2
masthead
NÁRODNI LISTY-
3
masthead
7. října 1908.
4
masthead
Gíslo 27e.
Gíslo 27 e
5
article
munskem, neutralisaci Černé Hory a isolaci
Srbska. A dle toho dosud baron Aehrenthal
jednal.
Dle pešťského telegramu včerejší »Frankf.
Zig.« ukázalo již skvělé přijetí Ferdinanda Bul-
ského v Pešti, že se jedná o dohodu Rakousk
s ním, a to o uznání neodvislosti Bulharska za
cenu annexe Bosny. V Pešti prý se však přece
nechtěli odloučit od mínění, že bar. Aehrenthal
dá si vymluvili neblahou ideu, bryskovati nové
Turecko, než v posledních dnech se přesvědčili,
že plán jeho je nezvratný, a diplomacie praco-
vala již zimničně doma i za hranicemi, aby od-
stranila silný odpor proti plánu tomu. Uherská
vláda vzdala se svých námitek, ale v Pešti prý
se nikdo neraduje z toho, co se stalo, a vše-
obecná jest starost o to, co se stane dále.
V ministerstvu zahraničních záležitostí činíse
Turecko zodpovědným, že aférou Gešo v
uvedlo kámen v pohyb. Bulharsko těší se s vý-
chodní drahou plné milosti, kdežto Turecku prý
se vykládá mrazivě, že má události prostě vzit
na vědomí. Bude se musit vyčkati, kam povede
tato politika, jejímž prvním výsledkem bude
otřesení mladotureckého regimu, - jemuž prý
náleželi měly naděje všech národův a zvlašte
Rakousko-Uberska.
Dle telegramu, ve včerejší »Köln. Zlg e
uveřejněného, proslýchá se v Pešli, ž
při vyjednávání o přivtělení Bosny k říši habs-
burské prý proniklo stanovisko uher
ské, dle něhož Bosna bude připojena ke
koruně uherské, která na ni má historický
nárok.
Aehrenthal
Ferdinand
Köln
Černá Hora
Srbsko
Pešť
Bulharsko
Bosna
Turecko
Rakousko
6
article
Eulharsko neodvislým krá-
lovstvím.
Eulharsko neodvislým krá-
lovstvím.
Královský mavifest o neodvl-
slosti Bulharska
Ze Sofije, 6. října. (K. k.)
Královský manifest, pře-
čtený v Trnovu, má toto znění:
»Vůli našeho nezapomenutelného
osvoboditele, velkého ruského národa a
s pomocí našich dobrých přátel a sou-
sedů, poddaných Jeho Veličenstva krále
rumunského, byla v r. 1878 zru-
šena naše poroba.
Od této doby, po 30 let pracuje
bulharský národ neochvějně ve vzpo-
mínce „na apoštoly svobody a naplněn
jsa jejich duchem, neůnavně na
vývoji země, aby z ní pod mým vede-
ním a pod vedením zesnulého knižete
Alexandra vytvořil stát, který
by byl hoden býti rovnoprávným členem
rodiny civilisovaných národů.
Bulharsku nesmí býti v ni-
čem překáženo, aby se vyvíjelo na této
cestě kulturně a hospodářskv.
Nic nesmí zadržovati jeho pokrok. To
jest přání a vůle národa. Bul-
harský národ a jeho vládnoucí hlava
mohou si mysliti jenom totéž a přejí si
jenom totéž. Ve skutečnosti bylo
však normálnímu pokojnému
vývojí země překáženo ilusemi, jichž
zničením ochladl poměr mezi
Bulharskem a Tureckem.
Já a můj národ přejeme si po-
litického omlazení Turecka
a těšíme se z něho. Svobodné a ne-
odvislé Turecko a rovněž svobodne
a neodvislé Bulharsko mají
podmínky, aby vytvořily vzájemné
přátelské svazky, aby je upev-
nily a to tím způsobem, že budou usi-
lovati o mírumilovný vývoj.
Prodehnut myšlenkou na toto svaté
dílo a abych vyhověl potřebám
státu, prohlašuji, prose o požehnání
Všemohoucího, v r. 1885 spojene
Bulharsko, neodvislým králov-
stvím. Já a můj národ máme
za to, že tento čin bude s chválen
velmocemi. Nechť žije bulharský
národ a neodvislé Bulhiarsko«.
Alexandr
Bulharsko
Trnov
Turecko
7
article
Presidenti sobrání a mi-
nisterské rady nabídli jménem
národního zastupitelstva a
jménem vlády panovníkovi titul
»první bulharský král«. Král
Ferdinand prohlásil, že jej při-
jímá s pýchou a s dike m.
