2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Boj proti krátkozrakosti.
Krátkozrakost, dosáhnuvší vyššího stupně
stává se nejen obtiží, ale i nebezpečenstvím pro
oko. S touto větou, již pronesl slavný badatel
v oboru vad očních Donders, souhlasiti bude
zajisté každý k nošení brejlí odsouzený, i lékai
nemocémi očními se zabývající. Jest ovšem
pravda, že u poměrně veliké většiny krátko-
zrakých zrak až do stáři v dostatečně míře se
uchová — ale jsou zase přecé nevzácné případy
úplného oslepnutí následkem krátkozrakosti.
jmenovitě v pokročilejším věku.
Krátkozrakost různého stupně jest vadou
velice rozšířenou; že trpí ji mnohem více oso
živících se zaměstnáním, které vyžadovalo
dlcuholeté přípravy školni, než lidi prostě v při
rodě žijících, jest dnes všeobecně známo. Pře
svědčení toto vedlo již také před asi stoletím
některé badatele k mínění, že vlastní příčinou
krátkozrakosti jest namáhání oči čtením, psaním
kreslením a podobnými jemnými pracemi do
klízka. Náhled tento podepřen byl podrobnými
výzkumy v lotech šedesátých minulého věku,
kdy vratislavský oční lékař Cohn zjistil vyše
Cohn
6
article
třením mnoha tisíc dětí, že ve školách vesni
ckých jest průměrně 1.4 krátkozrakých, ve
městských pak již 11.46. Dále shledal týž autor
že krátkozrakost se zvětšuje v průběhu let škol-
ních: v prohlédnutých školách vesnických ne-
bylo na počátku návštěvy školní vůbec žádné
dítě krátkozrakým; ve druhém roce školním bylo
již krátkozrakých 1%, v 5. a 6. roce 1.6
v 7. a 8. roce 3.2%, V městských školách
byly poměry nepřiznivější, nejhorši pak stav
očí shledán na školách střednícha již žáků vstu
pujících na gymnasium bylo průměrně 12.5
krátkozrakých, a tento poměr dostoupil u abi
turientů až 55.8 i 64.8 %l
V novější době údaje tyto revidoval Seg-
gel prohlidkou velkého počtu mnichovskýeh
vojáků a určil vzhledem k jich občanskému po
velání tyto poměry: z rolníků-vojínů bylo
krátkozrakých 2%, z dělníků městských 4%
z řemeslníků 9%, z obchodníků, pisařů, sazečů
44%, z jednoročních dobrovolníků vůbec 58
a z absolventů gymnasii docela 65.5 %.
Z Francouzů Despagnet na pařížském
kterémsi lyceu rozpoznal krátkozrakost ve 12
v prvé třídě, a již v 47.8% ve třídě šestě, tedy
u žáků 15—16letých.
Francouz
7
article
Dle těchto dat nebude asi sporným, že
krátkozrakost iidí jemnější práce konajících jes
s jejich zaměstnáním v určitém, příčinném spo
janí, a že nejde jen o nahodilé združení.
Co do vlastního vlivu práce platí asi tot
krátkozrakost z pravidla podmíněna jest stavbou
oka, a sice jeho prodloužením (následkem tohc
oko krátkozraké často poněkud vystupuje, kdežto
normální neb dalekozraké oči dělají spíše dojem
vpadlých). Dlužno tudíž přijati — ježto při
vstupu do škol krátkozrakost u dětí jest tak
vzáčnou — že čtení, psaní a p. vede k takovému
prodloužení oka. Jak se to děje, není úplně spo-
lehlivě vysvětleno, Jisto jest, že pozorné upřen
zraku na blízké, malé předměty vyžaduje urči-
tého postavení očí, kteréžto postavení uskuteční
se působením zevních svalů očních (k pohnybu
oka sloužících): stažením těchto svalů stlačuje
sé pak jaksi oko se stran, což přispívá k jeho
prodlcužení ve směru od předu v zad. Kromě
toho v oku, jako v každém jiném ústrojí pracu-
jícím, nastává při namáhavé činnosti překrveni
které ještě se stupňuje skloněním hlavy ku předu
(při čtení, psani), a stažením vnitřního svalu
očního, akkomodačního (při pohledu do blízka
musíme oko své přizpůsobiti, akkomodovati, což
děje se pomocí svalu vnitřního oka, poblíže
okraje duhovky uloženého). Obě tyto složky, stah
svalů i překrvení, mohou při dlouholetém půso-
bení vésti k pomalému prodlužování se oka od
předu v zad.
