1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 7. července 1907.
Praha
4
article
Ra ranní a odpol. listy
předplání nn
v Praze v adislnistrani
n řsíe, . . . . . . K —
na čivrt leta . .
s dvojí donáškou
a mětle
n čtvrt lta . . . . 7 K 50h
ve sllalkách: 2 K s0oh
na měsíc . .
na měsle
na čtvrti lels
s dvojí zásil
na čtvst ela
na měsíe
Praha
5
title
Dnešní číslo pre Prahu le o 18 stranách.
6
article
Jak vláda uzel rozplétá.
Jak vláda uzel rozplétá.
Konečně dovídá se náš zpravodaj vídeň
ský oproti kusým a falešným zprávám » Neue
Fr. Presse« a »Bohemie« podstaty ná-
vrhů vládních v příčině našeho po
žadavku po rovnoprávném za
cházení s českými řečmi, návrhy
prohláševími a dotazy v poslanecké
sněmovně ndvého lidového parlamentu ra
kouského.
Považme především, že požadavek če-
ského poselstva byl velice střízlivý a v pravdě
česky skromný; že nenesl se k tomu, aby
ve jménu jasného ustanovení čl. XIX. stát-
ních základních zákonů byla rovnoprávnost
všech osmi jazyků národův rakouských ve
sněmovně poslanecké tak úplně šetřenaa
prováděna, jako se děje na př. na sněmu
království českého, aby tedy pominul ve ví-
deňském parlamentu ten faktický proti-
zákonný, bezprávný stav, že předseda
mluví pouze německy, že vláda podává své
předlohy a odůvodňuje je pouze po ně-
mecku, že ve výborech sněmovních jedná
se pouze po německu a referenti jich podá-
vají své zprávy toliko německy. To všechno
je dle práva i dle státního zákona
základního zhola nepřístojné, a kdyby po-
selstvu českému bylo šlo jen o rázný, bez-
ohledný nájezd na zakořeněnou křivdu, byly
by musily požadavky jeho zníti docela
jinak! Mohlo poukázati k tomu, kterak
v sousedním Švýcarsku, kde tři náro-
dové: německý, francouzský a vlašský v po-
ctivé svobodé pospolité výborně se snášejí,
Neue
Francie . Presse
Švýcarsko
Bohemia
7
article
Němcům — jakkoliv tvoří 70 procent
obyvatelstva — ani na mysl nepři-
chází, aby uráželi a roztrpčovali své spolu-
občany francouzské, činící toliko 23 proc.
a vlašské, tvořící pouhých 7 procent všeho
švýcarského lidu, zkracesváním a de
ptáním jejich jazyka ve společ-
ném sněmu švýcarském, ale kterak
tam všechny ty tři jazyky platí a ctí se
za sobě stejně rovné národní ja-
zyky Spolku švýcarského. Článek
116. revidované ústavy švýcarské ze 30
května 1874 stanoví:
1. Veškeré zákony, nařízen
a usnesení spolkových úřadů mu
sejí býti tištěny ve všech třech řeče ch
návrhy zákonů a zprávy výbor
aspoň v řečech německé a francouzské.
2. Poslanci a zákonodární radové mo
hou dle libosti používati toho či onoho z na-
rodních jazyků. Přísežná formule přečte s
jim ve všech třech řečech.
3. Pro jednání obou sněmove
(rady národní, rady kantonální) zřízeni budou
překladači, aby převaděli z němčiny do fran
činy a naopak.
Jednací řád sněmovny kantonů (t. zv
rady stavovské) stanoví pak blíže:
»Protokolu budiž přidán pře
klad. Veškeré návrhy učiněné v kte
rémkoli ze tří národních jazyků, buďtež sně
movně sděleny po německu a po fran
couzsku.« — Jednací řád národní sně
movny pak dodává v čl. 29.: »Kdykoliv
některý člen výslovně si toho přeje, má pod-
statný obrat jeho řeči býti přeložen do obou
ostatních jazyků národních.« —
Tak daleko nejdou požadavky našeho
poselstva. Ba ony nedomáhají se ani toho,
aby obnovena byla praxe prvéh
lidového parlamentu rakouského
usnešená dne 11. záři r. 1848, dle níž
každý návrh ať vládní, ať posla-
necký, byl před hlasováním čten z pre-
sidia sněmovny nejen p o němec ku.
