ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 7c76ae60-7631-11dc-9932-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 30 celkem · entity: person 43, place 37, work 4, org 4
1 masthead
22. listopadu 1908
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“
3 masthead
k číslu 322.
4 masthead
Strana 17
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Vychovatelna král. hlav. města Prahy v Libni (K 25leté činnosti.) Dne 4. října t. r. odevzdal starosta král blav. města Prahy dr. Groš obřadným způsoben kliče od vkusného, roztomile nad Libní se vy přaajícího zámečku Rokosky do rukou ře ditele vychovatelny Ondřeje Dobnera a ode- vzdal tak vychovstelně nádhernou, účelně zři zenou, v každém ohledu ideálně vzornou bu dovu, kterou město Praha krásným účelům vý chovným věnovalo. S oprávněnou hrdostí moh tehdy předseda kuratoria vychovatelny posl. Jos Jirousek ve své řeči, podávající přehled dvaceli pětiletého rozvoje vychovat-lny, poukázati na to. že město Praha, zakoupivši a zařídivši pro vy- chovatelnu Rokosku, projevilo pravé porozumění pro záchranu mravně ohirožené mládeže s oprávněnou hrdostí může ústav, jemuž Praha k jeho dvacelipětiletému jubileu věnovala tak krásný dar, jakým je usedlost na Rokosce, patřiti na dosud vykonanou svojí práci vý chovnou.
Vychovatelna král Groš Dobner Jirousek Praha Libeň Rokoska
6 article
Bylo to r. 1880 v slavnostaím ruchu před sňatkem korunního prince, kdy tehdejší obecní starší prof. Šauer z Augenburgu, nyní . školní rada, společně se šlechetným lidumilem V. Ná- prstkem učinili návrh ve sboru obec. starších aby obec pražská postarala se o úslav pro zpustlou mládež. Návrh doporučil dr. F. L Reger měslské radě k provedení a dnem 1 záři 1883 vskutku vychovatelna otevřena. Učitelem a správcem byl Leop. Pek, tehdáž uč. měšt. školy v Praze, nyní ředitel vychovatelny Olivo- vých v Říčanech. Vychovatelna umistěna v několika světnicích zámku libeňského a v prv- ním roce svého trvání opatrovala jen 6 cho- vanců. Po třech letech nastala změna ve správě ústavu, neboť L Pek převzal řízení vychova- telny v Řičanech a správcem vychov. v Libni ustanoven uč. m šk. Oudr. Dobner, který až dosud ústav řídí. Když chovanců přibývalo a čím dále tím jistěji se poznávalo, že budova v zámku libeňském k účelům vychovatelny se nehodí, pomýšleno na stavbu nové budovy. Za tím však podařilo se i městu Praze zakoupiti pro vychovatelnu výhodně usedlost Rokosku, která sestává z hlavní budovy v rozloze 1250 m3, ze starého zámečku 770 m2, kaple a ze slušného komplexu polí, zahrad a lesika ve výměře 31.619 m. Umistění vychovatelny v Rokosce je velice vhodné, poněvadž usedlost je vlaslně na venkově, ale nicméně má s m - slem snadné připojení komunikační, vodovodal elektrovodní i telefonické.
Šauer V Ná F L Reger Leop Pek Dobner Augenburg Praha Říčany Libeň Rokoska m 2
7 article
V přízemí budovy jsou dílny a skladiště velmi prostranná tělocvična se šatnou a sprchami kucfyně, spíž, prádelna, mandlovna a žehlírna. pokoj pro pěstouny, místnost pro služky a lso- lovaná síň pro ochuravělé chovance. V I patře je ted telna, 2 učebny školy obecné, průmyslová škola pokračovací, dílny krejčovská a obuv- nická se skladišti, společná jídelna a byt ře- ditelův. V II patře je 6 ložnie, každá pro 19 chovanců a 1 pěstouna, umývárny a šatny, po koje pro učitele a rodinné sině, t. j. místnosti ve kterých se chovanci shromažďují v době kdy nejsou zaměstnáni ve škole ani v dilnách Mistnosti i chodby vytápějí se železnými kamny soustavy Meidingerovy.