8
article
Avšak nazdor velikému počtu krátko-
zrakých ve školách zbývá přece určité procente
lidí, kteři za týchž podminek svůj správný
zrak si zacbovali. Z toho jde, že nutna jest jakás
náchylnost, disposice očí ke krátkozrakosti; tutc
disposici jest tím více předpokládati, povážíme-li
že jest zase řada lidí těžce krátkozrakých, kteř
po celý život zraku svého valně nanamáhali, b
případně ani valně čísti se nenaučili. Náklonnost
taková bývá, jak denní zkušenost učí, často vro
zenou: známe každý celé rodiny krátkozrakýchi
v celku se udává, že dítě rodičů krátkozrakých
má za stejných poměrů dvakrát větší „naději“
stati se též krátkozrakým, než dítě rodičů oč
normálních. — Disposice zmíněná není snad
jen prázdným slovem, nýbrž zakládá se na vro-
zených zvláštnostech stavby oka a lebky. Kolik
se tkne této, udává se, že lebka krátkozrakých
jest celkem širší, tak že oči jsou dále od sebe,
a pro hledění do blízka nuceny jsou více se
sbližovati, konvergovati — což zase možno jest
jen větší námahou příslušných svalů očních (a
z toho větší tlak na oko, překrvení a t. d., jak
svrchu rozvedeno). Dále tvrdí se, že očnice (t.j.
9
article
kostěný důlek, v němž oko jest uloženo) lidí
ke krátkozrakosti náchylných jest nižší, čímž
zase tlak určitých svalů na oko jest mocnější
(pro omezené místo v očnici). Na oku samotněn
pak spočívá sklon ke krátkozrakosti bezpochyby
ve ztenčení, seslabeni obalu očního, jmenovitě
zevní, bílé blány, zv. běliny: takto seslabená
bléna nemůže dosti vydatně odporovati popsa-
ným škodlivým momentům, povolí tudiž, a oke
se prodlouži. Také určité změny ve stavbě vnitr.
ního čili akkomodačního svalu očního přiváděj
se v souvislost s disposici. — Ačkoliv s výklady
těmito pro všechny připady nevystačíme, uznati
musíme, že náchylnost ke krátkozrakosti existuje
a že jest organicky podmíněna.
10
article
Prakticky nejdůležitější jest otázka, lze-li
vývinu krátkozrakosti nějak účelně čeliti a sní-
žiti tím neblahá ona čísla statistická. A tu na
štěstí zní odpověď, že mnoho dá se dělati —
ale dlužno začíti záhy, dříve než pochod chorob-
ný se rozvine. Hned ve věku dětském, na sa-
mém počátku učení se školním předmětům, jest
pamatovati na odstranční nebo aspoň zmírnění
škodnin oku hrozících. Všeobecná pravidla udá-
vá švýcarský hygienik oční A. E. Fick tři: 1.
při čtení, psaní, ručních pracích a p. dlužno
vždy práci držeti ve vzdálenosti aspoň 1/2 metru
od oka a jest zabrániti přílišnému sklánění nebo
šikmému otočení hlavy. 2. Zevní poměry must
A E Fick
11
article
býti tak uspořádány, by od oka nežádala se
práce maximální — t. j. na př.: při čtení musí
být tak dobré osvětlení, aby oko i po případě
za menšího světla ještě mohlo rozeznávati,
pismenka čtená musí býti tak velká, aby i ještě
menší bylo lze čísti bez zvláštní námahy. 3. Prá-
ce do blízka nesmí trvati příliš dlouho. Všímne-
me si jednotlivých bodů, jak po sobě sledují,
1. požadavku náležité vzdálenosti předmětů
od oka. Zde rozhoduje vychování, neboť v prvých
letech vyučování naučí se správnému chování
se při práci právě tak snadno, jako přivykne
nesprávnému. Trvalé udržování náležité vzdá-
lenosti předmětů od oka umožní v prvé řadě
správně sestrojená lavice školní. O věei
této nemíníme se zde obšírněji zmiňovati; po-
dotýkáme jen, že výška lavice má se řiditi po-
dle velikosti žáka a že týž seděti má i při psnn
rovně, neskloněn. Nejlepší jest sedadlo nepo-
hyblivé a stolek vytahovací, mírně nakloněný
sedí-li žák, je stolek vytažen, v postojí se za-
strčí. — Neměně důléžitá jest puloha sešitu
psacího a způsob psani. Podle většiny od-
borníků, otázkou touto se zabývajících, vyho-
vuje nejlépe nenakloněná poloha sešitu v středu
psacího stolku a písmo stojaté, kolmé. Při šikmo
poloze a písmu nakloněném velmi snadno sklán
i otáčí se nejen hlava, ale i trüp ditěte, př
čemž také oči trpí nepřirozeným postavením.
