ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 1f6d7910-771c-11dc-a169-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 41 celkem · entity: place 69, org 22, person 19, work 2
1 masthead
vee an
2 masthead
Národní hospodář.
3 masthead
zemědělstvi
4 masthead
Obohod
5 masthead
Průmyal
6 masthead
Finaněniotví
7 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 185. ze dne 7. července 1907.
8 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze. 6. července. Rok 1905 byl již rokem zpevňování hospo dářského vývoje. Obchod a průmysl ocifovaly se v lepšl situaci, výhledy do budoucna se jasnily a na všech stranách počal úhor resig nace pestřiti se kvěly naděje v obrat. A ukazo valo se zároveň, že současně dosti směle po- činala se projevovati odhodlanost podnikatelská i v našem národě. Do zlepšené korjunktury ne- vstupovali jsme již tak neodhodlaně jako několik —let před tím. Chápalo se, co doba podává, bylo nemálo těch, kdož znamení doby také po- chopili. Zlepšení konjunktury přivodí i zlepšení výdělků, možnost rozšíření jich, možnost lépe uplatniti a zpeněžiti pracovní výkon. Zdražování potravin a prostředků živobytních, které dnes tak těžce doléhá, teprve počínalo — jak jevila se v tomto období úspornost naše?
Praha
9 article
Otázka tato není nezajímava pro posouzení našeho rozvoje a tak přichází relmi vhod stali- stika spořitelen zemí české koruny, kterou právě vydal — nutno hned konstatovali: velmi pře- hledně a účelně — svaz českých spořitelen zemi našich. Dle dat statistiky těto slouply vklady u spořitelen v království v roce 1905 o 3,475.407 K a v markrabství o 2,807.523 tedy celkem o 6,282.930 K. Úhrnem spravo- valy spořitelny koncém roku 1905 v Čechách 570,372 524 K a na Moravě 87,327.760 K čili celkem 657,700.291 K (tedy i s připaa- nými úroky za r. 1905). Uvážime-li, že dle vý- kazu Jednoty záložen zemí českých klesly vklady (bez započtení připsaných úroků) u záložen v tomže roce o 3,976 339 K, není bilance o zvětšení úspor našich, pokud se ovšem sou- střeďují u ústavů uvedených typů, značna valna. Nesluší arci zapomínali, že současně vklady bank dosti podstatné se zvětšily, leč okolnost tato nepadá potud pro nás na vábu, poněvadž míníme se na lomto místě a tento- kráte obírati otázkou, jak vzroalia úspornost širokých vrstev; této úspornosti právě uvedené ústavy slouží a sloužiti mají.
Čechy Morava svaz český spořitelna
10 article
S tohoto hlediska posuzována, není bilance 1905 zrovna skvělou. Bylo by nesprávno, faktu toho si otevřeně nepřiznati. Úsudku pevného však o vlastním jádru olázky učiniti si nelze proto, poněvadž statistika neuvádí — a to jes ostatně nemožno — zda odliv peněz ze spoři- telen a záložen neplynul přímo do podnikání jestli přiliv vkládů nových se nedál ze širokých vrstev. Okolnost, že průměrný vklad v Čechách sbnášel r. 1905 1320 K oproti 1309 K roku předehozího, nezdá se však nasvědčovati, že by rozhodnou byla, pokud jde o peníze u spořitelen v Čechách uložených, právě dotčená lendence. Na druhé straně nutno však si uvědomiti, že držba cenných papírů podstatně v českých rukou se zvětšila. Poněvadž však zásoba cenných papírů spořitelen v království klesla roku 1905 na 100.5 mil. K se 112.6 mil. K roku před- chozího (na Moravě zásoba papírů těchto stoupla z 109 mil. K na 11.46 mil. K, obnos, který však celkem na váhu nepadá), možno souditi, že naše obecenstvo zvýšenou měrou počíná ukládati úspory své v cenných papírech pevně zúročitelných; tato okolnost není neradostna již již proto, poněvadž šíři porozumění pro jiné ukládání peněz než u nás dypjcké a poněvadž rovná dráhu pozvolna i ukládání. prostředků v papírech dividendových, kde majitel se uva- zuje v jisté — při dostatečné opatrnosti ovšem ne nebezpečné — risiko. Dle toho lze souditi že úspory vzrostly podstatně více, než vyká- záno uvedenou statistikou.
Čechy Morava
11 article
Ale tím nelze zastříti poznatku malého po měrně vzestupu vkladů, který mluví tím drs něji, uvážímeli, že v 41 českých spořitelnách (ze 103 vykázaných) stav vkladů se zmenšil Na Moravě jest poměr příznivější: ve 33 spoři telnách vklady stouply, v 10 se zmenšily U jediné české spořitelny české ve Slezsku ( Polské Ostravě) vklady o 0.63 mil. K stouply. Mezi českými spořitelnami, jichž vkladová výše se zmenšila, jsou spořitelny v Novém Bydžově. Kutné Hoře, Chrudimi, Jičíně a jiných měst. Mají-li spořitelny měst, v nichž se nalezají fihálky bankovní, omluvu ve výhodnějších vkla- dových podminkách bank těchto, odpadá v uve- dených městech zůplna. A poznatek tento mluv sám sebou řečí velmi jasnou: v době, kdy se velmi hodně a velmi zdobně mluvilo o nutnosti povzněsti úspornost našeho lidu, nedostály ústavy, které jsou k úkolům těmto v prvé řadě povo- lány, tomu, co bylo jich povinnosti. Máme jaště hodně sklonnosti k řečem a málo odhodlání k pevným a vítězným činům. Chápeme, že ve- dení k spořivosti jest zároveň výchovou k po- vahovosti a vyššímu chápání života, ale sku- tečné výsledky pro vřelé a upřímné procitění poznatek nezanechá. Slará neopravdovost v starém rouše hlásí se opět. Jak málo provedeno z krásných plánů na povzbuzení úspornosti a jak mnohý slibný náběh jen proto ztratil se v písku, poně- vadž nebylo dosti energie pracovati na plném provedení jeho usque ad finem a plnou energí.
