ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 87d388c0-762f-11dc-a09f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: place 69, person 34, work 6, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY-
3 masthead
7. října 1908.
4 masthead
Gíslo 27e.
Gíslo 27 e
5 article
munskem, neutralisaci Černé Hory a isolaci Srbska. A dle toho dosud baron Aehrenthal jednal. Dle pešťského telegramu včerejší »Frankf. Zig.« ukázalo již skvělé přijetí Ferdinanda Bul- ského v Pešti, že se jedná o dohodu Rakousk s ním, a to o uznání neodvislosti Bulharska za cenu annexe Bosny. V Pešti prý se však přece nechtěli odloučit od mínění, že bar. Aehrenthal dá si vymluvili neblahou ideu, bryskovati nové Turecko, než v posledních dnech se přesvědčili, že plán jeho je nezvratný, a diplomacie praco- vala již zimničně doma i za hranicemi, aby od- stranila silný odpor proti plánu tomu. Uherská vláda vzdala se svých námitek, ale v Pešti prý se nikdo neraduje z toho, co se stalo, a vše- obecná jest starost o to, co se stane dále. V ministerstvu zahraničních záležitostí činíse Turecko zodpovědným, že aférou Gešo v uvedlo kámen v pohyb. Bulharsko těší se s vý- chodní drahou plné milosti, kdežto Turecku prý se vykládá mrazivě, že má události prostě vzit na vědomí. Bude se musit vyčkati, kam povede tato politika, jejímž prvním výsledkem bude otřesení mladotureckého regimu, - jemuž prý náleželi měly naděje všech národův a zvlašte Rakousko-Uberska. Dle telegramu, ve včerejší »Köln. Zlg e uveřejněného, proslýchá se v Pešli, ž při vyjednávání o přivtělení Bosny k říši habs- burské prý proniklo stanovisko uher ské, dle něhož Bosna bude připojena ke koruně uherské, která na ni má historický nárok.
Aehrenthal Ferdinand Köln Černá Hora Srbsko Pešť Bulharsko Bosna Turecko Rakousko
6 article Eulharsko neodvislým krá- lovstvím.
Eulharsko neodvislým krá- lovstvím. Královský mavifest o neodvl- slosti Bulharska Ze Sofije, 6. října. (K. k.) Královský manifest, pře- čtený v Trnovu, má toto znění: »Vůli našeho nezapomenutelného osvoboditele, velkého ruského národa a s pomocí našich dobrých přátel a sou- sedů, poddaných Jeho Veličenstva krále rumunského, byla v r. 1878 zru- šena naše poroba. Od této doby, po 30 let pracuje bulharský národ neochvějně ve vzpo- mínce „na apoštoly svobody a naplněn jsa jejich duchem, neůnavně na vývoji země, aby z ní pod mým vede- ním a pod vedením zesnulého knižete Alexandra vytvořil stát, který by byl hoden býti rovnoprávným členem rodiny civilisovaných národů. Bulharsku nesmí býti v ni- čem překáženo, aby se vyvíjelo na této cestě kulturně a hospodářskv. Nic nesmí zadržovati jeho pokrok. To jest přání a vůle národa. Bul- harský národ a jeho vládnoucí hlava mohou si mysliti jenom totéž a přejí si jenom totéž. Ve skutečnosti bylo však normálnímu pokojnému vývojí země překáženo ilusemi, jichž zničením ochladl poměr mezi Bulharskem a Tureckem. Já a můj národ přejeme si po- litického omlazení Turecka a těšíme se z něho. Svobodné a ne- odvislé Turecko a rovněž svobodne a neodvislé Bulharsko mají podmínky, aby vytvořily vzájemné přátelské svazky, aby je upev- nily a to tím způsobem, že budou usi- lovati o mírumilovný vývoj. Prodehnut myšlenkou na toto svaté dílo a abych vyhověl potřebám státu, prohlašuji, prose o požehnání Všemohoucího, v r. 1885 spojene Bulharsko, neodvislým králov- stvím. Já a můj národ máme za to, že tento čin bude s chválen velmocemi. Nechť žije bulharský národ a neodvislé Bulhiarsko«.
