2
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 185. ze dne 7. července 1907.
8
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze. 6. července.
Rok 1905 byl již rokem zpevňování hospo
dářského vývoje. Obchod a průmysl ocifovaly
se v lepšl situaci, výhledy do budoucna se
jasnily a na všech stranách počal úhor resig
nace pestřiti se kvěly naděje v obrat. A ukazo
valo se zároveň, že současně dosti směle po-
činala se projevovati odhodlanost podnikatelská
i v našem národě. Do zlepšené korjunktury ne-
vstupovali jsme již tak neodhodlaně jako několik
—let před tím. Chápalo se, co doba podává,
bylo nemálo těch, kdož znamení doby také po-
chopili. Zlepšení konjunktury přivodí i zlepšení
výdělků, možnost rozšíření jich, možnost lépe
uplatniti a zpeněžiti pracovní výkon. Zdražování
potravin a prostředků živobytních, které dnes
tak těžce doléhá, teprve počínalo — jak jevila
se v tomto období úspornost naše?
Praha
9
article
Otázka tato není nezajímava pro posouzení
našeho rozvoje a tak přichází relmi vhod stali-
stika spořitelen zemí české koruny, kterou právě
vydal — nutno hned konstatovali: velmi pře-
hledně a účelně — svaz českých spořitelen
zemi našich. Dle dat statistiky těto slouply
vklady u spořitelen v království v roce 1905
o 3,475.407 K a v markrabství o 2,807.523
tedy celkem o 6,282.930 K. Úhrnem spravo-
valy spořitelny koncém roku 1905 v Čechách
570,372 524 K a na Moravě 87,327.760 K
čili celkem 657,700.291 K (tedy i s připaa-
nými úroky za r. 1905). Uvážime-li, že dle vý-
kazu Jednoty záložen zemí českých klesly vklady
(bez započtení připsaných úroků) u záložen
v tomže roce o 3,976 339 K, není bilance
o zvětšení úspor našich, pokud se ovšem sou-
střeďují u ústavů uvedených typů, značna
valna. Nesluší arci zapomínali, že současně
vklady bank dosti podstatné se zvětšily, leč
okolnost tato nepadá potud pro nás na vábu,
poněvadž míníme se na lomto místě a tento-
kráte obírati otázkou, jak vzroalia úspornost
širokých vrstev; této úspornosti právě uvedené
ústavy slouží a sloužiti mají.
Čechy
Morava
svaz český spořitelna
10
article
S tohoto hlediska posuzována, není bilance
1905 zrovna skvělou. Bylo by nesprávno, faktu
toho si otevřeně nepřiznati. Úsudku pevného
však o vlastním jádru olázky učiniti si nelze
proto, poněvadž statistika neuvádí — a to jes
ostatně nemožno — zda odliv peněz ze spoři-
telen a záložen neplynul přímo do podnikání
jestli přiliv vkládů nových se nedál ze širokých
vrstev. Okolnost, že průměrný vklad v Čechách
sbnášel r. 1905 1320 K oproti 1309 K roku
předehozího, nezdá se však nasvědčovati, že by
rozhodnou byla, pokud jde o peníze u spořitelen
v Čechách uložených, právě dotčená lendence.
Na druhé straně nutno však si uvědomiti, že
držba cenných papírů podstatně v českých rukou
se zvětšila. Poněvadž však zásoba cenných
papírů spořitelen v království klesla roku 1905
na 100.5 mil. K se 112.6 mil. K roku před-
chozího (na Moravě zásoba papírů těchto stoupla
z 109 mil. K na 11.46 mil. K, obnos, který
však celkem na váhu nepadá), možno souditi,
že naše obecenstvo zvýšenou měrou počíná
ukládati úspory své v cenných papírech pevně
zúročitelných; tato okolnost není neradostna již
již proto, poněvadž šíři porozumění pro jiné
ukládání peněz než u nás dypjcké a poněvadž
rovná dráhu pozvolna i ukládání. prostředků
v papírech dividendových, kde majitel se uva-
zuje v jisté — při dostatečné opatrnosti ovšem
ne nebezpečné — risiko. Dle toho lze souditi
že úspory vzrostly podstatně více, než vyká-
záno uvedenou statistikou.
Čechy
Morava
11
article
Ale tím nelze zastříti poznatku malého po
měrně vzestupu vkladů, který mluví tím drs
něji, uvážímeli, že v 41 českých spořitelnách
(ze 103 vykázaných) stav vkladů se zmenšil
Na Moravě jest poměr příznivější: ve 33 spoři
telnách vklady stouply, v 10 se zmenšily
U jediné české spořitelny české ve Slezsku (
Polské Ostravě) vklady o 0.63 mil. K stouply.
Mezi českými spořitelnami, jichž vkladová výše
se zmenšila, jsou spořitelny v Novém Bydžově.
Kutné Hoře, Chrudimi, Jičíně a jiných měst.
