ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 866cb810-7677-11dc-8eb3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 40, person 40, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 7. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 article
Ra ranní a odpol. listy předplání nn v Praze v adislnistrani n řsíe, . . . . . . K — na čivrt leta . . s dvojí donáškou a mětle n čtvrt lta . . . . 7 K 50h ve sllalkách: 2 K s0oh na měsíc . . na měsle na čtvrti lels s dvojí zásil na čtvst ela na měsíe
Praha
5 title
Dnešní číslo pre Prahu le o 18 stranách.
6 article Jak vláda uzel rozplétá.
Jak vláda uzel rozplétá. Konečně dovídá se náš zpravodaj vídeň ský oproti kusým a falešným zprávám » Neue Fr. Presse« a »Bohemie« podstaty ná- vrhů vládních v příčině našeho po žadavku po rovnoprávném za cházení s českými řečmi, návrhy prohláševími a dotazy v poslanecké sněmovně ndvého lidového parlamentu ra kouského. Považme především, že požadavek če- ského poselstva byl velice střízlivý a v pravdě česky skromný; že nenesl se k tomu, aby ve jménu jasného ustanovení čl. XIX. stát- ních základních zákonů byla rovnoprávnost všech osmi jazyků národův rakouských ve sněmovně poslanecké tak úplně šetřenaa prováděna, jako se děje na př. na sněmu království českého, aby tedy pominul ve ví- deňském parlamentu ten faktický proti- zákonný, bezprávný stav, že předseda mluví pouze německy, že vláda podává své předlohy a odůvodňuje je pouze po ně- mecku, že ve výborech sněmovních jedná se pouze po německu a referenti jich podá- vají své zprávy toliko německy. To všechno je dle práva i dle státního zákona základního zhola nepřístojné, a kdyby po- selstvu českému bylo šlo jen o rázný, bez- ohledný nájezd na zakořeněnou křivdu, byly by musily požadavky jeho zníti docela jinak! Mohlo poukázati k tomu, kterak v sousedním Švýcarsku, kde tři náro- dové: německý, francouzský a vlašský v po- ctivé svobodé pospolité výborně se snášejí,
Neue Francie . Presse Švýcarsko Bohemia
7 article
Němcům — jakkoliv tvoří 70 procent obyvatelstva — ani na mysl nepři- chází, aby uráželi a roztrpčovali své spolu- občany francouzské, činící toliko 23 proc. a vlašské, tvořící pouhých 7 procent všeho švýcarského lidu, zkracesváním a de ptáním jejich jazyka ve společ- ném sněmu švýcarském, ale kterak tam všechny ty tři jazyky platí a ctí se za sobě stejně rovné národní ja- zyky Spolku švýcarského. Článek 116. revidované ústavy švýcarské ze 30 května 1874 stanoví: 1. Veškeré zákony, nařízen a usnesení spolkových úřadů mu sejí býti tištěny ve všech třech řeče ch návrhy zákonů a zprávy výbor aspoň v řečech německé a francouzské. 2. Poslanci a zákonodární radové mo hou dle libosti používati toho či onoho z na- rodních jazyků. Přísežná formule přečte s jim ve všech třech řečech. 3. Pro jednání obou sněmove (rady národní, rady kantonální) zřízeni budou překladači, aby převaděli z němčiny do fran činy a naopak. Jednací řád sněmovny kantonů (t. zv rady stavovské) stanoví pak blíže: »Protokolu budiž přidán pře klad. Veškeré návrhy učiněné v kte rémkoli ze tří národních jazyků, buďtež sně movně sděleny po německu a po fran couzsku.« — Jednací řád národní sně movny pak dodává v čl. 29.: »Kdykoliv některý člen výslovně si toho přeje, má pod- statný obrat jeho řeči býti přeložen do obou ostatních jazyků národních.« — Tak daleko nejdou požadavky našeho poselstva. Ba ony nedomáhají se ani toho, aby obnovena byla praxe prvéh lidového parlamentu rakouského usnešená dne 11. záři r. 1848, dle níž každý návrh ať vládní, ať posla- necký, byl před hlasováním čten z pre- sidia sněmovny nejen p o němec ku.
