ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c6151a0-7631-11dc-b656-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 98, place 85, org 16, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. listopadu 1908.
4 masthead
Číslo 322
5 article
obvyklý, zavdal však v Zemunu podnět ku po- věsti o vážných událostech v Bélehradě. Přehmat srbské policie. Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) »Poli tika« oznamuje, že za pobytu presidenta balkán ského komitétu Buxtona v Bělehradě udál se trapný případ. Když totiž paní Buxtonová na tržišti fotografovala skupinu srbských sedláko, byla zatčena četníkem a propuštěna teprve po jednohodinné vazbě, když dostavil se policejní komisař. List dodává, že sofijská »Večerna Pošta«, která z tohoto případu učinila velkou aféru, tvrdila, že Buxton byl touto přihodou tak dotčen, že téhož dne odjel do Soſle. »Poli- tika« vyžývá srbskou policii k opatrnosti, aby takové případy se neopakovaly. Turecké válečné loďstvo. Ministr tureckého námořnictva Aadiz paša nařídil, aby kromě dosavadních 27 válečných lodí připravilo se k válečné službě ještě jiných sedm a aby konaly cvičení v ismidském zá- livu.
Buxtonová Buxton Bělehrad Buxton Večerna Pošta
6 article
Plebiscit. Návrh »Národních Listů«, aby otázk Bosny a Hercegoviny byla rozřešena plebiscitem, nedošel tak širokého povšimnutí, jako zasluhuje, Ze slovanských listů jej opakovalo »Novoje Vremja«, na moskevské universitě jej ve své přednášee prof. mezinárodního práva hr. Kama rovský doporučil jako »nejsprávnější a nej žádouenější způsob rozřešeni télo otázky« Veliká vědecká autorila prof. hraběte Kamarov ského bezpochyby obrálila na návrh pozornost okťabristů Hosudarstvenné dumy a p Lavolského. Proti plebiscitu pronášejí se »Moskevské Vědomosti«. Praví, že smýalení obyvatelstva Bosny a Herergoviny je dostalečně známo- pravoslavní a moslemové jsou rozhodní od- půrci připojení k Rakousko-Uhersku a katolici jsou pro ně jen s podmínkou, že by připojeni byli k Chorvatsku. Kdyby se ale obyvatelstvo mělo všeobecným hlasováním prohlásiti o záboru je podle moskevského listu pochybno, zdaž by se zjistilo pravdivé smýšlení obyvatelstva, protože rakouské i uherské úřady jsou nevy- rovnatelnými mistry ve falšování voleb i jich výsledků, sice by to v Rakousku i v Uhrách jinak dopadalo. Moskevskému listu i všem, kdož se ještě myšlenkou plebiscitu zabývsti budou, připomí- náme, že plebiscit v Bosně a Hervegovině podle přirozeného stavu věci musil by být proveden pod kontrolou všech velmeci, pode- psavších berlínský traktát a tím zúčastněných v každé změně poměru, berlínským traktátem stanoveného. A jako Srbsko a Černá Hora pr berlínském kongresse assistovaly bez práva hlasu, což dle našeho mínění nebylo spravedlivé. protože oba srbské státy, když byly ve válce důležitými činiteli, neměly velmocemi při jednání o mír zůstaveny býti bez práva hlasu, — tak, aspoň tak by assistovaly i při provádění ple- biseitu.
profesor Kamarov Bosna a Hercegovina Bosna Rakousko Uhersko Chorvatsko Uhry Boseň Srbsko Černá Hora Novoj Vremja
7 article
My myšlenku plebiscitu znova odporučujeme zvláště národům rakousko-uherským a jich politi. ckým představitelům jako nejspravedlivější způsu rozřešení otázky, i jako slušný východ z nesnází, do kterých je říše proklamací záboru uvedena. Myšlenka plebiscitu musi především pochopena býti národem českým, jemuž Němci už otevřeně do vousů říkají, že s ním bude jednou a toz nedlouho naloženo tak, jako právě s obyvatel stvem Bosny a Hercegoviny: že soused na zá- padě prostě přijde a vlasť jeho zabere, ano i roze- bere, tak že z budovy historického státu českého nezůstane kámen na kameni. Dotaz po vůli národa, když jde o změnu jeho státního občanství, jest — jak dobře pravi »Moskevské Vědomosti« — pochopitelný zvlášt v našem věku, kdy národy nepokládají se již za stádo beranů, k tomu odsouzených, aby prvý pastucha, který se namane a má za sebou do- stalečný počet psů, mohl je hnáti do svého ko- šáru a sám je stříhati nebo zabíjeti dle svého uzdání. Ruští dobrovolníci do Srbska. Srbskému vyslaneciví v Petrohradě přihlá- silo se v posledních třech dnech na 2000 Rusů, kteří dobrovolně chtějí bojovati v srbské ar- mádě, bude-li vojna s Rakousko- Uherskem. Mezi nimi je 30 důstojníků a mnoho dam, které chtějí vstoupiti do srbského »Červeného kříže«,
