1
masthead
7. července 1907. Císlo 185.
2
masthead
NÁRODNI LISTY-
5
article
Anketa končí.
Anketa končí.
= Ústřední komise vídeňská uveřejnila
v březnovém čísle svých Zpráv svůj návrh,
nebo spíše stručný program restaurace starých
částí hradu pražského, jak byl počátkem května
doslovně v těchto místech otištěn. Archaeolo-
gická komise při České akademii záby nato
několikráte se sešla, aby jej prodebatovala a hned
od počátku postavila se proti němu. Vznikly
rozdily zásadní, z nichž možná několik jen
z jakéhosi vzájemného nedorozumění. Hlavně
však z toho, že se pražským odborníkům zdá,
že vídeňská komise chce oprav příliš málo do-
pustiti, že příliš pohlíží na stavbu jen jako
starožitnou památku — jako na ruinu, řeklo
se — a jen v takovém stavu ji chce udržet,
kdežto v Praze jsou přesvědčeni, že zejmena
křídlo Vladislavské je stále ještě živým, ne od-
umírajícím organismem, který má ne-li v pří-
tomnosti, tož aspoň v nedaleké budoucnosti
ještě praktiekým účelům sloužiti, asi tak, jako
naposledy roku 1836. První náš nejmenovaný
anketista vyslovil to velmi zřetelně.
Praha
6
article
Předsedou Archaeologické komise jest presi-
dent Akademie pan vrchní stavební rada Josef
Hlávka. První cesta našeho interviewa byln
také k němu. Chtěli jsme od něho zvědět, jak
stanovisko Archaeologieké komise ve příčině ob-
novy hradu pražského, tak i jeho osobní ná-
hledy o zásadách restauračních vůbec, jako
dlouholetého a velmi činného, vlivného a rozho-
dujícího člena Ústřední komise. K tomu inter-
viewu nedošlo. Pan president Hlávka nebyl už
v Praze. Přece však s velkou ochotou účastní
se naší ankely. Za jeho vedení a předsednictví
ujednala Archaeologická komise dvě podání do
Vídně: jedno na úřad nejvyššího hofmisterstvi,
jako správce hradu pražského, a druhé na před
sednictví Ústřední komise, jež počátkem tohoto
měsíce byla odeslána. »V obou těchto podáních
— píše nám pan president J. Hlávka ze svého
venkovského zátiší — najdete mé stanovisko
v této otázce, přesně stanovené.« Na jeho slovo
byly nám oba akty v Akademii předloženy k na-
hlédnutí. Jejich obsah a také jejich slova kryjí
se úplně s názory pana presidenta. Onen pro-
gram Ústřední komise dává jim východiště.
Hlávek
J Hlávek
Praha
Vídeň
Archaeologieký komise
7
article
Z něho je pražské komisi jasno, že vídeňský
sbor neprozrazuje snahu trakt Vladislavský od-
borně zachovati pro jeho absolutní uměleckou
a historiekou cenu, ač jeho velký palác je
v celé Evropě zcela jedinečné dílo klenbové
patnáctého věku, nýbrž že chce pouze jeho ny-
nější stav udržeti, poněvadž v jeho dnešní zvě-
tralosti vidí obsažené kouzlo náladovosti. Toto
miní uchovati co možná uctivě nezměněné a co
možná také nejděle, až do konečného rozpad-
nutí se stavby.
Ústřední komise došla k tomuto rozho dnut
a usnesení proto, poněvadž pamětní a staro-
bylou hodnotu této budovy, která přece jen jest
výsledkem dlouholetého zanedbání stavby a po-
chodí ze zdánlivého jejího úpadku, cení výše nežli
její dějinnou a uměleckou významnost. Naproti
tomu Archaeologická komise v Praze je pře-
svědčena, že křídlo Vladislavské je, zvláštěv
klenbě, dílem jediným a v celém středověku ne-
předstiženým. Proto ona zase staví objektivnou
uměleckou cenu této památky a také její indi-
viduálnou hodnotu historickou mnohem výše
nežli pouhou intimitu rozpadávající se stavbyi
hodnotu vzpomínkovou a starožitní, jež onu
podmiňují, a je tudíž odhodlána o náležitě za-
chování budovy se zasaditi.
Evropa
Praha
8
article
Ostatně Ústřední komise sama vydala návrh
na zákonnou organisaci památek, v němž mimo
jiné prohlašuje také zásadu, že čím větší je hi-
storická cena památky, tím menší jeji hodnota
vzpomínková, a dále, že při stavbách soukro-
mých má býti šetřena důstojnost majitele, od
něhož slušno pouze žádati, aby stopy zanedbání
a rozkladu byly čistě odstraněny. A pak, že
účel užitkový nemá činiti, naprosto žádných
ústupků hodnotě starobylosti.
Archaeologická komise vzala i toto v úvahu
a jednomyslně se sjednotila na tom, že nelze
umělecké a historické ceny Vladislavskému křídlu
nikterak upírati a že zde vskutku jde o objekt
hodnoty užitkové, tedy na dále upotřebitelný,
stavbu, která je ve spojení s královským hra-
dem, kostelem Všech Svatých a s Ústavem
šlechtičen a proto, až by byl znovuzřízen, že
bude kdykoliv moci dále potřebě a praktickému
svému účelu sloužiti. Je přesvědčena, že mu
také vskutku bude sloužiti. Mimo to zde dů-
stojnost majitelova neodvolatelně vyžaduje, aby
nynější známky rozkladu a úpadku byly co nej-
dokonaleji odstraněny.
