo jednací pořad, v němž bylo vysloveno
blahopřání antisemitické žurnalistovi Drumon-
tovi a Rochefortovi, kterýž slavný novinář repu-
blikánský na stará kolena se dočkal lásky zpá-
tečníků a klerikálo.
Nová příhoda německo-francouzská v Marokkn.
Z Tangeru se oznamuje »Köln. Ztgu. «, ž
se udála nová neshoda mezi německými a fran-
couzskými úřadními osobnostmi v Marokku.
V neděli dostal se do hádky posel n-
mecké pošty Mohamed Filali s hlídkou po-
licejní, které velí francouzský důstojník. Když
byl zatčen a předveden francouzskému důstoj-
níkovi, strhla se rvačka mezi policejním muž-
stvem a Maročany, při čemž Mohamed Filali
práskl do bot. Francouzský důstojník žádal
německého mistokonsula vydání po-
štovního posla. Bylo to však odepřeno, ale
připuštěno, že dotyčný důstojník, setník Rei-
mont, může býti přítomen výslechu posla
svědků. Při výslechu objevilo se mnoho odchyl-
ných výpovědí. Lze očekávati, že záležitost, jež
se jeví jako obyčejná rvačka, bude hladce vy-
řízena francouzským důstojníkem i německým
úřadníkem.
Bernard Lazar
Vaugeois
Daudet
Rochefort
Köln
Mohamed Filat
Maročan
Nimes
Tanger
Maroko
Rei
28
article
Presideniská volba.
Boj o předsednický úřad republiky Spojených
států dostupuje stále prudšího vrcholu. S na
pjetím čeká se, potvrdí-li se zvěst, že Hearst
chystá ještě sensačnější odhalení, nežli prvá od-
halení jeho o úplateích trustu, ale že uveřejní
je teprve v samý předvečer volby, aby působila
tím bezprostředněji. Republikáni prohlašují nyní
sice vítězství své za jisté, ale na druhé straně
spolehá se, že právě netečnosti málo čilého volič-
stva republikánského přikloní se vítězství na
stranu čiperných a ohnivých demokratův. Nebot
právě vítězné sebevědomí již před volbou ne-
bývá nejlepší pobídkou k horlivosti voličské
v den volby.
Hearst
spojený stát
29
article
Republikánský kandidát Taft osobně sám
věří ale, že 3. listopadu zvítězí přese všechno,
protože oproti negaci demokratův lze prý čekati,
že lid si uvědomí — jak republikánská stran
uvedla — »celou zemi na výši blahobytu, kterýž
vyvolá obdiv a závist celého světa«. Obchodníei
a farmáři budou prý tudíž všichni ve voličském
táboře republikánův, zvláště když obilí lelos tolik
platilo. Slatisíce vystěhovalcův vracejících s
letos z Ameriky, kdež nemohli dojíti obživy a vý-
dělkův, jest nepochybně též příznakem »rostou-
ciho« blahobytu Unie. Taft ostatně doufá, že ani
Gomperzovi nepodaří se dělnictvo přiměti, aby
hlasovalo pro kandidáta demokratického, nebot
dělnická otázka rovněž prý se stále vyjasňuje;
výroky jeho proti dělnictvu ve známé otázce
soudních vykládaly intervencí prý se mylně
a zůmysla zlomyslně. Ve státech New-Eagland
a Maryland jest prý vítězství republikánských
volitelův jisté, ze států tichomořských budou prý
pro Tafta hlasovati jistě Kalifornie, Oregon,
rovněž tak Washington, ano i Montana. Ve státu
Novém Yorku po jmenování Hughesa guvernérem
jest prý situace teď co nejpříznivější a do Mis-
souri lze prý klásti též značné naděje. Slovem,
Taft pokládá se za takořka již zvoleným! . ..
Uvidíme, bude-li i po 3. listopadu ještě takým
optimistou.
Taft
Gomperz
Amerika
NewEagland
Maryland
Kalifornie
Oregon
Washington
Montana
Nový York
30
article
Italsko-ruská převaha vůči Rakousku.
Celá řada italských listů vykládá intimní
shodu, jež mezi Ruskem a Italií právě na
schůzce v Desiu dosažena byla, zvláště v ten
smysl, že založena tu italsko-ruská
převaha proti Rakousku na Balkáně a t
přes te, že předcházela jí schůzka rakouského
a italského ministra zahraničního. Tak píše
římský »Messagero«, že teprve dnešní schůzkou
v Desiu odstraněna jest úplně ne-
blahá smlouva mürzstegská, jež
tak veliké neštěstí Makedonii
způsobila a makedonská otázka
uznána jest opět otázkou mezi-
národní. Italie stala se nyní mostem mezi
anglo-ruskou a německo-ruskou skupinou na
Východě. Ještě otevřeněji píše »Secolo XIX«
v Janově: Obnovené přátelství rusko-italské
učiní Rakousko povolnějším a do-
nutí ho k větším ohledům vůči Italii. Italie má
nyní možnost, váhu svou hoditi na vážky osud
evropských. Soudí se, že po schůzce v Desin
také návštěva cara v Římě stala se pravdě-
podobnějšl.
Rakousko
Rusko
Desio
Balkán
Makedonie
Janov
Řím
31
article
Novinky z Marokka.
Novinky z Marokka.
(Zostřenífrancouzsko-německéh
poměru.)
Generál d' Amade odepře! defini-
tivně vydání německých legionářův německému
konsulu. »Temps« píše dnes velmi ostře
v této věci proti Německu, jemuž vy-
týká, že hledí práva Francie v Marokku ne.
ustále zúžiti i proti smyslu mezinárodních smluv-
Mtugi vejde co nevidět do Marakeše. Německo
listy tvrdí ovšem, že nikoli jako vítěz, nýbrl
ako náčelník přemožený a vzdávající se.
Maroko
Německo
Francie
Temps