12
article
Aby však byl trup skutečně udržen vzpřímen.
k tomu nepostači ani nejlépe sestrojená lavice.
ni nejvhodnější způsob psaní — nýbrž nutný
jest pečlivý dohled a napomínání. Různá vzpří-
midla, zabraňující sklonění hlavy, jsou bud
přiliš komplikovaná a proto nevhcdná (jako na
příklad sklapovací neprůhledné brejle, které při
sklonění hlavy samočinně zakryjí oči a mutí tak
pracujícího se vzpřímit), nebo vyžadují nepo-
hodlnou, nucenou posici (jako na př. drát nata-
žený nad stolkem ve výši čela; na který hlava
při sklonu narazí).
2. Snad ještě důležitější jest požadavel
mirného pouze využitkování oka. Největší ještě
sresítelné namáhání jest pouze pro krátkou
chvilku přípustné, v době delší však vede k vy
čerpání a škodí jako přepínání sil vůbec. HIlavní
úlohu hraje zde úprava knihy, jejíž písmo
nesmi hýt tak malé, aby bylo ještě jenom z nou-
ze zřetelným, nýbrž musí býti velikosti a tvaru
takového, by ani při delším čtení neunaviloi“
Dobrý čtenář neluští každého pismona zvláště
nýbrž přeletuje celá slova neb i celé řádky jed
ním pohybem očí; jednotlivá písmena ohledáví
a určuja pouze ditě na počátku učení se čtení
pročež také tisk prvních knížek, slabikářů, mus
být mnohem věíší a zřetelnější, než obyčejně
13
article
Pro čtení znalého platí, že nejsnáze a bez únavy
může čísti tisk o pismenách 1.5 mm, nejměně
1.25 mm zvýší. Písmo takové jest klásti zu
normu; nižší písmenka, jako 1 mm — ve slov
nících a různých kapesních vydáních — neb do
konce jen o 0.5 mm — názvy na mapách —
jsou oku škodlivá a přípustna jen výjimečně
za velmi dobrého osvětlení a na kratičkou chvil
ku. Tlouštka písmen má měřiti 1/2—1/4 jich v.
šky, v celku nebudiž menší než 0.35 mm. C
do tvaru písma, nejvhodnější jest t. řeč. latinka
fraktura č. pismo goticka čte se o mnoho obtíž
něji (jmenovitě velká písmena) a psaní jím je
pemalejší. Proto mělo by se „švabachu“ vůbec
co nejméně i na školách užívati. — I zřetelná
velká písmenka splývají jsou-li přiliš blízk
k sobě stlačena. Za nejvhodnější označuje se
sazba, v níž na délku 10 cm připadá nejméně
40, nejvíce 60 písmen. Přiliš proložené písmo
vede k rozplývání slov. Podobně jako příslušn
vzdálenost pismen, zvýšuje zřetelnost tisku do-
statočná prostora mezi jednotlivými řádkami
sazby; t. řeč. kompresní tisk unavuje, i když
písmena sama o sobě jsou dosti veliká. Vzdá-
lenost řádků má být aspoň 2.5 mm — ale jest
v mnohých slovníeích a p. také až jen 1 mm.