Mají-li spořitelny měst, v nichž se nalezají
fihálky bankovní, omluvu ve výhodnějších vkla-
dových podminkách bank těchto, odpadá v uve-
dených městech zůplna. A poznatek tento mluv
sám sebou řečí velmi jasnou: v době, kdy se
velmi hodně a velmi zdobně mluvilo o nutnosti
povzněsti úspornost našeho lidu, nedostály ústavy,
které jsou k úkolům těmto v prvé řadě povo-
lány, tomu, co bylo jich povinnosti. Máme jaště
hodně sklonnosti k řečem a málo odhodlání
k pevným a vítězným činům. Chápeme, že ve-
dení k spořivosti jest zároveň výchovou k po-
vahovosti a vyššímu chápání života, ale sku-
tečné výsledky pro vřelé a upřímné procitění
poznatek nezanechá. Slará neopravdovost v starém
rouše hlásí se opět. Jak málo provedeno z krásných
plánů na povzbuzení úspornosti a jak mnohý
slibný náběh jen proto ztratil se v písku, poně-
vadž nebylo dosti energie pracovati na plném
provedení jeho usque ad finem a plnou energí.
Morava
Slezsko
Ostrava
Nový Bydžov
Kutná hoře
Chrudim
Jičín
český spořitelna
12
article
Počátečný nezdar nebo malý zdar odstrašil.
Není pro nás méně lichotivého vysvědčení, než
tento opětný projev naší nevyspělé odbodlanosti
pracovní. Ale proč se stápěti v kritice ? Jest
možno přece korrigovati, co zameškáno, a nutno
stále udržovati na paměti, že teprve nedávno
bylo Rauchbergovi dokladem kulturní prevalence
Němeů, že úspory u německých spořitelen a zá-
ložen jsou vyšší než u českých ... Respekt pro
své konání a snažení národ získává si pouze
činy svými! Ale dříve budiž dovolena malá
odbočka.
V politice užiti prostředků svěřených se
u českých spořitelen v roce statistikou dotčeným
nezměnilo mnoho. To je konečně pochopitelno.
Působnost spořitelen jest pevně vázána a vy-
tčena zákonně. V hypotékách uloženy měly spo-
řitelny v království 394,207.943 K, na Moravě
pak 56,265 362 K, celkem 450,473.305 K.
Zápůjčky bypoteční vzrostly v Čechách r. 1905
Morava
362 K
Čechy
13
article
oproti r. 1904 celkem o 29,460 840 K, na Mo-
ravě pak o 1,440.305 K, tedy více než stouply
vklady (bez ohledu arci na přípsané úroky, které
činily v Čechách 20 10 mil. K a na Moravě
314 mil. K). Komunálních zápůjček vykazují
české spořitelny 32,470 600 K (oproti r. 190
více o 5.7 mil. K) a moravské 4,113. 655
(o 650.038 K více), úhrnem tedy 36,584.287 K.
V tomto směru činí tedy spořitelny značné po-
kroky, jak ostatně dáno jieh úzkou souvislost
s městy, kterým povolány sloužili. Zásoba směnek
spořitelen v království dostoupila 24,712 329K
a na Moravě 7,561 321 K, úhrnem 32,275 66
korun, doklad, že spořitelny zvolna sjce, ale
přece jen pevně zůstávaji na dráze, kterou te-
prve nedávno nastoupily a na které zároveň při-
pravují bohdá lepší a harmonické spolupůsobení
se záložnami. Neboť nechť se jakkoli o otázce
télo soudí, o tom nemůže býli sporu, že kooperace
této nutno si tím více přáti, čím více se záložny
odkloňují od svého vlastního poslání, sloužii
úvěru výrobnímu ku prospěchu menších a střed
ních produkčních tříd.
Postupující spjelí spořitelen s úsiřední ban
kou jejich patrno velmi zřejmé z okolností, že
zásoba akcii a dluhopisů Ústřední banky če-
ských spořifelen znnčná se zvětšila a to u spe
řitelen království o 4.941. 904 (na 10,804. 53 1 K
a na Moravě o 364.131 K (na 838 25 4 K)
Toto sepnuti ostatně také vysvětluje možnos
toho, že na př. Jaklo si udržují spořitelny na
plné výši nominální kurs 4proc. dlahopisů své
banky, zalím co st jně zaručené 4proc. komu
nální dlužní úpisy Zemské banky král. českého
jichž cenění přenecháno trhu, tedy faktoru dlo
dané situace trhu peněz uvážujícímu, pohybuj
se nyní na kursu 98.— (peníze). Ale okolnos
tato jest věcí spořitelen samých a o ní šiřiti s
neminíme.
Čechy
Morava
zemský banka král
14
article
Ale abychom navázali přervanou nit vý
vodů: poměrně malý postup vzrůstu vkladů za
sluhuje úvahy. Specielně nyní, kdy úřadn
sazba diskontní rakousko-uherské banky dosťou-
pila 5 proc, a kdy není naděje, že by sazb-
tato byla — nenastanou-li arci okolnosti neče
kané — před koncem tohoto roku snížena.
Vyjádři spořitelny tento moment ve stanoven
své úrokové míry ze vkladů, jak učinily ji
ayní banky, či setrvaji na miře dosavadní (vol
nou větsinou 4 proc)? Není pochybnosti o tom,
že 41/2 proc. úrok ze vkladů, jak nabizejí ho
banky, bude lákadlem pro odliv vkladů ze spa-
řitelen a že 4 proc, úrok nebude dosti silným
podnětem k buzení úsporaosti. 1 :e
Situace spořitelen arci není snadna. Majíce
prostředký pevně uložény v hypořekách maj
obnosy tyto značnou měrou vázány na zůroko-
vání, kterého nelze snadno za časté měniti. Ruz-
hodnutí jest tedy stiženo a znesnadněno. Ale
faktem současně jest, že drahota peněz potrvá
po delši dobu a že spořitetny, které přece mají
buditi úspornost, jsou přímo povinny, aby svým
vkladatelům skytly výhod situace trhu peněz.
