3
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Prnysl
Prnysl
238.—
238.—
10
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 232, ze dne 23. srpna 190s.
11
article
Obchodní smlouva se Srbskem.
Obchodní smlouva se Srbskem.
Dne 18. srpna t. r. přijala byla konečněr
dosti bouřlivých debatách obchodní smlouva Ra
kousko-Uherska se Srbskem srbskou skupštinou
a závisí nymí na opatření vlády rakousko-uher
ské, kdy nová smlouva má vstoupiti v platnost
Je zajímavo při té příležitosti pohlédnouti zpě
na dobu téměř 3 let, po kterou trval bezesmluvní
stav mezi naší ríší a Srbskem. Přičina všeho
jest známa. Uzavření bulharsko-srbské smlou y
o celní unii bez vědomí rakousko-uherského
mecnářství vedlo ku přerušení vyjednáván
o novou obchodní smlouvu, a když potomě k pů-
vodní příčině přistoupily ještě noshody v při
čině dodávky děl, nařizeno bylo v Rakousko-
Uhersku dne 6. července 1906 a v Srbsku 24.
června (starého stylu) 1900 užívání nufonom
ních sazeb. Účinky ukvapeného přerušení vyjed-
návání nedal na sebe dlouho čekati. Jisto byle
ovšem, že Srbeko, stát převahou zemědělskýa
svou polohou geografickou na styk s naším moe-
nářstvím nezbytně odkázaný, pocití následky
tyto mnohem citelněji. Celní válka znamenala
pro Srbsko uzavření závažného, namnoze skorem
výhradného odbytiště pro srbský dobytek a čá-
stečně i erbské obili. V roce 1902 činil z cel-
kového vývozu 72,123.654 dinarů vývoz zvířat
a zvířecích produktů 38,898.454 dinarů, z če-
hož na Rakousko připadlo 35,471.729. V roce
1906, po vypuknutí konfliktu, klesl vývoz zviřat
a zvířecích prodoktů do Rakouska již na
Srbeko
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Ra kouskýUhersko
12
article
14,754.605 dinarů, celkem pak na 21,549.328
dinarů oproti celkovému vývozu 71,996.274 di-
narů. V roce 1905 činil vývoz do Rakouska
64,712.406 dinarů, čili 89.88% celkového vý-
vozu; v r. 1906 klesl již o 34,679.929 dinarů
na pouhých 41.96% celkového vývozu. Srbská
vláda snažila se ovšem všemožně najiti jiná od-
bytiště pro svůj vývoz, pokusy se však všecky
nezdařily, nové obchodní smlouvy ulehčovaly
spíše dovoz cizích výrobků; přes to však de-
sáhl vývoz i v r. 1906 značné výše; větší část
jeho přebraly místo Rakousko-Uherska Něme-
eko, jehož podíl na srbském vývozu stoup
z 2.94% na 26.64%% Bulharsko (5.16%% oprol
1.70), Belgie (8.75% oproti 0.45%), Rumu-
sko (3.29 oproti 1.527%), Türecko (7.56
oproti 3.11%), Francie (4.69% oproti 0-07 9)
1 v r. 1907 byl vývoz srbský dosti uspokojivý;
však již počátkom r. 1908 stával se konflik
s Rakousko-Uherskom stále citlivější. Vedl
ztráty rakousko-uherského trhu přistupovala
stále citelnější ztráta rak-uherského lovozu. Zde
setkávaly se tužby srbských kruhů se zájmy na-
šeho průmyslu. Rakousko-Uhersko nebylo sice
nikdy do té míry odvislé na Srbsku, aby ne-
mohlo uplatniti svou přovahu, však i zde baa
se poznávalo, že se zašlo již příliš daleko. Do-
voz z Rakouska činil v r. 1905 33,375.501 di
narů, čili 60.04% celkového srbského dovozu
jenž obnášel 55,600.644 dinarů.
Nout
nar
Rakousko
RakouskoUhersko
Bulharsko
Belgie
Francie
Uhersko
Srbsko
Rumoský
Türecko
13
article
V roce 1906 klesl již dovoz z Rakousk
o 11,169.003 dinarů na 50.10% celkovébo da-
vozu. Dle naší statistiky obnášel dovoz ze Srb-
ska v r. 1905 68.533 mil. K čili 3.19%% cel
kového dovozu, v r. 1906 jen 30.315 mil.
čili 1.29% celkového dovozu; vývoz do Srb-
ska klesl ze 30.418 mil. (1.36% celkověho vý
vozu) v r. 1905 na 20.349 mil. K (0.85% cel-
kového dovozu) v r. 1906. Žo v r. 1907 a 190
klesání, jež v r. 1906 již po půlletém trvání
konfliktu tak jasně projevilo, pokračovalo ještě
dále, je jisto. Útraty beze smluvného poměru, jež
neslo v Srbsku ponejvíce zemědělství, nesl tedy
u nás peůmysl, a to ve prospěch soutežícíel.
států. Srbští zákazníci, jichž vkusu, potřebán
a platebním podmínkám náš průnysl následkom
dlouholetých styků dovedl velice dobře vyhověti
byli konečně přece nuceni sáhnouti po zboží ji
ného původu. Z toho těžilo v prvé řadě Něme-
eko, jehož vývoz do Srbska se téměř zdvojná-
sobil, stoupnuv z 11.57% v roce 1905 již aa
21.96% v r. 1906, vedle něho pak Anglie, je
jíž dovoz stoupl z 9.55 na 10.302%, Italie
(2.12% oproti 1.41%), Rusko (2.75% oproti
1.45%), Francie (2.58% oproti 1.472%). Vedle
toho ovšem není bez významu taků zdražení
masa v Rakousku, jehož neposlední příčinou
bylo také uzavření hranic pro srbský debytek.
