ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 1f63dc20-771c-11dc-b2c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 38 celkem · entity: place 30, person 55, org 11, work 6
1 masthead
7. července 1907. Císlo 185.
2 masthead
NÁRODNI LISTY-
3 masthead
Strana 13.
4 title
Výtvarné umění.
5 article Anketa končí.
Anketa končí. = Ústřední komise vídeňská uveřejnila v březnovém čísle svých Zpráv svůj návrh, nebo spíše stručný program restaurace starých částí hradu pražského, jak byl počátkem května doslovně v těchto místech otištěn. Archaeolo- gická komise při České akademii záby nato několikráte se sešla, aby jej prodebatovala a hned od počátku postavila se proti němu. Vznikly rozdily zásadní, z nichž možná několik jen z jakéhosi vzájemného nedorozumění. Hlavně však z toho, že se pražským odborníkům zdá, že vídeňská komise chce oprav příliš málo do- pustiti, že příliš pohlíží na stavbu jen jako starožitnou památku — jako na ruinu, řeklo se — a jen v takovém stavu ji chce udržet, kdežto v Praze jsou přesvědčeni, že zejmena křídlo Vladislavské je stále ještě živým, ne od- umírajícím organismem, který má ne-li v pří- tomnosti, tož aspoň v nedaleké budoucnosti ještě praktiekým účelům sloužiti, asi tak, jako naposledy roku 1836. První náš nejmenovaný anketista vyslovil to velmi zřetelně.
Praha
6 article
Předsedou Archaeologické komise jest presi- dent Akademie pan vrchní stavební rada Josef Hlávka. První cesta našeho interviewa byln také k němu. Chtěli jsme od něho zvědět, jak stanovisko Archaeologieké komise ve příčině ob- novy hradu pražského, tak i jeho osobní ná- hledy o zásadách restauračních vůbec, jako dlouholetého a velmi činného, vlivného a rozho- dujícího člena Ústřední komise. K tomu inter- viewu nedošlo. Pan president Hlávka nebyl už v Praze. Přece však s velkou ochotou účastní se naší ankely. Za jeho vedení a předsednictví ujednala Archaeologická komise dvě podání do Vídně: jedno na úřad nejvyššího hofmisterstvi, jako správce hradu pražského, a druhé na před sednictví Ústřední komise, jež počátkem tohoto měsíce byla odeslána. »V obou těchto podáních — píše nám pan president J. Hlávka ze svého venkovského zátiší — najdete mé stanovisko v této otázce, přesně stanovené.« Na jeho slovo byly nám oba akty v Akademii předloženy k na- hlédnutí. Jejich obsah a také jejich slova kryjí se úplně s názory pana presidenta. Onen pro- gram Ústřední komise dává jim východiště.
Hlávek J Hlávek Praha Vídeň Archaeologieký komise
7 article
Z něho je pražské komisi jasno, že vídeňský sbor neprozrazuje snahu trakt Vladislavský od- borně zachovati pro jeho absolutní uměleckou a historiekou cenu, ač jeho velký palác je v celé Evropě zcela jedinečné dílo klenbové patnáctého věku, nýbrž že chce pouze jeho ny- nější stav udržeti, poněvadž v jeho dnešní zvě- tralosti vidí obsažené kouzlo náladovosti. Toto miní uchovati co možná uctivě nezměněné a co možná také nejděle, až do konečného rozpad- nutí se stavby. Ústřední komise došla k tomuto rozho dnut a usnesení proto, poněvadž pamětní a staro- bylou hodnotu této budovy, která přece jen jest výsledkem dlouholetého zanedbání stavby a po- chodí ze zdánlivého jejího úpadku, cení výše nežli její dějinnou a uměleckou významnost. Naproti tomu Archaeologická komise v Praze je pře- svědčena, že křídlo Vladislavské je, zvláštěv klenbě, dílem jediným a v celém středověku ne- předstiženým. Proto ona zase staví objektivnou uměleckou cenu této památky a také její indi- viduálnou hodnotu historickou mnohem výše nežli pouhou intimitu rozpadávající se stavbyi hodnotu vzpomínkovou a starožitní, jež onu podmiňují, a je tudíž odhodlána o náležitě za- chování budovy se zasaditi.
