ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7f2abb00-75a6-11dc-be29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 64, person 53, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v nedeli 23. srpna 1908
Praha
3 masthead
Číslo 232.
4 article
Na rannt a odpol. Jisty přadrlácí ses v Praze v administrani a nění na čtvrt leta . . . . 6 k — s drejí dsnáškou ka n uvt laha . v sliatách aK mo na mě-le . . Peštoui na čtr ř. . . . . s dkejí zkeilten
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácl.
Praha
6 article Jest na čase připraviti se k zápasům nás čekajícím!
Jest na čase připraviti se k zápasům nás čekajícím! Do nedalekého již zasedání sněmu če ského kladou tentokrát nemalé naděje — Nemci Doufajíť, že se ve sněmu tom všechny jejich strany, od nejradikálnějších až po velkostatkáře srazí v jeden národn tém, který oproti našim znesvářeným, různo jdoucím a — nepřipraveným četám českým snadno opanuje pole, zejména v otázce opravy volebního řádu. Jsou tyto naděje německé liché? Pohříchu nejsou Vláda Beckova, dle svých rozhodných, ve řejných projevů chce při opravě volebníeh řádů zemských uhájit stůj co stůj po- věstnou zásadu Schmerlingovu, t. zv. zastou- pení zájmů (»interessenvertretung«) a za chovat neztenčený privilej kurie velkostat kářské. Celá oprava má záležeti podstatně jen v přičlánkování »dělnické kurie« ku po savadním třem. S tím srovnávají se ovšem zplna velko statkaři a podminečně i Němci Bude tedy státi k obraně principu »interessenvertre tungu« proti nám koalice německo velkostat kářská, čítající přes 140 hlasů. To sice nen ještě potřebná kvalifikovaná většina (k ní je nutna přítomnost 180 sněmovníků). ale přece vždy pohříchu stači, aby dlouho a úporně molila překážet naší nejspravedlí vější spaze po vymožení národu našemu za stoupení odpovídajícího jeho početní a kul turní síle, dle níž mu nepopíratelně nálež aspoň prostá většina oproti Něm cům i velkostatkářům na sněmu vlasti své. Té nám ani vláda, ani Němci. ani — »naši historičti« velkostatkáři, spojení od posledních voleb s ústavověrnými, ne- chtějí živou mocí dopřáti a proto půjde samozřejmě snaha jejich k tomu, aby naš český šik rozrazíli, některou jeho část k po volnosti schýlili a za nějakou tu bídnou mírku kompromisní čočovice ve sněmovně pozadrželi.
Beckův Schmerlingův Němec Německo ec
7 article
Každým způsobem čeká nás v nastáva jícím zasedání sněmovním zkouška ohněm na niž by již dnes měli býti všichn upřímní Čechové připraveni, otužení a ozbro jeni jako do nejvážnější výpravy vá- ječné. Obhlédněme proto své šiky, svou zř zenost a svou výzbroj v čas! Však současně s nepříznivou nám v - lební opravou pro sněm zemský chysta vláda Beckova po přání Němců na nás ještě jedno pěkné osidlo: vídeňský parlamen má stanovit meze práva našeh jazyka v království české m l Neuvěřitelno a přece pravda: Něme- cký ministr-krajan Prade ujisti právě zpravodaje »Neue Freie Presse« v Li berci co nejurčitěji, že vláda předlo z na podzim svoji osnovu jazy ko- vého zákona pro Čechy — říšské radě. Tedy ani tomu