ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 7f8d7360-7675-11dc-8c86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 39 celkem · entity: person 41, work 6, place 25, org 1
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
1. září 1907.
4 masthead
Císlo 241.
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Boj proti krátkozrakosti. Krátkozrakost, dosáhnuvší vyššího stupně stává se nejen obtiží, ale i nebezpečenstvím pro oko. S touto větou, již pronesl slavný badatel v oboru vad očních Donders, souhlasiti bude zajisté každý k nošení brejlí odsouzený, i lékai nemocémi očními se zabývající. Jest ovšem pravda, že u poměrně veliké většiny krátko- zrakých zrak až do stáři v dostatečně míře se uchová — ale jsou zase přecé nevzácné případy úplného oslepnutí následkem krátkozrakosti. jmenovitě v pokročilejším věku. Krátkozrakost různého stupně jest vadou velice rozšířenou; že trpí ji mnohem více oso živících se zaměstnáním, které vyžadovalo dlcuholeté přípravy školni, než lidi prostě v při rodě žijících, jest dnes všeobecně známo. Pře svědčení toto vedlo již také před asi stoletím některé badatele k mínění, že vlastní příčinou krátkozrakosti jest namáhání oči čtením, psaním kreslením a podobnými jemnými pracemi do klízka. Náhled tento podepřen byl podrobnými výzkumy v lotech šedesátých minulého věku, kdy vratislavský oční lékař Cohn zjistil vyše
Cohn
6 article
třením mnoha tisíc dětí, že ve školách vesni ckých jest průměrně 1.4 krátkozrakých, ve městských pak již 11.46. Dále shledal týž autor že krátkozrakost se zvětšuje v průběhu let škol- ních: v prohlédnutých školách vesnických ne- bylo na počátku návštěvy školní vůbec žádné dítě krátkozrakým; ve druhém roce školním bylo již krátkozrakých 1%, v 5. a 6. roce 1.6 v 7. a 8. roce 3.2%, V městských školách byly poměry nepřiznivější, nejhorši pak stav očí shledán na školách střednícha již žáků vstu pujících na gymnasium bylo průměrně 12.5 krátkozrakých, a tento poměr dostoupil u abi turientů až 55.8 i 64.8 %l V novější době údaje tyto revidoval Seg- gel prohlidkou velkého počtu mnichovskýeh vojáků a určil vzhledem k jich občanskému po velání tyto poměry: z rolníků-vojínů bylo krátkozrakých 2%, z dělníků městských 4% z řemeslníků 9%, z obchodníků, pisařů, sazečů 44%, z jednoročních dobrovolníků vůbec 58 a z absolventů gymnasii docela 65.5 %. Z Francouzů Despagnet na pařížském kterémsi lyceu rozpoznal krátkozrakost ve 12 v prvé třídě, a již v 47.8% ve třídě šestě, tedy u žáků 15—16letých.
Francouz
7 article
Dle těchto dat nebude asi sporným, že krátkozrakost iidí jemnější práce konajících jes s jejich zaměstnáním v určitém, příčinném spo janí, a že nejde jen o nahodilé združení. Co do vlastního vlivu práce platí asi tot krátkozrakost z pravidla podmíněna jest stavbou oka, a sice jeho prodloužením (následkem tohc oko krátkozraké často poněkud vystupuje, kdežto normální neb dalekozraké oči dělají spíše dojem vpadlých). Dlužno tudíž přijati — ježto při vstupu do škol krátkozrakost u dětí jest tak vzáčnou — že čtení, psaní a p. vede k takovému prodloužení oka. Jak se to děje, není úplně spo- lehlivě vysvětleno, Jisto jest, že pozorné upřen zraku na blízké, malé předměty vyžaduje urči- tého postavení očí, kteréžto postavení uskuteční se působením zevních svalů očních (k pohnybu oka sloužících): stažením těchto svalů stlačuje sé pak jaksi oko se stran, což přispívá k jeho prodlcužení ve směru od předu v zad. Kromě toho v oku, jako v každém jiném ústrojí pracu- jícím, nastává při namáhavé činnosti překrveni které ještě se stupňuje skloněním hlavy ku předu (při čtení, psani), a stažením vnitřního svalu očního, akkomodačního (při pohledu do blízka musíme oko své přizpůsobiti, akkomodovati, což děje se pomocí svalu vnitřního oka, poblíže okraje duhovky uloženého). Obě tyto složky, stah svalů i překrvení, mohou při dlouholetém půso- bení vésti k pomalému prodlužování se oka od předu v zad.