Srb
Útrata
Srbsko
Anglie
Rusko
Francie
Rakousko
Italia
14
article
Poměry tedy na obou stranách se vyvinuly
tak, že zde byla dosti příznivá půda pro uza-
vření nové smlouvy. Koncem června 1907 byla
konečně jednání o smlouvu obnoveno. Jest ješté
v živé paměti, s jakými oblížemi zde bylo zá-
pasiti. Byl zde právě naprosto jiný podklad pro
nové vyjednávání; uplatňoval se zde jak vliv
němccké ochranné agrární polilíky, tak vlis
a moc síjících stran agrárních u nás. V prvé
řadě šlo o dovoz dobytka a obilí. Agrárníci spa-
třovali v dosavadních úlevách pohraničního ob-
chodu a ve volném dovozu srbského dobytka
těžké poškození našeho zemědělství, jež nevá-
hali vykoupiti krvavými obětmi průmyslu; ještě
při odhlasování zmocňovacího zátkona, jimž
vláda byla zmocněna proviserně aktivovat
smlouvu bez předběžného přodložení parlamen
tu, připojili resoluci namířenou proti jakýmkol
koncesím v dovozu masa.
15
article
Konečně po překonání posledních oblíž
spojených s olázkou zvěrolékařské kontroly, do-
šlo k dohodě. Rakousko-Uheřsko odmítlo předen
ujednání veterinářské konvence a připuštění do-
vozu živého dobytka; povolen jen kontingento
vaný dovoz 70.000 kusů vepřového a 35.000
kusů hovězího poraženého dobyška; Sebsko ztra-
tilo vedle toho i dosavadní výbody v pohranič-
ném obchodu pro vývoz obilí a dobytka. Za to
ovšem nebylo Srbsko ochotno ku příliš velkým
koncesím a tak náš průmysl musí nyní počítati
se cly průměrem o 20—40 vyššími. Při tom
namnoze spolupůsobila ovšem i snaba vycho-
veti si vlastní domácí průmysl; tak si lze vy-
světliti na př. zvýšení cel na cukr z ohtedu na
zájmy eukrovaru bělehradského, podobně i vyšš
ela na pivo, cement, papír, sklo.
Průmysl náš, jenž již tak těžké ztráty do-
savadním stavem utrpěl, hledí nyní ovšem ne-
trpělivě vstříe okamžiku, kdy nová smlouva
vstoupí v platnost. Zdá se však, že rakouská
vláda váhá dosud užiti zmocňovacího zákonaz
Rakousko
Srbsko
16
article
dne 30. prosince mínulého roku, na základě ně-
hož by mohla smlouva, skupštinou přijatá, oka-
mžitě vstoupiti v platnost. Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí má ovšem zájem na tom, aby
smlouva byla co nejdříve přijata, a náš prostiž
na Balkáně novým odkladem neutrpěl. Take
uherská vláda jest s okamžitým aktivováním
přes vlivy uherských agrárníků srozuměna. Rez-
hodnutí bylo tedy plně přenecháno vládě před-
litavské. Zde však se opětně uplatňuje politická
převaha stran agrárních. Se všech stran dochá-
zejí vlády profesty a důtklivé žádosti obchod-
ních komor, průmyslnických a obchodních kor-
poraci; průmysl i obchod jednomyslně vystu-
pují proti novému odkladu, poukazujíce na těž-
ké škody, jež by tím nově vzešly. Říšská rada
má býti svolána až v listopadu. Do té doby prů-
mysl naprosto nemůže beze škody čekati. Jae
zde právě o obchody pro zimní a jarní saisonu,
jež našemu průmyslu nutně ujdou ve prospěch
cizí konkurence, jež tím jen hlubší kořeny
v Srbsku zapustí a náš průmysl ještě více ze
srbškého trhu vytlačí. Srbští zákazníci přivykii
již odedávna rakouským výrobkům a namnoze
jen z nutnosti sahali k výrobkům ostatních sou-
těžících států. Přes to, že bezesmluvný stav přo-
rval mnoho starých spojení, přece jest tu ještě
kmen srbských obchodníků a průmyslníků, kteř
Rez
Balkán
17
article
právě tak notrpělivě čekají na obnovení smlouvy
jako naše kruhy. Již běhom tohoto roku docht-
zelo k objednávkám pod podmínkou příznávěj
ších celních sazeb, a nyní, když smlouva byl
skupštinou přijata, stále vzrůstá živá poptávka,
ze Srbska docházejí stále četnější dotazy a ob-
jednávšky a mnohé naše firmy uzavřely již ho-
tové obchody a mají u hranic se značným ná-
kladem uložena velké množství zboží, čekajís
na okamžik, kdy bude moci za nového režimu
celního překročiti hraniče. Otázka vstoupen
smlouvy v platnost má neobyčejný význam zvlá-
ště pro náš textilní a konfekční průmysl, ježto
zde právě jde o nebezpečí nutné ztráty objed-
návek na zimu a na jaro, nebude-li smloura
v as aktivována. I ostatní obory našeho prů-
myslu, jichž vývoz byl celním konfliktem neoby-
čejně stížen a namnoze úplně zamozen, jaku
průmysl kožedělný, papírnický, sklářský, žele-
zářský a chemický jsou silně na otázce tete
intoresovány. Poukazuje se všeobecně na pří-
klad smlouvy se Švýcarskem, jež právě proto.