Němec Rus Bosna a Hercegovina Srbsko Petrohrad RakouskoUhersko
8 article
Srbské vyslanectvo přihlášky zaznamenalo s podotknutím, že dosud trvá mírné vyjedná- váni s Rakousko-Uherskem a že Srbsko doufi v jeho zdar, majíc za nemožné, aby Rakousko- Uhersko zarputile setrvalo ve své chybě, kterou zrušení berlinské smlouvy nad pochybu jest avšak kdyby kromě nadání Srbska vojna byla že jsou rusti dobrovolníci vítáni. Otázka aliance srbsko-turecké. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Od nějaké doby mnoho se mluví o alianci mezi Srbskem a Tureckem. Takováto událost změnila by značně stav věcí na Balkáně, ale jaké jsou naděje že se tato aliance uskuteční? Bělehradské listy vě nují této myšlénce nadšené články, cařihradský tisk pak vyslovuje se sice zdrželivěji, ale laké občas lomto smyslu, posud však se nedospělo k žádněmu definitivnímu výsledku. Přičinou toho jsou mnobě obtíže, o nichž listy málo mluví, ale které je zaji- mavo poznati. Důvod srbofilského smýšlení v Turecku spočívá rozhodně v hlubokém rozhotčení, které způsobilau Turků annexa Bosny a Hercegoviny. Pocituji tento čin jako urážku své národní hrdosti a vídí v něm záludný útok proti novému režimu. Podobné pocity byly vzbuzeny také u Srbů a toto idenvé společenstvi sblížilo oba národy. Vždycky, kdykoli se mluví »národech«, nesmí se tím rozuměti veškeré obyva lelstvo. Na straně srbské a ještě větší měrou na straně turecké zůstaly nižší vrstvy lidu témčř lho stejny k tomuto houtí. Mluvite li se srbským sedlá- kem v Makedonii, stěžuje si jen na své utlačení na svou bídu, turecký sedlák pak neuzná ani za hodno odpověděti.
Turek Srba RakouskoUhersko Srbsko Turecko Balkán Bosna a Hercegovina Makedonie
9 article
Jistý srbský konsul mi pravil: »Je to liný dav. netečný ke všem politickým otazkám a nejevlcí žád- ného zájmu kromě zájmů hmotných a náboženského fan-tismu. Bylo to viděti na sbratřovacích schůzích, pořádaných mladotureckým komitétem, na nichž mlu- vili řečníci všech národů proti »uch atitelství Ra- kouska« a »věrolomnosti Bulharska« i osvědčoval svou vroucí lásku k otomanské vlastl. Se strany oto- manských posluchačů neozvalo se ana hlasu po chvaly, ani potlesku na toto prohlášení, mlčky po- slouchali křesťanské řečníky. Jeden mikedonský Sri vysvě-lil mi tento zjev přirozeným způsobem »Nikdy«, pravil, sneodhodlá se Turek tleskati »dau rovi«, pokládal by to za zneuutění sebe sama. Kdyby to byl ještě Angličan, Francouz nebo jiný Evropan. jenž by mu vykládal př jemné věci, snad by se k tomu mohl odbodlati, ale vůči »ďauruvi« otoman- skému poddanému nikdy.« Naproti tomu inteligence turecká a srbská, ze jména v městech, se sbtatřuje upřimně a ta pro- pagoje také myšlenku srbsko-tuvecké aliance. I zde ostatně jsou Srbové horlivější a Turci zdrželivější, kromě toho pak jest pocit bratrství sdnější ve víla jetu skopijském, na hranicícn Bosny a Hlercegoviny než dále v zemi. Řkl bych dokonce, u Turků je větší nensvist k Rakousku než přátelství k Srbům Proto nadšeně slibují Srbsku na tisíce dobrovolniků. pustí-li se do války s Rakouskem ale stávaji se hned zdrželivými, vyskytne li se otázka aliance se Srbskem.
Turek Angličan Francouz Evropan Srba Bulharsko Turec Bosna Rakousko Srbsko
10 article
Albánský poslanec ze Skopije, předseda mladoture- ckého a albánského komitétu pro celý vilajet, jenž se pokláda za nejhorlivějšího stoupenice turecko- albánsko-srbského přálelství a s nímž jednali běle- hradátí delegati Nušič a Stanojevič, pravil mi vzhle- dem k otazce srbskosurecké aliance: »My nejsme vládou a nevíme, co vláda učiní, můžeme se pouze vysloviti o veřejněm mínění v té věcí, ale vláda roz- hodne a jako dobří občané musíma se jejimu roze hodnutí podrobiti. I jako projev veřejného mínění, můžeme vysloviti pouze mistní přání, ale nutno vy čkali, jak tato myšlenka bude přijata ostalním oby- vatelstvem oto anské říše, Jsme příznivi myšlence společného boje se Srby proti Rkousku, ale je možno, že musuimané z Hedžasu, Kurdistanu, Bagdadu a Syrie nebudou slíleti naš názor a naše nadšení pro nutost podobného boje a pak se musíme podro- biti vůli většiny otomanského národa.« Podobné smy- šlení podporují také někteří zapadoevropští konsu- lové, kteří jsou pro mír.