mm
centimetr
14
article
Též délka řádek není bez významu. Příliš dlouhé
řádky jsou neprospěšny, poněvadž vyžadují při
čtení poměrně velkýeh exküřsí očí; příliš krátke
řádky stěžují chápání kontextu. Nejlopší střed
jest as 9—10, nejvýše 15 cm dělky. Pro rych-
lcu orientaci praklickou navrhl Cohn tuto po-
můcku: vyřízneme si v tuhém papíru okénk
přesně čtyercovité o stranách délky 1 em (tedy
jeden čtverečný centimetr) a položíme je pak na
písmo — tu mají se objeviti v okénku jen dvě
řádky (pak jest písmo 1.5 mm a prostor mezi-
řádkový 2.5 mm). — Řady zdravotních ustano-
vení zakončuje jakost tisku a papíru. Tisk má
býti sytě černý, ne našedivělý, barevné písmenky
jen výjimečně — iniciálky — mohou být dovo-
leny. Papír nejlepší jest bílý (navrhován byl tak
nažloutlý a našedivělý, ale neosvědčil se) a při-
měřeně tlustý (nejméně 0.075 mm), aby tisk ne-
prosvítal a se neprotlačoval; lesk paplru je pro
oči velice nepříjemný, jmenovitě při umělém
osvětlení, a bývá nutno stavěti papír i oči d
různých šikmých posic, aby reflex byl odstra-
něn. Ostatně totéž písmo na papíře lesklém t
štěné a rozpoznatelně na vzdálenost 85 em, jest
čitelné na papíře nelesklém ještě na 110 cm
Cohn
centimetr
mm
15
article
Tudíž výhoda matného papíru je nepochybna
Tolik o úpravě písma tištěného. Co do psa-
ného, platí dosud starší pokusy Hornero vy
(z r. 1878), z nichž jde, že pismena inkoustem
napsaná na bílém papíře, viditelná ve vzdále-
nosti čtyř stop, byla by rozpoznatelná napsan
tužkou na 3.5 stopy, a načrtaná pisátkem na
břidlicové tabulce pouze na 3 stopy. Proto radi
Horner, by děti učily se hned z počátku psát
porem a inkoustem na papír. V některých ško
lnch švýcarských rady tě později uposlechnutot
jak v praxi se osvědčila, není mně povědomo —
rozhodujíť zde zajisté v neposlední řadě, okol-
nosti vedlejší, jako pomazání papíru i mladého
písaře, ba i možné poranění ostrými ocelovým
pery psaclmi.
Horner
16
article
Druhá důležitá věc pro zamezení přílišné
únavy oka jest, jak podotčeno, řádné o svět-
leni — tedy nejen osvětlení takové, při němž
ještě lze čísti a psáti, nýbrž osvětlení skutečně
dobré, které nevyžaduje od oka maxima výkon
nosti. Podrobná úvaha o tom vymyká se zase
z této stati, a náleží do oboru povšechného zdra
votnictví. Rozhodně nejlepší pro práci je světle
denní; nevhodným však může se státi, vpadá-li
při psaní s pravé strany, neb je-li ve škole okno
proti lavicím: v prvém případě zaclání si ruka
píšícího, v druhém vzniká oslnění, a není vidět
na tabuli. Nejzpůsobilejší jest osvětlení shora
*) „O úpravě knihy pro děti“ pojednal jsem rok
1904 cbšírněji ve článku vyžádaněm od „V ýboru k
zkoumání spisů pro mládež.“
17
article
tedy
skleněným stropem, které arciť všeobecně nelze
pro poměry stavební provésti. Osvětlení postran-
ni, třebas dostatečné, je nestejnoměrné, ubývá
ho příliš rychle, tak že žáci v lavici vidí nepo
měrně hůře, než sedíci u okna. Velikost oken
t. j. součet zasklenných ploch, má rovnati se
M nejméně 1/4 plošného obsahu místnosti
V některých školách zavedeno bylo osvětlení se
tří stran, s prava, leva, ze zadu a tlumí se záclo
nami, staženými vždy na té straně, kam právě
svití slunce. Aby světlo řádně od stěn se odrá-
želo, mají tyto, býti natřeny bledě a neleskle
Umělé osvětlení by ve školách vlastně nemělo
býti vůbec přípustno, a hodiny šera měly by
věnovány býti tělocvíku, deklamování a počítání
z paměti, zpěvu a p. předmětům, při nichž ne
9s
třeba zraku napínati
3. Poslední bod dotýká se otázky přečasto
přetřásané, totiž přetížení prací. Namáhavé, práce
a krátkozrakých očí přibývá na školách rovno
měrně s postupem do vyšších tříd; Fick tvrdl
že prvních šest let návštěvy školní dělá 5—109
děti krátkozrakými, ale šest posledních let, n
střední škole, až 30—409%. Nerozhoduje zde
ovšem jen počet hodin školních, nýbrž tak
nutné studium domácí, o němž pohříchu vime.
