2
masthead
V Praze, v neděli 1. září 1907.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. HIsty
předp lácio ass
v Praze v adeaintstran
setert lta . . . . 8 K —
s Jreji čenášken
řse. . .
na čtnit Lta . . . . 7 K 60k
va slialkíchi , K mo
na miřskr .
Pešton :
ni : . . . s o
s drojí zísllkee
a piě
n . . . . 11 K so
Praha
6
article
Dnešní čislo pre Prahi le o 18 stranáck
Dnešní čislo pre Prahi le o 18 stranáck
K doplňovací volbě poslance na radu říšskou
pro 10. volební okres Král. Vinohrady
I. čásť doporučuje se na základě návrhu
důvěrníků pan
Král
7
article
Václav Karbus,
Václav Karbus,
ředitel nemocenské pokladny Nověho obch gremia
král. hlav. města Prahy na Král. Vinohradech
(Volba koná ze dne 17. září t. r.)
V Praze, dne 30. srpna 1907.
Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné.
Karbus
Král
Praha
národní strana
8
article
Před těžkými zápasy u nás
jinde.
Před těžkými zápasy u nás
jinde.
Jako u nás, v království českém, tal
i v zemích sousedních, na severu i jihu od
hranic českých — v Prusku a Dolních
Rakousích otřásají se zpuchřelé zpáteč
nické a křivé volební řády sněmovní ve
svých kořenech. Duch času mocným proudem
veřejného mínění podrývá břehy staré feudální
nerovnosti občanské, v nichž jsou zapuštěny,
takže dlouhého trvání již míti nemohou, že
neodvratný jich pad jest pouhou otázkou
dozírného času. Ale jaké stromy na jich
místě vsaditi se mají, o tom není ještě nikde
rozhodnuto, nýbrž o to se vedou a ještě po-
vedou více méně tuhé a těžké zápasy jak
u nás, tak v Dol Rakousích, tak i v Prusku.
Který z nich bude asi nejdelší a nejtěžší?
A která z těch tří zemí bude se svou vo-
lební opravou posléze nejsťastnější? Obáváme
se, že to nebudou naše Čechy!
Na pohled nejlepší vyhlídky kynou vo
lební opravě v Dolních Rakousích, kde na
sněmu vládnoucí strana křesťansko sociální
jest v takové síle, že odpor velkostatkářův
nestačí, aby zmařil návrh zemského výboru
dolnorakouského na — odstranění kuriatního
zřízení a na zavedení všeobecného přimého
hlasovacího práva beze všeho censu. Tu
kláde jedinou překážku vláda Beckova
která hledí kuriátní rozdělení vo
ličstva udržet k vůli zachování velko-
statkářské kurie na sněmech zemských
tedy v zemích potírá princip, za
nějz sama zápolila při volební opravě
říšské.
Čecho
Prusko
Dolní Rakousy
Dolo Rakousy
9
article
Důvod její zní, že prý sněmové zemšíí
nejsou toliko sbory zákonodárnými, nýbrž
i správními, pro kteréž prý všeobecné
rovné hlasovací právo se nehodí! Jménem
tohoto důvodu zamítla právě usnesen
sněmu království dalmatského
jenž první v Rakousku rozhodl se pr
všeobecné rovné hlasovací právo. Rádi by-
chom viděli obličej toho politika švýcar
ského nebo severoamerického.
jemuž by pan ministr Beck přišel s tímto
svým důvodem. Právě v těchto zemích nej
širší samosprávy občanské osvědčuje se od
sta let všeobecné rovné volební právo ob
čanů při volbách sborů samosprávných od
obce až po státní neb kantonalní sněmy beze
vší závady. — Zůstane-li tedy sněm dal
matský neohroženě pevným a přijme-li též
sněm dolnorakouský přes odpor vlady návrh
svého zemského výboru na všeobecné rovné
hlasovací právo — tož jsme žádostivi, jak
dlouho bude moci vláda na svém nedůsled-
ném, právně i politicky tak slabém stano
visku kuriátním setrvati i obstáti, aby
ubájila privilegia jednotlivým třídám
Beck
Rakousko
10
article
společenským, zejména šlechtě a velkostatku
na sněmech, když je sama roztrhala pro
ústřední zastupitelstvo říše, jejíž základní
zákon státní stanoví lapidárně: »Před záko-
nem jsou všickni občané rovni.« —
Žajímavý jest zápas za opravu voleb
ního řádu pro dolní sněmovnu pru
skou, kterýž svým stářím jako svou zpá
tečnickou zabořilostí podobá se velice Schmer
lingově oktrojírce, ba v leckterém ohledu
ještě ji překonává. Pochází z r. 1850 a za-
kládá se na censu i roztřiďuje za obmyslem
nadvlády živlův konservativních občanstvo
dle jeho daní na tré tříd.