8 article
Avšak nazdor velikému počtu krátko- zrakých ve školách zbývá přece určité procente lidí, kteři za týchž podminek svůj správný zrak si zacbovali. Z toho jde, že nutna jest jakás náchylnost, disposice očí ke krátkozrakosti; tutc disposici jest tím více předpokládati, povážíme-li že jest zase řada lidí těžce krátkozrakých, kteř po celý život zraku svého valně nanamáhali, b případně ani valně čísti se nenaučili. Náklonnost taková bývá, jak denní zkušenost učí, často vro zenou: známe každý celé rodiny krátkozrakýchi v celku se udává, že dítě rodičů krátkozrakých má za stejných poměrů dvakrát větší „naději“ stati se též krátkozrakým, než dítě rodičů oč normálních. — Disposice zmíněná není snad jen prázdným slovem, nýbrž zakládá se na vro- zených zvláštnostech stavby oka a lebky. Kolik se tkne této, udává se, že lebka krátkozrakých jest celkem širší, tak že oči jsou dále od sebe, a pro hledění do blízka nuceny jsou více se sbližovati, konvergovati — což zase možno jest jen větší námahou příslušných svalů očních (a z toho větší tlak na oko, překrvení a t. d., jak svrchu rozvedeno). Dále tvrdí se, že očnice (t.j.
9 article
kostěný důlek, v němž oko jest uloženo) lidí ke krátkozrakosti náchylných jest nižší, čímž zase tlak určitých svalů na oko jest mocnější (pro omezené místo v očnici). Na oku samotněn pak spočívá sklon ke krátkozrakosti bezpochyby ve ztenčení, seslabeni obalu očního, jmenovitě zevní, bílé blány, zv. běliny: takto seslabená bléna nemůže dosti vydatně odporovati popsa- ným škodlivým momentům, povolí tudiž, a oke se prodlouži. Také určité změny ve stavbě vnitr. ního čili akkomodačního svalu očního přiváděj se v souvislost s disposici. — Ačkoliv s výklady těmito pro všechny připady nevystačíme, uznati musíme, že náchylnost ke krátkozrakosti existuje a že jest organicky podmíněna.
10 article
Prakticky nejdůležitější jest otázka, lze-li vývinu krátkozrakosti nějak účelně čeliti a sní- žiti tím neblahá ona čísla statistická. A tu na štěstí zní odpověď, že mnoho dá se dělati — ale dlužno začíti záhy, dříve než pochod chorob- ný se rozvine. Hned ve věku dětském, na sa- mém počátku učení se školním předmětům, jest pamatovati na odstranční nebo aspoň zmírnění škodnin oku hrozících. Všeobecná pravidla udá- vá švýcarský hygienik oční A. E. Fick tři: 1. při čtení, psaní, ručních pracích a p. dlužno vždy práci držeti ve vzdálenosti aspoň 1/2 metru od oka a jest zabrániti přílišnému sklánění nebo šikmému otočení hlavy. 2. Zevní poměry must
A E Fick
11 article
býti tak uspořádány, by od oka nežádala se práce maximální — t. j. na př.: při čtení musí být tak dobré osvětlení, aby oko i po případě za menšího světla ještě mohlo rozeznávati, pismenka čtená musí býti tak velká, aby i ještě menší bylo lze čísti bez zvláštní námahy. 3. Prá- ce do blízka nesmí trvati příliš dlouho. Všímne- me si jednotlivých bodů, jak po sobě sledují, 1. požadavku náležité vzdálenosti předmětů od oka. Zde rozhoduje vychování, neboť v prvých letech vyučování naučí se správnému chování se při práci právě tak snadno, jako přivykne nesprávnému. Trvalé udržování náležité vzdá- lenosti předmětů od oka umožní v prvé řadě správně sestrojená lavice školní. O věei této nemíníme se zde obšírněji zmiňovati; po- dotýkáme jen, že výška lavice má se řiditi po- dle velikosti žáka a že týž seděti má i při psnn rovně, neskloněn. Nejlepší jest sedadlo nepo- hyblivé a stolek vytahovací, mírně nakloněný sedí-li žák, je stolek vytažen, v postojí se za- strčí. — Neměně důléžitá jest puloha sešitu psacího a způsob psani. Podle většiny od- borníků, otázkou touto se zabývajících, vyho- vuje nejlépe nenakloněná poloha sešitu v středu psacího stolku a písmo stojaté, kolmé. Při šikmo poloze a písmu nakloněném velmi snadno sklán i otáčí se nejen hlava, ale i trüp ditěte, př čemž také oči trpí nepřirozeným postavením.