Rozdíly v názoru mezi Ústřední a Archae
ologickou komisí jsou vskutku velmi závažné
Patrně však vzešly z toho, že oběma sborům
byl předložen k posouzení materiál velmi kusý
a nedostatečný. Nutno tedy v první řadě nabýti
lepšího, úplného a dokonalého. Nadeházi nevy-
hnutelná potřeba, aby stavba, o niž jde, byla
nejprve úplně vyměřena, ahy byly dokonale zná-
zorněny její umělá klenba a její opěrný systém,
neboť právě tyto součástky tvoří nejpodstatnější
čásť její objektivní hodnoty umělecké.
9
article
Archaeologická komise obrátila se proto
k úřadu nejvyššího hofmistra se žádostí, aby
nejdřive tato průpravná práce byla provedena.
Stane-li se tak, doufá pevně, že potom bude
podán dokonalý důkaz o nepopíratelné umělecké
hodnotě stavby. Má také naději, že bude potom
možno rozcházející se náhledy o tom, jakým
způsobem má býti budova zachována, vyjasniti.
Klade největší důraz a váhu na takové zevrubné
a dokonalé ohledání a vyměření, které zároven
je s to, úplně poznati a objasniti způsob budoueí
práce restaurační, jež má tuto uměleckou a hi-
storickou, nyní však ohroženou památku pro
dlouhou budcuenost uchrániti a zajistiti.
O žádosti u nejvyššího hofmistrovského úřadu
učinila Archaeologická komise Ústřední příslušné
sdělení. Vždyť — píše jí — leží také v zájmu ví-
deňské komise, aby nabyla nového a úplného
materiálu posuzovacího. Své stanovisko nynější
zajisté při tom může zachovati i náhledy, jež
mohla odvoditi zatím jen z dosavadních a ny-
nějších předloh, ale bude je moci znova pře-
zkoumati podle nově dosažených objasnění.
Archneologická komise proto je přesvědčena, že
Ústřední komise přistoupí na tento návrh praž-
ský a bude podporovati žádost Archaeologickou
u vídeňských dvorských úřadů, neboť tu jde
o společný zájem obou stran.
10
article
To jest asi v podstatě obsah obou dosa-
vadních kroků Archaeologické komise, v tom je
zahrnut, vyložen i zdůvodněn náhled pana pre-
sídenta J. Hlávky a v otázce opravy a obnovy
hlavně Vladislavského traktu pražského hradu.
Křídlo Ferdinandské nechává zatím stranou, po-
míjí je úplným mlčením. Benediktova stavba,
jeho umělecké dílo stojí v popředí zájmu.
»Dalo by se arci ještě mnoho říci — píše
pan president — považuji však na ten čas, po-
kud by nedošlo rozhodnutí z nejvyššího místa,
že je radno omeziti se na to nejnutnějšl.«
Kdo se zajímá o celou záležitost, a těch
je dojista nemálo, bude vděčen za tento výklad,
který veřejnosti sděluje kroky, které Archaeolo-
gická komise dosud byla učinila a objasňuje
dnešní stav této speciální otázky.
J Hlávek
Benediktov
pražský hrad
Archaeologický komise
11
article
P. S. V poslední chvíli od pana presidenta
Jos. Hlávky ještě sdělení, že nejvyšší úřad hof-
misterský vyhověl žádosti Archaeologické komise
a »dovolil jí, aby s podporou zámeckého hejt-
manství pořídila sobě potřebné plány k posou-
zení celého stavu Vladislavského traktu. Bude
teď na Archaeologické komisi, aby někoho usta-
novila, jenž by tuto práci dobře dovedl provésti,
aby podle ní dalo se vše zjistiti a stanoviti
čeho k provedení celé restaurace bude zapo-
třebí«
Tento první positivní krok přípravný dlu-
žno vítati, ať již potom vede k souhlasu obou
komisí či ne, neboť výtěžek jeho připadne ne-
jen budoucím restauratorům, nýbrž také historii
umění. Ba této v první řadě. V úvodní stati
k této anketě naznačil jsem už, jaké součástky
doby Karla IV., Vladislava II. a Ludvíka II. ob-
sahuje stavba, kterou obecné nazýváme křidlem
Vladislavským. Potom dr. K. Chytil tento mo-
ment ještě více zdůraznil a správně vyslovil na
lehavý požadavek, aby byl zevrubně vědecko
technicky prozkoumán. To se nyní stane a sta-
vební historie hradu pražského, aspoň v této
své části, dojde žádoucího a positivného objas-
nění. K tomu nestačily i dosud nejlepší výmě-
rové plány Aug. Essemocina, poněvadž se ome-
zují jen na sál Vladislavský.
Jos
Hlávek
Karel Iva
Vladislav
Ludvík II
K Chytil
Aug
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O nesnázích středních škol.v)
(Prolesor Ant. Beneš.)
