1
masthead
22. listopadu 1908
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Vychovatelna král. hlav. města
Prahy v Libni
(K 25leté činnosti.)
Dne 4. října t. r. odevzdal starosta král
blav. města Prahy dr. Groš obřadným způsoben
kliče od vkusného, roztomile nad Libní se vy
přaajícího zámečku Rokosky do rukou ře
ditele vychovatelny Ondřeje Dobnera a ode-
vzdal tak vychovstelně nádhernou, účelně zři
zenou, v každém ohledu ideálně vzornou bu
dovu, kterou město Praha krásným účelům vý
chovným věnovalo. S oprávněnou hrdostí moh
tehdy předseda kuratoria vychovatelny posl. Jos
Jirousek ve své řeči, podávající přehled dvaceli
pětiletého rozvoje vychovat-lny, poukázati na to.
že město Praha, zakoupivši a zařídivši pro vy-
chovatelnu Rokosku, projevilo pravé porozumění
pro záchranu mravně ohirožené mládeže
s oprávněnou hrdostí může ústav, jemuž Praha
k jeho dvacelipětiletému jubileu věnovala tak
krásný dar, jakým je usedlost na Rokosce,
patřiti na dosud vykonanou svojí práci vý
chovnou.
Vychovatelna král
Groš
Dobner
Jirousek
Praha
Libeň
Rokoska
6
article
Bylo to r. 1880 v slavnostaím ruchu před
sňatkem korunního prince, kdy tehdejší obecní
starší prof. Šauer z Augenburgu, nyní . školní
rada, společně se šlechetným lidumilem V. Ná-
prstkem učinili návrh ve sboru obec. starších
aby obec pražská postarala se o úslav pro
zpustlou mládež. Návrh doporučil dr. F. L
Reger měslské radě k provedení a dnem 1 záři
1883 vskutku vychovatelna otevřena. Učitelem
a správcem byl Leop. Pek, tehdáž uč. měšt.
školy v Praze, nyní ředitel vychovatelny Olivo-
vých v Říčanech. Vychovatelna umistěna
v několika světnicích zámku libeňského a v prv-
ním roce svého trvání opatrovala jen 6 cho-
vanců. Po třech letech nastala změna ve správě
ústavu, neboť L Pek převzal řízení vychova-
telny v Řičanech a správcem vychov. v Libni
ustanoven uč. m šk. Oudr. Dobner, který až
dosud ústav řídí. Když chovanců přibývalo a
čím dále tím jistěji se poznávalo, že budova
v zámku libeňském k účelům vychovatelny se
nehodí, pomýšleno na stavbu nové budovy. Za
tím však podařilo se i městu Praze zakoupiti
pro vychovatelnu výhodně usedlost Rokosku,
která sestává z hlavní budovy v rozloze
1250 m3, ze starého zámečku 770 m2, kaple
a ze slušného komplexu polí, zahrad a lesika
ve výměře 31.619 m. Umistění vychovatelny
v Rokosce je velice vhodné, poněvadž usedlost
je vlaslně na venkově, ale nicméně má s m -
slem snadné připojení komunikační, vodovodal
elektrovodní i telefonické.
Šauer
V Ná
F L Reger
Leop
Pek
Dobner
Augenburg
Praha
Říčany
Libeň
Rokoska
m 2
7
article
V přízemí budovy jsou dílny a skladiště
velmi prostranná tělocvična se šatnou a sprchami
kucfyně, spíž, prádelna, mandlovna a žehlírna.
pokoj pro pěstouny, místnost pro služky a lso-
lovaná síň pro ochuravělé chovance. V I patře
je ted telna, 2 učebny školy obecné, průmyslová
škola pokračovací, dílny krejčovská a obuv-
nická se skladišti, společná jídelna a byt ře-
ditelův. V II patře je 6 ložnie, každá pro 19
chovanců a 1 pěstouna, umývárny a šatny, po
koje pro učitele a rodinné sině, t. j. místnosti
ve kterých se chovanci shromažďují v době
kdy nejsou zaměstnáni ve škole ani v dilnách
Mistnosti i chodby vytápějí se železnými kamny
soustavy Meidingerovy.
8
article
Vychovatelna vychovává a vyučuje v mra-
vech zanedbané hochy školou povinné i škole
odrostlé a poskytuje jim v dilnách : krejčovské,
obuvnické a truhlářské, jakož i v pokračovac
škole při ústavě zřízené, přiležitosti k vyučen
se řemeslu, takže ústav působí nejen k mrav
nímu zdokonalování, ale i k zabezpečení samo-
statné existence. Touto kumulací ztěžujes
sice ústav svoji jinak dost obtížnou práci, ale
spojováním theorie školy s praxi vyživovatelské
price zpevňuje své výchovné výsledky a vy
užívá plnou měrou neocenitelného výchovného
prineipu manuální práce v dílnách, k níž za
jisté přibude i práce na zahradě a poli, čímž
dána jest zároveň zvýšená příležitost k indivi
duálním paedopsycholeg ckým a paedopatholo-
giekým studilm chovanců, najtěžšího a nejdů-
ležnějšího problemu práce ve vychovatelnách
Ve vychovatelně na Rukosce silně proniká
dvojí hlavní zdravý směr výchovy: naprošta
hygiena, dokonalá čistota a tuhé všestranné cvi-
čení a sílení téla vedle silné výchovy mravní
inteliektuální a tím ovšem zabezpečen je značný
úspěch i v tak neobvykle těžkých poměrech,
jské jsou vlastní právě vychovatelně. Rozumí
se, že mocně přispívá ke zdaru i přisný sice,
neuprosnými pravidly řizený život domácí, za-
bírající činnost chovancovu od časného rána do
večera, ale i vlídná, neupřilišněná a přece přísná
kázeň, která sahá k metle až v nejkrajnějším
případě po nejzralejších úvahách všech vycho-
vatelů a radějí využívá momentů ctižádosti
sebevědomí.
