ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7f6be1a0-7675-11dc-9d04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 50, person 46, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVK
2 masthead
V Praze, v neděli 1. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 241.
4 masthead
Mtote
5 article
Na ranní a odpol. HIsty předp lácio ass v Praze v adeaintstran setert lta . . . . 8 K — s Jreji čenášken řse. . . na čtnit Lta . . . . 7 K 60k va slialkíchi , K mo na miřskr . Pešton : ni : . . . s o s drojí zísllkee a piě n . . . . 11 K so
Praha
6 article Dnešní čislo pre Prahi le o 18 stranáck
Dnešní čislo pre Prahi le o 18 stranáck K doplňovací volbě poslance na radu říšskou pro 10. volební okres Král. Vinohrady I. čásť doporučuje se na základě návrhu důvěrníků pan
Král
7 article Václav Karbus,
Václav Karbus, ředitel nemocenské pokladny Nověho obch gremia král. hlav. města Prahy na Král. Vinohradech (Volba koná ze dne 17. září t. r.) V Praze, dne 30. srpna 1907. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné.
Karbus Král Praha národní strana
8 article Před těžkými zápasy u nás jinde.
Před těžkými zápasy u nás jinde. Jako u nás, v království českém, tal i v zemích sousedních, na severu i jihu od hranic českých — v Prusku a Dolních Rakousích otřásají se zpuchřelé zpáteč nické a křivé volební řády sněmovní ve svých kořenech. Duch času mocným proudem veřejného mínění podrývá břehy staré feudální nerovnosti občanské, v nichž jsou zapuštěny, takže dlouhého trvání již míti nemohou, že neodvratný jich pad jest pouhou otázkou dozírného času. Ale jaké stromy na jich místě vsaditi se mají, o tom není ještě nikde rozhodnuto, nýbrž o to se vedou a ještě po- vedou více méně tuhé a těžké zápasy jak u nás, tak v Dol Rakousích, tak i v Prusku. Který z nich bude asi nejdelší a nejtěžší? A která z těch tří zemí bude se svou vo- lební opravou posléze nejsťastnější? Obáváme se, že to nebudou naše Čechy! Na pohled nejlepší vyhlídky kynou vo lební opravě v Dolních Rakousích, kde na sněmu vládnoucí strana křesťansko sociální jest v takové síle, že odpor velkostatkářův nestačí, aby zmařil návrh zemského výboru dolnorakouského na — odstranění kuriatního zřízení a na zavedení všeobecného přimého hlasovacího práva beze všeho censu. Tu kláde jedinou překážku vláda Beckova která hledí kuriátní rozdělení vo ličstva udržet k vůli zachování velko- statkářské kurie na sněmech zemských tedy v zemích potírá princip, za nějz sama zápolila při volební opravě říšské.
Čecho Prusko Dolní Rakousy Dolo Rakousy
9 article
Důvod její zní, že prý sněmové zemšíí nejsou toliko sbory zákonodárnými, nýbrž i správními, pro kteréž prý všeobecné rovné hlasovací právo se nehodí! Jménem tohoto důvodu zamítla právě usnesen sněmu království dalmatského jenž první v Rakousku rozhodl se pr všeobecné rovné hlasovací právo. Rádi by- chom viděli obličej toho politika švýcar ského nebo severoamerického. jemuž by pan ministr Beck přišel s tímto svým důvodem. Právě v těchto zemích nej širší samosprávy občanské osvědčuje se od sta let všeobecné rovné volební právo ob čanů při volbách sborů samosprávných od obce až po státní neb kantonalní sněmy beze vší závady. — Zůstane-li tedy sněm dal matský neohroženě pevným a přijme-li též sněm dolnorakouský přes odpor vlady návrh svého zemského výboru na všeobecné rovné hlasovací právo — tož jsme žádostivi, jak dlouho bude moci vláda na svém nedůsled- ném, právně i politicky tak slabém stano visku kuriátním setrvati i obstáti, aby ubájila privilegia jednotlivým třídám
Beck Rakousko
10 article
společenským, zejména šlechtě a velkostatku na sněmech, když je sama roztrhala pro ústřední zastupitelstvo říše, jejíž základní zákon státní stanoví lapidárně: »Před záko- nem jsou všickni občané rovni.« — Žajímavý jest zápas za opravu voleb ního řádu pro dolní sněmovnu pru skou, kterýž svým stářím jako svou zpá tečnickou zabořilostí podobá se velice Schmer lingově oktrojírce, ba v leckterém ohledu ještě ji překonává. Pochází z r. 1850 a za- kládá se na censu i roztřiďuje za obmyslem nadvlády živlův konservativních občanstvo dle jeho daní na tré tříd.
