Strana 6. Číslo 208.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 31. července 1900

Z Bělehradu, 30. července. (T. k.) Po dojítí zprávy o smrti krále Humberta odebrali se dvorní maršál Nikolajevič a kabinetní tajemník Petronjevič do italského vyslanectví, aby tam z nařízení krále Alexandra vyjádřili soustrast. Současně zaslal král Alexandr v nejvřelejších slovech psaný soustrastný telegram králi Viktoru Emanuelovi a královně vdově Margheritě.

Hlasy listů. Z Vídně, 30. července. (T. k.) Veškeré listy vyjadřují svůj hnus nad atentátem v Monze. »Neue Freie Presse« praví, že smrt Humbertova vyvolá nejen v Italii, ale v celém širém světě hlubokou soustrast. Humbert byl nejlepším vlastencem Italie. List poukazuje na vznešené vlastnosti Humbertovy povahy. Rakousko Uhersko a Německo budou prvními mezi státy, jež projevují soustrast, neb jim byl Hum- bert věrným spojencem. — »Fremdenblatt« píše, že jest hrozno, že král, jenž nemyslil nikdy na sebe, nýbrž vždy jen na svoje povinnosti, král, jenž svou zemí byl milován a celým světem ctěn, zavražděn byl synem své země. — »Vaterland« praví, že lidská řeč nenalézá výrazu, kterým by tak hnusný zločin odsoudila. Z Vídně, 30. července. (T. k.) »Wiener Abendpost« pojednává o smrti krále Humbertaa praví: »Děsný zločin urval Italii jejího, celým svě- tem ctěného panovníka. Král Humbert byl svým ži- votem svému národu zářícím příkladem. V těžké době povolán jest princ Neapolský na trůn. Pak li on a jeho vznešená matka v bezměrném žalu pří- stupni jsou útěše, naleznou ji v pohledu na národ smutkem sjednocený, v bolestném účastenství celého vzdělaného světa. Hlouběji a pevněji nepociťuje se žal Italie nikde, než na našem císařském dvořea v rakousko-uherském obyvatelstvu; neb král Hum- bert těšil se v Rakousko-Uhersku veliké úctě a ucti- vým sympatiím jako rytířský přítel Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa a jako jeden z pevných sloupů trojspolku a jeho politiky míru.

Vrah Bressl. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Vrah Bressi jest člověk veliké postavy. Zdá se, že se po čtyry dni zdržoval v Pratu a pak v Boloni. Odtud přišel do Monzy. Dle doslechu přistane princ Neapolský, jenž z Pirea odjel do Baru, buď v Neapoli nebo v Brindisi. Ministři pojedou mu vstříc. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Rozhořčení nad vraždou a smutek obyvatelstva jest nevyličitelný. Město jest smutečně ozdobeno, obchody uzavřeny. V královské ville sloužena byla mše sv. Vrah jest ve vězení pečlivě hlídán a jeví veliký cynismus. Předzvěsti atentátu. Z Paříže, 30. července. (T. k.) »Temps« oznamuje: Italská vláda byla od 20. června rakou- skými úřady zpravena, že jistá tajná společnost usnesla se na smrti krále italského. Rakouské úřady zatkly tohoto dne v Pontafelu člověka, jenž prohlásil, že skupinou anarchistů vyvolen byl k tomu, aby krále Humberta zavraždil. Čtyří jtní panovníci jsou prý taktéž od anarchistů k smrtí od- souzeni. Člověk ten doložil, že jeho zatčení neza- mezí zavraždéní krále Humberta, neb na vše prý jest pamatováno a jiný soudruh ustanoven, aby zatčeného po případě nahradil. Od té chvíle kdy italský ministr vnitra obdržel depeši rakouské vlády, zvýšil bezpečnostní službu pro osobu králea Saracco podržel opatření, jež učinil jeho předchůdce. Král pozoroval však zvýšenou bezpečnostní službua žádal, aby nastala opět obyčejná služba.

ského komisaře v Šari, Centila, datovaný ze dne 28. dubna, jenž byl 28. července z Librevillu dále odeslán. Telegram oznamuje, že výprava v Šari spojila se s výpravami Foureau Lamyho a ně- kdejší výpravou Vouletovou, načež pod velením Lamyho odeslána byla výprava proti sultanu Ra- bovi. U Kusri udál se prudký boj, ve kterém velitel Lamy a setník Coin- let padli. Vojsko Rabovo bylo poraženo. Jeden střelec přinesl Rabovu hlavu do ležení francouz- ského Foureau opustil výpravu v Mandjase 14. dubna, tedy před uvedeným bojem a vrátil se přes konžský stát zpět.