Němec spolkový úřad
8 article
ale též česky, polsky, rusky, vlašsky a rumunsky, aby každý poslanec neznalý němčiny věděl oč jde, i mohl uvědoměle návrhu hlasovat. — Poslanci šestimilionového národa českého přestávají skromně na pouhých těchto dvou požadavcích: aby neněmecké dotaz (interpelace) a návrhy byly předsednictvem přijímány, předčítány a stejně jako německé do protokolu sně- movního v původním znění po- jaty; dále aby neněmecké řeči po- slanců byly v plném znění do stenografického protokolu sně- movny zanášen y. — Toť vše! Jak viděti šlo našim 84 po- slancům především aspoň o odstranění nej úpornějších křivd a nejurážlivějšího bezpráv v předešlé sněmovně se zahnízdivšího, kde se sice nebránilo mluviti poslancům slovan ským jazykem rodným, avšak řeči jejich neněmecké se ve stenografickém protokolu neotiskovaly, nýbrž jen odbyly pohor šlivou poznámkou: Poslanec X. Y. mluví česky, polsky, slovinsky neb chorvatsky A stejně bylo s interpelacemi a návrhy ne- německými: nepředčítaly se a neotiskovaly se ve stenografickém protokolu v jazyce pů- vodním, nýbrž toliko v překladě německém.
9 article
Tomuto mrzkému pokořování, tomute hrubému a neomluvitelnému porušování práva poslaneckého chtějí poslanci naši uči- niti konečně přítrž. Vědouce pak, že za našieh slavných poměrův ústavních nemá na rozhod nutí parlamentu nikdo většího vlivu nežli — ministerstvo, uhodili na vládu Beckovu, aby konečně tedy skutkem osvěd číla svou stále předstíranou snahu po urov nání trapných sporův národních, a pomohla odklizeti staré křivdy především na poli parlamentu samého. Nuže, po dlouhém uva žování ministerský předseda bar. Beck ko nečně zformuloval a dne 5. t. m. zástupcům všech parlamentních velkých stran předlozil své návrhy. Jsou prý následující: 1. České interpelace buďtež předsednictvem přijímány a zařaděny v původním znění v protokol sně- movní do druhého jeho oddílu stejně jako interpelace pouze německé- Zároveň budiž ke znění původnímu připojen sněmovní kanceláři ověřený překlad interpe- lace neněmecké.
Beckův Beck
10 article
2. České návrhy buďtež předsed nictvem sněmovny přijímány a s ně me- ckým sněmovní kaneeláří pořízeným pře kladem zanešeny v úřadní protokol sněmovn na témž místě, kde budou otištěny návrhy pouze německé. 3. České řeči buďtež v plném znění uveřejněny — v »Korespon- denci říšské rady«, odkud je bude moci tisk veřejný bráti jako referáty spo lehlivé (tedy imunní). 4. České řeči, uveřejněné v »Ko- respondenci říšské rady« budou v něme ckém překladě pojaty v stenogra- fické protokoly sněmovny poslanecké — Způsob, jakým se to provede není ještě ustanoven . .. Nemáme věru příčiny pochybovati o tom, že jest náš vídeňský zpravodaj o proposicích páně Beckových správně informován. Nebot tento způsob rozpletení »gordického uzlu« docela odpovídá názoru, jejž jsmes o povaze vlády Beckovy dosud učinili. Tak napolo vyhovět nám, tak na polo vy hovět Němcům, aby nebylo zúplna ani po našem, ani po jejich: toť patrná methoda státnického umění páně Beckova, odkoukaná nebožtiku Taaffovi, který ji sám vtipně po- křtil vídeňským nazviskem: »vuřtlování«.