Jich zůrokovací politika musí býtr vedena přece
neustálým zřetelem na zájem vkladatelů. A s to-
boto hlediska, které nutno považovati i dle
ducha regulativu za směrodatné, hlasí se po-
třeba zvýšení sazeb ze vkladů velmi pronikavě.
15
article
Při veškeré konservativnosti, která není do jisté
míry k necti ústavům těmto, nutno si zachovati
jistou pružnost a jistou schopnost přizpůsobovat
se dopě a její tendenci. Spořitelny musí prospi
vati vkladatelům, Přáli bychom si, aby toto hle-
disko rozhodlo o úvahách, před kterými se spo-
řitelny co nejdřive octnou a octnouti musio
Bylo by velikou chybou, kdyby zapomínáno bylo
vlastního poslání spořitelen, které hlavně u nás
padá tak mocně i z ohledů moci národní tak
silně na váhut
V minulém týdnu projevován na naší burse
živý zájem jak pro hodnoty ukládací tak pro
papíry dividendové. Zájem pro hodnoty stroji-
renské poněkud ochabl, ač oceňovány jsou i na
dále příznivě.
Za akcie strojírny dř. Daňkovy pla
ceno 453.— a nabízeno 450 50, 451.—
453.— a 454.—, aniž by bylo zboží. Dále
placeno za akcie podolské cementárny
200.— a podáváno za akcie I. čes, to-v. n
orient. cukrovinky 260.—, Česke
spol. pro prům. cukerní 144.—
I. čes.-mor. tov. na stroje 845.—, aniž
by se nalezli prodavači.
Z akcií bankovních uzavřeny akcie Če-
ské průmyslové banky za 414. —a
Hospodářské úvěrníbanky za 382.—
Jinak podáváno za akcie Živnostenské
banky 241 50, České banky Unic
241.50, Pražské úvěrní banky 524.—
a Zajišťovací banky 150.—. Trh hodnot
ukládacích klonil se k ochablosti a placeno z
4proc. komun. dl. úp. Zemské banky 98.—
97.75 a za 4proc. bank. dl. ústř. banky něm
spoř. 98.—
Daňkův
Český banka
pražský úvěrní banka
50
16
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 6. července.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
V minulém prvním pololetí tohoto neobyčejnéh
roku nebylo obchodu s cennými papíry nikterak příz-
nivo. Příčiny jsou dosti známy a sbíhají se všechny
konec konců v rozmachu hospodářské konjunktury
která vyčerpala pro sebe všechny dosažitelné kapi-
tály. Domníváno-li se, že bursa bude mnoho těžiti
ze vzestupu konjunkturního, a že kursy půjdou tak
rychle vzhůru jako rychle prodával průmysl své
výrobky, bylo leto očekávání plně zklamáno. Nebylo
prostě dosti prostředků, které by vystačily na kon-
junkturu průmyslovou i bursovní současně a byla
to tenkráte bursa, která zaplatila útraty. Od letošního
jara tento úkaz se zostřuje a na všech stranách spa-
třujeme ústup kursové úrovně hodnot všech kategorií.
Je to nucené odzbrojování dříve, než skutečná hospo-
dářská doprese nastane a nutno říci, že za takového
stavu věcí možná deprese v průmyalu nemůže na
burse způsobiti již ono zpustošení, které jinak bývá
pravidlem. Je přirozeno, že tímlo stavem věcí utrpěla
všude emisní činnost v poslední době. Bylo velmi
obtížno, umístiti za poněkud příznivý kurs ukládací
hodnoty, ať už státní nebo soukromé, a také dividen-
dové hodnoty pro napjetí trhu peněz nenalezly vždy
nejskvělejšího přijetí. Ovšem akcie měly situaci vý-
hodněší potud. že konjunklura jest přízniva, a ze
Vídeň
17
title
Bankovní jednota
19
title
Stav vodocestných slaveb v kral
20
article
obecenstvo, důvěřivě spoléhající na věčné trvání ny
nějšího stavu, dosti snadno dalo se pohnouti ku při
jímání emisí za vysoký kurs. Banky, které z dřívěj
ších dob měly dosti akciového materiálu v zásobě
snažily se dosti zřejmě zbaviti se části jeho za vý-
hodné kursy, avšak v poslední době siluace na bur
sách samých nebyla s to, aby podporovala tyto sna-
hy. U nás takový šťasiný obchod- učinil Úvěrní ústav
s akciemi Škodových závodů a doba ukáže, je-li vžd-
v prospěchu obecenstva, umísťovati akcie zrovna
v nejvyšším rozpjetí konjunktury. Při dom ovšen
veliké banky samy — u nás i v Německu — zacho-
vávaly v provádění emisí vlaslních akcií neobyčejnou
zdrželivost. U nás odloženo zvýšení akciového kapi-
tálu Banky pro země rakouskéa Anglobanky a v Ně-
mecku byly to rovněž — jako u nás.— jen menší
ústavy, zvláště mimoberlínské, kleré odvážily se
v této době zvýšiti svůj kapitál. Slatistika „Frkí. Zlg.“
podává k řečenému několik zajímavých číselných
Škodův
Německo
Anglobanka
21
article
dokladů. Celkové emise v Německu činily v 1. polo-
lelí t. r. 1405.8 mil.mk., oproti 1921 mil. v 1. pololeli
. 1906 a 2110 mil. mk. v 1. pololelí r. 1005. Pokleu