Zprávy hospodářské. Význam Prvního řemeslnicko-živno- stenského sjezdu slovanských národností rakouských v Praze 1900. Byl nám zaslán tento přípis: »Řemeslníci a živnostníci! Ve dnech sv.-Václavských odbývati se bude v naší milé slo- vanské matičce Praze sjezd řemeslníků a živnostníků slovanských v Rakousku. Sjezd tento, nehledě k zá- važnému programu jeho, již tím bude míti významu nedocenitelného, že zde má se projeviti vzájemnost slovanská na poli praktickém. Sjezd položiti má zá- klad k mohutné organisaci živnostnictva slovanského, bychom lépe a vydatněji čeliti mohli útokům z dola i s hora na nás vedeným. Sjezd má spůsobem výraz- ným prokázati nevhodnost centralistického zákono- dárství ve státě tak různorodém, jakým jest Ra- kousko, a má domáhati se vhodné opravy jeho. Na sjezdu důkladně projednán bude nutný rozvoj škol- ství a vzdělání živnostenského, neb jen pokrokema prohloubením jak všeobecného, tak odborného vzdě- lání svého budeme s to, vyhověti rostoucím poža- davkům doby přítomné i budoucí. Důležitost odborné žernalistiky živnostenské bude na sjezdu prokázána a naznačeny budou cesty, kterými by se toto naše vlastní časopisectvo nejen ku svému, ale i ku pro- spěchu a rozvoji řemesel a živností bráti n ělo. Sjezd vážně uvažovati bude reformu úvěru maleživnosten- ského, úvěru, který dosud sílil toliko velkovýrobu na úkor a ubití malých živností, by úvěr tento stal se zúrodňujícím pramenem též pro drobnou výrobu malo- živnostenskou. Nad jiné však důleži tou otázkou obí- rati se bude sjezd náš, tož otázkou o pojištění živ nostníků ve stáří, a bude to velikým úspěchem nás

všech, jestli přičiněním sjezdu stane se nezbytnost za- opatření řemeslnictva ve stáří předmětem vážných studií a návrhů. Aby pak i závěrek byl uvědomělosti živnostnictva slovanského důstojným, chceme se po- kusiti o projekt, který sice už dávno byl hlásán a na poli literárním a duševním i pěstován, který také v politice a konečné i obchodní cestou byl navazován který však, nemaje opory v lidu samém, nemohl za- pustiti pevných kořenů, takže zůstal po dnes jen aka demickým problémem — zkrátka, chceme se pokusiti o to, aby vzájemnost slovanská přenesena byla na půdu praktické politiky hospodářské. Přátelé, živnost- níci slovanští! Přičiňte se všichni o zdar a lesk sjezdu svého, přičiňte se, by sjezd náš stal se výcho- dištěm lepší budoucnosti živností a řemesel, by byl naším zdarem, naší chloubou, a to navzdor a přes zlobu všech, kdož o vyhynutí stavu našeho usilují. Za sjezdový výbor: Jindřich Hartvich, Frant. Krato- chvíl, Jan Šafr. Stoupání vývozu chmele do Německa. Německo koupilo loňského roku z ciziny 68.352 me- tráky chmele a z toho od nás 63 950 metráků, tedy sedm osmin všeho do Německa dovezeného chmele. Roku 1898 koupilo Německo od nás pouze 38.882 metráků chmele. Spotřeba uhlí na státních drahách na rok 1901 jest ministerstvem železnic odhadnuta na 23,240.000 metráků. Státní dráhy topí většinou uhlím hnědým. Dosud mají státní dráhy na pevné smlouvy objednáno 12,500.000 q uhlí. Uhlí to bude státi asi 20 milionů korun, Čeho si má rolník o žních všímati. Všeobecně jest zvykem souditi podle žluté barvy slámy, že obilí zraje. Lépe však jest, kdy se díváme na zrno; k tomu účelu sáhneme na kterýkoliv klae, ohneme jej a vybereme z prostředka klasu jedno zrno.