Telegram krále Ferdinanda sultá
novi a odpovéď Porty.
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Dnešní ranní
listy přinášejí různé verse o telegramu, který
kníže Ferdinand zaslal z Trnova sultá
novi. Dle jedné verse zněl telegram tento
takto:
Poněvadž bulharské obyvatel
stvo jednomyslně žádalo, aby Bul-
harsko bylo prohlášeno králo-
stvím, byl jsem nucen toto pro-
hlášení provésti a ujišťuji, že n
příště budu udržovati dobré sty ky
s ottomanskou vládou. Doufám, že
proklamace království bude po
tvrzena.
Dle druhé verse zněl telegram takto
»Kníže Ferdinsnd a bulharský ná-
rod proklamujíce království, ř-
dili se pocity upřímnosti«
Jak prohlašuje »Ikdam«, protestoval
Porta ve své odpovědi knížeti Ferdi-
nandovi ostře proti tomuto aktu a ohlá-
sila, že velmoci, které podepsaly ber-
línskou smlouvu a jssu interesovány
na této otázce, budou švolány ke kon-
ferenci, aby projevily svůj názor. Dl
zpráv listů byla protestní nota ihne
telegraficky oznámena kabinetům
Ferdinand
Ferdinsnd
Port
Cařihrad
Trnov
8
article
»Ikdam« schvaluje odpověď Porty
danou knížeti Ferdinandovi a praví, že odpo-
věď vyhovuje potřebám situsce nynější.
Orgán výboru »Surai-Ummed«, jenž vydáv
dnes první šislo, praví, že zpráva o vyhlášení nsod-
vislosti je přirozeným následkem 30leté špatn
správy. Otázka ta náleží minulosti. Vyhlášení neod-
vislosti Bulharska bylo po léta připravováno.J
útokem na signatární mocnosti smlouvy berlínsk
Stanovisko mocností bude nepochybně proti Bulha-
sku. Dnes chce všecek národ ottomanský mír, aby
zajistil návrat velikosti říše a blaho Ottomanů, ne-
dávno z 32letého despotismu vysvobozených. Jestliž
to však bude žádati nutnost, sahne ottomansk
armáda, která i v nejtěžších dobách tyranie osvěd-
čila ve válkách bravuru a neustoupila před žádno
mocí, ke zbraní. Národ ottomanský neleká se vzhle-
dem na útoky proti svým národním právům a proti
cli říše, žádných obětí.
Ferdinand
Surai
Bulharsko
9
article
Projevy Turků o události
bulharské.
2 Londýna, 6. října. Kiamil paša pro
hlásil cařihradskému zpravodaji »Dail y Mai le
že prohlášení bulharské neodvislosti nepova
žuje za casus belli, leč v tom p i -
padě, že by Bulharsko chovalo se nepř-
telsky v záležitostech makedonský ch.
Kiamil paša přijal včera odpoledne velevyslane
némeckého, ruského, anglického a francouz-
ského, kteří radili, aby rozhodnut
stalo se bez prodlení, protože Tureck
jest nejvíce zúčastněným státem, třeba že cel
Evropa jest za berlinskou smlouvu zodpovědna.
Velkovezir prohlásil, že má plino u d-
věru k moenostem, kleré berlinskou
smlouvu provedly. Jestliže Erropa přejes
smlouvu změniti, Turecko schváli hotovou sku-
tečnost.
Z Vidně, 6. října Zdejší zpravodaj »Tempsue
měl rozmluvu s radou na tureckém velvysla-
nectví Rifou-Tikvetem bejem. Te
pravil, že prohlášení bulharské neodvislosti o
poruje berlinské smlouvě a že Bulharsk
rovněž nemá práva zmocniti se Východní Ru-
melie. Tato provincie podléhá přímo s u-
tánovi, který jmenoval prince Ferdin and
toliko guverněrem. Turecko nemůže schvá-
liti kroky Bulharska a žádná turecká vláda ne-
může strpěti, co Bulharsko učinilo.
Turek
Tempsue
Ferdin
Londýn
Bulharsko
Evropa
Turecko
10
article
»Nemohu říci«, pravil diplomat, »na čem
se vláda rozhodne, ale buďte ujištěni
že Turecko jest odhodláno svýc
práv hájiti. Veřejné mínění v Turecku jes
velmi rozechvěno a toto rozechvění bud
míti ohlas v parlamentu. Také par-
lament skutečnost Bulharakem vyvolanou ne-
s chváli. Turecko chce mír. Celá století vadlo
válku, jenom aby uhájilo svých práv. Uvážíte-li
colou situaci, pak pochopíte, že naše trpělivost
jest vyčerpána. Bulharskou armádu ne-
bereme vážně. Nepovažujeme ji za moe.