Evropa Praha
8 article
Ostatně Ústřední komise sama vydala návrh na zákonnou organisaci památek, v němž mimo jiné prohlašuje také zásadu, že čím větší je hi- storická cena památky, tím menší jeji hodnota vzpomínková, a dále, že při stavbách soukro- mých má býti šetřena důstojnost majitele, od něhož slušno pouze žádati, aby stopy zanedbání a rozkladu byly čistě odstraněny. A pak, že účel užitkový nemá činiti, naprosto žádných ústupků hodnotě starobylosti. Archaeologická komise vzala i toto v úvahu a jednomyslně se sjednotila na tom, že nelze umělecké a historické ceny Vladislavskému křídlu nikterak upírati a že zde vskutku jde o objekt hodnoty užitkové, tedy na dále upotřebitelný, stavbu, která je ve spojení s královským hra- dem, kostelem Všech Svatých a s Ústavem šlechtičen a proto, až by byl znovuzřízen, že bude kdykoliv moci dále potřebě a praktickému svému účelu sloužiti. Je přesvědčena, že mu také vskutku bude sloužiti. Mimo to zde dů- stojnost majitelova neodvolatelně vyžaduje, aby nynější známky rozkladu a úpadku byly co nej- dokonaleji odstraněny. Rozdíly v názoru mezi Ústřední a Archae ologickou komisí jsou vskutku velmi závažné Patrně však vzešly z toho, že oběma sborům byl předložen k posouzení materiál velmi kusý a nedostatečný. Nutno tedy v první řadě nabýti lepšího, úplného a dokonalého. Nadeházi nevy- hnutelná potřeba, aby stavba, o niž jde, byla nejprve úplně vyměřena, ahy byly dokonale zná- zorněny její umělá klenba a její opěrný systém, neboť právě tyto součástky tvoří nejpodstatnější čásť její objektivní hodnoty umělecké.
9 article
Archaeologická komise obrátila se proto k úřadu nejvyššího hofmistra se žádostí, aby nejdřive tato průpravná práce byla provedena. Stane-li se tak, doufá pevně, že potom bude podán dokonalý důkaz o nepopíratelné umělecké hodnotě stavby. Má také naději, že bude potom možno rozcházející se náhledy o tom, jakým způsobem má býti budova zachována, vyjasniti. Klade největší důraz a váhu na takové zevrubné a dokonalé ohledání a vyměření, které zároven je s to, úplně poznati a objasniti způsob budoueí práce restaurační, jež má tuto uměleckou a hi- storickou, nyní však ohroženou památku pro dlouhou budcuenost uchrániti a zajistiti. O žádosti u nejvyššího hofmistrovského úřadu učinila Archaeologická komise Ústřední příslušné sdělení. Vždyť — píše jí — leží také v zájmu ví- deňské komise, aby nabyla nového a úplného materiálu posuzovacího. Své stanovisko nynější zajisté při tom může zachovati i náhledy, jež mohla odvoditi zatím jen z dosavadních a ny- nějších předloh, ale bude je moci znova pře- zkoumati podle nově dosažených objasnění. Archneologická komise proto je přesvědčena, že Ústřední komise přistoupí na tento návrh praž- ský a bude podporovati žádost Archaeologickou u vídeňských dvorských úřadů, neboť tu jde o společný zájem obou stran.
10 article
To jest asi v podstatě obsah obou dosa- vadních kroků Archaeologické komise, v tom je zahrnut, vyložen i zdůvodněn náhled pana pre- sídenta J. Hlávky a v otázce opravy a obnovy hlavně Vladislavského traktu pražského hradu. Křídlo Ferdinandské nechává zatím stranou, po- míjí je úplným mlčením. Benediktova stavba, jeho umělecké dílo stojí v popředí zájmu. »Dalo by se arci ještě mnoho říci — píše pan president — považuji však na ten čas, po- kud by nedošlo rozhodnutí z nejvyššího místa, že je radno omeziti se na to nejnutnějšl.« Kdo se zajímá o celou záležitost, a těch je dojista nemálo, bude vděčen za tento výklad, který veřejnosti sděluje kroky, které Archaeolo- gická komise dosud byla učinila a objasňuje dnešní stav této speciální otázky.
J Hlávek Benediktov pražský hrad Archaeologický komise
11 article
P. S. V poslední chvíli od pana presidenta Jos. Hlávky ještě sdělení, že nejvyšší úřad hof- misterský vyhověl žádosti Archaeologické komise a »dovolil jí, aby s podporou zámeckého hejt- manství pořídila sobě potřebné plány k posou- zení celého stavu Vladislavského traktu. Bude teď na Archaeologické komisi, aby někoho usta- novila, jenž by tuto práci dobře dovedl provésti, aby podle ní dalo se vše zjistiti a stanoviti čeho k provedení celé restaurace bude zapo- třebí« Tento první positivní krok přípravný dlu- žno vítati, ať již potom vede k souhlasu obou komisí či ne, neboť výtěžek jeho připadne ne- jen budoucím restauratorům, nýbrž také historii umění. Ba této v první řadě. V úvodní stati k této anketě naznačil jsem už, jaké součástky doby Karla IV., Vladislava II. a Ludvíka II. ob- sahuje stavba, kterou obecné nazýváme křidlem Vladislavským. Potom dr. K. Chytil tento mo- ment ještě více zdůraznil a správně vyslovil na lehavý požadavek, aby byl zevrubně vědecko technicky prozkoumán. To se nyní stane a sta- vební historie hradu pražského, aspoň v této své části, dojde žádoucího a positivného objas- nění. K tomu nestačily i dosud nejlepší výmě- rové plány Aug. Essemocina, poněvadž se ome- zují jen na sál Vladislavský.