Morava Slezsko Ostrava Nový Bydžov Kutná hoře Chrudim Jičín český spořitelna
12 article
Počátečný nezdar nebo malý zdar odstrašil. Není pro nás méně lichotivého vysvědčení, než tento opětný projev naší nevyspělé odbodlanosti pracovní. Ale proč se stápěti v kritice ? Jest možno přece korrigovati, co zameškáno, a nutno stále udržovati na paměti, že teprve nedávno bylo Rauchbergovi dokladem kulturní prevalence Němeů, že úspory u německých spořitelen a zá- ložen jsou vyšší než u českých ... Respekt pro své konání a snažení národ získává si pouze činy svými! Ale dříve budiž dovolena malá odbočka. V politice užiti prostředků svěřených se u českých spořitelen v roce statistikou dotčeným nezměnilo mnoho. To je konečně pochopitelno. Působnost spořitelen jest pevně vázána a vy- tčena zákonně. V hypotékách uloženy měly spo- řitelny v království 394,207.943 K, na Moravě pak 56,265 362 K, celkem 450,473.305 K. Zápůjčky bypoteční vzrostly v Čechách r. 1905
Morava 362 K Čechy
13 article
oproti r. 1904 celkem o 29,460 840 K, na Mo- ravě pak o 1,440.305 K, tedy více než stouply vklady (bez ohledu arci na přípsané úroky, které činily v Čechách 20 10 mil. K a na Moravě 314 mil. K). Komunálních zápůjček vykazují české spořitelny 32,470 600 K (oproti r. 190 více o 5.7 mil. K) a moravské 4,113. 655 (o 650.038 K více), úhrnem tedy 36,584.287 K. V tomto směru činí tedy spořitelny značné po- kroky, jak ostatně dáno jieh úzkou souvislost s městy, kterým povolány sloužili. Zásoba směnek spořitelen v království dostoupila 24,712 329K a na Moravě 7,561 321 K, úhrnem 32,275 66 korun, doklad, že spořitelny zvolna sjce, ale přece jen pevně zůstávaji na dráze, kterou te- prve nedávno nastoupily a na které zároveň při- pravují bohdá lepší a harmonické spolupůsobení se záložnami. Neboť nechť se jakkoli o otázce télo soudí, o tom nemůže býli sporu, že kooperace této nutno si tím více přáti, čím více se záložny odkloňují od svého vlastního poslání, sloužii úvěru výrobnímu ku prospěchu menších a střed ních produkčních tříd. Postupující spjelí spořitelen s úsiřední ban kou jejich patrno velmi zřejmé z okolností, že zásoba akcii a dluhopisů Ústřední banky če- ských spořifelen znnčná se zvětšila a to u spe řitelen království o 4.941. 904 (na 10,804. 53 1 K a na Moravě o 364.131 K (na 838 25 4 K) Toto sepnuti ostatně také vysvětluje možnos toho, že na př. Jaklo si udržují spořitelny na plné výši nominální kurs 4proc. dlahopisů své banky, zalím co st jně zaručené 4proc. komu nální dlužní úpisy Zemské banky král. českého jichž cenění přenecháno trhu, tedy faktoru dlo dané situace trhu peněz uvážujícímu, pohybuj se nyní na kursu 98.— (peníze). Ale okolnos tato jest věcí spořitelen samých a o ní šiřiti s neminíme.
Čechy Morava zemský banka král
14 article
Ale abychom navázali přervanou nit vý vodů: poměrně malý postup vzrůstu vkladů za sluhuje úvahy. Specielně nyní, kdy úřadn sazba diskontní rakousko-uherské banky dosťou- pila 5 proc, a kdy není naděje, že by sazb- tato byla — nenastanou-li arci okolnosti neče kané — před koncem tohoto roku snížena. Vyjádři spořitelny tento moment ve stanoven své úrokové míry ze vkladů, jak učinily ji ayní banky, či setrvaji na miře dosavadní (vol nou větsinou 4 proc)? Není pochybnosti o tom, že 41/2 proc. úrok ze vkladů, jak nabizejí ho banky, bude lákadlem pro odliv vkladů ze spa- řitelen a že 4 proc, úrok nebude dosti silným podnětem k buzení úsporaosti. 1 :e Situace spořitelen arci není snadna. Majíce prostředký pevně uložény v hypořekách maj obnosy tyto značnou měrou vázány na zůroko- vání, kterého nelze snadno za časté měniti. Ruz- hodnutí jest tedy stiženo a znesnadněno. Ale faktem současně jest, že drahota peněz potrvá po delši dobu a že spořitetny, které přece mají buditi úspornost, jsou přímo povinny, aby svým vkladatelům skytly výhod situace trhu peněz. Jich zůrokovací politika musí býtr vedena přece neustálým zřetelem na zájem vkladatelů. A s to- boto hlediska, které nutno považovati i dle ducha regulativu za směrodatné, hlasí se po- třeba zvýšení sazeb ze vkladů velmi pronikavě.