Nušič Stanojevič Srba Hedžas Kurdistan Bagdád Sýrie
11 article
Při tom je podivným a zajímavým zjevem, že Albánci jabu dnes ochotní bratříti se se Srby proti Rakousku, ačkoli byli po dlouhou důhu pokladání va nástroj Rakouska proti srbssému obyvatelstvu. Do širších vrstev lidu však tato myálenka vatně nepro- nikla a mluví-li se o 20.000 nebo dokonce o 60.00 albánských dobrovolníků, kteří půjdou Srbsku na pomoc ve válce proti Rakousku, trvá přes to ve Starém Srbsku albanské vraždění dále a srbská srája« si stěžuje, jako dříve na albánské násilnictví. Vůč srbským poddaným sultánovým nejeví Albánci nej- menších přátelských pocitů. Mezi Srby panuje již takové zoufalství, že generální shromá ždění Srbů z celé Makedonie svolané do Skopije, usnese se asi na energickém protestu a pohrozi dokonce odvetou zbraněmí za lupičství a vraždění albánské. Někteří cizí konsulové neschvalují podobnou resoluci se strany Srbů a radí jim, aby se snažili ukrotiti albánskou divokost splše mírnými prostředky. Věří, že Albánci skutečně hromadně přejdou jako dobrovolníci do Srbska, kdyby došlo k válce s Ra- kouskem a očekávají od přátelství Turecka a Srbska také zmírnění nepřátelství albánského lidu vůči Sebům v Turecku. Srbové, jak praví, by uřiniti lépe. kdyby místo slížností hleděli využiti nynějšího pří- znivého smýšlení u velké části Albánců, aby se pone náhlu dospělo k dohodě mezi oběma národy, což by mělo velký význam pro budoucnost srbské racy v oněch krajích, kterým budou nucení také v Běle- hradě věnovati zvýšenou pozornost. zvláště kdya
Albánec Srba Rakousko Srbsko Makedonie Skopijá Turecko Běla
12 article Bosna a Hercegovina jest pro Srbsko definitivně
Bosna a Hercegovina jest pro Srbsko definitivně ztrace na. Tak se uvažuje o této otázce ve Skopiji. V S lunu ovšem jsou zdrželivější. Tam nevěří ani na 20.000 Albánců, kteří by se bili pro Srbsko, přes to však jeví se příznivá nálada pro dohodu se Srbskem. »Na neštěstí“, pravil mi vysoký úřadník turecký. »jsou v Bělehradě šílení a pokud trvá tento stav. nemůžeme uzavřiti alianci. Učiníme však vše možné, abychom jim prospěli Povolili jsme jim již průvon zboží na Solun bez nejmenší výhody pro sebe, nebot zisk z toho má železniční společnost, která ostatně jest rakouská. Stálo nás to naopak peníze, nebot jsme musili r zmnožiti počet svých celních úřadníku a obchodních skladišť. Dovolili jsme jim také průvoz děl, bez nichž by se nalezalo Srbsko v zoufal situaci. Rakousko protestovalo proti provážení zbraní. ale my jsme protestu nedbali. Uzavříti však alianci kdy se v Bělehradě šíleně volá pol válce, není možno. Takové dojmy nasbíral jsem o otázce srbsko- turecké aliance v Makedonii.
Albánec Bosna Hercegovina Srbsko Bělehrad Rakousko Makedonie
13 article Vilém Jl. o peodvratné válce.
Vilém Jl. o peodvratné válce. Konečně jest po ruce úplné znění nových hovorů Vilémových s německým žurnalistou Halem. Třeba připojiti tudiž ke včerejšímu vy- ňatku několik dopláků velmi zajímavých a na nejvýš pozoruhodných. Vilém II. prohlásil, že spolek anglojaponský nezabrání, aby Japonei rozněcovali v Iudii povstání proti A nglii a jest možná, že povstání to vypukne do půl roku již. Otázkou choulostivou dost bylo by, jak může to císař Vilém II. věděti tak přesně; zvláště v pravdě nebylo by to jistě Japonsko, které by mělo interes oslabiti nyní, povstáním svým spojence anglického, jebož zbraně budou mu možná proti Německu i Americe ještě velevitány? Východoasij- skou otázku rozřeší společně Něme- eko a Spojené státy — pronesl císař. Do- hodl se úplně prý již s Rooseveltem o tom. Oba státy ty, zjednavše si přátelství Činy, za- mezl, aby se Japonsko a Čina spojily proli ostatnímu světu. Vyjednávají spolu, aby zacho- vána byla zásada otevřených dveří i celistvost Činy. Císat vyslovil sympatie Rusku, jež ve válce posledal bojovalo za celé plémě. (To praví lýž panovník, kterýž za války té stavěl se k Rusku více zády nežli mu přikazo- vala i nentralita.) Výsladek boje byl by býval ovšem jiný Kdyby Prozřetelnost byla břímě boje toho svě- řila neoraženým plakům německým kdyby Japonsko nabylo protekt rátu nad Čínou, napadlo by potom Evropu. S ma- hamedánským světem pěstuje on, Vilém, přá- telství a dává jej vyzbrojovati zbra- nlěmi, v Německu vyrobenými. Ná- rodové islamu bojují jako ďáblové i mohou sloužiti za berany k ochraně západního svéta, až se Východ rozpřáhne k veliké ráně. Boj mezi Amerikou a Japonskem — děl císař dále, jak už i včera stručněji zazname- náno — jest neodvratný a bude vybo- jováu před uplynutím desetiletí. Po celé pak dvě hodiny liboval si císni v dalších ještě utocích proti Anglii.