Němec
spolkový úřad
8
article
ale též česky, polsky, rusky, vlašsky
a rumunsky, aby každý poslanec neznalý
němčiny věděl oč jde, i mohl uvědoměle
návrhu hlasovat. —
Poslanci šestimilionového národa českého
přestávají skromně na pouhých těchto dvou
požadavcích: aby neněmecké dotaz
(interpelace) a návrhy byly předsednictvem
přijímány, předčítány a stejně
jako německé do protokolu sně-
movního v původním znění po-
jaty; dále aby neněmecké řeči po-
slanců byly v plném znění do
stenografického protokolu sně-
movny zanášen y. —
Toť vše! Jak viděti šlo našim 84 po-
slancům především aspoň o odstranění nej
úpornějších křivd a nejurážlivějšího bezpráv
v předešlé sněmovně se zahnízdivšího, kde
se sice nebránilo mluviti poslancům slovan
ským jazykem rodným, avšak řeči jejich
neněmecké se ve stenografickém protokolu
neotiskovaly, nýbrž jen odbyly pohor
šlivou poznámkou: Poslanec X. Y. mluví
česky, polsky, slovinsky neb chorvatsky
A stejně bylo s interpelacemi a návrhy ne-
německými: nepředčítaly se a neotiskovaly
se ve stenografickém protokolu v jazyce pů-
vodním, nýbrž toliko v překladě německém.
9
article
Tomuto mrzkému pokořování, tomute
hrubému a neomluvitelnému porušování
práva poslaneckého chtějí poslanci naši uči-
niti konečně přítrž. Vědouce pak, že za našieh
slavných poměrův ústavních nemá na rozhod
nutí parlamentu nikdo většího vlivu
nežli — ministerstvo, uhodili na vládu
Beckovu, aby konečně tedy skutkem osvěd
číla svou stále předstíranou snahu po urov
nání trapných sporův národních, a pomohla
odklizeti staré křivdy především na poli
parlamentu samého. Nuže, po dlouhém uva
žování ministerský předseda bar. Beck ko
nečně zformuloval a dne 5. t. m. zástupcům
všech parlamentních velkých stran předlozil
své návrhy. Jsou prý následující:
1. České interpelace buďtež
předsednictvem přijímány a zařaděny
v původním znění v protokol sně-
movní do druhého jeho oddílu stejně
jako interpelace pouze německé-
Zároveň budiž ke znění původnímu připojen
sněmovní kanceláři ověřený překlad interpe-
lace neněmecké.
Beckův
Beck
10
article
2. České návrhy buďtež předsed
nictvem sněmovny přijímány a s ně me-
ckým sněmovní kaneeláří pořízeným pře
kladem zanešeny v úřadní protokol sněmovn
na témž místě, kde budou otištěny návrhy
pouze německé.
3. České řeči buďtež v plném
znění uveřejněny — v »Korespon-
denci říšské rady«, odkud je bude
moci tisk veřejný bráti jako referáty spo
lehlivé (tedy imunní).
4. České řeči, uveřejněné v »Ko-
respondenci říšské rady« budou v něme
ckém překladě pojaty v stenogra-
fické protokoly sněmovny poslanecké
— Způsob, jakým se to provede není ještě
ustanoven . ..
Nemáme věru příčiny pochybovati o tom,
že jest náš vídeňský zpravodaj o proposicích
páně Beckových správně informován. Nebot
tento způsob rozpletení »gordického
uzlu« docela odpovídá názoru, jejž jsmes
o povaze vlády Beckovy dosud učinili. Tak
napolo vyhovět nám, tak na polo vy
hovět Němcům, aby nebylo zúplna ani
po našem, ani po jejich: toť patrná methoda
státnického umění páně Beckova, odkoukaná
nebožtiku Taaffovi, který ji sám vtipně po-
křtil vídeňským nazviskem: »vuřtlování«.