Alexandr Bulharsko Trnov Turecko
7 article
Presidenti sobrání a mi- nisterské rady nabídli jménem národního zastupitelstva a jménem vlády panovníkovi titul »první bulharský král«. Král Ferdinand prohlásil, že jej při- jímá s pýchou a s dike m. Telegram krále Ferdinanda sultá novi a odpovéď Porty. Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Dnešní ranní listy přinášejí různé verse o telegramu, který kníže Ferdinand zaslal z Trnova sultá novi. Dle jedné verse zněl telegram tento takto: Poněvadž bulharské obyvatel stvo jednomyslně žádalo, aby Bul- harsko bylo prohlášeno králo- stvím, byl jsem nucen toto pro- hlášení provésti a ujišťuji, že n příště budu udržovati dobré sty ky s ottomanskou vládou. Doufám, že proklamace království bude po tvrzena. Dle druhé verse zněl telegram takto »Kníže Ferdinsnd a bulharský ná- rod proklamujíce království, ř- dili se pocity upřímnosti« Jak prohlašuje »Ikdam«, protestoval Porta ve své odpovědi knížeti Ferdi- nandovi ostře proti tomuto aktu a ohlá- sila, že velmoci, které podepsaly ber- línskou smlouvu a jssu interesovány na této otázce, budou švolány ke kon- ferenci, aby projevily svůj názor. Dl zpráv listů byla protestní nota ihne telegraficky oznámena kabinetům
Ferdinand Ferdinsnd Port Cařihrad Trnov
8 article
»Ikdam« schvaluje odpověď Porty danou knížeti Ferdinandovi a praví, že odpo- věď vyhovuje potřebám situsce nynější. Orgán výboru »Surai-Ummed«, jenž vydáv dnes první šislo, praví, že zpráva o vyhlášení nsod- vislosti je přirozeným následkem 30leté špatn správy. Otázka ta náleží minulosti. Vyhlášení neod- vislosti Bulharska bylo po léta připravováno.J útokem na signatární mocnosti smlouvy berlínsk Stanovisko mocností bude nepochybně proti Bulha- sku. Dnes chce všecek národ ottomanský mír, aby zajistil návrat velikosti říše a blaho Ottomanů, ne- dávno z 32letého despotismu vysvobozených. Jestliž to však bude žádati nutnost, sahne ottomansk armáda, která i v nejtěžších dobách tyranie osvěd- čila ve válkách bravuru a neustoupila před žádno mocí, ke zbraní. Národ ottomanský neleká se vzhle- dem na útoky proti svým národním právům a proti cli říše, žádných obětí.
Ferdinand Surai Bulharsko
9 article
Projevy Turků o události bulharské. 2 Londýna, 6. října. Kiamil paša pro hlásil cařihradskému zpravodaji »Dail y Mai le že prohlášení bulharské neodvislosti nepova žuje za casus belli, leč v tom p i - padě, že by Bulharsko chovalo se nepř- telsky v záležitostech makedonský ch. Kiamil paša přijal včera odpoledne velevyslane némeckého, ruského, anglického a francouz- ského, kteří radili, aby rozhodnut stalo se bez prodlení, protože Tureck jest nejvíce zúčastněným státem, třeba že cel Evropa jest za berlinskou smlouvu zodpovědna. Velkovezir prohlásil, že má plino u d- věru k moenostem, kleré berlinskou smlouvu provedly. Jestliže Erropa přejes smlouvu změniti, Turecko schváli hotovou sku- tečnost. Z Vidně, 6. října Zdejší zpravodaj »Tempsue měl rozmluvu s radou na tureckém velvysla- nectví Rifou-Tikvetem bejem. Te pravil, že prohlášení bulharské neodvislosti o poruje berlinské smlouvě a že Bulharsk rovněž nemá práva zmocniti se Východní Ru- melie. Tato provincie podléhá přímo s u- tánovi, který jmenoval prince Ferdin and toliko guverněrem. Turecko nemůže schvá- liti kroky Bulharska a žádná turecká vláda ne- může strpěti, co Bulharsko učinilo.