že nešlo zde o agrární zájmy, byla bez obtiži
uvodena provisoriem v platnost na základě
zmocňovacího zákona,
Agrární kruhy přirozeně uvádějí stále tytéž
důvody preti rychlému uskutečnění smlouvy.
Srbsko
Švýcarsko
18
article
Přokážkou jsou stále ustanovení nové smlouvy
v příčině dovozu dobytka. Naproli tomu však
námitky z příčin velerinářských jsou přece přis-
nou úpravou kontroly naprosto bezpodstntny —
a obavy, že množství 70.000 kusů poraženého
vepřového a 35.000 kusů bovězího dobytka
bude míti nějaký škodlivý vliv maa domácí trh,
dá se snadno vyvrátiti poukazem na celkovou
naší produkci. Co znamená tento počet dobytka.
co znamená i dřívější dovoz srbského patečného
dobytka do Rakousko-Uherska, jenž obnášel
ještě v r. 1905 35.701 mil. K čili 79.67
celkového dovozu jatečného dobytka, dosahují-
cího výše 291.227 kusů, proti stavu domácího
dobytka, jehož napočítáno r. 1900 jen v Pře-
litavsku 9,511.170 kusů hovězího a 4,682.654
kusů vepřového dobytka, z něhož ještě jateč
ného dobytka 251.226 kusů bylo vyvezeno?
Zemědělská ústředna svolává ještě na 25
t. m. schůzi proti aktivování srbské smlouvy.
Snad jest oprávněna naděje, že u vlády nabudou
převahy konečně i ohledy ke všeobeený m
zájmům národohospodářským, jež neměly by
býli poškozovány bezohledným straněním jen
určité třídě výrobní, a že přikročí k aktivování
smlouvy na základě zmecňovacího zákona, tal
aby mohla již od 1. září vstoupiti v platnost.
Tomu by násvědčovala i okolnost, že dle zpráy
z Uher došlých ustanovila již uher. vláda veteri-
nářské delegáty, kteří se mají v nejbližšíeh
dnech do Srbska odebrati.
Rakousko
Uhersko
Uhry
Srbsko
19
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pávodní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vidně, 22. srpna.
Nedostatek obchodů jest tak značný, že ani dů
ležité události minulého týdne nemohly způsobiti žád
ného většího vzruchu. Akcie bankovní jednoty klesaj
sice slále od té doby, kdy se stala známou insolvence
firmy Hansetovy, ale zvolna a bez rozčilení. Alpinky
naproti tomu zolavily se skorem úplně z poklesu
jejž doznaly následkem snížení cen železa; zdá se.
že tu pracovala silná kontremina, jež jest nucene
k uhražovacím koupím, ježto odpor akcif se ukáza
větším, než bylo očekáváno. Úvěrní akcie se dosti
upovnily, turecké tabákové akcie mohly se poněku
zotaviti, ač bylo všeobecné přesvědčení, že konces
nebude r. 1914 prodloužena. Uhelně hodnoty a akcie
simmeringské továrny na vagony těší se jisté po-
ptávce.
Hansetův
20
article
Trh rent jest trvale chabý. Z oživení v Německu
náhle nastalého nepadá do Vídně žádný odraz. Prode
státních a měsiských papírů, v prvém pololelí ban-
kami převzatých, děje se neobyčejně zvolna. Jen tím
to nedoslatkem zájmu se vysvětluje, že akcie česke
severní dráhy, jichž přeměna v státní dlužní úpisy
jest již sankcionována, skýlají ještě 1/% rendement
aproti kursům rent. Zvláště uherská vláda nezdá se
býti potěšena pomalým odbytem své renty, ježlo me
velkou potřebu peněz. Tak lze vysvělliti, že vyjed-
návání mezi uherskou a Irancouzskou vládou o zna-
menání uherské renty v Paříži se vede s větší energii
než dosud. Dr. Wekerle jednal o tom s francouzským
vyslancem ve Vídni, Crozierem, a ministr finane
Cailloux bude brzo přijat v Pešti se zvlástní poctou
Sotva by však stačilo, aby francouzský ministr fi
nancí jednoduše kotování povolil, ale musil by —
což sotva je v jeho moci — snížiti také poplatky
kotovací a kolkové, jež jsou nyní v Paříži značně
výsoké a stěžují tam znamenání cizozemských
půjček.
Daležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení
22. srpna 14. srpn
96 40
96 4
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renia . . . . .
doktor
Wekerle
Crozier
Německo
Vídeň
Paříž
Pešť
21
article
115.85 115.75
111.95 111.05
Uherská zlatá renla . . . .
92.85
92.90
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
184 70
183 25
Rak. kreditky
630.75 632 25
437.50 439 25
Banka pro země rakouské .
741.—
746 50
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
516.—
524 50
1058.—
Pozemkový úvěrní ústav
22
article
Živnostenská banka
Společnost státní dráhy
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnos
Schodnica
Londýnská devisa
Ríšské marky
živnostenský banka
státní
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský
Schodnica
23
article
Hospodářské zprávy z Moravy.
Hospodářské zprávy z Moravy.
(Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Venkovské trhy moravské vykazují značný přívo
ječmene. V místech, kda jsou sladovny, pivovary
pražírny výroby sladové kávy, ječmenného trhu ve-
řejného vůbec není. V hanáckých krajích vedou
značné nákupy pivovary přímo u většího kvanta, za
to slovácké trhy mají velký přivoz. Průměrný přívoz
ječmene na trh v Prostějově je 2373 hektolitrů, ve
Veselí n. Mor. 850 metr. centů, v Lipníku 3225 metr.
ctů., Podivín 18 vagonů, Kyjov 13.216 m. ctů., Třebíc
133 atd.
Také západní Morava má slušný příliv. Jiné obilí
rovněž u velikých dodávkach sype se na trhy ven-
kovských měst, ač dá se počitati, že nával teprve
nastane, neboť jde výzva Moravou, aby nebylo po-
spícháno s odprodejem.
Dnem 29. t. m. započne na Moravě a ve Slezsku
vinná sklepní kontrola, kteráž je rozdělen
na obvody německé a české s přidělením vsí pol.
ských. Jmenování byli dva inspektoři, jeden pro
české obvody, druhý pro německé, kteřiž podrobil
se zkoušce u zemských úřadů a odebrali se nyní
k 10dennímu kursu u ministerstva orby ve Vídni
Pro české oblasti jmenován byl inspektorem pan
Čapek, pro německé p. Homer.
Mor
Čapek
Homer
Morava
Prostějov
Lipník
Podivín
Kyjov
Slezsko
Vídeň
24
article
Větší komplex půdy má býti vyvlastněn c. k.
erárem poblíž Brna, ježto vyjednávání s majitoli ne
vede k cíli a lito se houževnatě drží. Půda vyvlast-
něná má sloužiti k vojenskému cvičišti, jel
hodlá vejenská správa umistiti poblíž rozsáhlé obc
Husovic na ploše 1200 měr. Dosud nalezá se cvi-
čiště u Žabovřesk a je známo, že zabrání připravilo
tamní zemědělce o půdu. Totéž stane se zbytku rol
nictva v Husovicích atak zemědělci v delším pásmu
od města, jednak stavební epidemil, která tu panuje.
jednak zabráním půdy pro ohromné cvíčiště, budou
zde — vyhlazeni.
Pro dodávku zeleniny doporučujeme trh mo-
ravsko-ostravský, který je velkým spotřeblátém zele
niny. Dodávka na jediný trh je 50—60 vozů a drž
ji židé a Němci z Ratiborska. Až doposud zelinářstv
na Moravě je slabé. Bzanecko arciť čile produkuje
ale ponejvíce pro Vídeň. V Prostějově zamitli držení
zkušebného pole zelinářského. Čile si počíná druž
stvo ve Vítkovicích, které je slibné, ale pro Ostravu
slabé. Na Olomoucku prosperuje družstvo Novosady
které je ve spojení se zahradou hospod. konsorcia
na Val. Hradisku a má svou prodejnu. Obesílá také
Prostějov a sestavá z malých výrobců. Pěkný krok
učiněn ve Val. Meziříčí, kde mezi dvěma lekoucím
vodami pořízeno pěčí damského odboru Nár. jednoty
10 zelinářských zahrádek, které dají se k disposie.
chudým dělníkům, by je dle instrukce v připadně
stavu výrobním drželi.
Němec
Novosad
Brno
Husovice
Žabovřesky
Morava
Vídeň
Prostějov
Vítkovice
Ostrava
Olomoucko
Val
25
article
Kontribočenské fondy, před jichž re-
organisací stojí právě Morava, mají dva směry slou-
pencd. Prví jsou pro rozdělení fondů, ježto výtěžky
jsou seslabeny špatnou správou účetní, druzí hodluy
z nich vybudovati úvěrní ústavy okresní, jiní opěl
banku pozemkovou. K reorganisaci má dojiti tohote
roku ještě a jest proto důležito zaujati k reorgani-
saci slanovisko nanejvýš věcné a rozumné. Přine
n1e
seme o tom ještě pojednání širší.
Morava
26
article
Pražská obchodní a živnostenská komor
pro aktivování srbské obchodní smlouvy. Ob
ehodní a živnostenská komora v Praze obrátila
se na vládu se žádosti, aby obchodn
smlouva se Srbakem, skupšťino
srbskou již přijatá, byla nepro-
dleně na základě zmocňovací ho
zákona v platnost uvedena, ježle
každým dalším odkladem utrpěl by náš obchod
a průmysl, jenž již beztak mnoho ztratil dlouho
trvajíeím bezesmluvným stavem, další nenahradi
telné škody.
Z trhů peněžních (22. srpna.) (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Praha. Také dnešní borsa minula zcela ben
obchodu a podáváno pouze za skcie:- První česk
továrny orlentálních cukrovinek K 250 —, První praž
ské zastavárny K 465.—, První české akciové
pojišťovay na život K 265.—, Kolínské Jovárny kávo
vých náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budě
jovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—
České banky Union K 245.50, České společnosti pro
průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy 429.—
Škodových závodů K 281.—, České prámyslove
banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Za-
jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy-
rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko
moravské strojírny K 850.—, Králohradeckého úvě
ního ústavu korun 444.—, Pražské paroplavebu
společnosti po Vítavě a Labí K 600—, První české
rafinerie v Mouřanech K 360 — peníze-
Vídeň. Na dnešní začateční burse byla zá
kladní tendence pevná, aniž by byl obehod přilie
obsáhlý. Také větší zájem měly kreditky, kleré zí
skaly dalšími nákupy. Také akcie länderbanky byly
vyšší, naproti lomu akčie státňí dráhy zanedbávány.
