ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 7f50e0a0-75a6-11dc-ac74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 45 celkem · entity: work 12, person 23, place 101, org 16
1 masthead
nnblim v
2 masthead
s l9hs
hs
3 masthead
Národní hospodář.
4 masthead
tetooso
5 masthead
Zemaědělstvi
6 masthead
Obohod
7 masthead Prnysl
Prnysl 238.— 238.—
8 masthead
Finančnictví
9 masthead
dan
10 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 232, ze dne 23. srpna 190s.
11 article Obchodní smlouva se Srbskem.
Obchodní smlouva se Srbskem. Dne 18. srpna t. r. přijala byla konečněr dosti bouřlivých debatách obchodní smlouva Ra kousko-Uherska se Srbskem srbskou skupštinou a závisí nymí na opatření vlády rakousko-uher ské, kdy nová smlouva má vstoupiti v platnost Je zajímavo při té příležitosti pohlédnouti zpě na dobu téměř 3 let, po kterou trval bezesmluvní stav mezi naší ríší a Srbskem. Přičina všeho jest známa. Uzavření bulharsko-srbské smlou y o celní unii bez vědomí rakousko-uherského mecnářství vedlo ku přerušení vyjednáván o novou obchodní smlouvu, a když potomě k pů- vodní příčině přistoupily ještě noshody v při čině dodávky děl, nařizeno bylo v Rakousko- Uhersku dne 6. července 1906 a v Srbsku 24. června (starého stylu) 1900 užívání nufonom ních sazeb. Účinky ukvapeného přerušení vyjed- návání nedal na sebe dlouho čekati. Jisto byle ovšem, že Srbeko, stát převahou zemědělskýa svou polohou geografickou na styk s naším moe- nářstvím nezbytně odkázaný, pocití následky tyto mnohem citelněji. Celní válka znamenala pro Srbsko uzavření závažného, namnoze skorem výhradného odbytiště pro srbský dobytek a čá- stečně i erbské obili. V roce 1902 činil z cel- kového vývozu 72,123.654 dinarů vývoz zvířat a zvířecích produktů 38,898.454 dinarů, z če- hož na Rakousko připadlo 35,471.729. V roce 1906, po vypuknutí konfliktu, klesl vývoz zviřat a zvířecích prodoktů do Rakouska již na
Srbeko Srbsko Rakousko Uhersko Ra kouskýUhersko
12 article
14,754.605 dinarů, celkem pak na 21,549.328 dinarů oproti celkovému vývozu 71,996.274 di- narů. V roce 1905 činil vývoz do Rakouska 64,712.406 dinarů, čili 89.88% celkového vý- vozu; v r. 1906 klesl již o 34,679.929 dinarů na pouhých 41.96% celkového vývozu. Srbská vláda snažila se ovšem všemožně najiti jiná od- bytiště pro svůj vývoz, pokusy se však všecky nezdařily, nové obchodní smlouvy ulehčovaly spíše dovoz cizích výrobků; přes to však de- sáhl vývoz i v r. 1906 značné výše; větší část jeho přebraly místo Rakousko-Uherska Něme- eko, jehož podíl na srbském vývozu stoup z 2.94% na 26.64%% Bulharsko (5.16%% oprol 1.70), Belgie (8.75% oproti 0.45%), Rumu- sko (3.29 oproti 1.527%), Türecko (7.56 oproti 3.11%), Francie (4.69% oproti 0-07 9) 1 v r. 1907 byl vývoz srbský dosti uspokojivý; však již počátkom r. 1908 stával se konflik s Rakousko-Uherskom stále citlivější. Vedl ztráty rakousko-uherského trhu přistupovala stále citelnější ztráta rak-uherského lovozu. Zde setkávaly se tužby srbských kruhů se zájmy na- šeho průmyslu. Rakousko-Uhersko nebylo sice nikdy do té míry odvislé na Srbsku, aby ne- mohlo uplatniti svou přovahu, však i zde baa se poznávalo, že se zašlo již příliš daleko. Do- voz z Rakouska činil v r. 1905 33,375.501 di narů, čili 60.04% celkového srbského dovozu jenž obnášel 55,600.644 dinarů.
Nout nar Rakousko RakouskoUhersko Bulharsko Belgie Francie Uhersko Srbsko Rumoský Türecko
13 article
V roce 1906 klesl již dovoz z Rakousk o 11,169.003 dinarů na 50.10% celkovébo da- vozu. Dle naší statistiky obnášel dovoz ze Srb- ska v r. 1905 68.533 mil. K čili 3.19%% cel kového dovozu, v r. 1906 jen 30.315 mil. čili 1.29% celkového dovozu; vývoz do Srb- ska klesl ze 30.418 mil. (1.36% celkověho vý vozu) v r. 1905 na 20.349 mil. K (0.85% cel- kového dovozu) v r. 1906. Žo v r. 1907 a 190 klesání, jež v r. 1906 již po půlletém trvání konfliktu tak jasně projevilo, pokračovalo ještě dále, je jisto. Útraty beze smluvného poměru, jež neslo v Srbsku ponejvíce zemědělství, nesl tedy u nás peůmysl, a to ve prospěch soutežícíel. států. Srbští zákazníci, jichž vkusu, potřebán a platebním podmínkám náš průnysl následkom dlouholetých styků dovedl velice dobře vyhověti byli konečně přece nuceni sáhnouti po zboží ji ného původu. Z toho těžilo v prvé řadě Něme- eko, jehož vývoz do Srbska se téměř zdvojná- sobil, stoupnuv z 11.57% v roce 1905 již aa 21.96% v r. 1906, vedle něho pak Anglie, je jíž dovoz stoupl z 9.55 na 10.302%, Italie (2.12% oproti 1.41%), Rusko (2.75% oproti 1.45%), Francie (2.58% oproti 1.472%). Vedle toho ovšem není bez významu taků zdražení masa v Rakousku, jehož neposlední příčinou bylo také uzavření hranic pro srbský debytek.