12 article
Aby však byl trup skutečně udržen vzpřímen. k tomu nepostači ani nejlépe sestrojená lavice. ni nejvhodnější způsob psaní — nýbrž nutný jest pečlivý dohled a napomínání. Různá vzpří- midla, zabraňující sklonění hlavy, jsou bud přiliš komplikovaná a proto nevhcdná (jako na příklad sklapovací neprůhledné brejle, které při sklonění hlavy samočinně zakryjí oči a mutí tak pracujícího se vzpřímit), nebo vyžadují nepo- hodlnou, nucenou posici (jako na př. drát nata- žený nad stolkem ve výši čela; na který hlava při sklonu narazí). 2. Snad ještě důležitější jest požadavel mirného pouze využitkování oka. Největší ještě sresítelné namáhání jest pouze pro krátkou chvilku přípustné, v době delší však vede k vy čerpání a škodí jako přepínání sil vůbec. HIlavní úlohu hraje zde úprava knihy, jejíž písmo nesmi hýt tak malé, aby bylo ještě jenom z nou- ze zřetelným, nýbrž musí býti velikosti a tvaru takového, by ani při delším čtení neunaviloi“ Dobrý čtenář neluští každého pismona zvláště nýbrž přeletuje celá slova neb i celé řádky jed ním pohybem očí; jednotlivá písmena ohledáví a určuja pouze ditě na počátku učení se čtení pročež také tisk prvních knížek, slabikářů, mus být mnohem věíší a zřetelnější, než obyčejně
13 article
Pro čtení znalého platí, že nejsnáze a bez únavy může čísti tisk o pismenách 1.5 mm, nejměně 1.25 mm zvýší. Písmo takové jest klásti zu normu; nižší písmenka, jako 1 mm — ve slov nících a různých kapesních vydáních — neb do konce jen o 0.5 mm — názvy na mapách — jsou oku škodlivá a přípustna jen výjimečně za velmi dobrého osvětlení a na kratičkou chvil ku. Tlouštka písmen má měřiti 1/2—1/4 jich v. šky, v celku nebudiž menší než 0.35 mm. C do tvaru písma, nejvhodnější jest t. řeč. latinka fraktura č. pismo goticka čte se o mnoho obtíž něji (jmenovitě velká písmena) a psaní jím je pemalejší. Proto mělo by se „švabachu“ vůbec co nejméně i na školách užívati. — I zřetelná velká písmenka splývají jsou-li přiliš blízk k sobě stlačena. Za nejvhodnější označuje se sazba, v níž na délku 10 cm připadá nejméně 40, nejvíce 60 písmen. Přiliš proložené písmo vede k rozplývání slov. Podobně jako příslušn vzdálenost pismen, zvýšuje zřetelnost tisku do- statočná prostora mezi jednotlivými řádkami sazby; t. řeč. kompresní tisk unavuje, i když písmena sama o sobě jsou dosti veliká. Vzdá- lenost řádků má být aspoň 2.5 mm — ale jest v mnohých slovníeích a p. také až jen 1 mm.