dolní sněmovna
11
article
Sněmovna pruská má 433 členů vole
ných nepřímo na pět let všemi plno
letými (24letými) mužskými občany pruskými
bydlícími aspoň půl roku v místě a nepozí
vajícími podpory chudinské. Občané titc
roztříděni jsou podle výše daní svých
na tré třídi volí jich vždy 250 veřej
ným hlasováním jednoho volitele
kteří pak ve 256 volebních okresech vol
poslance. Volitelným jest každý plnoprávný
mužský občan pruský, čítající nejmén
30 let. —
Nuže, tomuto trojtřídnímu nešvaru, to
muto nepřimému a veřejnému hlasování
volitelův má býti konečně v Prusku odzvo-
něno. Dávno pruští liberálové, ba i kleriká-
lové, — nade všecky pak arci pruští sociáln
demokraté brojí proti zpátečnickému tomu
volebnímu řádu, poznamenávajíce jej za ne
snesitelně haraburdí pod sluncem XX století
Jak strana liberální, tak i strana středu mají
ve svém programu souhlasně se sociálním
demokraty požadavek všeobecného rovného
přímého a tajného hlasovacího práva pro
pruský sněm, odvolávajíce se k tomu, že
říšský sněm německý již po 36 let na
základě prineipu toho se volí a dobře zájmy
celé německé říše opatřuje. Naproti tomu
však arci konservativní strana pruských jun
kerův zuby nehty se rovnosti volebního
práva vzpírá a v sobecké nepřístupnost
vůbec každoukoliv opravu starého řádu vo-
lebního pro sněm pruský rozhodně zavrhuje.
Prusko
12
article
Tím ociťuje se německý kaneléř Bülow
v nemalých rozpacích. Dávno-li tomu, co
vyhrál veliký volební boj při říšských vol-
bách proti sociální demokracii,
jakož i proti klerikálům za heslem ali anee
liberálův s konservativci. A nyní
se mu to v Průsku rozstupuje jinak: na
jedné straně liberálové, klerikálové a sociální
demokraté pro všeobecné rovné hlasovac
právo, na druhé konservativci zuřivě proti
němu. Kterak si tu pomoci?
Posud se nevyslovil; ale proslýchá se.
že za nedlouho vylasí se s předlohou vo-
lebního řádu, která sice odstraní neu dr
žitelný trojtřídní kuriátní sy-
stém i s jeho nepřímým volením
ústním hlasováním volitelův a zavede
všeobecné, přímé hl asovac
právo, avšak nikoliv rovné, nýbrž
plurální na způsob belgického systému.
Doufá, že pruští liberálové i kleri-
kálové v obavy před sociáln
demokracií rádi s výhradou svého pro-
gramového slanoviska přimhouří obě oči —
ba že i konservativci s ním se smíří, a na
konec i sociální demokraté se vybouří a
řeknou si: lepší malá splátka, nežli nic,a
přijmou zatím za vděk s několika poslanci
ve sněmovně pruské, jako vzali ve sněmovně
bavorské (s 20), v hamburské (s 19), v brem
ské (se 17), ve virtemberské (s 15), v baden
ské (s 12), v hessenské (se 7) atd)
13
article
Sejde tedy v Prusku na tom, jak pevně
a věrně strany liberalní, klerikální a sociálně
demokratická vydrží při praporu všeobec-
ného rovného hlasovacího práva oproti vládě
a konservativcům, čili se v hodině rozhodné
— rozkolísají a různo rozejdou. Na sjezdu
štutgartském vůdce německé sociální demo-
kracie zapřísahal se, že povedou stranu svou
v Prusku a v Sasku do nejrozhodnějšího
boje za všeobecné rovné hlasovacího právo,
avšak mínili tím nepochybně toliko bo
volební, poněvadž všeobecnou stávkou
ani velikými pouličními demonstracemi, po
vzoru vídeňském — nebrozili. Na straně
liberální a klerikální však zdá se, jakoby
bojovnosti ubývalo i uvažovalo se, radno-l
dopomáhati téže sociální demokracii k ví
tězství v Prusku, proti níž se bojovalo ne
dávno v celém Německu?
