ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 7fa4cbf0-7675-11dc-92f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 34 celkem · entity: place 33, org 12, person 18, work 9
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělstvá
3 masthead
Obchod
4 masthead
Průmyal
5 masthead
Finančnictvá
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 241. ze dne 1. září 1907.
7 article
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 31. srpna. Co chvíli čteme v novinách stesky, že školami vzdělávaný a vychovaný dorost nenalézá zaměstnání. Jest pravda: školami odehovaná inteligence, odkázána na ostrý zápas o existenci, vzájemná soutéž stlačuje i zde podmínky, zatím co výhody běžné kariéry úřadnické nejsou již dávno v poměru k drahotní situaci a požadav- kům úřadu. Ale není hodně viny i na nás sa- mých, v oné jednostrannosti, která se zračí v výchově naší mládeže a v slepě přijímané tra- dici, která zná cestu do života pouze v dávno a dávno vytýčeném směru? Co následuje, stalo se v posledních dnech Výbor průmyslové organisace textilní podrobil, jak bývá zvykem a jak plyne z počátku pod- zímní sezony, zevrubné debaté situaci průmyslu tohoto. A tu konstatováno jednohlasně, že pa- nuje všestranný a cilelný nedostatek českých technicky kvalifikovaných sil, které by byly schopny převzíti vedení přádelen bavlny. Spolek v tomto směru má dosti značné a cenné zku- šenosti. Když se před třemi, čtyřmi léty česká podnikavost, odchovaná a zocelená v tkalcovství strojním, přenesla i na přádelnictví, které až dotud pokládáno za doménu německého kapi- tálu, a když tedy postoupili jsme zase o stupen výše, oetli se noví čeští přádelníci (a s nimi i několik těch, kteří již přádelny měli) před otázkou, jak opatřiti si schopné ředitelské sily. zatím arci jen pro technické vedení.
Praha
8 article
Otázka nebyla snadnou, protože německé řidilele přijati nechtěli a českých nebylo. Ne- zbylo tedy než vybrati ze závodů v Čechách se nalézajících těch několik mladších sil, které zde nabyly zkušeností a vykazovaly dostatečných znalosti a vědomostí, vyslati je za podpory spolku do Anglie, kde doplnily svoje poznatky. Počet kvalifikovaných byl ale velmi, velmi obmezen dnes ocitá se průmýsl náš před uvedenou otázkou opět. Ale potřeba jest mnohem větší než před několika lély. Proto, poněvadž se dělnietvo zá- vodů — i německému podnikalelstvu náležejí- cích — v českém kraji působících doměhá velm úsilně toho, aby v čele podniku stáli jednotlivei, kteři dokonale česky mluví a s nimiž tedy děl- nietvo přímo o svých požadavcích a potřebách promluviti může. Tím usiluje dělnictvo nejen o věc zeela přirozenou, nýbrž koná i velikou službu naší práci hospodářské vůbec, jdeť pěknou řadu závodů a o místa dnes velmi dobře honorovaná. Výsledkem úvah bylo, že usneseno dopsati příslušným stolicím obou českých technik, aby byl dorost strojních inženýrů na situnei tuto upozorněn, a současně naléhati zvýšeným úsilím na slíbené zřízení střední české průmy- slové školy textilní, poněvadž i v jiných obo- rech bavlnářského průmyslu bude třeba hojně kvalifikovaných sil a poněvadž i podnikatelé sami jsou na tom značně interesováni, aby jich synové mohli českým jazykem nabýti potřeb- ného vzdělání odborného pro vedení závodu.