Beckův
Němec
Taaff
ko
pán Beckov
11
article
»Český požadavek po úřadním pro-
tokolování neněmeckých řečí« — prav
dnešní »Neue Freie Presse«, »byl od samého
počátku prohlášen za nepřijatelný
Kterak tedy vyhovět zároveň nám i Němcům.e
Nuže, r. 1885 vydal dr. Ad. Fischho
brošuru v názvu »Jazyková práva ve stá
tech smišené narodnosti« a tu na
str. 20. vypravuje, jak si pomáhají
z jazykových nesnází v parlamente
belgickém:
»V parlamentě smí se též mluvit
(vedle frančiny) vlamským jazykem; jen že
poslanci vlamští tohoto práva málokdy po-
užívají. Jednací protokoly obou sněmoven
vedou se pouze francouzsky; a steno
grafické protokoly tisknou se tolikéž jen
francouzsky. Avšak vláda belgi c klá
vydává od r. 1878 denně debat
předešlého dne v obou jazycích
za názvém:»Compte rendu analy
tique«. — Ejhle, myšlenka. !.
Zde vydává vláda po čas zasedání par
lamentu denně svou »Reichsrath Correspon-
denz«; to není sice úřadní stenografický
protokol sněmovní, neboť přináší řeči po-
slanců jen ve výtahu, avšak tu se dají rou
bovati růže: Otsknou se tu české řeč
doslovně, přes noc se přeloží pak do
němčiny a v německém tom pře-
kladu přijaty budou do úřadního steno
grafického protokolu sněmovního.
Tak bude výhověno oběma stranám
Němcům, že stenografický protokol »nebude
proměněn v Babel«, jak. se děsili, Čechům
pak, že řeči jejich poslanců vyjdou přece
úplně na světlo boží a to hned dvojmo
po česku i po německu. — Ale každý po-
stihuje, že přece jen vzníkl nápad ten
z ostychu před německým terrorem, žesi
vláda páně Beckova ani netroufala proti
Němcům přijit s návrhem sprostředkujícím,
aby český text. české řeči byl položen do
stenografického protokolu rovně vedle ně-
meckého.
Němec
Ada
Čecho
Babel
Neue Frei Presse
pán Beckov
jazykový práv
Sabbath Correspon
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. července. (Komise pro
dozor nad státním dluhe n.) Včera
sešli se nově zvolení členové komise pro dozor
nad státutm dluhem, aby se ustavili. Za panskou
sněmovnu zvoleni bar. Czedik a ryt. S ch öl
ler, za sněmovnu poslaneckou dr. Viktor
Fuchs, dr. Jan Kaftan, ryt. Kozlo w sk
a dr. Nietsche. Poněvadž v minulém parla
meniním období předseda byl vžat ze zástupeů
poslanecké sněmovny, jest tentokráte na řadě
zástupce sněmovny panské a proto předsedon
zvolen bar. Czedik, jeho náměstkem dr
Viktor Fuchs.
V Praze, 5 července. (Maloruský
klub.) Výkonný výbor národní ruské strany
(staroruské) svolává na 15. t. m. do Lvova schů-
zi důvěrníků, aby zaujali stanovisko ke společ
nému maloruskému neb ukrajinskému klubu po
slanců na říšské radě. V pozvání výkonného vý-
boru praví se mimo jiné: Národní rada uznáví
sice potřebu polečného ruského klubu v parla-
mentě vídeňském, nemůže však schváliti pod-
mínky, za nichž staroruští poslanci vstoupili de
tohoto klubu. Národní rada nemůže také uznat
zásady, na nichž spočívá maloruský klub, poně
vedž odporují rusko-národní myšlence. Příkli-
žejíc k vážnosti situace a k rozčilení, vzmáha-
jícímu se v ruském lidu, národní rada cíti po
třebu, aby se situace vyjasnila a našly se pre
středky, vedoucí k zabezpečení ruských zása
a k uspokojení veřejného mínění. Proto svolává
sbor důvěrníků jako nejvyšší rozhodující instan-
ci ve straně.