Beckův Němec Taaff ko pán Beckov
11 article
»Český požadavek po úřadním pro- tokolování neněmeckých řečí« — prav dnešní »Neue Freie Presse«, »byl od samého počátku prohlášen za nepřijatelný Kterak tedy vyhovět zároveň nám i Němcům.e Nuže, r. 1885 vydal dr. Ad. Fischho brošuru v názvu »Jazyková práva ve stá tech smišené narodnosti« a tu na str. 20. vypravuje, jak si pomáhají z jazykových nesnází v parlamente belgickém: »V parlamentě smí se též mluvit (vedle frančiny) vlamským jazykem; jen že poslanci vlamští tohoto práva málokdy po- užívají. Jednací protokoly obou sněmoven vedou se pouze francouzsky; a steno grafické protokoly tisknou se tolikéž jen francouzsky. Avšak vláda belgi c klá vydává od r. 1878 denně debat předešlého dne v obou jazycích za názvém:»Compte rendu analy tique«. — Ejhle, myšlenka. !. Zde vydává vláda po čas zasedání par lamentu denně svou »Reichsrath Correspon- denz«; to není sice úřadní stenografický protokol sněmovní, neboť přináší řeči po- slanců jen ve výtahu, avšak tu se dají rou bovati růže: Otsknou se tu české řeč doslovně, přes noc se přeloží pak do němčiny a v německém tom pře- kladu přijaty budou do úřadního steno grafického protokolu sněmovního. Tak bude výhověno oběma stranám Němcům, že stenografický protokol »nebude proměněn v Babel«, jak. se děsili, Čechům pak, že řeči jejich poslanců vyjdou přece úplně na světlo boží a to hned dvojmo po česku i po německu. — Ale každý po- stihuje, že přece jen vzníkl nápad ten z ostychu před německým terrorem, žesi vláda páně Beckova ani netroufala proti Němcům přijit s návrhem sprostředkujícím, aby český text. české řeči byl položen do stenografického protokolu rovně vedle ně- meckého.
Němec Ada Čecho Babel Neue Frei Presse pán Beckov jazykový práv Sabbath Correspon
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. července. (Komise pro dozor nad státním dluhe n.) Včera sešli se nově zvolení členové komise pro dozor nad státutm dluhem, aby se ustavili. Za panskou sněmovnu zvoleni bar. Czedik a ryt. S ch öl ler, za sněmovnu poslaneckou dr. Viktor Fuchs, dr. Jan Kaftan, ryt. Kozlo w sk a dr. Nietsche. Poněvadž v minulém parla meniním období předseda byl vžat ze zástupeů poslanecké sněmovny, jest tentokráte na řadě zástupce sněmovny panské a proto předsedon zvolen bar. Czedik, jeho náměstkem dr Viktor Fuchs. V Praze, 5 července. (Maloruský klub.) Výkonný výbor národní ruské strany (staroruské) svolává na 15. t. m. do Lvova schů- zi důvěrníků, aby zaujali stanovisko ke společ nému maloruskému neb ukrajinskému klubu po slanců na říšské radě. V pozvání výkonného vý- boru praví se mimo jiné: Národní rada uznáví sice potřebu polečného ruského klubu v parla- mentě vídeňském, nemůže však schváliti pod- mínky, za nichž staroruští poslanci vstoupili de tohoto klubu. Národní rada nemůže také uznat zásady, na nichž spočívá maloruský klub, poně vedž odporují rusko-národní myšlence. Příkli- žejíc k vážnosti situace a k rozčilení, vzmáha- jícímu se v ruském lidu, národní rada cíti po třebu, aby se situace vyjasnila a našly se pre středky, vedoucí k zabezpečení ruských zása a k uspokojení veřejného mínění. Proto svolává sbor důvěrníků jako nejvyšší rozhodující instan- ci ve straně. Situace ve straně staroruské stala se sple titou zvláště proto, že z 5 staroruských poslanců dva (dr. Glěbovický a dr. Markov) ze společného
doktor Fuchs Kaftan Nietsche Glěbovický Markov Praha 5 červenec poslanecký sněmovna národní ruský strana
13 article
maloruského klubu vystoupili a ostatní tři v něm až dosud setrvávaji. V Praze, 5. července. (F.. Batthyany o Němcích a Slovanech.) Hr. Batthyany jenž se nedávno vzdal předsednictví ve straně nejidvislosti, aby mohl ve sněmovně vystoupili proti srbskému patriarchovi Brankoviči, jejž We- kerlova vláda hájí, vyslovuje se v „Eeho de Paris“ o pověstech, připisujících vůdcům strany neodvislosti úmysl, odtrhnouti Uhry dokonale od Rakouska. Hr. Batthyany popírá takové úmy- sly, poněvadž prý ve straně nikdo nepomýšlí n roztržení říše ve dva kusy. Strana neodvislosti chce definitivně upraviti státoprávní poměr mezi oběma státy tím, že chce kompromisu z r. 1867 dáti přesnou a srozumitelnou formu. Uhr ohrožuje nejvíce pangermani: m, který si přes Pešť hledá cestu do Cařihradu. Dokud rakouská politika bude státi ve službách Němců, Uhry musejí užiti všech prostředků, aby si zabezpečily neodvislost. Se slovanské strany Uhersko nemá čeho se báti. Nebezpečihroz mu jen a jedině o Němcu. Připouštime, že hr. Batthyany mluví v „H. de P.“ dle svého přesvědčení. Ale takové pře- svědčení nesdili s ním většina strany ne- odvislosti, sie by nebyla možna nynější madat- ská politika proti Slovanům nejen uherským nýbrž i chorvatským. V Praze, 6. července. (Čí je Bosna?