Čechy Anglie
9 article
To znamená, že jednak jsou obory působ- nosti, které ponecháváme nekriticky německým silám (z valné části zahraničním), a že jednak nemáme skolství, které jest nutným předpokla- dem dalšího rozvoje českého průmyslu bavlnář- ského a textilního vůbec, poněvadž česká tex- tilní škola průmyslová je myšlena jako škol pro všechny obory výroby tkacké. Ale zároven jeví se zde v plném rozsahu moment pro nás velmi závažný. Bylo tak často a často u nás naříkáno na to, jak pevnými baštami germani- sace jsou závody německých podnikatelů v če- ských krajích. Není pochyby o tom, že tato ger- manisační činnost jest možna jen do jistých mezi (jest na př. pouze výronem slabosti parla- mentu, že železářskému kartelu umožněno vy- stupovati v místech závodů jeho tak bezohledně i národnostně) a že máme nejeden prostředek ji čeliti. Uvedené hnutí dělnické ukazuje na jeden z nich. Nesluší zapominati, že vyslovené němčici tendence těch kterých podníků jest za- časté pouhým důsledkem snah a názorů úřad- nictva — požadavek, aby úřadník ovládal přesně jazyk dělnictva, jest tak přirozený, že nebude s to žádný podnikatel, aby mu nevyhověl, po- něvadž konec konců se jedná o prosperitu výnosnost závodu, ullima ratio podniku. A tu se samozřejmě ukazuje potřeba, abychom se povolaným orgánem (na př. národohospodářským ústavem při akademii) rozhlédli, ve kterých obo rech výrobních nedisponujeme patřičnými silami, na moment tento příslušné kruhy upozornili a pracovali tiše k nápravě. Jest přece v zájmu naší věci národní, abychom svými lidmi zaují- mali vůdčí místa v závodech, nalézajících sev českých krajích. Pro zájem na obsazování úřadů veřejných nesmíme přece zapomínati na tuto závažnou okolnost.
10 article
Chceme-li skutečně pracovati ke svému ho- spodářskému povznesení, jsme přímo životně na tom interesováni, abychom měli dosti a do- brých odborníků pro podniky všech skupina typů. Pomocí těchto znalosti usnadněna bude i dráha podnikání českému, protože nebude pak nutno počítati — jak tak často se stalo — s ně- meckými řediteli, jichž interes byl tak často protichůdný zájmu českých lidí, kteří do pod- niku vložili své peníze. Jest tedy nutno klestiti a raziti nové dráhy výchovy našeho dorostu, třeba mu ukazovati na mezery, které jsou dány a ze kterých možno tě- žiti. Ale současně nesluší zapomínati na mo- ment další, nemálo důležitý. Jest možno býti na tomto místě upřímným a upřímnost zajisté nikdo nezazlí. Jest nepopíratelno — a každý znalec poměrů mi v tom dá za pravdu — že nejednou příčinou nezdaru anebo malého zdaru našeho dorostu jest nedostatek společenského cítění a chování. Nejde o pouhou formu, ale současně i o onu jistotu ve všech posicích, kte- rou dává znalost společenského vystupování zacházení. Čeští úřadníci ve Vídní začasté po- cítili tuto prostou pravdu. Jsme přece kulturním národem a nutno u nás konečně jednou rozbili předsudek, kterým tak trpěl zvláště náš dorost, předsudek proti společenské formě. Nerozumím
Vídeň
11 article
jí bezduché poklonkování a dandyovské strojen a opičení se (to, co se v Praze tak někdy na- zývá olegancí, jest komické a odporné zároveň, poněvadž svědčí o malé kultuře ducha), nýbrž onen veliký a krásný společenský takt, který charakterisuje na př. společnost anglickou. Slušně ustrojen — a nota bene i případně oble- čen, poněvadž takto dávám současně na jevo úctu k sobě i jiným — chci proste býti s po- třeby kulturního člověka; zachování. formy (mužné a vždy sebevědomé) umožňuje mi pří- jemný a účelný styk. Jsme prostě lidmi kulturn společnosti — důsledky toho jsou jasny. K této ušlechtilosti a mužnosti společenské má nám vychovati naši mládež nejen škola, nýbrž i spo- lečnost, jak tomu na celém světě. A zde jsme u kamens úrazu. Naše společnost dosud nemá tradicí a nemá kritiky. Posuzovala tak ráda své příslušníky dle toho, co dovedou utratiti, a ni- koli dle toho, co dovedou vydělati, dle toho, jak dovedou křičeti, a ne dle toho, kolik ducha, znalosti, vědomostí jest v jich hovorech. Tím tato společnost degradovala sama sebe a tak stalo se, že případy, jako nedávný vinohradský, podrývají z části. — ovšem nejednou ne- správně a nozaslouženě, poněvadž darebáci jsou všudy — její pověst. Jes třeba již konečně jednou vážně a upřímně pracovati k zvratu na- šeho cenění sociálního a povznášeli na výši úcty společenské jen ty, kdož toho zaslubují svou kulturou a svými liny. Pak bude milo ovšem bíti se za dosažení úcty společenské, poněvadž bude to čestno a mužno.