Situace ve straně staroruské stala se sple
titou zvláště proto, že z 5 staroruských poslanců
dva (dr. Glěbovický a dr. Markov) ze společného
doktor
Fuchs
Kaftan
Nietsche
Glěbovický
Markov
Praha
5 červenec
poslanecký sněmovna
národní ruský strana
13
article
maloruského klubu vystoupili a ostatní tři v něm
až dosud setrvávaji.
V Praze, 5. července. (F.. Batthyany
o Němcích a Slovanech.) Hr. Batthyany
jenž se nedávno vzdal předsednictví ve straně
nejidvislosti, aby mohl ve sněmovně vystoupili
proti srbskému patriarchovi Brankoviči, jejž We-
kerlova vláda hájí, vyslovuje se v „Eeho de
Paris“ o pověstech, připisujících vůdcům strany
neodvislosti úmysl, odtrhnouti Uhry dokonale
od Rakouska. Hr. Batthyany popírá takové úmy-
sly, poněvadž prý ve straně nikdo nepomýšlí n
roztržení říše ve dva kusy. Strana neodvislosti
chce definitivně upraviti státoprávní poměr mezi
oběma státy tím, že chce kompromisu z r. 1867
dáti přesnou a srozumitelnou formu. Uhr
ohrožuje nejvíce pangermani: m,
který si přes Pešť hledá cestu do Cařihradu.
Dokud rakouská politika bude státi ve službách
Němců, Uhry musejí užiti všech prostředků, aby
si zabezpečily neodvislost. Se slovanské
strany Uhersko nemá čeho se báti.
Nebezpečihroz mu jen a jedině o
Němcu.
Připouštime, že hr. Batthyany mluví v „H.
de P.“ dle svého přesvědčení. Ale takové pře-
svědčení nesdili s ním většina strany ne-
odvislosti, sie by nebyla možna nynější madat-
ská politika proti Slovanům nejen uherským
nýbrž i chorvatským.
V Praze, 6. července. (Čí je Bosna?
Němec
Brankovič
Uher
H P
Slovan
Praha
Hradec
Ee jít Paris
Rakousko
Uhry
Pešť
Cařihrad
Slovan
14
article
Dru. Wekerlovi, jenž v uherské sněmovně hájil
nároky koruny uherské na Bocnu a Hercegovinu.
odpovídá v dnešním „Frmdbltu.“ nejmenovaný
„vyníkající profesor práv“. Vykládaje si prohlá-
šení Wekerlovo v ten smysl, že Uhersko cítí se
povolaným rozhodovati o definitivných osudech
okupovaných zemí, pisatel usuzuje dle státního
práva uherského, že i v tom případě, kdyby
Uhersko mělo na Bosnu nějaký historický nárok,
mohlo by o okupovaných zemích mluviti pouze
jako o vedlejších zemích koruny
uherské, nikoli však jako o součásti Uhe.
v užším slova smyslu. Dr. Wekerle dovolával
se mimo jiné i korunovační přísuhy královy. Ale
v přísaze té král se zavázal, že bude hájiti ne-
toliko práv Uher, nýbrž i zemí vedlejších a po-
stará se, aby území jich se neztenčilo Prute
i dle korunovační přísahy, okupované země
mohly by se ke koruně uherské přičlánkorat?
pouze jako státoprávně samo« tatn
vedlejší zemč. Avšak takové přičlánko-
vání nemohlo by se provésti bez souldasu Chor-
valska. Dle vyrovnání z r. 1868 existuje státní
pospolitost pouze mezi Uhrami a královstyím
chorvatsko-slavonsko-dalmatským. Kdyby do pa
spolitosti měl vstoupiti norý člen, byla by to
změna vyrovnání, která e dle čl. 70. smí pro
vésti jen za souhlasu obou smluvných stran.
Samotné Uhry připojení by tedy provésti ne-
mohly.