Němec Brankovič Uher H P Slovan Praha Hradec Ee jít Paris Rakousko Uhry Pešť Cařihrad Slovan
14 article
Dru. Wekerlovi, jenž v uherské sněmovně hájil nároky koruny uherské na Bocnu a Hercegovinu. odpovídá v dnešním „Frmdbltu.“ nejmenovaný „vyníkající profesor práv“. Vykládaje si prohlá- šení Wekerlovo v ten smysl, že Uhersko cítí se povolaným rozhodovati o definitivných osudech okupovaných zemí, pisatel usuzuje dle státního práva uherského, že i v tom případě, kdyby Uhersko mělo na Bosnu nějaký historický nárok, mohlo by o okupovaných zemích mluviti pouze jako o vedlejších zemích koruny uherské, nikoli však jako o součásti Uhe. v užším slova smyslu. Dr. Wekerle dovolával se mimo jiné i korunovační přísuhy královy. Ale v přísaze té král se zavázal, že bude hájiti ne- toliko práv Uher, nýbrž i zemí vedlejších a po- stará se, aby území jich se neztenčilo Prute i dle korunovační přísahy, okupované země mohly by se ke koruně uherské přičlánkorat? pouze jako státoprávně samo« tatn vedlejší zemč. Avšak takové přičlánko- vání nemohlo by se provésti bez souldasu Chor- valska. Dle vyrovnání z r. 1868 existuje státní pospolitost pouze mezi Uhrami a královstyím chorvatsko-slavonsko-dalmatským. Kdyby do pa spolitosti měl vstoupiti norý člen, byla by to změna vyrovnání, která e dle čl. 70. smí pro vésti jen za souhlasu obou smluvných stran. Samotné Uhry připojení by tedy provésti ne- mohly.
Wekerl Hercegovina doktor Wekerle Uhersko Bosna Uhry
15 article
To vše by platilo, i kdyby historické náreky Uber na Bosnu nebyly dávno promlčeny. Ale v berlínského kongresu 1. 1878 a zvláštní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Turcekem ze dne 21. dubna 1879 nastal v poměru k okupovaným zemím úplný obrat. Těmito smlouvami, jež za platné uznávají též Uhry, stano ví se, že Bosn a Hercegovina nejsou vedlejší země uherské. nýbrž provincie, podřízené suverenitě tereckého sultána, že Uhry jsou pou. podílníkem při společné správě těchto provineii, svěřené signatárními mocemi Rakeusko-Uhersku a že druhým podílníkem jest Rakousko. Jak se dále vyvine státoprávní poměr oku- povan, ch zemí — praví pisatel — nelze zatím předvídati. Jest však nepochybno, že RRakousko, jež zaplatilo největší část výloh, spojených s okupací, bude míti jednou také právo, promlu- viti v té věci své slovo. Pisatel nedivil by se. kdyby prý poměr mezi Rakouskem a Uhrami otravovali šovinističtí uherští novináři; ale jest mu povážlivým, že i členové vlády propagují nyní theorie, rušící platné právo. V drobném prodejí: ranní čáslo o sobě . odpoledni . . . za s Ve flialkách Ba venkově; ranní čuslo, odpolední . . . . . . . . 4h Inseratv plati se hetově rapřel Přečplaceni a inserty plljímá sdmlnl- strace v Marianské uláci č. 3. Tam nachávelí se těž rrdake tiskirna a expedice „Národnich L.istů“. Rukepisy se novracuji.