Prusko
Sasko
Německo
14
article
Buď jak buď, jedno však jest jisto, že
kuriátnímu čili třídnímu voleb-
nímu systému dává se výhost jak na sněmu
dolno rakouském a dalmatském tak i v sa-
mém Prusku, že tedy současně na severu
i na jihu od nás systému tomu kořeny se
podtínají — kdežto u nás pohříchu dosud
nejen vláda a velkostatkáři, ale
i Němci na kuriátním systému
houževnatě lpějí a jedině 98 poslanců
českých mezi 242 pro všeobecné rovné hla
sovací právo se vyslovuje. Zde tedy bude
boj tím těžší a úpornějši, povážíme li, že
nad to oprava volebního řádu pouze tehda
možna jest, když je ve sněmovně přítomno
180 poslancův, z nichž 120 vysloví se pro
změnu. Potřebuje tedy buď 70 Němců nebo
70 velkostatkačů ze sněmovny vyjíti, aby
každé usnešení o změně volebního řádu bylo
znemožněno.
Za těchto okolností bude dle všeho zá
pas poslanců českých za spravedlivou demo
kratickou opravu volebního řádu pro sněm
království českého ze všech asi nejdelším
nejsvízelnějším a nejtěžším. Avšak za to tím
krásnější a čestnější bude kdys konečné vi
tězství spravedlnosti, práva a pravdy u nás
Němec
15
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
Z Lublaně. (Sjezd slovinského
studentstva.) Velký sjezd slovinského ná-
rodněradikálného studentstva konati se bude
v Celji od 5. do 8. záři.
Ze Lvova. (Železničná panama.
Ze Stanislavova zmizel dodavatel železničnýcl
potřeb Lejzor Vůl, žena jeho a syn Jankel
Prchli bezpochyby do Ameriky. Zjištěno, že se
Lejzor Vůl dopustil velikých podvodů při dodá-
vání materiálu. Z Vídně přijela do Stanislavova
zvláštní komise, aby případ vyšetřila, ale úspěch
bude neveliký, protože zúčastněné osoby svedou
vinu na úřadníky již ezemřelé. Zvláštní je, že
dodavatelství pro dráhu bylo Lejzoru Volovi po-
necháno i potom, když učinil bankrot a neměl
úvěru za krejcar. Siebauer, starší inspektor
dráhy, suspendován, že vedl špatně dozor.
— (Sjezd rabínů divotvoreů.)
V Sadové Višni koná se tyto dni sjezd rabínů
divotvorců z celého Rakousko-Uherska. Místem
sjezdu je synagoga, Předsedou sjezdu je rabín
divotvorce z Prešpurku. Rabínů je na 500, mez
nimi slavný rabín divotvorce ze Sadohory. Ne-
přehledné zástupy fanatických Židů hrnou se
se všech stran, aby viděli tváří v tvář svo
„svaté“ muže. Rabíny přijíždějící na každé sta-
nici vítaly davy židovské každého věku, po-
hlaví a stavu. Nahromadění lidu je příčinou bá-
ječné drahoty. Libra chleba stojí v Sadové Višn
15 kr., vejee 7—8 kr. Synagoga jest obklíčena
řetězem žandarmů, kteří mají zabrániti, aby se
Jankel
Žid
Lublaň
Lvov
Stanislavův
Amerika
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Prešpurk
Siebauer
16
article
a Hbsošán tonoěvon a teovilotlna noe
17
article
rabíni divotvorci a po jejich příkladě ostatní vě-
řící neservali. Jeť mezi rablny i lidem židov-
ským veliká různost. Jedni jsou starověrci, druzí
liberálové. Vůdcem liberálů je dr. Levin z Re-
do ,ssllež ozoležs án
Z Krakova. (Zbití ruténští po-
slanci.) „Czas“ dovídá se podrobností o vý-
prasku, kterého se dostalo na táboru ruskýeh
sedláků v Haliči ruténským poslancům dru.