Wekerl
Hercegovina
doktor
Wekerle
Uhersko
Bosna
Uhry
15
article
To vše by platilo, i kdyby historické náreky
Uber na Bosnu nebyly dávno promlčeny. Ale v
berlínského kongresu 1. 1878 a zvláštní smlouvy
mezi Rakousko-Uherskem a Turcekem ze dne
21. dubna 1879 nastal v poměru k okupovaným
zemím úplný obrat. Těmito smlouvami, jež za
platné uznávají též Uhry, stano ví se, že Bosn
a Hercegovina nejsou vedlejší země uherské.
nýbrž provincie, podřízené suverenitě
tereckého sultána, že Uhry jsou pou.
podílníkem při společné správě těchto provineii,
svěřené signatárními mocemi Rakeusko-Uhersku
a že druhým podílníkem jest Rakousko.
Jak se dále vyvine státoprávní poměr oku-
povan, ch zemí — praví pisatel — nelze zatím
předvídati. Jest však nepochybno, že RRakousko,
jež zaplatilo největší část výloh, spojených
s okupací, bude míti jednou také právo, promlu-
viti v té věci své slovo. Pisatel nedivil by se.
kdyby prý poměr mezi Rakouskem a Uhrami
otravovali šovinističtí uherští novináři; ale jest
mu povážlivým, že i členové vlády propagují
nyní theorie, rušící platné právo.
V drobném prodejí:
ranní čáslo o sobě .
odpoledni
. . . za s
Ve flialkách Ba venkově;
ranní čuslo,
odpolední . . . . . . . . 4h
Inseratv
plati se hetově rapřel
Přečplaceni a inserty plljímá sdmlnl-
strace v Marianské uláci č. 3.
Tam nachávelí se těž rrdake
tiskirna a expedice „Národnich L.istů“.
Rukepisy se novracuji.
Turcek
Bosn
Uher
RRakousko
Inseratv
Bosna
Rakousko
Uhersko
Uhry
RakeuskýUhersko
16
article
V Praze, 6. července. (Chorvatský
sněm.) Poněvadž po husarském kousku, jejž
uherská vláda ministrem Košutem provedla ve
společném sněmě uherském, chorvatská oposice
proti maďarskému jazyku na chorvatských želez-
nicích se přenese do sněmu chorvatského, který
je svolán na 11. t. m., nebude nemístno připa-
matovati si nynější složení sněmu chorvatského.
Zemský sněm chorvatský sestává z 90 volených
poslanců a 30 virilistů, má tedy 120 členů. Vi-
rilní hlas na sněmě náleží 1. sečmi nejvyšším
prelátům (arcibiskupu a biskupům vatolický m,
patriarchovi a biskupům pravoslavným a kříže-
veckému biskupu uniátskému); 2. sedmi vrch-
ním županům a 3. šestnácti magnátům. Z 90 vo-
lených poslanců dva má voliti město Rěka, která
však po dlouhá léta práva toho úmyslně neuživá,
pokládajíe se za bezprostřední součástku Uher
a nikoli Chorvatska. Ze zbývajících 88 poslanců
jest nyní 22 členů bývalé maďaronské národní
strany, 26 přívrženců Frankovy čisté strany prá-
va a 40 členů rbsko-chorvatské koalice (19 čle-
nů chorvatské strany práva, 6 neodvislých Srbů,
vedených drem. Medakovičem, 2 radikální
Srbové, 3 chorvatští pokrokovsi a 10 jiných
Chorvatů, kteří byli voleni jako samostatní kan-
didáti a teprve po volbách se připojili ke ke-
alici). Poněvadž v odporu proti maďarské vládě
čistá strana práva jde svorně s koalicí, mají tyto
dvě skupiny na sněmě 66 členů, t. j. absolutní
většinu.
Košut
Frankův
Srba
Praha
Rěk
Uhry
Chorvatsko
17
title
Politické zprávy zahraničně.
18
article
V Praze, 6. července.
Praha
19
article
Otázky Dálného východu na haažské konforenci.