15 article
Při veškeré konservativnosti, která není do jisté míry k necti ústavům těmto, nutno si zachovati jistou pružnost a jistou schopnost přizpůsobovat se dopě a její tendenci. Spořitelny musí prospi vati vkladatelům, Přáli bychom si, aby toto hle- disko rozhodlo o úvahách, před kterými se spo- řitelny co nejdřive octnou a octnouti musio Bylo by velikou chybou, kdyby zapomínáno bylo vlastního poslání spořitelen, které hlavně u nás padá tak mocně i z ohledů moci národní tak silně na váhut V minulém týdnu projevován na naší burse živý zájem jak pro hodnoty ukládací tak pro papíry dividendové. Zájem pro hodnoty stroji- renské poněkud ochabl, ač oceňovány jsou i na dále příznivě. Za akcie strojírny dř. Daňkovy pla ceno 453.— a nabízeno 450 50, 451.— 453.— a 454.—, aniž by bylo zboží. Dále placeno za akcie podolské cementárny 200.— a podáváno za akcie I. čes, to-v. n orient. cukrovinky 260.—, Česke spol. pro prům. cukerní 144.— I. čes.-mor. tov. na stroje 845.—, aniž by se nalezli prodavači. Z akcií bankovních uzavřeny akcie Če- ské průmyslové banky za 414. —a Hospodářské úvěrníbanky za 382.— Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky 241 50, České banky Unic 241.50, Pražské úvěrní banky 524.— a Zajišťovací banky 150.—. Trh hodnot ukládacích klonil se k ochablosti a placeno z 4proc. komun. dl. úp. Zemské banky 98.— 97.75 a za 4proc. bank. dl. ústř. banky něm spoř. 98.—
Daňkův Český banka pražský úvěrní banka 50
16 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 6. července. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) V minulém prvním pololetí tohoto neobyčejnéh roku nebylo obchodu s cennými papíry nikterak příz- nivo. Příčiny jsou dosti známy a sbíhají se všechny konec konců v rozmachu hospodářské konjunktury která vyčerpala pro sebe všechny dosažitelné kapi- tály. Domníváno-li se, že bursa bude mnoho těžiti ze vzestupu konjunkturního, a že kursy půjdou tak rychle vzhůru jako rychle prodával průmysl své výrobky, bylo leto očekávání plně zklamáno. Nebylo prostě dosti prostředků, které by vystačily na kon- junkturu průmyslovou i bursovní současně a byla to tenkráte bursa, která zaplatila útraty. Od letošního jara tento úkaz se zostřuje a na všech stranách spa- třujeme ústup kursové úrovně hodnot všech kategorií. Je to nucené odzbrojování dříve, než skutečná hospo- dářská doprese nastane a nutno říci, že za takového stavu věcí možná deprese v průmyalu nemůže na burse způsobiti již ono zpustošení, které jinak bývá pravidlem. Je přirozeno, že tímlo stavem věcí utrpěla všude emisní činnost v poslední době. Bylo velmi obtížno, umístiti za poněkud příznivý kurs ukládací hodnoty, ať už státní nebo soukromé, a také dividen- dové hodnoty pro napjetí trhu peněz nenalezly vždy nejskvělejšího přijetí. Ovšem akcie měly situaci vý- hodněší potud. že konjunklura jest přízniva, a ze
Vídeň
17 title
Bankovní jednota
18 title
Alpinky
19 title
Stav vodocestných slaveb v kral
20 article
obecenstvo, důvěřivě spoléhající na věčné trvání ny nějšího stavu, dosti snadno dalo se pohnouti ku při jímání emisí za vysoký kurs. Banky, které z dřívěj ších dob měly dosti akciového materiálu v zásobě snažily se dosti zřejmě zbaviti se části jeho za vý- hodné kursy, avšak v poslední době siluace na bur sách samých nebyla s to, aby podporovala tyto sna- hy. U nás takový šťasiný obchod- učinil Úvěrní ústav s akciemi Škodových závodů a doba ukáže, je-li vžd- v prospěchu obecenstva, umísťovati akcie zrovna v nejvyšším rozpjetí konjunktury. Při dom ovšen veliké banky samy — u nás i v Německu — zacho- vávaly v provádění emisí vlaslních akcií neobyčejnou zdrželivost. U nás odloženo zvýšení akciového kapi- tálu Banky pro země rakouskéa Anglobanky a v Ně- mecku byly to rovněž — jako u nás.— jen menší ústavy, zvláště mimoberlínské, kleré odvážily se v této době zvýšiti svůj kapitál. Slatistika „Frkí. Zlg.“ podává k řečenému několik zajímavých číselných
Škodův Německo Anglobanka
21 article