Praha anglický
12 article
Naše práce a všeobecné okolnosti obracejí k nám víc a více pozornost ciziny. To nám ukládá vážné povinnosti, poněvadž chceme býti přece něčím více než národopisnou specialitou, poněvadž chceme přece býti moderním národem s určitým — byť menším — významem mocen- ským. Dvakráte, třikráte upoutáme cizince uka- zováním toho, co jsme vykonalí, ale pak budeme již posuzováni dle kulturnosti svého života vů- bec, po všech směrech. A na to nutno mysliti.. V minulém týdnu obracela se pozornost naší bursy především k hodnotám ukládacím. Je to přirozeno vzhledem k tomu, že všude ovládla na trzích ukládacích hodnot vzestupná tendence. Při velice čilém obchodu i u nás kursy zpevnily. Jednány byly v prvé řadě zástavní listy našich zemských ústavů, avšak i obchod s ren- tami a obligacemi ústavů moravských a halič- ských byl čilý. Z hodnot dividendových jednány byly akcie Hospodářské ůvěrní banky za 382.— a podáváno bylo mimo jiné za akci tov. naorient. cukrovinky 250.— strojírny dř. Daňkovy 447.—, kolín- ské tov. na kávové náhražky 610.— I. čes. morav. strojírny 845.—, Živ- nostenské banky 241.—, čes. banky Union 240.50, Hospodářské, úvěrní banky 382.—, akc. směnár. spol. »Merkure 595.— až 600.—, Zajišto- vací banky K 150.—, Králohrade- ckého úvěr. ústavu 445.—, Pražské úvěrní banky 524.—, aniž by nalezlo se zbožl.
Daňkův Merkur Živa úvěrní banka Union 240.50
13 title
Příslušnost alkoholového koutingentu.
14 article Pokyn zemědělským lihovarům.
Pokyn zemědělským lihovarům. Nebylo a není pochyby, že ochranné opa- tření kontingentní v lihovarském zákoně z roku 1888 stvořeno bylo a výhradně platiti mělo pro lihovary hospodářské. V té době stála proti nim nečetná sice, ale velmi mohutná a rozpínavá skupina průmyslových lihovarů, zpracujících zvláště melasu a ovládající touto levnou výrobou rakouský trh lihový. Tehdejší finanční ministr ryuř Dunajewski z užší své vlasti dobře znal a pro celé Pře- litavsko správně vycítil nebezpečí hrozící země- dělské, mnohem dražší výrobě lihu a chtěl ji dvěma výhodami chrániti proti laciné nadvýrobě průmyslové. Navrhl pro zákon o spotřebn dani z lihu dvojí daňovou sazbu 35 a 45 zla- tých (nyní 90 a 110 korun) za hektolitr alko- holu s obmezením — kontingento vá- ním — levněji zdaňované výroby a s uvolněním nad kontingent o vyšší sazbě vyráběného alko- holu, jakož i kompensoval drahou práci drob- ných vinopalen hospodářských zvláštní boni- fikac! tím větší, čím menší bývá denní výroba, V předmluvě lihovarského zákona, *) vyda- ného nynějším sekčním chefem v ministerstvu financí, Edmundem Bernatzkým šlechticemz Treuwartu, jenž zvláště na zákonu tom praco- val a dosud snad nejlépe mu rozumí, dočítáme se o kontingentu následujícího vysvětlení: »Tím byl vytvořen systém kontingentace, která má nejen býti regulativem pro výrobu lihu vůbec nýbrž zvláště chrániti má před nadvýrobou hospodářské lihovarství zákonem beztoho ještě jinak podporované«.
Bernatzký Treuwart
15 article
Tato zřejmě vyslovená snaha minula se však pravým účelem vinou zemědělských liho- varů samých. Úhrnný kontingent pro království a země zastoupené na říšské radě byl původně vyčíslen na 997 458 hl. alkoholu; každý lihovar činíel na něj nárok měl vykázati průměrnou svou výrobu alkoholu z předcházejících tří let 1884/5 až 1886/7. Hospodářské lihovary dotud jen pauša- lované dle prostoru zapařovacího přihlásily patrně nejmenší svou výrobu obnosem 508.755 h. Že tomuto přiznání ve Vídni ne- bylo věřeno, vysvitlo hned při stanovení mě- řítka podělovacího, pro něž zemědělská výroba lihu byla započítána dvojnásobně s podl- lem 1,017.510 hl. Tento opravený odhad sho- duje se ku podivu s nynějším souhrnem kon- tingentním 1,017.000 hl., na nějž předlitavský *) Gesetze und Verordnungen über die Besteue- rung des Brantweines; druhé vydání z roku 1900 str. xli.