flagrantnímu porušen ústavou zaručených práv sně m zemského nedovedli oba naši čeští mi nistři zabránit?! Cizí, mimočeští poslanci mají rozhodova o právu jazykovém obyvatelstva království Lidé, kteří poměrů našich naprosto neznaji poslanci z Horních a Dolních Rakous, ze Slyrska, Korutan, Tyrol, Solnohradska, Bu koviny atd. mají zdělati pro nás Čechy jazykový zákon! Kdo jim dáva k to m práva? Ani český národ, ani řá zemský, ani ústava říšská — nikdol Až dosud také žádného rozumného stát níka nenapadla podobná absurdní myšlenk Hohenwart podal vládní předlohiu jazy
Čecho Hohenwart český m l Čechy Dolní Rakousy Slyrsko Korutany Tyroly Solnohradsko Neue Frei Presse
8 article
kového zákona pro království české správně sněmu českému a též Taaffe v samých pověstných punktacích vídeňských se sou- hlasem Němců vyhražoval upravení otázky jazykové v Čechách sněmu českému. Ba sami němečtí pohlaváři jako Herbst. Schmeykal, Plener, v letech 1883 a ž 1886 podávali své návrhy na změnu jazykového práva v Čechách sněmu če- ském u. Jest samozřejmo, že tak nečinili ze žád ných ohledů k nám, alébrž prostě proto, že platná ústava prosincová, kterou sami vypracovali, říšské radě k tomu kom. petence naprosto nepřiznává. Stanovíť vý- slovně, že říšské radě přináleží zákono- dárná moc pouze pro záležitosti všem královstvím a zemím ne- uherským společné. — Nuže, jazy kový zákon pro Čechy a pouze pro
Taaff Němec Herbst Schmeykal Plener Čechy
9 article
Čechy není přece na soudě rozumných lidí žádnou záležitostí všem královstvíma zemím (na př. Dalmacii, Tyrolsku, Haliči) společnou. — Další, 12. článek téhož zá kladního zákona o říšském zastupitelstv (z 21. prosince 1867 čís. 141) praví pak doslovně: »Veškeré ostatní věc zákonodárné, kteréž nejsou v tomto zá koně výslovně vyhrazeny radě říš ské, náleží v obor působnosti sně m zemských a budou těmito ústav ně vyřizovány « — Pokusili se sice jednou němečtí ústavác obmyslně překroutiti smysl své vlastní ústavy, hledice návrhem Wurmbrandovým z 10. května 1880 oloupiti sněmy zemské o to právo, uspořádati si otázky národnostnía jazykové ve svých zemích samostatně zákony zemskými. Šlo jim tehda o zmar jazykových na řízení Stremayrových pro Čechy a o uzá- konění státní němčiny. Proto vyzývali do tčeným návrhem hr. Wurmbranda vládu Taaffovu »aby provádějíc článek XIX zá- kladních zákonů státních z 21. prosince 1867 o všeobecných právech státních občanů. podala říšské radě předlo bu zákona, kterou by za stanovení ně me- cké řeči jako řeči státní bylo upraveno užívání v zemi obvyk lých jazyků v úřadě, ve škole i v životě veřejném.«
Wurmbrandův Taaffův Čechy Dalmacie Tyrolsko Halič
10 article Tak chtěli pořídit říšský z áko