dokladů. Celkové emise v Německu činily v 1. polo- lelí t. r. 1405.8 mil.mk., oproti 1921 mil. v 1. pololeli . 1906 a 2110 mil. mk. v 1. pololelí r. 1005. Pokleu je tu velmi překvapující a jeví se u všech kalegorii hodnot, kromě obligací měst a provincií, jichiž emis letos slouply. Je to. nezadržitelná moc potřeb, klere nelze odložili, a které nutily komunální korporace k výpůjčkám, jichž ovšem docilováno za podminky zvýšeného zůročení. Pozoruhodný je pokles cizíci emisí vNěmecku v tomto roce. Ač Německo v po sledních lelech až příliš ochotně půjčovalo své peníze do ciziny, aby získalo si význam věřilele celého svě ta, bylo přece nuceno letos se v provádění tohol postupu mírnili. I tak způsoboválo uvádění hodně zredukovaných emist cizích de Německa lelos v od- borněm tisku prudký odpor. Aniž by bylo nulno s pouštěli do dalších podrobností, uvedené tři cifr stači ozřejmit nepoměr chtění a sil, Který v rozpl- najíčím še Němečku v postední době jasně vystupuje
Němeček Německo
22 article
U nás vývoj neděje se v tak ostrých prudkýcl liniích. Prnfo také nedostatek peněz nejevil tak vý- značný vliv na emisní činnost. Ovšem ukládací hiod- noty jako všude jinde přestávají jistou křisi, ktera zračí se v oblízích umísťování jich, což pochopila vláda, vyčkávajíc se svými emisemi na účely vojen- ské lepší příležilosti. Jinak — pokud se týče hodno dividendovýchi — nebyla emisní činnost nikterak ozhromena, docilujíc tu a tam, zvláště v místním okruhu, pěkných výsledků. V prvním pololelí zalo- ženo u nás 27 akciových společnosti s kapitálem asi 65 mil. kor., kdežlo kapilál starých společnosli zvýšen celkem asi o 48 mil. kor. Oproli Německu na př. poslup ovšem pomalý, avšak na naše poměry dosti polěšitelný. Z těchto sum ovšem jen čásl do- dána nově z nahromaděných kapilálů a nelze s proto divili, že úspěch některých emisi byl úplný
Německo
23 article
O Rakousku ovšem nelze řici, že by prostředky ne- slačily rozmachu sil a lento momění je polěšitelným polud, že poskyluje možnost další cesty vzhůru. Na- lézáme se na ní, a bylo by osudným, abychom byl zaslaveni vinou cizí — kdyby vlna deprese z ciziny zalila také naše kraje. — V mimulém lýdnu siluace na bursích nabyla příz nivější lvářnosti a prolo laké ve Vídní bylo celkee smžšlení pevně. Ovšem obchody obmezují se stále na minimum a jen du a tam-bylo lze znamenati čilejš rozvinulí obchodu, Trin-hodnot dopravníeh ovládán jost nyní n snadno konirolovalelnými pověsími o inveštičníchi vý nosech soukromým drabým. Zvlástě akcie sláln dráby kolisaly a v celku během týdne utrpěly mal oslabení. Přechodně našlalo zpevnění na příznivěj odhady uherské sklizně. Z akcií bánkovních jsou v popředí zAjmu slále akcie banky Unien. Došlé zprávy, že likvidace Cassa di sconlo přinese akcionářům přec značné podíly upokojily a kurs akeií banky Union muhl se dosl zolavili. Jinak byly akcie bankovní celkem zanedbá
Cassa di Rakousko Vídeň Unien Union
24 article
Nejživější byl opělně trh akcií průmyslových především železářských a uhlářských. Zpevnění, kle- ré na železářském trhu v Německu nastalo, přenesl se i k nám a akcie alpské báňské společnosti byly mnoho kupovány, kupci prvého řádu, takže kur dosti značně stoupl. Také akcie uhlářské, zvlásu západočeské, byly velmi pevny. Je jisto, kdyby ne- bylo všeobecné nechuti k obchodům, že vzoslun kursový by byl pronikavějším. Na trhu renl nasťalo přechodné zpovnění, kler však koncem týdne změnilo se opět v ochablost. Cel kem vykazují kursy rent malé oslabéní Důležitější kursově variace v minulém týdnu se- znati lze z lohoto sestavení 6i. července 23. června Rak. korunová renta . . . 97.50 97.80 Rak. zlatá renta . . . . . 115.00 115.7 Uherská zlatá renta . . . . 111 15 111 .2 Uherská korunová renta . . 92 85. 92.75 184 90 Turecké losy . . . . . . 182 — Rak. kreditky . . . . . . 643.50 649 75 vány
Německo
25 article
Banka pro země rakouské . 431 50 434 .50 743 — 749 50 Uherské kraditky . . . . . 534 5 514.50 Pozemkový úvěrní ústav . . 1024.— 1019 251.- Živnostenská banka . . . 664 4 652 75 Společnost stální dráhy . . 138 50 135 75 Jižní dráha . . . . . . 421.— Polabská dráha 422.— 1086.— Buštěhradská dráha lit. B. 1078 995.— Dunajská paroplavební spol.. 1005.— 518.— 521.— Rakouská tovarna na zbroj . 548 50 577- 535 25 539 50 Rým.-muráňská společnost 2605.— 2550.— Pražská železařská společnost 725.— Mostecká uhilařská společnost 725.— 510.— Schodnica 240.72 241 0 Londýnská devisa . . . 117.78 117 83 Říšské marky . . . . . .
jižní dráha živnostenský banka stální dráha 2605
26 article ČeSaem.
