Dne 31. července 1900.

KATOLIOÉ LISTY.

Číslo 208. Strana 5.

Ze Šangaje, 28. července. (T. k.) Připluly sem tři další válečné koráby. Až dosud jest 2500 mužů v opevněních ve Wusungu a 3000 mužů jest v arse- nále. Nové vojenské posily očekávají se zde každou hodinou. Z Londýna, 29. červeuce. (T. k.) Listy uve řejňují telegram ze Šanghaje, datovaný ze včerejška, dle něhož z opatrnosti usneseno, aby francouzská osada byla opevněna. Na žádost francouzských úřadů převzal vedení prací velitel holandského křížníku Holand. Z Londýna, 30. července. (T. k.) »Reute- rova kanc.« oznamuje dnes z Hongkongu, že tam připlula rakousko-uherská válečná lď »Císařovna a královna Marie Terezie.« Ze San Francisca, 28. července. (T. k) Zítra odplují 4 batterie, 500 námořních vojákůa 300 náhradníků na lodi »Hankock« do Nagasski. Z Hongkongu, 28. července. (T. k.) Italská vlajková loď »Fieremosca« připlula sem.

Válka v jižní Africe. Telegraf dnes přináší překvapující zprávu o ka- pitulaci 5000 Boerů u Fourniesburgu. Vzdali prý se na milost a nemilost a je-li to pravda, pak ovšem sluší oč kávati, že válka brzy vezme konec, nebot síly Boerů jsou již tak mnoho ztenčené, že by po ta- kové ztrátě další boj byl úplné marný. Divno jest jen, že zpráva tak důležitá nepřichází od lorda Ro- bertse z bojisté, nýbrž z Reutterovy kanceláře z Kap- ského Města, dále že se nic nepraví o boji, který této kapitulaci předcházel a jistě lehký nebyl, jak musíme souditi ze zápasu generála Cronje a že tu dle te- legramu velitelem velmi značného boerského sboru byl generál dle jména sotva známý. Nelze tedy než oče- kávati, zdali snad ještě během dnešního večera ne- přijdou o té věci zprávy podrobnější. Bursovní ma- névr ostatně snad také není vyloučen. Z Londýna, 30. července. (T. k.) »Reut, kanc.« oznamuje dnes z Kapského Města: Pět ti- síc Boerů ve Fourniesburgu vzdalo se beze vší podmínky. Z Kapského Města, 30. července. (T. k.) Oněch 5000 Boerů, kteří se u Fourniesburgu bez podmínky vzdali, nalézalo se pod velením generála Brinslowa. Z Las Palmaru (kanárské souostoví, 30. čer- vence. (T. k.) Dopravní parník »Arundel Castle» při- plul sem dnes z Kapské osady. Veze 500 Boerů, vy- pověze ných od lorda Robertsa do Holandska.

K zavraždění italského krále Humberta. Hrozný skutek, vykonaný včera večer vražednou rukou v Monze, vyrušil z klidu veškerý svět a na- plňuje jej nejen hnusem a ošklivostí, nýbrž i žádostí po zaslouženém potrestání úkladného vraha. Píšíce o zločinu na úvodním místě, doplňujeme tuto nejprve ráno již stručně podaná data zastřeleného krále. Král Humbert narodil se, jak známo, dne 14. března 1844 v Turině z manželství krále Vik- tora Emanuela a královny Adelhaidy, rozené arci- vévodkyně rakouské. Již jako kralevič horlivě sú- častnil se organisace italské armády. Na trůn po- volán byl po smrti svého otce dne 9. ledna 1878. Panoval vždycky přísně konstitučně a přičinil se valně o uspořádání rozháraných financí italských. Byl, pokud se týče nejjemnější vzdělanosti, v pravdě vznešeného, ušlechtilého se chování pravým vzorem svého národa. Zrovna tak, jako jeho choť, královna Margarita, dcera vévody Ferdinanda z Janova a princezny Alžbětý saské, kteráž narodila se dne 20. listopadu 1851, a s kterou byl oddán 22. dubna 1868. Král Humbert byl rozhodným stoupencem troj- spolku a dbal při sestavování každého ministerského kabinetu toho, aby také ministr zahraničních záleži- tostí byl obhájcem trojspolku. Také v listopadu 1897, když c. k. ministr zahraničních záležitostí hr. G o- luchowski vykonal králi v Monze návštěvu, po- silněn byl přátelský poměr naší monarchie k Italii.