8 article
Vychovatelna vychovává a vyučuje v mra- vech zanedbané hochy školou povinné i škole odrostlé a poskytuje jim v dilnách : krejčovské, obuvnické a truhlářské, jakož i v pokračovac škole při ústavě zřízené, přiležitosti k vyučen se řemeslu, takže ústav působí nejen k mrav nímu zdokonalování, ale i k zabezpečení samo- statné existence. Touto kumulací ztěžujes sice ústav svoji jinak dost obtížnou práci, ale spojováním theorie školy s praxi vyživovatelské price zpevňuje své výchovné výsledky a vy užívá plnou měrou neocenitelného výchovného prineipu manuální práce v dílnách, k níž za jisté přibude i práce na zahradě a poli, čímž dána jest zároveň zvýšená příležitost k indivi duálním paedopsycholeg ckým a paedopatholo- giekým studilm chovanců, najtěžšího a nejdů- ležnějšího problemu práce ve vychovatelnách Ve vychovatelně na Rukosce silně proniká dvojí hlavní zdravý směr výchovy: naprošta hygiena, dokonalá čistota a tuhé všestranné cvi- čení a sílení téla vedle silné výchovy mravní inteliektuální a tím ovšem zabezpečen je značný úspěch i v tak neobvykle těžkých poměrech, jské jsou vlastní právě vychovatelně. Rozumí se, že mocně přispívá ke zdaru i přisný sice, neuprosnými pravidly řizený život domácí, za- bírající činnost chovancovu od časného rána do večera, ale i vlídná, neupřilišněná a přece přísná kázeň, která sahá k metle až v nejkrajnějším případě po nejzralejších úvahách všech vycho- vatelů a radějí využívá momentů ctižádosti sebevědomí.
9 article
Vychovatelna libeňská propustila za dobu svého trvání 323 chovanců, z nichž polepšilo se 81.60 proc, nepolepšilo 11.58 proc. — a nezvěstno je 6.82 proc. Zpráva ústavu uvád obor životní působnosti bývalých chovanců. Po znáváme, že na př. 9 je úřadníků, 1 účetni 3 herci, 6 obchodních příručích, 33 truhlárů 34 krejčí, 20 obuvníků, 1 studující, 13 dělníků v továrnách a j. v. Hlavní příčiny přijeti do ústavu byly tu- lártví, náklonnost ke krádeži, mravní kleslost. zhářství a opuštěnost. Chovanců hylo z rodin dělnických 181, řemeslnických 60, obchodni ckých a průmyslnických 20, úřadnických, pro- fesorských a p. 34, soukromnických 14, be, určitého povolání 72. Úplně osiřelých bylo 56 bez otce 115, bez matky 66, z rozvedených nebo odloučených manželstev 36. tedy z mimo řádných poměrů 273, z poměrů normálních 108 Najdeme zajisté příležitost, abychom jinay na tomto místě mohli vylíčením vnitřního života ústavu a jeho výchovné práce obeznámiti čte- nářstvo podrobněji s výsledky a dnes jen z upřimného srdce přejeme ústavu, aby v no- vém čtvrtstoletí zdárně a nerušeně mohl konati svou krásnou práci, kterouž zachraňuje lidstvu a národu ty ubožáky, kteří bez zvláštní péče propadnouti by musili mravní zkáze. F. V. M
10 article
Návrh zákona o vychovné péči. Již r. 1901 vyzvána vláda říšskou radou aby předložila návrh zákona o výchovné péči Avšak toprve moeným popudem vídeňského kon gresu pro ochranu dětí a péči o mládež pohinute důležitou olázkou z mrtvého bodu a v tčehto dnech oznámen návrh zákona, vypracovaný mi nisterstvem spravedlnosti. Návrh formulovár jest se zřelelem k výchovné ochraně mladistvýcl osob mravně ohrožených a zanedbaných a vy- chází z názoru, že je třeba osoby ty nejprve vyprostiti z nepříznivého prostředí a účelnou tělesnou i morální výchovou je posíliti, abyse uschopnily k řádnému hospodářskému životu Dává tudíž osnova v první řadě podnět k usku- tečnění takovýc., veřejnoprávních zařízení, jimiž by se dostalo žádoucí pěče mládeži mravně ohro- žené. Podle docavadního řádu na základě zá- kona ze 24. května 1885 mohou sice děti maz 10. a 14. rokem a mladistvé osoby do 18. roku odevzdány býti na výchova polopšovně prokázáno-li, že se dopustily trostného činu, alo není ustanovení, dle něhož by bylo možno ro skytnouti dělem ochrany před mravní zkázouje jieh vlastními rodiči anebo nejbližšímu okolí. způsobovanou. Ani soudům není lze i při nej lepší vůli a snaze opatřiti tolik prostředkův, aby stála se aspoň nejnaléhavější náprava. A take neni ani zákonného ustanovení, jež by dovolo valo, aby byly dár děti na veřejný nákladji nam, než do polepšoven, tedy na př. do jiných rodin vychovatelen, ač sluší uvážiti, že dosa vadní nedostatečný podt polepšoven tu nestačí.