Srb Útrata Srbsko Anglie Rusko Francie Rakousko Italia
14 article
Poměry tedy na obou stranách se vyvinuly tak, že zde byla dosti příznivá půda pro uza- vření nové smlouvy. Koncem června 1907 byla konečně jednání o smlouvu obnoveno. Jest ješté v živé paměti, s jakými oblížemi zde bylo zá- pasiti. Byl zde právě naprosto jiný podklad pro nové vyjednávání; uplatňoval se zde jak vliv němccké ochranné agrární polilíky, tak vlis a moc síjících stran agrárních u nás. V prvé řadě šlo o dovoz dobytka a obilí. Agrárníci spa- třovali v dosavadních úlevách pohraničního ob- chodu a ve volném dovozu srbského dobytka těžké poškození našeho zemědělství, jež nevá- hali vykoupiti krvavými obětmi průmyslu; ještě při odhlasování zmocňovacího zátkona, jimž vláda byla zmocněna proviserně aktivovat smlouvu bez předběžného přodložení parlamen tu, připojili resoluci namířenou proti jakýmkol koncesím v dovozu masa.
15 article
Konečně po překonání posledních oblíž spojených s olázkou zvěrolékařské kontroly, do- šlo k dohodě. Rakousko-Uheřsko odmítlo předen ujednání veterinářské konvence a připuštění do- vozu živého dobytka; povolen jen kontingento vaný dovoz 70.000 kusů vepřového a 35.000 kusů hovězího poraženého dobyška; Sebsko ztra- tilo vedle toho i dosavadní výbody v pohranič- ném obchodu pro vývoz obilí a dobytka. Za to ovšem nebylo Srbsko ochotno ku příliš velkým koncesím a tak náš průmysl musí nyní počítati se cly průměrem o 20—40 vyššími. Při tom namnoze spolupůsobila ovšem i snaba vycho- veti si vlastní domácí průmysl; tak si lze vy- světliti na př. zvýšení cel na cukr z ohtedu na zájmy eukrovaru bělehradského, podobně i vyšš ela na pivo, cement, papír, sklo. Průmysl náš, jenž již tak těžké ztráty do- savadním stavem utrpěl, hledí nyní ovšem ne- trpělivě vstříe okamžiku, kdy nová smlouva vstoupí v platnost. Zdá se však, že rakouská vláda váhá dosud užiti zmocňovacího zákonaz
Rakousko Srbsko
16 article
dne 30. prosince mínulého roku, na základě ně- hož by mohla smlouva, skupštinou přijatá, oka- mžitě vstoupiti v platnost. Ministerstvo zahra- ničních záležitostí má ovšem zájem na tom, aby smlouva byla co nejdříve přijata, a náš prostiž na Balkáně novým odkladem neutrpěl. Take uherská vláda jest s okamžitým aktivováním přes vlivy uherských agrárníků srozuměna. Rez- hodnutí bylo tedy plně přenecháno vládě před- litavské. Zde však se opětně uplatňuje politická převaha stran agrárních. Se všech stran dochá- zejí vlády profesty a důtklivé žádosti obchod- ních komor, průmyslnických a obchodních kor- poraci; průmysl i obchod jednomyslně vystu- pují proti novému odkladu, poukazujíce na těž- ké škody, jež by tím nově vzešly. Říšská rada má býti svolána až v listopadu. Do té doby prů- mysl naprosto nemůže beze škody čekati. Jae zde právě o obchody pro zimní a jarní saisonu, jež našemu průmyslu nutně ujdou ve prospěch cizí konkurence, jež tím jen hlubší kořeny v Srbsku zapustí a náš průmysl ještě více ze srbškého trhu vytlačí. Srbští zákazníci přivykii již odedávna rakouským výrobkům a namnoze jen z nutnosti sahali k výrobkům ostatních sou- těžících států. Přes to, že bezesmluvný stav přo- rval mnoho starých spojení, přece jest tu ještě kmen srbských obchodníků a průmyslníků, kteř
Rez Balkán
17 article
právě tak notrpělivě čekají na obnovení smlouvy jako naše kruhy. Již běhom tohoto roku docht- zelo k objednávkám pod podmínkou příznávěj ších celních sazeb, a nyní, když smlouva byl skupštinou přijata, stále vzrůstá živá poptávka, ze Srbska docházejí stále četnější dotazy a ob- jednávšky a mnohé naše firmy uzavřely již ho- tové obchody a mají u hranic se značným ná- kladem uložena velké množství zboží, čekajís na okamžik, kdy bude moci za nového režimu celního překročiti hraniče. Otázka vstoupen smlouvy v platnost má neobyčejný význam zvlá- ště pro náš textilní a konfekční průmysl, ježto zde právě jde o nebezpečí nutné ztráty objed- návek na zimu a na jaro, nebude-li smloura v as aktivována. I ostatní obory našeho prů- myslu, jichž vývoz byl celním konfliktem neoby- čejně stížen a namnoze úplně zamozen, jaku průmysl kožedělný, papírnický, sklářský, žele- zářský a chemický jsou silně na otázce tete intoresovány. Poukazuje se všeobecně na pří- klad smlouvy se Švýcarskem, jež právě proto. že nešlo zde o agrární zájmy, byla bez obtiži uvodena provisoriem v platnost na základě zmocňovacího zákona, Agrární kruhy přirozeně uvádějí stále tytéž důvody preti rychlému uskutečnění smlouvy.