Král Humbert se těšil úctě a lásce svého ná- roda, ale stal se i přes to předmětem několika vra- žedných útoků. Již dne 17. května 1878 poranil jej v Neapoli kuchař Passanante. Nezdařený atentát an- archisty Pietra Acciarita (22. května 1898) zavdal podnět k vydání celé řady osnov zákonů, týkajících se zachování veřejné bezpečnosti a pokoje. Republi- káni a socialisté bojovali proti těmto zákonům tak úsilovně a vášnivě, že třeba že schválila je veliká většina sněmovny, nemohly přece jenom nabýti plat- nosti cestou konstituční. Nabyly platnosti teprve krá- lovským dekretem. Měly také za následek, že šílená anarchistická agitace byla silně obmezena. Protože však odpor ve sněmovně proti nim neustával, byly letošního jara zrušeny. Král Humbert odjížděl vždycky, když nadchá- zelo rostoucí parno v Italii, na královský, r. 1777

od Piermariniho zbudovaný Ietní zámek, ležící ve stínu rozsáhlého parku, severozápadně od města Monzy. Město Monza samo, ve kterém král Humbert včera vydechl duši svou, leží v provincii milánské na řece Lambas a má na 30.000 obyv. Bylo kdysi resi- dencí longobardských králů. V klášterním jeho ko- stele chována je také železná koruna těchto králů, kterou také později byli korunováni králové italští. Strašlivá zvěst o zavraždení krále Humberta stihla jeho syna a nástupce, prince Neapolského, nyní krále Viktora Emanuela II. v daleké končině mimo vlasť. Nastoupilť před několika týdny se svou chotí Helenou, dcerou knížete černohorského, cestu po Východé, kteréž doposud neukončil. Nový král Viktor Emanuel II. na- rodil se dne 11. listopadu 1869 a jest od 24. října 1896 ženat s princeznou Helenou černohorskou, na- rozenou r, 1873. Mladí manželé až dosud súčastňo- vali se veřejného života jen málo. Žili jen soběa svým náklounostem ve Florencii a v Neapoli.

Z Říma, 30. července. (T. k.) Podle úřed- ního vylíčení spáchán byl atentát na krále Hum- berta v okamžiku, když v průvodu svého prvního osobního pobočníka, generálmajora conte F. Avogadra chtěl vstoupiti do povozu. — Podle jiných zpráv stal se atentát na krále mezitím co kráčel kolem šiku rozestavených těloevičných spolků. Již rána první zasáhla srdce a byla naprosto smr- telnou, ale také obě dvě ostatní rány ne- minuly se svého cíle, nýbrž zasáhly tělo panovníkovo. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Král Hum- bert, jenž přijel sem na pozvání výboru pro uspořá- dání veřejných tělocvičných zápasů o půl 10. bodině, byl nadšeně vítán od obyvatelstva. O půl 11. hod. konáno bylo rozdělování cen. Když král odjížděl v otevřeném voze z místa, kde veřejné cvičení bylo konáno, vypálilo neznámé individuum z nenadání čtyři rány z revolveru. Útočník byl ihned zatčen a jenom s těží byl zachrá- něn před vztekem lidu. Král byl zasažen třemi koulemi. Jedna zasáhla srdce. Dopraven byv do zámku, král skonal. Vrah udal, že se jmenuje Gaetano Bressi, že narodil se dne 10. listopadu 1869 v Pardu a že podle svého povo- lání jest tkalcem hedbáví. Prohlásil také, že jest anarchistou, že přišel z Ameriky, kde žil v Pater- sonu a že nemá žádných spoluvinníků. Spáchal prý svůj zločin z nenávisti, již chová k mo- narchistické instituci. Do Monzy přijel prý z Milána a sice dne 27. t. m. Z Monzy, 30. července. (T.k) Na tváři ze- snulého krále jeví se nírný úsměv. Oči jsou ote- vřeny. Mrtvola bude ihned vykropena a balsamována.