dolní sněmovna
11 article
Sněmovna pruská má 433 členů vole ných nepřímo na pět let všemi plno letými (24letými) mužskými občany pruskými bydlícími aspoň půl roku v místě a nepozí vajícími podpory chudinské. Občané titc roztříděni jsou podle výše daní svých na tré třídi volí jich vždy 250 veřej ným hlasováním jednoho volitele kteří pak ve 256 volebních okresech vol poslance. Volitelným jest každý plnoprávný mužský občan pruský, čítající nejmén 30 let. — Nuže, tomuto trojtřídnímu nešvaru, to muto nepřimému a veřejnému hlasování volitelův má býti konečně v Prusku odzvo- něno. Dávno pruští liberálové, ba i kleriká- lové, — nade všecky pak arci pruští sociáln demokraté brojí proti zpátečnickému tomu volebnímu řádu, poznamenávajíce jej za ne snesitelně haraburdí pod sluncem XX století Jak strana liberální, tak i strana středu mají ve svém programu souhlasně se sociálním demokraty požadavek všeobecného rovného přímého a tajného hlasovacího práva pro pruský sněm, odvolávajíce se k tomu, že říšský sněm německý již po 36 let na základě prineipu toho se volí a dobře zájmy celé německé říše opatřuje. Naproti tomu však arci konservativní strana pruských jun kerův zuby nehty se rovnosti volebního práva vzpírá a v sobecké nepřístupnost vůbec každoukoliv opravu starého řádu vo- lebního pro sněm pruský rozhodně zavrhuje.
Prusko
12 article
Tím ociťuje se německý kaneléř Bülow v nemalých rozpacích. Dávno-li tomu, co vyhrál veliký volební boj při říšských vol- bách proti sociální demokracii, jakož i proti klerikálům za heslem ali anee liberálův s konservativci. A nyní se mu to v Průsku rozstupuje jinak: na jedné straně liberálové, klerikálové a sociální demokraté pro všeobecné rovné hlasovac právo, na druhé konservativci zuřivě proti němu. Kterak si tu pomoci? Posud se nevyslovil; ale proslýchá se. že za nedlouho vylasí se s předlohou vo- lebního řádu, která sice odstraní neu dr žitelný trojtřídní kuriátní sy- stém i s jeho nepřímým volením ústním hlasováním volitelův a zavede všeobecné, přímé hl asovac právo, avšak nikoliv rovné, nýbrž plurální na způsob belgického systému. Doufá, že pruští liberálové i kleri- kálové v obavy před sociáln demokracií rádi s výhradou svého pro- gramového slanoviska přimhouří obě oči — ba že i konservativci s ním se smíří, a na konec i sociální demokraté se vybouří a řeknou si: lepší malá splátka, nežli nic,a přijmou zatím za vděk s několika poslanci ve sněmovně pruské, jako vzali ve sněmovně bavorské (s 20), v hamburské (s 19), v brem ské (se 17), ve virtemberské (s 15), v baden ské (s 12), v hessenské (se 7) atd)
13 article
Sejde tedy v Prusku na tom, jak pevně a věrně strany liberalní, klerikální a sociálně demokratická vydrží při praporu všeobec- ného rovného hlasovacího práva oproti vládě a konservativcům, čili se v hodině rozhodné — rozkolísají a různo rozejdou. Na sjezdu štutgartském vůdce německé sociální demo- kracie zapřísahal se, že povedou stranu svou v Prusku a v Sasku do nejrozhodnějšího boje za všeobecné rovné hlasovacího právo, avšak mínili tím nepochybně toliko bo volební, poněvadž všeobecnou stávkou ani velikými pouličními demonstracemi, po vzoru vídeňském — nebrozili. Na straně liberální a klerikální však zdá se, jakoby bojovnosti ubývalo i uvažovalo se, radno-l dopomáhati téže sociální demokracii k ví tězství v Prusku, proti níž se bojovalo ne dávno v celém Německu?