Tak chtěli pořídit říšský z áko jazykový pro všechna králov ství a pro všechny země společný tvrdíce, že prý ke zdělání takovéh všeobecného, pro všechny země spo- lečného jazykového zákona říšská rad jest oprávněna, jelikož v čl. 11. zákona o říšském zastupitelstvu pod literou m) při- znává se jí právo zdělávati zákony potřebné ku provádění státních základních zákonů o všeobecných právech občanských. Leč i s tímto rafinovaným výkladem ústavních zákonův — Herbstovci tehda bídně pohořeli. Většina sněmovny posla necké jei vyvrátila z kořene touto jasnou de- dukcí výboru jazykového ze dne 9 března 1883 (zpravodajem byl dr. Slani- slav ryt. Madeyski), kterou doporučujeme Jeho Excellenci nynějšímu ministru presi- dentu Beckovi, jako Excellencím p. Práškovi a Fiedlerovi i všem jejich přívržencům ke vhodné četbě v časech nynějších. Zpráva autonomistické vělšiny výboru poslanecké sněmovny pravila doslovně: »Ohraničení pravomoci mezi říšskou radou a na roveň postavený m ji sněmy zemskými spočívá, jak známo. na zásadě taxativního výpočtu předmětů. kteréž spadají v pravomoc rady říšské. Zá- ležitosti, které nejsou v članku 11. zá- kona z 21. prosince 1867 ř. z. čís. 141 vý- slovně vyhrazeny říšské radě, spadají dle doslovného znění čl. 12. téhož
doktor Slani Beck Prášek Fiedler poslanecký sněmovna zákon o všeobecný právo občanský
11 article
zákona do pravomoci sněmů zemských Leč, v žádném odstavci § 11. nen provedení článku devatenáctého základ ních zákonů o všeobecných právech občan ských označeno jako záležitost, vyhrazení speciálně říšské radě. Odstavec m) článku 11 přikazuje sice způsobem všeobecným říšské radě zákony, jichž bude ku provádění zmí něného základního zákona státního zapotřebí Avšak přikázání to jest výslovně uvá záno na podmínku, že musí se v zá kladním zákoně státním zřejmě na ta kový zákon poukázati. Než ve stát ním základním zákoně o všeobecných právecl občanů není zrovna při článku devate náctém na žádný prováděcí zákon poukázáno... Dovolává-li se tedy návri hr. Wurmbranda pravomoci říšské rady ku provádění článku XIX. státních základ- ních zákonův (o rovném přávu všech národ ností a jazykův jejich zemských) — jest nade všechnu pochybnost postaveno, že platna ústava radě říšské práva k tomu nedává.« Tedy ani ke zdělání všeobec- ného (srámcového«) jazykového zákona říšská rada dle ústavy prosincové o práv něna není, poněvadž by tím pře- kročila meze své působnosti a zasáhla práva sněmů zemských. Nad tož pak, aby zdělala speciální národnostní a jazykový zá kon pro jednotlivou zemi, a to pro zemi, která jako království české má své právo jazy kové dávno spořádáno právoplatnými, nikým nezrušenými zákony domácími.
Ted
12 article
Prvním slovem nastávajícího sněmu krá lovství českého měl by tedy býti nejrozhod nější protest proti chystanému tomu z Vídně nájezdu na jeho slavně uznané právo sebe- určení v této otázce vážné. Doufáme, že poslanci čeští neomeškají této obrany práv zemských a jsme žádostiví zdali se k obraně té přidá též »naše« konservativní šlechta. kdyžtě ve všech svých proklamacích ujišťuje že jest a zůstane věrnou strážkyní dobrého práva země české Hic Rhodus, hic salta Heslem všech poctivých přátel samosprávy a svézákonnosti království českého musí dnes býti: Nedejme olupovat český sněm o právo za právem . . . braňme jeho důstojnost právomoc proti vládě vídeňské i proti radě říšské, jak právo a zákon velí.