11 article
Uvádíme hlavní zásady oliášené l ředlohy Výchávná péče není omezena jen na dobu školní pevinnosti. Může nastati potřeba, pečo- vati o děti i v době před šestým rokem a kon čiti může nejposléze v 21. roce, ačkoliv za při měřenou hranici uznává se 18. rok věku. Řečene péče bude nařizována z pravídla soudem poruč nickým, výjimečně i trestním, jedná-li se o mla distvého provinilce, který pro nedospělost by od trestu osvobozen. Nedopouští se, aby provi nilá mládež dána byla napřed do vězení a poton do polepšovny. Jen v tom připadě, vyměřen- trest aspoň tříměsíčn,, může nařízena býti vý chovná péče vedle Giestu. Dostači-li výchovné prostředky školy anob možno-li se domnívati, že by zvýšoný dozor nae výchovou ve vlastní rodině nebo přesídlení dí těte do příhodnějšího prostředí jiného k ochraně dítěte postačily, nemá výchovná péče býti naři zována. S chudinskou pěči nelze výchovnou péči zaměňovati. Zůstaneť i na dále úkolem obe a chudinských organisací starati se o výchovu chudých dětí, a jen v tom připadě výchovn péče nastoupí objevíli se prostředky a opatřen obcí nedostatečnými, aby ojaířily řádné vý- chovy a hrozíli tak nebezpečí zpustoutí. Osnova nepředpisuje jednotný útvar vý- ehovné péče, připouštějie výchovu ve vlastní rodině, ve výchovném ústavě nebo v polepšovně ba dopouští, aby i trestná mládež ode, zdána byla rodině nebo vychovatelně, pozná-li se, že tento způsob výchovné péče je účelnější. K vý chově v cizí rodině dozírá důvěrník a všechny ústavy k ochraně osiřelých, opuštěných, týra ných, zpustlých a ohrožených dětí budou pod- řízeny správě státní, podléhajíce působnosti mi- nisteria vyučování. Provedení výchovné péče, jmenovitě roz hodování o tom, pro ktorý způsob výchovy
12 article
v každém jednollivém případě jest se rozhod- nouti, zůstavenobýti má zvláštní komisi, slo- žené ze dvou zástupců zemsk. výboru, z úřad níků správních a souďních. S hlasem poradným jednání komise účastniti se mají pnedagog a psychitricky vzdělaný lekař. Zemskému zá- konodárství má býti zäsfaveno, aby po připade několik zenských komisí zařídilo a slanovil- zásady pro rozdělení činnosti a po případě vy užilo také spolupůsobení trvajících organisae pro ochranu mládeže. Náklad, s výchovnou pěčí spojený má hira žen býti pokud lze z prostředků osob povinnýel o příslušné děti se starati, aby tak opatření vý chovné péče nestalo se výhodou pro nedbal rdiče a nesvádělo dokonce snad k úmyslném zanedbávání. Pokud se takto úhrady neopatří bude hražena z prostředků veřejných. Podl osnovy pomýšlí se, že stát sám zřídi po lepšovny pro určitý počet mládež a že na ústavy, zemí zřízené, přispě je jednou třetinou, ač dle dosavadníhe řádu k tonu povinen nebyl. Také na vydržován má stát podle osnovy přispivati jednou třetinou ačkoliv dosud země musily hraditi náklad celý Pokud jsou jednotlivým zemím odevzdány pře bytky fondů sirotčích, bude čtvrtina jieh přikázána na prospěch péče výchovné. Po- kud se týče spoluhražení útrat obcemi, v nichž se chovanec před přikázáním do výchovné pěče zdržoval, zůstaveno býti má zákonodárství zem- skému, aby rozhodlo, má-li učiněno býti pr. obce povinným, neslačil-li přispěvek státní zemský.
13 article
Počítá-li se, že pravděpollobně bude potřeb opatřiti asi 11.500 chovanců a že na jednoh potřebí jest nákladu 400 K ročně, spolřebuje se pro výchovnou péči eelkem ročně něco více než čtyři miliony korun, k čemuž bude stát při spívali 1,400.000 korunami, kdežto zemím a obcím hraditi bude asi 21/4 milionů K. Osnova spoléhá v spolupůsobnost vořej nosti. Zákonem norým mají zabezpečeny být prastř lky hmotné, ale vlastní výchovná práe může jen z části opatřena býti veřejnými ústavy. Na vořejnosti, zvláště zámožných kruzích, bude aby úslavy lyly doplňovány, podporovány a nově zřizovány. Obětovní muži i ženy budou zváni aby podjali se dozorú nad chovanci do cizieh rodin olevodeních, jakož i na učení, ve služ bech a vůbec nad všemí, kdož z ústavů byli pro puštění. Předkládáme zatím prostě hlavní ob s al nová osnovy zákona o výchovné péči. V principu lze zajisté souhlasiti s hlavní tendenci a nutn uznati, že uzákonění výchovné péče je v našieh poměrocli nrností a že logislativně zorganiso- vaná péče ta přinose zdárného užitku, j- kým se může vykázati na př. v Anglii, Německu ve Fraancii Polud se týče propracování celé osnovy v jednotlivostech, možno vysloviti různé námitky po stránce autonomního a poedagoziskébe nazí rání na otázku výchovné pěče. O té věci však jindy více. F. V. M.