Srbsko Švýcarsko
18 article
Přokážkou jsou stále ustanovení nové smlouvy v příčině dovozu dobytka. Naproli tomu však námitky z příčin velerinářských jsou přece přis- nou úpravou kontroly naprosto bezpodstntny — a obavy, že množství 70.000 kusů poraženého vepřového a 35.000 kusů bovězího dobytka bude míti nějaký škodlivý vliv maa domácí trh, dá se snadno vyvrátiti poukazem na celkovou naší produkci. Co znamená tento počet dobytka. co znamená i dřívější dovoz srbského patečného dobytka do Rakousko-Uherska, jenž obnášel ještě v r. 1905 35.701 mil. K čili 79.67 celkového dovozu jatečného dobytka, dosahují- cího výše 291.227 kusů, proti stavu domácího dobytka, jehož napočítáno r. 1900 jen v Pře- litavsku 9,511.170 kusů hovězího a 4,682.654 kusů vepřového dobytka, z něhož ještě jateč ného dobytka 251.226 kusů bylo vyvezeno? Zemědělská ústředna svolává ještě na 25 t. m. schůzi proti aktivování srbské smlouvy. Snad jest oprávněna naděje, že u vlády nabudou převahy konečně i ohledy ke všeobeený m zájmům národohospodářským, jež neměly by býli poškozovány bezohledným straněním jen určité třídě výrobní, a že přikročí k aktivování smlouvy na základě zmecňovacího zákona, tal aby mohla již od 1. září vstoupiti v platnost. Tomu by násvědčovala i okolnost, že dle zpráy z Uher došlých ustanovila již uher. vláda veteri- nářské delegáty, kteří se mají v nejbližšíeh dnech do Srbska odebrati.
Rakousko Uhersko Uhry Srbsko
19 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Pávodní zpráva »Národních Listů«.) Z Vidně, 22. srpna. Nedostatek obchodů jest tak značný, že ani dů ležité události minulého týdne nemohly způsobiti žád ného většího vzruchu. Akcie bankovní jednoty klesaj sice slále od té doby, kdy se stala známou insolvence firmy Hansetovy, ale zvolna a bez rozčilení. Alpinky naproti tomu zolavily se skorem úplně z poklesu jejž doznaly následkem snížení cen železa; zdá se. že tu pracovala silná kontremina, jež jest nucene k uhražovacím koupím, ježto odpor akcif se ukáza větším, než bylo očekáváno. Úvěrní akcie se dosti upovnily, turecké tabákové akcie mohly se poněku zotaviti, ač bylo všeobecné přesvědčení, že konces nebude r. 1914 prodloužena. Uhelně hodnoty a akcie simmeringské továrny na vagony těší se jisté po- ptávce.
Hansetův
20 article
Trh rent jest trvale chabý. Z oživení v Německu náhle nastalého nepadá do Vídně žádný odraz. Prode státních a měsiských papírů, v prvém pololelí ban- kami převzatých, děje se neobyčejně zvolna. Jen tím to nedoslatkem zájmu se vysvětluje, že akcie česke severní dráhy, jichž přeměna v státní dlužní úpisy jest již sankcionována, skýlají ještě 1/% rendement aproti kursům rent. Zvláště uherská vláda nezdá se býti potěšena pomalým odbytem své renty, ježlo me velkou potřebu peněz. Tak lze vysvělliti, že vyjed- návání mezi uherskou a Irancouzskou vládou o zna- menání uherské renty v Paříži se vede s větší energii než dosud. Dr. Wekerle jednal o tom s francouzským vyslancem ve Vídni, Crozierem, a ministr finane Cailloux bude brzo přijat v Pešti se zvlástní poctou Sotva by však stačilo, aby francouzský ministr fi nancí jednoduše kotování povolil, ale musil by — což sotva je v jeho moci — snížiti také poplatky kotovací a kolkové, jež jsou nyní v Paříži značně výsoké a stěžují tam znamenání cizozemských půjček. Daležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení 22. srpna 14. srpn 96 40 96 4 Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renia . . . . .
doktor Wekerle Crozier Německo Vídeň Paříž Pešť
21 article
115.85 115.75 111.95 111.05 Uherská zlatá renla . . . . 92.85 92.90 Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. 184 70 183 25 Rak. kreditky 630.75 632 25 437.50 439 25 Banka pro země rakouské . 741.— 746 50 Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota 516.— 524 50 1058.— Pozemkový úvěrní ústav
22 article
Živnostenská banka Společnost státní dráhy Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnos Schodnica Londýnská devisa Ríšské marky
živnostenský banka státní pražský železářský společnost mostecký uhlářský Schodnica
23 article Hospodářské zprávy z Moravy.