ČeSaem. Ve společné schůzi Sdružení polabských a povl lavských poslanců českých, konané dne 4 t. m ve Vídni, o níž jsme již referovali, předložil ministr dr Fořt zevrubnou zprávu o dnešním stavu vodocest- ných prací v Čechách a na Moravě tohoto znění: 1. Splavnění Vltavy v Praze. Pohtick pochůzka kanalisační trati byla koncem 1905 skon čena, načež velmi oblížné — vzhledem k velmi slo žitým poměrům pražských mlýnů a jezů, ale i k ná rokům města Prahy zejm. po vodoprávní stránce — rozhoduutí o udělení stavevního konsensu vydáno v dubnu 1906. Do podzimu téhož roku vydána pak řada důležných rozhodnutí miu, zejm. ke zjištění vodních práv miýnů, jež mají dale potrvati. V listo- padu 1906 došly ministerstva návrhy kanalisační komise o provedení nutných výkupů mlýnů. Vyřízení této věci zdrželo se značně tím, že původní odhad výkupů byl zastaralý a příliš nízký a nové návrhy značily téměř dvojnávobné překročení původního rozpočtu. Teprve v dubnu t. r. bylo možno v dohodě s ministerstvem financí provedení výkupů schváliti.
Fořt Vídeň Čechy Morava Vltava Praha
27 article
Rychle potom provedeny oalší přípravy k vlastnímu provedení stavby, takze kanarisační komise již ve schůzi dne 28. června t. r. po vypsání veřejné sou- těže mohla rozhodnouti o zadání stavby a to nejprve pod mostem cís. Františka Josefa nákladem asi 47 mil. K. Uznávajíc veřikou důležitost, jakou má splav- nění Vltavy v Praze pro bezprostředui spojení stře- diska království se severní plavenní dráhou, zvláště ale i pro tržební styky s nejobyčejně průmyslovou oblastí poděl Vltavy nad Prahou, bude vláda také na příště energicky podporovati tento blahodárný podnik. 2. Práce na středním Labi. Politická po- chůzka regulačních lralí u Král. Hradce. Pardubic Hrobic, Rosic a Živanic konala se v květnu 1905 pochůzka trati Mělník—Neralovice byla skončena v únoru 1906; po udělení polit, konsensu stavebního pro regulaci u král. Hlradce a Pardubic, jakož i pro
František Josef Král Hlradka Vltava Praha Hradec Pardubice Hrobice Rosice Živanice Mělník Pardubice
28 article
kanalisaci od Mělníka k Neratovicím, jež se stalo v červenci 1906, mohla však býti stavba zadána a to v listopadu 1906 toliko chledně regulace u Král Hradce a Pardubic, kdežto vypsání stavby pro trat Mělník—Neralovice zdrželo se následkem obtíží př výkupu pozemků až do 1. července t. r. Slavba téte trati bude zadána co nejdřive. Oblíže při výkupu pozemků pro trať Mělník—Ne- ralovice zvětšovány byly častým odporem proti roz- hodnutí ministerstva obchodu, obsahujícímu povolen ke stavbě před správním soudem a dotyčným vy vlastňovacím nálezům před instancí správní. Mini- stersivo obchodu učinilo, však náležilá opatření, aby zabráněno bylo opakování se podobného zdržován v poslupu. tak všeobecně důležitého podníku veřej- ného. Při té příležitosti nulno vzpomenouti podpory poskytované čilým středolabským komitétem a jeho předsedou posl. drem. Ulrichem regulačnímu dílu popularisováním podniku zvláště však také účinnou podporou výkonných orgánů ministerstva obchodu
Mělník Neratovice Královský Hradec Pardubice Min
29 article
Ohledně částečných regulací u Hrobic, Rosic a Ži- vanic mohlo býti politické povolení ke slavbě uděleno teprve v květnu t. r. a sice vzhledem k tomu, že dříve bylo nutno rozřešiti olázku, podnícenou po provedení politické pochůzky, s vážné strany, even- tuální redukce příčných profilů, na němž regulační návrhy se zakládaly. O této stejně oblížné, jako pro jistotu dolní labské krajiny důležité olázce uspořádána miisterstvem obchodu ankela, které zúčastnili se mimo zástupce ministerslev také zásťupci zemského výboru král. českého, místodržitelství, zemědělsko rady a středolabského komitétu. Konečná schůze těte ankcty konána v lednu t. r. i schválen projektovaný příčný profil. Teprve po provedení vnitřních jednán mohlo býti přitročeno k udělení politického povolení ke slávbě pro zmíněné regulační trali u Hrobic, Rosi a Živanic. K vypsání stavby pro tyto práce dojde asi ješlě v tomlo měsíci; poněvadž průběh jednání o vý kup pozemků jest dosuď úplně uspokojivý. Zadání stavby také ohledně těchlo prací bude lze tudíž pro- věsti ještě v roce 1907. Zatím pokročily však také přípravně práce pro provedení dalších regulačních stavěb na středním Labi již tak daleko — dolyčné detailní projekty jsou již v ministerstvu hotovy aneb budou co nejdříve dokončeny — že lze očekávat v příštím roce mnohem rychlejší postup regulační akce. Zvláště bude lze započíti v roce 1908 asi s re- gulací tratí Nymburk—Poděbrady—Kolín, dále Lysé—Vostré resp. Semic, pak u Drahelic, Přelouče.