Mluví se o 300.000 mužích. Tato cifra zdá s
mi však přehnaná. I kdyby však byla pravdivou.
Turecko dovede postaviti do pole dvakrát až
třikrát tolik muzů. Nezaplráme, že Tu-
recko v nynější situsci potřebuje mir u, aby
se mohlo normálně vyvíjeti. Také víme, ž
Anglie a Franeie jsou pravými přátel
nynějšího režimu a přejí si míru, aby tenlo
režím nebyl hned na počátku vydán nebezpečím
války.«
Turecko
Anglie
11
article
Jak se chová turecký tisk.
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Téměn
všecek tisk doporučuje klid a vy-
slovuje důvěru v jednání kabinet u. Tisk
zabývá se též otázkou bosenskou. Ne-
které listy připisují události trojspol ku
zakládají své naděje hlavně na Anglii.
Z Calihradu, 6. října. (K. k.) Ve článku o pro-
hlášení neodvislosti Bulharska a o pově
stech ve příčině annexe Bosny a Hercegovin
píše »Ikdam«: Tyto otázky jsou samy o sobě bez
významny. Bulharsko bylo ve skutečnosti po dlou-
hou dobu neodvislým a Bosna a Hercegovina pře
trhly již ode dávna s námi spojení. Knížectví bul
harské nemělo absolutní potřeby neodvislosti a sni
Rakousko-Uhersko netoužilo tak příliš po annexi
Ale velké nebezpeči spočivá v tom, že tyto skuteč
nosti jsou počátkem intrik několika velmocí, které
jsou přáteli starého režimu. Ottomané musí ukázat
svou sílu, poznavše tuto politiku intrik a nesmí se
státi její samovolnou obětí. Ačkoli jsme, praví list
ochotní hájiti svá práva ze všech sil, nesmí se mit
za to, že prohlášení neodvislosti bulharské jest na-
mířeno pouze proti Turecku, jest namířeno také
proti mocnostem, které podepsaly berlinskou smlouvu.
Nesmíme také obsazení východní dráhy pokládati za
následek aféry Gešova, neboť i kdyby byl býva
Gešov pozván, bylo by vyvolalo Bulharsko jinou
příhodu.
»Jeni Gazetta« myslí, že nutno především
žádali od mocí, aby hájily práv Türecka. Budeme-
správně jedoati, praví list, podaří se nám snad při
voditi pád knížete Ferdinanda a dostati Bulharsko
opět na cestu, vytknutou smlouvami. Správné jed-
nání nám nepřekáží učiniti na branicích potřebná
opatření.
Ferdinand
Cařihrad
Anglie
Bulharsko
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Turecko
Jit Gazetta
12
article
Srbské projevy a stanovisko.
Sp. Z Bělehradu, 6. října. (Pův. telegr
„Nár. Listů“.) Večerní manifestace
trvala pozdě do neci. Obrovský zástup
lidu, zpívající srbské a slovanské vla-
stenecké písně, táhuul od královského
paláce před vyslanectva ruské, angli-
cké, francouzské, italské a turecké
osvědčil sympatle státům, které za-
zastupují. Provoláváno „Živila svobodní
Bosna, veliké Srbsko, ústavní Turecko,
Rusko, Anglie, Francie a Italie! Živilo
Slovanstvo!“ Král odebral se dnes do
Sopotu na manévry, ale dnes rečer se
vrátí do Bělehradu.
Královým úkazem svolána pod pra-
pory L třída národního voj-
ska — asi 150.000 mužů.
Ve 3 hodiny včera odpoledne sešel se
zde před pomníkem knížete Michajla
velký protestní meeting.
Z Bělehradu, 6. číjna. (K. k.) Události
v Bulharsku vyvolaly v srbských kru-
zích vládních velico mocný do-
Jem. Na rozhodujícím místě se prohlašuje, že
Srbsko, jež na vyvolání těchto
událostí nebylo zůčastněno, pře-
devším vyčká dalšího rozvoje. Pri
tom se nezatajuje, že tomuto rozvoji hledí
se vstříc s vážnou obavou, protože v tom
případě, kdyby při tom byly dotčeny srbské
zájmy národní, srbská vláda by mu-
sila vyhověti pocitům srbského ná
roda. Nyní snaží se vláda postarati se o to.
aby manifestace obyvatelstva zůstaly v ráme
pokoje a pořádku.