Daňkův
Škodův
Praha
Český Buda
Kolín
Vídeň
živnostenský banka
Český banka
Union
245.50
Český společnost
Český prámyslove banka
27
article
nezměněny však v kursech. Hlavní zájem soustředěn
byl na papíry ubelné, zvláště západočeské báňské
společnosti, které zase stouply a ruská půjčka byla
v souhlasu s nižšími záznamy v Paříži lacinější. Na
poledni burse panovala přivětivá nálada a potrval
než se obchod oživil. Z Berlina ohlášeny zprávy
bezbarevné. V Paříži hausa ruské renty, která zlep-
šila náladu na burse. Celkem utvářily se kursy posí-
tivně. Kreditky a akcie länderbanky byly vyšší, akcie
státní dráhy trpěly prodeji. Lombardy získaly ná-
kupy, alpinky byly lepší, protože sloupnuti kursu
akcii pražských železářských, jež bylo odůvodněn
vyšší dividendou, bylo dobrým podnělem. Uhelno-
dolné papíry, zejména mostecké a západočeské pa
píry měly poplávku, akcie simerinské vagonky zase
slouply. Akcie lokomotivky ve Vídeňském Nověm
Městě byly prodávány. Ruská renta měla poplávku
na Paříž. Na eskomptním trhu peníze nezměněny
3/14 0.
Paříž
Berlín
Nově město
28
article
Berlín. Kolísavá tendence bursy novoyorsk
neměla dnes na vývin kursové úrovně ani paplno
přímo interesovaných skoro žádného vlivu. Jedině
baluimorské byly poněkud laciněji vyblzeny. Na trhu
hodnot báňských nastal dnes příznivý obrat
v akciích železářských, uhelnodolných společnosti
podnikány zpětné i nové koupě při celkem náležitě
zotavených zázuamech. Též akcie trhu kasovníhe
obchodovány čileji a záznam dosti značně se zlepšil
Z domácích bank Obchodní společnost více hledána
Rakouské kreditky na podnět vídeňský zotaveny. Te
lombardy pevnější. Ruské renty a akcie ruskýci
bank málo změněny. Soukromý diskont setrval n
2340. Denní peníze 3 e
Ceskému obchoduictvu z celé Moravy a Slezska
Za několik dní sejde se veliká rodjna českého ob
chodnictva moravsko slezského v Kroměříž i, aby
se tam uradila o krocích, k obraně a svépomoc
svého slavu a pojednala také o důsledcích všeslo
vanského sjezdu obchodnického v Praze. Ke sjezdu
jejž pořádá Obchodnická jednota spolu se zemskýi
svazem gremií v sále »Nadsklepí« v pondělí 24. srpn
Berlín
Morava
Slezsko
Kroměříž
Praha
29
article
1908 o půl 11. hodině dopolední a pak o 2. hodině
odpolední, pozváni byli všichni poslanci moravští
význačné korporace obchodnické a některé vynikajíe
osobnosti. Jednotlivá společenstva (gremia) zúčastní
se svými delegály. Sjezd bude obrazem organisační
vyspělosti naseho obchodnictva na Moravě.
Dopravní příjmy c. k. stálních drah. V červenci
t. r. přijaly c. k. slátní dráhy v Rakousku na starších
tralích úhrnem 31,104.000 K (+ 66.066 K proti lon-
sku) a na trati severní dráhy 10,710.800 K (+ 646.677
K), tedy celkem 41,814.800 K, t. j. o 712.743 K více
než v červenci loňském. — Od počátku t. r. činí le-
tošní příjem stálních drah 254,063.900 K (s rektili-
kací za duben), t. j. o 13,522.412 K více než v tém
období loňském. Z toholo plus připadá 9,941.084 k
na starší trati a 3,581.328 K na dráhu severní.
Morava
Rakousko
30
article
Berlínské společnosti pozemkové. Překvapojíe
vzrůst města Berlína vyvolal celou řadu akciovýcl
společnosti, které zabývají se obchodem s pozemky
slavebními. Společnosti tyto nijak spolu nekonkurují,
každá pracuje v jiné části města a přebytky sv
ukládá v akciich ostatních pozemkových společností
— Jakkoliv rok 1907 byl pro stavební ruch v. Be
líně velmi nepříznivý jednak drahotou peněz, jednak
dlouho trvající stávkou stavebních dělníků a stíže
ním hypotékárního úvěru, přece všechny vykazují
ne-li větší, tedy aspoň stejný výtěžek jako v letech
předcházejících. — Nejlákavější vzrůst výtěžku vyka
zuje Berlinische Boden-Gesellschaft.
která po dobu svého Slelého trvání vykazuje toto
stoupání dividendy. V prvých dvou letech vyplácena
byla 60, v následujících pak letech 12%, 30%, 30 u
a 30% a v posledním roce 35% dividenda. — Spo-
lečnost talo založena byla s. kapitálem 1 mil. marek
a zakoupila pozemky v okolí Schönebergu. — V roee
1907 měla zakoupeno pozemků v hodnotě per
5,884.000 marek. Celkový výtěžek z prodeje pozemko
v tomto roce činil 731.719 marck a po srážc
režie a odpisů vykazoval čistý ziak 527 369 mare
z něhož akcionářům vypläcena byla 359% dividend
Slavební činnost tato banka sama neprovozuje, al
založila zvláštní berlínskou stavební společnost, kter
na pozemcích jejich stavby provádí. U nás obcho
s pozemky předměstskými provozovaly dosud jen
nahodile některé záložny a to s prospěchem, nyn
hodlá se činnosti této věnovati projestovaná Po
zemková banka a lze bezpečně očekávati, že
z činnosti té bez umělého zvyšování cen bude svým
akcionářům přinášeti slušný výtěžek. — Soukroma
subskripce akcií této banky utěšeně roste. Zařizujíe
komitét Pozemkové banky s ochotou podá žádaná
vye větlení a zašle upisovací listiny.