Turcek Bosn Uher RRakousko Inseratv Bosna Rakousko Uhersko Uhry RakeuskýUhersko
16 article
V Praze, 6. července. (Chorvatský sněm.) Poněvadž po husarském kousku, jejž uherská vláda ministrem Košutem provedla ve společném sněmě uherském, chorvatská oposice proti maďarskému jazyku na chorvatských želez- nicích se přenese do sněmu chorvatského, který je svolán na 11. t. m., nebude nemístno připa- matovati si nynější složení sněmu chorvatského. Zemský sněm chorvatský sestává z 90 volených poslanců a 30 virilistů, má tedy 120 členů. Vi- rilní hlas na sněmě náleží 1. sečmi nejvyšším prelátům (arcibiskupu a biskupům vatolický m, patriarchovi a biskupům pravoslavným a kříže- veckému biskupu uniátskému); 2. sedmi vrch- ním županům a 3. šestnácti magnátům. Z 90 vo- lených poslanců dva má voliti město Rěka, která však po dlouhá léta práva toho úmyslně neuživá, pokládajíe se za bezprostřední součástku Uher a nikoli Chorvatska. Ze zbývajících 88 poslanců jest nyní 22 členů bývalé maďaronské národní strany, 26 přívrženců Frankovy čisté strany prá- va a 40 členů rbsko-chorvatské koalice (19 čle- nů chorvatské strany práva, 6 neodvislých Srbů, vedených drem. Medakovičem, 2 radikální Srbové, 3 chorvatští pokrokovsi a 10 jiných Chorvatů, kteří byli voleni jako samostatní kan- didáti a teprve po volbách se připojili ke ke- alici). Poněvadž v odporu proti maďarské vládě čistá strana práva jde svorně s koalicí, mají tyto dvě skupiny na sněmě 66 členů, t. j. absolutní většinu.
Košut Frankův Srba Praha Rěk Uhry Chorvatsko
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 6. července.
Praha
19 article
Otázky Dálného východu na haažské konforenci. Japonsko podalo mezinárodní konferenci v Haagu návrh, aby do mezinárodního práva přijato bylo ustanovení, že žádný stát, vedoucí námorskou válku, nesmí válečné lodi své záso- bovati v přístavech jiných států, a kdyby se do cizího přístavu utekly před bouří, že v něm ne- smí prodlíti déle tří dnů, načež musejí býti bud na širé moře vypuzeny, nebo zajaty. A počet válečných lodí, které se v takovém případě smějí v cizím přístavě schovati, japonský návrh sta- noví velmi nízko: na tři. Každý ví, že tento návrh směřuje proti Ru- sku. Ačkoli ruské loďstvo Rožestvenského roku 1905 bylo od Japoneů v Korejském průplavu potřeno, Japonci přece nemohou zapomenouti, že po celou jeho dlouhou plavbu ko' Evropy, kol východní Afriky a odtud až k osudnému mor- skému bojišti měli strach a nejistotu a žárlivě pohliželi na obdiv, který tato daleká plavba ohromného válečného loďstva vynucovala celé- mu světu, příteli i nepříteli. Tento zasloužený obdiv byl toké jediným ziskem, ziskem, který záhy byl odčiněn úplnou porážkou u Cušimy.
Japonec dálný východ Japonsko Haag Evropa Afrika Cušima
20 article
Kdyby návrh Japonska byl přijat, Rusko by nemohlo nikdy více s ním vésti námorskou vál- ku, neboť je nemyslitelno, aby tak veliké lod- stvo, jakého je do války s Japonskem zapotřebi, a z tax veliké dálky k břehům japonským plu- jící, mohlo celou tuto plavbu vykonáti bez za- stávky, bez odpočinku a doplnění zásob. Druhá otězka, týkající se Dálného Východu, vzbuzena příjezdem do Haagu korejského prince Tdžiinga-Čii. Koroa nebyla na konferenci pozvána. Prino po svém přijezdu přihlásil se u předsedy p. Ne- lidova, ale předseda mu vzkázal, že může při- jímati pouze deputace, pozvaré na konferenci nizozemskou vládou. Tím pan Nelidov označil nizozemskou vládu jako zodpovědného vinníka za toto nedopatření. Korea zajisté mezi pozvanými státy schá- zeti neměla. Jet prostranstvím větší, než mnohý z pozvaných států, má více obyvatelstva a starší kulturu. Jestliže se nyní nachází pod civilisátor- ským a obchodním vlivem Japonska, nepřestala proto býti státem nezávislým. Sama japonská vláda nejednou ujišťovala, že nikterak neminí dotknouti se nezávislosti Korey.