Následkem toho žádal ministr vnitra o
pořadatelů tábora, jenž se dnes odpo
ledne konal, nejpřísnější záruky, že
toto shromáždéní mine klidně. Dalším bezpeč
nostním opatřením jest povolání mužstva zálož
ního. Toto opatření ukázalo se tím nutnějším.
ježto dne 14. t. m. měla býti největší část pre
senčního mužstva poslána na dovolenou.
Michajl
Bělehrad
Bosna
Srbsko
Turecko
Rusko
Anglie
Francie
Bulharsko
13
article
Hrozby Turecka Bulharsku
Hrozby Turecka Bulharsku
i Rakousku.
Rozhořčení v Cařihradě preti
Bulharsku je veliké, ješté větší však
proti Rakousko-Uhersku, které se po-
važuje zu podněcovatele. Konečným
důsledkem bude celní válka s Bul-
harskem, vypovězení bulharského
exarchy a všech bulharských biskupů
jakož i všeobecný boykot rakouskéhe
obchodu a průmyslu.
Úsudky anglického časopisectva.
»Daily News« píše: Bulharsko pro
vedlo prohlášení své neodvislosti způsobem
který je s to uvěsti jeho státníky do největš
necti. Spojilo se s Rakousko-Uherskem a Ně-
meckem a zamítlo rady svých přátel v Anglii
Anglie nemůže připustiti změnu berlinské smlouvy
bez souhlasu všech smluvních mocností. Doká
žeme své přátelství Turecku nejlépe, praví list.
pomůžeme-li mu dosíci čestného míru a všec
možných náhrad.
»Standard« soudí, že největší nebezpe-
čenství, jaké skrývají v sobě události na B l-
káně, je, že mohou podporovati žáměr pro nové
seskupení mocností anebo pro porušení evropské
rovnováhy. Je těžko nalézti podobný příkla
v historii.
»Daily Chronicle« odsuzuje jednání
Rakousko-Uherska a praví, že politika Anglie
bude prozatím až do jistého bodu závislou na
politice Turecka a že společná akce Francie
a Anglie bude míti tu výhodu, že bude shoda
mezi oběma mocnostmi ještě vlce upevněna.
»Daily Telegraph« píše, že mezi
národní morálka dostala ránu, z níž se tak brzo
nevzpamatuje.
»Morning Post« praví, že veřejné mi
nění v Anglii odsuzuje jednomyslně neočeká
vané a nepotřebné porušení berlínské smlouvy
»Daily Mail« vyslovuje se v podobném
smyslu.
»Daily Graphic« píše: Rakousko
Uhersko a Bulharsko patrně za tichého sou
hlasu Ruska, Italie a Německa se usnesly v
svém vlastním zájmu porušiti jednu z nejslav
nějších evropských smluv.
Turecko
Bulharsko
Rakousko
Cařihrad
Uhersko
Anglie
B l
RakouskoUhersko
Francie
Rusko
Německo
Morning Post
Daily Graphic
Rakousko Uhersko
Daily News
Italia
14
article
Porta a ministerské porady.
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) »T anine
oznamuje, že Porta vyžádala si o
ostatních balkánských států. jich ná-
zory o prohlášení bulharské neodvislosti.
Velkovezír odpověděl redaktoru »Taninu« na
dotaz, zda prohlášení Bulharska neodvislým
zavdá podnět k válce, že Porta oče-
kává rozhodnutí, která učiní vel
moci.
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Mimořádn
ministerská rada potrvala do půl-
noci. Členové rady mladoturecké h
výboru, kteří byli v sousedním pokoji, by l
několikráte zavoláni do porady
Dle sdělení, učiněného po ministerské radě
novinářům, zaslal knlže Fordi na n
sultánovi telegram, že byl vžd
proniknut pocitem věrno st
k sultánovi, že však lidové hnutí
v Bulharsku tak zmohutnělo, že
musil přístoupiti na prohlášení Bul-
harska královstvín.
Ministerská rada se usnesla z aslat
knížeti Ferdinandovi telegra m,ž
tento čin byl porušením berlínské
smlouvy, že Porta bude u smluvních
velmocí protestovati a po jich rozhod-
nutí, že učiní velmi závažná opatření.
Ministerská rada doporučila dále tureckým no
vinářům klidný způsob psaní, aby obyvatelstv
nebylo rozčilováno.