Vídeň 458 und Verordnungen über die Besteue
16 article
kontingent původní po převodu 19.542 hl. Uher od 1. září 1899 do 31. srpna 1908 by zvýšen. Průmyslové lihovary nemohly ve svém při- znání daleko od pravdy se odehýliti. V těch letech byla jejich výroba úřadně zjišťována kon- trolním měřidlem s tou jedinou polevou, že sil lihu byla jim veskrz počítána s 75%, a že tudiz jen ony závody úplně vše doznati nemusily. které vyráběly surový lih mnohem silnějsí (90—95). Takto bylo přece jen již dosti při- bližně vykázáno 452717 hl. průměrně roční výroby průmyslové, což se zdvojeným přiznáním zemědělským dalo souhra podělovacích měřitek rčt šdn 1,470 227 hl. alkoholu.
Uhry
17 article
Z konfingentu na 997. 458 hl. vymezeného bylo předem 30 (= 299 237 hl.) vyhrazeno lihovarům zemědělakým, a o zbytek 70 dělily se všechny lihovary v poměru při- hlášených souhrnů výrobních. . Na hektolitr při- znaně výroby průměrné vyšlo při tomto vše- obecném dělení O 475 kl., klerážto kvota vy- nesla průmyslovým Jihovarům. 214.998 hl. = 21.6 kontingentu. Zemědělské lihovary dostaly k tomu ještě z prvního dělení podll O 294, celkem tedy 0.769 na každý hektolitr dvoj- násobně započilané výroby čili . dohromady 782 460 hl. = 78.44 kontingentu.smznee Kdyby na počálku roků 1888, jak někter znalci a příznivei hospodářského průmyslu liho- varnického, mezi nimi zvláště tehdejší universitní profesor a pozdější finanční ministr dr. Joseí Kaizl, upřímně k tomu rádili, všechny zeměděl- ské lihovary v Předlitavsku byly přiznaly skuteč- nou svou výrobu v předešlých třech letech a ne- zatajujíce ani jediného hektolitru, s imposantním zajisté souhrnem byly se hlásily o celý kontin- gent alkoholový, nemusilo již tehdá dojíti k po- dělení lihovarů průmyslových a kontigent mohl úplně zůstati tém, pro něž původně byl určen — výhradně jen lihovarům zemědělským. Tehdejší opomenutí vymstilo se krutě na lihovarství hospodářském. Oněch 21 .6 procent, jež průmyslovému lihovarství jaksi z nouze — faule de mieux! — bylo přiřčeno, stalo se kame- nem úrazu při všem dalším dohodování se těchto dvou skupin výrobních. Potom bylo již těžko zemědělský podil 78.4 procent na úhrnném kon- tingentu zvýšovati zvláště když v kampaních r. 1888/9 až 1893/4 hospodářská výroba lihu, tenkrát s velikými obětmi jsouc spojena, značne byla obmezována a tím svůj nárok na předurče- nou výhradu kontingentní ještě více seslabovala.
Kaizl mieux Předlitavsko kontingent O 294
18 article
Jakmile však výrobní poměry počaly se lepšiti, vyskytly se první reklamace onoho cen- ného práva a čím dále tím důrazněji ozývalose opozděné sice volání, ale nepromlčené ždání; Alkoholový kontingent patři je lihovarům zemědělskýml Neunavným hlasatelem tohoto hesla byl liho- varnický spolek v Praze, pevně za tím cílem řízený předsedou drem. Bedřichem kn. Schwarzen- bergem. V četných poradách výboru, na sjezdu hospodářských lihovarníků v Táboře dne 16. srpna roku 1902 a při každé jiné vhodné příležitosti byl onen požadavek důtklivě akcen- tován a proti námitce velkoprůmyslu lihovar- ského, že kontingent r. 1888 jemu přikázanýa v nejhorších letech výrobních nezkráceně obhá- jený nabyl povahy stálého práva, celou zde vy- psanou historil odůvodňován. Nejvýmluvnějším zastancem kontingentní výsady zemědělské byl dr. Fr. Malinský, majitel hospodářského lihovaru v Přibyslavi, který ve výboru spolkovém, v po- radném sboru lihovarském a v anketách u min. financí onu výhradu houževnatě hájiti nepře- stával a již roku 1900 na sněmu král. českého vyvolal jednomyslné, i Němci uznávané usne- sení: Kontingent náleží výhradně lihovarství ho- spodářskému.