Jl Vilémová Hal Vilém II Japonei Roosevelt Vilém Japonsko Německo Amerika spojený stát Rusko Čína Evropa Anglie
14 article
Haleovi neuložena z počátku žádná reserva co do publikace výrokův. Jen se mu řeklo, že jest přijat jako soukromník, poněvadž clsař žurna- listů ze zásady nepřijímá Potom ale Hale vy- zván, aby předložil rukopis zahraničnímur úřaduo Rozmluvu s císařeno sprostředkoval mu Busche, kterýž býval u německého vyslanectva ve Washinglonu a nyní u zahraničného úřadu v Berliné, a dále architekt Hime. Gen. Löwen- feld, pobočník elsařův, uvedl prý jej sám na yachlu »Hohenzollern«. Haerstův »American« uveřejnil výroky tyto ve formě původního telegramu, kterýž Hale byl své doby z Německa zaslal svému listu (»Century Magazine«). Hale dává dnes prohla- éovati otisk »Americanu« jednak za smýšlenku, jednak za nepřesný. (Jak se to shoduje?) Dlužno ale pomniti, že mezi Halem a pravdo- mluvností stojí 200.000 miarek, jež byl vyplatil na potlačení interviewu zahraniční úřad berlin- ský. A faktum jest také, že v Londýně nalézá se asi 50 výtisků potlačeného interviewu, jeli- kož Hale byl rozeslal kartáčové otisky četným přátelům svým. Jest pochopitelno ostatně, že v Berlíně hledí popříti za každou cenu autentičnost těchto nových výroků Vilémových, poněvadž jsou s to anglo-němeeké poměry dověsti až na ostří nože. Že nepřeháníme, dosvěd- čuje i leg ačiní rada Riat h v. vl, poslanee
Haleův Busch Hime Löwen Hohenzollern Hal Vilémová Washinglon Německo Londýn Berlín Centura magazín
15 article
pruský, kterýž jako bývalý člen vyslanectva jistě jest poměrův znalým. A tento vysoký úřadník německý ve svém článku v dnešním berlínském »Tagu« přiznává, že už interview v »Daily Telegraphu« přes několik vypočitavých zdvořilůstek a lichotek Vilémových učinil válku anglo-německou zcela již pravděpodobnou. Legační rada Roth píše mimo jiné takto do- slovně: »Uveřejnění císařových hovorů v »Daily Telegraphu« účinkovala na brítský lid jako rána. Autoritativní potvrzení, že většina německého lidu jest Anglii nepřátelská, učinilo nejhlubší dojem V hlavě téměř každěho Angličana tkví dnes jistota, že válečná srážka mei Německem a Anglií je neodvratná. T dokazuje dnes každé slovo z britských úst a pér. Jen dvě uveďme. Zdrželivý lord Roberts psal tyto dny generálu siru Rawlinsonu: »Jsem přesvědčen, že vratký britský národ bude nucen se hájiti.« Chef světové firmy v londýnské City vyjádřil se pak k svému příteli, že teď po císař- ském interwievu věří v untnost válečné srážky v nejbližší době. Válečné smý- šlení jeví se i markantními člny. Pře příčiny finanční i jiné ohlísila brit ská vláda své rozhodustí, že loďstvo teď značně rozmoží Úmyslem dozna- ným jest loďstvo sesíliti v době co nejkratší do takově převahy, aby loďstvo německé mohlo býti zuičeno dříve ještě, než se nový lodní zákon německý vyskytne. Ano i státní tajemník pro Irsko Birrel, odpůrce všeliké rozplnavosti, projevil teď ochotu ke každé oběti, ač před interviewem právě on délal oposici. Legátní rada Roth praví, že před interviewem anglo- německé napjetí počalo již ochabovati a dodává:
Vilémová Angličan Roberts Rawlinson Roth Anglie Německo Irsko Roth
16 article
»To ale vše jest teď zničeno n ráz a dnes stojí i národové pře imminentním nebezpečím váleč- ným. Otřesené před lím postavení minislerstva Asqnithova jest opět účinkem císařského inter- viewu upevněno; sedi opět pevně v sedle, ale smýšlení proti Německu jest dnes horší nežli v době největšího na- pje!l. Možno říci bez přeháněni, že právě uveřejnění interviewu císařova zavinilo nebezpečné při- ostření situace.« Opakujeme: Tak píše vyslanecký úřadní k německý Vilém II. dle všeho sám, aspoň částečně, již uznává nebezpečnost improvisovaných výroků svých. Včera mluvil v Berlíně na pozdra účastnlkům sjezdu měst něme- ckých a poprvé řeč svoji četl z kusu pa- píru, jakoby chtěl dáti na jevo, že jest řeč t sestavena neb aspoň censurována zodpovědnými rádci jeho. Ostatně již i ta účast sjezdu samo- správy a návštěva radnice jest jakýmsi ústup- kem. S radnicí berlinskou byl Vilém II. až po- tud na štíru: nedovolil jí na př. ani upraviti hroby padlých revolucionářů z r. 1848, nepotvrzoval celé měsíce nynějšího vrehního purkmistra Kürschnera atd., radnice mu oplácela podob- nými překážkami při stavebních plánech jeho.