Rosi Vostrá Hrobice Rosice Živanice Nymburk Poděbrady Kolín Lysá Semice Drahelice Přelouč
30 article
Lohenic, Plotiště a Kydlinova a konečně u Černo- žic. Zamýšlí se tudíž dáti pracím na středním Lab v příštím roce k disposici vydatnější prostředky, tak že až do roku 1908 (včetně) lze počítati s použitím obnosu 15 mil. kor. pro práce na středním Labi. K tomnu budiž vzpomenuto, že pro tyto práce a sice pra dobu včetně do r. 1912 staneven v zákoněo příspěvku země z r. 1905 nominální obnos 38,947.00 korun, obsahující jak státní příspěvek tak podíl země Uváží-li se, že z obnosu tohoto nutno hraditi také do r. 1912 vzrostlé správní výlohy a na Čechy az do téhož roku připadající podíl k úhradě nákladů na ústřední správu stavby vodních cest, vyplývá, že pro obdcbí 1909—1912, t. j. pro 4 leta, vůči zamý- šlonému použití 15 mil. K za 3 léta 1906—1908 zbylo by k disposici jen asi 17 mil. K, po případě vzhledem ku překročení, rozpočtu v Praze však jen 13 mil. K. Vzhledem k nulnosti, vystačiti se zákonně povolenými prostředky, nutno 15 mil. K, jichž se za- mýšlí použíti pro práce na středním Labi do konc rolu 1908, označiti za poměrně velmi vydatnou jumu. Konečně má v příšíím roce doznati značného zvýšoní úvěr pro běžné práce udržovací na Labi mez Mělnikem a Jaroměř.
Kydlinův Čecho Lohenice Plotiště Laba Praha Jaroměř
31 article
3. Přípravné práce na Vltavě v trat od Budějovic ku Pruzb. Zahájení technickýel praci přípravných na Vltavě za účelem vypracován především generálního projektu pro regulaci, res kanalisaci Vltavy od Bidějovic ku Praze bylo naří teno v říjnu 1906 na základě výsledků známě po iždky na této trati v létě 1906 Jednotou povltavskou uzpořádhné. Tyto přípravné práce, při nichž přede- vším provedena měření za účelem doplnění stávají cích říčních map, vedle toho však i přesná nivelováno za účelem zjištění podělných a příčných profilů započaty ještě v roce 1906. Za zimy a až k opadnut jarních vod musily práce ty ovšem býti přerušeny nyní se však v nich již opět v plném rozsahu v pěl sekcích pokračuje a budou v brzku skončeny. Aby s lospělo pokud možná ke všestranně uspokojivému projektu, zamýšli ministersívo obchodu věeobeený operát v brzku podrobiti přezkoumání cestou tech- iéko informační pochůzky za účasti směrodatných interesentů. Největšímu, urychlení prací na Vltavi věnována bude zvláštní péča
Vltava Budějovice Pruzb Praha
32 article
K utvoření ústřední prodejny lihové. Z kru hů odborných se nám píše: V posledních dnech přinesly „Pilsn. Tgbl.“ a „Prag. Tgbl.“ a pe nich čelné vídeňské listy zprávu, že utvořeni ústřodní prodejny lihové naráží v kruzích mn torensentů na značné překážky a že speciálně na schůzi plzeňské veškeří zúčastnění zeměděl ští lihovarníci vyslovili se proti prodejně této, dávají přednost politice velné ruky. Zprávy tyto spočivají na naprósto nesprávných informacicl a jsou důsledkem toho úplně nepravdivy. Na schůzi plzeňské vyslovili se naopak všichni při tomní přimo s nadšením pro utvoření prodejny k účasti na ní se přihláslii a uznali jednotně že utvořením prodejny této dostanou se konečro poměry na trhu surovým lihem do správných reálních kolejí. Jest na prvý pohled patrno, že zprávy uvodených listů vyplývají z kruhů, ktere mají zájem na tom, aby k uskutečnění prodejny nedošlo a které všemi prostředky proti konsti- tuování jejímu pracují. Dnes naopak možno kon- statovati, že utvoření ústřední prodejny hospe dářských lihovárů, tohoto starého přání zmině ného průmyslu, jest věcí hotovou, a ža dnes náleží ku prodejně této tak značná část zemědělských lihovarů zemí koruny české, že bude míti tato prodejna na vytváření cen lihu podstatný a rozhodný vliv.