Nový kulí.
Prolesor
Beneš
13
article
isns
Kromě asimilace prospěchářské padá na
váhu též neblahý vliv nového kultu, jenž
četbou vniká do mladých duší a tyto neobyčejně
znavuje a přivádí je v rozpor e stávající uzna-
nou osvětou časovou. Nový kult tvoř představy.
které s trvajícími náhledy jsou odporné a ktere
ve vzdělanější a pokročilejší části lidu nenalé-
zají opory a neposkytují úkoje transcedentál
ních potřeb člověka.
Řečený kult buduje názory, jež nemají ni-
čcho společného s minulostí; tvoří názory
z vlastních životních podmínek a ze světového
názoru dnešního člověka. On odmítá všechny
projevy lidského života, které jsou založeny na
ideálech a chce jíti ve shodě toliko s pokrokem
rozumu. Nový kult ve svých spisech rozvírá
docela jiný obraz světa, jak byl zbudován bádá-
ním vědeckým, nežli kterak až dosud bylo to
činěno podáním nábeženským. Víra v bohaa
v nesmrtelnost jest překonaným stanoviskem.
Tvoření církví ve smyslu nového kultu je věc
nemyslitelnou. Nový kult líčí nám člověka budou-
cnosti dokonalejšího a šťastnějšího, než je dnes.
Tyto dvě vlastuosti vyjadřují nejvyšší sny o mož-
nostech vývoje jednotlivcova a o nejdokonalej-
ších zřízeních společenských. Jsou to poža
davky, jež prohlásil Nietzsene svou vírou v nad-
čicvěka, jenž má žíti mocnější, obsáhlejšl a
osuduplnější život, než my žijeme.
14
article
Životní ideál moderní netihne k záhrobí
ale zůstává v mezích lidského života. Chce byti
vtělen ve člověku na zemi. Nikoliv život po-
smrtný, ale budouenost je zaslibenou zemí mo-
derního čiověka. Mládež čtouc spisy takého ob-
sahu, ssaje do sebe víru v ně a vzbuzuje v sobě
klamné iluse a pouhá mámidla fantasie, ztráce-
jíc lásku ke vzdělanosti přítomné doby. Postačí
jednotlivý spis z oboru nového kultu, aby zničil
v mladča sráci setbu dlouholetou námahou
školy zbudovanou a tím přichází škola o veškeru
žeň, již se chce dočkati na svých odchovancích
v oboru mravním a duševním. Autorita učitele.
jakožto střediska veškerého vyučování je úplně
podkopána, úcta ke kultu náboženskému miz
mezi mládeží, za to ale všecko, ce dráždí smysl-
nost a podporuje lehkomyslnost, používá se pl-
nými doušky. Cena práce, tohoto základního
živlu společenského, klesá; moderní nauka ne-
pokládá práci za zdroj spokojenosti a štěst,
nýbrž jenom za klopotný zápas se živly, hmo-
tou a přírodou. Tím se předvádějí mládeži na
oči doby dávno minulé, kdy prací bylo pohrdáno
a státem bylo zaváděno otroctví, jehož odstra-
nění zůstane nejskvělejším činem křesťanství
15
article
Všecky uvedeně vlivy působí na smýšlení stu-
dentů, jejichž vědomí stává se toliko součást
vědomí společenského. Proti těmto zjevům jest
škola málomocna. Důmyslné stroje natisky ou z
hodinu tisíce výtisků některé knihy nebo novin
a spojení železniční roznese výtisky za jeder
den do nejširších kruhů. Tím způsobem podléhá
každý člověk, zvláště ale student, nátlaku spole-
čenských ideí a zásad, a proud onen nemohou
zastaviti před vniknutím do škol sebe ostřejší
předpisy, ani zdi, ani přikopy. V míře neoby-
čejné rozpíná se vědomí společenské nad vědo-
mím jednotlivců a nátlaku společenských idei
podléhá až do jistého stupně každý dospělý člo
věk, tim spíše vznětlivý student. Nebylo to za-
jisté nahodilé, že sochy Hermovy, vedoucí v Pi
reaeu athenské, byly zohyzděny mládeží
anebo že za doby středověku myšlenka, navští-
viti boží hrob v Jeruzalémě, zmoenila se veškeré
společnosti západoevropské tak, že i děti
sosnovaly svoji výpravu křížovou a není to ná-
hoda, že dnešního dne místo spekulace filoso-
fické vidíme nastupovati spekulaci kupeckou,a
že snaha, zbohatnouti bez práce a zhostiti se
všeliké mravní závislosti na Nejvyšší autoritě
I meuje celou tou společností. Úvahy a znalosti
tohoto druhu zvyšují však zodpovědnost těch.
kteří na výchově pokolení mladého pracujía
jest na nich, aby pochopili náležitě paedagogi-
*) Viz články prof. Ant. Beneše v této rubrie
z 20. ledna a 16. a 23. června a 1. července t. r.