Vilém II Německo Berlín
17 article
Samosprávu obecní pak vůbec koruna pruská utlačovala rozšířením byrokratické pravomoei i zhoršením řádu volebního (soustava trojtřídní). Příchod císařův na radnici a to v čele celé ro- diny, jest tudiž nepochybně též pokusem na- praviti poněkud, co ve veřejnosti v poslední době zkazil Řeč jeho k sjezdu měst neobsaho- vala ostatně nic zvláštního, nežli obvyklé přání pro rozkvět měst, projev důvěry v. jich loyál- nost a ujištění císařské přízně. Až na konec teprve pravil clsař, se zřejmou narážkou na po- slední události a zjevy: »Byť by nesvitilo vždy slunce jasně, byť musly býti i chmurné dny, tož mraky vystupující nesměji nik dy mezi mne a lidmůjstíny vrhnouti.« Proslulý publicista Maxmilian Har den měl včera v Berlině přednášku o politické si- tuaci, v níž bral Víléma rovněž nemilosrdně na nože svých vtipů břitkých. Sál byl ku přednášce zamluven už po mnoho dnů. Harden projevil politování, že ve dnech, kdy celá německá říše byla mocně vzrušena, bylo slyšeti jen o honech, chantanech a slavnostech všeho druhu, že an kaneléř neměl ve dnech těch styků s hlavou státu. Polom pak, zastav se Bülowa, Harden rozhovořil se o tom, co se prostě diti musí. Že jest císař nezpůsobilým řídit
Maxmilián Haro Harden Bülow Berlín Polom
18 article
politické záležitosti, dovodil Harden ze dvou momentů. Neumi odvážiti účinně kroků svých. Počítá jen na dramatické efekty. Harden přípomíná císařovu cestu do Orientu před 10 lety, kdež v Jeruzalému, Damasku atd. měl řeč k mohamedánům, v nichž je ujišťoval přizn svou, déj se co děj. Doufal tím prospěti ně- meckému obchodu a průmyslu, ale docílil jen, co se po 100 let před ním dařilo zameziti: uzavřen mezi Anglií a Francil spolek! Neboť Anglie pojala podezření, že chce císař přivábiti svět mohamedánský na svou stranu, aby jednou zranil Anglii na nejeitli- vějším místé její: v Indii. A také Francie byla znepokojena, že pozbude časem ve prospěch Némecka svého protektorátu nad křesťanským světem Východu. Jako druhý případ uvedi Har- den, že Rusko své doby chtělo zadati stavbu čtyř bitevních lodí hamburské firmě Bloehma Voss. Indiskretnosti věc vyzrazena široké veřej- nosti. Vilém II. gratuloval firmě v nadšeném telegramu a pobouřil tím francouzskou veřej- nost. Vláda francouzská učinila rozklady v Petro- hradě a v poslední chvíli byla stavba lodí ně- mecké flrmě odňsta. Ale pro stavbu lodí po- užito dobrých prý plánů německé fiemy, kteréž pouze za tyto dostalo se skrovného odškodnění. A to vše způsobil telegram cisařův. Harden končil přáním, aby císaři byla po- dána adresa německého lidu, jež by zněla takto: »Žij, jak chceš, bav se, jak chceš. Jsou-l i trochu drahy ty zábavy tvoje, bohatému Ně- mecku to neuškodí, ale zabraň, aby veřejnost nemusila se neustále tebou zabývati. Nechceme vědět, co tropiš ty a přislušníci tvoji, nechceme vědět, jak žijete, co vynalézáte (Veselost.), kolik kotrmelcův uděláte. Žij vysoko a vznešeně, ale vznešeným zoveme jen toho, kdo nám pořád na oči nechodt.« Zařidí se Vilém podle kázáníčka — pod- daného svého?
Harden Vilém II Vilém Orient Jeruzalém Anglie Indie Francie Haro Rusko Petra Francil spolek Bloehma Voss
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. listopadu. (Nové pokusr o dohodu uhersko-chorvatskou.) Ko- aličné časopisy chorvatské mají v posledních dnech čelné zprávy, z nichž vysvítá, že jak na straně maďarské, tak i na chorvatské jeví se živá snaha po obnovení přátelských poměro mezi oběma stranami. Nijakého formálního vy- jednávání dosud nebylo, ale jest známo, že sám dr. Wekerle a s ním četní vynikající politikové maďarští cítí potřebu, aby se konečně odstranily nenormálné poměry mezi Uhrami a Chorvat- skem, což by se ovšem mohlo státi jen nějakým kompromisem, jejž by Chorvaté mohli přijati.