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Dle po-
věsti která kolovala po noční mi-
nisterské radě ve vládních kruzích.
nařídila Porta mobilisaci v malém
rozsaku.
Ruský tisko prohlášení neodvislosti
Z Petrohradu, 6. října. (K. k) Tisk po
suzuje sympatieky, avšak b ez z v lá st
Port
Ford
Ferdinand
Cařihrad
Bulharsko
Petrohrad
rada mladoturecký h
15
article
Jní ho na dse ní prohlášení neodvislosti Ba-
harska.
»Novoje Vremja« praví, že neod-
vislost má velikou mravní cenn. Avšak
s praktické stránky budí jisté pochyb-
nosti. Bulharsko získá málo neodvislostí.
»Slovo« pravi, že Bulharsko vy-
tahuje kaštany z ohně na Balkáně
za německou politiku. Prohlášení ne-
odvislosti jest velmi nevhodné.
»Rěče prohlašuje, že prohlášení ne-
odvislosti jest logické.
Možnost války mezi Tureckem a
Bulharskem.
Cařihradský mladoturecký komitét, jenž do
posledního okamžiku lhostejně pohlížel na bul-
harsko-turecký konflikt, najednou se oň začíná
velmi zajímat. Komitét prohlašuje, že sice si
nepřeje, aby byla válka mezi Tureckem a Bul-
harskem, ale nemůže nevysloviti veřejně, že
Bulharsko porušuje práva Turecka. Vznikne-li
z toho válka mezi oběma státy, Turecko nemá,
proč by se jí bálo. Je sice možno, praví Mlado-
turci, že bulharská armáda z počátku
bude vyhrávat, ale konec války nemůže
býti jiný, než porážka Bulharska a úplně vítěz-
ství Turecka.
K tomu poznamonává „Blgarska Nezavisi-
most“: Dopustí-li Mladoturci v Cařihradě, aby,
kdyby byla válka, bulharská armáda vyhrála n
počátku, mohou být ubezpečeni, že Bulh ar
zůstanou vítězi i při konci války.
Bulharsko
Balkán
Turecko
pravit Mlada
Cařihrad
Blgarsko Nezavisi
Novoj Vremja
16
article
Mladoturci dobře vědí, že v Makedonii bulhar-
ské čety, mající jedva 8—10 členů, junácky
se rvaly s celými setninami turockého vojska
nad nimi vítězily. Boris Sarafov se svou četou
a bitolskými povstalci po pět měsíců vydržel boj
s tureckými vojsky, způsobil jim ohromné škody,
aniž byl poražen. Jaký pak může býti konee
vojny mezi Bulharskem a Tureckem, když ture-
cké vojsko je zanedbané, hladové, necvičené,
nekázněné, bosé, bez myšlenky a nadšení,
a vojsko bulharské naproti tomu vzorně
vyevičené a zásobené, nadšené národními ide-
ály? Turci by dobře učinili, aby vojnu nevy-
volávali, neboť my nejsme ti, kdo se naposle
Z Cařihradu, 6. října. (K. k.) Francouzsky
a italsky tištěný časopís »La Turguia« uve-
řejňuje interview se zahraničným ministrem,
který prohlásil, že jeho náhledy nejsou pessimi-
stickými a že válka není neodvratna. Turecko
si přeje míru. Porta vyčkává nety, kterou moc-
nosti v Sofiji odevzdají. Až do té doby je nutno,
aby Porta zůstala v úplné reservě. Konečně
pravil Tevfik paša, že Porta neodvolala před-
nostu sofijského komisariátu a vyvrátil pověst,
že by Bulharsko bylo překročilo hranice.
kají.
Nálada v Bulharsku po prohlášení
království.
Sarafov
Turek
Port
Tevfik paša
Makedonie
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Le Turguia
17
article
Ze Sofije, 6. října. (K. k.) Král a ministři
odjeli z Trnova v 11 hodin dopoledne n
Šipku, kde přenocují. Zejtra přibudou do
Plovdiva. Z venkova se sděluje, že oby-
vatelstvo přijalo všude zprávu
o prohlášení neodvislosti Bulhar-
ska s nevylíčitelným nadšením.
Armádě a úřadům byly připraven
ovac e. Slavnostní ruch trval až do pozdni
Ze Sofije, 6. října. (K. k.) Po prohlášent
Bulharska neodvislým královstvím uspořádal
ohromný dav lidu před palácem nadšen
ovace. Dědičný princ přistoupil
k oknu a děkoval těmito slovy: »Pomoc
bulharského národa provedl můj
otee velký čin. Ať žije království
bulharské!« Pokračovalo se v projavech
před pomníkem cara Osvoboditele a armád
byla hlučně aklamována.