9
article
Vychovatelna libeňská propustila za dobu
svého trvání 323 chovanců, z nichž polepšilo
se 81.60 proc, nepolepšilo 11.58 proc. — a
nezvěstno je 6.82 proc. Zpráva ústavu uvád
obor životní působnosti bývalých chovanců. Po
znáváme, že na př. 9 je úřadníků, 1 účetni
3 herci, 6 obchodních příručích, 33 truhlárů
34 krejčí, 20 obuvníků, 1 studující, 13 dělníků
v továrnách a j. v.
Hlavní příčiny přijeti do ústavu byly tu-
lártví, náklonnost ke krádeži, mravní kleslost.
zhářství a opuštěnost. Chovanců hylo z rodin
dělnických 181, řemeslnických 60, obchodni
ckých a průmyslnických 20, úřadnických, pro-
fesorských a p. 34, soukromnických 14, be,
určitého povolání 72. Úplně osiřelých bylo 56
bez otce 115, bez matky 66, z rozvedených
nebo odloučených manželstev 36. tedy z mimo
řádných poměrů 273, z poměrů normálních 108
Najdeme zajisté příležitost, abychom jinay
na tomto místě mohli vylíčením vnitřního života
ústavu a jeho výchovné práce obeznámiti čte-
nářstvo podrobněji s výsledky a dnes jen
z upřimného srdce přejeme ústavu, aby v no-
vém čtvrtstoletí zdárně a nerušeně mohl konati
svou krásnou práci, kterouž zachraňuje lidstvu
a národu ty ubožáky, kteří bez zvláštní péče
propadnouti by musili mravní zkáze. F. V. M
10
article
Návrh zákona o vychovné péči.
Již r. 1901 vyzvána vláda říšskou radou
aby předložila návrh zákona o výchovné péči
Avšak toprve moeným popudem vídeňského kon
gresu pro ochranu dětí a péči o mládež pohinute
důležitou olázkou z mrtvého bodu a v tčehto
dnech oznámen návrh zákona, vypracovaný mi
nisterstvem spravedlnosti. Návrh formulovár
jest se zřelelem k výchovné ochraně mladistvýcl
osob mravně ohrožených a zanedbaných a vy-
chází z názoru, že je třeba osoby ty nejprve
vyprostiti z nepříznivého prostředí a účelnou
tělesnou i morální výchovou je posíliti, abyse
uschopnily k řádnému hospodářskému životu
Dává tudíž osnova v první řadě podnět k usku-
tečnění takovýc., veřejnoprávních zařízení, jimiž
by se dostalo žádoucí pěče mládeži mravně ohro-
žené. Podle docavadního řádu na základě zá-
kona ze 24. května 1885 mohou sice děti maz
10. a 14. rokem a mladistvé osoby do 18. roku
odevzdány býti na výchova polopšovně
prokázáno-li, že se dopustily trostného činu, alo
není ustanovení, dle něhož by bylo možno ro
skytnouti dělem ochrany před mravní zkázouje
jieh vlastními rodiči anebo nejbližšímu okolí.
způsobovanou. Ani soudům není lze i při nej
lepší vůli a snaze opatřiti tolik prostředkův, aby
stála se aspoň nejnaléhavější náprava. A take
neni ani zákonného ustanovení, jež by dovolo
valo, aby byly dár děti na veřejný nákladji
nam, než do polepšoven, tedy na př. do jiných
rodin vychovatelen, ač sluší uvážiti, že dosa
vadní nedostatečný podt polepšoven tu nestačí.
11
article
Uvádíme hlavní zásady oliášené l ředlohy
Výchávná péče není omezena jen na dobu
školní pevinnosti. Může nastati potřeba, pečo-
vati o děti i v době před šestým rokem a kon
čiti může nejposléze v 21. roce, ačkoliv za při
měřenou hranici uznává se 18. rok věku. Řečene
péče bude nařizována z pravídla soudem poruč
nickým, výjimečně i trestním, jedná-li se o mla
distvého provinilce, který pro nedospělost by
od trestu osvobozen. Nedopouští se, aby provi
nilá mládež dána byla napřed do vězení a poton
do polepšovny. Jen v tom připadě, vyměřen-
trest aspoň tříměsíčn,, může nařízena býti vý
chovná péče vedle Giestu.