Prusko Sasko Německo
14 article
Buď jak buď, jedno však jest jisto, že kuriátnímu čili třídnímu voleb- nímu systému dává se výhost jak na sněmu dolno rakouském a dalmatském tak i v sa- mém Prusku, že tedy současně na severu i na jihu od nás systému tomu kořeny se podtínají — kdežto u nás pohříchu dosud nejen vláda a velkostatkáři, ale i Němci na kuriátním systému houževnatě lpějí a jedině 98 poslanců českých mezi 242 pro všeobecné rovné hla sovací právo se vyslovuje. Zde tedy bude boj tím těžší a úpornějši, povážíme li, že nad to oprava volebního řádu pouze tehda možna jest, když je ve sněmovně přítomno 180 poslancův, z nichž 120 vysloví se pro změnu. Potřebuje tedy buď 70 Němců nebo 70 velkostatkačů ze sněmovny vyjíti, aby každé usnešení o změně volebního řádu bylo znemožněno. Za těchto okolností bude dle všeho zá pas poslanců českých za spravedlivou demo kratickou opravu volebního řádu pro sněm království českého ze všech asi nejdelším nejsvízelnějším a nejtěžším. Avšak za to tím krásnější a čestnější bude kdys konečné vi tězství spravedlnosti, práva a pravdy u nás
Němec
15 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. Z Lublaně. (Sjezd slovinského studentstva.) Velký sjezd slovinského ná- rodněradikálného studentstva konati se bude v Celji od 5. do 8. záři. Ze Lvova. (Železničná panama. Ze Stanislavova zmizel dodavatel železničnýcl potřeb Lejzor Vůl, žena jeho a syn Jankel Prchli bezpochyby do Ameriky. Zjištěno, že se Lejzor Vůl dopustil velikých podvodů při dodá- vání materiálu. Z Vídně přijela do Stanislavova zvláštní komise, aby případ vyšetřila, ale úspěch bude neveliký, protože zúčastněné osoby svedou vinu na úřadníky již ezemřelé. Zvláštní je, že dodavatelství pro dráhu bylo Lejzoru Volovi po- necháno i potom, když učinil bankrot a neměl úvěru za krejcar. Siebauer, starší inspektor dráhy, suspendován, že vedl špatně dozor. — (Sjezd rabínů divotvoreů.) V Sadové Višni koná se tyto dni sjezd rabínů divotvorců z celého Rakousko-Uherska. Místem sjezdu je synagoga, Předsedou sjezdu je rabín divotvorce z Prešpurku. Rabínů je na 500, mez nimi slavný rabín divotvorce ze Sadohory. Ne- přehledné zástupy fanatických Židů hrnou se se všech stran, aby viděli tváří v tvář svo „svaté“ muže. Rabíny přijíždějící na každé sta- nici vítaly davy židovské každého věku, po- hlaví a stavu. Nahromadění lidu je příčinou bá- ječné drahoty. Libra chleba stojí v Sadové Višn 15 kr., vejee 7—8 kr. Synagoga jest obklíčena řetězem žandarmů, kteří mají zabrániti, aby se
Jankel Žid Lublaň Lvov Stanislavův Amerika Vídeň Rakousko Uhersko Prešpurk Siebauer
16 article
a Hbsošán tonoěvon a teovilotlna noe
17 article
rabíni divotvorci a po jejich příkladě ostatní vě- řící neservali. Jeť mezi rablny i lidem židov- ským veliká různost. Jedni jsou starověrci, druzí liberálové. Vůdcem liberálů je dr. Levin z Re- do ,ssllež ozoležs án Z Krakova. (Zbití ruténští po- slanci.) „Czas“ dovídá se podrobností o vý- prasku, kterého se dostalo na táboru ruskýeh sedláků v Haliči ruténským poslancům dru. Levickému a dru. Bačinskému. Tábor, jak zná- mo, sešel se za tím účelem, aby profestova proti urážce, která se vinou ruténských poslanců a pomocí místopředsedy dra. Žáčka stala ruské- mu jazyku, jakož i aby vůbec prohlásil národní jednotu všech Rusů. Když na táboře mluvil po- slanec dr. Glěbovický, posl. Levický, stoje blízko něho, volal naň: „Renogáte! Zrádce!“