že často nebývá ani tak hygienicky zařízeno.
jako učení se ve škole — jmenovitě mohutné
světelné zdroje známých studijních lampiček
byly by vynikajícím předmětem úvahy, co oko
všechno vydrží . ..
18
article
Co do tak zvaného přetížení, jest těžko-
ne-li přímo nemožno, stanoviti nějaká pravidla
snížiti úroveň vzdělání není radno, a k nabyt
jeho potřebuje různě nadané nebo pilné indi-
viduum různě dlouhého učení se. Jisto jest, že
mezi hodiny práce dlužno vsunouti chvíle odpo-
činku a hodiny tělocvičné. Zajímavé tyto otázky
osvětlil Dürr, čitaje, že abiturient nabyl své
zralosti pro universitu: v Německu se spofřebou
asi 25.000 hodin pro práce školní i domácí
650 hodinami těloeviku; ve Francii jest pomě
ten 19.000 hodin studia, 1300 hod. tělocviku
v Anglii 16.500 h. učby a 4500 h. cvičení těles
ných. — Úvahy o vynechání některých před-
mětů, o omezeuí učení se mrtvým jazykům atd
dlužno ponechati odborným kruhům — jimž by
však součinnost lékařská byla jen na prospěchl
Dürr
Německo
Francie
Anglie
19
article
Přehlédneme-li všechny uvedené požadavky
zdravotnické, vidíme, že žádný z nich nenaráž
na překážky nepřekonatelné. Velká část práce
přísluší škole — z čébož plyne, že učitel mus
býti o věci náležitě poučen, a že musí mu bý
také umóžněno správné provádění zásad — což
vede zase k otázkám o nepřeplňování třid
stavbě škol, zařízení pomůcek vůbec
Ale nejen školní, také domácí dohled je ne-
zbytný! — ač nemá-li to, co vyučováním byl
zapoěnto, nedbalostí domácí zase ihned v zá-
rodu poflačeno býti. Pouze součinností věc
znalého lékaře a učitele, i dbalých pěstounů
může se s úspěchem pracovati k ömézení krátko
zrakosti na nejmenší možnou míru. Zamezil
úplně není podle našieh dnešních znalost
možno, ježlo nelze odstraniti zmíněné vlivy dě
dičně a i jiné, v organismu samotném tkvicí
A právě tyto organické změny vedou nejčastěj
ke krátkozrakosti těžké, s onemocněním vnitro
očním sdružené, a tudiž zrak ohrožující,“. Zde
běží pak o skutečnou nenloc oční, klerou škol
není vinna, a které, jak uvedeno a jak nejnověj
upozornil vídeňský prof. Sehnabel, podlé-
hají lidé disponovaní, třebas i svěho zraku ni
kdy valně nenamáhali. Tedy: pouze o dosaži
telné jest se pokoušeti — ale pak s veškerým
úsilím; s založenýma rukama nečinně přihlížet
bylo by hřichem neprominutelným
profesor
Sehnabel
20
title
Doc. dr. J. Chalupecký.
docent
doktor
J Chalupecký
21
article
Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých.
O předpovídání povětrnosti.
22
article
Dr. Jos. Bělohlav.
Dr. Jos. Bělohlav.
Nedávno vydal c. k. centralní ústav pro
meteorologii a geodynamiku ve Vídni nový klič
ke svým každodenním — vyjímaje néděle
svátky — předpovědím povětrnosti, které
telegraficky v šifrovaných slovech rozesílá n
všechny telegrafni a telefonní slanice v říši,
kdež jsou ony ve zvláštních vyhláškách bez-
platně nejširším kruhům přístupny. Neváháme
tudíž, ana předpověď povětrnosti stala se dnes
velmi důležitým činitelem v životě jednoho kaž
dého, zejména pak našich hospodářů, seznámit
čtenáře s tímto novým klíčem a přičiniti k němu
několik vysvětlujíeích slov.
Nejprve třeba zmíniti se o podstatě ny
nějšího předpovídání povětrnosti. Každodenn
zaznamenávají o 7. hodiné ranní vybraní pozo
rovatelé na 143 stanicích meteorologických, roz
ložených účelně a systematicky po celé E vro
pě, stav povětrnosti v jejich místech a to-
stav tlaku vzduchu, teploty, vlh-
kosti vzdušné a deště, oblačnost
a směru a síly větru, kteřížto činitele
charakterisují v úhrnu svém ráz povětrnosti, po-
dasí. Záznamy těchto stanic — ze zemí Šudet
ských konají k tomuto účelu pozorování Cheb.