Berlín
Manche BodenGesellschaft
spo
pozemkový banka
31
article
Úroda chmele. (Zpráva firmy M. H. Russa
spol. v Praze.) Již dávno nebylo nám popřáno
při podávání naší zprávy o očekávané světové sklizni
chmelové vysloviti se tak příznivě o vyhlídkách
této rostliny jako lelos. Ze všech skoro zemí svěla
chmel pěstujících, skoro bez výjimky, znějí zprávy
o sklízní uspokojivé až i výborné. Jenom z několik
menších okrsků, jež na jaře trpěly suchem a jichž
sklizeň následkem toho bude asi proti loňsku o něco
skrovnější, docházejí zprávy měně uspokojivé, což
však proti velkým rozhodujícím územím se sklizní
dobrou nepadá valně na váhu. Neoblěžována hmy-
zem a prosta všeliké choroby mohla se rostlina všude
silně vyvinouti, měla množství postranných výhon-
ků a prolo můžeme očekávati dobrou sklizeň nejen
co do množství, nýbrž vůbec i v každém ohledu uspo-
kojivé hodnoly, ovšem nestihne-li rosilinu ještě v po-
slední hodině nějská nepředvídaná nehoda. Dle star
zvyklosti podáme tudíž sklizňové odhady jednolli-
vých území, chmel pěstujících, tak, jak nám zaslány
byly úplně spolehlivými odborníky. Na konečný vý-
sledek má ovšem veliký vliv povětrnosl, panující
v době sklizně, což všaík jest tak samozřejmé, že
není snad potřebí, s naši strany nějaké zvláštní vý-
hrady. Zvlášť jemné a těžké jakosti můžeme opět
v prvé řadě očekávali u nás v Čechách. Sklizen
odhaduje se, ovšem potrvá-li příznivé počasí, v ža-
teckém ůzemi (město, okres i kraj) asi na 175 a
180.000 centů po 50 kilo. Při péči, jaká se tam vě-
nuje česání a sušení, není žádné pochybnosti, žei
v tomto roce naše žatecká plodina prokáže všechnu
čest své staré dobré pověsti a právě pro své výleční
vynikající vlasinosti získá si opět ještě širšt kruh
milovníků. Ouštěcké území červeňákové očekává
Russo
Praha
Čechy
cent
32
article
sklizeň asi 70.000 centů, území zeleňákové vyzíská
asi 15—16.000 centů. Z ostatních rakouských úzent
počítá Štyrsko asi na 20.000 centů, Horní Ra-
kousy asi na 7—8000 centů, Halič na 15—16.00
centů, Morava na 10.000 centů, Uhry s poboč-
nými zeměmi odhadují svůj výlěžek asi na 15 a
18.000 centů. V německé říši páčí svou sklizen
jednotlivé země takto: Bavorsko asi 290.000—310.000
centů, Virtombersko 65—70.000 centů, Badensk
35—40.000 centů, Elsasko a něm. Lotrinsko asi 9ě
až 100.000 centů, Poznaňsko a východní Prusko asi
20—25.000 ceptů, Stará Marka a oslatní menší územ
počítají dohromady asi na 15—20.000 centů. Nad-
průměrné sklizni hledí letos také Anglie vstříe
počílá se tam asi na 550.000Cwls Sklizeň Spoje-
ných států Severní Ameriky, ačkoliv s
tam dosti mnoho cbmelové půdy věnovalo jiným
plodinám hospodářským, nezadá v ničem velikým
sklizním obou posledních roků, číselně odhaduje se
asi na 450—480.000 centů. Francie očekává a
80.000 centů, Belgie asi 75—80.000 centů, Ru
sko asi 60—65.000 centů, Australie páčí svů
výtěžek asi na 15.000 centů. Poněvadž se očekáví
léž výtečná jakost chmele, lze při mírných cenách
s nimi“ nám bude počítati, předdpokládati, že i lete
zase značná část velikých pivevarů zakoupi chmele
nad roční spotřebu a tímto způsobem nalezne i hoj
ná sklizeň 1908 brze svého umístění.
Uher
Marek
Horní Ra
Halič
Badensk
Poznaňsko
Prusko
Anglie
severní Amerika
Francie
Belgie
Austrálie
cent
cent , Morava
Cwl
33
article
Škrob bramborový. (Zpráva Moravské agrární
prámyslově banky.) lříslovečná nevšímavosť inter
esentů slaví i letos, v kritickém pro plodinu škrábu
bramborového měsíci, své triumfy. Ba i hospodát
problíží svoji úrodu jen povrchně a nevšimá si ná-
ležitě příznaků různých chorob, které v měsíci srpn
do akotního sladia vstupují. O předčasném odumírání
nati bramborové se správným posudkem obdržel
jsme zprávu začátkem tohoto měsíce z kruhů rol
nických. Toto upozornění, jakož i poplašné zprávy
uherských oficiosních časopisů povzbudily nás
bychom se o vážnosti projevených obav, o vyhlídce
na špatnou sklízeň v Uhrách, osobně přesvědčili
Nemc předčasného odumírání nati připisuje se u ná-
všeobecně na účet pernospory a i dnes ještě mnoz
hospodáři jiné choroby s touto zaměňují. Novější
učenci tvrdí, že nalezli novou nemoc zemáků, kterou
nazývají Blattrollkrankheit a Ringkrankheit. Bacily
těchto nemocí byly již zjištěny, ba i uměle vypěsto
vány, ale potřiti nákazu se dosud nepodařilo. Plody
pod těm to úplně zkaženými trsy nejsou větší nežl
vlašský ořech, úplně zvadlé a škrobu prostě. Ne
chceme nikterak předblhati stavu sklizně v Uhrách
který lelos bude nejméně 3 neděle později znám než
v lelech normálních, ale tolik se zdá býti jisto, ž
nebude úroda větší než asi 60% sklizně normálnl.