Levickému a dru. Bačinskému. Tábor, jak zná-
mo, sešel se za tím účelem, aby profestova
proti urážce, která se vinou ruténských poslanců
a pomocí místopředsedy dra. Žáčka stala ruské-
mu jazyku, jakož i aby vůbec prohlásil národní
jednotu všech Rusů. Když na táboře mluvil po-
slanec dr. Glěbovický, posl. Levický, stoje
blízko něho, volal naň: „Renogáte! Zrádce!“
Levin
Bačinský
Žáček
Rus
doktor
Glěbovický
Krakov
Halič
Tábor
Re
18
article
Tu přiskočil sedlák jakýs k Lovickému
vzkřikl: „T) sám jsi zrádce!“ a udeřil ho ve
tvář tak, že mu spadly brejle. Po tom dobro-
družství Levický odešel a zůstal jen dr. Bačin
ský. Když dr. Glěbovický vypravoval o vystou-
pení ruských poslanců ze společného s Rutény
klubu, dr. Bačinský zvolal naň: „Ty zrádce,
jeď si na Kamčatku!“ Ruténi, kteří přišli Ba-
činskému asistovat, opakovali jeho slova. Sedlá-
ci prosili Bačinského, aby dal pokoj, a když
nedal, volali naň hněvivě: „Ticho, dost jsi se
nás navodil za nos, sliboval jsi nám lesya
pastviska na rozdělenou a sůl po dvou krejca-
rech, a prostě jsi nás obalamutil!“ Ani to Bačin-
ského a jeho asistenty nepřimělo, aby ustali od
provokování. Najednou sedláci vrhli se na Ba-
činského a jeho věrně a začali je bit. Bačinské-
ho zatáhli za křovi, roztáhli po drnu a nasázel
mu, co se do něho vešlo. Bačinský plačtivě
volal: „Lidičky, šelřte mne, vždyť jsem váš po-
slanec!“, sedláci ale odpovídali: „Když jsi náš
poslanec, kde jsou pastviska, kde jsou lesy, kde
je sůl po dvou kr.?“ Zandarmově konečně Ba-
činského sedlákům vytrhli z rukou a doprovo
dili na nádraží. Jeho asistentům nezdařilo s
lépe. Strhali si odznaky s prsou a vmísili se mez
lid, aby se v něm ztratili. Po táboru poslanec
Glěbovický byl za velikych ovací doprovozen
do města.
Bačin
doktor
Glěbovický
Bačinský
Ruténi
Lovický
Kamčatka
19
article
Ze Záhřeba. (Proti maďarským ná-
pisům.) Zástupci města Karlovce a poslane
dr. Banjavčič, Gustav Modrušan, dr. Vinkovič
a dr. Lukinič podali protokolárný protest prot
maďarskému nápisu, jejž uberská vláda daln
namalovati na nádraží ve Vrgině mostě, pod
nějž teprve malým písmem umístěn nápis chor-
vatský. Podpisatelé nazývají tento skutek uher-
ské vlády nezákonným a žádají, aby nápis onen
bez podmínky byl odstraněn a nikde již umí-
sťován nebyl. Protest ohražuje se i proti tomu,
že zástupce uherského ministra obchodu Ilor-
váth promluvil na území království chorvatského
maďarskou řeč; jeť chorvatský jazyk jediným
úřadním jazykem na celém území chorvatskéh
království. „Dokud tyto nezákonitosti odstraněny
nebudou,“ končí protest, „ohražujeme se proti
tomu, aby tato trat byla odevzdána veřejné do-
pravě.“
Přes tento protest zástupce uherské vlády
Horváth zahájil vozbu na řečené trati.