Japonsko podalo mezinárodní konferenci
v Haagu návrh, aby do mezinárodního práva
přijato bylo ustanovení, že žádný stát, vedoucí
námorskou válku, nesmí válečné lodi své záso-
bovati v přístavech jiných států, a kdyby se do
cizího přístavu utekly před bouří, že v něm ne-
smí prodlíti déle tří dnů, načež musejí býti bud
na širé moře vypuzeny, nebo zajaty. A počet
válečných lodí, které se v takovém případě smějí
v cizím přístavě schovati, japonský návrh sta-
noví velmi nízko: na tři.
Každý ví, že tento návrh směřuje proti Ru-
sku. Ačkoli ruské loďstvo Rožestvenského roku
1905 bylo od Japoneů v Korejském průplavu
potřeno, Japonci přece nemohou zapomenouti,
že po celou jeho dlouhou plavbu ko' Evropy, kol
východní Afriky a odtud až k osudnému mor-
skému bojišti měli strach a nejistotu a žárlivě
pohliželi na obdiv, který tato daleká plavba
ohromného válečného loďstva vynucovala celé-
mu světu, příteli i nepříteli. Tento zasloužený
obdiv byl toké jediným ziskem, ziskem, který
záhy byl odčiněn úplnou porážkou u Cušimy.
Japonec
dálný východ
Japonsko
Haag
Evropa
Afrika
Cušima
20
article
Kdyby návrh Japonska byl přijat, Rusko by
nemohlo nikdy více s ním vésti námorskou vál-
ku, neboť je nemyslitelno, aby tak veliké lod-
stvo, jakého je do války s Japonskem zapotřebi,
a z tax veliké dálky k břehům japonským plu-
jící, mohlo celou tuto plavbu vykonáti bez za-
stávky, bez odpočinku a doplnění zásob.
Druhá otězka, týkající se Dálného Východu,
vzbuzena příjezdem do Haagu korejského prince
Tdžiinga-Čii.
Koroa nebyla na konferenci pozvána. Prino
po svém přijezdu přihlásil se u předsedy p. Ne-
lidova, ale předseda mu vzkázal, že může při-
jímati pouze deputace, pozvaré na konferenci
nizozemskou vládou. Tím pan Nelidov označil
nizozemskou vládu jako zodpovědného vinníka
za toto nedopatření.
Korea zajisté mezi pozvanými státy schá-
zeti neměla. Jet prostranstvím větší, než mnohý
z pozvaných států, má více obyvatelstva a starší
kulturu. Jestliže se nyní nachází pod civilisátor-
ským a obchodním vlivem Japonska, nepřestala
proto býti státem nezávislým. Sama japonská
vláda nejednou ujišťovala, že nikterak neminí
dotknouti se nezávislosti Korey.
Nelidov
Japonsko
Rusko
dálný východ
Haag
Korea
TdžiingČie
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. července.
B—. (Kronika.) Ještě vám chvěj
nervy silným dojmem z krásného divadla na
Letenské plánil
Zpytavě kladete si otázku:
— Čím to? Ruchy těla o sobě tak pro-
sté! Ale v celku. Jak mohutný účinl
A rozbíráte složky dojmu.
Posun těla, paže, trupu, noby: mizivý
prvek ! Sotva si ho povšimnete. Ale znásoben
Tisíc paži v řad! A tisíc na ráz ku předu
A vzhůru! A v bok! Jako kdy šňůrou trhne
A co je diváků kolem, hlava vedle hlavy, tislce
a tisíce: všem to projelo tělem, udeřilo, zapá
lilo ! Jako když proleti elektrická jiskra
Odkud ta mocnina omračná?
Pobyo sám přec tak jednotvárný! An
množství samo nevzbudí ještě dojmu! Co chvlli
někde na prostranstvu vidíte shromážděno množ-
ství! A lhostejni přehlížíte jeho širou bezvlád-
nou hmotu!
A najednou hmota se rozstoupila, seřadila
a provedia jednotný pohyb! Jako když kámen
se pohne sám ze sebe, jenž dříve mrivý ležel.
Hmota oživla! Dostala ducha, projevila — vě-
domí! Citite proudit tajemnou, skrytou sílu,
již nelze odolati. I vás se zmocnila. Jste roze
chvěni, jak při zjevu, jejž vyvolala kouzelná
formule.