Uhry
34
article
Naproti tomu opětně stavíme dnešní cenu lih
K 51.60 (rovná se ceně bramborů K 5.80) a cenu
kokuřice K 16.—. Při dnešní ceně škrobu nemůžen t
nejlépe pracující škrobárna dáli za plodinu K 5.—a
že slabou uherskou plodinu tučný kontingent uber
ského lihu shitne jako dohré a ještě levné sousto,
jest na snadě. Pro- uherské škrobárny letos př
očekávané slabé úrodě mnoho přebytečného mate
ralu nezbude. Tento jednoduchý poče! přesvědě
nás, že nejsou dnešní ceny škrobu nikterak pře-
hnány. Předčasné mrazy ve výše položených krajíc
Českomoravské vysočiny podporují naši pessim-
stickou náladu.
Z německého průmyslu železářského. Kolu
zprávy, že za účelem založení všeobecného něme
ckého syndikálu surového železa pracují různé z
časlněné závody k tomu, aby důsseldorfský syndiká
byl provisorně prodloužeh asi o 3 měsíce.
35
article
690.20
691.75
113.—
115.—
451.—
451.25
1065.—
1065.-
1000.—
1000.—
530.—
534.—
671.—
660.—
557.—-
555.75
2700.—
2875.—
720.—
708.—
452.— 451.—
239. 40
239.37
117.37
117.37
36
article
Odbyt cemenlu. Vývoj cementového průmyslu
jest nyní uspokojivý a celkem živější než před rokem.
Spatřeba-ve Vídni ochabnutím stavitelské činnosti
klesla, mimo Vídeň jest však stále dobrá, jak k prů-
myslným účelům, tak i pro stavby obecní. V alp-
ských zemích jest odbyt sice menší než loni, v ze-
mích koruny české jest však odbyt stejnomérnýa
trvalý. Vídeňská objednávka cementu se změnou ve
stavební správě protáhla. Vývoz se mnoho nesmě-
nil; náš průmysl ovšem značně trpí bezesmluvním
poměrem se Srbskem, jež při nedostatku vlastních
cementáven bylo pro nás, zvláště pak pro uherskéa
dalmatské továrny výtečným odbytištěm. Nebude-
smlouva brzo aktivována, je nebezpečí, že francouz-
ská a rumunská soutěž nadobro náš průmysl cemen-
tářský ze srbskéko odbytiště vyllačí.
Vývoz eukru přes Hamburk. Dle zprávy rakou-
skouberského generálního konsulátu v Hamburku vy-
vezeno bylo v r. 1907 přes Hamburk 702.700 pytlů
surového cukru (oproti 345.300 v r. 1906) a 3,073.700
pyllů rafinovaného cukru (oproti 3,312.100 v r. 1900)
z Rakousko-Uherska, celkem tedy 3.776.400) oproti
3,657.400 v r. 1906. Při tom ovšem nelze přehléd-
nouti, že značné mnežství cukru, určeného pro ham-
burské vývozce, jde přes Terst a Rěkn. Z Hamburku
dopraveno po lodích v r. 1907 9,154.700 pytlů cukru
(oproti 11,866.200 v r. 1906) Z-tohoto množství při-
padá nejvíce na Anglií, totiž 7,300.400 pytlů, pak
přicházi na řadu jižní Amerika s množstvím 414.10
Německo se 370.300, zámořské přístavy s 276.800,
Hollandsko a 210.000. Norsko se 163 200, Portugal
sko se 142.700 pytlů: o ostatek se děli Afrika, vých.
Vídeň
Srbsko
Hamburk
RakouskoUhersko
Terst
Anglie
jižní Amerika
Německo
Norsko
Afrika
37
article
Asie, výchr. Indie a Sev. Amerika.
Ústřední zemská jednota pro povznesení ohovu
koní v král. českém konati bude v úterý 25. srpna
1908 o 10. hodině dopolední v Praze v hotelu »Cen-
tral« (Hybernská ulice) druhou schůzi výboru. Na
pregramu: Čtení a schválení protokolu z posledn
schůze. Zpráva předsedniciva. Zpráva o odměňování
koní. Zpráva o zavedení výchovy koně remontního
v král. českém. Zpráva o výsledcích sčítání koní
chladnokrevných v okresích v oblasti teplokrevně, za
účelem přeměny oblasti. Zpráva o odvodu koně
chladnokrevného v roče 1908. Pdrada v příčině udě-
lení subvencí pro chov koně chladnokrevného. Volné
návrhy.