kn Malinský Němec Přibyslav varnický spolek v Praga
19 article
Kromě nepatrných posunů při opětném rozvrhování individuálných kontigentů dne 1. září 1891, 1894 a 1900 změníl se patrněji souhrn zemědélského a průmyslového kontingentu teprve od 1. září 1904 s platností do 31. srpna 1908. Pro nových 162 vinopalen hospodář- ských potřebný kontingent 60 469 hl. alkoholu byl vzat stejným dílem z dosavadního kontin- gentu zemědělského a průmyslového. Ubyl tedy jen v posledním souhrnu obnášejícím tenkrát 182.359 hl. = 17 9% celkového kontingentu zvýšeného mezitím na 1,017.000 hl. V běžícím čtvrtletí od 1. září 1904 mají lihovary zemědělské 862.786 hl. kont. = 84.89. průmyslového 154 214 hl. kontingentu = 15.2 úhrnem 1,017.000 hl. kontingentu alkoholového zmenšoval se tedy průmyslový podíl při třech rozvrzích s původních 21 6% ponenáhlu na 17.9 a klesl posléze najednou na 15.21, sou- hrnu předlitavského.
úhrn
20 article
Vůči rostoucí potřebě hospodářské a stále ztenčované kvotě průmyslové naskytuje se te otázka, je-li vůbec oněch 154.214 hl. e xi- stenční podminkou velkoprůmyslu lihovar ského jak s této strany i při 3—4násobné roční výrobě jeho bývá namítáno. Nejsprávnější odpověď dávají zajisté samy lihovary průmyslo- vé svými ciframi výrobními. Čtyřicet průmyslových lihovarů v Před- litavsku vyrábí průměrem nejméně tři krát tolik a lkoholu, kolik kontingentem dosud jest jim vymíněno. Pracování přes kontingent čili výroba tak zv. exkontingentního alkoholu řídí se cenou melasy a nezdaněnou spotřebou lihu k vývozu a k účelům technickým. Prvou regu- laci mají nyní melasové lihovary samy v rukou technická spotřeba roste tak utěšeně, že exkon- tingentní lih stojí teď skoro tolik, jak prodáván byl před několika málo lety lih kontingentovaný jenž dle daňového rozpětí má býti o 20 K dražší Za takových příznivých okolností podnět k ex portu téměř mizí, ačkoliv hamburský záznam ne- byl nikdy tak vysokým a světová spotřeba ne- byla nikdy pro náš lih tak hltavou, jako dnes. Velkoprůmysl lihovarský vyrábí teď z laciné melasy exkontingentní alkohol rovněž tak vý- hodně jako dříve lih kontingentovaný a doka-
21 article
zuje sám výrobním poměrem tohoto k onomu, že kontigent není již více »raison d'ětre« prů- myslové výroby lihu. K tomu několik číselných příkladů. Největším závodem toho druhu v Před- litavsku jsou melasové lihovary akciové spole- čnosti F. X Brosche syn v Libni (Praha-VIII a v Jestřebí na Moravě, mající dohromady 22.134 hl. kontingentu, ledy bezmála polovinu úhrnného kontingentu (47.582 hl.) všech 93 zemědělských lihovarů ve Slezsku. Libeňský lihovar vyrobil v kampani 1902/3 kontingentovaného alkoholu 18 523 hl. = 569 exkontingentního alkoholu 14.518 hl. = 44 celkem . . 33.041 hl. = 100 Jestřebský lihovar téže firmy vyrobil roku 1904/5: lonnoloegi kontingentu . . . . . . 6659 hl. = 479 exkontigentu . . . . . 7538 hl. = 539 celkem . . 14. 197 hl. = 100 Oba druhy výroby jsou zde skoro v rovno- Fischlova průmyslová drožďárna v Limer- sachu u Celovce vykazuje v roce 1905/6 tento poměr: kontingentu . . . . . 597 hl. = 11.59 exkontingentu . . . . 4607 hl. = 88.5 úhrnem . . .. 5204 hl. = 100 0 překročila tudíž ve výrobě svůj kontingent o sm krát. onn Pernhofský melasový lihovar v Dol. Ra- kousích, patřici mladoboleslavské akciové spo lečnosti lihovarské, vyrobil v kampani 1901/2 kontingent. slkoholu . . 3556 hl. = 9. 59 exkontigent. alkoholu . . 33.919 hl. = 99.59 celkem . . 37.475 hl. = 100 0 a přepracoval svůj kontingent 9.5 kráte. Oba lihovary téže společnosti mají 12. 540 hl., tedy bezmála dvakrát tolik kontingentu jako 20 hospodářských lihovarů v šestí alpských zemích (7030 hl.). Adlerův melasový lihovar v Genově uN Jičína přestoupil r. 1902/3 svůj kontingen dvanáctkráte, vyrobiv 2.531 hl. = 7.81, kontingentu 30.029 hl. = 92 27 exkontingentu
Brosche Fischlův Adlerův Libeň Praha Jestřebí Morava Slezsko Limer Celovec Dolo Jičín Jestřebský exkontingent
23 title
Z vídeňské bursy.