Z Monzy, 30. července. (T. k.) Komnata, ve které lékařové provádí balsamování mrtvoly krále, naplněna jest květinami. Královna složila csobně věnec na marách a zůstala klečeti u mrtvoly. Všemi prosbami nebylo možno přiměti ji k opuštění smu- teční jizby. Když královně bylo sděleno, že král jest ztracen, pravila plačíc: Je to největší zločin, jenž byl od století spáchán. Král Humbert byl dobrým loyál- ním mužem, jenž svůj národ nade všecko miloval a nikoho nechoval v nenávisti. Z Říma, 31. července. (T. k.) Hned jak došla brozná zvěst o zavraždění králově, telegraficky vy- rozuměl o tom předseda ministerstva všecky evropské dvory. Před palácem v Braschi, v němž rokovala na rychlo svolaná rada ministerská, stálo po celé hodiny nesmírné množství lidu. — Ze všech částí země do- cházejí projevy bolesti a rozhořčení nad spáchaným vražedným zločinem.

Z Říma, 30. července. (T. k.) Soukromé komnaty v kvirinále byly zapečetěny. Všecky brány kvirinálu, s výjimkou jedné, byly zavřeny. Členové diplom atického sboru odebrali se do ministerstva za- hraničních záležitostí, aby tam jménem svých vlád vyslovili nejhlubší soustrast. ž Vídně, 30. července. (T. k.) Již před 7. hod. ranní rozšířila se zde bleskurychle zpráva o haneb- ném zločinu, kterýž byl spáchán v Monze, nejkrá- snějším to letním útulku v Italii. Na italské velevyslanectví došla hrůzná zvěst teprve k 8. hod. ranní. Italský velevyslanec hr. Nigra dlí mimo Vídeň. Odebral se proto italský jednatel baron Franceschi do Bisambergu, kde br. Nigra pro- dlévá, aby mu oznámil hroznou tu událost. — Nej- vyšší hofmistrovský úřad, který obdržel zprávu o za- vraždění krále Humberta z Říma, odeslal tuto de- peši dále k nejvyššímu dvoru do Išlu. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Vévoda Janov- ský a princové z Acosty přijeli sem odpoledne. Z Říma, 30. července. (T. k.) Kromě již oznámených podrobností o zavraždění krále Hum- berta, není dalších zpráv žádných. »Giovas« prohla- šuje, kdyby nepřítomnost nového krále Viktora Ema- nuela trvala snad přes 48 hodin, že dle ústavy bude zřízeno krátké vladařství. Parlament buda svolán,

aby složil králi přísahu. Mrtvola krále Humberta bude převezena do Říma a pohřbena v Pantheonu. Ranní časopisy uspořádaly zvláštní vydání, ve k terém velebí veliké ctnosti krále Humberta. Král, jenž pro- jevoval tak veliké sympatie pro délnictvo, padl zrovna za oběť zločinu, od dělníka spácha nému. Časopisy připojují slova úcty a sympatie k no- vému králi. Z Římn, 30. července. (Tel.) V obyvatelstvu panuje veliké rozčilení. Všude vztýčují smuteční vlajky. Všecky obchody a krámy jsou zavřeny na znamení národního smutku. Poslední okamžiky krále Humberta. Z Monzy, 30. července. (T. k.) Když byl král poraněn, řekl: »Není to nic!« Kočár projel cestu od cvičiště ku královské ville ve třech minutách. Král ještě dýchal, když byl donesen do villy. Byl ihned uložen na lože. Lékařové přispěchali, ale král už do- trpěl. Když přišla královna a zvěděla, že jest mrtev, odehrál se srdcervoucí výjev. Pod veřejnou tribunou na cvičíšti nalezen byl druhý revolver. Manifest nového krále. Z Říma, 30. července. (T. k.) Úřední list uveřejňuje následující manifest jménem krále Viktora Emanuela: Povoláni na trůn vykonáváme smutnou povinnost, oznámti zemi strašlivé neštěstí, které náhle zničilo život krále Humberta Národ zasmušený v upřímné lásce k zvěčnělému nebožtíku a v živém pocitu oddanosti a poslušnost k dynastii bude, zatracuje hrozný zločin, naplněn hlubokou sous trastí pro úctyhodnou památku dobrého a vznešeného krále, jenž jsa chloubou svého národa, pokračoval v tradi- cích svého domu savojského. Shromážďujíce se v ne- ochvějné víře okolo vznešeného nástupce, dokáží Ita- lové skutkem, že ústava neumírá.