Pilsn Praga
33 article
Jednoho velikého vítězství již or ganisace lihovarníků docílila; V plném slova smyslu rozbito jest rayo- nování, kterým rafinéři rozdělili si mezi sebe jednotlivé zemědělské lihovary a takto uvedli je ve své područí. Zemědělské lihovary jsou dne v plném slova smyslu zaplaveny nabídkami rafi- nerií, které jim slibují řadu výhod, mezi jiným i tu, že budou platiti ceny tytěž, jako ústřední prodejna, jake by nebylo zřejmo, že okamž.te chopily by se starých prostředků ke stanoven cen, kdyby se bylo podářilo uskutečnění ústředni prodejny zmařiti. Možno tedy právem prohlásili, že z těchto bojů vyšla myšlenka prodejny vi- tězně a že záhy o její prospěšnosti přesvědčí se i ti lihovarníci, kteří dosud váhají s přístupem a kteří mají za to, že by snad prodejna vyžado- vala od nich nějakých obětí. Jesť zřejmo,že prodejna povede přímo ke kontrole cen, a že tím konečně bude toho dosaženo, že producenti nebudou bez rozhodujícího slova tam, kde se stanoví cena jich produktů. Uskutečněním pro- dejny dostává se lihovarnický průmysl na zdra- vou základnu a není dalek okamžik, že na této základně sejdou se záhy veškeré závody tohoto odvětví v českých zemích korunních.
34 article
Z trhů peněžních. (6. července.) Není nyní ruši- vých podnětů a proto bursy zachovávají v celku pevné smýšlení, které ovšem nemůže býti plně vy- užitkováno pro zdrželivost všech spekulačních čini- telů. Všude označován jest obchod za neobyčejně stichlý. V Berlíně rozladilo dnes stoupnutí soukro- mého diskontu o 1/2 na 43/2 proc. Jak se zdá, ne- dojde již v Berlíně asi k snížení diskontu a řížská banka sama se o to postará, aby rozpjetí mezi ofi- ciálním a soukromým diskontem příliš nevzrostlo. Praha. Dnešní bursa minula zcela bez ob- chodu, nedošlo tudíž v žádném směru k závěrcea podáváno pouze na akcie Živnosíenské banky K 241.50, České banky »Umon« K 241.50, České spol. pro prů- mysl cukerní K 144.—, strojírny Daňkovy K 434.—. Videň. Klid v obchodě polrval také na dnešní začáteční burse přes příznivé zprávy z ciziny. Také alpinky, kleré včera měly živý obchod, podlehly dnes všeobecné nechuti. Jenom akcie Unionsy měly vyšší kursy. Kredilky a akcie státní dráhy byly zanedbá- vány. Na polední burse potrvala nechuť, zvláště když z Berlina ohlášeno bude stoupnutí soukromého di- skonta. K čilejšímu obchodu došlo jenom v alpin- kách, které se z počátku seslabily, ale později značně se zlepšily. Také akcie státní dráhy měly poptávku. K favorisovaným papirům počítaly se akcie Uaionky a banky pro země rakouské, ve šraňku buštěhradské B magnesitově, jakož i hirtenberské patronky. Trh k ukládání byl pevný. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn 41/1— 41/290.
Daňkův Berlín Praha Živnosíenský banka 241.50 Český banka Umon Český společenský Unionsa Uaionka
35 article
Prodloužení mlynářské relakce. Obvyklá t. zv. mlynšřská refakče, obzahující tarifní slevy na obilí a mouku ve prospěch rakouských mlýnů a platic pouze do 30. června t. r., byla v stejném rozsahu prodloužena do 31. prosince 1907. Změny oproti dosavadní refakcí jsou jen nepatrně, rázu podříze- nějšího a týkají se relaci haličských. Bavlna. Ke zprávě o stavu americké bavlny vč. 183. t. 1. dlužno dodati, že loňská plocha bavinou osetá ve Spoj. státech severoamerických, zprvu určená na 28.686 mil. akrů, po dodatečném šetření úřadním obnášela 32,049 000 akrů (připojená tabulka budiž tedy v tom směru opravena), tak že lelošní plocha osevná, obnášející 32.060.000 akrů, ve skulečnosti se loňské téměř vyrovná a o nějakém zvýšení osevu vůči loňsku sotva lze mluvili. Zvýšení labských tarifů. Spojená akc. společnost pro labskou plavbu, kteráod 1. t. m. disponuje ce- lým lodním materiálem a překládacím zařízením společenstva soukromých loďařů, společnosti »Labee a německo-rakouské paroplaveb. společnosti, zvýšila dopravní sazby hned prvého dne své vlády a i z zvýšených sazeb nebylo dosti lodního prosloru. Ne- boť poptávka jest trvale větší než nabídka. Plán za- ložení konkurenční společnosti proti fusi jest čile projednáván. Má býti založena společnost s 3 mil. marek kapitalu, při čemž účastní se magdeburská soukromá banka a jedna z dražďanských bankovních firem. Bude-li kapitál opatřen, má společnost započíti svou činnost 1. října l. r. Potřebný lodní prosto dodali by ti ze společenstva loďařů, kteří k trustu nepřistoupili a někteří samostatní soukromi loďaři.