mm centimetr
14 article
Též délka řádek není bez významu. Příliš dlouhé řádky jsou neprospěšny, poněvadž vyžadují při čtení poměrně velkýeh exküřsí očí; příliš krátke řádky stěžují chápání kontextu. Nejlopší střed jest as 9—10, nejvýše 15 cm dělky. Pro rych- lcu orientaci praklickou navrhl Cohn tuto po- můcku: vyřízneme si v tuhém papíru okénk přesně čtyercovité o stranách délky 1 em (tedy jeden čtverečný centimetr) a položíme je pak na písmo — tu mají se objeviti v okénku jen dvě řádky (pak jest písmo 1.5 mm a prostor mezi- řádkový 2.5 mm). — Řady zdravotních ustano- vení zakončuje jakost tisku a papíru. Tisk má býti sytě černý, ne našedivělý, barevné písmenky jen výjimečně — iniciálky — mohou být dovo- leny. Papír nejlepší jest bílý (navrhován byl tak nažloutlý a našedivělý, ale neosvědčil se) a při- měřeně tlustý (nejméně 0.075 mm), aby tisk ne- prosvítal a se neprotlačoval; lesk paplru je pro oči velice nepříjemný, jmenovitě při umělém osvětlení, a bývá nutno stavěti papír i oči d různých šikmých posic, aby reflex byl odstra- něn. Ostatně totéž písmo na papíře lesklém t štěné a rozpoznatelně na vzdálenost 85 em, jest čitelné na papíře nelesklém ještě na 110 cm
Cohn centimetr mm
15 article
Tudíž výhoda matného papíru je nepochybna Tolik o úpravě písma tištěného. Co do psa- ného, platí dosud starší pokusy Hornero vy (z r. 1878), z nichž jde, že pismena inkoustem napsaná na bílém papíře, viditelná ve vzdále- nosti čtyř stop, byla by rozpoznatelná napsan tužkou na 3.5 stopy, a načrtaná pisátkem na břidlicové tabulce pouze na 3 stopy. Proto radi Horner, by děti učily se hned z počátku psát porem a inkoustem na papír. V některých ško lnch švýcarských rady tě později uposlechnutot jak v praxi se osvědčila, není mně povědomo — rozhodujíť zde zajisté v neposlední řadě, okol- nosti vedlejší, jako pomazání papíru i mladého písaře, ba i možné poranění ostrými ocelovým pery psaclmi.
Horner
16 article
Druhá důležitá věc pro zamezení přílišné únavy oka jest, jak podotčeno, řádné o svět- leni — tedy nejen osvětlení takové, při němž ještě lze čísti a psáti, nýbrž osvětlení skutečně dobré, které nevyžaduje od oka maxima výkon nosti. Podrobná úvaha o tom vymyká se zase z této stati, a náleží do oboru povšechného zdra votnictví. Rozhodně nejlepší pro práci je světle denní; nevhodným však může se státi, vpadá-li při psaní s pravé strany, neb je-li ve škole okno proti lavicím: v prvém případě zaclání si ruka píšícího, v druhém vzniká oslnění, a není vidět na tabuli. Nejzpůsobilejší jest osvětlení shora *) „O úpravě knihy pro děti“ pojednal jsem rok 1904 cbšírněji ve článku vyžádaněm od „V ýboru k zkoumání spisů pro mládež.“
17 article
tedy skleněným stropem, které arciť všeobecně nelze pro poměry stavební provésti. Osvětlení postran- ni, třebas dostatečné, je nestejnoměrné, ubývá ho příliš rychle, tak že žáci v lavici vidí nepo měrně hůře, než sedíci u okna. Velikost oken t. j. součet zasklenných ploch, má rovnati se M nejméně 1/4 plošného obsahu místnosti V některých školách zavedeno bylo osvětlení se tří stran, s prava, leva, ze zadu a tlumí se záclo nami, staženými vždy na té straně, kam právě svití slunce. Aby světlo řádně od stěn se odrá- želo, mají tyto, býti natřeny bledě a neleskle Umělé osvětlení by ve školách vlastně nemělo býti vůbec přípustno, a hodiny šera měly by věnovány býti tělocvíku, deklamování a počítání z paměti, zpěvu a p. předmětům, při nichž ne 9s třeba zraku napínati 3. Poslední bod dotýká se otázky přečasto přetřásané, totiž přetížení prací. Namáhavé, práce a krátkozrakých očí přibývá na školách rovno měrně s postupem do vyšších tříd; Fick tvrdl že prvních šest let návštěvy školní dělá 5—109 děti krátkozrakými, ale šest posledních let, n střední škole, až 30—409%. Nerozhoduje zde ovšem jen počet hodin školních, nýbrž tak nutné studium domácí, o němž pohříchu vime. že často nebývá ani tak hygienicky zařízeno. jako učení se ve škole — jmenovitě mohutné světelné zdroje známých studijních lampiček byly by vynikajícím předmětem úvahy, co oko všechno vydrží . ..