Turek Tempsue Ferdin Londýn Bulharsko Evropa Turecko
10 article
»Nemohu říci«, pravil diplomat, »na čem se vláda rozhodne, ale buďte ujištěni že Turecko jest odhodláno svýc práv hájiti. Veřejné mínění v Turecku jes velmi rozechvěno a toto rozechvění bud míti ohlas v parlamentu. Také par- lament skutečnost Bulharakem vyvolanou ne- s chváli. Turecko chce mír. Celá století vadlo válku, jenom aby uhájilo svých práv. Uvážíte-li colou situaci, pak pochopíte, že naše trpělivost jest vyčerpána. Bulharskou armádu ne- bereme vážně. Nepovažujeme ji za moe. Mluví se o 300.000 mužích. Tato cifra zdá s mi však přehnaná. I kdyby však byla pravdivou. Turecko dovede postaviti do pole dvakrát až třikrát tolik muzů. Nezaplráme, že Tu- recko v nynější situsci potřebuje mir u, aby se mohlo normálně vyvíjeti. Také víme, ž Anglie a Franeie jsou pravými přátel nynějšího režimu a přejí si míru, aby tenlo režím nebyl hned na počátku vydán nebezpečím války.«
Turecko Anglie
11 article
Jak se chová turecký tisk. Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Téměn všecek tisk doporučuje klid a vy- slovuje důvěru v jednání kabinet u. Tisk zabývá se též otázkou bosenskou. Ne- které listy připisují události trojspol ku zakládají své naděje hlavně na Anglii. Z Calihradu, 6. října. (K. k.) Ve článku o pro- hlášení neodvislosti Bulharska a o pově stech ve příčině annexe Bosny a Hercegovin píše »Ikdam«: Tyto otázky jsou samy o sobě bez významny. Bulharsko bylo ve skutečnosti po dlou- hou dobu neodvislým a Bosna a Hercegovina pře trhly již ode dávna s námi spojení. Knížectví bul harské nemělo absolutní potřeby neodvislosti a sni Rakousko-Uhersko netoužilo tak příliš po annexi Ale velké nebezpeči spočivá v tom, že tyto skuteč nosti jsou počátkem intrik několika velmocí, které jsou přáteli starého režimu. Ottomané musí ukázat svou sílu, poznavše tuto politiku intrik a nesmí se státi její samovolnou obětí. Ačkoli jsme, praví list ochotní hájiti svá práva ze všech sil, nesmí se mit za to, že prohlášení neodvislosti bulharské jest na- mířeno pouze proti Turecku, jest namířeno také proti mocnostem, které podepsaly berlinskou smlouvu. Nesmíme také obsazení východní dráhy pokládati za následek aféry Gešova, neboť i kdyby byl býva Gešov pozván, bylo by vyvolalo Bulharsko jinou příhodu. »Jeni Gazetta« myslí, že nutno především žádali od mocí, aby hájily práv Türecka. Budeme- správně jedoati, praví list, podaří se nám snad při voditi pád knížete Ferdinanda a dostati Bulharsko opět na cestu, vytknutou smlouvami. Správné jed- nání nám nepřekáží učiniti na branicích potřebná opatření.
Ferdinand Cařihrad Anglie Bulharsko Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Turecko Jit Gazetta
12 article
Srbské projevy a stanovisko. Sp. Z Bělehradu, 6. října. (Pův. telegr „Nár. Listů“.) Večerní manifestace trvala pozdě do neci. Obrovský zástup lidu, zpívající srbské a slovanské vla- stenecké písně, táhuul od královského paláce před vyslanectva ruské, angli- cké, francouzské, italské a turecké osvědčil sympatle státům, které za- zastupují. Provoláváno „Živila svobodní Bosna, veliké Srbsko, ústavní Turecko, Rusko, Anglie, Francie a Italie! Živilo Slovanstvo!“ Král odebral se dnes do Sopotu na manévry, ale dnes rečer se vrátí do Bělehradu. Královým úkazem svolána pod pra- pory L třída národního voj- ska — asi 150.000 mužů. Ve 3 hodiny včera odpoledne sešel se zde před pomníkem knížete Michajla velký protestní meeting. Z Bělehradu, 6. číjna. (K. k.) Události v Bulharsku vyvolaly v srbských kru- zích vládních velico mocný do- Jem. Na rozhodujícím místě se prohlašuje, že Srbsko, jež na vyvolání těchto událostí nebylo zůčastněno, pře- devším vyčká dalšího rozvoje. Pri tom se nezatajuje, že tomuto rozvoji hledí se vstříc s vážnou obavou, protože v tom případě, kdyby při tom byly dotčeny srbské zájmy národní, srbská vláda by mu- sila vyhověti pocitům srbského ná roda. Nyní snaží se vláda postarati se o to. aby manifestace obyvatelstva zůstaly v ráme pokoje a pořádku. Následkem toho žádal ministr vnitra o pořadatelů tábora, jenž se dnes odpo ledne konal, nejpřísnější záruky, že toto shromáždéní mine klidně. Dalším bezpeč nostním opatřením jest povolání mužstva zálož ního. Toto opatření ukázalo se tím nutnějším. ježto dne 14. t. m. měla býti největší část pre senčního mužstva poslána na dovolenou.