Zavedení eleklrického pohonu na slálních dra-
hách. Jak jsme již referovali, má býti první poku
se zavedením elektrického pohonu na státních dra-
hách učiněn na trati Attnang—Selzthál, spolu s pro-
váděním přípravných prací pro elektrisování trati
arlberské a trati Tersl—Opčina. Trať Attnang—Selz-
thal hodl se svou povahou a stavbou i silnou dopra-
vou cizinců v prvé řadě k vyzkoušení elektrického
pohonu. Elektrická sila bude dodávána, dle »Eisen-
bahnblttu.« z centrály, jež bude zřízena v Gosaňském
obvodu; gosaňská vodní síla odhadovaná na 10.000 HP
stačí zde úplně, ježto na trati Attnang —Selzthal ne-
buje za normálních poměrů třeba více než as
2000 koňských sil, tak že mimo dobu mimořádné
potřeby bude možno zbytku síly užiti k průmyslo-
vým účelům.
Asie
Indie
Seva . Amerika
Praha
Attnang
HP
38
article
Slavba vodovodu. Jednomyslným usnesením
obecního zastupitelstva v Pětikozlí v Čechách zadána
stavba vodovodu vynikající v oboru tom české firmě:
První moravská továrna na vodovody, plynovody
čerpadla Ant. Kunz, c. k. dvorní dodavatel v Hra-
nicích na Moravě.
Na kupeckou akofovou sirkárnu v Lipníku upsáno
jest nyní 300.000 K, zbýva tedy ještě k upsán
200.000 K. Kapitál rozpočtěn jest následovně: poze-
mek 15.000 K, budovy 70.005 K, stroje 120.000 K.
klad dřeva a surovin 100.000 K, provozovací kapi-
tál 100.000 K, parostroj 30.000 K, fosforová výrob
40.000 K. Potřebný kapitál 500.000 K rozvržen jest
na 2500 akcil po 200 K, splatných ve čtyřech měsíč-
ních lhůtách po sobě jdoucích. Na každou akcii dlu-
žno mimo to zapraviti 4 K, z nichž potřebná část
použije se ke krytí zařizujících výloh a případný zby-
tek přenese se na účet podniku. Slavba továrny samé
pořízení a umístění strojů vyžaduje několik měslcůa
jest proto nejvýš záhodno, aby upisovací akce co
nejdříve byla skončena a s výtobou aby se nejdřive
mohlo započíti.
Ohlažování zřízeniců k pensijnímu pojištění. Vče-
rejší zprávu, jakoby ministerstvo vnitra hodlalo v nej-
bližší době označiti sny katezorie soukromých zři-
zenců, jež budou z povinnosti pojistné vyňaty, po-
pírá dnes vládní „Fremdbl.“. Všeobecnému pensijní-
mu ústavu není ničeho námo o nějakém podobném
úmyslu min. vnitra. Zaměstnatelé proto nemají otá-
leti s oznámením zřízenců, pojištění podléhajících.
jež dlužno učiniti ve smyslu nařízeni c. k. min. vnitra
z 1. července t. r. nejdéle do 28. srpna t. r.
Antonín
Kunz
Pětikozle
Čechy
Morava
Lipník
obecní zastupitelstvo
akcil
39
article
»O odbylu mléka, mlékátnách a výzobě másl
na Moravě« jest název knižky, která vyjde v »Rol-
nické knižnici« nákladem J. J. Kubeše v 1řebíči na
Moravě. Autor jejl, Jaroslav Marich a, redakton
»Selských Listů« v Olomouci, populárně shraui
v knižku několik názorů o vate uvedeném thematu,
a poslouží tak kruhům o tyto odvětví se zajímají-
cím, stylisovanými návrhy. Objednávky možne již
leď říditi na adresu nakladatelství J. F. Kubeše
v Třebíči na Moravě.
Ze staroměstské tržnice. Počínaje dnem 1. září
t. r. bude se otvírali staroměstská tržnice o 5. hod.
ranní.
Z ústředních jatek pražských. Na zejlřejší do-
bytčí trh přihlášeno jest 210 kusů hovězího dobytka
původu domácího a 320 kusů původu haličského.
Pátý výroční trh v král. městě Klatovech jakol
i trh na dobytek a koně na úterý po sv. Jilji připa
dající koná se letos teprve dne 15. září.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 16. do 22. srpna 1908 K 23,902. 434. 46,
1907 K 22,101.610 31. Součet všech podání od
2. ledna 1908 čini K 728,568 225 85 a vykazuje
u porovnání s K 584.631.056 41 téhož obdohl
předešlého roku přibytek K 143,937.160 44.
Prhy peněžni
Vídeňská bursa
Kubeš
Marich
Morava
Olomouc
Třebíč
staroměstský tržnice
Klatovy
40
article
Renty:
e n
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová ..
4procentní stříbrná červencová
42procentní » říjnová . .
4procentní zlatá rakouská .
4procentní korunová rakouská
31/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská . .
4procentní korunová uherská .
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem, banky kr.ě
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/sproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4 zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ostřední banka čes. spořitelen 4 0
Losys
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské. . . . .. . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
»Union«
pětiny
epen z
oane dl
Praha
Losys
Ostřední banka
Český průmyslový
41
article
Závěrečné kursy
22. srpna 21 srpna
96.20 96.35
99 05 99 10
96.10 96.25
99.05 99 15
115.65 115.95
96.40 96 45
86.95 87 05
111.05 111 05
92.85 92 85
82.45 82.4
96 35
96 20
96.75
98 75
97 25
89. 75
92.75
100.—
42
article
96.75
96.75
97 . 20
89.75
99 75
100.—
152.25
216 25
260.30
474.—
483.—
142 25
43
article
152.25
216.25
260 30
474.—
488 —
142.15
184 70