24 article
úhrnem 32.560 hl. = 100.0. Komu by nepostačovaly předcházející tř příklady na důkaz, že kontingentovaná výroba průmyslových lihovarů mizí proti 8—12kráte větší výrobě exkontingentní, tomu lze posloužiti doklady ještě pádnějšími. Dva průmyslové liho- vary provedly v posledních třech letech, tedy právě za platnosti posledního rozvrhu kontin- gentního makavý důkaz, že velkoprůmya lihovarok vbojo .. avla uvb r bez kontingentu. V tom období vznikly totiž dva nové lihovary melasové přes vý- slovnou zásadu císařského nařízení ze dne 16. července 1904, ř. z. č. 78, že takovým pod- nikům nedostane se žádného kontingentu. Počl- taly tedy jen s exkontingentní výrobou, jasné vidouce do budoucnosti, že oné výhody nikdy se již nedomohou. Grauerův lihovar ve Svinově (Schönbrunn) ve Slezsku započal pracovati dne 6. března 1906 a vyrobil hned v této kampani 1905/6 — 7040 hl. alkoholu beze všeho kontingentu. Wertheimerův lihovar v Pardubicích počal o rok dříve, vyrobiv v kampani 1904/5 — 12.287 a roku 1905/6 docela 16.299 hl. alko- holu exkontingentního. O obou těchto závodech, které beze vší naděje na kontingent pustily se do výroby lihu z melasy. jest všeobecně známo, že jsou řízeny prozíravými průmyslníky a že dobře pro- sperují.
Grauerův Wertheimerův Svinov Schönbrunn Slezsko Pardubice
25 article
Jestliže takovýmto nevyvrátitelným způso- bem byla prokázána možnost výhradně jen exkontingentní výroby v průmyslových lihova rech rakouských, vyplývá z toho přirozený dů- sledek, že zbývající kontingent průmyslový může bez ohrožení velkoprůmyslu býti vrácen původ- nímu svému určení, lihovarství zemědělskému kde naň čeká čtrnáct set vinopalen stat. kářských a rolnických. Hospodářští lihovarníei nebudou zajisté proti tomu, aby částečnou ka- pitalisací dosud ve třech stupních jim poskyto- vané bonifikace odškodněny byly ony průmy- slové lihovary, najmě drožďárny obilí zpracující, jež nevyráběly exkontingent jen za příznivé konjunktury, nýbrž ze skutečných důvodů exi- stenčních, nabyvše tím jakéhos práva k náhradě za výrobu méně výnosnou. Kde však převlád- ným poměrem exkontingentní výroby ke kontin- gentu sám výrobce doznal, že oné výhody nebylo mu zapotřebí a že by i bez kontingentu dobře se byl protloukl, tam nechť fiskální nůžky bez milosti ustříhnou nepotřebné třásně kontin- gentní okrasy průmyslové, a nechť již v blízkém rozvrhu dne 1. září 1908 užije se jich k vy- spravení četných trhlin v lihovarství země- dělském.
26 article
Proslýchá se sice, že vláda hodlá z této nepříjemné situace vyváznouti tím eskamotér ským kouskem, že neubliží jednomu ani dru- hému, nýbrž celkový kontingent 1,017.000 hl. prostě zvýší o 20.000 hl., totiž asi o množství alkoholu potřebné ku podělení nejnovějších 70 lihovarů hospodářských. Na povážlivost tohoto kroku bylo již upozorněno v 30. letošním čísle »Finančních Listů«, a naše poselstvo na říšské radě nemůže dosti důrazně býti varováno, aby k takovému dvojsečnému řešení svého souhlasu nepropůjčilo. Leží-li zejména agrárním poslancům na srdci, aby družstevní lihovarství trvale bylo zajištěno a hospodářský průmysl lihovarský u nás vůbec neklesal, potom zbývá jediná jen cesta: vrácení průmyslového kontingentu lihovarům zemědělským a vyrovnání ne- shod, jevicích se v dosavadním poměru vzděla- vatelné půdy ku přikázanému kontingentu.