Hospodářské zprávy z Moravy. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Venkovské trhy moravské vykazují značný přívo ječmene. V místech, kda jsou sladovny, pivovary pražírny výroby sladové kávy, ječmenného trhu ve- řejného vůbec není. V hanáckých krajích vedou značné nákupy pivovary přímo u většího kvanta, za to slovácké trhy mají velký přivoz. Průměrný přívoz ječmene na trh v Prostějově je 2373 hektolitrů, ve Veselí n. Mor. 850 metr. centů, v Lipníku 3225 metr. ctů., Podivín 18 vagonů, Kyjov 13.216 m. ctů., Třebíc 133 atd. Také západní Morava má slušný příliv. Jiné obilí rovněž u velikých dodávkach sype se na trhy ven- kovských měst, ač dá se počitati, že nával teprve nastane, neboť jde výzva Moravou, aby nebylo po- spícháno s odprodejem. Dnem 29. t. m. započne na Moravě a ve Slezsku vinná sklepní kontrola, kteráž je rozdělen na obvody německé a české s přidělením vsí pol. ských. Jmenování byli dva inspektoři, jeden pro české obvody, druhý pro německé, kteřiž podrobil se zkoušce u zemských úřadů a odebrali se nyní k 10dennímu kursu u ministerstva orby ve Vídni Pro české oblasti jmenován byl inspektorem pan Čapek, pro německé p. Homer.
Mor Čapek Homer Morava Prostějov Lipník Podivín Kyjov Slezsko Vídeň
24 article
Větší komplex půdy má býti vyvlastněn c. k. erárem poblíž Brna, ježto vyjednávání s majitoli ne vede k cíli a lito se houževnatě drží. Půda vyvlast- něná má sloužiti k vojenskému cvičišti, jel hodlá vejenská správa umistiti poblíž rozsáhlé obc Husovic na ploše 1200 měr. Dosud nalezá se cvi- čiště u Žabovřesk a je známo, že zabrání připravilo tamní zemědělce o půdu. Totéž stane se zbytku rol nictva v Husovicích atak zemědělci v delším pásmu od města, jednak stavební epidemil, která tu panuje. jednak zabráním půdy pro ohromné cvíčiště, budou zde — vyhlazeni. Pro dodávku zeleniny doporučujeme trh mo- ravsko-ostravský, který je velkým spotřeblátém zele niny. Dodávka na jediný trh je 50—60 vozů a drž ji židé a Němci z Ratiborska. Až doposud zelinářstv na Moravě je slabé. Bzanecko arciť čile produkuje ale ponejvíce pro Vídeň. V Prostějově zamitli držení zkušebného pole zelinářského. Čile si počíná druž stvo ve Vítkovicích, které je slibné, ale pro Ostravu slabé. Na Olomoucku prosperuje družstvo Novosady které je ve spojení se zahradou hospod. konsorcia na Val. Hradisku a má svou prodejnu. Obesílá také Prostějov a sestavá z malých výrobců. Pěkný krok učiněn ve Val. Meziříčí, kde mezi dvěma lekoucím vodami pořízeno pěčí damského odboru Nár. jednoty 10 zelinářských zahrádek, které dají se k disposie. chudým dělníkům, by je dle instrukce v připadně stavu výrobním drželi.
Němec Novosad Brno Husovice Žabovřesky Morava Vídeň Prostějov Vítkovice Ostrava Olomoucko Val
25 article
Kontribočenské fondy, před jichž re- organisací stojí právě Morava, mají dva směry slou- pencd. Prví jsou pro rozdělení fondů, ježto výtěžky jsou seslabeny špatnou správou účetní, druzí hodluy z nich vybudovati úvěrní ústavy okresní, jiní opěl banku pozemkovou. K reorganisaci má dojiti tohote roku ještě a jest proto důležito zaujati k reorgani- saci slanovisko nanejvýš věcné a rozumné. Přine n1e seme o tom ještě pojednání širší.
Morava
26 article
Pražská obchodní a živnostenská komor pro aktivování srbské obchodní smlouvy. Ob ehodní a živnostenská komora v Praze obrátila se na vládu se žádosti, aby obchodn smlouva se Srbakem, skupšťino srbskou již přijatá, byla nepro- dleně na základě zmocňovací ho zákona v platnost uvedena, ježle každým dalším odkladem utrpěl by náš obchod a průmysl, jenž již beztak mnoho ztratil dlouho trvajíeím bezesmluvným stavem, další nenahradi telné škody. Z trhů peněžních (22. srpna.) (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Praha. Také dnešní borsa minula zcela ben obchodu a podáváno pouze za skcie:- První česk továrny orlentálních cukrovinek K 250 —, První praž ské zastavárny K 465.—, První české akciové pojišťovay na život K 265.—, Kolínské Jovárny kávo vých náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budě jovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.— České banky Union K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy 429.— Škodových závodů K 281.—, České prámyslove banky K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Za- jišťovací banky K 199.—, Akciové továrny na vy- rábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První česko moravské strojírny K 850.—, Králohradeckého úvě ního ústavu korun 444.—, Pražské paroplavebu společnosti po Vítavě a Labí K 600—, První české rafinerie v Mouřanech K 360 — peníze- Vídeň. Na dnešní začateční burse byla zá kladní tendence pevná, aniž by byl obehod přilie obsáhlý. Také větší zájem měly kreditky, kleré zí skaly dalšími nákupy. Také akcie länderbanky byly vyšší, naproti lomu akčie státňí dráhy zanedbávány.