Levin Bačinský Žáček Rus doktor Glěbovický Krakov Halič Tábor Re
18 article
Tu přiskočil sedlák jakýs k Lovickému vzkřikl: „T) sám jsi zrádce!“ a udeřil ho ve tvář tak, že mu spadly brejle. Po tom dobro- družství Levický odešel a zůstal jen dr. Bačin ský. Když dr. Glěbovický vypravoval o vystou- pení ruských poslanců ze společného s Rutény klubu, dr. Bačinský zvolal naň: „Ty zrádce, jeď si na Kamčatku!“ Ruténi, kteří přišli Ba- činskému asistovat, opakovali jeho slova. Sedlá- ci prosili Bačinského, aby dal pokoj, a když nedal, volali naň hněvivě: „Ticho, dost jsi se nás navodil za nos, sliboval jsi nám lesya pastviska na rozdělenou a sůl po dvou krejca- rech, a prostě jsi nás obalamutil!“ Ani to Bačin- ského a jeho asistenty nepřimělo, aby ustali od provokování. Najednou sedláci vrhli se na Ba- činského a jeho věrně a začali je bit. Bačinské- ho zatáhli za křovi, roztáhli po drnu a nasázel mu, co se do něho vešlo. Bačinský plačtivě volal: „Lidičky, šelřte mne, vždyť jsem váš po- slanec!“, sedláci ale odpovídali: „Když jsi náš poslanec, kde jsou pastviska, kde jsou lesy, kde je sůl po dvou kr.?“ Zandarmově konečně Ba- činského sedlákům vytrhli z rukou a doprovo dili na nádraží. Jeho asistentům nezdařilo s lépe. Strhali si odznaky s prsou a vmísili se mez lid, aby se v něm ztratili. Po táboru poslanec Glěbovický byl za velikych ovací doprovozen do města.
Bačin doktor Glěbovický Bačinský Ruténi Lovický Kamčatka
19 article
Ze Záhřeba. (Proti maďarským ná- pisům.) Zástupci města Karlovce a poslane dr. Banjavčič, Gustav Modrušan, dr. Vinkovič a dr. Lukinič podali protokolárný protest prot maďarskému nápisu, jejž uberská vláda daln namalovati na nádraží ve Vrgině mostě, pod nějž teprve malým písmem umístěn nápis chor- vatský. Podpisatelé nazývají tento skutek uher- ské vlády nezákonným a žádají, aby nápis onen bez podmínky byl odstraněn a nikde již umí- sťován nebyl. Protest ohražuje se i proti tomu, že zástupce uherského ministra obchodu Ilor- váth promluvil na území království chorvatského maďarskou řeč; jeť chorvatský jazyk jediným úřadním jazykem na celém území chorvatskéh království. „Dokud tyto nezákonitosti odstraněny nebudou,“ končí protest, „ohražujeme se proti tomu, aby tato trat byla odevzdána veřejné do- pravě.“ Přes tento protest zástupce uherské vlády Horváth zahájil vozbu na řečené trati. Ze Zadru. (Otázka připojení Dal macie k uherské korunč.) Do Zadru přijel z Pešti dr. Havasz, aby s dalmatskými po- slanci promluvil o otázce opětného připojen Dalmacie k „uherské koruně“. Dalmatinci jsou pro spojení s Chorvatskem, aby „trojjediné krá- lovství“ přestalo býti prázdným zvukem a stalo se skutkem, ale o připojení k „uherské koruně“ nestojí, zvláště nyní, když Maďaři Chorvatům násilím vnucují svůj úřadní jazyk. Chorvatšt poslanci dalmatští se vyslovili v tom smyslu ma- darskému jednateli a nepopírali, že na dalmat- ském sněmu, jenž za nedlouho se sejde, dojde
doktor Banjavčič Modrušan Vinkovič Lukinič Horváth Havasz Maďar Chorvat Záhřeb Karlovec Vrgina most Pešť Dalmacie Chorvatsko
20 article
šOva. obe a
21 article
n V drobném p.vurjít ranní čísle o sobě . . . za Sk odpoledni nzk Ve alialkách na venkově: ranní čtslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 h Inserávv plati se hotově napřel, Plečplarení a jnserty přijínná e dinini strace v Marisuské uliti č. v. Tam nacbáseií se též rdakee tiškárna a ekpršice „Náladuich Listů“ Rukplsy se nevrac.j.