Dostači-li výchovné prostředky školy anob
možno-li se domnívati, že by zvýšoný dozor nae
výchovou ve vlastní rodině nebo přesídlení dí
těte do příhodnějšího prostředí jiného k ochraně
dítěte postačily, nemá výchovná péče býti naři
zována. S chudinskou pěči nelze výchovnou
péči zaměňovati. Zůstaneť i na dále úkolem obe
a chudinských organisací starati se o výchovu
chudých dětí, a jen v tom připadě výchovn
péče nastoupí objevíli se prostředky a opatřen
obcí nedostatečnými, aby ojaířily řádné vý-
chovy a hrozíli tak nebezpečí zpustoutí.
Osnova nepředpisuje jednotný útvar vý-
ehovné péče, připouštějie výchovu ve vlastní
rodině, ve výchovném ústavě nebo v polepšovně
ba dopouští, aby i trestná mládež ode, zdána
byla rodině nebo vychovatelně, pozná-li se, že
tento způsob výchovné péče je účelnější. K vý
chově v cizí rodině dozírá důvěrník a všechny
ústavy k ochraně osiřelých, opuštěných, týra
ných, zpustlých a ohrožených dětí budou pod-
řízeny správě státní, podléhajíce působnosti mi-
nisteria vyučování.
Provedení výchovné péče, jmenovitě roz
hodování o tom, pro ktorý způsob výchovy
12
article
v každém jednollivém případě jest se rozhod-
nouti, zůstavenobýti má zvláštní komisi, slo-
žené ze dvou zástupců zemsk. výboru, z úřad
níků správních a souďních. S hlasem poradným
jednání komise účastniti se mají pnedagog a
psychitricky vzdělaný lekař. Zemskému zá-
konodárství má býti zäsfaveno, aby po připade
několik zenských komisí zařídilo a slanovil-
zásady pro rozdělení činnosti a po případě vy
užilo také spolupůsobení trvajících organisae
pro ochranu mládeže.
Náklad, s výchovnou pěčí spojený má hira
žen býti pokud lze z prostředků osob povinnýel
o příslušné děti se starati, aby tak opatření vý
chovné péče nestalo se výhodou pro nedbal
rdiče a nesvádělo dokonce snad k úmyslném
zanedbávání. Pokud se takto úhrady neopatří
bude hražena z prostředků veřejných. Podl
osnovy pomýšlí se, že stát sám zřídi po
lepšovny pro určitý počet mládež
a že na ústavy, zemí zřízené, přispě
je jednou třetinou, ač dle dosavadníhe
řádu k tonu povinen nebyl. Také na vydržován
má stát podle osnovy přispivati jednou třetinou
ačkoliv dosud země musily hraditi náklad celý
Pokud jsou jednotlivým zemím odevzdány pře
bytky fondů sirotčích, bude čtvrtina jieh
přikázána na prospěch péče výchovné. Po-
kud se týče spoluhražení útrat obcemi, v nichž
se chovanec před přikázáním do výchovné pěče
zdržoval, zůstaveno býti má zákonodárství zem-
skému, aby rozhodlo, má-li učiněno býti pr.
obce povinným, neslačil-li přispěvek státní
zemský.
13
article
Počítá-li se, že pravděpollobně bude potřeb
opatřiti asi 11.500 chovanců a že na jednoh
potřebí jest nákladu 400 K ročně, spolřebuje
se pro výchovnou péči eelkem ročně něco více
než čtyři miliony korun, k čemuž bude stát při
spívali 1,400.000 korunami, kdežto zemím a
obcím hraditi bude asi 21/4 milionů K.
Osnova spoléhá v spolupůsobnost vořej
nosti. Zákonem norým mají zabezpečeny být
prastř lky hmotné, ale vlastní výchovná práe
může jen z části opatřena býti veřejnými ústavy.
Na vořejnosti, zvláště zámožných kruzích, bude
aby úslavy lyly doplňovány, podporovány a nově
zřizovány. Obětovní muži i ženy budou zváni
aby podjali se dozorú nad chovanci do cizieh
rodin olevodeních, jakož i na učení, ve služ
bech a vůbec nad všemí, kdož z ústavů byli pro
puštění.
Předkládáme zatím prostě hlavní ob s al
nová osnovy zákona o výchovné péči. V principu
lze zajisté souhlasiti s hlavní tendenci a nutn
uznati, že uzákonění výchovné péče je v našieh
poměrocli nrností a že logislativně zorganiso-
vaná péče ta přinose zdárného užitku, j- kým
se může vykázati na př. v Anglii, Německu
ve Fraancii
Polud se týče propracování celé osnovy
v jednotlivostech, možno vysloviti různé námitky
po stránce autonomního a poedagoziskébe nazí
rání na otázku výchovné pěče. O té věci však
jindy více.
F. V. M.
Anglie
Německo
Fraancie
14
article
Nové normálni osnovy učehné pro
měšťanské školy.