pro labský plavba
36 article
Jak se nyní z Hamburku oznamuje, vyjednává spo- jená akc. spol. pro plavbu na Labi s oněmi loďaři, kleří nov u společnost chtějí založiti, aby rovněž k lrustu přistoupili, a tak by ovšem, kdyby snahy její setkaly se s výsledkem, byla nová konkorence v zá- rodku zmařena. Dalmalská plavba. Včera konána za předsednictví ministra obchodu dra. Fořta a za přítomnosti zá- stupců ministerstva obchodu a financi, jakož i zá- stupeů dalmatských plavebních společnosti » Ragusear, »Baratina«, »Negri«, »Rismondo« a »Topié« další po- rada o úpravě oné části dalmatského lodního spo- jení, která má býti ponechána dalmatským rejdařům. V několikahodinné schůzi probrány podrobně všechny otázky a stanoveny itineráře pro jednotlivé linie, při čemž ve všech bodech docileno úplné dohody. Přijmy drah v prvém pololatí. Výkazy o příjmech drah v prvém pololetí jsou příznivým dokumentem vzestupu konjunktury. Všechny dráhy, vyjímaje jižní drahu, mají příjmy značně vyšší, než v roce loň- ském. Vidno to z tohoto sestavení:
Baratin Negri Hamburk
37 article
oproti provis. t. 1906
39 article
mil. kor. — 0 633 jižní dráha 59.468 státní draha 32.820 + 3 17 severo-západní dráha 12 939 + 0.37 8.195 polabská dráha + 0.55 severo-něm. spoj. dr. 4.490 + 0.157 + 0.305 ústecko-leplická dr. 7.48 4 225 + 0 249 buštěhradská A. buštěhradská B. 7.469 česká severní dráha 5.415 + 0 300 Úslř dní prodejna lihová. Včera konána za před- sednictví pana hraběte kolovrata schůze výkonného výboru ústřední prodejny lihové, na které příjaty veškeré přihlašky ku prodejně a konstatováno, ze dle značné výše přihlášek jest prodejna úplně za- jištěna. Za ředitele prodejny zvolen p. A. Berka, do- sud ředitel lihovaru a rafinerie v Roudnici n. L. Z Úrazové pojišťovny dělnické pro království če- sků v Praze. Dnem 14. července 1907 končí lhůta § 21. úr. zák. stanovená ku předložení vyplně- ných výpočetních vzorců o příspěvcích“ po- jislných za první půlletí 1907. Upozorňují s pruto páni podnikatelé, aby ve vlastním zájmu vý- početní vzorce neprodleně ústavu přím franko zaslati, jelikož by na liknavé podnikatele v smyslu § 52 úraz. zák. trestní oznámení učiněno býti musilo. Pojistné zaslati jest pod následky exekučního vymáhání dle § 26. úr. zák. součastně s výpočtema budiž užito k tomu složních listů poštovno spořitelny opatřených již. číslem člensk ým. kteréž zároveň s výpočtovými vzorci podnikatelům dedány byly. Z pojislného, které by nebylo do 14.
doktor A Berek Roudnice Praha severo
40 article
července u pokladny ústavu nebo u poštovní spo- řitelny ve Vídni na účet ústavu složeno, platiti jest 5% úroky z prodlení ode dne splatnosti až incl. do dne, klerého pojistné ústavu došlo, resp. u pošt. spo- řitelny k dobru ústavu připsáno bylo. Vzorce výpo- četní nutno zaslati i v tom případě, když v minulém obdebí nebylo zaměstnáno osob pojištěním povin- ných; okolnost tuto jest ve výpočetním vzorci zřejmě vyznačiti. Za hospodářské podníky splalným jest příspěvek za dobu od 1. července 1906 do 30. června 1907 a zasílají se výpočty za hospodářské podniky (vyjímaje velkostatky) za příčinou pohodlí pánů pod- nikatelů p. t. obecním úřadům. Jest proto v zájmu majilelů žentourů, by příspěvky co nejdříve u p. t obecních úřadů složili, by těmito pak zároveň s vý- počtem ústavu zaslány býti mohly, ježto by jinak proti liknavým majitelům žentourů rovněž tréstní řízení zavedeno býti musilo Subskripce závodu tiskařského a nakladatelského »Melantrich« ve Vídní. Dne 1. července zahájená subskripce na podíly tiskařského a nakladatelského závodu »Melantrich« ve Vídni končí již 15. červen- cem. Doporučujeme tento nejpřednější obchodně průmyslový podnik české obce vídeňské co nej- vřeleji Stipandia k návštěvě vývozní akademie ve Vídni.
Vídeň Melantrich
41 article
Obchodní a živoostenská komora v Praze zada na studijní rok 1907/8 1 stipendium v obnosu 700 ko- run a dvě mimořadné studijní podpory po 500 koru- nách, aby usnadnila nemajetným příslušníkům svého obvodu návštěvu vývozní akademie. Žádosti řádně doložené dlužno podati nejdéle do dne 1. srpna 190 v podacím protokole obchodní a živnostenské ko- mory v Praze. Přihlížeti lze toliko k žadatelům s kvalifikací výtečnou, kleří vyšší obchodní školu (obchodní akademii) s vyznamenáním absolvovali. jsou znalí cizích jazyků a i jinak (na př. výborným vysvědčením z praxe obchodní) mohou doložiti, že jest zdůvodněna naděje, že na vývozní akademii vý- borně budou prospívati. V příslušnou vyhlašku, ob- sahující podrobné podmínky, lze nahiédnouti u tedi-
Praha vysoký obchodní škola