Nelidov Japonsko Rusko dálný východ Haag Korea TdžiingČie
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. července. B—. (Kronika.) Ještě vám chvěj nervy silným dojmem z krásného divadla na Letenské plánil Zpytavě kladete si otázku: — Čím to? Ruchy těla o sobě tak pro- sté! Ale v celku. Jak mohutný účinl A rozbíráte složky dojmu. Posun těla, paže, trupu, noby: mizivý prvek ! Sotva si ho povšimnete. Ale znásoben Tisíc paži v řad! A tisíc na ráz ku předu A vzhůru! A v bok! Jako kdy šňůrou trhne A co je diváků kolem, hlava vedle hlavy, tislce a tisíce: všem to projelo tělem, udeřilo, zapá lilo ! Jako když proleti elektrická jiskra Odkud ta mocnina omračná? Pobyo sám přec tak jednotvárný! An množství samo nevzbudí ještě dojmu! Co chvlli někde na prostranstvu vidíte shromážděno množ- ství! A lhostejni přehlížíte jeho širou bezvlád- nou hmotu! A najednou hmota se rozstoupila, seřadila a provedia jednotný pohyb! Jako když kámen se pohne sám ze sebe, jenž dříve mrivý ležel. Hmota oživla! Dostala ducha, projevila — vě- domí! Citite proudit tajemnou, skrytou sílu, již nelze odolati. I vás se zmocnila. Jste roze chvěni, jak při zjevu, jejž vyvolala kouzelná formule. A jméno kouzelné formule, která vdechne vědomí širé hmotě tisicihlavého, bezvládného množství? Která tisícům vdechne ducha, vůli schopnost činu? Diseiplina A rozplýváte se úvahami.
Praha krásný divadlo
22 article
— Zásluha Sokolstva! Podalo nám živý pří klad, názornou lekci! Jako v aréně těloevičné také v aréně mravných sil lze disciplinou konat divy, vyvolávat ohromující dojmy, oživo vat jedinou myšlenkou tistce hlav a paží ! . . Dik za názornou lekci ! .. A nadšeni krásným divadlem svátečních dnů vracíme se k povinnostem všedního života Co bude dále? Krásné divadlo nezažili jsme onehdy poprvé Před šestnácli lety, o výstavě r. 1891 už jsme je poznali. Tenkrát provádělo eviky jenom dva ti- síce Sokolů, sotva třetina nebo čtvrtina dnešníh počtu. Klaníme se dnešní dosažené číslici Dlužno však vyznat, dojem živého obrazu ne- byl tenkráte slabší ! Snad za pět, za deset le bude dnešní počet cvičenců zdvojnásoben, ukáže se potřeba ještě rozsáhlejšího prostranství, prů- zory řadových cviků vyrostou do nedohledna, ale mocnějšího dojmu nad včerejší už sotva za žijeme. Jsou právě obmezeny smysle člověka jsou dojmy, které nelze stupňovati! Před šestnácti lety vraceli jsme se nadšeni z krásného divadla. A od té doby, v aréně mravných sil národa, kterak jsme zužitko- vali nabyté — lekce? A za nových deset let? Budeme se zase nadšeni vracet? A dále? A zase ne víc, než »nadšen divadlem ?« Vynikající ruský publicista zabýval se udá- lostí sokolského sletu. V národě ruském zavládl rozvrat. Hluboký žal naplňuje duši ruského vl- stence. — Co tedy dělat? táže se. Nevímeco dělat, avšak cílíme všichni, jak by byla dnes vzáena veliká a silná ruská strana, ne politická dle programu, ale všepolitická či lépe nadpoli- tická — národní strana! Poskytla by silnou oporu upadající vládě, objevila by správnou
Diké Sokol
23 article
cestu, vdechla by všem táborům i odstínům cio uražené hrdosti národní a zápal pro ideu vlast- ního celku . . A tu pisatel vykládá ruskému čtenářstvu význam idey sokolské. — Ne každému je známo, co povzneslo Cechy z věkovitého ponížení k závistné všemu Slovanstvu výsotě ! . .. A vylíčiv událost českého probuzení, po kračuje: — Čechové jsou historický národ, mají z sebou staletí rytířských zámků a balád, stalete klášterního života, velikých zápasů, hnutí nábo- ženských, objevů, bitev. Čechové měli čeho vzpo- mínat! A tu vyvstalo pokolení za pokolením jali se budit vzpomínky veliké minulosti. vzňala se v národě horoucí touha po nově budouenosti . . . Čechové jsou vzdorný národ. Tisícileté nebezpečí proměnilo jejich