Jos Hlávek Karel Iva Vladislav Ludvík II K Chytil Aug
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O nesnázích středních škol.v) (Prolesor Ant. Beneš.) Nový kulí.
Prolesor Beneš
13 article
isns Kromě asimilace prospěchářské padá na váhu též neblahý vliv nového kultu, jenž četbou vniká do mladých duší a tyto neobyčejně znavuje a přivádí je v rozpor e stávající uzna- nou osvětou časovou. Nový kult tvoř představy. které s trvajícími náhledy jsou odporné a ktere ve vzdělanější a pokročilejší části lidu nenalé- zají opory a neposkytují úkoje transcedentál ních potřeb člověka. Řečený kult buduje názory, jež nemají ni- čcho společného s minulostí; tvoří názory z vlastních životních podmínek a ze světového názoru dnešního člověka. On odmítá všechny projevy lidského života, které jsou založeny na ideálech a chce jíti ve shodě toliko s pokrokem rozumu. Nový kult ve svých spisech rozvírá docela jiný obraz světa, jak byl zbudován bádá- ním vědeckým, nežli kterak až dosud bylo to činěno podáním nábeženským. Víra v bohaa v nesmrtelnost jest překonaným stanoviskem. Tvoření církví ve smyslu nového kultu je věc nemyslitelnou. Nový kult líčí nám člověka budou- cnosti dokonalejšího a šťastnějšího, než je dnes. Tyto dvě vlastuosti vyjadřují nejvyšší sny o mož- nostech vývoje jednotlivcova a o nejdokonalej- ších zřízeních společenských. Jsou to poža davky, jež prohlásil Nietzsene svou vírou v nad- čicvěka, jenž má žíti mocnější, obsáhlejšl a osuduplnější život, než my žijeme.
14 article
Životní ideál moderní netihne k záhrobí ale zůstává v mezích lidského života. Chce byti vtělen ve člověku na zemi. Nikoliv život po- smrtný, ale budouenost je zaslibenou zemí mo- derního čiověka. Mládež čtouc spisy takého ob- sahu, ssaje do sebe víru v ně a vzbuzuje v sobě klamné iluse a pouhá mámidla fantasie, ztráce- jíc lásku ke vzdělanosti přítomné doby. Postačí jednotlivý spis z oboru nového kultu, aby zničil v mladča sráci setbu dlouholetou námahou školy zbudovanou a tím přichází škola o veškeru žeň, již se chce dočkati na svých odchovancích v oboru mravním a duševním. Autorita učitele. jakožto střediska veškerého vyučování je úplně podkopána, úcta ke kultu náboženskému miz mezi mládeží, za to ale všecko, ce dráždí smysl- nost a podporuje lehkomyslnost, používá se pl- nými doušky. Cena práce, tohoto základního živlu společenského, klesá; moderní nauka ne- pokládá práci za zdroj spokojenosti a štěst, nýbrž jenom za klopotný zápas se živly, hmo- tou a přírodou. Tím se předvádějí mládeži na oči doby dávno minulé, kdy prací bylo pohrdáno a státem bylo zaváděno otroctví, jehož odstra- nění zůstane nejskvělejším činem křesťanství
15 article
Všecky uvedeně vlivy působí na smýšlení stu- dentů, jejichž vědomí stává se toliko součást vědomí společenského. Proti těmto zjevům jest škola málomocna. Důmyslné stroje natisky ou z hodinu tisíce výtisků některé knihy nebo novin a spojení železniční roznese výtisky za jeder den do nejširších kruhů. Tím způsobem podléhá každý člověk, zvláště ale student, nátlaku spole- čenských ideí a zásad, a proud onen nemohou zastaviti před vniknutím do škol sebe ostřejší předpisy, ani zdi, ani přikopy. V míře neoby- čejné rozpíná se vědomí společenské nad vědo- mím jednotlivců a nátlaku společenských idei podléhá až do jistého stupně každý dospělý člo věk, tim spíše vznětlivý student. Nebylo to za- jisté nahodilé, že sochy Hermovy, vedoucí v Pi reaeu athenské, byly zohyzděny mládeží anebo že za doby středověku myšlenka, navští- viti boží hrob v Jeruzalémě, zmoenila se veškeré společnosti západoevropské tak, že i děti sosnovaly svoji výpravu křížovou a není to ná- hoda, že dnešního dne místo spekulace filoso- fické vidíme nastupovati spekulaci kupeckou,a že snaha, zbohatnouti bez práce a zhostiti se všeliké mravní závislosti na Nejvyšší autoritě I meuje celou tou společností. Úvahy a znalosti tohoto druhu zvyšují však zodpovědnost těch. kteří na výchově pokolení mladého pracujía jest na nich, aby pochopili náležitě paedagogi- *) Viz články prof. Ant. Beneše v této rubrie z 20. ledna a 16. a 23. června a 1. července t. r.