Ze Zadru. (Otázka připojení Dal
macie k uherské korunč.) Do Zadru
přijel z Pešti dr. Havasz, aby s dalmatskými po-
slanci promluvil o otázce opětného připojen
Dalmacie k „uherské koruně“. Dalmatinci jsou
pro spojení s Chorvatskem, aby „trojjediné krá-
lovství“ přestalo býti prázdným zvukem a stalo
se skutkem, ale o připojení k „uherské koruně“
nestojí, zvláště nyní, když Maďaři Chorvatům
násilím vnucují svůj úřadní jazyk. Chorvatšt
poslanci dalmatští se vyslovili v tom smyslu ma-
darskému jednateli a nepopírali, že na dalmat-
ském sněmu, jenž za nedlouho se sejde, dojde
doktor
Banjavčič
Modrušan
Vinkovič
Lukinič
Horváth
Havasz
Maďar
Chorvat
Záhřeb
Karlovec
Vrgina most
Pešť
Dalmacie
Chorvatsko
21
article
n V drobném p.vurjít
ranní čísle o sobě . . . za Sk
odpoledni
nzk
Ve alialkách na venkově:
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 h
Inserávv
plati se hotově napřel,
Plečplarení a jnserty přijínná e dinini
strace v Marisuské uliti č. v.
Tam nacbáseií se též rdakee
tiškárna a ekpršice „Náladuich Listů“
Rukplsy se nevrac.j.
Marisuský
22
article
k velkému protestu proti jazykové politice Ma-
darů v Chorvatsku. Pan Havasz napověděl, že
Maďaři dovedou připojení Dalmacie k „uherské
koruně“ uskutečnit i přes protesty. Na otázku
jak? odpověděl: „Jako jsme připojili Rěku.
To jest opět násilím
Havasz
Maďar
Ma
Chorvatsko
Dalmacie
23
title
Politické zprávy zahraničné.
24
article
V Praze, 31. srpna.
Praha
25
article
Lev N. Tolstoj na obraně ruského lidu.
V »Golose Moskvy« byl tyto dni otištěn
dopis Lva Tolstého, jenž obhajuje dobré jméno
ruských sedláků. Po selských bouřích posled-
ních dvou let bylo této obrany zapotřebí, nebot
za nich napácháno příliš mnoho barbarství a
vandalismu. List slavného spisovatele byl už-
novinám telegraficky signalisován, ale bohužel
falešně, jako je vůbec všecko napořád falešné a
tendenčně zkroucené aneb aspoň kusé, co nám
novinové zpravodajství z Ruska oznamuje, je-li
to poněkud příznivo nepravíme caru a ruské
vládě, nýbrž i ruskému lidu. Dopis Lva Tolstého
dlužno vzíti na vědomí.
Lev Nikolajevič nezamlouvá, že davy roz-
vzleklených, ošálených sedláků, podnicených
revolucionáři, pálily šlechtické statky, kácely
šlechtické lesy, ubíjely správce i statkáře. Př-
znává, že selští výrostkové, zaloulavší se ze vsi
do města a svedení revolucionáři, olupovali kořa-
lečné obchody, pošty, vraždili kupce; že vůben
zli a zvrhli lidé z národa tropili šeredně zlo-
činy. »Ale co není pravda, jest vývod, klerý
z těchto události činí domácí i zahraniční ne-
přátelé ruského národa, řikajíce: Ruský národ
je divoký, zhovadilý; dejte mu svobodu a on
každé krásné kullurně dílo barbarsky zničí.«
»Takových zločinů možno napočítati na
desítky, na sta, snad na tisíce. Ale vy neob-
viňujete jen zločince, nýbrž 150milionový národ,
připisujíce mu za vinu, co udělala tisící jeho
čásť. Kleveta tato neuškodí národu, nýbrž těm,
kdo v sobě pěstují nepřízeň a nedůvěru k němu,
k tomu národu, který nás všechny krmi, ob-
sluhuje, ochraňuje. Národ tento je hloupý, ne-
vědomý, ale on za všeobecného zmatku, šílen-
ství a zběsilosli, kterým jsme propadli my vzdě-
laní, moudří a učení, on jediný ve své ohromné
většině dále žije klidným, rozumným, praco-
vitým, člověku přináležitým životem
N Tolstoj
Tolstý
Nikolajevič
Kleveta
Rusko
Golos Moskva
26
article
Boje v Marokku.
Dne 28. srpna došlo — jak sa oznamuje
z Casablanky — k novým, dívokým
bojům. Jak se očekávalo, podnikli domorodci
velký útok na francouzskou po-
sici, klerý byl odražen po tuhém
boji. Někleré oddily francouzské při pronásle-
dování nepřilele odvážily se tak daleko od
středu vojska, že se ocitly v nebez-
pečí, že budou obklopeny, pri
čemž ztratily 4 mrtvé a měly 12
raněných.