Hermův
profesor
Antonín
Beneš
Jeruzalém
vít boží hrob
16
article
ckou úlohu a ze škol zbudovali hradby, kter
by učinily šťastný pokus, by se pokolení našemu
dostalo spásy cestou vychovatelství. Škole na
stávají nemalé nesnáze; ona musí na jedné
straně míti zření k oné povážlivé moudrost
světa, která klade na místě mravních ideálů po-
věstné prospěchářství a ne druhé, aby vypěstila
mravnější podros' národní za podmínek nejměně
příznivých. Vyrovnání sporu mezi oběma směry
jest nejnesnadnějši úlohou paedagogiky.
17
article
Mravouka.
Mravouka.
Jak smířiti ideální požadavky školy s prou-
děním života naskrze prospěchářského? V té
příčině škola má se přidržeti moderní vědy pae-
dagogické. Ona učí, že vychování má býti při-
měřeno (Diesterweg) duchu národnímu a časo-
vému, avšak nikoliv ve smyslu naprostého reali-
smu, který uznává za platně jen to, co ve spo-
lečnosti platí, ani ve smyslu naprostého idea-
lismu, který svými ideálními požadavky hledí
vyměřiti výkony života; ale drže se uprostřed
mezi oběma. Jelikož rozvoj společnosti jest přece
jen pokrokem k lepšímu a dokonalejšímu, ne-
může býti pochybnosti, že má chovanec býti vy-
chováván ve smyslu společenského pokroku dle
výroku Kantova: „Děti buďtež vychovávány při-
měřeně ne ku přítomnému, nýbrž k budouefmu
lepšímu stavu pokolení lidského.“ Mocným čini-
telem k dosažení tohoto eíle jest výchova
náboženská. A to právem; náboženství je
hlavní oporou mravnosti lidské. Olázka nábo-
ženská stala se však velmi nedůtklivou, poně-
vadž je odňata paedagogice. Paedagogika však
může žádati, aby při vyučování náboženství bylo
dbáno těch základních pravidel, která plati pro
veškery obory vyučovaci. Jako při vyučován' zá-
leží ua tom, aby bylo praktickým, t. j. aby při-
pouštělo mnohostranného použiti a aby se ne-
učilo pro přiští zapomenutí, tak i náboženství
nemá býti toliko předmětem nauky, nýbrž zá-
roveň předmětem výkonů. Jinak by se mohlo
státi solí, která nesoli více. Škola má stále volati
po tom, aby mravouka křesťanská ve školách se
provozovala.
Kantův
18
article
Dále škola vedle prostředků slova má býti
proniknuta mohutným vlivem osobnosti učite-
lovy, která musí býti zaujata přísným smyslem
pro pořádek. Pořádek tento netrpí vádné omluvy,
žádné odchylky, žádné výjimky. Jen počátek
v tom je obtížný. Od té chvíle, co žák pochopí,
že neprorazi hlavou proti tomuto pořádku, jest
proň získán: a čím dále chápe, že pořádek jest
nezbytným a blahodárným, tím více bude se
s ním stotožňovati, jemu žehnati. Jest dále třeba
shody školy s rodinou. Spořádaná ro-
dina jest nejmocnější oporou kázně školní jako
opět rodina rozvrácená vysílá do školy žáky,
kteří jsou největší překážkou kázně školní. Tím
však není úplně zabezpečeno, co v útlou duši
lidskou položila škola. Ona upravuje toliko půdu
ku příštímu vývoji charakteru. Týž uzraje v ži-
votě, avšak škole dostačí vědomí, že učinila, co
bylo její povinnosti. Vše ostatní budiž poručene
19
title
Karel B. Mádl.
Mádl
21
article
Reforma.
Reforma.
Jest patrno, že škola střední nalézá se
v době přechodné. Střední škola v nynější formě,
jak ji zbudovali ministerský rada Fr. Exner a
univ. prof. Heřman Bonnitz, trvá již od roku
1849 a po stránce učebné osnovy doznala sice
některých změn, avšak nepřizpůsobila se vývoji
různých individualit národních a nezavedla do
osnovy učebné předměty, jejichž význam od r.
1849 značně stoupl.
Dle plánu učebního pro střední školy je
tatáž osnova učebná zavedena pro Němce, Če-
cha, Poláka, Rumuna, Rusa, Vlacha i Slovince,
ačkoliv tito žijí v různých poměrech míst a pod-
mínek životních, vývoje kulturního a honosí se
různými dějinami, jimiž přispěli ke stavbě na-
šeho státu. Nelze popříti, že ústřední moc státu
měla před 60 téměř léty na mysli vypěstění mlá-
deže, kteráž by své vzdělání čerpala toliko jed-
ním jazykem a bez ohledu na svoji užší přísluš-
nost kmenovou vyjadřovala svoji národnost geo-
graficky. V té době byla možnost jednotné
osnovy učebné myslitelna; avšak zavedením ně-
meckých jazyků do škol, jakožto vyučovacích,
stal se první ústupek ústřední vládě ve prospěch
monopolu jednotlivých národností a dílo zapo-
čaté snahou po samostatném uplatňování své-
rázné kultury žádá svého ukončení. Dějiny po-
litické a kulturní, speciálni odvětví obehodu,
umění, průmyslu a oekonomie, kteráž v jednotli-
vých zemích polohou zeměpisnou a teritoriální
se uplatňuje, zvýšena potřeba znalosti některého
ze světových jazyků v jednotlivých oblastech
Exner
profesor
Heřman Bonnitz
Němec
Polák
Rumun
Rus
Vlach
Francie
22
article
Rakouska a individuální schopnosti jednotlivých
národností naší říše volají po tom, aby nalezly
místa v příslušných účebních osnovách. Více než
kdy jindy volati musí synové našeho národa, aby
i druhý vyšší stupeň výchovy národní, škola
střední, celou svojí organisací odchovávala nám
plémě, které by veškeré vzdělání čerpalo nejen
mateřským jazykem, ale i ducha národního, vy-
rostlého z hlubokého poznání českých dějin, do
sebe ssálo a v souladě s ostatními vzdělanými
národy Evropy plnílo svůj úkol živolní. Uplat-
něni tohoto přání a nezbytnoti Čechové mohou
požadovati jakožto malou splátku na veliký dluh.