Hesl Vídeň
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 21. srpna. (Železnice ra- kouské v službách politiky proti- slovanské.) „Slowo Polskie“ píše v dopisu z Vídně: V posledních nedělích udála se řadn případů, které zainteresují nejen Slovany ra kouské, nýbrž i mimorakouské. Jde tu o posici kterou ministr železnie dr. Der- schatta zaujal proti výstavě praž ské, či vlastně proti Slovanům, zvláště proti Po- lákům, kteří pořádali nebo chtěli pořádati hro madné pouti do Prahy na výstavu. Z počátk drobné týrání těmto slovanským poutem dělali nádražní úřadníci v Čechách. Zkracovány za stávky na stanicích, nevpouštěno obecenstvo na perony, epáni pasažeři do vagonů jako sled do sudu. Poutníci do Prahy pokládali toto úřadní týrání za nedostatek kultury německých činov níků při drahách. Náhle příchází přípis ministerstva železnie ukládající hromadné puti polské ze Lvova do Prahy podminky tak směšně těžké, že výlet mu- sil být odvolán. Nenít možná, aby pobyt v Praz- omezen byl na 24 hodin, jak diktoval minister ský přípis. A stalo se to současně, co dány mnchem lacinější listky na dlouhý výlet z Vídnč do Mnichova — vídeňským Němcům. Je to pouze jeden příklad z mnohých. Je debře známo, že ministerstvo železnic nikdy ne- činí obtíží sborovým výletům Němed, a to ne jen Němcům rakouským, nýbrž i říšským. Preč
doktor Dera Slovan Němec Lvov Vídeň Praha Čechy Praz Mnichov Slowo Polskie
14 article
několika měsíci obehodníci a průmyslovci z říše jeli Rakouskem na Balkán, aby tam vystudoval způsob, jak nejsnáze z Balkánu vyllačiti zbytek rakouského vývozu. A jakých výhod jim poskytl. vídeňské ministerstvo železnic! Nikdy ještě ob čané rakouští neměli takových výhod na dra- hách, za jejich penize koupených, jako tito pa nové, kteří jeli podkopávat blahobyt Rakouskao Ve vysokých kruzích diplomaticko-politi- ckých Rakousko-Uberska — praví dopisovale na konec — konference slovanská v Praze vy volala nespokojenost, ano znepokojení. Ustan veno tedy překážeti sbližování Slovanů. Dr. Do schatta činí tedy ve svém oboru co může, aby se zavděčil zmíněným kruhům. Tak neb onak ukazuje se, že v Rakousku ministr Němec můž i z želoznie urobiti zbraň politiky protislovan ské. „Kolo Polské“ musí télo věci věnovati dů- kladnější pozornost.
Němec Rakousko Balkán Praha
15 article
Ze Záhřeba, 21. srpna. (Další zat kání.) V Crveném Boku u Kostajnice byl zatčení tři Srbové: učitel Danačič-Oblakovič obocní starosta Čorič a obeení tajemník Kačar Zatčení nařizeno na denunciaci Rauchova špinn Turajliče, jak málo dříve zatčeno na jeho udán 22 Srbů v Kostajnici. Turajlič své řemeslo pro vozuje velmi primitivně: chodí od domu k domu od krámu ke krámu a ptá se na př.: „Máto med?“ Občané ho znají. Když se někdo nezdrži a řekne mu na takovou olázku: „Vari s měh prahu,“ může býti jist, že pozejtří bude zatčen Takovou „drzou“ odpověď jemu, „královském (Rauchovu) špionu a provokátoru může dáť jer spiklenec a revolucionář! Z Rěky, 20. srpna. (Druhé Ricmaně. Obec Drenová u Rěky následkem konfliktu mez římsko-katolickým biskupstvím v Senji a obe Rěkou, jež je patronem drenovské fary, je nyn bez faráře. Obyvatelé se usnesli po příkladě statečných Riemaňců v Istrii, že si budou vše- chny církevní obřady vykonávati sami, až jii bude dán za faráře muž, kterého chtějí. Obeení starosta již pokřtil tři novorozeňata. Zejtra v ne- děli povede pohřeb a vykropí hrob. Jen ke zpo- vědi budou Drenované choditi na Rěku. Prot této chorvatské obci spojili se Italové a Maďaři
Kostajnica Srba Čorič Kačar Rauchův Turajlič Italos Maďar Záhřeb Crvený boka Kostajnica Rěky Drenová Senj Istria