Hermův profesor Antonín Beneš Jeruzalém vít boží hrob
16 article
ckou úlohu a ze škol zbudovali hradby, kter by učinily šťastný pokus, by se pokolení našemu dostalo spásy cestou vychovatelství. Škole na stávají nemalé nesnáze; ona musí na jedné straně míti zření k oné povážlivé moudrost světa, která klade na místě mravních ideálů po- věstné prospěchářství a ne druhé, aby vypěstila mravnější podros' národní za podmínek nejměně příznivých. Vyrovnání sporu mezi oběma směry jest nejnesnadnějši úlohou paedagogiky.
17 article Mravouka.
Mravouka. Jak smířiti ideální požadavky školy s prou- děním života naskrze prospěchářského? V té příčině škola má se přidržeti moderní vědy pae- dagogické. Ona učí, že vychování má býti při- měřeno (Diesterweg) duchu národnímu a časo- vému, avšak nikoliv ve smyslu naprostého reali- smu, který uznává za platně jen to, co ve spo- lečnosti platí, ani ve smyslu naprostého idea- lismu, který svými ideálními požadavky hledí vyměřiti výkony života; ale drže se uprostřed mezi oběma. Jelikož rozvoj společnosti jest přece jen pokrokem k lepšímu a dokonalejšímu, ne- může býti pochybnosti, že má chovanec býti vy- chováván ve smyslu společenského pokroku dle výroku Kantova: „Děti buďtež vychovávány při- měřeně ne ku přítomnému, nýbrž k budouefmu lepšímu stavu pokolení lidského.“ Mocným čini- telem k dosažení tohoto eíle jest výchova náboženská. A to právem; náboženství je hlavní oporou mravnosti lidské. Olázka nábo- ženská stala se však velmi nedůtklivou, poně- vadž je odňata paedagogice. Paedagogika však může žádati, aby při vyučování náboženství bylo dbáno těch základních pravidel, která plati pro veškery obory vyučovaci. Jako při vyučován' zá- leží ua tom, aby bylo praktickým, t. j. aby při- pouštělo mnohostranného použiti a aby se ne- učilo pro přiští zapomenutí, tak i náboženství nemá býti toliko předmětem nauky, nýbrž zá- roveň předmětem výkonů. Jinak by se mohlo státi solí, která nesoli více. Škola má stále volati po tom, aby mravouka křesťanská ve školách se provozovala.
Kantův
18 article
Dále škola vedle prostředků slova má býti proniknuta mohutným vlivem osobnosti učite- lovy, která musí býti zaujata přísným smyslem pro pořádek. Pořádek tento netrpí vádné omluvy, žádné odchylky, žádné výjimky. Jen počátek v tom je obtížný. Od té chvíle, co žák pochopí, že neprorazi hlavou proti tomuto pořádku, jest proň získán: a čím dále chápe, že pořádek jest nezbytným a blahodárným, tím více bude se s ním stotožňovati, jemu žehnati. Jest dále třeba shody školy s rodinou. Spořádaná ro- dina jest nejmocnější oporou kázně školní jako opět rodina rozvrácená vysílá do školy žáky, kteří jsou největší překážkou kázně školní. Tím však není úplně zabezpečeno, co v útlou duši lidskou položila škola. Ona upravuje toliko půdu ku příštímu vývoji charakteru. Týž uzraje v ži- votě, avšak škole dostačí vědomí, že učinila, co bylo její povinnosti. Vše ostatní budiž poručene
19 title
Karel B. Mádl.
Mádl
21 article Reforma.
Reforma. Jest patrno, že škola střední nalézá se v době přechodné. Střední škola v nynější formě, jak ji zbudovali ministerský rada Fr. Exner a univ. prof. Heřman Bonnitz, trvá již od roku 1849 a po stránce učebné osnovy doznala sice některých změn, avšak nepřizpůsobila se vývoji různých individualit národních a nezavedla do osnovy učebné předměty, jejichž význam od r. 1849 značně stoupl. Dle plánu učebního pro střední školy je tatáž osnova učebná zavedena pro Němce, Če- cha, Poláka, Rumuna, Rusa, Vlacha i Slovince, ačkoliv tito žijí v různých poměrech míst a pod- mínek životních, vývoje kulturního a honosí se různými dějinami, jimiž přispěli ke stavbě na- šeho státu. Nelze popříti, že ústřední moc státu měla před 60 téměř léty na mysli vypěstění mlá- deže, kteráž by své vzdělání čerpala toliko jed- ním jazykem a bez ohledu na svoji užší přísluš- nost kmenovou vyjadřovala svoji národnost geo- graficky. V té době byla možnost jednotné osnovy učebné myslitelna; avšak zavedením ně- meckých jazyků do škol, jakožto vyučovacích, stal se první ústupek ústřední vládě ve prospěch monopolu jednotlivých národností a dílo zapo- čaté snahou po samostatném uplatňování své- rázné kultury žádá svého ukončení. Dějiny po- litické a kulturní, speciálni odvětví obehodu, umění, průmyslu a oekonomie, kteráž v jednotli- vých zemích polohou zeměpisnou a teritoriální se uplatňuje, zvýšena potřeba znalosti některého ze světových jazyků v jednotlivých oblastech