18 article
Co do tak zvaného přetížení, jest těžko- ne-li přímo nemožno, stanoviti nějaká pravidla snížiti úroveň vzdělání není radno, a k nabyt jeho potřebuje různě nadané nebo pilné indi- viduum různě dlouhého učení se. Jisto jest, že mezi hodiny práce dlužno vsunouti chvíle odpo- činku a hodiny tělocvičné. Zajímavé tyto otázky osvětlil Dürr, čitaje, že abiturient nabyl své zralosti pro universitu: v Německu se spofřebou asi 25.000 hodin pro práce školní i domácí 650 hodinami těloeviku; ve Francii jest pomě ten 19.000 hodin studia, 1300 hod. tělocviku v Anglii 16.500 h. učby a 4500 h. cvičení těles ných. — Úvahy o vynechání některých před- mětů, o omezeuí učení se mrtvým jazykům atd dlužno ponechati odborným kruhům — jimž by však součinnost lékařská byla jen na prospěchl
Dürr Německo Francie Anglie
19 article
Přehlédneme-li všechny uvedené požadavky zdravotnické, vidíme, že žádný z nich nenaráž na překážky nepřekonatelné. Velká část práce přísluší škole — z čébož plyne, že učitel mus býti o věci náležitě poučen, a že musí mu bý také umóžněno správné provádění zásad — což vede zase k otázkám o nepřeplňování třid stavbě škol, zařízení pomůcek vůbec Ale nejen školní, také domácí dohled je ne- zbytný! — ač nemá-li to, co vyučováním byl zapoěnto, nedbalostí domácí zase ihned v zá- rodu poflačeno býti. Pouze součinností věc znalého lékaře a učitele, i dbalých pěstounů může se s úspěchem pracovati k ömézení krátko zrakosti na nejmenší možnou míru. Zamezil úplně není podle našieh dnešních znalost možno, ježlo nelze odstraniti zmíněné vlivy dě dičně a i jiné, v organismu samotném tkvicí A právě tyto organické změny vedou nejčastěj ke krátkozrakosti těžké, s onemocněním vnitro očním sdružené, a tudiž zrak ohrožující,“. Zde běží pak o skutečnou nenloc oční, klerou škol není vinna, a které, jak uvedeno a jak nejnověj upozornil vídeňský prof. Sehnabel, podlé- hají lidé disponovaní, třebas i svěho zraku ni kdy valně nenamáhali. Tedy: pouze o dosaži telné jest se pokoušeti — ale pak s veškerým úsilím; s založenýma rukama nečinně přihlížet bylo by hřichem neprominutelným
profesor Sehnabel
20 title
Doc. dr. J. Chalupecký.
docent doktor J Chalupecký
21 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. O předpovídání povětrnosti.
22 article Dr. Jos. Bělohlav.