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 22. srpna. Bosna a Hercegovina Vídeňské listy uveřejňují proklamaci, kle rou prý vydal spojený revoluční komitét srbo moslemský. V proklamaci se praví: „Bratři Lhůta švábské a madarské tyranie chýlí se ke konci. Co nevidět do prachu klesne dvouhlave orel, symbol rakouského tyranství... Červánky svobody se ukazují, z tureckého parlameníu bude nám dáno heslo ke zlomení rakouského jha. Brativ! Připravte se na ten okamžik, mějt připraveny pušky, aby svoboda, která nám svítá z východu, nemohla nám býti odepřena od zá padu. Z této proklamace vídeňské listy usuzují že Rakousko-Uhersku hrozí v Bosně a Herce govině „vážné nebezpečí“. My ale tvrdíme,že tato proklamace, nebyla-li v některé vídeňsk redakci slátána nemotorným pérem redakčního sluhy, byla jim zaslána z jejich denunciačníi lialky v Záhřebě, jíž snad byla dodána sarajev skou policií. Podobné dětinské proklamace bý vají v okupovaných zemích rozhazovány, vždý několikrát do roka. Vyrábí a rozšiřuje je sara- jevská policie, ze srbského a moslemského oby- vatelstva nikdo si jich nevšimne, orgány jejick v Sarajevě i Mostaru po každé upozorňují ob- čanstvo, když taková nová proklamace se obje- víla, a varují je. A policejní ruka je na cíto- vané „proklamaci“ na prvý pohled viditelna Němoi v království polském Za revoluce v Rusku při mnohých příleži tostech upozornili jsme na taktiku ruských Něm- ců, Němci vždy a všude loyalně stáli při ruské vládě, snažíce se podati jí důkazy, že jsouj
Brativ Němec Praha Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Boseň Záhřeb Sarajevo Mostar Rusko Německo
18 article
V drobném prodejít ranní čislo o sobě . . . za 8 odpoledni . . . . za 2h Ve mlialkách na veukovs ranní číslo. . . .. 10h odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Mariamské ulicl č.s Tam nacházají se též rodakee. Uskárna a expedina „ Národnich Leistá“ Eukopisy se navruceji
Tama Národnich Leistat
19 article
spolehlivější oporou i než mnozí rodilí Rusové Ovšem německá etnost nikdy není zadarmo. Nej- prve němečií baroní na Baltě, proti nimž bylo namířeno povstání Estů a Lotyšů, chtěli do- sáhnouti, aby jim ruská vláda nejen poskytla brannou pomoc proti povstalcům, k níž jako vláda byla povinna, nýbrž také aby po pře- možení estské lotyšské revoluce všecko na Baltě zůstalo při starém, při všem německém nadprávi a hospodářské i kulturné převaze. Také v království polském němečtí kolonist chovali se na pohled vzorně, ač mezitím z říše německé byly posílány bohaté podpory sociálné revoluci ruské. Zajímavo je Němce v království polském pozorovati, jak si dále zedou. V Lodi konal se onehdy sjezd všech něme- ckých spolků v Rusku na oslavu 10letého trvání tamějšího spolku německých cyklistů „Union“ Slavnosti trvaly tři dni a byly v pravém slova smyslu slavností všeněmeckou. Hosté přijeli z Berlína, Drážďan, Vratislavu, z Chotě- buze. Členové přijeli z Petrohradu, Rigy, Mitavy. Tomášova, Žirardova atd. Deputaci poslal i ně- mecký spolek varšavský, jenž má název — polskýl Z Lodi byl uspořádán průvod do Helenova, jehož se zúčastnilo přes tisíc osob. Před každým spolkom nesena žerď s tabulkou, na níž byl ná- pis v jazyku německém a ruské m. Některé z nich nesly dámy. Němci byli ve vel kém nadšení, domorodci na ně pohlíželi pln udivení. Němci začínaji brát odměny za svou loyál nost v letech revoluce. I tu je počátek skromný nenápadný. Drží se v mezích zákonů, ruštiné jako dávají rovné právo s němčinou, ale ně čině už dávají přednost a ruštinu kladou za ni. To jsou teprve skromné počátky. Později se Němci ukáží neskromnými.