učiněný duševní produkci české od ostatních
národů, kteří přijali výuku mateřským jazykem
za výchovnou zásadu pro své školy a došli k vý-
sledkům netušeným. Národům těm divíme se
dnes a výsledky jejich kulturní činnosti velebíme
jako počin duševní jejich velikosti, zatím co
oni přizpůsobili si mnoho od našeho arciučitele
Čecho
Rakousko
Evropa
Uplat
23
article
Komenského a zkonstruovali pro své společenské
potřeby. Vedle znárodnění nastává našim střed
ním školám zmodernisování. To se bráti musí
třemi směry. Jednak monopol studií klasických
musí býti opuštěn a do učebné osnovy bude
nutno zavésti předměty, jimž nynější praktický
duch času připisuje nemalý význam: totiž zá-
klady biologie, zdravotnictví a sociologie, dále
zreformování přípravy studijní na filosofické
fakultě a konečně bude nutno případně vytknouti
jiný cil studiu středoškolskému než se děje
nyní. V té příčině zasáhnouti bude mnohým či-
nitelům do této akce a to státu, na jehož
bedrech spočívá péče o školy střední, dále u či-
telstvu středoškolskému, jakož
interesentům v první řadě povolaným, pak za-
stupitelstvu lidu, jemuž leži dobro a
blaho mládeže především na srdci a konečně vy-
sokým školám, kteréž musí dáti dobrozdání
o středních školách, kteréž jsou jedinými při-
pravnami. Při této úpravě by se musilo hnouti
zrovnoceněním reálek a gymnasií, jakož
otázkou jednotné školy střední aspoň v nižších
třídách.
Naléhavost důvodů pro tyto řečené reformy
jest očividna a přáti si jest, aby činiteli přísluš-
nými byly co nejdříve projednány a přišly ku
platnosti a prospěebu národa, státu a obecného
blaha lidského.
Komenský
24
article
V jahodových a malinových polích.
V jahodových a malinových polích.
Známe jahody lesní a viděli jsme i veliké jahody
zahradní v záhonech pěstované, ale jahodova pole
nevíděl u nás v Čechách a ani v celé naší říši
nikdo. Je to hospodářství, nad nímž se pozastavujeme
a máme k němu přece tak blízko.
V čarokrásné krajině Svatojanských vltavských
proudů strmí ve výšce asi 450 metrů n. m. rozbitý
a polorozpadlý dvůr kapitoly pražské Chlistov
který si před 12 lety najal pan Rudoll Štrimpl, muž
neobyčejně zkušený a příčinlivý.
Pan Strimpl je rodákem pražským a pochází
z dobře situované a vážené rodiny. Po předběžném
vzdělání vyvolil si pan Rudolf Štrímpl kupectví za
své příští povolání a věnoval se obchodu s plnou
duší. Jsa probudilého ducha, zatoužil již v mládí
svém poznati obchodní svět i v cizině a brzy podnikl
cestu do Ameriky. Krásné je vyslechnouti z úst
jeho, jaký boj o život za mořem prodělati musil.
Rudoll
Strimpl
Čechy
Chlistov
Amerika
25
article
Brzy byl kuchařem a hned na to zase obchodníkem,
plantážníkem a i honcem bůvolů. Sami viděli jsme
ho, kterak jednou v cirkusu, tehda v Sedlčanech
dlícím, za balerinu oblečený své umění jízdecké, za
něž by se žádný cirkus styděti nemusil, na obdiv
stavěl. Jednalo se totiž tehdy o dobročinný účela
pan Štrimpl, upřímný vlastenec, chtěl tehdy naplnit
cirkus, což se mu povedlo.
Po návratu z Ameriky věnoval se pan Štrimpl
obchodu a brzy na to zařídil si obchod v Sedlčanech.
Bohaté zkušenosti, v Americe nabyté, nedaly však
p. Štrimplovi státi za pullem v krámu. Zařídilsi
včelařství ve velkém a pleti ouly po americkém
způsobu, vyráběl medovinu, borůvkové víno, ovocná
vína, občerstvující ovocné nápoje a j. a brzy ukázal,
jakým výborným, pokročilým jest odborníkem. Ne-
trvalo dlouho a p. Štrimpl stal se rádcem a důvěr-
níkem tak v mnohém. Brzy radil v štěpařství, brzy
v zahradnictví a včelařství a vše, co poradil a za-
řídil, bylo něco nového — dosud neznamého, ale
vždycky praktického.