Anglie Německo Fraancie
14 article Nové normálni osnovy učehné pro měšťanské školy.
Nové normálni osnovy učehné pro měšťanské školy. Zemská školní rada vynesením ze dne 30 července 1908, číslo 37.930, dula všem okres ním školním radám věděti, že nové osnovy mnehou počínajíe školním rokem 1908/9 jenom postupně v jednotlivých třídách býti zavá děny, ježto by jinak se žáky vyšších tříds zřelelem ke značnému přesunutí učebné látky. které se vyskytuje v nových učebných osnovácl proti dosaváde platným, zvláště v jednotlivýc předmětech, některé části učiva vůbec nebyly probírány, naproti tomu jiné by se opakovaly Při tom však také při vyučování ve vyšších tři dách, dokud v nich ještě podle dosavadníei učebných osnov bule se postupovati, bude při měřeně přihližeti k novým učebným osnovám pokud se toho bude jeviti potřeba. Okresní školní rady někde dříve o prázdni nách, někde hodně pozdě před samým začátkem školního roku vynesení to měšťanským školán oznámily. Stalo se tak v době, kdy osnovy p česku nebyly vydány, kdy pro české š koly vůbec nebyla ještě vydána osno v z jazyka vynčovacího, kdy ja zyko vě nodokonale pořizený překlad osno putoval mezi Vídní a Prahou. Vyne- sením způsoben přirozeně v učitelských sboreci i okresních školních rodách zmatek nad zmatek Může se — nemůže, má se — nemá se, musí se — nemusí se učiti podle x-známých, česky úřadně dosud nepublikovaných osnov, kdy vlastně podle normálních osnov pro každou mé šťanskou školu zpracovati jest podle 8§ 153, až 156. def. řádu škol. a vyučovacího „zvlášn učebnou osnovu, která by vyhovovala všeobocnému účelu a zvláštnímu směru měšťan ské školy“. A ku předběžné úradě této zvláštn
Vídeň Praha
15 article
učebné osnově maji se svolati zvláštní konfe- rence, v nichž mají zasedati kromě učitelskéh sboru ředitelé vyšších školních ústavů v okrese pro něž měsšťanská škola má býti přípravou, ja kož i zástupcové průmyslových, obehodních živnostenských a rolniekých zájmů školníh místa a okresu (pro dívči měšť. školu i pan v práktických zaměslnáních osvědčené nebo svým zájmem o vyučovací otázky a obecné blaho známé). Kde klidněji usuzovali, uznali zajisté, ž učiti podle nových osnov naprosto nemožno Některé okresní školní rady správně v posledn hodinu oznamovalý učitelským sborům, aby v školním rocve 1908/9 učily ještě podle dosa vadních osnov. Na první poplašné zprávy zajel starost Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťanskýel škol do Vídně do ministerstva a odlud přímo do Prahy intervenovat, aby zmatkům těm zabrá něno, načež ihned 15. září podán u věci té r oz klad školním úřadům. — Denními listy čle- nové Z. Ú. Jednoty o akei zahájené zpraveni. Zemská školní vada vynosením, ze dne 2. listopadu 1908 (č. 57.425) dala okrosním školním radám věděti: „C. k. ministerstyo kultu a vyučování vynosoním ze dne 24. října 1908. č. 39.546, svolilo, aby v Čechách zave- deny byly nové učebné osnovy pro měsťanské školy s českým jazykem vy- učovaeím teprve počátkem škol. r. 1909. 10.
Jednota Vídeň Praha Čechy
16 article
Charakteristickým pro pové učebné osnovy jest: velikým počtem učebných ho din řádných jest žactvo škol mě- šťanských víc nežli studující mla- dež středoškolská přetížena. Le tošní zemská porada učitelstva škol měšťanských jednomyslné usnesla se proto na resoluci, aby navé učebné osnovy předloženy byly k revis zvláštní anketě, složené z odborníků pedagogi- ekých a hygienikův. Věci měla by se ujmouti celá česká veřejnost a vymoci sobě na ochranu svých dětí nezbytnou tu revisi. Věc ta povážliva jest zvláště i pro žactvo z venkova, jež do mě- šťanských škol dochází nezřídka 1—2 hodiny cesty! A druhá věc význačná: osnova z ja- zyka českého jest až na nepatrné změ- ny (zejména ve slohu) — pouhopouhým pře- kladem osnovy z jazyka německého A tak slibná věc, která se z nových osnov pr ne slovanské měšťanské školy zamlouvala naprosto zmařena, ačkoliv byly po ruce samo statné návrhy organisace české z Čech i z Mo ravy i — jak se dovídamie — na svéráznost jazyka českého založený návrh referenta česk zemské školní rady. Kdo způsobil náhle takov obrat u věci mnohoslibné — dobré věci nepo sloužil. Letošní zemská porada učitelská i v této věcí vyslovila své — veto! Marně!? I na tut resoluci naše rozhodující činitele činíme po zorny.