Michajl Bělehrad Bosna Srbsko Turecko Rusko Anglie Francie Bulharsko
13 article Hrozby Turecka Bulharsku
Hrozby Turecka Bulharsku i Rakousku. Rozhořčení v Cařihradě preti Bulharsku je veliké, ješté větší však proti Rakousko-Uhersku, které se po- važuje zu podněcovatele. Konečným důsledkem bude celní válka s Bul- harskem, vypovězení bulharského exarchy a všech bulharských biskupů jakož i všeobecný boykot rakouskéhe obchodu a průmyslu. Úsudky anglického časopisectva. »Daily News« píše: Bulharsko pro vedlo prohlášení své neodvislosti způsobem který je s to uvěsti jeho státníky do největš necti. Spojilo se s Rakousko-Uherskem a Ně- meckem a zamítlo rady svých přátel v Anglii Anglie nemůže připustiti změnu berlinské smlouvy bez souhlasu všech smluvních mocností. Doká žeme své přátelství Turecku nejlépe, praví list. pomůžeme-li mu dosíci čestného míru a všec možných náhrad. »Standard« soudí, že největší nebezpe- čenství, jaké skrývají v sobě události na B l- káně, je, že mohou podporovati žáměr pro nové seskupení mocností anebo pro porušení evropské rovnováhy. Je těžko nalézti podobný příkla v historii. »Daily Chronicle« odsuzuje jednání Rakousko-Uherska a praví, že politika Anglie bude prozatím až do jistého bodu závislou na politice Turecka a že společná akce Francie a Anglie bude míti tu výhodu, že bude shoda mezi oběma mocnostmi ještě vlce upevněna. »Daily Telegraph« píše, že mezi národní morálka dostala ránu, z níž se tak brzo nevzpamatuje. »Morning Post« praví, že veřejné mi nění v Anglii odsuzuje jednomyslně neočeká vané a nepotřebné porušení berlínské smlouvy »Daily Mail« vyslovuje se v podobném smyslu. »Daily Graphic« píše: Rakousko Uhersko a Bulharsko patrně za tichého sou hlasu Ruska, Italie a Německa se usnesly v svém vlastním zájmu porušiti jednu z nejslav nějších evropských smluv.
Turecko Bulharsko Rakousko Cařihrad Uhersko Anglie B l RakouskoUhersko Francie Rusko Německo Morning Post Daily Graphic Rakousko Uhersko Daily News Italia
14 article
Porta a ministerské porady. Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) »T anine oznamuje, že Porta vyžádala si o ostatních balkánských států. jich ná- zory o prohlášení bulharské neodvislosti. Velkovezír odpověděl redaktoru »Taninu« na dotaz, zda prohlášení Bulharska neodvislým zavdá podnět k válce, že Porta oče- kává rozhodnutí, která učiní vel moci. Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Mimořádn ministerská rada potrvala do půl- noci. Členové rady mladoturecké h výboru, kteří byli v sousedním pokoji, by l několikráte zavoláni do porady Dle sdělení, učiněného po ministerské radě novinářům, zaslal knlže Fordi na n sultánovi telegram, že byl vžd proniknut pocitem věrno st k sultánovi, že však lidové hnutí v Bulharsku tak zmohutnělo, že musil přístoupiti na prohlášení Bul- harska královstvín. Ministerská rada se usnesla z aslat knížeti Ferdinandovi telegra m,ž tento čin byl porušením berlínské smlouvy, že Porta bude u smluvních velmocí protestovati a po jich rozhod- nutí, že učiní velmi závažná opatření. Ministerská rada doporučila dále tureckým no vinářům klidný způsob psaní, aby obyvatelstv nebylo rozčilováno. Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Dle po- věsti která kolovala po noční mi- nisterské radě ve vládních kruzích. nařídila Porta mobilisaci v malém rozsaku. Ruský tisko prohlášení neodvislosti Z Petrohradu, 6. října. (K. k) Tisk po suzuje sympatieky, avšak b ez z v lá st