Ze Sofije, 6 října. Bulharský car
ministři dostávají odevšad ne-
sčetné telegramy. Pozejtří koná s
slavnostní sjezd v Plovdivě, kd
má býti zvláště prohlášena neo-
vislost Východní Rumelie.
Ze Sofije, 6. října. Zdejší diplomatické
politické kruhy nevěří v nebezpečné komplikace,
nýbrž soudi, že bulharskému kroku včerejšímu
dostane se záhy uznání. Očekává se dokonce,
Bulhar
Trnov
Bulharsko
6 říjen
východní Rumelie
Šipka
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pražské medium kreslící.
Proč vlastně se říká medium, nevím. Jsme
tím slovem znásilněni ve volnosti přodpokladů
i úsudku a předem bereme zodpovědnost za vše.
co uvedeme pro i proti mediu kreslícímu. Nej-
raději bychom buď viděli něco úžasného, nepo
chopitelného a nadsmyslného, anebo něco jas-
ného jako den, hmatatelného a obsáhlého.
Z obojího nevidíme pranie.
Myslila jsem, že media v horách proto zkla-
mala, poněvadž jsem očekávala přiliš mnoho
byla jsem příliš zalita touhou bůh ví kam se
nesoucí, ale pražské kreslící medium zklamalo
mne zase, ačkoliv jsem přicházela objektivní
klidná.
Epidemie spiritistických pokusů a epidemi
mediální stává se skutečně krajně nebezpečnou
Nevíme, kde koho zachváti a jak dlouho sn
bude zápasit. S prvními podzimními mlhama
zvětšují se naše disposice asi tak, jako ke k
tarhům anebo k rheumatismu.
Všude v koutech civí otázky, na všech mí
stech v duši lze nás raniti a kdybychom se pak
chděli brániti, přistihneme se náhle při melan-
cholii, jež nám všechno otráví.
Necháváme stolky psát i klepat, čteme Fla
mariona, Axakova i Proč žijeme a díváme s
do očí s takovým bolestným vědomím nejistoly
a životního smutku, jakoby již nikdy nic jasnéh
nebylo pod sluncem.
Nevím
Flo
Axakov
20
article
Ať už se stolky stočí nebo ne, jsou chvíle
kdy jim na slovo věříme a kdybyehom považo
vali za zločince každého, kdo by nám řekl
ale, dejte pozor. Vy sám stolkem točíte a nevíte
o tom. Konečně jsou i takové chvíle, kdy, i kdy
bychom věděli, že točíme a klepeme stolkem
sami, tajíme v prsou dech a čteme a počítáme
a chvějeme se a rozčilujeme se víc z jakés
vnitřní nutnosti, než následkem projevů. Je to
ta naše nešťastná touha po semsaci citů, po opo-
jení a rozechvění. Snad ani lačnost naše po ne-
známém není ničím jiným, než velikým vzkypě-
ním naší vnitřní bytosti, která potřebuje do dál-
ky zavolat, anebo v hrůze se přikrčit, aby mobla
být vo vytržení, neukojení a horečném blouznění
Žijeme, nevědouce proč, umíráme, nevě-
douce jak. Není to celkem příjemné. A přece
je to příjemné, neboť máme všecku možnost.
stvořiti si příčinu života i smrti a dále úplnou
volnost vytvořit si bolma, věčnost, duši, všecko.
co chceme a co si přejeme.
Aniž bychom věděli, stáváme se tvůrci
vládci. Obsáhnemo věčnosl, vládneme bohem
tvoříme si duši.
Nikdy snad nebylo tolik síly ve vesmíru
jako my mu ji propůjčujeme a nikdy snad ne-
bylo většího boha, než kterého my dosadíme.
Je potřeba jen malá olázka a my na ni ihne
odpovídáme s gestem od pólu k pólu. Co vlastně
je pro nás nemožnéhio?
21
article
Shrneme hvězdy nad sebou jaka požaté
květy do klíma a vidíme zas dál a zas výš a ne
cháme si zářit slunce všech barev, nasijem
nově hvězdy a nade vším vztýčíme si boh
dobrého a laskavého, anebo chmurného a za-
myšleného, anebo konečně přisného a trestají-
cího. Všecko dovedeme. Všecko je v naší moci-
Potřebujeme vysloviti domněnku, že na
hvězdách žijí rozumní tvorové a už jich mám
jako máků všude s křídly a bez křídel, vzdušno
i hmotné, kulturní i nekulturní.