Daňkův Škodův Praha Český Buda Kolín Vídeň živnostenský banka Český banka Union 245.50 Český společnost Český prámyslove banka
27 article
nezměněny však v kursech. Hlavní zájem soustředěn byl na papíry ubelné, zvláště západočeské báňské společnosti, které zase stouply a ruská půjčka byla v souhlasu s nižšími záznamy v Paříži lacinější. Na poledni burse panovala přivětivá nálada a potrval než se obchod oživil. Z Berlina ohlášeny zprávy bezbarevné. V Paříži hausa ruské renty, která zlep- šila náladu na burse. Celkem utvářily se kursy posí- tivně. Kreditky a akcie länderbanky byly vyšší, akcie státní dráhy trpěly prodeji. Lombardy získaly ná- kupy, alpinky byly lepší, protože sloupnuti kursu akcii pražských železářských, jež bylo odůvodněn vyšší dividendou, bylo dobrým podnělem. Uhelno- dolné papíry, zejména mostecké a západočeské pa píry měly poplávku, akcie simerinské vagonky zase slouply. Akcie lokomotivky ve Vídeňském Nověm Městě byly prodávány. Ruská renta měla poplávku na Paříž. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 3/14 0.
Paříž Berlín Nově město
28 article
Berlín. Kolísavá tendence bursy novoyorsk neměla dnes na vývin kursové úrovně ani paplno přímo interesovaných skoro žádného vlivu. Jedině baluimorské byly poněkud laciněji vyblzeny. Na trhu hodnot báňských nastal dnes příznivý obrat v akciích železářských, uhelnodolných společnosti podnikány zpětné i nové koupě při celkem náležitě zotavených zázuamech. Též akcie trhu kasovníhe obchodovány čileji a záznam dosti značně se zlepšil Z domácích bank Obchodní společnost více hledána Rakouské kreditky na podnět vídeňský zotaveny. Te lombardy pevnější. Ruské renty a akcie ruskýci bank málo změněny. Soukromý diskont setrval n 2340. Denní peníze 3 e Ceskému obchoduictvu z celé Moravy a Slezska Za několik dní sejde se veliká rodjna českého ob chodnictva moravsko slezského v Kroměříž i, aby se tam uradila o krocích, k obraně a svépomoc svého slavu a pojednala také o důsledcích všeslo vanského sjezdu obchodnického v Praze. Ke sjezdu jejž pořádá Obchodnická jednota spolu se zemskýi svazem gremií v sále »Nadsklepí« v pondělí 24. srpn
Berlín Morava Slezsko Kroměříž Praha
29 article
1908 o půl 11. hodině dopolední a pak o 2. hodině odpolední, pozváni byli všichni poslanci moravští význačné korporace obchodnické a některé vynikajíe osobnosti. Jednotlivá společenstva (gremia) zúčastní se svými delegály. Sjezd bude obrazem organisační vyspělosti naseho obchodnictva na Moravě. Dopravní příjmy c. k. stálních drah. V červenci t. r. přijaly c. k. slátní dráhy v Rakousku na starších tralích úhrnem 31,104.000 K (+ 66.066 K proti lon- sku) a na trati severní dráhy 10,710.800 K (+ 646.677 K), tedy celkem 41,814.800 K, t. j. o 712.743 K více než v červenci loňském. — Od počátku t. r. činí le- tošní příjem stálních drah 254,063.900 K (s rektili- kací za duben), t. j. o 13,522.412 K více než v tém období loňském. Z toholo plus připadá 9,941.084 k na starší trati a 3,581.328 K na dráhu severní.
Morava Rakousko
30 article
Berlínské společnosti pozemkové. Překvapojíe vzrůst města Berlína vyvolal celou řadu akciovýcl společnosti, které zabývají se obchodem s pozemky slavebními. Společnosti tyto nijak spolu nekonkurují, každá pracuje v jiné části města a přebytky sv ukládá v akciich ostatních pozemkových společností — Jakkoliv rok 1907 byl pro stavební ruch v. Be líně velmi nepříznivý jednak drahotou peněz, jednak dlouho trvající stávkou stavebních dělníků a stíže ním hypotékárního úvěru, přece všechny vykazují ne-li větší, tedy aspoň stejný výtěžek jako v letech předcházejících. — Nejlákavější vzrůst výtěžku vyka zuje Berlinische Boden-Gesellschaft. která po dobu svého Slelého trvání vykazuje toto stoupání dividendy. V prvých dvou letech vyplácena byla 60, v následujících pak letech 12%, 30%, 30 u a 30% a v posledním roce 35% dividenda. — Spo- lečnost talo založena byla s. kapitálem 1 mil. marek a zakoupila pozemky v okolí Schönebergu. — V roee 1907 měla zakoupeno pozemků v hodnotě per 5,884.000 marek. Celkový výtěžek z prodeje pozemko v tomto roce činil 731.719 marck a po srážc režie a odpisů vykazoval čistý ziak 527 369 mare z něhož akcionářům vypläcena byla 359% dividend Slavební činnost tato banka sama neprovozuje, al založila zvláštní berlínskou stavební společnost, kter na pozemcích jejich stavby provádí. U nás obcho s pozemky předměstskými provozovaly dosud jen nahodile některé záložny a to s prospěchem, nyn hodlá se činnosti této věnovati projestovaná Po zemková banka a lze bezpečně očekávati, že z činnosti té bez umělého zvyšování cen bude svým akcionářům přinášeti slušný výtěžek. — Soukroma subskripce akcií této banky utěšeně roste. Zařizujíe komitét Pozemkové banky s ochotou podá žádaná vye větlení a zašle upisovací listiny.