Odvaha a zuřivost kmenů nezná mezí. Pod-
nikli dále útok na stanici jiskrov
telegrafie a byli též odraženi.
Počet kmenů v údolí Casablanky s tále
roste. Nyní se páčí na dvanác
tisíc muž.
Bojů se zúčastnily též franeouzske
válečné lodi, které střilely z dě
na marocké jezdce, objevivší se na po-
břeží. Děla křižáků »Gueydon« a »Gloire« byla
v činnosti.
Podle zprávy »Agene Havase« byl b o
28. t. m. strašný. Nedalo se z ničeho sou-
diti, že útok kmenů bude tak zuřivý. Dělo
strelba způsobila nepříteli velké pohromy a pro-
Agen Havas
Maroko
Casablanca
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 31. srpna.
(Z poslední stanice.) Nevím, po-
všiml-li se milý čtenář v úterý nebo ve středu
drobné nolicky novin »Posvicení v městskén
chudobinci u sv. Bartoloměje«. Ústav byl slav-
nostně okrášlen, přišli páni radové a obecní
slarší, v průvodu čestné setniny měšťanských
granátníků počala slavnost velikou mší v do-
mácí kapli, pak hosté prošli ústavem »za nej-
vlídnější rozmluvy s jednollivými chovanci«,
každý chovanec dostal čtvrt husy, bochánek
325/2so K, dva nejstarší chovanci (jměna uve-
dena) dostali štědrý dar 4 K 20 hal., deset
nemoených po 2 K (dárcové rozumí se jmeno-
vání) Ze 430 míst obsazeno jich 380 —
»všichni ošetřovanci vyslovovali se na dotazy
k nim učiněné o svém zaopatření s nejplněj-
diky«, »ůstav eminentně humanitní plní náležilě
poslání . . .« atd.
Nepřipadá vám ta úřadní zprávička trochu
tak jako z doby »o té velké vodě?« Vděčn
chovanci a šlechetná vrchnost: thema tak z dob
pánů Franců — ale přece ne z dvacálého sto
leti, kdy obec takové váhy a moci jako krá-
lovská Práha má také trochu sociálních povin-
Už dávno na celém světě byly zrušený
tyhle parádní akty dobročinnosti, kdy nastrojené
dámy a páni v uniformách rozdílejí chudým
ditkám punčochy a kalholy; dnes ani na sko-
lách pražských už se takové vyplnavé a nadut
dobrodinectví netrpí. Pranýřovat ubohého chu-
dasa, že mu byla dána královská podpora 4 K
20 hal. — rozumí se, s patřičným připomenu-
tím, aby ji neprohýřil ve Variété nebo nepro-
hrál v makau — a s náležitým napomenutim,
aby za to vysílal vroucí modlitby k nebesům za
šlechetného dobrodince; anebo v novinách
uvádět jmýno vysokého eírkevního hodnostáře
který dal deslti chovancům po — — zlatce,
nolsul
Bartoloměj
Franc
Praha
28
article
ačkoliv přec mu Kristus zakázal, aby nevěděla
levice, co dělá pravice — to jsou malichernosti,
ze kterých společnost naše už dávno vyrostla.
V knihách ústavu jsou zajisté o všech penězle
náležité účty a kvilance; ale stavět pro pěti
korunu chudáka na pranýř anebo předváděí
užaslému obecenstvu zlatkového dobrodince, je
přec holá zbytečnost.