30
27 article
Z Vídně, 31. srpna.
Vídeň
28 article
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Ve svém referátě v poslední schůzi generální ra- dy Rakousko-uherské banky prohlásil generální se- kretář Pranger, že zvýšení nároků na banku o 70 až 80 mil. korun oproti loňsku bylo zcela legitimní. že je důsledkem přirozeného rozvoje hospodářsk ých poměrů, a že odpovídá zcela rozmachu těchto po- měrů. Úsudek takový jest ovšem velice potěšitelný. ač zdá se nám, že ve svém velkém celku nepřináší zcela ničeho nového. Že v Rakousku jsme na po- slupu, je známo všem a ukazuje to především napjetí na trhu peněz. Od generálního sekreláře Rakousko uherské ban- ky bylo by bývalo zajímavějším zvěděti, v jaké míře na zvýšení nároků na její pokladny jsou zúčaslněny Uhry a v jaké míře toto uherské zvýšení nároků za- sluhuje v plném rozsahu název legitimnosti. Nebot některé poslední události v Uhrách a provázející je hlusy byly by rozhodně učinily takové sdělení velmi zajímavým. V květnu to byl pád košické spořitelny a v pc- sledních dnech opětně případ peštské ústřední záložní banky akc. spol., který obrátil pozornost hospodář- ských kruhů na poměry v Uhrách. Jak je všeobecně známo, má uherská úvěrová organisace svůj zvláštní ráz, který ji dodává především velký počet (na 800) malých akciových spořitelen, roztroušených po celé zemi. Význačnějšími známkami těchto spořitelen jest nepatrný kapitál (průměr 250.000 K, u většiny mno- hem měně), nepoměrně velké vklady a nepoměrně k tomu odvážné obchody. Spořitelny účastní se čile průmyslového ruchu — klerý v Uhrách není všude a vždy zdravý — a ukládají většinu získaných vkladů do směnečného materiálu, většinou pochybné jakosti.
Rakousko Uhry banka akciový . společenský
29 article
Jsou to namnoze směnky, prodlužované po řadu let. zatím z části bezcenné, které udržují spořitelny jen k vůli dosažení velkého portefeuillu. Není divu, že tu a tam rozevře se závoj a dává nahlédnouti do taj- ností uherského finančnictví. V posledních dvou le- tech nastal v uherském spořitelnictví a záložnictví čilý ruch. Nové takové trpasličí ústavy povstávaly jako houby po dešti a staré zvyšovaly svůj kapitál o nových několik desettisíc, aby stupňovaly svou důvěryhodnost. Zdá se, že zvláště v Pešti je pro tyto ústavy kyprá půda. Dnes skorem v každé peštské ulici nalézá se taková malá banka nebo úvěrní spo- lečenstvo, které má „sloužiti zájmům malopodni- katelů“. Dokud peníze byly laciné a větší ústavy snadno mohly eskontovati směnečný materiál těchto malých bank a společenstev, byly obchody jich skvě- lé a tyto ústavy mohly rozšiřovati obor své působ- ností i na Rakousko. Avšak jakmile nastal nedostatek peněz, změnil se stav věcí ihned. Jak dopisovatel „Frkí. Ztg.“ praví, stalo se vodnoho dne, že Rakou sko-uherská banka vrátila několik většími bankami podaných jí společenstevních směnek, které byly vel- mi pochybně jakosti. Je-li pravdou, že mezi nimi byly směnky až na 40.000 kor., podepsaně bankovními sluhy, jest to úkazem velice karakteristickým pro zdravost poměrů v uherské úvěrní organisaci. Že situace není tam nikterak přízniva, dokazují dvě věci. První jest, že velké uherské banky byly nu ceny značně omeziti reeskontní úvěr malým ústavům a nevzaly-li ho některým úplně, bylo to z toho dů- vodu, že by tím snadno způsobena byla všeobecná krise. Nyní dějí se porady, jak by se tato nepříjemná situace dala změniti bez násilných opatření. Zdá sej. že dojde k likvidaci řady malých peněžních ústavů.