Dr. Jos. Bělohlav. Nedávno vydal c. k. centralní ústav pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni nový klič ke svým každodenním — vyjímaje néděle svátky — předpovědím povětrnosti, které telegraficky v šifrovaných slovech rozesílá n všechny telegrafni a telefonní slanice v říši, kdež jsou ony ve zvláštních vyhláškách bez- platně nejširším kruhům přístupny. Neváháme tudíž, ana předpověď povětrnosti stala se dnes velmi důležitým činitelem v životě jednoho kaž dého, zejména pak našich hospodářů, seznámit čtenáře s tímto novým klíčem a přičiniti k němu několik vysvětlujíeích slov. Nejprve třeba zmíniti se o podstatě ny nějšího předpovídání povětrnosti. Každodenn zaznamenávají o 7. hodiné ranní vybraní pozo rovatelé na 143 stanicích meteorologických, roz ložených účelně a systematicky po celé E vro pě, stav povětrnosti v jejich místech a to- stav tlaku vzduchu, teploty, vlh- kosti vzdušné a deště, oblačnost a směru a síly větru, kteřížto činitele charakterisují v úhrnu svém ráz povětrnosti, po- dasí. Záznamy těchto stanic — ze zemí Šudet ských konají k tomuto účelu pozorování Cheb. Ústi nad Labem, Trutnov, Praha, Klatovy, Bu dějovice, Tábor, Německý Brod, Znojmo, Brn Přerov, Moravský Šumberk, Bernatice a Bilsko — odesílají se ihned telégraficky na c. k. cen- tralní ústav meteorologický ve Vídni, kamž stihnou dle pořadí své vzdálenosti, všechny i z nejzazší Evropy, mezi 7. a 8. hodinou ranní Výsledky těchto pozorování o stavu povět- nosti zanášejí a zakreslují se tu nyní ihned de zvláštních map, takže získá se tím jasný a pře- hledny obraz o poměrech povětrnostních na ce lém ohromném území naší pevniny. Poněvadž hotové mapy takové umožňují na ráz, jediným pohledem seznati povětrnost na nejrůznějšíeh místech Evropy, nazývají se mapami sy noptický mi.
doktor Jos Bělohlav Vídeň Cheb ústit nad Labe Trutnov Praha Klatovy Tábor německý Brod Znojmo Brno Přerov moravský Šumberk Bernatice Bilsko Evropa
23 article
Mapy synoptické jsou zákla dem, na kterém je moderní předpo vídání povětrnosti zbudováno. Ze jména důležito je tu zakreslení poměrů tlaku v zduchu. Mistá, která vykázala stejný tlak vzdušný, spojena jsou na mapě zvláštními čara mi, které slují pak i sobary, to jest čáry míst stejného tlaku. Tyto čáry mívají různou podobu vždy ale nalezneme na mapě 2 i více případů, že tvořivaji linii uzavřenou, kruh nebo elipsu. Tyto u z avřené linie představují nám středy dvou zvláštních stavů tlaku vzdušného a to jednak tlaku na dané prostoře, jakou mapa představuje. nejnižšího (tak zvané minimum, de- presse, cyklona), jednak nejvy šší h (tak zvané maximum, anticykl o na). V místech depresse je vzduchu rela- tivně nejméně, v místech maxima relativně nejvíce. Na mapách označen prvý případ písme- nem T (= Tief, důl, dolina), druhý písmenem H (= Hoch, vrch, hora). Použijme pro pocho- pení těchto dvou označení, důl a hora. Kdyby rovnováha vzduchových vrstev ne- byla nikdy porušována, nenalezli bychom na mapách uvedené označení. Ale vzduch není tě- měř, ba vůbec nikdy klidný, rovnováha jeh vrstev je stále porušována, tu nestejny m oteplo- váním země na různých místech, tur zase ne- stejným rozdělením páry ve vzduchu a jinými a jinými příčinami, které způsobují, že někde se nahromadí vzduchu mnoho, jinde se zase zředí, ubude. Jako všede jinde, tak i tady však shledáváme snahu, tendenci, aby porušená rovnováha byla zas vyrovnána, aby nastal opět normalní, původní stav.
Mistat press Tief
24 article
Jak se te děje? Asi tak, jako když př vážení chceme dosíci, aby obě misky vah byly v rovnováze. Dáme-li na jednu misku na přiklad 10 grammů, na druhou 20 gr., bude rovnováha jejich přirozeně porušena. Abychom nyní rovno- váhy opět dosáhli, ubereme zajisté z misky, na které je více závaží, a přídáváme z n po jednotlivých závažích, grammech, na onu misku, která měla jich méně, tak dlou- ho, až bude ručička vah ukazovati na dosažení rovnováhy. V našem případě činí součet všech závaží 30 gr., rovnováha dosáhne se, bude-li n každé misce z nich polovička, to jest 15 gr. nutno tedy ubrati z oné misky, která měla více závaží, 5 gr. a přenésti tyto na misku, ktera měla jich méně, A takovým asi způsobem můžeme si před- staviti, že se děje vyrovnávání porušené rovno- váhy vzduchových vrstev. Z mist, kde je vzduchu nejvíce, z anticyklony. maxima (H = hory), musí přebytečný vzduch přecházeti do míst, kdo je vzduchu nejméně, cyklony, de- presse, minima (T = dolina).