A nejkomičtější na celé té parádní dobro-
činnosti je, že zase matka Praha svým cho-
vancům ty darované peníze vytahá — ba ješte
na nich vydělá. Jak známo, k »Bartoloměji-
přijímá obec jen nuzné starce a stařeny; dává
jim tam zaopatření až na večeři, na tu mají
tuším 11 kr. r. m. Že za ty peníze, které
jsou také celou jejich apanáží, dědečkové
babičky nezlotřejí, pochopí každý. Jsou všsk
mezi nimi někteří — je to snad proti předpisu,
ale lidé někteří rostou už tak bez ohledu na
ouřadní tabulky — kteří mají syna nebo dceru
na Smíchové nebo dokonce na Hradčanecha
kteří je po případě navštěvují. Všichni tito
dědečkové a babičky musí eminentně humanitní
veleobci pražské klopiti čtyři haléře mostného —
mohou arci jiti přes Karlův most zadarmo
Kristus
Bartoloměj
Praha
Karlův most
29
article
Pánům hostem snad ty 4 hal. nestojí za řeč
ale kdo má denní apanáže a na večeři všeho
všudy 11 kr., eltí to velmi dobře. Nuže, ti dva
chudáci, které šlechetní dobrodinci obdarovali,
budou moci aspoň čtvrt leta chodit na Smichov
přes most Palackého, než jim obec zase ty
čtyři koruny odebere. Rakouský voják, od gene-
rála dolů — a vše, co s ním souvisí, žena
děti, tchyně, milá, posluha.. ., má přes mosty
obce pražské přechod volný; a má denně větsí
apanáž než bartolomějský pensista. Všichnit
chovanci bartolomějští jsou pražšti přislušníci,
lidé, většinou praci sešli, jistě dobří Čechuvé —
co obecní úřady trpí všelijakým individním, jež
se dovedou přichytit lesklého kabátu, mohly by
snad dovolit svým slarým občanům. Obec škody
neutrpí — neboť tito chudáci mostné vskutku
platit nemohou.
A všimnéte si dále liberálnosti pražské
Palacký
30
article
veleobce. Každou chvili potkáte na elektrice ně-
jakého městského radu s volným lístkem; vi-
díte strážníka, jak jede darmo; vedle vás stoj
voják — rovněž s volným lístkem: je tu jistě
tisle lidí, kteří by všichni mohli platit — ale
neplati. Ale bartolomějští strávníci musí plati
— a jim je přec jizda mnohem potřebnější
Uvažte jen ten kopec od Bartoloměje na Kar-
lovo náměstí; člověk se zdravýma nohama se
dá rád vytáhnout. Elektrická linie Vyšehrad-
Národní divadlo náleží k liniím, celkem méně
frekventovaným; je to po známé pacifické trat
nejméně navštívená. Mlsta ve vagonech je dost
pensisté bartolomějští by nikomu místa nezasedli
Ale platit musí — a je strach, že některý z těch
desíti nemocných tu zlatku prohýří v elektrických
listcích; šlechetný dobrodinec tedy poskyt! vlastně
podporu král, hlav, městu Praze. Nsodvážím se
ani plaidovati pro návrh, aby strávníkům bartolo-
mějským obec dala volné lístky pro celou Prahu
někteří by snad toho dobrodiní zneužili a jezdí-
dokonce do Královské Obory anebo se dali vy-
táhnout na Letnou. Ale veliké většině by stačilo
vyjeti na Karlovo náměstí — poděkovali by.
kdyby jim obec dovolila jen vyšehradské trat
užívati. Že by potom často jezdili do Naradního
na »Můstek« anebo »Její systém«, není konečně
potřebí se obávati.
Bartoloměj
Kara
lovo náměstí
Praha
Letná
Karlův náměstí
Vyšehradnárodní divadlo
31
article
O kulturní potřeby chovanců postaral se
ústav slavnou mšl s česlnon setninou granát-
níků; jistě mnohým starým obyvatelkám Barto-
loméje byl tento bod programu vhod. Ale uvěři
by někdo, že ústav se 400 chovanci nemá ani
své knihovny ani své čítárny, ač by jistě mnohý
chovanec si rád přečeti noviny nebo nějakou
knížku. Praha nechá svě chovance kulturně
hladovět — a přece ze svých školních, veř-j-
ných a spolkových knihoven opatřila by jim za-
darmo knhy a časopisy; chovanei sami by je
jisté spravovali a vázal', obec by to všechno
nestálo ani haliř.