Ústi nad Labem, Trutnov, Praha, Klatovy, Bu
dějovice, Tábor, Německý Brod, Znojmo, Brn
Přerov, Moravský Šumberk, Bernatice a Bilsko
— odesílají se ihned telégraficky na c. k. cen-
tralní ústav meteorologický ve Vídni, kamž
stihnou dle pořadí své vzdálenosti, všechny
i z nejzazší Evropy, mezi 7. a 8. hodinou ranní
Výsledky těchto pozorování o stavu povět-
nosti zanášejí a zakreslují se tu nyní ihned de
zvláštních map, takže získá se tím jasný a pře-
hledny obraz o poměrech povětrnostních na ce
lém ohromném území naší pevniny. Poněvadž
hotové mapy takové umožňují na ráz, jediným
pohledem seznati povětrnost na nejrůznějšíeh
místech Evropy, nazývají se mapami sy
noptický mi.
doktor
Jos
Bělohlav
Vídeň
Cheb
ústit nad Labe
Trutnov
Praha
Klatovy
Tábor
německý Brod
Znojmo
Brno
Přerov
moravský Šumberk
Bernatice
Bilsko
Evropa
23
article
Mapy synoptické jsou zákla
dem, na kterém je moderní předpo
vídání povětrnosti zbudováno. Ze
jména důležito je tu zakreslení poměrů tlaku
v zduchu. Mistá, která vykázala stejný tlak
vzdušný, spojena jsou na mapě zvláštními čara
mi, které slují pak i sobary, to jest čáry míst
stejného tlaku. Tyto čáry mívají různou podobu
vždy ale nalezneme na mapě 2 i více případů, že
tvořivaji linii uzavřenou, kruh nebo elipsu. Tyto
u z avřené linie představují nám středy dvou
zvláštních stavů tlaku vzdušného a to jednak
tlaku na dané prostoře, jakou mapa představuje.
nejnižšího (tak zvané minimum, de-
presse, cyklona), jednak nejvy šší h
(tak zvané maximum, anticykl o na).
V místech depresse je vzduchu rela-
tivně nejméně, v místech maxima relativně
nejvíce. Na mapách označen prvý případ písme-
nem T (= Tief, důl, dolina), druhý písmenem
H (= Hoch, vrch, hora). Použijme pro pocho-
pení těchto dvou označení, důl a hora.
Kdyby rovnováha vzduchových vrstev ne-
byla nikdy porušována, nenalezli bychom na
mapách uvedené označení. Ale vzduch není tě-
měř, ba vůbec nikdy klidný, rovnováha jeh
vrstev je stále porušována, tu nestejny m oteplo-
váním země na různých místech, tur zase ne-
stejným rozdělením páry ve vzduchu a jinými
a jinými příčinami, které způsobují, že někde
se nahromadí vzduchu mnoho, jinde se zase
zředí, ubude. Jako všede jinde, tak i tady však
shledáváme snahu, tendenci, aby porušená
rovnováha byla zas vyrovnána, aby
nastal opět normalní, původní stav.
Mistat
press
Tief
24
article
Jak se te děje? Asi tak, jako když př
vážení chceme dosíci, aby obě misky vah byly
v rovnováze. Dáme-li na jednu misku na přiklad
10 grammů, na druhou 20 gr., bude rovnováha
jejich přirozeně porušena. Abychom nyní rovno-
váhy opět dosáhli, ubereme zajisté z misky, na
které je více závaží, a přídáváme z n
po jednotlivých závažích, grammech, na onu
misku, která měla jich méně, tak dlou-
ho, až bude ručička vah ukazovati na dosažení
rovnováhy. V našem případě činí součet všech
závaží 30 gr., rovnováha dosáhne se, bude-li n
každé misce z nich polovička, to jest 15 gr.
nutno tedy ubrati z oné misky, která měla více
závaží, 5 gr. a přenésti tyto na misku, ktera
měla jich méně,
A takovým asi způsobem můžeme si před-
staviti, že se děje vyrovnávání porušené rovno-
váhy vzduchových vrstev. Z mist, kde je
vzduchu nejvíce, z anticyklony.