Nové normálni osnovy učehné pro
měšťanské školy.
Zemská školní rada vynesením ze dne 30
července 1908, číslo 37.930, dula všem okres
ním školním radám věděti, že nové osnovy
mnehou počínajíe školním rokem 1908/9 jenom
postupně v jednotlivých třídách býti zavá
děny, ježto by jinak se žáky vyšších tříds
zřelelem ke značnému přesunutí učebné látky.
které se vyskytuje v nových učebných osnovácl
proti dosaváde platným, zvláště v jednotlivýc
předmětech, některé části učiva vůbec nebyly
probírány, naproti tomu jiné by se opakovaly
Při tom však také při vyučování ve vyšších tři
dách, dokud v nich ještě podle dosavadníei
učebných osnov bule se postupovati, bude při
měřeně přihližeti k novým učebným osnovám
pokud se toho bude jeviti potřeba.
Okresní školní rady někde dříve o prázdni
nách, někde hodně pozdě před samým začátkem
školního roku vynesení to měšťanským školán
oznámily. Stalo se tak v době, kdy osnovy p
česku nebyly vydány, kdy pro české š koly
vůbec nebyla ještě vydána osno v
z jazyka vynčovacího, kdy ja zyko vě
nodokonale pořizený překlad osno
putoval mezi Vídní a Prahou. Vyne-
sením způsoben přirozeně v učitelských sboreci
i okresních školních rodách zmatek nad zmatek
Může se — nemůže, má se — nemá se, musí
se — nemusí se učiti podle x-známých, česky
úřadně dosud nepublikovaných osnov, kdy
vlastně podle normálních osnov pro každou mé
šťanskou školu zpracovati jest podle 8§ 153, až
156. def. řádu škol. a vyučovacího „zvlášn
učebnou osnovu, která by vyhovovala
všeobocnému účelu a zvláštnímu směru měšťan
ské školy“. A ku předběžné úradě této zvláštn
Vídeň
Praha
15
article
učebné osnově maji se svolati zvláštní konfe-
rence, v nichž mají zasedati kromě učitelskéh
sboru ředitelé vyšších školních ústavů v okrese
pro něž měsšťanská škola má býti přípravou, ja
kož i zástupcové průmyslových, obehodních
živnostenských a rolniekých zájmů školníh
místa a okresu (pro dívči měšť. školu i pan
v práktických zaměslnáních osvědčené nebo
svým zájmem o vyučovací otázky a obecné blaho
známé).
Kde klidněji usuzovali, uznali zajisté, ž
učiti podle nových osnov naprosto nemožno
Některé okresní školní rady správně v posledn
hodinu oznamovalý učitelským sborům, aby v
školním rocve 1908/9 učily ještě podle dosa
vadních osnov.
Na první poplašné zprávy zajel starost
Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanskýel
škol do Vídně do ministerstva a odlud přímo do
Prahy intervenovat, aby zmatkům těm zabrá
něno, načež ihned 15. září podán u věci té r oz
klad školním úřadům. — Denními listy čle-
nové Z. Ú. Jednoty o akei zahájené zpraveni.
Zemská školní vada vynosením, ze dne
2. listopadu 1908 (č. 57.425) dala okrosním
školním radám věděti: „C. k. ministerstyo kultu
a vyučování vynosoním ze dne 24. října 1908.
č. 39.546, svolilo, aby v Čechách zave-
deny byly nové učebné osnovy pro
měsťanské školy s českým jazykem vy-
učovaeím teprve počátkem škol. r. 1909. 10.
Jednota
Vídeň
Praha
Čechy
16
article
Charakteristickým pro pové učebné osnovy
jest: velikým počtem učebných ho
din řádných jest žactvo škol mě-
šťanských víc nežli studující mla-
dež středoškolská přetížena. Le
tošní zemská porada učitelstva škol měšťanských
jednomyslné usnesla se proto na resoluci, aby
navé učebné osnovy předloženy byly k revis
zvláštní anketě, složené z odborníků pedagogi-
ekých a hygienikův. Věci měla by se ujmouti
celá česká veřejnost a vymoci sobě na ochranu
svých dětí nezbytnou tu revisi. Věc ta povážliva
jest zvláště i pro žactvo z venkova, jež do mě-
šťanských škol dochází nezřídka 1—2 hodiny
cesty!
A druhá věc význačná: osnova z ja-
zyka českého jest až na nepatrné změ-
ny (zejména ve slohu) — pouhopouhým pře-
kladem osnovy z jazyka německého
A tak slibná věc, která se z nových osnov pr
ne slovanské měšťanské školy zamlouvala
naprosto zmařena, ačkoliv byly po ruce samo
statné návrhy organisace české z Čech i z Mo
ravy i — jak se dovídamie — na svéráznost
jazyka českého založený návrh referenta česk
zemské školní rady. Kdo způsobil náhle takov
obrat u věci mnohoslibné — dobré věci nepo
sloužil. Letošní zemská porada učitelská i v této
věcí vyslovila své — veto! Marně!? I na tut
resoluci naše rozhodující činitele činíme po
zorny.