Potom zrno to nožíkem v polou rozřízneme a sice na příč. Jestliže pod slupkou neb na příčkách nic zele- navého nevidíme, pak jest obilí zralé. Tuto zkoušku opakujeme na dvou neb třech jiných místech pole. Jestliže všude najdeme podobně zralá zrna, pak jest čas k seči. Zkoušku tu lze učiniti u každého obilí. U žita jest zkouška kratší, zlomíme-li lehce špičku zrna žitného o ostří nehtu. Moučka zralého zrna žit- ného jest lepkavá a dá se mačkati jako vosk. Když jest obilí zralé, jest přední starostí rolníka, aby se- hnal ke žním lidi, aby v čas obilí přišlo do stodoly. Veliké nebezpečí jest, když uhodí horka a obilí kva- pem zraje. Tu jest nemožno obilí v nejlepším oka mžiku skliditi. Zde je radno raději obilí dříve pose- kati, než ho nechati přezráti. Zde se však musíme míti na pozoru, abychom nekosili obilí, jehož zrno je dosud zelenavé. Čím více se hospodáři podaří obilí sklizeti v pravé zralosti, tím větší jest výsledek sklizně. Nesmíme kosením začíti velmi brzo, ale také rozhodně ne pozdě. Zde platí v plné míře: čas jsou peníze. Poněvadž posekané ebilí nelze hned svážeti do stodol, musíme se starati o to, aby obilí to nále- žitě vyschlo. Obilí musí po nějaký čas býti na slunci a na vzduchu. Při tom nesmíme zapomenouti, že je nutno posekané obilí chrániti před deštěm, krupobitím a mlhou. Kdo chce rychle obilí vysušiti, nemůže ho chrániti od deště. Kdo chce pozvolna obilí osušiti, může ho lépa před deštěm chrániti. První způsob jest hlavně zvykem u jarního obilí, které se- káme, na zem pokládáme a pak několikráte obracíme. Způsob ten jest rozhodně nejrychlejší osušení obilí.

Když je počasí stálé, není způsobu lepšího. Ale když je počasí nestálé? Zvláště máme li posečený ječmen, který jest velice choulostivý? Tu nejlépe učiníme, když posečené obilí svážeme a postavíme do panáků. Zde může 2—3 týdny státi. Vývoz fošen z Rakouska. R. 1899 bylo z Rakousko Uherska vyvezeno za hranice 47,352 058 kusů fošen. Největší část z toho šla do Francie. Vývoz fošen a bednářského dříví od nás do ciziny je tak silný, že domácím bednářům těžko jest sehnati bednářské dříví. I v tom směru rozhostilo se u nás chvilkové lupičské hospodaření a nikdo nemyslí na budoucnost. Mamon káže drancovati poklady přírodní, a když tyto jsou vydrancovány, pak je ze země poušt jak ukazují Kraňsko a Přímoří. Vídeňská peněžní bursa. Dna 30. července [Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97.55. Květnová renta 97 60. Rakouská korunová renta 97.20. Stříbrná renta 97 40. Rakouská zlatá renta 115.80. Uherská zlatá renta 115.4. Uherská kor. renta 90.85 Losy z r. 1860 celé 134 50. Losy z r. 1860 pět. 163 00. Losy z roku 1864 193 — Lo-y kreditní 384 00 Losy z roku 1854 170.00 Komunalní lonv 378 — Tisské losy 139.00 Turecké lesy 104.5). Úvěrrí akcie 665.00. Anglobanka 276 50 Unionka 554.00 Banka pro země rak. 413.—. Uherské kreditky 685.00 Bankovní jednota 492 00 stav pro úvěr pozem. 860 —. Unionky pražská —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov - Cerno- vická 526.—. Státní dráha 654 50. Lombardy 109.25 Št. Hr Köfl. —.— Severní dráha 6120 Severozáp. dráha 00 00. Pardubická dráha —.— Polabská dráha 460 00. Česká sev dráha — —. Buštěhradská A) —. Buštéhradská B) 1094.

Pražsko-duchcovské dráha —.— Duchc.-Podmokelská —.- Ústecko-Teplická 3040. Vídeň. tramwayky 288 00. Nové víd. tramwayky 272.—. Dunaj. paroplavba 748 —. Tur. tabák. rež. 287.50 Tov. na zbraně 335 —. Alpinky 451.50 Rim- Muráňské 516 00. Pražské železářské 1778. Záp.- české uhelné —.—. Sev. české uhelné —. Mostecké uh Česká montaní spol. 1225 Napoleony 19.33 Paříž 96 65 Londýn 242.80 Německá města 118.55. Ruble papír. 255. 50. Schodnica 1638. z Vídně, 30. července. (T. k.) Na klidnější uvažo- vání bursy o zavraždění krále Humberta, smýšlení jen na počátku chabější, další průběh a konec pevný za převláda- jícího ticha v obchodě — Eskomptní sazby 47/1% až 43/4. Pražská plodinová bursa. Dne 3) července 1v00.