Exner profesor Heřman Bonnitz Němec Polák Rumun Rus Vlach Francie
22 article
Rakouska a individuální schopnosti jednotlivých národností naší říše volají po tom, aby nalezly místa v příslušných účebních osnovách. Více než kdy jindy volati musí synové našeho národa, aby i druhý vyšší stupeň výchovy národní, škola střední, celou svojí organisací odchovávala nám plémě, které by veškeré vzdělání čerpalo nejen mateřským jazykem, ale i ducha národního, vy- rostlého z hlubokého poznání českých dějin, do sebe ssálo a v souladě s ostatními vzdělanými národy Evropy plnílo svůj úkol živolní. Uplat- něni tohoto přání a nezbytnoti Čechové mohou požadovati jakožto malou splátku na veliký dluh. učiněný duševní produkci české od ostatních národů, kteří přijali výuku mateřským jazykem za výchovnou zásadu pro své školy a došli k vý- sledkům netušeným. Národům těm divíme se dnes a výsledky jejich kulturní činnosti velebíme jako počin duševní jejich velikosti, zatím co oni přizpůsobili si mnoho od našeho arciučitele
Čecho Rakousko Evropa Uplat
23 article
Komenského a zkonstruovali pro své společenské potřeby. Vedle znárodnění nastává našim střed ním školám zmodernisování. To se bráti musí třemi směry. Jednak monopol studií klasických musí býti opuštěn a do učebné osnovy bude nutno zavésti předměty, jimž nynější praktický duch času připisuje nemalý význam: totiž zá- klady biologie, zdravotnictví a sociologie, dále zreformování přípravy studijní na filosofické fakultě a konečně bude nutno případně vytknouti jiný cil studiu středoškolskému než se děje nyní. V té příčině zasáhnouti bude mnohým či- nitelům do této akce a to státu, na jehož bedrech spočívá péče o školy střední, dále u či- telstvu středoškolskému, jakož interesentům v první řadě povolaným, pak za- stupitelstvu lidu, jemuž leži dobro a blaho mládeže především na srdci a konečně vy- sokým školám, kteréž musí dáti dobrozdání o středních školách, kteréž jsou jedinými při- pravnami. Při této úpravě by se musilo hnouti zrovnoceněním reálek a gymnasií, jakož otázkou jednotné školy střední aspoň v nižších třídách. Naléhavost důvodů pro tyto řečené reformy jest očividna a přáti si jest, aby činiteli přísluš- nými byly co nejdříve projednány a přišly ku platnosti a prospěebu národa, státu a obecného blaha lidského.
Komenský
24 article V jahodových a malinových polích.
V jahodových a malinových polích. Známe jahody lesní a viděli jsme i veliké jahody zahradní v záhonech pěstované, ale jahodova pole nevíděl u nás v Čechách a ani v celé naší říši nikdo. Je to hospodářství, nad nímž se pozastavujeme a máme k němu přece tak blízko. V čarokrásné krajině Svatojanských vltavských proudů strmí ve výšce asi 450 metrů n. m. rozbitý a polorozpadlý dvůr kapitoly pražské Chlistov který si před 12 lety najal pan Rudoll Štrimpl, muž neobyčejně zkušený a příčinlivý. Pan Strimpl je rodákem pražským a pochází z dobře situované a vážené rodiny. Po předběžném vzdělání vyvolil si pan Rudolf Štrímpl kupectví za své příští povolání a věnoval se obchodu s plnou duší. Jsa probudilého ducha, zatoužil již v mládí svém poznati obchodní svět i v cizině a brzy podnikl cestu do Ameriky. Krásné je vyslechnouti z úst jeho, jaký boj o život za mořem prodělati musil.
Rudoll Strimpl Čechy Chlistov Amerika
25 article
Brzy byl kuchařem a hned na to zase obchodníkem, plantážníkem a i honcem bůvolů. Sami viděli jsme ho, kterak jednou v cirkusu, tehda v Sedlčanech dlícím, za balerinu oblečený své umění jízdecké, za něž by se žádný cirkus styděti nemusil, na obdiv stavěl. Jednalo se totiž tehdy o dobročinný účela pan Štrimpl, upřímný vlastenec, chtěl tehdy naplnit cirkus, což se mu povedlo. Po návratu z Ameriky věnoval se pan Štrimpl obchodu a brzy na to zařídil si obchod v Sedlčanech. Bohaté zkušenosti, v Americe nabyté, nedaly však p. Štrimplovi státi za pullem v krámu. Zařídilsi včelařství ve velkém a pleti ouly po americkém způsobu, vyráběl medovinu, borůvkové víno, ovocná vína, občerstvující ovocné nápoje a j. a brzy ukázal, jakým výborným, pokročilým jest odborníkem. Ne- trvalo dlouho a p. Štrimpl stal se rádcem a důvěr- níkem tak v mnohém. Brzy radil v štěpařství, brzy v zahradnictví a včelařství a vše, co poradil a za- řídil, bylo něco nového — dosud neznamého, ale vždycky praktického.