Marisuský
22 article
k velkému protestu proti jazykové politice Ma- darů v Chorvatsku. Pan Havasz napověděl, že Maďaři dovedou připojení Dalmacie k „uherské koruně“ uskutečnit i přes protesty. Na otázku jak? odpověděl: „Jako jsme připojili Rěku. To jest opět násilím
Havasz Maďar Ma Chorvatsko Dalmacie
23 title
Politické zprávy zahraničné.
24 article
V Praze, 31. srpna.
Praha
25 article
Lev N. Tolstoj na obraně ruského lidu. V »Golose Moskvy« byl tyto dni otištěn dopis Lva Tolstého, jenž obhajuje dobré jméno ruských sedláků. Po selských bouřích posled- ních dvou let bylo této obrany zapotřebí, nebot za nich napácháno příliš mnoho barbarství a vandalismu. List slavného spisovatele byl už- novinám telegraficky signalisován, ale bohužel falešně, jako je vůbec všecko napořád falešné a tendenčně zkroucené aneb aspoň kusé, co nám novinové zpravodajství z Ruska oznamuje, je-li to poněkud příznivo nepravíme caru a ruské vládě, nýbrž i ruskému lidu. Dopis Lva Tolstého dlužno vzíti na vědomí. Lev Nikolajevič nezamlouvá, že davy roz- vzleklených, ošálených sedláků, podnicených revolucionáři, pálily šlechtické statky, kácely šlechtické lesy, ubíjely správce i statkáře. Př- znává, že selští výrostkové, zaloulavší se ze vsi do města a svedení revolucionáři, olupovali kořa- lečné obchody, pošty, vraždili kupce; že vůben zli a zvrhli lidé z národa tropili šeredně zlo- činy. »Ale co není pravda, jest vývod, klerý z těchto události činí domácí i zahraniční ne- přátelé ruského národa, řikajíce: Ruský národ je divoký, zhovadilý; dejte mu svobodu a on každé krásné kullurně dílo barbarsky zničí.« »Takových zločinů možno napočítati na desítky, na sta, snad na tisíce. Ale vy neob- viňujete jen zločince, nýbrž 150milionový národ, připisujíce mu za vinu, co udělala tisící jeho čásť. Kleveta tato neuškodí národu, nýbrž těm, kdo v sobě pěstují nepřízeň a nedůvěru k němu, k tomu národu, který nás všechny krmi, ob- sluhuje, ochraňuje. Národ tento je hloupý, ne- vědomý, ale on za všeobecného zmatku, šílen- ství a zběsilosli, kterým jsme propadli my vzdě- laní, moudří a učení, on jediný ve své ohromné většině dále žije klidným, rozumným, praco- vitým, člověku přináležitým životem
N Tolstoj Tolstý Nikolajevič Kleveta Rusko Golos Moskva
26 article
Boje v Marokku. Dne 28. srpna došlo — jak sa oznamuje z Casablanky — k novým, dívokým bojům. Jak se očekávalo, podnikli domorodci velký útok na francouzskou po- sici, klerý byl odražen po tuhém boji. Někleré oddily francouzské při pronásle- dování nepřilele odvážily se tak daleko od středu vojska, že se ocitly v nebez- pečí, že budou obklopeny, pri čemž ztratily 4 mrtvé a měly 12 raněných. Odvaha a zuřivost kmenů nezná mezí. Pod- nikli dále útok na stanici jiskrov telegrafie a byli též odraženi. Počet kmenů v údolí Casablanky s tále roste. Nyní se páčí na dvanác tisíc muž. Bojů se zúčastnily též franeouzske válečné lodi, které střilely z dě na marocké jezdce, objevivší se na po- břeží. Děla křižáků »Gueydon« a »Gloire« byla v činnosti. Podle zprávy »Agene Havase« byl b o 28. t. m. strašný. Nedalo se z ničeho sou- diti, že útok kmenů bude tak zuřivý. Dělo strelba způsobila nepříteli velké pohromy a pro-
Agen Havas Maroko Casablanca