Soustrastné projevy vlád. Z Vídně, 30. července. (T. k.) Jeho Veli- čenstvo císař zaslal italskému velevyslanci vřelými slovy psaný soustrastný telegram a nařídil vedle toho telegraficky panu arcivévodovi Ferdinandu Karlovi. aby velevyslauci osobně soustrast jeho vyjádřil. Arci- vévoda Rainer zaslal z Velsu italskému velevyslanci soustrastný telegram. Dále kondolovali v italském velevyslanectví ministerský předseda dr. Körber, od- borný přednosta v ministerstvu zahraničních záležitosti hr. Šzecsén, ve Vídni přítomní členové diplomatickélo sboru, dvorní hodnostářové a členové zdejší italské kolonie. Z Pešti, 30. července. (T. k.) Ministerský předseda Koloman Szell zaslal italskému ministra předsedovi Saraccovi následující telegram: »Hlubcce dojaty a s velikou bolestí dovídají se Uhry o hnus- ném zločinu, kterým zahynul slavně panující král italský, věrný spojenec a přítel našeho vznešenéh krále. Tradicionelní sympatie a věrné přátelství, jež Uhry pociťují naproti Italii, zvýšují ještě velikost bo- lesti této. Račiž vaše Excellence přijmouti výraz bo- lestných pocitů uherského národa. Koloman Šzell. Z Paříže, 30. července. (T. k) Zpráva o zk- vraždění krále Humberta, která byla časně ráno rox šířena zvláštním vydáním listů, vyvolala zde bolestný dojem. Italský pavillon ve výstavě byl ihned uzavřen a vztýčena na něm smutečním florem zahalená vlajka na půl stěžně. Hned po příchodu smuteční zprávy dostavili se členové italské kolonie do italského vele- vyslanectví. Ministerský předseda Waldeck-Roussesu a ministr zahraničních záležitostí Delcassé odebrali se na zprávu o atentátu k italskému velevyslanci For- miellimu, aby mu vyslovili soustrast a hnus fran- couzské vlády nad zločinem a jej prosili, aby projev těchto citů oznámil italské vládě.

Z Paříže, 30. července. (T. k.) President republiky Loubet zaslal ihned, jakmile obdržel zprávu o zavraždění krále Humberta, králi Viktoru Emanuelovi následující telegram: »Tlumočím V. Vel. jednomyslné rozhořčení své země nad ba- nebným atentátem, kterýž oloupil Italii o její šle- chetnou nejvyšší hlavu. Presím V. Vel., abyste při- jati ráčil výraz mé živé sympatie a složil k nohám J. Vel. královny Margherety můj úctyplný hold a výraz mého nejúpřímnějšího účastenství.« Z Říma, 30. července. (T. k.) Depeše ze všech měst a obcí italských oznamují projevy vše- obecného a hlubokého smutku. Všude jsou obchody uzavřeny a vztýčeny smuteční prapory. Ve všech městech, jež mají vojenské posádky, vypalováno jest. v poledne 100 ran z děl. V přístavech hřmějí hro- madné výstřely z děl každých pět minut. Municipalita v Miláně vydala manifest, v němž pranýřován jest děsný zločin. Bursa a ob- chody jsou uzavřeny. V Římě jest projev smutku skutečně velikolepý. Také tam jsou bursa a všecky obchody a krámy bez výminky uzavřeny. Z Paříže, 30. července. (T. k.) Následkem smrti krále Humberta byly všecky oficielní slavnosti odročeny až po pohřbu. Na všech ministerstvecha veřejných budovách budou dnes a v den pohřbu vztýčeny smuteční prapory.