Štrimpl Sedlčany Amerika
26 article
Krám kupecký slal se p. Strimplovi úzkým, ne- snesitelným. Zatoužil po boží přírodě, po hospodář- ství! Zvyklým jednati ychle, najal co právě v té do- bě nejdříve k pronájmu nabízeno bylo, rozbitý dvůr Chlistov. Skála, písek a špatná ornice jsou grunty toho dvora, nedostatek kolen, žádný špejchar, maštal na spadnutí a j., jsou objekty jeho. Čtyři roky zápasil p. Strimpl s polním hospodár- stvím a ač se přičiňoval všemožně, přisadil kde jaký krejcar a nouze ukazovala již své tesáky Dvůr ne- rodil a kromě ovsa, bramborů a žita nebylo lze jaké úrody docíliti. V té době připravoval se ale již p. Strimpl na hospodářství nové, zařizoval a rozhojno- val sazenice vzácných druhů jahod a malin. Pátý rok byl již s jím hotov a moh! obchodně vystoupiti. Měl již vysázené celé pole a v červnu přivezl své výrobky, jahody, jako rajská jablka ve- liké, na tržiště pražské. Neznámé, krásné, chutné i voňavé ovoce se kupcům zamlouvalo, nebylo ale tehdy pro ně odběratelů. Výkladní skříň pomohla Obecenstvo zkusilo vábivé ovoce a přidrželo se ho. Dnes dodává p. Štrimpl do Prahy 60 metr. centů obrovských jahod ročně a není pochyby, že bude spotřeba pražská ještě větší. A nyní k polím! Dvůr Chlistov má pole na sva- hu proti straně polední. Pohled na pole ta nás již z daleka překvapuje. V hořejší poloze má p. Strimpl na třech velikých polích 18 druhů jahod, jeden druh lepší druhěho. V poloze dolejší jsou pole malinová, upomínající z daleka na vinice, obraz polí malino- vých je však malebnější, ježto špalírová kultura mali- nová lépe oku lahodí. V polích jahodových stojí dre- věné boudy, po americku konstruovaně.
Krám Chlistov Dvůr Praha
27 article
Pole jahodová mají nyní svoji saisonu. Srdce plesá při vkročení do záhonů. Kam patříš, všady buj- ná zeleň trsů jahodových a v ní přeplněno krásně červeně svíticích jahod ve veliko.ti velkého ořechu až bramboru a celé pole z deleka již voní jemnou, charakteristickou vůni jahodovou. Záhony jsou na způsob záhonů u bramborů, ne však tak široka a vy- soko vyoraně. V záhonech jest řada děvčat, jahody sbírajících. Pan Štrimpl přívětivý a laskavý jeví ra- dost z návštěvy naši a pilně vysvětluje nám postup pěstění a popisuje své různé skvostné druhy a dává každý druh ochutnávati. Těžko říci, která jahoda je lepší. Všecky druhy voní a chutnají výborně. Jsme na parcele, kde jsou sazenice dvouleté. Na takových sazenicích jsou plody největší a nejhojnější. Tři metr. centy jahod a i více seberou děvčata ráne, avšak do bud smí přinésti pouze jahody úplně bezvadně. Sebe méně zemí potřísněná anebo poškozená jahoda hází se stranou na hromádky a p. Strimpl krmí tím — vepře! Takových odhozených krásných jahod, na které se člověku „sliny dělají“, zkrmi pan Štrimpl čtvrt až půl metr. centu denně, jí ale za to v zimě — jak tvrdí sám — výbornou šunku. Za veselého ho- voru uvádí nás p. Štrimpl do jahodových bud. Trne- me! Všecko olrhané ovoce je zde v koších a vkládá se do 1-, 2- a i vícekilogramových dřevěných krabie za dozoru paní choti pana Šlrimpla, kterou nám p. Štrimpl předslavuje, a která svou laskavostía vlídností svého chotě předstihuje! V boudě je oma- mující vůně jahodová. Právě pracuje se s ukládáním obrovských, krásných jahod, určených pro pana arci- věvodu Františka Ferdinanda z Este do Konopiště.
Štrimpl Šlrimpl František Ferdinand Est
28 article
Tento vyznamenal pana Štrimpla dva lny pred naším příchodem svou návštěvou. Pan arcivévoda provázen byl chotí svou a udivení jejich nad plantáží jaho- dovou nemělo konce. Slíbil, že znovu na janodová pole přijede se podívati, a je od té doby, co jahody chlistovské viděl a ochutnal, denním odběratelem jahod téch. Kde prodělal cestu kolem světa, tak mno- ho viděl a tak krásné dílo o svých cestách vydala je pohledem na jahodová pole chlístovská příjemně překvapen, dává nejlepší svědectví o tom, jak skvost- ný jest pohled na sklízeň jahodovou. Dobře, když tak vysoce stojící, vznešené a neomezený vliv mající osobnosti všímají si nových odvětvi hospodářských a mají pro zemědělství zájem. Pan Štrimpl vybízi nás k další prohlídce. Ne- chce se nám z „boudy jahodové“. Jahody jsou tak vonné, tak krásné a také tak chutnél Prohlížíme pole, kde jsou letošní sazenice, které pro úrodu na příští rok určeny jsou. Je to pole roz- košné. Sazenice jsou jako salát bujné a zelené Z nich vyrůstají nyní právě trsy, z nichž příští vy- sazování provedeno bude. Trsy ty na sazenice se- sílené prodávají se ke konci léta.