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. srpna. (Z poslední stanice.) Nevím, po- všiml-li se milý čtenář v úterý nebo ve středu drobné nolicky novin »Posvicení v městskén chudobinci u sv. Bartoloměje«. Ústav byl slav- nostně okrášlen, přišli páni radové a obecní slarší, v průvodu čestné setniny měšťanských granátníků počala slavnost velikou mší v do- mácí kapli, pak hosté prošli ústavem »za nej- vlídnější rozmluvy s jednollivými chovanci«, každý chovanec dostal čtvrt husy, bochánek 325/2so K, dva nejstarší chovanci (jměna uve- dena) dostali štědrý dar 4 K 20 hal., deset nemoených po 2 K (dárcové rozumí se jmeno- vání) Ze 430 míst obsazeno jich 380 — »všichni ošetřovanci vyslovovali se na dotazy k nim učiněné o svém zaopatření s nejplněj- diky«, »ůstav eminentně humanitní plní náležilě poslání . . .« atd. Nepřipadá vám ta úřadní zprávička trochu tak jako z doby »o té velké vodě?« Vděčn chovanci a šlechetná vrchnost: thema tak z dob pánů Franců — ale přece ne z dvacálého sto leti, kdy obec takové váhy a moci jako krá- lovská Práha má také trochu sociálních povin- Už dávno na celém světě byly zrušený tyhle parádní akty dobročinnosti, kdy nastrojené dámy a páni v uniformách rozdílejí chudým ditkám punčochy a kalholy; dnes ani na sko- lách pražských už se takové vyplnavé a nadut dobrodinectví netrpí. Pranýřovat ubohého chu- dasa, že mu byla dána královská podpora 4 K 20 hal. — rozumí se, s patřičným připomenu- tím, aby ji neprohýřil ve Variété nebo nepro- hrál v makau — a s náležitým napomenutim, aby za to vysílal vroucí modlitby k nebesům za šlechetného dobrodince; anebo v novinách uvádět jmýno vysokého eírkevního hodnostáře který dal deslti chovancům po — — zlatce, nolsul
Bartoloměj Franc Praha
28 article
ačkoliv přec mu Kristus zakázal, aby nevěděla levice, co dělá pravice — to jsou malichernosti, ze kterých společnost naše už dávno vyrostla. V knihách ústavu jsou zajisté o všech penězle náležité účty a kvilance; ale stavět pro pěti korunu chudáka na pranýř anebo předváděí užaslému obecenstvu zlatkového dobrodince, je přec holá zbytečnost. A nejkomičtější na celé té parádní dobro- činnosti je, že zase matka Praha svým cho- vancům ty darované peníze vytahá — ba ješte na nich vydělá. Jak známo, k »Bartoloměji- přijímá obec jen nuzné starce a stařeny; dává jim tam zaopatření až na večeři, na tu mají tuším 11 kr. r. m. Že za ty peníze, které jsou také celou jejich apanáží, dědečkové babičky nezlotřejí, pochopí každý. Jsou všsk mezi nimi někteří — je to snad proti předpisu, ale lidé někteří rostou už tak bez ohledu na ouřadní tabulky — kteří mají syna nebo dceru na Smíchové nebo dokonce na Hradčanecha kteří je po případě navštěvují. Všichni tito dědečkové a babičky musí eminentně humanitní veleobci pražské klopiti čtyři haléře mostného — mohou arci jiti přes Karlův most zadarmo
Kristus Bartoloměj Praha Karlův most
29 article