je tu velmi překvapující a jeví se u všech kalegorii
hodnot, kromě obligací měst a provincií, jichiž emis
letos slouply. Je to. nezadržitelná moc potřeb, klere
nelze odložili, a které nutily komunální korporace
k výpůjčkám, jichž ovšem docilováno za podminky
zvýšeného zůročení. Pozoruhodný je pokles cizíci
emisí vNěmecku v tomto roce. Ač Německo v po
sledních lelech až příliš ochotně půjčovalo své peníze
do ciziny, aby získalo si význam věřilele celého svě
ta, bylo přece nuceno letos se v provádění tohol
postupu mírnili. I tak způsoboválo uvádění hodně
zredukovaných emist cizích de Německa lelos v od-
borněm tisku prudký odpor. Aniž by bylo nulno s
pouštěli do dalších podrobností, uvedené tři cifr
stači ozřejmit nepoměr chtění a sil, Který v rozpl-
najíčím še Němečku v postední době jasně vystupuje
Němeček
Německo
22
article
U nás vývoj neděje se v tak ostrých prudkýcl
liniích. Prnfo také nedostatek peněz nejevil tak vý-
značný vliv na emisní činnost. Ovšem ukládací hiod-
noty jako všude jinde přestávají jistou křisi, ktera
zračí se v oblízích umísťování jich, což pochopila
vláda, vyčkávajíc se svými emisemi na účely vojen-
ské lepší příležilosti. Jinak — pokud se týče hodno
dividendovýchi — nebyla emisní činnost nikterak
ozhromena, docilujíc tu a tam, zvláště v místním
okruhu, pěkných výsledků. V prvním pololelí zalo-
ženo u nás 27 akciových společnosti s kapitálem
asi 65 mil. kor., kdežlo kapilál starých společnosli
zvýšen celkem asi o 48 mil. kor. Oproli Německu
na př. poslup ovšem pomalý, avšak na naše poměry
dosti polěšitelný. Z těchto sum ovšem jen čásl do-
dána nově z nahromaděných kapilálů a nelze s
proto divili, že úspěch některých emisi byl úplný
Německo
23
article
O Rakousku ovšem nelze řici, že by prostředky ne-
slačily rozmachu sil a lento momění je polěšitelným
polud, že poskyluje možnost další cesty vzhůru. Na-
lézáme se na ní, a bylo by osudným, abychom byl
zaslaveni vinou cizí — kdyby vlna deprese z ciziny
zalila také naše kraje. —
V mimulém lýdnu siluace na bursích nabyla příz
nivější lvářnosti a prolo laké ve Vídní bylo celkee
smžšlení pevně. Ovšem obchody obmezují se stále
na minimum a jen du a tam-bylo lze znamenati čilejš
rozvinulí obchodu,
Trin-hodnot dopravníeh ovládán jost nyní n
snadno konirolovalelnými pověsími o inveštičníchi vý
nosech soukromým drabým. Zvlástě akcie sláln
dráby kolisaly a v celku během týdne utrpěly mal
oslabení. Přechodně našlalo zpevnění na příznivěj
odhady uherské sklizně.
Z akcií bánkovních jsou v popředí zAjmu slále
akcie banky Unien. Došlé zprávy, že likvidace Cassa
di sconlo přinese akcionářům přec značné podíly
upokojily a kurs akeií banky Union muhl se dosl
zolavili. Jinak byly akcie bankovní celkem zanedbá
Cassa
di
Rakousko
Vídeň
Unien
Union
24
article
Nejživější byl opělně trh akcií průmyslových
především železářských a uhlářských. Zpevnění, kle-
ré na železářském trhu v Německu nastalo, přenesl
se i k nám a akcie alpské báňské společnosti byly
mnoho kupovány, kupci prvého řádu, takže kur
dosti značně stoupl. Také akcie uhlářské, zvlásu
západočeské, byly velmi pevny. Je jisto, kdyby ne-
bylo všeobecné nechuti k obchodům, že vzoslun
kursový by byl pronikavějším.
Na trhu renl nasťalo přechodné zpovnění, kler
však koncem týdne změnilo se opět v ochablost. Cel
kem vykazují kursy rent malé oslabéní
Důležitější kursově variace v minulém týdnu se-
znati lze z lohoto sestavení
6i. července 23. června
Rak. korunová renta . . . 97.50 97.80
Rak. zlatá renta . . . . . 115.00
115.7
Uherská zlatá renta . . . . 111 15
111 .2
Uherská korunová renta . . 92 85.
92.75
184 90
Turecké losy . . . . . .
182 —
Rak. kreditky . . . . . . 643.50
649 75
vány
Německo
25
article
Banka pro země rakouské .
431 50
434 .50
743 —
749 50
Uherské kraditky . . . . .
534 5
514.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
1024.—
1019
251.-
Živnostenská banka . . .
664 4
652 75
Společnost stální dráhy . .
138 50
135 75
Jižní dráha . . . . . .
421.—
Polabská dráha
422.—
1086.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1078
995.—
Dunajská paroplavební spol..
1005.—
518.—
521.—
Rakouská tovarna na zbroj .
548 50
577-
535 25
539 50
Rým.-muráňská společnost
2605.—
2550.—
Pražská železařská společnost
725.—
Mostecká uhilařská společnost
725.—
510.—
Schodnica
240.72
241 0
Londýnská devisa . . .