Port Ford Ferdinand Cařihrad Bulharsko Petrohrad rada mladoturecký h
15 article
Jní ho na dse ní prohlášení neodvislosti Ba- harska. »Novoje Vremja« praví, že neod- vislost má velikou mravní cenn. Avšak s praktické stránky budí jisté pochyb- nosti. Bulharsko získá málo neodvislostí. »Slovo« pravi, že Bulharsko vy- tahuje kaštany z ohně na Balkáně za německou politiku. Prohlášení ne- odvislosti jest velmi nevhodné. »Rěče prohlašuje, že prohlášení ne- odvislosti jest logické. Možnost války mezi Tureckem a Bulharskem. Cařihradský mladoturecký komitét, jenž do posledního okamžiku lhostejně pohlížel na bul- harsko-turecký konflikt, najednou se oň začíná velmi zajímat. Komitét prohlašuje, že sice si nepřeje, aby byla válka mezi Tureckem a Bul- harskem, ale nemůže nevysloviti veřejně, že Bulharsko porušuje práva Turecka. Vznikne-li z toho válka mezi oběma státy, Turecko nemá, proč by se jí bálo. Je sice možno, praví Mlado- turci, že bulharská armáda z počátku bude vyhrávat, ale konec války nemůže býti jiný, než porážka Bulharska a úplně vítěz- ství Turecka. K tomu poznamonává „Blgarska Nezavisi- most“: Dopustí-li Mladoturci v Cařihradě, aby, kdyby byla válka, bulharská armáda vyhrála n počátku, mohou být ubezpečeni, že Bulh ar zůstanou vítězi i při konci války.
Bulharsko Balkán Turecko pravit Mlada Cařihrad Blgarsko Nezavisi Novoj Vremja
16 article
Mladoturci dobře vědí, že v Makedonii bulhar- ské čety, mající jedva 8—10 členů, junácky se rvaly s celými setninami turockého vojska nad nimi vítězily. Boris Sarafov se svou četou a bitolskými povstalci po pět měsíců vydržel boj s tureckými vojsky, způsobil jim ohromné škody, aniž byl poražen. Jaký pak může býti konee vojny mezi Bulharskem a Tureckem, když ture- cké vojsko je zanedbané, hladové, necvičené, nekázněné, bosé, bez myšlenky a nadšení, a vojsko bulharské naproti tomu vzorně vyevičené a zásobené, nadšené národními ide- ály? Turci by dobře učinili, aby vojnu nevy- volávali, neboť my nejsme ti, kdo se naposle Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Francouzsky a italsky tištěný časopís »La Turguia« uve- řejňuje interview se zahraničným ministrem, který prohlásil, že jeho náhledy nejsou pessimi- stickými a že válka není neodvratna. Turecko si přeje míru. Porta vyčkává nety, kterou moc- nosti v Sofiji odevzdají. Až do té doby je nutno, aby Porta zůstala v úplné reservě. Konečně pravil Tevfik paša, že Porta neodvolala před- nostu sofijského komisariátu a vyvrátil pověst, že by Bulharsko bylo překročilo hranice. kají. Nálada v Bulharsku po prohlášení království.