Čechy
17
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Tragedie slavného umělee.
—V Campobnosse, 13. lislopadu 1909
(Další výslechy svědků
Po výslečhu paní Marie de Browne dív
předseda čísti některé protokoly a listiny, načež po
se svěclkyně dále, co ví o poměru své doery, Mario
Cilaricllovy, s advokátem Soriou.
Svědkyn tvrdí, že o poměru tom nikdy nic nevě
děla a Cifanello sám že o tom mluvil až po smti
své mauželky. Jednou však přišel do pensionátu
Mascolte telegrom od Sorie a ten Cifariello rychle
přijal a schoval do kapsy. Tenkrále dcera Marie n
byla doma. Telogram prý jednal o nějakém doslave-
níčku. Nyní se zmiňuje svědkyně i o tom, že Cla
rielo sám měl svou manželku k tomu, aby v by
v Římě pronajímala pokoje na výdělek. Dával jí vů-
bec mále peněz na domácnost a týral ji a tím by
byl sám vinen, kdyby byla ona vešla s někým v ně
jaký poměr. Od komorné ve víle Maseotle se dově
děla, že Cifariello říkal, že Soria neuměl státi se
milostníkem jeho ženy, protože prý jí nedal peníze.
Brown
Cilaricllův
Soria
Marie
Cifariello
Soria
Řím
18
article
Jinak prý by byl mu ten poměr trpěl. V Bari při
slavnosti odhalení pomníku byl Cifariello velmi do-
vádivý, takže se až dul folografovati se svou milost
nici Titinou, ačkoliv manželka jeho mohla je viděti.
stojíc blízko fotografického přístroje. To manžolku
jeho rozčililo a rozhořčilo tak, že shodila s prstu
snubní prsten. Pak uložila svému advokátu, aby ná
tral po tom, jaké měl před tím Cilariello styky s Ti-
Předseďa vyzývá obžalovaného, aby tylo
okolnesti vysvětlil. Cifariello pohrělivě, ale klidn
odmila lvřzení své tchyně jako většinou nepravdiv
a dílem nesprávně
Na to po ostré výměně náhledů mezi obhá jei
obojí strany a státním zástupcem předčítá předsedu
soudu část dopisu advokáta Soriova na Marii Cil
rielloveu, adresovaného do Říma a konstatuje, že
odeslání dopisu padá do té doby, když paní Cila-
riellová z bytu v ſtímě zmizela a Cifariello ji marně
hledal. Tenkráte však již ona žádala za rozvod man-
želstvi. Též se konstaluje, že na obálce dopisu bylo
jiné, palrně smluvené jméno, počínající též plsme-
nou M.
Obhájce Maníredi předkládá ještě jiný dopi
a sice paní Cifaricllové Soriovi. Obhájce strany druho
popirš, že dopis pochá zí od ní.
tinou
Cifariello
Soriův
Marie
Cila
Maníredi
Bari
Řím
Cifaricllová Sori
19
article
Svědkyně Marie de Browne připouští, že písnto
dopisu je podobné písmu její dcery, ale pismena
prý jsou větší.
Zase je spor o to, kdo má psaní to rekognosko-
vati, zdali Cifariello, nebo znalci písma anebo ko-
nečně sám — Soria.
Konstatuje se ještě, že psaní to bylo nalezeno
v šatníku paní Cifariellové, spolu asi s třiceti jinými
dopisý z Bari (bydliště Soriova), adresovanými -
na její komornou.
Soud se pak usnesl, psaní to předložití a dá
čísti, až se ke svědecíví dostaví Soria a odročil zá
roveň přeličení.
K obnovenému přelíčení, k němuž měl přijíti po-
věstný advokát Soria, sok Cifariellův, jako svědek,
nahrnuly se veliké zástupy zvědavého obecenstva,
zvláště dam, od třináctého roku stáří počínajíc.
Cifariello byl opčt karabinníky přiveden do soud-
ní sině a uzavřen do své „klece“. Předseda ho na-
pomíná, aby vůči svédku Soriovi zachoval klidh.
Brown
Cifariello
Cifariellová
Cifariellův
Soria
Bari
20
article
Svědoclví Soriovo.
V dubu 1905 bylo mi slavnostním výborem
pro odhalení pomníku Humbertova v Bari uloženo.
abych sestavil slavnostní číslo. Jednalo se mi o za-
opalřeni fotogralií Cifariellových skizz ku pomníku
a proto jsem obdržel doporučující list na tohoto
umělce a odebral jsem se k němu do Říma. Předsta-
vil jsem se mu jako člen obecní rady a slavnostního
výboru. Cifariello měl tehdy právě rozepři se slav-
nostním výborem o vyplacení peněz za ponmník
I vylíčil mi stav télo rozepře a žádal mne, a byeh
mu rozepři tu pomohl ukončiti Já jsem to slíbil a
olebrav se ku předsedovi výboru, příměl jsem ho
skulečně k tomu, že nařídil výplatu peněz. Cifariello
měl mimo to ještě spor se svým kovolitcem a spoli-
čkoval ho. Požádal mne tedy také, abych na obranu
jeho proti žalobě kovolitcově zjednal si informaci
a svědky. To nylo krátce před slavnoslí.