117.78
117 83
Říšské marky . . . . . .
jižní dráha
živnostenský banka
stální dráha
2605
26
article
ČeSaem.
ČeSaem.
Ve společné schůzi Sdružení polabských a povl
lavských poslanců českých, konané dne 4 t. m ve
Vídni, o níž jsme již referovali, předložil ministr dr
Fořt zevrubnou zprávu o dnešním stavu vodocest-
ných prací v Čechách a na Moravě tohoto znění:
1. Splavnění Vltavy v Praze. Pohtick
pochůzka kanalisační trati byla koncem 1905 skon
čena, načež velmi oblížné — vzhledem k velmi slo
žitým poměrům pražských mlýnů a jezů, ale i k ná
rokům města Prahy zejm. po vodoprávní stránce —
rozhoduutí o udělení stavevního konsensu vydáno
v dubnu 1906. Do podzimu téhož roku vydána pak
řada důležných rozhodnutí miu, zejm. ke zjištění
vodních práv miýnů, jež mají dale potrvati. V listo-
padu 1906 došly ministerstva návrhy kanalisační
komise o provedení nutných výkupů mlýnů. Vyřízení
této věci zdrželo se značně tím, že původní odhad
výkupů byl zastaralý a příliš nízký a nové návrhy
značily téměř dvojnávobné překročení původního
rozpočtu. Teprve v dubnu t. r. bylo možno v dohodě
s ministerstvem financí provedení výkupů schváliti.
Fořt
Vídeň
Čechy
Morava
Vltava
Praha
27
article
Rychle potom provedeny oalší přípravy k vlastnímu
provedení stavby, takze kanarisační komise již ve
schůzi dne 28. června t. r. po vypsání veřejné sou-
těže mohla rozhodnouti o zadání stavby a to nejprve
pod mostem cís. Františka Josefa nákladem asi 47
mil. K. Uznávajíc veřikou důležitost, jakou má splav-
nění Vltavy v Praze pro bezprostředui spojení stře-
diska království se severní plavenní dráhou, zvláště
ale i pro tržební styky s nejobyčejně průmyslovou
oblastí poděl Vltavy nad Prahou, bude vláda také na
příště energicky podporovati tento blahodárný podnik.
2. Práce na středním Labi. Politická po-
chůzka regulačních lralí u Král. Hradce. Pardubic
Hrobic, Rosic a Živanic konala se v květnu 1905
pochůzka trati Mělník—Neralovice byla skončena
v únoru 1906; po udělení polit, konsensu stavebního
pro regulaci u král. Hlradce a Pardubic, jakož i pro
František Josef
Král
Hlradka
Vltava
Praha
Hradec
Pardubice Hrobice
Rosice
Živanice
Mělník
Pardubice
28
article
kanalisaci od Mělníka k Neratovicím, jež se stalo
v červenci 1906, mohla však býti stavba zadána a
to v listopadu 1906 toliko chledně regulace u Král
Hradce a Pardubic, kdežto vypsání stavby pro trat
Mělník—Neralovice zdrželo se následkem obtíží př
výkupu pozemků až do 1. července t. r. Slavba téte
trati bude zadána co nejdřive.
Oblíže při výkupu pozemků pro trať Mělník—Ne-
ralovice zvětšovány byly častým odporem proti roz-
hodnutí ministerstva obchodu, obsahujícímu povolen
ke stavbě před správním soudem a dotyčným vy
vlastňovacím nálezům před instancí správní. Mini-
stersivo obchodu učinilo, však náležilá opatření, aby
zabráněno bylo opakování se podobného zdržován
v poslupu. tak všeobecně důležitého podníku veřej-
ného. Při té příležitosti nulno vzpomenouti podpory
poskytované čilým středolabským komitétem a jeho
předsedou posl. drem. Ulrichem regulačnímu dílu
popularisováním podniku zvláště však také účinnou
podporou výkonných orgánů ministerstva obchodu
Mělník
Neratovice
Královský Hradec
Pardubice
Min
29
article
Ohledně částečných regulací u Hrobic, Rosic a Ži-
vanic mohlo býti politické povolení ke slavbě uděleno
teprve v květnu t. r. a sice vzhledem k tomu, že
dříve bylo nutno rozřešiti olázku, podnícenou po
provedení politické pochůzky, s vážné strany, even-
tuální redukce příčných profilů, na němž regulační
návrhy se zakládaly. O této stejně oblížné, jako pro
jistotu dolní labské krajiny důležité olázce uspořádána
miisterstvem obchodu ankela, které zúčastnili se
mimo zástupce ministerslev také zásťupci zemského
výboru král. českého, místodržitelství, zemědělsko
rady a středolabského komitétu. Konečná schůze těte
ankcty konána v lednu t. r. i schválen projektovaný
příčný profil. Teprve po provedení vnitřních jednán
mohlo býti přitročeno k udělení politického povolení
ke slávbě pro zmíněné regulační trali u Hrobic, Rosi
a Živanic. K vypsání stavby pro tyto práce dojde asi
ješlě v tomlo měsíci; poněvadž průběh jednání o vý
kup pozemků jest dosuď úplně uspokojivý. Zadání
stavby také ohledně těchlo prací bude lze tudíž pro-
věsti ještě v roce 1907. Zatím pokročily však také
přípravně práce pro provedení dalších regulačních
stavěb na středním Labi již tak daleko — dolyčné
detailní projekty jsou již v ministerstvu hotovy aneb
budou co nejdříve dokončeny — že lze očekávat
v příštím roce mnohem rychlejší postup regulační
akce. Zvláště bude lze započíti v roce 1908 asi s re-
gulací tratí Nymburk—Poděbrady—Kolín, dále
Lysé—Vostré resp. Semic, pak u Drahelic, Přelouče.