Sarafov Turek Port Tevfik paša Makedonie Bulharsko Turecko Cařihrad Le Turguia
17 article
Ze Sofije, 6. října. (K. k.) Král a ministři odjeli z Trnova v 11 hodin dopoledne n Šipku, kde přenocují. Zejtra přibudou do Plovdiva. Z venkova se sděluje, že oby- vatelstvo přijalo všude zprávu o prohlášení neodvislosti Bulhar- ska s nevylíčitelným nadšením. Armádě a úřadům byly připraven ovac e. Slavnostní ruch trval až do pozdni Ze Sofije, 6. října. (K. k.) Po prohlášent Bulharska neodvislým královstvím uspořádal ohromný dav lidu před palácem nadšen ovace. Dědičný princ přistoupil k oknu a děkoval těmito slovy: »Pomoc bulharského národa provedl můj otee velký čin. Ať žije království bulharské!« Pokračovalo se v projavech před pomníkem cara Osvoboditele a armád byla hlučně aklamována. Ze Sofije, 6 října. Bulharský car ministři dostávají odevšad ne- sčetné telegramy. Pozejtří koná s slavnostní sjezd v Plovdivě, kd má býti zvláště prohlášena neo- vislost Východní Rumelie. Ze Sofije, 6. října. Zdejší diplomatické politické kruhy nevěří v nebezpečné komplikace, nýbrž soudi, že bulharskému kroku včerejšímu dostane se záhy uznání. Očekává se dokonce,
Bulhar Trnov Bulharsko 6 říjen východní Rumelie Šipka
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pražské medium kreslící. Proč vlastně se říká medium, nevím. Jsme tím slovem znásilněni ve volnosti přodpokladů i úsudku a předem bereme zodpovědnost za vše. co uvedeme pro i proti mediu kreslícímu. Nej- raději bychom buď viděli něco úžasného, nepo chopitelného a nadsmyslného, anebo něco jas- ného jako den, hmatatelného a obsáhlého. Z obojího nevidíme pranie. Myslila jsem, že media v horách proto zkla- mala, poněvadž jsem očekávala přiliš mnoho byla jsem příliš zalita touhou bůh ví kam se nesoucí, ale pražské kreslící medium zklamalo mne zase, ačkoliv jsem přicházela objektivní klidná. Epidemie spiritistických pokusů a epidemi mediální stává se skutečně krajně nebezpečnou Nevíme, kde koho zachváti a jak dlouho sn bude zápasit. S prvními podzimními mlhama zvětšují se naše disposice asi tak, jako ke k tarhům anebo k rheumatismu. Všude v koutech civí otázky, na všech mí stech v duši lze nás raniti a kdybychom se pak chděli brániti, přistihneme se náhle při melan- cholii, jež nám všechno otráví. Necháváme stolky psát i klepat, čteme Fla mariona, Axakova i Proč žijeme a díváme s do očí s takovým bolestným vědomím nejistoly a životního smutku, jakoby již nikdy nic jasnéh nebylo pod sluncem.
Nevím Flo Axakov
20 article
Ať už se stolky stočí nebo ne, jsou chvíle kdy jim na slovo věříme a kdybyehom považo vali za zločince každého, kdo by nám řekl ale, dejte pozor. Vy sám stolkem točíte a nevíte o tom. Konečně jsou i takové chvíle, kdy, i kdy bychom věděli, že točíme a klepeme stolkem sami, tajíme v prsou dech a čteme a počítáme a chvějeme se a rozčilujeme se víc z jakés vnitřní nutnosti, než následkem projevů. Je to ta naše nešťastná touha po semsaci citů, po opo- jení a rozechvění. Snad ani lačnost naše po ne- známém není ničím jiným, než velikým vzkypě- ním naší vnitřní bytosti, která potřebuje do dál- ky zavolat, anebo v hrůze se přikrčit, aby mobla být vo vytržení, neukojení a horečném blouznění Žijeme, nevědouce proč, umíráme, nevě- douce jak. Není to celkem příjemné. A přece je to příjemné, neboť máme všecku možnost. stvořiti si příčinu života i smrti a dále úplnou volnost vytvořit si bolma, věčnost, duši, všecko. co chceme a co si přejeme. Aniž bychom věděli, stáváme se tvůrci vládci. Obsáhnemo věčnosl, vládneme bohem tvoříme si duši. Nikdy snad nebylo tolik síly ve vesmíru jako my mu ji propůjčujeme a nikdy snad ne- bylo většího boha, než kterého my dosadíme. Je potřeba jen malá olázka a my na ni ihne odpovídáme s gestem od pólu k pólu. Co vlastně je pro nás nemožnéhio?