A »eminentně humanitní ústav« má sice
430 míst ošetřovacíeh, ale jenom 380 cho
vanců — t. j. padesát míst prázdaých ! To
je věc neuvěřitelná! Naše ústavy humanitní
nemoenice, blázince, sirotčince jsou přeplněny
nemocní leží na zemi a na dlažbě — a v chu-
dobinci města Prahy je 50 míst prázdných
Každé osmé místo jest neobsazeno! Že by
v Praze nebylo padosát chudých, kteří by s nej-
větší radosti našli vysvobození v chudobinci ze
svého strádání, sotva kdo uvěří. Stačí jen otevří
noviny a najdeme tam denně tragedie bídy, nad
nimiž se srdce svírá. To není zásluha — snad
byrokratický šlendrián si ještě pochváli, že uše-
třil obci výlohy za padesát chudobných — ale
jest to jistě — pomalost správy, že mls
neobsazuje, hned jak se uprázdní. Správa chu-
dinství města Prahy nesmí si přece vzlti za vzor
správu ministerstva justice, které z interkalárů
šetří statisíce korun! Že by nebylo pro těchto
50 míst dotace, sotva uvěří ten, kdo čte, že
Barta
Praha
32
article
Praha dá tu tisíc korun za nejlepší výzdobu
balkonů — je hezké, když se doporučuje obe-
censtvu zdobiti své bydlišté květinami, ale jes
potřebnější, starati se o své chudé — nebož
věnuje tisíce na ceny pro závody koňské —
i ty jsou zajisté pěkná věc, ale napřed must
jisti Pražané a pak teprve příjdou cizí koně
kobyly — —
Konečně, nač tady pod čarou hubujeme
se rozčilujeme? Hosté přece šli od chovance
k chovanci, vyplávali se »za nejvlídnější roz-
mluvy« — a všechno bylo v pořádku — i ty
sto čtyři husy, které byly mnohé spálené
které chovanci naházeli do popela, byly, to se
rozumí, výborné. Kdo věři takovéhle ofieialní
interpelaci, u přitomnosti čestné setniny granát-
níků, a mezi samými pány v uniformách nebo
ve fracích — takový dobromyslný muž snad už
umřel poslední v minulém stoleti. Kdyby opravdu
správa se chtěla ptáti cbovanců, kde je střeví
tlačí, stačila by prostě malá ohláška: »Chef chu-
dinství král, hlavn. města Prahy přijde tohoa
toho dne v tu a tu dobu do chudobincea
přijímá sám v té a té kanceláři eventualní přání
a stížnosti.« Nebylo by k tomu ani slavnostní
máe ani čestně setniny potřebí a jisté by se
náčelník správy dověděl ledacos, co mu dosu
ušlo. Ale otiskovat zprávy z takových parádních
prohlidek na důkaz vzorného řízení je počinán
trochu již zastaralé — posledně to ve velikých
rozměrech provozoval Potemkin v osmnáctém
století.
A celý ten tón úřadní zprávy — jak ne
obratná pánovilost nalezne se ještě mezi jeho
řádky! Máme v XX. stoleti uváděti znovu
své městské správě, že nedělá svým starým
pracovitým a řádným občanům žádné dobrodiní,
že je to její, jak Němci říkají, proklatá povin-
nost, aby se postarala o ty, kteří živili její oby-
vatelstvo, stavěli její domy, platili její daně?
Pražan
Němec
Praha
33
article
Mame jí opakovati, že nepotřebujeme poníže-
nosti a vděčnosti z doby pánů Franců, ale že
žádáme trochu vědomí pro povinnost a trochu
činné práce, jako v Americe? Že správa pro
své chovance nekoná, co by mohla, je vidět
z těch několika desiderát, které jsem uvedl na-
hoře a které by obec nestály ani krejear vý-
dajů; a že správa nekoná, co by měla, o tom
by ji jistě poučilo vyslechnuti přání několika
chovanců.
Chovanci bartolomějští jsou nejubožšl
z ubohých: oni nemohou hrozit ani stávkou,
ani obstrukel, nemohou ani nikomu prospět —
nemají hlasovacího práva. Ale ti, kdo se z dáli
na správu divají, jak plní své sociální poslání,
mivají mnohdy všelijaké myšlenky —a
z mnohých takovéto parádní dobrodinectví vy-
rábí sociální demokraty. Praha jich má už nyní
dost — není potřebí je tedy ještě vyrábět. —
Náš list přinesl před několika měsíci řadu
humanitních kapitol — psalo je slavné péro
jednoho z našich skutečně nejlepších mužů.
Padly pod stůl — rozumí se. Ale kdyby ně
který z mladších členů našeho městského senátu
se s nimi seznámil a upozornil na ně socišlní
komisi pražskou, snad by se přece na ně do-
cela nezapomnělo, jako se na ně zapomnělo při
tomto nesťastném aktu a ještě nešťastnějším
referálu.
Franc
Amerika
Praha