Štrimpl Jahoda
29 article
Bujné malinové výhonky i keře obdivujeme Pan Štrimpl zve nás za čtyři neděle na saisonu ma- linovou, na dobu sklizně zralých malin. Proto teprve po tě době na bližší popis kultur malinových se vrá- tím. — Mile ubíhá hodina za hodinou, bliží se po- ledne. Vracíme se k obydlí p. Štrimpla, který nám představuje v „kultuře jahodové-vzorko- vé“ svého 86 roků starého strýce, který ještě celý den zde činně mešká. Co jsme viděli v polích jaho- dových ve velkém, vidíme zde v malém. Pan Štrimp seřídil si u samého stavení zahrádku s osmnácti zá- hony. Na každém záhonu pěstuje jeden druh svých vzácných jahod. Je to jeho výkladní skříň pro ty kdož se v rychlosti na různé druhy jahod podívati anebo dle druhů jahody koupiti níní. S přívětivou tváří blíží se k nám choť pan Štrimpla. Víme, co má za lubem, neboť z daleka za- znivá „klinkálek“ a vyzvání někde poledne ve ves- Jsme pozváni k obědu. S potěšením pozvání při- jímáme. Víme, že to jde od srdce! Těšíme se na vzán- ný požitek, který jest nám slibován a který je nán úplně neznám: „jahodové knedlíky“. Konečně p bohatém pohostění přicházejí tyto knedlíky na stůl Které české oko by se nezalesklo při hlášení hospo- dyně, že jsou k obědu švestkově knedliky, neřku-l „knedliky jahodově“. Pochutnali jsme si znamenitě a dovršeno bylo naše lukulství ještě, když nám p. Štrimpl nalil vý- tečné, vlastní rukou přip-nvované víno jahodové. Neznám lepěího a lahodnějšího vína. Nad to pok vino to má silné a příjemné aroma jahodové. Výlet se nám, jak náleží, zdařil a pohnuti opu- nici.
Štrimpl Mil Štrimp
30 article
stili jsme Chlistov. Na p. Štrimpla a choť jeho a = na jahodová pole nezapomeneme. Těšíme se na skli- zeň polí malinových! Podolknouti sluší, že p. Šírimpl vyrábí nejen popsané vzácné víno, ale i kompoly přírodní, nepa- dělané beze všech chemických přísad. O balení jahod a transportu jich do Prahy povím příště Naskýtá se otázka: Nebylo by dobře pěstování takových janod rozšířiti, opatřiti kapitál a zříditi výrobu kompotů jahonových, jahodového vína a ji- ných vzácných jahodových a malinových výrobků ve velkém? Český podnik mohl by tu vyniknouti, lid by našel obživy a český kapitál našel by zde do- brého zúročení a podnikavý člověk našel vy svou odměnu, která mu přísluší.
Chlistov Praha
31 article
E. Sláma, e. k. okr. zvěrolékař v. v.
E Sláma
32 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Automobilism. Soulěž Č. K. A. a Č. K. M. Jako výsledek mnohých debat o řádu soutěže, konaných za předsednictví arch. Jana Heberla, mů- žeme dnes předložiti čtenářstvu tyto zásadní body řádu: Soukromníci mohou hlásiti všechny známky bez rozdílu, továrny a zástupci však toliko stroje známek, jež mají továrnu nebo řádné zastupitelství v Rakousku. Připuštěny jsou toliko obchodní typy: jiné naprosto nebudou připuštěny a mohou i během soutěže býti vyloučeny. V přihláškách dlužno udati vrtání, zdvih a počet válců motoro. Pořadatel- stvo si ovšem vyhražuje právo dodatečně změřiti průměr a zdvih válce. Oceňování sily motorů se děje na základě průměru válců a křívky. Startující vo- zidla budou rozvržena v motorky, v motorky s pří- věsem, volturetty a vozy. Každě kategorii bude předepsán průměr, kterého musí dosáhnouti, avšak nesmí překročili. Posuzování faktického výkonu vo- zídel se bude díti na základě loňských křivek, pokud se týče větších vozů, bude posuzována stejnoměrnost výkonu. Pro soutěž rychlosti akceptována křivka letošní Herkomerovy soutěže s tou modifikaci, že obsah válců v nich bude nahražen průměrem válců a že křivka bude doplněna i pro motocykle, Zejtra v pondělí o 3. hod. odpolední se sejde závodní výbor, aby pokračoval ve svých pracích.