21 article
Shrneme hvězdy nad sebou jaka požaté květy do klíma a vidíme zas dál a zas výš a ne cháme si zářit slunce všech barev, nasijem nově hvězdy a nade vším vztýčíme si boh dobrého a laskavého, anebo chmurného a za- myšleného, anebo konečně přisného a trestají- cího. Všecko dovedeme. Všecko je v naší moci- Potřebujeme vysloviti domněnku, že na hvězdách žijí rozumní tvorové a už jich mám jako máků všude s křídly a bez křídel, vzdušno i hmotné, kulturní i nekulturní. Potřebujeme život po smrti a stvořímes jej, jak jen nejlíp chceme. Duše nám poletuj od hvězdy ke hvězdě. Chodí kolem nás, hovo s námi, přinášejí nám zvěsti od sester, přáte i od hrdin. O, nebylo nic většího a krásnějšího, než nát život na zemi pod obloukem vesmírovým! My slome si, že by byl kdosi ukrutný, kdo by by nám dal předem boha, vytkl vědomý cíl a p věděl nám tajemství živola Nebylo by ubožšího tvora na světě, nei člověka! Ale takto on sám je bohem, on sám si cílen a on sám tvoří si tujemství nitru. Co chcem víe? — — Medium kreslící, které jsem v Praze viděla je takovým dokladem, že nic není nemo žného pro nás, nic dosti bizrrního a nic dosti radost. ného. Kdyby kreslící nechtěl býti mediem a chtěl býti jen člověkem, který se opáj
Praha
22 article
vlastními vidinami, musili bychom k němu cho- dit si pro svěžest myšlenek a radostnost jejich provádění. Škoda jen, že chce být mediem a že tomu chtějí všichni kolem něbo! Je sice jastě i v této jeho pokoře mnoho rozkoše pro něho, ale pr ostatní je jeho mediumism tvrdým oříškem, zvlá- ště když projevy nedostačují a když celá roz- umová soudnost se vzepře. Jistě není nikoho mezi námi, kdo by nechtěl, aby byl kreslíe mediem, ale tím hůř pro nás, neboť jsme okla máni v nejvnitřnější své ilusi. Nedovedeme vzplanout, nedovedeme tvořie z toho, co vidíme a zbude v nás jen lítost, že tak málo jsme nalezli k sensací svého cítění i své fantasie. Moci věnit, že je síla, která kreslí průplavy na Martu, staví znova pyramidy a ukazuje nám gigantické stroje, které řežou naše Mont- Blanky jako bábovkyl Moci to věřit Ale — Pozvali nás, abychom se přišli podívat n medium kroslící, které prý má schopnost, stáli se mediem světovým. Tedy v první řadě na me dium! Na nástroj neznámé síly, totiž neznámé duše, která chce nám říci, jak to vypadá n Martu, jak se stavěly kdysi pyramidy, jak sebe- vrazi zápasí, jak Napoleon utíkal z Ruska, jk Židy mučili atd. Kdyby nás pozvali, abychom se podívali na člověka, který je rozechvěn svý mi představami a je zachycuje, jak se mu v duš rodí —
Mart Napoleon Žid Blanca Rusko Mont
23 article
Nu...! Ale myslím, že bychom vůbee k němu nešli. To je právě ta ukrutná potřeb sensace a lačnost po neznámém! Tak se stalo, že když jsme vešli do malé šeré místnosti, ve které medium kreslilo, byl jsme ochotni věřit, že uvidíme vše možné, jer ne ze sebe tvořícího člověka. Člověka. radost ného, improvisujícího a sebevědomého. A přece nalezli jsme tohoto člověka a nic jiného! Seděl u stolu a kreslil barevnými tužkami jakýsi pří šerný výjev s provazem na kličku zadrhnutým. který drží polosvlečený muž, se zavražděnou ženou a dítětem, s bilými přízraky duchů do- brých i zlých a s tlupou lidí, deroucích se dveř mi na místo zločinu. — Hotový obraz z krv vého románul Snad se dějí takové věci, ale zde právě na tomto místě čekali jsme něco jiného. To pylo tedy první zklamání, neboť jsme byli přichystáni k údivu a ne ke hnusu. Bezvýrazné tváře, ktoré tak dobře známe z jarmarečních obranu. skupina lidí, jako ze dřeva vyřezaných, bez ži vota, bez krásy, tuhá, hrubá a primitivní — vše eko tak vulgární, nechutné a hrozné — byl pro nás příliš surovým úvodem. Přišli jsme čisti rozechvěni, skoro nábožní a první, co jsme spa- třili, ranilo nás jako pohled na škvora, aneb ještě na něco horšího. Mladý muž, příjemné, inteligentní tváře kreslí tmavý stín na podlaze pod zavražděnou ženou. Nehledíme na obraz, ale na něho. Chvílem krouží rukou, chvílemi sahá si na prsa. Mlue s námi. Býval dřiv mediem mechanickým, v jeh přítemnosti klepaly síly na stůl, zvedaly před- měty — nevím, co ještě.