maxima (H = hory), musí přebytečný
vzduch přecházeti do míst, kdo je
vzduchu nejméně, cyklony, de-
presse, minima (T = dolina).
press
25
article
Vzduch proudí z míst vyššího tlaku do míst
tlaku nižšího. Proudění vzduchu nazýváme
větrem. Ovšem třeba tu připomenouti. v ít
neproudí z mista vyššího tlaku do
mista nižšího tlaku v rovné linii,
přímým směrem. Kdyby tomu tak bylo.
mohli bychom snadno určiti polohy obou ústředi
tlakových: vane-li na příklad vítr čistě severní.
tedy od jihu na sever, mohli bychom říci, že
vysoký tlak nalézá se v severu, nízký tlak v. jihu.
Ale tak tomu není. Tím, že se naše země otáč
a rychlost jejího pohybu je větší než rychlos
větru, strhuje tento jaksi s sebou, ne sice úplně,
ale aspoň tak dalece, že pozměňuje jeh
přimý směr, odchylujíc jej na severní polo-
kouli více na pravo, na jižní v levo. Pro
určení polohy vysokého a nízkého tlaku dle
směru větru plati tu pak pro naše poměry, totc
pravidlo (zákon Buys-Ballotův): pošta vl-
me-li sek větru zády, máme po pravé
ruce poněkud na zad tlak vysoký.
po levé ruce o něco v před tlak
nizky.
BuyBallotův
26
article
Vítr, jakožto výsledek porušené rovno
váhy vzduchových vrstev, je nojdůležitějším či
nitelem povětrnostním a ne neprávem mají obě
slova, vítr a povětrnost, stejný původ. Neuvádě-
jíce bližších podrobností a zdůvodnění, povíme
krátce: každému je známo na příklad, kolik
znamená pro ráz našeho počasí, vane-li k nám
vítr západní, z atlantického moře, který přináší
s sebou přirozeně hojně vlhka, oblačnosti
deště, jsa nad to ještě v zímě teplejší, než
vzduch naších končin, v létě zase naopak stu-
denější. Proto také určiti, kter
větry, to jest s které strany svč-
tové máme v nejbližší době k dče-
kávání, je základem veškeréh
předpovidání povětrnosti. A poně-
vadž směr větru je tu závislý, jak jsme ukázali
od vzájemné polohy obou ústředí tlakových.
musí přirozeně směřovati všechno úsili prakti
cké meteorologie k tomu, aby, chtějíc předse-
vziti předpověď budoucí povětrnosti, vystihla
vyšetřila, jaká bude v dané době po-
loha obou ústředi tlakový z h, to jest.
kde bude se nalézati v této době
tlak vysoký a nad kterými konči-
nami rozestře se tlak nízk,. A to je
vlastní podstata, úhelný kámen dnešního před-
povídání povětrnosti,
Každému z prostě každodenní zkušenosti
je zajisté známo, jak často a rychle střídávají
se po sobě směry vanoucích větrů. Známe-li
podstatu proudění vzdušného, větrů, usoudím
z (oho snadno, že poloha obou ústřel di
tlakových není zajisté stálou, ný-
brž že se, stejně jako výsledek jejich, vítr
ustavičně a rychle za sebou měni.
atlantický moře
27
article
Změny tyto jsou velmi intensivní, téměř každo.
hodínu vykazuje tlak nad Evropou jiné rozdě-
leni. Pochopíme nyní, jak touto nestálostí po-
lohy obou tlakových ústředí ztěžuje se úkol
praktického meteorologa, má-li určiti ráz bu-
doucí povětrnosti pro dané místo na delší dobu
a jak naivním byl by tu požadavek, aby meteoro-
log, pracující s tak měnivým a nestálým čini-
telem, nikdy se nezmýlil, zejména dodáme-li
ještě, že nebývají to mnohdy toliko dvě ústřede
tlaková, která ovládají povětrnost naší země.
ale zhusta i několik najednou, čímž poměry stá-
vají se nepoměrně složitější a těžší pro správný
odhad budoucnosti.
Přece však dán je tu jistý pevný základ, dle
kterého možno nám vývoj budoucí povětrnosti
stopovati a určiti, základ tak pevn. , že na pří-
klad c. k. ústřední ústav pro meteorologii ve
Vidni dociluje jím dle dvor. rady dra. J. M
Perntera, ředitele tohoto ústavu, 85% správnýeh
předpovědi ze všech vydaných.