Potřebujeme život po smrti a stvořímes
jej, jak jen nejlíp chceme. Duše nám poletuj
od hvězdy ke hvězdě. Chodí kolem nás, hovo
s námi, přinášejí nám zvěsti od sester, přáte
i od hrdin.
O, nebylo nic většího a krásnějšího, než nát
život na zemi pod obloukem vesmírovým! My
slome si, že by byl kdosi ukrutný, kdo by by
nám dal předem boha, vytkl vědomý cíl a p
věděl nám tajemství živola
Nebylo by ubožšího tvora na světě, nei
člověka!
Ale takto on sám je bohem, on sám si cílen
a on sám tvoří si tujemství nitru. Co chcem
víe? — —
Medium kreslící, které jsem v Praze viděla
je takovým dokladem, že nic není nemo žného
pro nás, nic dosti bizrrního a nic dosti radost.
ného. Kdyby kreslící nechtěl býti mediem
a chtěl býti jen člověkem, který se opáj
Praha
22
article
vlastními vidinami, musili bychom k němu cho-
dit si pro svěžest myšlenek a radostnost jejich
provádění.
Škoda jen, že chce být mediem a že tomu
chtějí všichni kolem něbo! Je sice jastě i v této
jeho pokoře mnoho rozkoše pro něho, ale pr
ostatní je jeho mediumism tvrdým oříškem, zvlá-
ště když projevy nedostačují a když celá roz-
umová soudnost se vzepře. Jistě není nikoho
mezi námi, kdo by nechtěl, aby byl kreslíe
mediem, ale tím hůř pro nás, neboť jsme okla
máni v nejvnitřnější své ilusi.
Nedovedeme vzplanout, nedovedeme tvořie
z toho, co vidíme a zbude v nás jen lítost, že
tak málo jsme nalezli k sensací svého cítění
i své fantasie.
Moci věnit, že je síla, která kreslí průplavy
na Martu, staví znova pyramidy a ukazuje nám
gigantické stroje, které řežou naše Mont- Blanky
jako bábovkyl
Moci to věřit
Ale —
Pozvali nás, abychom se přišli podívat n
medium kroslící, které prý má schopnost, stáli
se mediem světovým. Tedy v první řadě na me
dium! Na nástroj neznámé síly, totiž neznámé
duše, která chce nám říci, jak to vypadá n
Martu, jak se stavěly kdysi pyramidy, jak sebe-
vrazi zápasí, jak Napoleon utíkal z Ruska, jk
Židy mučili atd. Kdyby nás pozvali, abychom
se podívali na člověka, který je rozechvěn svý
mi představami a je zachycuje, jak se mu v duš
rodí —
Mart
Napoleon
Žid
Blanca
Rusko
Mont
23
article
Nu...! Ale myslím, že bychom vůbee
k němu nešli. To je právě ta ukrutná potřeb
sensace a lačnost po neznámém!
Tak se stalo, že když jsme vešli do malé
šeré místnosti, ve které medium kreslilo, byl
jsme ochotni věřit, že uvidíme vše možné, jer
ne ze sebe tvořícího člověka. Člověka. radost
ného, improvisujícího a sebevědomého. A přece
nalezli jsme tohoto člověka a nic jiného! Seděl
u stolu a kreslil barevnými tužkami jakýsi pří
šerný výjev s provazem na kličku zadrhnutým.
který drží polosvlečený muž, se zavražděnou
ženou a dítětem, s bilými přízraky duchů do-
brých i zlých a s tlupou lidí, deroucích se dveř
mi na místo zločinu. — Hotový obraz z krv
vého románul
Snad se dějí takové věci, ale zde právě
na tomto místě čekali jsme něco jiného. To pylo
tedy první zklamání, neboť jsme byli přichystáni
k údivu a ne ke hnusu. Bezvýrazné tváře,
ktoré tak dobře známe z jarmarečních obranu.
skupina lidí, jako ze dřeva vyřezaných, bez ži
vota, bez krásy, tuhá, hrubá a primitivní — vše
eko tak vulgární, nechutné a hrozné — byl
pro nás příliš surovým úvodem. Přišli jsme čisti
rozechvěni, skoro nábožní a první, co jsme spa-
třili, ranilo nás jako pohled na škvora, aneb
ještě na něco horšího.
Mladý muž, příjemné, inteligentní tváře
kreslí tmavý stín na podlaze pod zavražděnou
ženou.