24 article
Bylo by nám rozhodně milejší, kdyby n místě obrazu, který vidíme, se před námi třeba on sám i se stolem vznesl do povětři. Dovídláme se však, že takové projevy si spiritisté již zaká- zali, protože to „nic nebylo“. Také medin v transsu již prý jsou překo- nána. Teď jsou spiritisté tak daleko, že media při plném vědomí píší projevy duchů a kresl jejich zprávy. — Nic jim při tom není, nevěd ani, že to, co dělají, je něco mimořádného stačí jen, když jejich život vnější je tak zařízen, aby mohla se věnovat své mediumitě. Mladý muž, kterého jsme navštívili, dostává tři koruny denně a kreslí od šestí do šesti jako každý řádný dělník. Jak ubodí šestá, síla produ- kující se zvedne a odletí. Ani chvíli přes čas Na štěstí ostatní jeho obrazy nás překonají smíří, ba co vic, naplní radostným úžasem vděčností. Vidíme překrásné, mnohotvárné, svl tící ornamenty originální a smavé, jako jsou všecky ornamenty, vzniklé z lidového uměle- ckého cítění. Mají sice společný jakýsi základní tón, ale to jim nevadí. Jsou výrazné, lehké a svěží. Medium propracovávalo se k nim, jak vi- díme z obrazů předchozích, dosti těžce, nebo
25 article
začátky jsou hrubé, nepodajné a rozbité. Ale ko- nečně dospělo k ornamentům plným, přirozené krásy, ohně a výrazu. Tyto ornamenty tvoří n obrazech, jež jsme viděli, jakýsi přirozený rá- mec, do něhož kreslí medium teprve své fanta- stické vidiny. A jsou to vidiny, kterým nie není nemožného, zvláště tam, kde tveří v krajích úplně nám neznámých a v atmosféře, kde ne- jsme zvyklí žitt Už jeho útek Napoleona z Ruska je bědný! Jeho Kristus a Jan Křtitel právě tak. I ukřižo- vání Kristovo nevymaňuje se z obvyklého po- dání dřevoryti starých náboženských knih — ale za to jeho obrazy z Martu překvapují ohni- vou a vášnivou fantasií. Pomysleme si jen, s jakou lehkostí luští problém t. zv. průplavů na Martu. Nevím sice, jak daloce na něho působilo čtení knih Welso- vých i Flammarionových, čtení hvězdářských zpráv atd., ale jisto jest, že jeho gigantický stroj ne provedením, ale myšlenkou omračuje.
Napoleon Kristus Křtitel Kristův Mart Flammarionův Rusko Welso
26 article
Představme si průřez stroje, který řeže hory a ihned na místě zpracovává je v ohromné zdi průplavu! Divíme se strojům, které nám z hlíny podávají cihly! Zde vidíme stroj, který před deseti tisíci lety stavěl hráze průplavů, jak sdělila síla, která provádí modiumální kres- by! Z obrazu sice nevíme, jak se to délo, ba ani nerozumíme těm různým závitům, šroubům atd., ale co pak stroje na Marsu musejí býti po- dobny našim? Je ku podivu, že tam mají vůbee struje —l A teď přijdou stroje na osvětlování prů- plavů. Ohrromné, aspoň se nám zdá, že must býti ohromné. Vidíme, jak vrhají proudy světla, jak se zvedají nad kanály a že je jich nekonečná řada perspektivně se ztracející. Pokud jsou kanály osvětleny, vídí je naši hvězdáři svými dalekohledy. Nejsou-li — mizí jim. (Sdélení neznámé síly.) A zase stroje. Stroj na vrhání světla n naši zeměkouli. Stroj na ničení bakterií v epi- demii zatížených krajích Marsu. Obrovské skle- něné krychle jej rozprašují, světlo sluneční v celé vodopády a ty vrhají Marťané do zatíže- ných krajin, aby bakterie zničili. (Sdělení síly.) Vzducholodi. Bizarní, lehoučké stavby s pa- vlány, jež vysoko nad městy plují a jsou tak
Mars