Heberla Herkomerův Rakousko
33 article Targa Florio 1907. Císařská cena v Taunu : Grand Prix 1907.::
Targa Florio 1907. Císařská cena v Taunu : Grand Prix 1907.:: viezem Francouzský ministr veřejných prací pan Barthou pravil Nazzarovi: „Blahopřál jsem vám už loní, když jste v témže Grand Prix dorazil jako drubý. Dnes jsem potěšen, vida, že jste dobyl prvého místa; zasloužil jste ho, avšak doufám v revanche naší industrie příštiho roku. To mi ovšem nepře- káží, abych vám neřekl, jak vysoko cením vnše vítězství, neboť predevším miluji loyalní sport a rád vzdávám chválu vitězství nejlepšiho. Generální zastupitelství pro Rakousko Uhersko Vídeň—I., Parkring 20.
Barthou Nazzar Rakousko Targ Florio Grand Prix 1907 Grand Prix Uhersko Vídeň Parkring 20
34 title
Nazzaro
35 article Zastupitelství v Praze: Fügnerovo nám. 5.
Zastupitelství v Praze: Fügnerovo nám. 5. ** Po Grand Prix francouzského automobilního klubo. Řekli jsme již, že Grand Prix byl nejdůležitější automobilní bitvou roku 1907. A také jsme to odůvodnili. Podavše i podrobný obraz celého závodu, nemáme dnes než několik po- známek k významu závodu, jenž vybojován na dieppském okruhu. První nápadný zjev velké ceny jest toto: konstruktéři zbudovali těžší vozy, omezil spotřebu benzinu, a ejhle průměrná rychlost hodi- nová nápadně vzrostla skokem; docílilť Nazzaro 118 km. 621 m. průměru, kdežto loni v Grand Prix (ovšem mnohem delším, 1238 km) byl průměr 101 km 300 m, a dosavadní rekordní průměr (v Ardenách 1906) byl 105 km 900 m. Vozy jsou těžší, motory méně potřebují a jsou přece r chlejší. A. C. de France může býti spokojen se svým Grand Prix a jeho řádem, který jest energickým krokem k pokroku. Jest s podivem, slyšíme-li, že tato těžší chassis spo- třebovala mnohem měně pneumatik než jejich lehčí a měně rychlí předchůdci. Lví kořist urval turinský dům Fial, jehož vozy jsme viděli v čele závodu o štít Floriův na Sic lii, jenž dominoval v Taunu a jenž do třetice všeho dobrého vítězí i u Dieppe.
Fügnerův A C Franc Praha Ardeny Dieppe Grand Prix Grand Prix km
36 article Za 1800 zlatjch
Za 1800 zlatjch 12900
38 article LAR EEET L M n
LAR EEET L M n Sklad v Praze, Josefské náměstí Cenu posledního vítězství zvyšuje okolnost, že dobyto na francouzské půdě, na niž Irancouzský prů- mysl automobilní dosud jan dvakrát byl ve vel- kých závodech poražen: r. 1905 Vondřichem na mo- torce Laurin Klement v Coupe Internacionale, jejíž pohnulé dějiny dopsány loni v Pacově a letos Naz- zarem na Fiatu. Žádná chvála a uznání úspěchu není větší a cennější nad onu, kterou poražený vydává svému vítězi. Francouzské žurnalistice dlužno přiznati, že dovede nésti porážku svého průmyslu s důstojným klidem a že má dosti odvahy vysloviti hlasitě uznání sesterskému průmyslu italskému. Pan C. Faroux píše v Autu v nazejtří bitvy: »Nazzaro první na Fiatu, Szisz druhý na Renaultu, Baras třetí na Brasieru; hle výsledek Grand Prix v jeho bru- tální suchosti. Odvodíme ihned z tohoto Grand Prix patřičné poučení; než bez váhání chci poukázati na znamenitý, nepopíratelný úspěch dobytý Fiatem. Mocní turinšlí konstruktéři znají nyní podivuhodnou řadu úspěchů; bylo by chybou viděti v nich výsledek šťastné náhody: trváme na tom prohlásili, že italský vůr, který včera triumfoval nad strašným polem francouzských uchazečů, byl nejlepší vůz, s výhradou Durayova Lorrain-Dietrichu (vyloučen prasknutím kuličkového ložiska v sebránce převodů; pozn. red. »N. L.*) Měli jsme letos tři veliké závody: Targa Florio, cenu císařskou a Grand Prix. V první jeto s největším vrtáním, v druhé největším obsahem, v třetí s nejmenší spotřebou. Pro každý z nich bylo třeba po každé jiného motoru. A Flat zvílězil ve všech třech skvěle. Md- žeme říci, že je to pouze vítězství inženýrů ? Naprosto nikoli. Je to především vítězství organisátorů. ve
Laurin Klement Internacionale Durayův Dietrich N L Praha josefský náměstí Pacov Lara EEet L M Fiat Szisz Grand Prix Lorrain Targ Florio