Čechy
17 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Tragedie slavného umělee. —V Campobnosse, 13. lislopadu 1909 (Další výslechy svědků Po výslečhu paní Marie de Browne dív předseda čísti některé protokoly a listiny, načež po se svěclkyně dále, co ví o poměru své doery, Mario Cilaricllovy, s advokátem Soriou. Svědkyn tvrdí, že o poměru tom nikdy nic nevě děla a Cifanello sám že o tom mluvil až po smti své mauželky. Jednou však přišel do pensionátu Mascolte telegrom od Sorie a ten Cifariello rychle přijal a schoval do kapsy. Tenkrále dcera Marie n byla doma. Telogram prý jednal o nějakém doslave- níčku. Nyní se zmiňuje svědkyně i o tom, že Cla rielo sám měl svou manželku k tomu, aby v by v Římě pronajímala pokoje na výdělek. Dával jí vů- bec mále peněz na domácnost a týral ji a tím by byl sám vinen, kdyby byla ona vešla s někým v ně jaký poměr. Od komorné ve víle Maseotle se dově děla, že Cifariello říkal, že Soria neuměl státi se milostníkem jeho ženy, protože prý jí nedal peníze.
Brown Cilaricllův Soria Marie Cifariello Soria Řím
18 article
Jinak prý by byl mu ten poměr trpěl. V Bari při slavnosti odhalení pomníku byl Cifariello velmi do- vádivý, takže se až dul folografovati se svou milost nici Titinou, ačkoliv manželka jeho mohla je viděti. stojíc blízko fotografického přístroje. To manžolku jeho rozčililo a rozhořčilo tak, že shodila s prstu snubní prsten. Pak uložila svému advokátu, aby ná tral po tom, jaké měl před tím Cilariello styky s Ti- Předseďa vyzývá obžalovaného, aby tylo okolnesti vysvětlil. Cifariello pohrělivě, ale klidn odmila lvřzení své tchyně jako většinou nepravdiv a dílem nesprávně Na to po ostré výměně náhledů mezi obhá jei obojí strany a státním zástupcem předčítá předsedu soudu část dopisu advokáta Soriova na Marii Cil rielloveu, adresovaného do Říma a konstatuje, že odeslání dopisu padá do té doby, když paní Cila- riellová z bytu v ſtímě zmizela a Cifariello ji marně hledal. Tenkráte však již ona žádala za rozvod man- želstvi. Též se konstaluje, že na obálce dopisu bylo jiné, palrně smluvené jméno, počínající též plsme- nou M. Obhájce Maníredi předkládá ještě jiný dopi a sice paní Cifaricllové Soriovi. Obhájce strany druho popirš, že dopis pochá zí od ní. tinou
Cifariello Soriův Marie Cila Maníredi Bari Řím Cifaricllová Sori
19 article
Svědkyně Marie de Browne připouští, že písnto dopisu je podobné písmu její dcery, ale pismena prý jsou větší. Zase je spor o to, kdo má psaní to rekognosko- vati, zdali Cifariello, nebo znalci písma anebo ko- nečně sám — Soria. Konstatuje se ještě, že psaní to bylo nalezeno v šatníku paní Cifariellové, spolu asi s třiceti jinými dopisý z Bari (bydliště Soriova), adresovanými - na její komornou. Soud se pak usnesl, psaní to předložití a dá čísti, až se ke svědecíví dostaví Soria a odročil zá roveň přeličení. K obnovenému přelíčení, k němuž měl přijíti po- věstný advokát Soria, sok Cifariellův, jako svědek, nahrnuly se veliké zástupy zvědavého obecenstva, zvláště dam, od třináctého roku stáří počínajíc. Cifariello byl opčt karabinníky přiveden do soud- ní sině a uzavřen do své „klece“. Předseda ho na- pomíná, aby vůči svédku Soriovi zachoval klidh.
Brown Cifariello Cifariellová Cifariellův Soria Bari
20 article
Svědoclví Soriovo. V dubu 1905 bylo mi slavnostním výborem pro odhalení pomníku Humbertova v Bari uloženo. abych sestavil slavnostní číslo. Jednalo se mi o za- opalřeni fotogralií Cifariellových skizz ku pomníku a proto jsem obdržel doporučující list na tohoto umělce a odebral jsem se k němu do Říma. Předsta- vil jsem se mu jako člen obecní rady a slavnostního výboru. Cifariello měl tehdy právě rozepři se slav- nostním výborem o vyplacení peněz za ponmník I vylíčil mi stav télo rozepře a žádal mne, a byeh mu rozepři tu pomohl ukončiti Já jsem to slíbil a olebrav se ku předsedovi výboru, příměl jsem ho skulečně k tomu, že nařídil výplatu peněz. Cifariello měl mimo to ještě spor se svým kovolitcem a spoli- čkoval ho. Požádal mne tedy také, abych na obranu jeho proti žalobě kovolitcově zjednal si informaci a svědky. To nylo krátce před slavnoslí.