Humbertův
Cifariello
Bari
Řím
21
article
Když byl pomník odhalen, Cifariello, pln radosl
nad slávou, které se mu odevšad dostávalo, předsta-
vil mi svou ženu, klerou jsem oslatně znal již z Rí-
ma. Dokud pak byl Cifariello ještě v Bari, chodil jsem
k němu na návšlěvu, neboť nemohl vyjíti, maje ránu
na oku Přinášel jsem mu zprávy v záležilosti jeh
s kovoliteem Baslianellim.
Před odjezdem jeho do Říma byl jsem pozván
s ním společně na oběd u příbuzného Řé Davida
pak jsme odcházeli na stanici. Pled odjezdem vlaku
procházeli jsme se s paní Cifariellovou a tu mne ona
pozvala na návštěvu k nim, až přijedu do Řtíma
Přišedši do Ríma, poslala mi pohlednici a pal
i teleram s velmi delikrlnimi, povzbuzujícími vý-
razy... Myslil jsem, že žertuje, ale ona počala m
od lě doby dopisovali častěji a obsah lislů jejích by
velmi sentimentální... Když jsem pak ve svých zá-
ležitostech přijel do Řima a paní Cifariellovou navšti-
vil, řekla mi, abych se informoval o stycích jejího
manžela se slečnou Titinou v Bar
Kdysi mne telegramem vyzvala k vyjíáďce do
Fozzi a tu mi sdělila, že ji manžel její týrá a ž
chce podati žádost o rozvod. Radil jsem jí, aby byl
klidna a aby všemu nevěřila, co se jí o manželu
donáší.
Cifariello
David
Cifariellová
Rím
Titiný
rí
Bari
Řím
Cifariellová navšť
22
article
Pak jsme se ještě jednou sešli ve Fozsi, ale byl
to sblížení čestně. (Obacenstvo se směje) Tenkráte
mi sdělita, že advakáta Gregonazzího zmocnila, aby
provedl nutné kroky k rozvodu jejího manželstvl
že mu odovzdala velmi důležité listiny. Rekla mi pak
zvláště: „Jedu do Bari, abych tam způsobila skan-
dál!“ — I tenkráte jsem ji žádal, aby toho nečinila,
načež ona odjela.
Králce na to, když jsem měl odicli do láznív
Casamicciole, psal jsem jí do penslonálu Mascotla.
věda, že jest tam, a projevil jsem úmysl, ji tam na-
vštívití. Nevěděl jsem ovšem, že jest tam také Cifa-
riello Ona pak návštěvu mou, jsouc při mém pří-
chodu sama, vlidně přijala a já jsem k ní byl velmi
— zdvořilý. Jelikož v ponsionátě nebylo ihned p
ruce pokoje k disposici, zdržel jsem se tam pouze d
9 hodin večer. Pak jsme šli spolu na procházku. Z
několik hodin jsme se rozešli — já šel do holelu
„Toledo“ a druhého dne již jsem obdržel pokoj
pensionátě Mascolie.
Téhož dne přišel do Mascolle (aké Cilariello
pohyv málo dní před tím v kreme na Vesuvu. Jeho
manželka mu sdělila, že má pro něj překvapení a —
uvedla ho ke mně se slovy: „Reco il Soria!“ (Ejhle
Soria!) Cilariello mi stiskl ruce a pravil: „Uvidíme
se až při pojadku“ (t. i. při konci oběda, kdy se po-
dává cvene)
Musím podolknouti, že jsem svůj přichod dl,
Mascotte oznámil telegramem, jenž však paní Cifa-
riellové dodán nebyl. Podivení své nad tím projevi!
jsem i před Cifariellem a ten mi odpověděl. „Te-
legram byl dodán, kam patřil!“ (Známo již z výpo-
vědi svědkyně Marie de Browne, že telegram ten Ci-
fariello své manželce skonfiskoval a zatajil. Red.)