zem v bo jovnou baštu, učinilo národ mužným a pevným. A Čechové se rozhodli: »nezbytno vzehopit se k činu, aby národ stal se silným! Třeba něco stvořit, co by jej obrodilo tělesně i mravně, co by jej slilo v jedinou pevnou podstať, ne rozrušnou jako žulu«. . . A tak vzniklo české Sokolstvo . .. A pisatel staví český národní ži vo za vzor — ruskému. Zde se ruskému pozorovateli přihodilo, co se přiházívá pozorovatelům vzdáleným: kresli obraz podle dojmu, který vznikl v duši samého pozorovatele. Muž vidí ideu sokolskou již uskutečněnu v národě: z arény tělesných cviků pronikla už do arény sil mravních, z rej- diště vysypaného pískem do rejdiště úkolů a po- vinnosti vyšších! Disciplina tělocvičných řad, které se řídí pokynem praporu proměněna v dis- eiplinu všeho národa, který se řídí pokynem — idey ! Velkolepé divadlo ! Mravné slly národa
Cecha Čecho
24 article
seřaděny za vílězstvím velké idey, za heslem povznášejícím: ni zisk ni slávu! . .. A vzdálený pozorovatel klaní se obrazu který — nakreslil. — Podivuhodný zjev! Čudnoje dělo ! . . Můžeme přijati poklonu pro své Sokol stvo. Však na lichotném obraze národní ho celku, na obraze kresleném z dáli třeba sobě provésti korekturu střízlivého pohledu z bllzka! Či snad děj obrozeného ideou národa je už dokonán? Či nezbývá te- prve větší a těžší čásť úkolu? Naši gym na- sté dnes už právem se uvádějí mezi vzory gymnastům cizím. Ale vzor — národůml Mocný ruský národ je sláb svým nedostatkem velké idey, která sjednocuje. U nás jidea živá oduševňuje množství, ale od pouhé idey k plné k velikosti vzoru, co tu ještě schází! Schází — — moc, která jménem idey tvoří divy. Třeb zjednati moc! A moc je v seřadu a dis ei- plině sil! A protože jde o sily mravné, třeba teprv, aby idea sokolská z arény tělesných cviků pronikla do rejdiště úkolů a povinností — vyšších! Rozhodně těžší čásť úkolu, jež teprve zbývá! Kdy na ni — dojde?
25 article
Na zejíří po slavnostech, sváteční háv města byl už odložen, v ulicích zase všední klopot. Na křižovatce mihl se vám dobrý známý také švarný Sokolik, horlivý a nadšený. Už zase po občansku, ve střízlivém kabátě, hojně n slovo braného advokáta. Z daleka kynul pozdrav — Nu, jak se líbilo na Letné? — Velkolepé ! svědčili jste po pravdě. Po- dívaná prvního řádu! .. — Bylo to jednou vítězství ! He ? . .. — Unášejiel A v odvetu za uznání tiskl vám Sokolik ruku železným sevřením. Měl na chvat, sotva zbývalo času zopáčit ještě jména nejpředněj- ších osobnoslí, instanci, hlasů nejvíce povo- laných, jež na místě vyslovily svůj obdiv. A už zase kynul kloboukem. — Kamž tolik na spěch? — Inu, kamž! Rozkoše svátků minuly, po- vinnost volá! Kolovrat obyčejného života za- číná ! Všední dřina !. . .. A pravičkou zavětral balíkem spisů pod levou paží! Napadl vám mezi papíry tlustý špalík kapesního formátu, vázaný.
Kolovrat Letná
26 article
— Co tohle? — To? Což by! zatřepal knihou. Bibl každého právníka! . . Zákonnik !. Sáhli jste maně po svazečku. Neodborník napadne tak někdy nevčasná zvědavost. Kniha v ruce sama se rozevřela. — Jak? . . . Německý? .. — Nu, máme také český, nebojte se ! ko- nejšil muž práva. Ale, víte, kamaráde, což je všecko platno! Pro právníka má význam jen autentický text zákona a ten — nen český . .. Tak nějak ochlazeni hleděli jste za So- kolikem! Zákon! Všechen mravní a společenský život tělesa národního na něm spočívá. A znění zákona, vyloženo jazykem národa nemá ani ještě svou právní platnost? A mluvíme přece stále o své síle národní? O nějakých — vl- tězstvech kulturných? Dokument z tisíců jeden! Jak daleko ještě k opravdovému vítězství národního životal Jak těžký úkol teprv zbývá, aby vítězství, dobytá před tribunami svátečně rozjařeného obecenstva, nezůstávala pouhou divadelní — illusll