Wekerle Chorvat Praha ko Uhry
20 article
Chorvatské listy mají z Pešti zprávu, že dr. We- kerle byl by ochoten prohlásiti ve sněmovně, že na území království chorvatského jest dle § 57. uher.chorv. vyrovnání úradním jazykem jedině chorvatština. Prohlášení to má Chorva- tům urovnati cestu do schůze kralevinské depu- tace, kterou uherská vláda chce svolati, aby roz- hodla o panujících nyní diferencích mezi oběma stranami. Chorvatům však takové prohlášení ne- dostačuje, poněvadž se obávají, že uherská vláda odepře státním drahám ráz státního úřadu právě o chorvatský jazyk na železnic ích běži v prvě řadě, poněvadz konfřikt vznik? z Ke- šutovy pragmatiky, kterou se zavádí madurština i na drahách chorvatských. Orgán chorvatské strany práva, „Hrvatska“ poznamenává, že chor- vatská koalice nebude proti poctivému dorozumění s Maďary, nebude-li jímn dotčen program strany a žádné národní právo nebude obětováno. Ale prvé, než by došlo na vy- jednávání, musil by odstoupiti bar. Raucha v Chorvatsku by se musila zříditi přechodná vláda, která by nebyla sice vzata z řad koali- čných, ale musila by záleželi z takovýcb mužů. aby je mohla podporovati i koalice. „Obzor“ nevidí možnosti, aby se uklidi ilned celý spor uhersko-chorvatský. Ale posta- čilo by zatím, aby se utvořil mezi Chorvatya Maďary jakýsi modus vivendi, nějaké proviso- rium s přechodnou vládou, která by v zemi ob- novila ústavní poměry a dala si schváliti roz- počet. Vládě této náleželo by mimo jiné pro- vésti také volební opravu. Rauchova posice jest dle „Obzoru“ silně otřesena. Wekerle i chor- vatský ministr omezují své styky s ním na nej- nutnější úřadní věci. Dr. Wekorle bánovy ná- vrhy buď přímo odmílá neb jich vyřízení úmysl- ně protahuje, Ale dr. Wekerle ví, že Rauch
Chorvat Maďar Rauch Rauchův doktor Wekorle Wekerle Pešť Chorvatsko
21 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Dostuvila se již zima nejen s mrazy, ale také s mlhami a dešti, jež budí smutnou náladu. Pod olověnou oblohou se myšlenky zachmu- řují a zvláště u dam, neboť na počasí mimovolné závisí toiletta a proto ráno, jakmile vstanou, spě chaji nejprve k oknu, aby viděly, jak je venku. Je-li nebe zachmuřené nebo padají-li velk linpky deště, je neveselý pohleg na ulicí s rychle ujíždějícími povozy a ubohými, promoklým chodci. Tu zahalí se dáma těsněji de hedváb- ného poignoru a bývá poněkud nervosní, vidloue že je opět nutno na jeden den vzdáti se potéšen vyjíti v pěkné toilettě. Je-li nnopak nebe modré, třeba bylo zin rozhrne všeehny záclony, aby vnikalo do pokoje co nojvice veselých paprsků. Za jasného dne možno vyjíti na procházku, na návštěvu a naku- povat. Pařížanky vycházejí z rána nejraději do boulognského lesika, neboť se stale velmi mo- derním potkávati se tam na procházce, projíždk.e v povoze ponechává se na odpoledne.
Pařížanka
22 article
Zdá se ostatně, jako by všechny ženy, které tam bývá viděti, měly v sobě cosi dělského v tuto hodinu. Nevím, činí-li takový dojem ještě po- někud ospalé oči nebo spíše toiletla. Krátká sukně jim dodává podoby velkých děvčat, chedí rychle, aby se zahřály, tváře se zardívají zimou a naalé ručky ztrácejí se v ohromném naparfumo- vaném rukávníku. Musejí skutečně silně zrychlo- vati krok, aby jim nebylo zima, neboť moda posud nepřipoušti spodničky a sukně jsou tak těsné, že nemohou nedostatek spodniček nabra- diti. Viděla jsem krátké sukně, které měřily jen 1 m 45 cm v objemu! Jsou to opravdu již jen obaly a je opravdu zábavno pozorovati, jaký tu má moda vliv na pohyby žen. Kdožto skládané sukně svou šíří sváděly dlouhým krokům, jaké dělají Angličanky. sukně úzké, které těsně přiléhají k bokům, nut dělati zcela malé krůčky s jakousi váhavost která působí, že průvodce dámy cítí přímo nut nost podati jí rámě, aby jí pomohl jíti. Te do- dává chůzi níce ženskosti a půvabu, než téměi
Angličanka centimetr
23 article
mužský krok, jakým se chodilo v širokých suknich. Žakoty jsou také velmi těsny a sice těsny v ramenech a volny v pasu, takže se zdají zužo- vati télo, zmenšovati šíři ramen a zvedati r- mena. Je to pravý opak tvaru, jaký jsme si oblíbily v posledních letech, alo je to tvar velmi elegantní a všechny dámy chtějí míti tulo silhoueltu s krátkou tailli a sotva vyznačenou nevzpomínajíce již ani, jak byly nedávno na- dšeny pro rovnou šněrovněku, která snižovala pas až na boky. Tyto žakety se upravují také jako kožichy. Bývají pak z vydřiny a jedinou ozdobou jest založeni, výlozky a obruba z dlouhosrsté kože šiny jako soboliny, polární lišky, skunkse a čín čily. Tato poslední však se vyjímá skutečno pěkně jen, je-li z ní celý oděv. Takto kombinovaný oděv „tailleur“ jest nej větší novinkou, ale k útěše dam, které milují klasický tvar, dlužno konstatovati, že jsou posu velmi elegantní rovné žakety, zdobené satino- vými knofliky, jež byly tak oblíbeny na počátku podzimu. Knoflíky jsou a zůstanou po celou zimu spolu s pošíváním nejoblíbenější ozdobou. Dává se jich na tucty na oděvy „tailleur“, na úbory vycházkové ze sametu, hodvábí i sukna. Přišívají se ve dvou řadách v předu i vzadu na sukni, dosti daleko od sebe, takže tvoři zá- stěru; zdobí se jimi živůtek i rukávy po délce. Knoflíky nesmějí býti nikdy kostěné, rohové nebo perleťové, nýbrž vždy z téže látky, jako oděv.