A jméno kouzelné formule, která vdechne
vědomí širé hmotě tisicihlavého, bezvládného
množství? Která tisícům vdechne ducha, vůli
schopnost činu?
Diseiplina
A rozplýváte se úvahami.
Praha
krásný divadlo
22
article
— Zásluha Sokolstva! Podalo nám živý pří
klad, názornou lekci! Jako v aréně těloevičné
také v aréně mravných sil lze disciplinou
konat divy, vyvolávat ohromující dojmy, oživo
vat jedinou myšlenkou tistce hlav a paží ! . .
Dik za názornou lekci ! ..
A nadšeni krásným divadlem svátečních
dnů vracíme se k povinnostem všedního života
Co bude dále?
Krásné divadlo nezažili jsme onehdy poprvé
Před šestnácli lety, o výstavě r. 1891 už jsme
je poznali. Tenkrát provádělo eviky jenom dva ti-
síce Sokolů, sotva třetina nebo čtvrtina dnešníh
počtu. Klaníme se dnešní dosažené číslici
Dlužno však vyznat, dojem živého obrazu ne-
byl tenkráte slabší ! Snad za pět, za deset le
bude dnešní počet cvičenců zdvojnásoben, ukáže
se potřeba ještě rozsáhlejšího prostranství, prů-
zory řadových cviků vyrostou do nedohledna,
ale mocnějšího dojmu nad včerejší už sotva za
žijeme. Jsou právě obmezeny smysle člověka
jsou dojmy, které nelze stupňovati!
Před šestnácti lety vraceli jsme se nadšeni
z krásného divadla. A od té doby, v aréně
mravných sil národa, kterak jsme zužitko-
vali nabyté — lekce?
A za nových deset let?
Budeme se zase nadšeni vracet?
A dále? A zase ne víc, než »nadšen
divadlem ?«
Vynikající ruský publicista zabýval se udá-
lostí sokolského sletu. V národě ruském zavládl
rozvrat. Hluboký žal naplňuje duši ruského vl-
stence.
— Co tedy dělat? táže se. Nevímeco
dělat, avšak cílíme všichni, jak by byla dnes
vzáena veliká a silná ruská strana, ne politická
dle programu, ale všepolitická či lépe nadpoli-
tická — národní strana! Poskytla by silnou
oporu upadající vládě, objevila by správnou
Diké
Sokol
23
article
cestu, vdechla by všem táborům i odstínům cio
uražené hrdosti národní a zápal pro ideu vlast-
ního celku . .
A tu pisatel vykládá ruskému čtenářstvu
význam idey sokolské.
— Ne každému je známo, co povzneslo
Cechy z věkovitého ponížení k závistné všemu
Slovanstvu výsotě ! . ..
A vylíčiv událost českého probuzení, po
kračuje:
— Čechové jsou historický národ, mají z
sebou staletí rytířských zámků a balád, stalete
klášterního života, velikých zápasů, hnutí nábo-
ženských, objevů, bitev. Čechové měli čeho vzpo-
mínat! A tu vyvstalo pokolení za pokolením
jali se budit vzpomínky veliké minulosti.
vzňala se v národě horoucí touha po nově
budouenosti . . . Čechové jsou vzdorný národ.
Tisícileté nebezpečí proměnilo jejich zem v bo
jovnou baštu, učinilo národ mužným a pevným.
A Čechové se rozhodli: »nezbytno vzehopit se
k činu, aby národ stal se silným! Třeba
něco stvořit, co by jej obrodilo tělesně i mravně,
co by jej slilo v jedinou pevnou podstať, ne
rozrušnou jako žulu«. . . A tak vzniklo české
Sokolstvo . ..
A pisatel staví český národní ži vo
za vzor — ruskému.