Rosi
Vostrá
Hrobice
Rosice
Živanice
Nymburk
Poděbrady
Kolín
Lysá
Semice
Drahelice
Přelouč
30
article
Lohenic, Plotiště a Kydlinova a konečně u Černo-
žic. Zamýšlí se tudíž dáti pracím na středním Lab
v příštím roce k disposici vydatnější prostředky, tak
že až do roku 1908 (včetně) lze počítati s použitím
obnosu 15 mil. kor. pro práce na středním Labi.
K tomnu budiž vzpomenuto, že pro tyto práce a sice
pra dobu včetně do r. 1912 staneven v zákoněo
příspěvku země z r. 1905 nominální obnos 38,947.00
korun, obsahující jak státní příspěvek tak podíl země
Uváží-li se, že z obnosu tohoto nutno hraditi také
do r. 1912 vzrostlé správní výlohy a na Čechy az
do téhož roku připadající podíl k úhradě nákladů na
ústřední správu stavby vodních cest, vyplývá, že pro
obdcbí 1909—1912, t. j. pro 4 leta, vůči zamý-
šlonému použití 15 mil. K za 3 léta 1906—1908
zbylo by k disposici jen asi 17 mil. K, po případě
vzhledem ku překročení, rozpočtu v Praze však jen
13 mil. K. Vzhledem k nulnosti, vystačiti se zákonně
povolenými prostředky, nutno 15 mil. K, jichž se za-
mýšlí použíti pro práce na středním Labi do konc
rolu 1908, označiti za poměrně velmi vydatnou
jumu. Konečně má v příšíím roce doznati značného
zvýšoní úvěr pro běžné práce udržovací na Labi mez
Mělnikem a Jaroměř.
Kydlinův
Čecho
Lohenice
Plotiště
Laba
Praha
Jaroměř
31
article
3. Přípravné práce na Vltavě v trat
od Budějovic ku Pruzb. Zahájení technickýel
praci přípravných na Vltavě za účelem vypracován
především generálního projektu pro regulaci, res
kanalisaci Vltavy od Bidějovic ku Praze bylo naří
teno v říjnu 1906 na základě výsledků známě po
iždky na této trati v létě 1906 Jednotou povltavskou
uzpořádhné. Tyto přípravné práce, při nichž přede-
vším provedena měření za účelem doplnění stávají
cích říčních map, vedle toho však i přesná nivelováno
za účelem zjištění podělných a příčných profilů
započaty ještě v roce 1906. Za zimy a až k opadnut
jarních vod musily práce ty ovšem býti přerušeny
nyní se však v nich již opět v plném rozsahu v pěl
sekcích pokračuje a budou v brzku skončeny. Aby s
lospělo pokud možná ke všestranně uspokojivému
projektu, zamýšli ministersívo obchodu věeobeený
operát v brzku podrobiti přezkoumání cestou tech-
iéko informační pochůzky za účasti směrodatných
interesentů. Největšímu, urychlení prací na Vltavi
věnována bude zvláštní péča
Vltava
Budějovice
Pruzb
Praha
32
article
K utvoření ústřední prodejny lihové. Z kru
hů odborných se nám píše: V posledních dnech
přinesly „Pilsn. Tgbl.“ a „Prag. Tgbl.“ a pe
nich čelné vídeňské listy zprávu, že utvořeni
ústřodní prodejny lihové naráží v kruzích mn
torensentů na značné překážky a že speciálně
na schůzi plzeňské veškeří zúčastnění zeměděl
ští lihovarníci vyslovili se proti prodejně této,
dávají přednost politice velné ruky. Zprávy tyto
spočivají na naprósto nesprávných informacicl
a jsou důsledkem toho úplně nepravdivy. Na
schůzi plzeňské vyslovili se naopak všichni při
tomní přimo s nadšením pro utvoření prodejny
k účasti na ní se přihláslii a uznali jednotně
že utvořením prodejny této dostanou se konečro
poměry na trhu surovým lihem do správných
reálních kolejí. Jest na prvý pohled patrno, že
zprávy uvodených listů vyplývají z kruhů, ktere
mají zájem na tom, aby k uskutečnění prodejny
nedošlo a které všemi prostředky proti konsti-
tuování jejímu pracují. Dnes naopak možno kon-
statovati, že utvoření ústřední prodejny hospe
dářských lihovárů, tohoto starého přání zmině
ného průmyslu, jest věcí hotovou, a ža
dnes náleží ku prodejně této tak značná část
zemědělských lihovarů zemí koruny české, že
bude míti tato prodejna na vytváření cen
lihu podstatný a rozhodný vliv.