Rus Est Lotyš Němec Vratislav Žirardův Balta Rusko Berlín Drážďany Petrohrad Mitava Tomášov Helenov
20 article
Dva polské lisly
21 article
Dva polské orgány, „Šwiat Slowiaňskř“p. Maryana Zdziechowského v Krakově a „Kraj v Petrohradě, obraly si nás v poslední době za terč vysměšků a úštěpků za to, že list náš v otázce polské v Rusku vřeleji a více vyšel vstříe, než dříve bylo jeho obyčejem. My dříve vycházeli ze zásady, že na Polácích samých jest, aby si svou otázku s Ruskem vyřídlili. Čím více práv od Ruska získají, tím lépe pro ně, a my bychom jim v žádném případě nemohli toho nepřát. Ale my při tom vždycky stáli na stano- visku, že Poláci sami za sebe musejí s Ruskem mluvit a jednat. Když ale bylo voláno po Slc- vanech, zvláště po Češích, aby pozdvihli svého hlasu ve věci Poláků v Rusku, list náš neváha) v příčině té přidružiti se k jiným. Učinili jsme tak boz újmy našeho starého, možno již říci hi- storického stanoviska s tou upřímností citu, kte- rou chováme ke všem Slovanům. Neočekávali jsme za to díků s polské strany, ale že by nás pro to někdo z Poláků mohl zahrnovati výsmě- cbem a nám se pošklebovati, toho jsme se ne- nadáli, a nejméně od listů polských, které v sln- vanské otázce soustavně pracují. Nenadáli jsme se toho, poněvadž je nespravedlivé a poněvadz jsme měli o společenském i politickém taktu Po- láků tak vysoké mínění, že jsme měli za ne- možno, aby se něco podobného na jejich straně stalo výjimečně. Opravdu je nám lito, že jsme se zmýlili Pomník Parnellův V Dublině bude odhalen pomník slavného vůdce irského Parnella. Je to obrovská socha bronzová, jejíž ivůrcem je starý nedávno zesnulý sochař americký Gsudens. Na podstavci jsou úryvky z řečí Parnellových Taftova agitační cesta Z Nového Yorku se oznamuje telegraficky. že republikáni zahájili volební boj v jižníe
Maryan Zdziechowski Polák Čech Parnellův Parnell Taftův Krakov Petrohrad Rusko Dublin Nový York Šwiat Slowiaňskř
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 23. srpna. (O víle-zlatovlásce.) O něčem chtě jsem dnes jistojistě psát, vím to zcela určitě. O něčem velmi moudrém a poučném, jaks osfatně u mne samo sebou rozumí — prosln vás, nevíte, co to bylo? Počkejme, zdá se mi, že to bylo něco. jako monolog, ale nebyl to monolog, nebo něco. jako idyla, ale idyla to rovněž nebyla —e jen to bylo? A vystupovala v tom víla-zlato- vláska s modrýma očima a s malinovými ruiky k nakousnuti, a s nakrájenými koláčky uher- ského salámu a slanou houskou, rovněž k na- kousnutí. A vystupoval v tom nějaký kondukt — bylo to, zkrátka, něco velmi poelického A vystupovala v tom dále i jiná, tajemná, rou- škou tajemství zahalená ženská bytost a ta se jmenovala Karolin ... ba právě, Karolin se jmenovala a vyprovázela nějakou svou příbuz- nou na nádraží. A byly v tom i nějaké škatule. celý škatulový cyklus — již vím, co to bylo- byla to seéna z nádraží před odjezdem vlaku Do kupé druhé třídy vstoupil a usedl muž velmi uhlazeného chování a inteligentní, odu- ševnělé tváře. Mužem tím velmi uhlazeného chování a oduševnělé tváře, jak čtenář zajiste na prvý pohled uhodl, byl jsem já sám. V in- teligentní, stinem jemné melancholie obestřené tváři byl by psycholog vyčeti neskonalou, přím andělskou dobrotu duše. A psycholog byl by se neblamoval. Muž onen byl skutečně zosob- něnou dobrotou, za niž by se anděl nemusi stydět. Byllé právě v restauraci venkovského
Karolina Praha
23 article