Pánům hostem snad ty 4 hal. nestojí za řeč ale kdo má denní apanáže a na večeři všeho všudy 11 kr., eltí to velmi dobře. Nuže, ti dva chudáci, které šlechetní dobrodinci obdarovali, budou moci aspoň čtvrt leta chodit na Smichov přes most Palackého, než jim obec zase ty čtyři koruny odebere. Rakouský voják, od gene- rála dolů — a vše, co s ním souvisí, žena děti, tchyně, milá, posluha.. ., má přes mosty obce pražské přechod volný; a má denně větsí apanáž než bartolomějský pensista. Všichnit chovanci bartolomějští jsou pražšti přislušníci, lidé, většinou praci sešli, jistě dobří Čechuvé — co obecní úřady trpí všelijakým individním, jež se dovedou přichytit lesklého kabátu, mohly by snad dovolit svým slarým občanům. Obec škody neutrpí — neboť tito chudáci mostné vskutku platit nemohou. A všimnéte si dále liberálnosti pražské
Palacký
30 article
veleobce. Každou chvili potkáte na elektrice ně- jakého městského radu s volným lístkem; vi- díte strážníka, jak jede darmo; vedle vás stoj voják — rovněž s volným lístkem: je tu jistě tisle lidí, kteří by všichni mohli platit — ale neplati. Ale bartolomějští strávníci musí plati — a jim je přec jizda mnohem potřebnější Uvažte jen ten kopec od Bartoloměje na Kar- lovo náměstí; člověk se zdravýma nohama se dá rád vytáhnout. Elektrická linie Vyšehrad- Národní divadlo náleží k liniím, celkem méně frekventovaným; je to po známé pacifické trat nejméně navštívená. Mlsta ve vagonech je dost pensisté bartolomějští by nikomu místa nezasedli Ale platit musí — a je strach, že některý z těch desíti nemocných tu zlatku prohýří v elektrických listcích; šlechetný dobrodinec tedy poskyt! vlastně podporu král, hlav, městu Praze. Nsodvážím se ani plaidovati pro návrh, aby strávníkům bartolo- mějským obec dala volné lístky pro celou Prahu někteří by snad toho dobrodiní zneužili a jezdí- dokonce do Královské Obory anebo se dali vy- táhnout na Letnou. Ale veliké většině by stačilo vyjeti na Karlovo náměstí — poděkovali by. kdyby jim obec dovolila jen vyšehradské trat užívati. Že by potom často jezdili do Naradního na »Můstek« anebo »Její systém«, není konečně potřebí se obávati.
Bartoloměj Kara lovo náměstí Praha Letná Karlův náměstí Vyšehradnárodní divadlo
31 article
O kulturní potřeby chovanců postaral se ústav slavnou mšl s česlnon setninou granát- níků; jistě mnohým starým obyvatelkám Barto- loméje byl tento bod programu vhod. Ale uvěři by někdo, že ústav se 400 chovanci nemá ani své knihovny ani své čítárny, ač by jistě mnohý chovanec si rád přečeti noviny nebo nějakou knížku. Praha nechá svě chovance kulturně hladovět — a přece ze svých školních, veř-j- ných a spolkových knihoven opatřila by jim za- darmo knhy a časopisy; chovanei sami by je jisté spravovali a vázal', obec by to všechno nestálo ani haliř. A »eminentně humanitní ústav« má sice 430 míst ošetřovacíeh, ale jenom 380 cho vanců — t. j. padesát míst prázdaých ! To je věc neuvěřitelná! Naše ústavy humanitní nemoenice, blázince, sirotčince jsou přeplněny nemocní leží na zemi a na dlažbě — a v chu- dobinci města Prahy je 50 míst prázdných Každé osmé místo jest neobsazeno! Že by v Praze nebylo padosát chudých, kteří by s nej- větší radosti našli vysvobození v chudobinci ze svého strádání, sotva kdo uvěří. Stačí jen otevří noviny a najdeme tam denně tragedie bídy, nad nimiž se srdce svírá. To není zásluha — snad byrokratický šlendrián si ještě pochváli, že uše- třil obci výlohy za padesát chudobných — ale jest to jistě — pomalost správy, že mls neobsazuje, hned jak se uprázdní. Správa chu- dinství města Prahy nesmí si přece vzlti za vzor správu ministerstva justice, které z interkalárů šetří statisíce korun! Že by nebylo pro těchto 50 míst dotace, sotva uvěří ten, kdo čte, že