Nehledíme na obraz, ale na něho. Chvílem
krouží rukou, chvílemi sahá si na prsa. Mlue
s námi. Býval dřiv mediem mechanickým, v jeh
přítemnosti klepaly síly na stůl, zvedaly před-
měty — nevím, co ještě.
24
article
Bylo by nám rozhodně milejší, kdyby n
místě obrazu, který vidíme, se před námi třeba
on sám i se stolem vznesl do povětři. Dovídláme
se však, že takové projevy si spiritisté již zaká-
zali, protože to „nic nebylo“.
Také medin v transsu již prý jsou překo-
nána. Teď jsou spiritisté tak daleko, že media
při plném vědomí píší projevy duchů a kresl
jejich zprávy. — Nic jim při tom není, nevěd
ani, že to, co dělají, je něco mimořádného
stačí jen, když jejich život vnější je tak zařízen,
aby mohla se věnovat své mediumitě.
Mladý muž, kterého jsme navštívili, dostává
tři koruny denně a kreslí od šestí do šesti jako
každý řádný dělník. Jak ubodí šestá, síla produ-
kující se zvedne a odletí. Ani chvíli přes čas
Na štěstí ostatní jeho obrazy nás překonají
smíří, ba co vic, naplní radostným úžasem
vděčností. Vidíme překrásné, mnohotvárné, svl
tící ornamenty originální a smavé, jako jsou
všecky ornamenty, vzniklé z lidového uměle-
ckého cítění. Mají sice společný jakýsi základní
tón, ale to jim nevadí.
Jsou výrazné, lehké a svěží.
Medium propracovávalo se k nim, jak vi-
díme z obrazů předchozích, dosti těžce, nebo
25
article
začátky jsou hrubé, nepodajné a rozbité. Ale ko-
nečně dospělo k ornamentům plným, přirozené
krásy, ohně a výrazu. Tyto ornamenty tvoří n
obrazech, jež jsme viděli, jakýsi přirozený rá-
mec, do něhož kreslí medium teprve své fanta-
stické vidiny. A jsou to vidiny, kterým nie není
nemožného, zvláště tam, kde tveří v krajích
úplně nám neznámých a v atmosféře, kde ne-
jsme zvyklí žitt
Už jeho útek Napoleona z Ruska je bědný!
Jeho Kristus a Jan Křtitel právě tak. I ukřižo-
vání Kristovo nevymaňuje se z obvyklého po-
dání dřevoryti starých náboženských knih —
ale za to jeho obrazy z Martu překvapují ohni-
vou a vášnivou fantasií.
Pomysleme si jen, s jakou lehkostí luští
problém t. zv. průplavů na Martu. Nevím sice,
jak daloce na něho působilo čtení knih Welso-
vých i Flammarionových, čtení hvězdářských
zpráv atd., ale jisto jest, že jeho gigantický stroj
ne provedením, ale myšlenkou omračuje.
Napoleon
Kristus
Křtitel
Kristův
Mart
Flammarionův
Rusko
Welso
26
article
Představme si průřez stroje, který řeže
hory a ihned na místě zpracovává je v ohromné
zdi průplavu! Divíme se strojům, které nám
z hlíny podávají cihly! Zde vidíme stroj, který
před deseti tisíci lety stavěl hráze průplavů,
jak sdělila síla, která provádí modiumální kres-
by! Z obrazu sice nevíme, jak se to délo, ba
ani nerozumíme těm různým závitům, šroubům
atd., ale co pak stroje na Marsu musejí býti po-
dobny našim? Je ku podivu, že tam mají vůbee
struje —l
A teď přijdou stroje na osvětlování prů-
plavů. Ohrromné, aspoň se nám zdá, že must
býti ohromné. Vidíme, jak vrhají proudy světla,
jak se zvedají nad kanály a že je jich nekonečná
řada perspektivně se ztracející.
Pokud jsou kanály osvětleny, vídí je naši
hvězdáři svými dalekohledy. Nejsou-li — mizí
jim. (Sdélení neznámé síly.)
A zase stroje. Stroj na vrhání světla n
naši zeměkouli. Stroj na ničení bakterií v epi-
demii zatížených krajích Marsu. Obrovské skle-
něné krychle jej rozprašují, světlo sluneční
v celé vodopády a ty vrhají Marťané do zatíže-
ných krajin, aby bakterie zničili. (Sdělení síly.)
Vzducholodi. Bizarní, lehoučké stavby s pa-
vlány, jež vysoko nad městy plují a jsou tak
Mars