Pilsn
Praga
33
article
Jednoho velikého vítězství již or
ganisace lihovarníků docílila;
V plném slova smyslu rozbito jest rayo-
nování, kterým rafinéři rozdělili si mezi sebe
jednotlivé zemědělské lihovary a takto uvedli je
ve své područí. Zemědělské lihovary jsou dne
v plném slova smyslu zaplaveny nabídkami rafi-
nerií, které jim slibují řadu výhod, mezi jiným
i tu, že budou platiti ceny tytěž, jako ústřední
prodejna, jake by nebylo zřejmo, že okamž.te
chopily by se starých prostředků ke stanoven
cen, kdyby se bylo podářilo uskutečnění ústředni
prodejny zmařiti. Možno tedy právem prohlásili,
že z těchto bojů vyšla myšlenka prodejny vi-
tězně a že záhy o její prospěšnosti přesvědčí se
i ti lihovarníci, kteří dosud váhají s přístupem
a kteří mají za to, že by snad prodejna vyžado-
vala od nich nějakých obětí. Jesť zřejmo,že
prodejna povede přímo ke kontrole cen, a že
tím konečně bude toho dosaženo, že producenti
nebudou bez rozhodujícího slova tam, kde se
stanoví cena jich produktů. Uskutečněním pro-
dejny dostává se lihovarnický průmysl na zdra-
vou základnu a není dalek okamžik, že na této
základně sejdou se záhy veškeré závody tohoto
odvětví v českých zemích korunních.
34
article
Z trhů peněžních. (6. července.) Není nyní ruši-
vých podnětů a proto bursy zachovávají v celku
pevné smýšlení, které ovšem nemůže býti plně vy-
užitkováno pro zdrželivost všech spekulačních čini-
telů. Všude označován jest obchod za neobyčejně
stichlý. V Berlíně rozladilo dnes stoupnutí soukro-
mého diskontu o 1/2 na 43/2 proc. Jak se zdá, ne-
dojde již v Berlíně asi k snížení diskontu a řížská
banka sama se o to postará, aby rozpjetí mezi ofi-
ciálním a soukromým diskontem příliš nevzrostlo.
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez ob-
chodu, nedošlo tudíž v žádném směru k závěrcea
podáváno pouze na akcie Živnosíenské banky K 241.50,
České banky »Umon« K 241.50, České spol. pro prů-
mysl cukerní K 144.—, strojírny Daňkovy K 434.—.
Videň. Klid v obchodě polrval také na dnešní
začáteční burse přes příznivé zprávy z ciziny. Také
alpinky, kleré včera měly živý obchod, podlehly dnes
všeobecné nechuti. Jenom akcie Unionsy měly vyšší
kursy. Kredilky a akcie státní dráhy byly zanedbá-
vány. Na polední burse potrvala nechuť, zvláště když
z Berlina ohlášeno bude stoupnutí soukromého di-
skonta. K čilejšímu obchodu došlo jenom v alpin-
kách, které se z počátku seslabily, ale později značně
se zlepšily. Také akcie státní dráhy měly poptávku.
K favorisovaným papirům počítaly se akcie Uaionky
a banky pro země rakouské, ve šraňku buštěhradské
B magnesitově, jakož i hirtenberské patronky. Trh
k ukládání byl pevný. Na eskontním trhu stav peněz
nezměněn 41/1— 41/290.
Daňkův
Berlín
Praha
Živnosíenský banka
241.50
Český banka
Umon
Český společenský
Unionsa
Uaionka
35
article
Prodloužení mlynářské relakce. Obvyklá t. zv.
mlynšřská refakče, obzahující tarifní slevy na obilí
a mouku ve prospěch rakouských mlýnů a platic
pouze do 30. června t. r., byla v stejném rozsahu
prodloužena do 31. prosince 1907. Změny oproti
dosavadní refakcí jsou jen nepatrně, rázu podříze-
nějšího a týkají se relaci haličských.
Bavlna. Ke zprávě o stavu americké bavlny vč.
183. t. 1. dlužno dodati, že loňská plocha bavinou
osetá ve Spoj. státech severoamerických, zprvu určená
na 28.686 mil. akrů, po dodatečném šetření úřadním
obnášela 32,049 000 akrů (připojená tabulka budiž
tedy v tom směru opravena), tak že lelošní plocha
osevná, obnášející 32.060.000 akrů, ve skulečnosti
se loňské téměř vyrovná a o nějakém zvýšení osevu
vůči loňsku sotva lze mluvili.
Zvýšení labských tarifů. Spojená akc. společnost
pro labskou plavbu, kteráod 1. t. m. disponuje ce-
lým lodním materiálem a překládacím zařízením
společenstva soukromých loďařů, společnosti »Labee
a německo-rakouské paroplaveb. společnosti, zvýšila
dopravní sazby hned prvého dne své vlády a i z
zvýšených sazeb nebylo dosti lodního prosloru. Ne-
boť poptávka jest trvale větší než nabídka. Plán za-
ložení konkurenční společnosti proti fusi jest čile
projednáván. Má býti založena společnost s 3 mil.
marek kapitalu, při čemž účastní se magdeburská
soukromá banka a jedna z dražďanských bankovních
firem. Bude-li kapitál opatřen, má společnost započíti
svou činnost 1. října l. r. Potřebný lodní prosto
dodali by ti ze společenstva loďařů, kteří k trustu
nepřistoupili a někteří samostatní soukromi loďaři.
pro labský plavba
36
article
Jak se nyní z Hamburku oznamuje, vyjednává spo-
jená akc. spol. pro plavbu na Labi s oněmi loďaři,
kleří nov u společnost chtějí založiti, aby rovněž k
lrustu přistoupili, a tak by ovšem, kdyby snahy její
setkaly se s výsledkem, byla nová konkorence v zá-
rodku zmařena.