Štrimpl
Sedlčany
Amerika
26
article
Krám kupecký slal se p. Strimplovi úzkým, ne-
snesitelným. Zatoužil po boží přírodě, po hospodář-
ství! Zvyklým jednati ychle, najal co právě v té do-
bě nejdříve k pronájmu nabízeno bylo, rozbitý dvůr
Chlistov. Skála, písek a špatná ornice jsou grunty
toho dvora, nedostatek kolen, žádný špejchar, maštal
na spadnutí a j., jsou objekty jeho.
Čtyři roky zápasil p. Strimpl s polním hospodár-
stvím a ač se přičiňoval všemožně, přisadil kde jaký
krejcar a nouze ukazovala již své tesáky Dvůr ne-
rodil a kromě ovsa, bramborů a žita nebylo lze jaké
úrody docíliti. V té době připravoval se ale již p.
Strimpl na hospodářství nové, zařizoval a rozhojno-
val sazenice vzácných druhů jahod a malin.
Pátý rok byl již s jím hotov a moh! obchodně
vystoupiti. Měl již vysázené celé pole a v červnu
přivezl své výrobky, jahody, jako rajská jablka ve-
liké, na tržiště pražské. Neznámé, krásné, chutné
i voňavé ovoce se kupcům zamlouvalo, nebylo ale
tehdy pro ně odběratelů. Výkladní skříň pomohla
Obecenstvo zkusilo vábivé ovoce a přidrželo se ho.
Dnes dodává p. Štrimpl do Prahy 60 metr. centů
obrovských jahod ročně a není pochyby, že bude
spotřeba pražská ještě větší.
A nyní k polím! Dvůr Chlistov má pole na sva-
hu proti straně polední. Pohled na pole ta nás již
z daleka překvapuje. V hořejší poloze má p. Strimpl
na třech velikých polích 18 druhů jahod, jeden druh
lepší druhěho. V poloze dolejší jsou pole malinová,
upomínající z daleka na vinice, obraz polí malino-
vých je však malebnější, ježto špalírová kultura mali-
nová lépe oku lahodí. V polích jahodových stojí dre-
věné boudy, po americku konstruovaně.
Krám
Chlistov
Dvůr
Praha
27
article
Pole jahodová mají nyní svoji saisonu. Srdce
plesá při vkročení do záhonů. Kam patříš, všady buj-
ná zeleň trsů jahodových a v ní přeplněno krásně
červeně svíticích jahod ve veliko.ti velkého ořechu
až bramboru a celé pole z deleka již voní jemnou,
charakteristickou vůni jahodovou. Záhony jsou na
způsob záhonů u bramborů, ne však tak široka a vy-
soko vyoraně. V záhonech jest řada děvčat, jahody
sbírajících. Pan Štrimpl přívětivý a laskavý jeví ra-
dost z návštěvy naši a pilně vysvětluje nám postup
pěstění a popisuje své různé skvostné druhy a dává
každý druh ochutnávati. Těžko říci, která jahoda je
lepší. Všecky druhy voní a chutnají výborně. Jsme
na parcele, kde jsou sazenice dvouleté. Na takových
sazenicích jsou plody největší a nejhojnější. Tři metr.
centy jahod a i více seberou děvčata ráne, avšak do
bud smí přinésti pouze jahody úplně bezvadně. Sebe
méně zemí potřísněná anebo poškozená jahoda hází
se stranou na hromádky a p. Strimpl krmí tím —
vepře! Takových odhozených krásných jahod, na
které se člověku „sliny dělají“, zkrmi pan Štrimpl
čtvrt až půl metr. centu denně, jí ale za to v zimě —
jak tvrdí sám — výbornou šunku. Za veselého ho-
voru uvádí nás p. Štrimpl do jahodových bud. Trne-
me! Všecko olrhané ovoce je zde v koších a vkládá
se do 1-, 2- a i vícekilogramových dřevěných krabie
za dozoru paní choti pana Šlrimpla, kterou nám
p. Štrimpl předslavuje, a která svou laskavostía
vlídností svého chotě předstihuje! V boudě je oma-
mující vůně jahodová. Právě pracuje se s ukládáním
obrovských, krásných jahod, určených pro pana arci-
věvodu Františka Ferdinanda z Este do Konopiště.
Štrimpl
Šlrimpl
František Ferdinand
Est
28
article
Tento vyznamenal pana Štrimpla dva lny pred naším
příchodem svou návštěvou. Pan arcivévoda provázen
byl chotí svou a udivení jejich nad plantáží jaho-
dovou nemělo konce. Slíbil, že znovu na janodová
pole přijede se podívati, a je od té doby, co jahody
chlistovské viděl a ochutnal, denním odběratelem
jahod téch. Kde prodělal cestu kolem světa, tak mno-
ho viděl a tak krásné dílo o svých cestách vydala
je pohledem na jahodová pole chlístovská příjemně
překvapen, dává nejlepší svědectví o tom, jak skvost-
ný jest pohled na sklízeň jahodovou. Dobře, když
tak vysoce stojící, vznešené a neomezený vliv mající
osobnosti všímají si nových odvětvi hospodářských
a mají pro zemědělství zájem.