Rekl
Cifo
Cifariell
Brown
Bari
Vesuv
Soria
výpovědi
23
article
Po oběd“ vyšli jsme na verandu a sem přišel
i bratr Cifariellův. Oba popošli stranou a tajně se
vmlouvali. Hovor obou vedl se osfře
Cifariello (přeružuje svědka): A jak ostře
Soria (pokračuje): Zjitra druhěho dne zaklepal
někdo na dvére měho pokoje Otevřel jsem a vstou-
pil Cifariello, jaksi rozrušen. Tázal jsem se jej, jak
se má a on ke mně pravil: „Řekni mi, jak se tady
máš?“ A nečckaje me odpovědi, dodal: „Ty jsi do-
hrál! Jsi obětí dábolské pletky! Pryč s maskou! Ale
zde nemůžeme mluviti, moje žena by nás mohla vy-
sliditi Bylo by zle, kdyby věděla, že zde s tebou
mluvín!“ — Řekl jsem mu, že mezi mnou a jehe
ženou bylu jen tak sentimentální dopisování. Abych
mu pakvše mohl lépe vysvětliti, dali jsme si spolu
toho dne dostaveničko v Posilippo. Zde se mne pl l
Ciťariello, měl-li jsem důvěrné styky s jeho ženou
Já odpově děl, že ne Cifariello na to: „Tedy jsem s
asi mýlil.“
Na to mi začal vypravovati úlrapy svěho Živola
že svou choť šíleně miluje a že ji nechce úplně ztra-
tit .. „Avšak“ — dodal — „ly nejsi sám: ta žena
mne chce udržovali ve stálém rozrušení a pohnuti,
jen aly se mi pomstila
Nad tím jsem se zachyěl. Vida to Clariello, zvo
lal: „Nesmiš řici, že jsme zde spolu mluvili — a n
smíš už litovati toho, cos učinil. Ty mně musíl
radity
Já mu na to odpověděl, že mi ovšem nezbývs
nic jiněho, než abych odjel a slíbi jsem mu, ž
naše dopisování s jeho ženou přeslane. Cifariello
Cifariellův
Cifariello
Clariello
Soria
Cifariello
25
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Zima podala nám konečně oficiálně sněho
bílou svoji visitku a ohlásila včera: Tu jsem
Je to od ní hezké, ale i kdyby tak nebyla
učinila, z různých příznaků dalo se soudit, ž
skutečně už je. Mám v té příčině již vzácné
neklamné zkušenosti, skoro bych mohl říci pra-
nostiku. Jak se totiž vyskytne ve sboru obec-
ních starších návrh na zřízení laciných, říčníeh
koupelí pro lid, je jisto, že venku mrzne až
praští; rokuje-li se ale o tom, komu zadat svá
žení sněhu, jistě stojí léto v úplňku.
Mohl bych se zmínit ještě o různých přírou-
ních zjevech, z nichž usuzovati možno na při
tomnost Zimy, na příklad o pečení kaštanů.
o návalu v zastavárnách... ale kdo by mluvi
o takových prosaických věcech, když jiný, roz-
tomilý příznak Zimy na potkání bije člověki
do očí.
Vlídná členářka se usmívá — ví jistě,ž
řeč o roztomilosti nemůže se týkat jiného než ji
Arciže: Není krásnějšího znamení Zimy ned
krásnou dámu v krásném kožíšku, rozumi se
v unom obráceném, kožešinou na vrch, jak ho
předepsala moda před třemi léty. Oteové rodin
a lakotní manželé zle síce žehrají na dráhý
přiznak Zimy — zvlášť je-li v rodině pět
deer ale na takový protesí se nie nesmí dát
k ť lehce se odrazí velice břitkou odpověd
26
article
Když může každá Eskymačka chodit v tuleni
proč by nemohla civilisovaná Evropanka?
Proti takovému argumentu nelze opravdu
ničeho namítat — a přece slyším povzdech.
kdyby prý to byly jenom ty kožešiny! Ale e
pak ty strašlivé klobouky?
„Nežeň se, člověče!“ řekl mi ondyno přím
zuřivě muž, jehož dvacet let považují za flegma-
tika v manželství. „Nežeň se, slyšíšl!
Jsem členem ligy pro potírání staropane
ství a proto mě takové oposiční oslovení překva
pilo.
„Měl jsi rámus?.
„Dva rámusy! Vlastně tři! Žena, dcera
švakrová! A víš proč? Najednou je jim by
malý!
„Snad vás nepřibylo?
„Ale kde pak — naopak — ubylo, poně
vadž jsem švakrovou hned vyhodil, ale přecet-
nestačí.“
nrbor o
Eskymačka
27
article
Chtěl jsem mu dát dobrou radu, aby tedy
ještě vyhodil — neračte se lekat — miním je
nom nějské staré kanape nebo rozbrnkaný klavír
ale nepustil mě k slovu a pokračoval: „Takse
musím stěhovat a místo tří pokojů vzít hned
čtyři, jeden pro ty (neřeknu, že řekl set ..
sak.. .) klobouky! Jen si považ
Sedím tuhle večer doma, když se žensko
přiženou z procházky a s nimí mamsell od mo
distky. Ale to děvče nebylo pro škatule vidět
Nejdřív jsem myslil, že v jedné té krabici je
kolo od žebřiňáku a v druhé, vysoké na loket
viřtlářský kotlík. A zatím, co ty strašlivé klo
bouky ze škatulí vybalovaly, prala se venku
svakrová, která už měla ten ukrutný kloboul
s indiánským peřím na hlavě, s dveřmi. Ne
mohla za žádnou cenu projít
Prohlásil jsem hned, že ty klobouky mohou
být přičinou rozvodu, ale to ženské tak nedo
jalo, jako okolnost, že v celém bytě nomohl,
pro ně najít místa. Když je ozkoušely — to se
ví, že každá měla několikrát všeehny tři n
hlavě — když na každém něco našly, co v krá
mě neviděly, najednou švakrová vypískla ..
„A ježíšmarja — kam je uložíme?