24 article
Rukávy se dělají velmi dlouhé, takže spa dají až na dlaně. Jsme opravdu velmi nestálé Milovaly jsme krátké rukávy, ktoré tak slušely krásným buclatým a bílým pažím, nyní pak jsme okouzlony rukávy tak dlouhými, že někter dámy je prodlužují v polorukavice, ktoré zarují- mají palec a zakrývají prsty, jež se takto stá- vají skoro nehybnými. Nutno doznati, že tato novota je poněkud směšnou a je lépe uvarovati se výstředností, které se snadno zvrhají v gro- tesknost. Dlouhé rukávy nemusejí přesahovati až přes dlaň, aby palec a ostatní prsty byly úplně volny. se de Některé dámy, jež nosi dlouhé rukávy jako polorukavice, uvádějí, že tím chtějí odstranti rukavičky! Bylo by klamem domnívati se, že se to podlaří, neboť rukavičkám zůstáváme stále tak věrny jen proto, že se nedají ničím jiným na- hraditi. Je sice pravda, že něžné, pečlivě pě- stěné prstiky, jsou-li volny, budí touhu, přitisk- nouti je ke rtům a v takovéto malé kalkulaci záleží často štěstí ženy, ale volný vzduch ne- svědčí kůži a upřímně řečeno, žena není nikdy dokonale olegantní a korektní, leč v rukavičkách. Polorukavice pak jsou příliš všední, aby se mohly povznésti nad delikátní švédské ruka- vičky. A konečně... je-li políbení rukavičky méně intimní, než políbení volných prstů, vznu- zuje za to tím více touhy . .. Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
25 article
P. S. Pánům, kteří se nám chtějí tak libit a které trápi koketerie, třeba že to nechtějí při- znati, sdělím, že žaket se dělá pro tuto zim. velmi otevřený a nosí se na vestě rovněž hlu- beko vystřižené. Žaket se zapíná jen jediným knollíkem a šosy velmi odstávají. Takovýto žaket tmavošedé barvy bude se tuto zimu hojně nesiti a bude také opět v modě lemování, o něhož se před rokem upustilo. Lemován bude i límec a zvláštní novinkou jest, že stejný prý- mek bude také na švu u kalhot. Jak v tom budou krásníl M. C.
pán M C
26 article Hudba.
Hudba. + Koncert Pensijního spolku členů sboru orkesiru Národního divadla, původně na čtvrtek dne 26. listopadu ustanovený, koná se až v sobotu dne 28. listopadu o 7. hod. večer v Rudolfinu. Na okol- nost tuto upozorňuje se zvláště obecenstvo, jež sobě lístky v předprodejí zakoupilo. V letošním kancerlu provedeny budou vedle Smetanova Vyšehradu a gran- diosní předehry ke zpěvohře »Dargun« od Zd. Fi bicha i dvě skladby pro soli, sbor a orkestr a sice Griegův »Olaf Trygvason« a Rich. Strausse »Taillefere. »Olaf Trygvason« byl letos proveden scénicky v Ko- dani s velkým úspěchem; je to jedna z předních skladeb norského mistra. Rich. Strausse balada »Taillefer« bude pro Prahu naprostou novinkou. Balada — jediná z posledních svého tvůrce, vyža- dje sesíleného orkestru a bude za, isté vílanou ukázkou moderní tvorby hudební. V koncerlu spolu- účinkují solisté opéry slč Olga Valouškova, pp. Fr Pácal, Václav Kliment a členové sboru a orkestru Nár. divadla za spolupůsobení orkestru České Fil- harmonie. Řízení kone-rtu laskavě převzal kapelník Národního divadla p. Rudolí Zamtzla. Listky v před- prodeji lze ještě obdržeti v knihkupectvích: F. A Urbánka, F. Topiče, Bursíka a Kohouta a v kance- láři České Filharmonie, Václavské nám. 53.
Zdeněk Griegův Trygvesson Rich Strauss Taillefere Valouškův Pácal Václav Kliment Urbánek Bursík Rudolfinum ko Praha Václavský já národní divadlo Smetanův Vyšehrad Český Fil Český filharmonie
27 article
+»Daliber« čís. 6. přináší pokračování »Smeta- novy korespondence Josefu Srbovi-Debrnovu«, již poznámkami a vysvětlivkami opatřuje Artu Rektorys. V témž čísle pokračuje prof. dr Otakar Hostinský ve svých »Vzpominkách na Fibicba«. Další obsah tvoří referáty koncertní, o di vadle Národním, vinohradském a brněnském, hlídka sociální a hudba církevní, koncertní ruch a růsně zprávy. Administrace »Dalibora« nalézá se v Jungman nově tř. Hlávkův palác. Předplatně K 2.40 čtvrtletně + F. Doskočil »Moravské« 16 písní s průvodem klavíru na slova moravské národní poesie. Ed tion M. U. čis. 215 ab 2 seš. po 2 K. Nakladstel Moj- mlr Urbánek v Praze (H'áckův palác). Doskočil pracuje prostými, nehledanýmm motivy, zajíma č ale ne nepřírozeně kontrapunklicky a nepřeplňuje klav r na úkor zpívaného slova. Dosočilovy »Moravské« pro svou rozlomilost, pro stodušnost a nehledanost budou se proto libiti i zpěvákům i postuchači. Dilo bylo poctěno akademií cisaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění cenou Kl. Ka lašové, + Český spolek pro komoral hudbu v Praze po- řádá letošní šestý řatný koncert ve středu dne 25. listopadu o 7. hod. večerní v Rudolfině. Hráti bude »České kvarteto« kvartet Sgambatia op. 17a poslední kvartet Beethovenův op. 135 F-dur. Mimo to účinkuje člen dvorní opery drážď anské Bedřich Plaške a přednese písně Dvoláka, Nováka, Picky atd. Pp. členové se upozorňují, že pokud snad opo- menuli přihlásiti se ku serii čtyř koucertů mimořád ných, mohou tak pokud zá oba vstupenek stači učiniti za cenu 6 K pro všechny koncerty u prof.