Pan Štrimpl vybízi nás k další prohlídce. Ne-
chce se nám z „boudy jahodové“. Jahody jsou tak
vonné, tak krásné a také tak chutnél
Prohlížíme pole, kde jsou letošní sazenice, které
pro úrodu na příští rok určeny jsou. Je to pole roz-
košné. Sazenice jsou jako salát bujné a zelené
Z nich vyrůstají nyní právě trsy, z nichž příští vy-
sazování provedeno bude. Trsy ty na sazenice se-
sílené prodávají se ke konci léta.
Štrimpl
Jahoda
29
article
Bujné malinové výhonky i keře obdivujeme
Pan Štrimpl zve nás za čtyři neděle na saisonu ma-
linovou, na dobu sklizně zralých malin. Proto teprve
po tě době na bližší popis kultur malinových se vrá-
tím. — Mile ubíhá hodina za hodinou, bliží se po-
ledne. Vracíme se k obydlí p. Štrimpla, který nám
představuje v „kultuře jahodové-vzorko-
vé“ svého 86 roků starého strýce, který ještě celý
den zde činně mešká. Co jsme viděli v polích jaho-
dových ve velkém, vidíme zde v malém. Pan Štrimp
seřídil si u samého stavení zahrádku s osmnácti zá-
hony. Na každém záhonu pěstuje jeden druh svých
vzácných jahod. Je to jeho výkladní skříň pro ty
kdož se v rychlosti na různé druhy jahod podívati
anebo dle druhů jahody koupiti níní.
S přívětivou tváří blíží se k nám choť pan
Štrimpla. Víme, co má za lubem, neboť z daleka za-
znivá „klinkálek“ a vyzvání někde poledne ve ves-
Jsme pozváni k obědu. S potěšením pozvání při-
jímáme. Víme, že to jde od srdce! Těšíme se na vzán-
ný požitek, který jest nám slibován a který je nán
úplně neznám: „jahodové knedlíky“. Konečně p
bohatém pohostění přicházejí tyto knedlíky na stůl
Které české oko by se nezalesklo při hlášení hospo-
dyně, že jsou k obědu švestkově knedliky, neřku-l
„knedliky jahodově“.
Pochutnali jsme si znamenitě a dovršeno bylo
naše lukulství ještě, když nám p. Štrimpl nalil vý-
tečné, vlastní rukou přip-nvované víno jahodové.
Neznám lepěího a lahodnějšího vína. Nad to pok
vino to má silné a příjemné aroma jahodové.
Výlet se nám, jak náleží, zdařil a pohnuti opu-
nici.
Štrimpl
Mil
Štrimp
30
article
stili jsme Chlistov. Na p. Štrimpla a choť jeho a =
na jahodová pole nezapomeneme. Těšíme se na skli-
zeň polí malinových!
Podolknouti sluší, že p. Šírimpl vyrábí nejen
popsané vzácné víno, ale i kompoly přírodní, nepa-
dělané beze všech chemických přísad. O balení jahod
a transportu jich do Prahy povím příště
Naskýtá se otázka: Nebylo by dobře pěstování
takových janod rozšířiti, opatřiti kapitál a zříditi
výrobu kompotů jahonových, jahodového vína a ji-
ných vzácných jahodových a malinových výrobků ve
velkém? Český podnik mohl by tu vyniknouti, lid
by našel obživy a český kapitál našel by zde do-
brého zúročení a podnikavý člověk našel vy svou
odměnu, která mu přísluší.
Chlistov
Praha
31
article
E. Sláma,
e. k. okr. zvěrolékař v. v.
E Sláma
32
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
Soulěž Č. K. A. a Č. K. M.
Jako výsledek mnohých debat o řádu soutěže,
konaných za předsednictví arch. Jana Heberla, mů-
žeme dnes předložiti čtenářstvu tyto zásadní body
řádu: Soukromníci mohou hlásiti všechny známky
bez rozdílu, továrny a zástupci však toliko stroje
známek, jež mají továrnu nebo řádné zastupitelství
v Rakousku. Připuštěny jsou toliko obchodní
typy: jiné naprosto nebudou připuštěny a mohou
i během soutěže býti vyloučeny. V přihláškách dlužno
udati vrtání, zdvih a počet válců motoro. Pořadatel-
stvo si ovšem vyhražuje právo dodatečně změřiti
průměr a zdvih válce. Oceňování sily motorů se děje
na základě průměru válců a křívky. Startující vo-
zidla budou rozvržena v motorky, v motorky s pří-
věsem, volturetty a vozy. Každě kategorii bude
předepsán průměr, kterého musí dosáhnouti, avšak
nesmí překročili. Posuzování faktického výkonu vo-
zídel se bude díti na základě loňských křivek, pokud
se týče větších vozů, bude posuzována stejnoměrnost
výkonu. Pro soutěž rychlosti akceptována křivka
letošní Herkomerovy soutěže s tou modifikaci, že
obsah válců v nich bude nahražen průměrem
válců a že křivka bude doplněna i pro motocykle,
Zejtra v pondělí o 3. hod. odpolední se sejde
závodní výbor, aby pokračoval ve svých pracích.