Humbertův Cifariello Bari Řím
21 article
Když byl pomník odhalen, Cifariello, pln radosl nad slávou, které se mu odevšad dostávalo, předsta- vil mi svou ženu, klerou jsem oslatně znal již z Rí- ma. Dokud pak byl Cifariello ještě v Bari, chodil jsem k němu na návšlěvu, neboť nemohl vyjíti, maje ránu na oku Přinášel jsem mu zprávy v záležilosti jeh s kovoliteem Baslianellim. Před odjezdem jeho do Říma byl jsem pozván s ním společně na oběd u příbuzného Řé Davida pak jsme odcházeli na stanici. Pled odjezdem vlaku procházeli jsme se s paní Cifariellovou a tu mne ona pozvala na návštěvu k nim, až přijedu do Řtíma Přišedši do Ríma, poslala mi pohlednici a pal i teleram s velmi delikrlnimi, povzbuzujícími vý- razy... Myslil jsem, že žertuje, ale ona počala m od lě doby dopisovali častěji a obsah lislů jejích by velmi sentimentální... Když jsem pak ve svých zá- ležitostech přijel do Řima a paní Cifariellovou navšti- vil, řekla mi, abych se informoval o stycích jejího manžela se slečnou Titinou v Bar Kdysi mne telegramem vyzvala k vyjíáďce do Fozzi a tu mi sdělila, že ji manžel její týrá a ž chce podati žádost o rozvod. Radil jsem jí, aby byl klidna a aby všemu nevěřila, co se jí o manželu donáší.
Cifariello David Cifariellová Rím Titiný rí Bari Řím Cifariellová navšť
22 article
Pak jsme se ještě jednou sešli ve Fozsi, ale byl to sblížení čestně. (Obacenstvo se směje) Tenkráte mi sdělita, že advakáta Gregonazzího zmocnila, aby provedl nutné kroky k rozvodu jejího manželstvl že mu odovzdala velmi důležité listiny. Rekla mi pak zvláště: „Jedu do Bari, abych tam způsobila skan- dál!“ — I tenkráte jsem ji žádal, aby toho nečinila, načež ona odjela. Králce na to, když jsem měl odicli do láznív Casamicciole, psal jsem jí do penslonálu Mascotla. věda, že jest tam, a projevil jsem úmysl, ji tam na- vštívití. Nevěděl jsem ovšem, že jest tam také Cifa- riello Ona pak návštěvu mou, jsouc při mém pří- chodu sama, vlidně přijala a já jsem k ní byl velmi — zdvořilý. Jelikož v ponsionátě nebylo ihned p ruce pokoje k disposici, zdržel jsem se tam pouze d 9 hodin večer. Pak jsme šli spolu na procházku. Z několik hodin jsme se rozešli — já šel do holelu „Toledo“ a druhého dne již jsem obdržel pokoj pensionátě Mascolie. Téhož dne přišel do Mascolle (aké Cilariello pohyv málo dní před tím v kreme na Vesuvu. Jeho manželka mu sdělila, že má pro něj překvapení a — uvedla ho ke mně se slovy: „Reco il Soria!“ (Ejhle Soria!) Cilariello mi stiskl ruce a pravil: „Uvidíme se až při pojadku“ (t. i. při konci oběda, kdy se po- dává cvene) Musím podolknouti, že jsem svůj přichod dl, Mascotte oznámil telegramem, jenž však paní Cifa- riellové dodán nebyl. Podivení své nad tím projevi! jsem i před Cifariellem a ten mi odpověděl. „Te- legram byl dodán, kam patřil!“ (Známo již z výpo- vědi svědkyně Marie de Browne, že telegram ten Ci- fariello své manželce skonfiskoval a zatajil. Red.)