press
25 article
Vzduch proudí z míst vyššího tlaku do míst tlaku nižšího. Proudění vzduchu nazýváme větrem. Ovšem třeba tu připomenouti. v ít neproudí z mista vyššího tlaku do mista nižšího tlaku v rovné linii, přímým směrem. Kdyby tomu tak bylo. mohli bychom snadno určiti polohy obou ústředi tlakových: vane-li na příklad vítr čistě severní. tedy od jihu na sever, mohli bychom říci, že vysoký tlak nalézá se v severu, nízký tlak v. jihu. Ale tak tomu není. Tím, že se naše země otáč a rychlost jejího pohybu je větší než rychlos větru, strhuje tento jaksi s sebou, ne sice úplně, ale aspoň tak dalece, že pozměňuje jeh přimý směr, odchylujíc jej na severní polo- kouli více na pravo, na jižní v levo. Pro určení polohy vysokého a nízkého tlaku dle směru větru plati tu pak pro naše poměry, totc pravidlo (zákon Buys-Ballotův): pošta vl- me-li sek větru zády, máme po pravé ruce poněkud na zad tlak vysoký. po levé ruce o něco v před tlak nizky.
BuyBallotův
26 article
Vítr, jakožto výsledek porušené rovno váhy vzduchových vrstev, je nojdůležitějším či nitelem povětrnostním a ne neprávem mají obě slova, vítr a povětrnost, stejný původ. Neuvádě- jíce bližších podrobností a zdůvodnění, povíme krátce: každému je známo na příklad, kolik znamená pro ráz našeho počasí, vane-li k nám vítr západní, z atlantického moře, který přináší s sebou přirozeně hojně vlhka, oblačnosti deště, jsa nad to ještě v zímě teplejší, než vzduch naších končin, v létě zase naopak stu- denější. Proto také určiti, kter větry, to jest s které strany svč- tové máme v nejbližší době k dče- kávání, je základem veškeréh předpovidání povětrnosti. A poně- vadž směr větru je tu závislý, jak jsme ukázali od vzájemné polohy obou ústředí tlakových. musí přirozeně směřovati všechno úsili prakti cké meteorologie k tomu, aby, chtějíc předse- vziti předpověď budoucí povětrnosti, vystihla vyšetřila, jaká bude v dané době po- loha obou ústředi tlakový z h, to jest. kde bude se nalézati v této době tlak vysoký a nad kterými konči- nami rozestře se tlak nízk,. A to je vlastní podstata, úhelný kámen dnešního před- povídání povětrnosti, Každému z prostě každodenní zkušenosti je zajisté známo, jak často a rychle střídávají se po sobě směry vanoucích větrů. Známe-li podstatu proudění vzdušného, větrů, usoudím z (oho snadno, že poloha obou ústřel di tlakových není zajisté stálou, ný- brž že se, stejně jako výsledek jejich, vítr ustavičně a rychle za sebou měni.