Frkí Raka Pešť Rakousko
30 article
Druhým symptomem obtížné situace v uherském po- niciví jest požadavek s různých stram nronáčený aby vladá, rěsp. ministershvo financí vypomehlo státními hotovostmi trhu peněz. Na vládu obrátil sa o zapůjčení větších obnosů také Zemský svaz úvěr- ních společenstev. O této žádosti dosud nebylo roz- hodnuto. Poloúřadně pak bylo oznámeno, že vláda vypomahá trhu peněz již po delší dobu. Ovšem může přenechávati své holovosli jen ústavům prvého řádu jak zasluhují peníze poplatníků. Tomuto prohlá- šení vlády lze ovšem věřiti. Uherská vláda je v úzkých a přátelských stycích a uherskými bankami a nad to záleží ji mnoho na tom, aby se udrželo zdání solidity při všem, co se v Uhrách děje. Pro naše finanění ústavy otázka je značné důležitosti poněvadž uherské malé peněžní ústavy zaplavují také Rakousko svým směnečným materiálem. Bude zajímava statistika příští výroční zprávy Rakousko- uherské banky o účasti Uher na eskontu banky — ovšem, vyhoví-li správa banky všeobecnému přání, především v Rakousku projevovanému, aby toliž udá- ny byly obnosem nejen směnky v Uhrách splatné, ale i směnký v Uhrách podané. Bude pak zřejmo, pokud zvýšení nároků na banku vyplývá z legitim ních potřeb rakouského hospodářství, anebo z měně legitimních potřeb uherské úvěruchtivosti.
Uher Uhry Rakousko uherský banka všeobecný přání
31 article
Minulý týden byl pro všecky bursy týdnem zo- tavení. Trh peněz jevi náhle ulehčení, o kterém ovšem nesnadno je říci, jak dlouho potrvá. Srpen v jiných lelech míval sazby diskoniní nižší, než sou dnešní a přece — tyto sazby považují se za ulehčení. Ukáže se zajisté brzy, zda změna situace na trhu peněz nebyla přeceňována. Bursy ovšem toto dočasné zlep- šení přijaly rády a na všech jeví se nyní jakési zota- vení. I na burse vídeňské, kde skorem všecky před- nější hodnoty získaly na kursu. Na trhu hodnot dopravních uplatnilo ce opěl jednou kouzlo sestátňovací akce. Na pověsti o urych- leni sestátňovací akce rozvinul se čilý obchod s akci- emi státní dráhy a oběma severozápadní dráhy —a bursa opěl zapomněla na své obavy o to, jak bude stát tyto dráhy sestátňovati. Také akcie jižní dráhy byly velmi pevny. Akcie bankovní získaly tentokráte zasáhnutím Pešti. Na úhradné koupě uherské spekulace stouply akcie obou úvěrních ústavů a zvláště akcie uherských bank, v prvé řadě Uherské hypoteční banky a Peštské obchodní banky. Avšak také ostatní rakouské akcie bankovní byly velice povny. Teprve koncem týdne nastala jakási stagnace. Na trhu akcií průmyslových zěslávají nadále v popředí akcie železářské a uhlářské. Přes to, že z Ameriky nedocházejí o trhu železářském zprávy příznivé, udržují si u nás železářské hodnoty své pevné smýšlení. Akciím uhelen přirozeně prospívá stálé zvyšování cen uhlí na všech stranách. Trh rent byl poměrně pevný a dlužno podo- tknouti, že to byly tentokráte uherské renty, které během týdne na kurvu získaly, kdežto rakouské uhá, jily jen své kursy z předešlého týdne. Důležitější kursové variace v minulém týdau se- znati lze z tohoto sestavení:
Bursa Pešť Amerika uherský banka Peštský obchodní banka
32 article
31. srpna 24. srpna 96 10. 96.15 115.40 114.70 109.30 109 60 92 50 92.05 182.— 180. 75 637.— 627.76 421.10 418.75 746.— 733.— 529..50 526.— 1004.— 995.— 240.— 240.— 658 45 639 50 155 40 152 50 423.— 413.— 1048.— 1059.— 991.— 987.— 471.— 458.— 589.50 584.50 541.50 523 25 2605.— 2572.— 733.— 720.— 480.—
33 article
Rak. korunová renta . . Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky Banka pro země rakouské Uherské kraditky . . . . Bankovní jednota . . Pozemkový úvěrní ústav Živnostenská banka Společnost státní dráhy. Jižní dráha . . . . . .. Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . . Alpinky
ústav živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica
34 article
492.— 240. 62 240 8 117 42