Rekl Cifo Cifariell Brown Bari Vesuv Soria výpovědi
23 article
Po oběd“ vyšli jsme na verandu a sem přišel i bratr Cifariellův. Oba popošli stranou a tajně se vmlouvali. Hovor obou vedl se osfře Cifariello (přeružuje svědka): A jak ostře Soria (pokračuje): Zjitra druhěho dne zaklepal někdo na dvére měho pokoje Otevřel jsem a vstou- pil Cifariello, jaksi rozrušen. Tázal jsem se jej, jak se má a on ke mně pravil: „Řekni mi, jak se tady máš?“ A nečckaje me odpovědi, dodal: „Ty jsi do- hrál! Jsi obětí dábolské pletky! Pryč s maskou! Ale zde nemůžeme mluviti, moje žena by nás mohla vy- sliditi Bylo by zle, kdyby věděla, že zde s tebou mluvín!“ — Řekl jsem mu, že mezi mnou a jehe ženou bylu jen tak sentimentální dopisování. Abych mu pakvše mohl lépe vysvětliti, dali jsme si spolu toho dne dostaveničko v Posilippo. Zde se mne pl l Ciťariello, měl-li jsem důvěrné styky s jeho ženou Já odpově děl, že ne Cifariello na to: „Tedy jsem s asi mýlil.“ Na to mi začal vypravovati úlrapy svěho Živola že svou choť šíleně miluje a že ji nechce úplně ztra- tit .. „Avšak“ — dodal — „ly nejsi sám: ta žena mne chce udržovali ve stálém rozrušení a pohnuti, jen aly se mi pomstila Nad tím jsem se zachyěl. Vida to Clariello, zvo lal: „Nesmiš řici, že jsme zde spolu mluvili — a n smíš už litovati toho, cos učinil. Ty mně musíl radity Já mu na to odpověděl, že mi ovšem nezbývs nic jiněho, než abych odjel a slíbi jsem mu, ž naše dopisování s jeho ženou přeslane. Cifariello
Cifariellův Cifariello Clariello Soria Cifariello
24 title
FEUILLETON
25 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Zima podala nám konečně oficiálně sněho bílou svoji visitku a ohlásila včera: Tu jsem Je to od ní hezké, ale i kdyby tak nebyla učinila, z různých příznaků dalo se soudit, ž skutečně už je. Mám v té příčině již vzácné neklamné zkušenosti, skoro bych mohl říci pra- nostiku. Jak se totiž vyskytne ve sboru obec- ních starších návrh na zřízení laciných, říčníeh koupelí pro lid, je jisto, že venku mrzne až praští; rokuje-li se ale o tom, komu zadat svá žení sněhu, jistě stojí léto v úplňku. Mohl bych se zmínit ještě o různých přírou- ních zjevech, z nichž usuzovati možno na při tomnost Zimy, na příklad o pečení kaštanů. o návalu v zastavárnách... ale kdo by mluvi o takových prosaických věcech, když jiný, roz- tomilý příznak Zimy na potkání bije člověki do očí. Vlídná členářka se usmívá — ví jistě,ž řeč o roztomilosti nemůže se týkat jiného než ji Arciže: Není krásnějšího znamení Zimy ned krásnou dámu v krásném kožíšku, rozumi se v unom obráceném, kožešinou na vrch, jak ho předepsala moda před třemi léty. Oteové rodin a lakotní manželé zle síce žehrají na dráhý přiznak Zimy — zvlášť je-li v rodině pět deer ale na takový protesí se nie nesmí dát k ť lehce se odrazí velice břitkou odpověd
26 article
Když může každá Eskymačka chodit v tuleni proč by nemohla civilisovaná Evropanka? Proti takovému argumentu nelze opravdu ničeho namítat — a přece slyším povzdech. kdyby prý to byly jenom ty kožešiny! Ale e pak ty strašlivé klobouky? „Nežeň se, člověče!“ řekl mi ondyno přím zuřivě muž, jehož dvacet let považují za flegma- tika v manželství. „Nežeň se, slyšíšl! Jsem členem ligy pro potírání staropane ství a proto mě takové oposiční oslovení překva pilo. „Měl jsi rámus?. „Dva rámusy! Vlastně tři! Žena, dcera švakrová! A víš proč? Najednou je jim by malý! „Snad vás nepřibylo? „Ale kde pak — naopak — ubylo, poně vadž jsem švakrovou hned vyhodil, ale přecet- nestačí.“ nrbor o
Eskymačka
27 article
Chtěl jsem mu dát dobrou radu, aby tedy ještě vyhodil — neračte se lekat — miním je nom nějské staré kanape nebo rozbrnkaný klavír ale nepustil mě k slovu a pokračoval: „Takse musím stěhovat a místo tří pokojů vzít hned čtyři, jeden pro ty (neřeknu, že řekl set .. sak.. .) klobouky! Jen si považ Sedím tuhle večer doma, když se žensko přiženou z procházky a s nimí mamsell od mo distky. Ale to děvče nebylo pro škatule vidět Nejdřív jsem myslil, že v jedné té krabici je kolo od žebřiňáku a v druhé, vysoké na loket viřtlářský kotlík. A zatím, co ty strašlivé klo bouky ze škatulí vybalovaly, prala se venku svakrová, která už měla ten ukrutný kloboul s indiánským peřím na hlavě, s dveřmi. Ne mohla za žádnou cenu projít Prohlásil jsem hned, že ty klobouky mohou být přičinou rozvodu, ale to ženské tak nedo jalo, jako okolnost, že v celém bytě nomohl, pro ně najít místa. Když je ozkoušely — to se ví, že každá měla několikrát všeehny tři n hlavě — když na každém něco našly, co v krá mě neviděly, najednou švakrová vypískla .. „A ježíšmarja — kam je uložíme?