Barta Praha
32 article
Praha dá tu tisíc korun za nejlepší výzdobu balkonů — je hezké, když se doporučuje obe- censtvu zdobiti své bydlišté květinami, ale jes potřebnější, starati se o své chudé — nebož věnuje tisíce na ceny pro závody koňské — i ty jsou zajisté pěkná věc, ale napřed must jisti Pražané a pak teprve příjdou cizí koně kobyly — — Konečně, nač tady pod čarou hubujeme se rozčilujeme? Hosté přece šli od chovance k chovanci, vyplávali se »za nejvlídnější roz- mluvy« — a všechno bylo v pořádku — i ty sto čtyři husy, které byly mnohé spálené které chovanci naházeli do popela, byly, to se rozumí, výborné. Kdo věři takovéhle ofieialní interpelaci, u přitomnosti čestné setniny granát- níků, a mezi samými pány v uniformách nebo ve fracích — takový dobromyslný muž snad už umřel poslední v minulém stoleti. Kdyby opravdu správa se chtěla ptáti cbovanců, kde je střeví tlačí, stačila by prostě malá ohláška: »Chef chu- dinství král, hlavn. města Prahy přijde tohoa toho dne v tu a tu dobu do chudobincea přijímá sám v té a té kanceláři eventualní přání a stížnosti.« Nebylo by k tomu ani slavnostní máe ani čestně setniny potřebí a jisté by se náčelník správy dověděl ledacos, co mu dosu ušlo. Ale otiskovat zprávy z takových parádních prohlidek na důkaz vzorného řízení je počinán trochu již zastaralé — posledně to ve velikých rozměrech provozoval Potemkin v osmnáctém století. A celý ten tón úřadní zprávy — jak ne obratná pánovilost nalezne se ještě mezi jeho řádky! Máme v XX. stoleti uváděti znovu své městské správě, že nedělá svým starým pracovitým a řádným občanům žádné dobrodiní, že je to její, jak Němci říkají, proklatá povin- nost, aby se postarala o ty, kteří živili její oby- vatelstvo, stavěli její domy, platili její daně?
Pražan Němec Praha
33 article
Mame jí opakovati, že nepotřebujeme poníže- nosti a vděčnosti z doby pánů Franců, ale že žádáme trochu vědomí pro povinnost a trochu činné práce, jako v Americe? Že správa pro své chovance nekoná, co by mohla, je vidět z těch několika desiderát, které jsem uvedl na- hoře a které by obec nestály ani krejear vý- dajů; a že správa nekoná, co by měla, o tom by ji jistě poučilo vyslechnuti přání několika chovanců. Chovanci bartolomějští jsou nejubožšl z ubohých: oni nemohou hrozit ani stávkou, ani obstrukel, nemohou ani nikomu prospět — nemají hlasovacího práva. Ale ti, kdo se z dáli na správu divají, jak plní své sociální poslání, mivají mnohdy všelijaké myšlenky —a z mnohých takovéto parádní dobrodinectví vy- rábí sociální demokraty. Praha jich má už nyní dost — není potřebí je tedy ještě vyrábět. — Náš list přinesl před několika měsíci řadu humanitních kapitol — psalo je slavné péro jednoho z našich skutečně nejlepších mužů. Padly pod stůl — rozumí se. Ale kdyby ně který z mladších členů našeho městského senátu se s nimi seznámil a upozornil na ně socišlní komisi pražskou, snad by se přece na ně do- cela nezapomnělo, jako se na ně zapomnělo při tomto nesťastném aktu a ještě nešťastnějším referálu.
Franc Amerika Praha
34 title
K. M.B.
M B