Berlín Manche BodenGesellschaft spo pozemkový banka
31 article
Úroda chmele. (Zpráva firmy M. H. Russa spol. v Praze.) Již dávno nebylo nám popřáno při podávání naší zprávy o očekávané světové sklizni chmelové vysloviti se tak příznivě o vyhlídkách této rostliny jako lelos. Ze všech skoro zemí svěla chmel pěstujících, skoro bez výjimky, znějí zprávy o sklízní uspokojivé až i výborné. Jenom z několik menších okrsků, jež na jaře trpěly suchem a jichž sklizeň následkem toho bude asi proti loňsku o něco skrovnější, docházejí zprávy měně uspokojivé, což však proti velkým rozhodujícím územím se sklizní dobrou nepadá valně na váhu. Neoblěžována hmy- zem a prosta všeliké choroby mohla se rostlina všude silně vyvinouti, měla množství postranných výhon- ků a prolo můžeme očekávati dobrou sklizeň nejen co do množství, nýbrž vůbec i v každém ohledu uspo- kojivé hodnoly, ovšem nestihne-li rosilinu ještě v po- slední hodině nějská nepředvídaná nehoda. Dle star zvyklosti podáme tudíž sklizňové odhady jednolli- vých území, chmel pěstujících, tak, jak nám zaslány byly úplně spolehlivými odborníky. Na konečný vý- sledek má ovšem veliký vliv povětrnosl, panující v době sklizně, což všaík jest tak samozřejmé, že není snad potřebí, s naši strany nějaké zvláštní vý- hrady. Zvlášť jemné a těžké jakosti můžeme opět v prvé řadě očekávali u nás v Čechách. Sklizen odhaduje se, ovšem potrvá-li příznivé počasí, v ža- teckém ůzemi (město, okres i kraj) asi na 175 a 180.000 centů po 50 kilo. Při péči, jaká se tam vě- nuje česání a sušení, není žádné pochybnosti, žei v tomto roce naše žatecká plodina prokáže všechnu čest své staré dobré pověsti a právě pro své výleční vynikající vlasinosti získá si opět ještě širšt kruh milovníků. Ouštěcké území červeňákové očekává
Russo Praha Čechy cent
32 article
sklizeň asi 70.000 centů, území zeleňákové vyzíská asi 15—16.000 centů. Z ostatních rakouských úzent počítá Štyrsko asi na 20.000 centů, Horní Ra- kousy asi na 7—8000 centů, Halič na 15—16.00 centů, Morava na 10.000 centů, Uhry s poboč- nými zeměmi odhadují svůj výlěžek asi na 15 a 18.000 centů. V německé říši páčí svou sklizen jednotlivé země takto: Bavorsko asi 290.000—310.000 centů, Virtombersko 65—70.000 centů, Badensk 35—40.000 centů, Elsasko a něm. Lotrinsko asi 9ě až 100.000 centů, Poznaňsko a východní Prusko asi 20—25.000 ceptů, Stará Marka a oslatní menší územ počítají dohromady asi na 15—20.000 centů. Nad- průměrné sklizni hledí letos také Anglie vstříe počílá se tam asi na 550.000Cwls Sklizeň Spoje- ných států Severní Ameriky, ačkoliv s tam dosti mnoho cbmelové půdy věnovalo jiným plodinám hospodářským, nezadá v ničem velikým sklizním obou posledních roků, číselně odhaduje se asi na 450—480.000 centů. Francie očekává a 80.000 centů, Belgie asi 75—80.000 centů, Ru sko asi 60—65.000 centů, Australie páčí svů výtěžek asi na 15.000 centů. Poněvadž se očekáví léž výtečná jakost chmele, lze při mírných cenách s nimi“ nám bude počítati, předdpokládati, že i lete zase značná část velikých pivevarů zakoupi chmele nad roční spotřebu a tímto způsobem nalezne i hoj ná sklizeň 1908 brze svého umístění.
Uher Marek Horní Ra Halič Badensk Poznaňsko Prusko Anglie severní Amerika Francie Belgie Austrálie cent cent , Morava Cwl
33 article
Škrob bramborový. (Zpráva Moravské agrární prámyslově banky.) lříslovečná nevšímavosť inter esentů slaví i letos, v kritickém pro plodinu škrábu bramborového měsíci, své triumfy. Ba i hospodát problíží svoji úrodu jen povrchně a nevšimá si ná- ležitě příznaků různých chorob, které v měsíci srpn do akotního sladia vstupují. O předčasném odumírání nati bramborové se správným posudkem obdržel jsme zprávu začátkem tohoto měsíce z kruhů rol nických. Toto upozornění, jakož i poplašné zprávy uherských oficiosních časopisů povzbudily nás bychom se o vážnosti projevených obav, o vyhlídce na špatnou sklízeň v Uhrách, osobně přesvědčili Nemc předčasného odumírání nati připisuje se u ná- všeobecně na účet pernospory a i dnes ještě mnoz hospodáři jiné choroby s touto zaměňují. Novější učenci tvrdí, že nalezli novou nemoc zemáků, kterou nazývají Blattrollkrankheit a Ringkrankheit. Bacily těchto nemocí byly již zjištěny, ba i uměle vypěsto vány, ale potřiti nákazu se dosud nepodařilo. Plody pod těm to úplně zkaženými trsy nejsou větší nežl vlašský ořech, úplně zvadlé a škrobu prostě. Ne chceme nikterak předblhati stavu sklizně v Uhrách který lelos bude nejméně 3 neděle později znám než v lelech normálních, ale tolik se zdá býti jisto, ž nebude úroda větší než asi 60% sklizně normálnl.