města, než vstoupil do vlaku, pojedl jehněčíh žebírka a muži tomu v neskonalé dobrotě jeho duše bylo srdečně a z celé duše lIto, že pro takový nepatrný ždibinek masa, jejž mu sklep- ník přinesl a jehož na taliři nebylo prostým okem téměř ani vidět, zlí a krutí lidé zbytečně utratili život — celého jehněte .. A vstoupil do kupé muž druhý, letitý podivubodně tlustý, se skládacím metrem v ná prsní kapse, stoupl muži andělsky dobrému uhlazeného chování na nohu, trochu mu eigá rem propálil rukáv, řekl »račte dovolit« a po sadil se na protější sedadlo, ke druhému oknu A odtud zahájil rozhovor bystrou poznámkou o tom, že je dnes horko. Muž uhlazeného cho vání odpověděl vlídným a povzbuzujíeím mlče ním- A potom konduktér otevřel poznovu dvířk vagonu a vstoupila . . . ne, vnesla se do kupí víla zlatovlasá, a nějské dvě ruce podával- ji z venčí balíky a škatule, a nějaký kufr deštník, slunečník, tašku a vůbec mnoho v ten obor spadajícího zboží. Muž uhlazeného chování a inteligentní, odu- ševnělé tváře, měl smysl pro krásy přirody ase zájmem sledoval, kterak víla zlatovláska obklá- dala svými zavazadly zbývající místa v kupé Shodila muži uhlazeného chování atd. deštní na hlavu, asi třikrát podala ještě otevřeným dvířky ruku té, jež za pomoci služky pomohla jí vestěhovali zavazadla do kupé, konduktér za- vřel a víla zlatovláska si nějak oddechla. Najednou, jakoby si byla honem ještě n něco vzpomněla, zaťukala na okno a zašveholila hlasem, jakoby se rajské hatfy rozezvučely »Karolin, Karolin, počkej!« A podivala se na pána uhlazeného chování atd. »Ten pán bude tak laskav a pomůže mi otevrít, ano ?«
Karolina
24 article
»Ten pán« byl tak laskav a pomohl olevr okénko vozu, aby víla zlatovláska mohlasi ještě slovíčko pohovořit s tajemnou bytostí, jez zvala se Karolin, byla ženského rodu a stála venku na peroně. A rajská harfa se rozševelila — jakži jsem takového ševelení nesly šel »Tak s bobem, Karolín, s bohem! Pá, pá na shledanou,« hovořila víla zlatovláska a po- dávala té ženské bytosti oknem svoji bělostnou ruku. »Tak pá, Karolín! Tos byla hodná, že jsi se mnou šla až na nádraží, a že's mi ty škatule pomohla dát nahoru... (Nové podán ruky.) Tak pá, Karolin! Ještě jednou ti děkuji Cože — horko? Snad nebude. A prosímtě vyřiď ještě doma poručení, a aby se tetičk šetřila a ten slunečník že jí pošlu hned zltra Tak s bohem, Karolin. Pá, pá « ! (Ještě jedne podání ruky.) S bohem, na shledanou, a že po zdravuji Teréz a Laďanu — z té se udělale hezká žába, viď ?« Víla zlatovláska vyňala z příruční kabelk malý, něžný šáteček, utřela si nos a zamávala jím — sátečkem totiž — s okna kupé a šveholila dál svou píseň rozloučení . .. »A prosím tě, Karolin, buď tak dobrá nezapomeň se pozeptat — pardon! Cože? I nie jen řikám : pardon — tady tomu pánu jsem lrochu loktem zavadila o klobouk... co jsen chtěla říc': buď tedy tak dobrá, Karolín zeptej se — — Ježiš Marjá, nevíš, Karolín kam jsem dala jízdní lístek? Že jsem ho nechale u kasy! Prosím tě, nehněvej se, Karolín, do skoč se tam podivat — cože? V plášti ? Ne v plášti nenl. Vím, že jsem si listek dávala d- rukavičky, zcela určitě — nebo do pláště Karolin, prosím tě, nevís — — Tklivá píseň loučení na mžik utichá, šu mění rajské harfy umlkne, víla zlatovláska zou fale se divá po stropě i k podlaze, hledá ztra cený jizdní listek — a zelený jízdní listek liše klidně a nevinně odpočívá na sedadle, opiraje se o ruční tašku.