Základ ten je dán však dodnes pouhou
zkušeností. Dlouholetým, oblížným stop.
váním a sleďováním drah, jimiž se na své ponti
po naší zemi ubírají obě ona ústředí tlaková.
vysoký a nízký tlak, seznalo se, že dráhy tyt
nejsou tak libovolně a nepravidelně, jak by se
soudilo, nýbrž že podléhajíce určitým zákonům
přírodním, jeví káždá určitou povahu a tendene
bráti se za jistých podmínek, jež jsou známy
jako rozdělení teploty na zemi, obsah par ve
vzduchu a podobně, také určitým směrem. Zku
šenost tedy ukázala, že možno za jistý c
Pernter
Evropa
28
article
známých předem podmínek vysto
povati dráhy, kterými se v nej-
bližšídobě obě tlaková ústředí bu-
dou ubírati a tím určiti také, ja ký
ráz povětrnosti jednotlivá mí sta
na zemi v určité době na př. dru-
hého dne, budou mít i.
Neboť je-li známo, jaká bude v nejbližš
době, pro kterou chceme povětrnost předpově-
děti, vzájemná poloha oborů vysokého a níz-
kého tlaku, je tím již vlastně dáno vše, Bude-l
se na příklad zejtřejšího dne rozkládati vysoký
tlak nad atlantickým oceanem a nízký tlak nad
našimi končinami, víme, že bude k nám vát
vítr převahou západní a že přicházeje od moře
přinese s sebou hojně vodních par a tím pravdě-
podobně i dést.
29
article
To jest tody základ nynějšího předpovidání
povětrnosti. Bylo již uvedeno, že denné mez
7. a 8. hodinou ranní stihnou do c. k. centrál-
ního ústavu našeho telegrníické zprávy o stavu
povětrnosti ze 143 míst celé Evropy. Na zá-
kladě těchto zpráv nakreslí se tu nyní uvedeno
synoptické mapy, z nichž vidno, kde se právě
v tu dobu, to jest o 7. hodině ranní toho dne,
nalézá nad Evropou vysoký tlak vzduchu a kde
tlak nízký. S touto mapou srovnají se pak vše-
chny předchozí mapy z dřívějších dnů a sezná
se tak, jakým směrem se obě ústředí
tlaková dosud pohybovala a rohy-
bují. Jde nyní o to určiti, kam se budou obě
ústředí pohybovati v nejbližší době, to jest:
jaké bude nad Evropou rozdělen
tlaku druhého dne. Tu třeba vzíti nyní
na pomoc nejen dosavadní směr tohoto pohybu,
ale pro další určení jeho všechny výsledky
dlouholetých zkušeností v tomto směru, všecliny
předpoklady, za nichž pohyb takový se děje.
A na základě jich načrtne se nyní theoraticky
mapa rozdělení tlaku vzduchu nad Evropou pro
tento druhý den, z níž vidna tedy poloha ohou
oberů tlakových. O 12. hodině polední dojdou
nové telegramy o stavu povětrnosti, nyní však
jen ze zvlášť vybraných 12 stanie, na základě
jichž se případně ona mapa ještě koriguje, na-
čež se z ní pořídí mapa definitivní, která je pak
vlastním podkladem pro určení příslušné pově-
trnosti pro jednollivé země.
Evropa
39
article
V turnaji hlavním obdrželi ceny: I. R. Stokláska
II. K. Krofta (Šop), III. St. Šerý, IV. Fr. Batík a v
a VI. J. Bröekl a V. Mlodzik; násl. V. Jeřábekr,
Procházka, V. Červený a Feifer. V turnají vedlejší m:
I. Fr. Marel, II. a III. K. Karras a J. Slezák, IV. A
Arnošť, V. B. Bílek a J. Podhajský. V turnaji skupi-
novém: I. A. Rašovský, II. a III. Fr. Mlodzik, T Sik
a IV. L. Dvořák.
Stoklásek
K Kroft
František
Batík
J Bröekl
V Mlodzik
V Jeřábekr
Procházka
V Červená
Feifer
Marel
K Karras
J Slezák
Arnošť
V B
Bílek
J Podhajský
Rašovský
Mlodzik
L Dvořák
St . Šerá
I . Francie