Dalmalská plavba. Včera konána za předsednictví
ministra obchodu dra. Fořta a za přítomnosti zá-
stupců ministerstva obchodu a financi, jakož i zá-
stupeů dalmatských plavebních společnosti » Ragusear,
»Baratina«, »Negri«, »Rismondo« a »Topié« další po-
rada o úpravě oné části dalmatského lodního spo-
jení, která má býti ponechána dalmatským rejdařům.
V několikahodinné schůzi probrány podrobně všechny
otázky a stanoveny itineráře pro jednotlivé linie, při
čemž ve všech bodech docileno úplné dohody.
Přijmy drah v prvém pololatí. Výkazy o příjmech
drah v prvém pololetí jsou příznivým dokumentem
vzestupu konjunktury. Všechny dráhy, vyjímaje jižní
drahu, mají příjmy značně vyšší, než v roce loň-
ském. Vidno to z tohoto sestavení:
Baratin
Negri
Hamburk
37
article
oproti provis. t.
1906
39
article
mil. kor.
— 0 633
jižní dráha
59.468
státní draha
32.820
+ 3 17
severo-západní dráha 12 939
+ 0.37
8.195
polabská dráha
+ 0.55
severo-něm. spoj. dr. 4.490
+ 0.157
+ 0.305
ústecko-leplická dr.
7.48
4 225
+ 0 249
buštěhradská A.
buštěhradská B. 7.469
česká severní dráha 5.415
+ 0 300
Úslř dní prodejna lihová. Včera konána za před-
sednictví pana hraběte kolovrata schůze výkonného
výboru ústřední prodejny lihové, na které příjaty
veškeré přihlašky ku prodejně a konstatováno, ze
dle značné výše přihlášek jest prodejna úplně za-
jištěna. Za ředitele prodejny zvolen p. A. Berka, do-
sud ředitel lihovaru a rafinerie v Roudnici n. L.
Z Úrazové pojišťovny dělnické pro království če-
sků v Praze. Dnem 14. července 1907 končí lhůta
§ 21. úr. zák. stanovená ku předložení vyplně-
ných výpočetních vzorců o příspěvcích“ po-
jislných za první půlletí 1907. Upozorňují s
pruto páni podnikatelé, aby ve vlastním zájmu vý-
početní vzorce neprodleně ústavu přím
franko zaslati, jelikož by na liknavé podnikatele v
smyslu § 52 úraz. zák. trestní oznámení učiněno býti
musilo. Pojistné zaslati jest pod následky exekučního
vymáhání dle § 26. úr. zák. součastně s výpočtema
budiž užito k tomu složních listů poštovno
spořitelny opatřených již. číslem člensk ým.
kteréž zároveň s výpočtovými vzorci podnikatelům
dedány byly. Z pojislného, které by nebylo do 14.
doktor
A Berek
Roudnice
Praha
severo
40
article
července u pokladny ústavu nebo u poštovní spo-
řitelny ve Vídni na účet ústavu složeno, platiti jest
5% úroky z prodlení ode dne splatnosti až incl. do
dne, klerého pojistné ústavu došlo, resp. u pošt. spo-
řitelny k dobru ústavu připsáno bylo. Vzorce výpo-
četní nutno zaslati i v tom případě, když v minulém
obdebí nebylo zaměstnáno osob pojištěním povin-
ných; okolnost tuto jest ve výpočetním vzorci zřejmě
vyznačiti. Za hospodářské podníky splalným jest
příspěvek za dobu od 1. července 1906 do 30. června
1907 a zasílají se výpočty za hospodářské podniky
(vyjímaje velkostatky) za příčinou pohodlí pánů pod-
nikatelů p. t. obecním úřadům. Jest proto v zájmu
majilelů žentourů, by příspěvky co nejdříve u p. t
obecních úřadů složili, by těmito pak zároveň s vý-
počtem ústavu zaslány býti mohly, ježto by jinak
proti liknavým majitelům žentourů rovněž tréstní
řízení zavedeno býti musilo
Subskripce závodu tiskařského a nakladatelského
»Melantrich« ve Vídní. Dne 1. července zahájená
subskripce na podíly tiskařského a nakladatelského
závodu »Melantrich« ve Vídni končí již 15. červen-
cem. Doporučujeme tento nejpřednější obchodně
průmyslový podnik české obce vídeňské co nej-
vřeleji
Stipandia k návštěvě vývozní akademie ve Vídni.
Vídeň
Melantrich
41
article
Obchodní a živoostenská komora v Praze zada na
studijní rok 1907/8 1 stipendium v obnosu 700 ko-
run a dvě mimořadné studijní podpory po 500 koru-
nách, aby usnadnila nemajetným příslušníkům svého
obvodu návštěvu vývozní akademie. Žádosti řádně
doložené dlužno podati nejdéle do dne 1. srpna 190
v podacím protokole obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze. Přihlížeti lze toliko k žadatelům
s kvalifikací výtečnou, kleří vyšší obchodní školu
(obchodní akademii) s vyznamenáním absolvovali.
jsou znalí cizích jazyků a i jinak (na př. výborným
vysvědčením z praxe obchodní) mohou doložiti, že
jest zdůvodněna naděje, že na vývozní akademii vý-
borně budou prospívati. V příslušnou vyhlašku, ob-
sahující podrobné podmínky, lze nahiédnouti u tedi-
Praha
vysoký obchodní škola