atlantický moře
27 article
Změny tyto jsou velmi intensivní, téměř každo. hodínu vykazuje tlak nad Evropou jiné rozdě- leni. Pochopíme nyní, jak touto nestálostí po- lohy obou tlakových ústředí ztěžuje se úkol praktického meteorologa, má-li určiti ráz bu- doucí povětrnosti pro dané místo na delší dobu a jak naivním byl by tu požadavek, aby meteoro- log, pracující s tak měnivým a nestálým čini- telem, nikdy se nezmýlil, zejména dodáme-li ještě, že nebývají to mnohdy toliko dvě ústřede tlaková, která ovládají povětrnost naší země. ale zhusta i několik najednou, čímž poměry stá- vají se nepoměrně složitější a těžší pro správný odhad budoucnosti. Přece však dán je tu jistý pevný základ, dle kterého možno nám vývoj budoucí povětrnosti stopovati a určiti, základ tak pevn. , že na pří- klad c. k. ústřední ústav pro meteorologii ve Vidni dociluje jím dle dvor. rady dra. J. M Perntera, ředitele tohoto ústavu, 85% správnýeh předpovědi ze všech vydaných. Základ ten je dán však dodnes pouhou zkušeností. Dlouholetým, oblížným stop. váním a sleďováním drah, jimiž se na své ponti po naší zemi ubírají obě ona ústředí tlaková. vysoký a nízký tlak, seznalo se, že dráhy tyt nejsou tak libovolně a nepravidelně, jak by se soudilo, nýbrž že podléhajíce určitým zákonům přírodním, jeví káždá určitou povahu a tendene bráti se za jistých podmínek, jež jsou známy jako rozdělení teploty na zemi, obsah par ve vzduchu a podobně, také určitým směrem. Zku šenost tedy ukázala, že možno za jistý c
Pernter Evropa
28 article
známých předem podmínek vysto povati dráhy, kterými se v nej- bližšídobě obě tlaková ústředí bu- dou ubírati a tím určiti také, ja ký ráz povětrnosti jednotlivá mí sta na zemi v určité době na př. dru- hého dne, budou mít i. Neboť je-li známo, jaká bude v nejbližš době, pro kterou chceme povětrnost předpově- děti, vzájemná poloha oborů vysokého a níz- kého tlaku, je tím již vlastně dáno vše, Bude-l se na příklad zejtřejšího dne rozkládati vysoký tlak nad atlantickým oceanem a nízký tlak nad našimi končinami, víme, že bude k nám vát vítr převahou západní a že přicházeje od moře přinese s sebou hojně vodních par a tím pravdě- podobně i dést.
29 article
To jest tody základ nynějšího předpovidání povětrnosti. Bylo již uvedeno, že denné mez 7. a 8. hodinou ranní stihnou do c. k. centrál- ního ústavu našeho telegrníické zprávy o stavu povětrnosti ze 143 míst celé Evropy. Na zá- kladě těchto zpráv nakreslí se tu nyní uvedeno synoptické mapy, z nichž vidno, kde se právě v tu dobu, to jest o 7. hodině ranní toho dne, nalézá nad Evropou vysoký tlak vzduchu a kde tlak nízký. S touto mapou srovnají se pak vše- chny předchozí mapy z dřívějších dnů a sezná se tak, jakým směrem se obě ústředí tlaková dosud pohybovala a rohy- bují. Jde nyní o to určiti, kam se budou obě ústředí pohybovati v nejbližší době, to jest: jaké bude nad Evropou rozdělen tlaku druhého dne. Tu třeba vzíti nyní na pomoc nejen dosavadní směr tohoto pohybu, ale pro další určení jeho všechny výsledky dlouholetých zkušeností v tomto směru, všecliny předpoklady, za nichž pohyb takový se děje. A na základě jich načrtne se nyní theoraticky mapa rozdělení tlaku vzduchu nad Evropou pro tento druhý den, z níž vidna tedy poloha ohou oberů tlakových. O 12. hodině polední dojdou nové telegramy o stavu povětrnosti, nyní však jen ze zvlášť vybraných 12 stanie, na základě jichž se případně ona mapa ještě koriguje, na- čež se z ní pořídí mapa definitivní, která je pak vlastním podkladem pro určení příslušné pově- trnosti pro jednollivé země.
Evropa
39 article
V turnaji hlavním obdrželi ceny: I. R. Stokláska II. K. Krofta (Šop), III. St. Šerý, IV. Fr. Batík a v a VI. J. Bröekl a V. Mlodzik; násl. V. Jeřábekr, Procházka, V. Červený a Feifer. V turnají vedlejší m: I. Fr. Marel, II. a III. K. Karras a J. Slezák, IV. A Arnošť, V. B. Bílek a J. Podhajský. V turnaji skupi- novém: I. A. Rašovský, II. a III. Fr. Mlodzik, T Sik a IV. L. Dvořák.
Stoklásek K Kroft František Batík J Bröekl V Mlodzik V Jeřábekr Procházka V Červená Feifer Marel K Karras J Slezák Arnošť V B Bílek J Podhajský Rašovský Mlodzik L Dvořák St . Šerá I . Francie