Heberla
Herkomerův
Rakousko
33
article
Targa Florio 1907.
Císařská cena v Taunu
: Grand Prix 1907.::
Targa Florio 1907.
Císařská cena v Taunu
: Grand Prix 1907.::
viezem
Francouzský ministr veřejných prací pan
Barthou pravil Nazzarovi:
„Blahopřál jsem vám už loní, když jste
v témže Grand Prix dorazil jako drubý. Dnes
jsem potěšen, vida, že jste dobyl prvého místa;
zasloužil jste ho, avšak doufám v revanche naší
industrie příštiho roku. To mi ovšem nepře-
káží, abych vám neřekl, jak vysoko cením
vnše vítězství, neboť predevším miluji
loyalní sport a rád vzdávám chválu
vitězství nejlepšiho.
Generální zastupitelství pro Rakousko Uhersko
Vídeň—I., Parkring 20.
Barthou
Nazzar
Rakousko
Targ Florio
Grand Prix 1907
Grand Prix
Uhersko Vídeň
Parkring 20
35
article
Zastupitelství v Praze: Fügnerovo nám. 5.
Zastupitelství v Praze: Fügnerovo nám. 5.
** Po Grand Prix francouzského
automobilního klubo. Řekli jsme již, že
Grand Prix byl nejdůležitější automobilní bitvou roku
1907. A také jsme to odůvodnili. Podavše i podrobný
obraz celého závodu, nemáme dnes než několik po-
známek k významu závodu, jenž vybojován na
dieppském okruhu. První nápadný zjev velké ceny
jest toto: konstruktéři zbudovali těžší vozy, omezil
spotřebu benzinu, a ejhle průměrná rychlost hodi-
nová nápadně vzrostla skokem; docílilť Nazzaro
118 km. 621 m. průměru, kdežto loni v Grand Prix
(ovšem mnohem delším, 1238 km) byl průměr 101 km
300 m, a dosavadní rekordní průměr (v Ardenách
1906) byl 105 km 900 m. Vozy jsou těžší, motory
méně potřebují a jsou přece r chlejší. A. C. de
France může býti spokojen se svým Grand Prix a
jeho řádem, který jest energickým krokem k pokroku.
Jest s podivem, slyšíme-li, že tato těžší chassis spo-
třebovala mnohem měně pneumatik než jejich lehčí
a měně rychlí předchůdci. Lví kořist urval turinský
dům Fial, jehož vozy jsme viděli v čele závodu
o štít Floriův na Sic lii, jenž dominoval v Taunu a
jenž do třetice všeho dobrého vítězí i u Dieppe.
Fügnerův
A C
Franc
Praha
Ardeny
Dieppe
Grand Prix
Grand Prix
km
36
article
Za 1800 zlatjch
Za 1800 zlatjch
12900
38
article
LAR EEET L M n
LAR EEET L M n
Sklad v Praze, Josefské náměstí
Cenu posledního vítězství zvyšuje okolnost, že
dobyto na francouzské půdě, na niž Irancouzský prů-
mysl automobilní dosud jan dvakrát byl ve vel-
kých závodech poražen: r. 1905 Vondřichem na mo-
torce Laurin Klement v Coupe Internacionale, jejíž
pohnulé dějiny dopsány loni v Pacově a letos Naz-
zarem na Fiatu. Žádná chvála a uznání úspěchu
není větší a cennější nad onu, kterou poražený
vydává svému vítězi. Francouzské žurnalistice dlužno
přiznati, že dovede nésti porážku svého průmyslu
s důstojným klidem a že má dosti odvahy vysloviti
hlasitě uznání sesterskému průmyslu italskému. Pan
C. Faroux píše v Autu v nazejtří bitvy: »Nazzaro
první na Fiatu, Szisz druhý na Renaultu, Baras třetí
na Brasieru; hle výsledek Grand Prix v jeho bru-
tální suchosti. Odvodíme ihned z tohoto Grand Prix
patřičné poučení; než bez váhání chci poukázati na
znamenitý, nepopíratelný úspěch dobytý Fiatem.
Mocní turinšlí konstruktéři znají nyní podivuhodnou
řadu úspěchů; bylo by chybou viděti v nich výsledek
šťastné náhody: trváme na tom prohlásili, že italský
vůr, který včera triumfoval nad strašným polem
francouzských uchazečů, byl nejlepší vůz, s výhradou
Durayova Lorrain-Dietrichu (vyloučen prasknutím
kuličkového ložiska v sebránce převodů; pozn. red.
»N. L.*) Měli jsme letos tři veliké závody: Targa
Florio, cenu císařskou a Grand Prix. V první jeto
s největším vrtáním, v druhé největším obsahem,
v třetí s nejmenší spotřebou.
Pro každý z nich bylo třeba po každé jiného
motoru. A Flat zvílězil ve všech třech skvěle. Md-
žeme říci, že je to pouze vítězství inženýrů ? Naprosto
nikoli. Je to především vítězství organisátorů. ve
Laurin
Klement
Internacionale
Durayův
Dietrich
N L
Praha
josefský náměstí
Pacov
Lara EEet L M
Fiat
Szisz
Grand Prix
Lorrain
Targ Florio