Karolín Karolín zeptat Karolina
25 article
Víla-zlatovláska jej konečně spatří, od- dechne si a rajská harfa dále zvučí tklivou dojemnou písní loučení: »Ježíš Marjá, to byl leknutí! Kde? Ale ladyhle byl vedle tašky Tak s bohem, Karolin, s bohem a na shleda- nou v Praze — cože? Děkuji, děkují. A te- tička ať se šetří, že dávám ruku libat a že budu v Praze tuze vzpomínat — psát. To vlš, že budu psát, hned zítra ti napíšu. A Hedvě že ty šatečky pošlu, a Laďunce tu knihu — t je milá žába, viď? A chudinka plakala a chtél taky na dráhu — pozdě? Ach ne, byly by- chom přišly v čas. Cože? Ano, deštník je tady, slunečník taky, všechno. Vidíš, to byl spěchu, a že prý zmeškáme, a zatím tady stoji vlak půl hodiny — a samým chvatem ani jsme se nenajedly — hlad? Ach ne, Karolin, mám s sebou uherský salám — co praviš ? Ach ne, za dlouho-li nejsme v Praze? Naproti? T víš, mamá přijde jistě, ale jeli u nás ještě Fanny, aby mně odnesla kufr, nevím, posledné mi psala mamá, že už si s ní neví rady — cože? I ne, ale odmlouvá, to víšě, je u nás již na druhý rok a píchá ji dobré bydlo — jen aby se do smrti tak měla! Tak prosím te. Karolin, buď tak laskava a zeptej se — — vidis, teď si vzpomínám, že jsem se ani u ber aích nestavila, sbych se s nimi rozloučila. To jsou hodní lidé, vid, jen kdyby on pořád tim gramofonem nemučil, a stará kdyby tolik nepo- mlouvala! Vybid, prosím, ze milostpaní dávám
Marjá Fanny Karolina Praha T vědět
26 article
ruce libat, že bych byla ráda přišla se poručit, ale že v tom spěchu . .. Ale ta Mina špatně vypadá, nezdá se ti A že ji nikdo neporadí, aby se česala jinak, ž ji ten účes nesluší. A ten její klobouk ! Rány boží! Vypadá v něm jako — cože? A ad- junktovi? I jen si nemysli, že se mu tak přílis libl, včera, když mne potkal, třikrát se za mouu otočil, ale šel s tím — už píská? Tak s bo- hem, Karolin, pá, pá, na shledanou. A prosím tě, Karolín, buď tak dobrá a zeptej se — po- čkej, počkej, Karolin, co jsem chtěla říc .. Tedy s bobem, s bohem, Karolin, a že po- zdravují — — Vlak písknul a přehlušil tklivou písen loučení. Rozejel se, tajemná ženská bytost, jménem Karolin, zůstala pozadu na perroně, druhou kolejí opáčným směrem vjížděl do nádraží jiný osobní vlak, bílý šátek přestal vláti oknem va- gonu — vlak supěl dále za stanici. A tu víl zlatovláska, jako světlý přelud usednuvši mezi svá zavazadla a přitisknuvší bllý šáteček ke svým pomněnkovým očím, vyjmula z ruční tašky papír s nakrájenými lupínky uherského salámu a nesla ke svým malinovým rtům první tenký lupínek — — Přišel kondu kter, dívá se na jízdní lístek víly zlatovlásky a konečně promluví v ta slova »Ale vždyť slečna sedla do nepravého vlaku My přece nejedeme ku Praze!« Víla zlatovláska upustila najednou lupíne salámu od svých malinových úst — slušelo ee aby její protějšek, muž uhlazeného chování lupínek ji podal. Učinil tak s gracil jemu vlastnl. B. K.
Karolín Karolina Praha