28 article
Zádná almara nebyla dost širokou, po žádnou postel se kartán nevešel — zkrátka byla s tím starost, která končila rosolucí, že jet skandál mit takové příjmy, ale nemít v byt kusa místa, kam klobouk uložit a že se musím stěbovat a vzíl čtyři pokoje — tem čtvrtý extr pro klobouky. Nezbláznil by jsi se z toho?“ Nezbláznil jsem se sice z toho, ale pře nýšlel jsem usilovně, kterak by se otázka vel kých klobouků a malých bylů rozumně dal rozřešit. A přišel jsem na to způsobem, kter zaslouží patontování. Takový velký klobouk za řídí se jednoduše tak, aby se dal stáhnout jak paraple a postavit do kouta. Nie snazšiho nae to, několik per to spraví. Doufám, že za tuto geniální myšlenku od pušíčny mi budou všechny hříšné řeči o velkýci kloboucích, které, mimochodem řečeno, ostatne damám znamenitě sluší. Na jednu věc bych ale rád ještě naše dám upozornil. Před časem značné pobouření vy volal výnos prážského magistrátu, jímž zapovi dalo se prášení vlečkami. Tuším, že ješíi v pareích visí vyhlášky, kde pod značnou po kutou se nařizuje, novláčet šat.
29 article
V novinách byly o tom dlouhé a delší člán ky, a Hlavně se poukazovalo na hygienický úče zákazu. Nikdo rozumný by ničeho proti tom nemě!... štíhlá nožka v černé punčošceje estatně také hezká věc ... kdyby sám slavný magistrát netropil ve velkém, co v malém zaka Za den několikráte táhne za sebou pře celé měslo ukrutnou, prášivou vlečku — armádu motařů, kteří zdvihají takové mračno praclu metením nekropených ulic, že Samum je prol tomu líbezným vánkem. Ale nejen za dne! Kdo chodí někdy za noci ať za povoláním nebo od Fleků, zděsí se brzu v té, brzo v oné ulici nad podivným zjevem, as tak jako pan Brouček, když ocitl se v patnáctém století a klopýtl někde v Celetné ulici přes n- tažení řetěz. Ulicí jede vůz na metení prachu, někdy vozů takových hned několik. Že jede jenz noci, je pochopitelno, poněvadž kdyby ta štěti natá obluda jezdila ve dne, běhal by za ní zá stup uličníků. Stroj mete znamenitě, dlažba p přejetí zůstane bez prášku, ale nešťastný člověk který se nevyline na pět set kroků! Všechno co bylo na zemi, litá ve vzduchu... a nikde nikde není fysikus, aby spráskl nad tím rue a zvola!: „Vodu, vodu, vodu!“ Na nevinné vlečky uložila se pokuta a tohle magistrát nařizuje ... Jak ohledu plnými a sla rostlivými jsou jinde úřady o zdraví a bezpoě nost obyvatel! Čell jsem nedávno vyhlášku ma gistrátu v San Paolo, kde zcela vážně v zájni zdraví se zapovídlá po 6. hodině večerní házen
Sam Celetná ulice San Paola
30 article
zuje. pumami. Všude je o obocenstvo líp postaráno, než u nás! Než — není radno za dnešních dnů se roz- čilovat! Šťastní smrtelníci, kteří dovedou žíti in margine novin — na té bílé obrubě listu a kteři překvapí vás třoba roztomile naivní otázkou, je-li pravda, že už je nový úřadnický kabinet. Ani první návštéva německého ministra krajana v Praze je nevzruší! A přece je to událost, když německý ministr považuje za svou první povinnost udělat návštěvu slovanské Praze. — Však vite, jak ho uvitali v aule buršové „Heil Excellenz!“ — Až sem přijede český ministr krajan, až přijde do university ... probůh, nevolejte „Na- zdar Excellenci!“ Bojím se, že by některý z pánů profesorů omdlel a půl university by bylo za tu demonstraci relegováno. U nás smí se nej- výš volat: „Sláva, sláva, slával A ještě jedna věc se smí teď volati — ale jen po německu, totiž stanice Cmunt. A dosud volalo se vždy „Gmünd-Cmund“, ale od 13. t. m. se nesmí. Toho dne šla z ředi- telství státních drah v Praze církulární depeš ... von Prag bis Gmünd, mitlesen Wesseli— Mezimosti, ohlašující: „Station Gmünd wird nur deutsch ausgerufen werden — P. D. (Prag. Direction) Mar ek.o Než — jak předem bylo řečeno: není radno za dnešních dnů se rozčilovat. Je nejlépe uvažpvat o indifferenjních věcech, na př.: :„Jak lze nejtépe na bidlo vylézti a tam příjemně dlouho pobýti? Zevloun
P D Zevloun Praha Cmunt Gmünd Station Gmünd Praga Heil Excellenz