Uhry
34 article
Naproti tomu opětně stavíme dnešní cenu lih K 51.60 (rovná se ceně bramborů K 5.80) a cenu kokuřice K 16.—. Při dnešní ceně škrobu nemůžen t nejlépe pracující škrobárna dáli za plodinu K 5.—a že slabou uherskou plodinu tučný kontingent uber ského lihu shitne jako dohré a ještě levné sousto, jest na snadě. Pro- uherské škrobárny letos př očekávané slabé úrodě mnoho přebytečného mate ralu nezbude. Tento jednoduchý poče! přesvědě nás, že nejsou dnešní ceny škrobu nikterak pře- hnány. Předčasné mrazy ve výše položených krajíc Českomoravské vysočiny podporují naši pessim- stickou náladu. Z německého průmyslu železářského. Kolu zprávy, že za účelem založení všeobecného něme ckého syndikálu surového železa pracují různé z časlněné závody k tomu, aby důsseldorfský syndiká byl provisorně prodloužeh asi o 3 měsíce.
35 article
690.20 691.75 113.— 115.— 451.— 451.25 1065.— 1065.- 1000.— 1000.— 530.— 534.— 671.— 660.— 557.—- 555.75 2700.— 2875.— 720.— 708.— 452.— 451.— 239. 40 239.37 117.37 117.37
36 article
Odbyt cemenlu. Vývoj cementového průmyslu jest nyní uspokojivý a celkem živější než před rokem. Spatřeba-ve Vídni ochabnutím stavitelské činnosti klesla, mimo Vídeň jest však stále dobrá, jak k prů- myslným účelům, tak i pro stavby obecní. V alp- ských zemích jest odbyt sice menší než loni, v ze- mích koruny české jest však odbyt stejnomérnýa trvalý. Vídeňská objednávka cementu se změnou ve stavební správě protáhla. Vývoz se mnoho nesmě- nil; náš průmysl ovšem značně trpí bezesmluvním poměrem se Srbskem, jež při nedostatku vlastních cementáven bylo pro nás, zvláště pak pro uherskéa dalmatské továrny výtečným odbytištěm. Nebude- smlouva brzo aktivována, je nebezpečí, že francouz- ská a rumunská soutěž nadobro náš průmysl cemen- tářský ze srbskéko odbytiště vyllačí. Vývoz eukru přes Hamburk. Dle zprávy rakou- skouberského generálního konsulátu v Hamburku vy- vezeno bylo v r. 1907 přes Hamburk 702.700 pytlů surového cukru (oproti 345.300 v r. 1906) a 3,073.700 pyllů rafinovaného cukru (oproti 3,312.100 v r. 1900) z Rakousko-Uherska, celkem tedy 3.776.400) oproti 3,657.400 v r. 1906. Při tom ovšem nelze přehléd- nouti, že značné mnežství cukru, určeného pro ham- burské vývozce, jde přes Terst a Rěkn. Z Hamburku dopraveno po lodích v r. 1907 9,154.700 pytlů cukru (oproti 11,866.200 v r. 1906) Z-tohoto množství při- padá nejvíce na Anglií, totiž 7,300.400 pytlů, pak přicházi na řadu jižní Amerika s množstvím 414.10 Německo se 370.300, zámořské přístavy s 276.800, Hollandsko a 210.000. Norsko se 163 200, Portugal sko se 142.700 pytlů: o ostatek se děli Afrika, vých.
Vídeň Srbsko Hamburk RakouskoUhersko Terst Anglie jižní Amerika Německo Norsko Afrika
37 article
Asie, výchr. Indie a Sev. Amerika. Ústřední zemská jednota pro povznesení ohovu koní v král. českém konati bude v úterý 25. srpna 1908 o 10. hodině dopolední v Praze v hotelu »Cen- tral« (Hybernská ulice) druhou schůzi výboru. Na pregramu: Čtení a schválení protokolu z posledn schůze. Zpráva předsedniciva. Zpráva o odměňování koní. Zpráva o zavedení výchovy koně remontního v král. českém. Zpráva o výsledcích sčítání koní chladnokrevných v okresích v oblasti teplokrevně, za účelem přeměny oblasti. Zpráva o odvodu koně chladnokrevného v roče 1908. Pdrada v příčině udě- lení subvencí pro chov koně chladnokrevného. Volné návrhy. Zavedení eleklrického pohonu na slálních dra- hách. Jak jsme již referovali, má býti první poku se zavedením elektrického pohonu na státních dra- hách učiněn na trati Attnang—Selzthál, spolu s pro- váděním přípravných prací pro elektrisování trati arlberské a trati Tersl—Opčina. Trať Attnang—Selz- thal hodl se svou povahou a stavbou i silnou dopra- vou cizinců v prvé řadě k vyzkoušení elektrického pohonu. Elektrická sila bude dodávána, dle »Eisen- bahnblttu.« z centrály, jež bude zřízena v Gosaňském obvodu; gosaňská vodní síla odhadovaná na 10.000 HP stačí zde úplně, ježto na trati Attnang —Selzthal ne- buje za normálních poměrů třeba více než as 2000 koňských sil, tak že mimo dobu mimořádné potřeby bude možno zbytku síly užiti k průmyslo- vým účelům.