Cena za 5 znopramů. Měna korunová. Obilí Pšenic váhy 6 80 v« na 1 hektolitr 7.80 8.50. Žito 70—74 kg. české 7.40—7 85. ječmen výběr 0.00—0.00. obyčejný 6.75 až 6.95. Oves bílý 6 35—6.40, obyčejný 6.20—6 30 Kuku- řice uerská 0.00—0.—, Seno lisované 3.50—3 70, nelisované 3.00—3.50. Sláma cepy mlácená 2.30—2 60, sláma ku stlaní 1.50—0.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O 30.00—00.00, č. 1: 29.00—(0.00, č. 2: 27 50—00.00, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23 50—00.00, č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 20.0)—00.00, č, 7: 18.00—-00.00, č. 8: 13.50—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I.: 24.00 n 00.00, c. II : 23 00—00.00, č. III.: 19.00—00.00, č. 1 V: 14.50—00.00. Pšeničné otruby 11 00— 00 00, žitné otruby 11.20—11 50. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 900 —10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.20—10.—, k vařen zelený 10.25 -11.50. Čočka 10.5) a 18.00. Zemčata k jídlu 0.00—0.00, k nálení líhu 0.00 a 0.00 — O lejnatá semena: Řepka 13.75 až 00.00. Mák 26.00—27 00. Kmín 30 60—32.—. Sušené ovoce: Švestky 19.03—22.00, hružky 12.00—24.—, křížaly 8 00 a 10.—. Jetelová semena červená —.00—00.—, bílá 00.— až 00.—. Sušená čekanka: 925—0 00.

Tolegramy. Z Berlína, 30. července. (T. k.) Čínské te- legrafní spojení mezi Šanghajem a Čfu jest pře- rušeno. Z Petrohradu, 30. července. (T. k.) Ruská telegrafní agentura prohlašuje zprávu, že kníže Petr Karaďorděvič nalézá se na srbských hra- nicích, za bezpodstatnou. Kníže zdržuje se se svými dvěma syny nyní v Cetyni. Z Cařihradu, 29. července. (T. k.) Srbský vyslanec Miatovič vyslovil včera v Yildizském paláci srdečný dík krále Alexandra za blahopřání sultanovo k jeho zasnoubení. Z Asmary, 28. července. (T. k.) (Telegram Agenz. Stephani.) Dle zpráv z Adis Abeby zemřel Ato Josef, zástupce něgušův, 26. června. Domnělý attentát na perského šacha. Z Paříže, 30. července. (T. k.) Dnes dopo- ledne rozšířena byla pověst o attentátu na per- ského šacha. Původem pověsti byl následující pří- pad: Mezitím co šach prohlížel vystavu pozoroval jistý člen družiny člověka špatně oblečeného, který jako všichni Peršané měl dýku za pasem. Člověk ten byl ihned zatčen a dopraven na policii. Francouzové v Africe. Z Paříže, 30. července. (T. k) Ministr kolonií Decrais obdržel dnes telegram francouz- Na dotaz z č. 203., existuje-li nějaké zákonité nařízení, dle něhož matriční list musí býti v té řeči vystaven, ve které výkon byl zapsán, odpovídá nám přítel listu, že se na takové nařízení dobře pamatuje, bylo podepsáno místodržitelem tehdejším svob. pánem Meczérym a otištěno v kurrendě b. konsistoře královéhradecké v leteoh padesátých. Nařízeno, aby mat iční výpis vyl věrným opisem ma- tričního zápisu v řeči, v jaké je matrika psána. Radí se také tam nebo někde jinde od bisk. konsistoře, aby k ušetření výloh za notářský překlad a legalisaci farář sám hned autentický překlad na témž listě dle potřeby připsal.

Listárna redakční. P. v Ter. První část zprávy již byla uveřejněna. — J. B. v Žel. Lúrdskou vodu dostati lze u p. Steinhausera knihkupce. Praha, Ferdinandova tř. Král. české semské dívadlo v Praze Národní divadle. V úterý, 31. července. 263. hra (3. čtvrt.) v předpl. Poprvé: Byl jednou jeden král. Pohádková komedie v 7 obrazech. Dánsky napsal Holger Drachmann. Pro české divadlo upravil Boh. Kaminský Hudbu složil P. E. Lange-Müller. Konec o 10. hod. Začátek o 7. hodině.