28
article
Zádná almara nebyla dost širokou, po
žádnou postel se kartán nevešel — zkrátka byla
s tím starost, která končila rosolucí, že jet
skandál mit takové příjmy, ale nemít v byt
kusa místa, kam klobouk uložit a že se musím
stěbovat a vzíl čtyři pokoje — tem čtvrtý extr
pro klobouky. Nezbláznil by jsi se z toho?“
Nezbláznil jsem se sice z toho, ale pře
nýšlel jsem usilovně, kterak by se otázka vel
kých klobouků a malých bylů rozumně dal
rozřešit. A přišel jsem na to způsobem, kter
zaslouží patontování. Takový velký klobouk za
řídí se jednoduše tak, aby se dal stáhnout jak
paraple a postavit do kouta. Nie snazšiho nae
to, několik per to spraví.
Doufám, že za tuto geniální myšlenku od
pušíčny mi budou všechny hříšné řeči o velkýci
kloboucích, které, mimochodem řečeno, ostatne
damám znamenitě sluší.
Na jednu věc bych ale rád ještě naše dám
upozornil. Před časem značné pobouření vy
volal výnos prážského magistrátu, jímž zapovi
dalo se prášení vlečkami. Tuším, že ješíi
v pareích visí vyhlášky, kde pod značnou po
kutou se nařizuje, novláčet šat.
29
article
V novinách byly o tom dlouhé a delší člán
ky, a Hlavně se poukazovalo na hygienický úče
zákazu. Nikdo rozumný by ničeho proti tom
nemě!... štíhlá nožka v černé punčošceje
estatně také hezká věc ... kdyby sám slavný
magistrát netropil ve velkém, co v malém zaka
Za den několikráte táhne za sebou pře
celé měslo ukrutnou, prášivou vlečku — armádu
motařů, kteří zdvihají takové mračno praclu
metením nekropených ulic, že Samum je prol
tomu líbezným vánkem.
Ale nejen za dne! Kdo chodí někdy za noci
ať za povoláním nebo od Fleků, zděsí se brzu
v té, brzo v oné ulici nad podivným zjevem, as
tak jako pan Brouček, když ocitl se v patnáctém
století a klopýtl někde v Celetné ulici přes n-
tažení řetěz.
Ulicí jede vůz na metení prachu, někdy
vozů takových hned několik. Že jede jenz
noci, je pochopitelno, poněvadž kdyby ta štěti
natá obluda jezdila ve dne, běhal by za ní zá
stup uličníků. Stroj mete znamenitě, dlažba p
přejetí zůstane bez prášku, ale nešťastný člověk
který se nevyline na pět set kroků! Všechno
co bylo na zemi, litá ve vzduchu... a nikde
nikde není fysikus, aby spráskl nad tím rue
a zvola!: „Vodu, vodu, vodu!“
Na nevinné vlečky uložila se pokuta a tohle
magistrát nařizuje ... Jak ohledu plnými a sla
rostlivými jsou jinde úřady o zdraví a bezpoě
nost obyvatel! Čell jsem nedávno vyhlášku ma
gistrátu v San Paolo, kde zcela vážně v zájni
zdraví se zapovídlá po 6. hodině večerní házen
Sam
Celetná ulice
San Paola
30
article
zuje.
pumami. Všude je o obocenstvo líp postaráno,
než u nás!
Než — není radno za dnešních dnů se roz-
čilovat! Šťastní smrtelníci, kteří dovedou žíti in
margine novin — na té bílé obrubě listu a kteři
překvapí vás třoba roztomile naivní otázkou,
je-li pravda, že už je nový úřadnický kabinet.
Ani první návštéva německého ministra krajana
v Praze je nevzruší! A přece je to událost,
když německý ministr považuje za svou první
povinnost udělat návštěvu slovanské Praze. —
Však vite, jak ho uvitali v aule buršové
„Heil Excellenz!“ —
Až sem přijede český ministr krajan, až
přijde do university ... probůh, nevolejte „Na-
zdar Excellenci!“ Bojím se, že by některý
z pánů profesorů omdlel a půl university by bylo
za tu demonstraci relegováno. U nás smí se nej-
výš volat: „Sláva, sláva, slával
A ještě jedna věc se smí teď volati — ale
jen po německu, totiž stanice Cmunt. A
dosud volalo se vždy „Gmünd-Cmund“, ale
od 13. t. m. se nesmí. Toho dne šla z ředi-
telství státních drah v Praze církulární depeš
... von Prag bis Gmünd, mitlesen Wesseli—
Mezimosti, ohlašující: „Station Gmünd wird
nur deutsch ausgerufen werden —
P. D. (Prag. Direction) Mar ek.o
Než — jak předem bylo řečeno: není
radno za dnešních dnů se rozčilovat. Je nejlépe
uvažpvat o indifferenjních věcech, na př.: :„Jak
lze nejtépe na bidlo vylézti a tam příjemně
dlouho pobýti?
Zevloun
P D
Zevloun
Praha
Cmunt
Gmünd
Station Gmünd
Praga
Heil Excellenz