Asie Indie Seva . Amerika Praha Attnang HP
38 article
Slavba vodovodu. Jednomyslným usnesením obecního zastupitelstva v Pětikozlí v Čechách zadána stavba vodovodu vynikající v oboru tom české firmě: První moravská továrna na vodovody, plynovody čerpadla Ant. Kunz, c. k. dvorní dodavatel v Hra- nicích na Moravě. Na kupeckou akofovou sirkárnu v Lipníku upsáno jest nyní 300.000 K, zbýva tedy ještě k upsán 200.000 K. Kapitál rozpočtěn jest následovně: poze- mek 15.000 K, budovy 70.005 K, stroje 120.000 K. klad dřeva a surovin 100.000 K, provozovací kapi- tál 100.000 K, parostroj 30.000 K, fosforová výrob 40.000 K. Potřebný kapitál 500.000 K rozvržen jest na 2500 akcil po 200 K, splatných ve čtyřech měsíč- ních lhůtách po sobě jdoucích. Na každou akcii dlu- žno mimo to zapraviti 4 K, z nichž potřebná část použije se ke krytí zařizujících výloh a případný zby- tek přenese se na účet podniku. Slavba továrny samé pořízení a umístění strojů vyžaduje několik měslcůa jest proto nejvýš záhodno, aby upisovací akce co nejdříve byla skončena a s výtobou aby se nejdřive mohlo započíti. Ohlažování zřízeniců k pensijnímu pojištění. Vče- rejší zprávu, jakoby ministerstvo vnitra hodlalo v nej- bližší době označiti sny katezorie soukromých zři- zenců, jež budou z povinnosti pojistné vyňaty, po- pírá dnes vládní „Fremdbl.“. Všeobecnému pensijní- mu ústavu není ničeho námo o nějakém podobném úmyslu min. vnitra. Zaměstnatelé proto nemají otá- leti s oznámením zřízenců, pojištění podléhajících. jež dlužno učiniti ve smyslu nařízeni c. k. min. vnitra z 1. července t. r. nejdéle do 28. srpna t. r.
Antonín Kunz Pětikozle Čechy Morava Lipník obecní zastupitelstvo akcil
39 article
»O odbylu mléka, mlékátnách a výzobě másl na Moravě« jest název knižky, která vyjde v »Rol- nické knižnici« nákladem J. J. Kubeše v 1řebíči na Moravě. Autor jejl, Jaroslav Marich a, redakton »Selských Listů« v Olomouci, populárně shraui v knižku několik názorů o vate uvedeném thematu, a poslouží tak kruhům o tyto odvětví se zajímají- cím, stylisovanými návrhy. Objednávky možne již leď říditi na adresu nakladatelství J. F. Kubeše v Třebíči na Moravě. Ze staroměstské tržnice. Počínaje dnem 1. září t. r. bude se otvírali staroměstská tržnice o 5. hod. ranní. Z ústředních jatek pražských. Na zejlřejší do- bytčí trh přihlášeno jest 210 kusů hovězího dobytka původu domácího a 320 kusů původu haličského. Pátý výroční trh v král. městě Klatovech jakol i trh na dobytek a koně na úterý po sv. Jilji připa dající koná se letos teprve dne 15. září. Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury od 16. do 22. srpna 1908 K 23,902. 434. 46, 1907 K 22,101.610 31. Součet všech podání od 2. ledna 1908 čini K 728,568 225 85 a vykazuje u porovnání s K 584.631.056 41 téhož obdohl předešlého roku přibytek K 143,937.160 44. Prhy peněžni Vídeňská bursa
Kubeš Marich Morava Olomouc Třebíč staroměstský tržnice Klatovy
40 article
Renty: e n 4procentní papírová květnová . . 4 2procentní » únorová .. 4procentní stříbrná červencová 42procentní » říjnová . . 4procentní zlatá rakouská . 4procentní korunová rakouská 31/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská . . 4procentní korunová uherská . 31/zprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem, banky kr.ě 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/sproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4 zást. listy Měst. spoř. v Praze Ostřední banka čes. spořitelen 4 0 Losys Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . . vídeňské komunální . . . . . lisské. . . . .. . . . . . turecké . . . . . . . . .. Banky: Česká průmyslová . . . . . . »Union« pětiny epen z oane dl
Praha Losys Ostřední banka Český průmyslový
41 article
Závěrečné kursy 22. srpna 21 srpna 96.20 96.35 99 05 99 10 96.10 96.25 99.05 99 15 115.65 115.95 96.40 96 45 86.95 87 05 111.05 111 05 92.85 92 85 82.45 82.4 96 35 96 20 96.75 98 75 97 25 89. 75 92.75 100.—
42 article
96.75 96.75 97 . 20 89.75 99 75 100.— 152.25 216 25 260.30 474.— 483.— 142 25
43 article
152.25 216.25 260 30 474.— 488 — 142.15 184 70
44 article
184 40
45 article
415.— 415.-