Zde se ruskému pozorovateli přihodilo, co
se přiházívá pozorovatelům vzdáleným: kresli
obraz podle dojmu, který vznikl v duši samého
pozorovatele. Muž vidí ideu sokolskou již
uskutečněnu v národě: z arény tělesných
cviků pronikla už do arény sil mravních, z rej-
diště vysypaného pískem do rejdiště úkolů a po-
vinnosti vyšších! Disciplina tělocvičných řad,
které se řídí pokynem praporu proměněna v dis-
eiplinu všeho národa, který se řídí pokynem
— idey ! Velkolepé divadlo ! Mravné slly národa
Cecha
Čecho
24
article
seřaděny za vílězstvím velké idey, za heslem
povznášejícím: ni zisk ni slávu! . ..
A vzdálený pozorovatel klaní se obrazu
který — nakreslil.
— Podivuhodný zjev! Čudnoje dělo ! . .
Můžeme přijati poklonu pro své Sokol
stvo. Však na lichotném obraze národní
ho celku, na obraze kresleném z dáli
třeba sobě provésti korekturu střízlivého
pohledu z bllzka! Či snad děj obrozeného
ideou národa je už dokonán? Či nezbývá te-
prve větší a těžší čásť úkolu? Naši gym na-
sté dnes už právem se uvádějí mezi vzory
gymnastům cizím. Ale vzor — národůml
Mocný ruský národ je sláb svým nedostatkem
velké idey, která sjednocuje. U nás jidea živá
oduševňuje množství, ale od pouhé idey k plné
k velikosti vzoru, co tu ještě schází! Schází —
— moc, která jménem idey tvoří divy. Třeb
zjednati moc! A moc je v seřadu a dis ei-
plině sil! A protože jde o sily mravné, třeba
teprv, aby idea sokolská z arény tělesných
cviků pronikla do rejdiště úkolů a povinností —
vyšších!
Rozhodně těžší čásť úkolu, jež teprve
zbývá!
Kdy na ni — dojde?
25
article
Na zejíří po slavnostech, sváteční háv
města byl už odložen, v ulicích zase všední
klopot. Na křižovatce mihl se vám dobrý známý
také švarný Sokolik, horlivý a nadšený. Už zase
po občansku, ve střízlivém kabátě, hojně n
slovo braného advokáta.
Z daleka kynul pozdrav
— Nu, jak se líbilo na Letné?
— Velkolepé ! svědčili jste po pravdě. Po-
dívaná prvního řádu! ..
— Bylo to jednou vítězství ! He ? . ..
— Unášejiel
A v odvetu za uznání tiskl vám Sokolik
ruku železným sevřením. Měl na chvat, sotva
zbývalo času zopáčit ještě jména nejpředněj-
ších osobnoslí, instanci, hlasů nejvíce povo-
laných, jež na místě vyslovily svůj obdiv. A už
zase kynul kloboukem.
— Kamž tolik na spěch?
— Inu, kamž! Rozkoše svátků minuly, po-
vinnost volá! Kolovrat obyčejného života za-
číná ! Všední dřina !. . ..
A pravičkou zavětral balíkem spisů pod
levou paží! Napadl vám mezi papíry tlustý
špalík kapesního formátu, vázaný.
Kolovrat
Letná
26
article
— Co tohle?
— To? Což by! zatřepal knihou. Bibl
každého právníka! . . Zákonnik !.
Sáhli jste maně po svazečku. Neodborník
napadne tak někdy nevčasná zvědavost. Kniha
v ruce sama se rozevřela.
— Jak? . . . Německý? ..
— Nu, máme také český, nebojte se ! ko-
nejšil muž práva. Ale, víte, kamaráde, což je
všecko platno! Pro právníka má význam jen
autentický text zákona a ten — nen
český . ..
Tak nějak ochlazeni hleděli jste za So-
kolikem!
Zákon! Všechen mravní a společenský
život tělesa národního na něm spočívá. A znění
zákona, vyloženo jazykem národa nemá ani
ještě svou právní platnost? A mluvíme přece
stále o své síle národní? O nějakých — vl-
tězstvech kulturných?
Dokument z tisíců jeden! Jak daleko ještě
k opravdovému vítězství národního životal
Jak těžký úkol teprv zbývá, aby vítězství, dobytá
před tribunami svátečně rozjařeného obecenstva,
nezůstávala pouhou divadelní — illusll