Srba Rektorys profesor Otakar hostinský Dalibor F Doskočil M U K Nakladstel Dosočilův František Josef Beethovenův Plaške Dvolák Novák Picek Smet Praha Dila Hlávkův palác uměný cena Klement Český spolek pro komoral hudba Moja mlr Urbánek kvartet Sgambatia op Fdur
28 article
MUDra. Ferd. Pečírky, pokladníka spotk?, Dloubá třída, čís. 27. Příští koncert bude večer sonstový. při němž účinkovati bude známý hou lista Jaure z Londýna a klavírní virtuos A. de Greef. + Smelanovo »Tajemství« vyšlo právě nákla- dem Umělecké besedy ve druhém vydání, které dle původní partitury opravil kapelník Národního divadla Frant. Picka. Novému vydání předeslán jest úvod z dopisů mistrových a první obsazení hlavních rolí Cena 8 K.
Mudra Pečírka Jaure A Greef František Picek Londýn národní divadlo
29 article
+ Album 25 vybraných plsní Fr. Schuberta, pro jeden hlas s průvodem plana, vydáno právě ve vkusné úpravě nákladem Fr. A. Urbánka v Praze. Písně vybral a přeložil Zdeněk Knittl a věno- val světlé památce svého otce, ředitele konservatoře Karla Knittla, »nadšeného ctitele lyry Schuberlovy«. O uměleckém významu a oblibě písní Schuberto- vých nelřeba se tu rozpisovati. Pěvecká obec česká již dávno čekala na větší anthologii z pokladu »krále písní«. Album právě vydané přijde jí prolo tím spíše vhod, že doplňuje se s písněmi v dosavadních albech vydanými. Pořadatel snažil se toliž vyhnouti se zbylečnému opakování a přihlížel zvláště k pís- ním dosud nepřeloženým, či aspoň nepřeloženým dubře. Překlady mladého posty jsou hladké a při- léhavé a dlužno jim vzdáti pochvalu zvláště proto. že nejsou jednostranné. Dosavadní překlady totiž více měně dbaly jen jednoho: aby jakž takž vyhovo- valy hudebním požadavkům. Ale Zdeněk Knittl, jenž spojuje v osobě své i vzdělaného hudebníka, i obrat- ného básníka, překládá nejen vzorně se stanoviska deklamace hudební, pokud vůbec možno detailům jejím stačiti, nýbrž i poeticky. Překlady jeho jsou zároveň ryzími básněmi, vystihujicími úplně poesii originálů, jež mistra písně nadchla k jich zhudeb- něni. Výběr jest učiněn rozvážně, pojímaje v pravdě nejcennější perly zpěvné Schubertovy Musy. Obsa- huje 11 písní z cyklu »Zemní cesta«, 4 z okruhu »Krásná mlynářka«, 3 z »Labutího zpěvu« a 7 růz- ných (mezi nimi též slavná balada »Král duchů«a neobyčejnou hloubkou se vyznamenavající píseň »Smrt a dívka«). Také revise hudebního texlu je pečlivá, přihližejíc bedlivě k původnímu znění k potřebám přednesu. V anlholog i mělo by být po- kračováno.
Schubert A Urbánek Knittl Schubertův Francie Praha Musa
30 article
+ Z Vídně, 21. listopadu. K. k) Zejlřejší „Wr. Ztg.“ uveřejní zprávu o po stánění vídeň- ské konservatoře s platností od 1. ledna 1909. Nový ústav bude na dále pojmenován „C. k. aka- demie pro hudbu a reprodukční umění“. Současně bude pro nový ústav zřízeno kuratorium, jehož okruh působnosti blíže bude vytčen ve stanovách současně uveřejněných. Presidentem kuratoria jmenován byl min. rada v ministerslvu vyučování dr. ryt. Wiener. + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol. koná se v sále Plodinové bursy pálý symfonick, kon- cert, jímž zahájen bude cyklus symfonií Čajkovského. Na pořadu jsou: první symfonie („Zimní vzpomínky“) a druhá C-moll, jež vyplní normální trvání koncerlu, pročež vedie nich nedána na pořad jiná skladba. Di- rigent dr. Vilém Zemánek. — Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečíslovaná sedadla a po 60h na místa k stání prodávají se od 10 do 12 hod. dopol. v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53 a od 3 hod. odpol. u koncert ní pokladny,
doktor Wiener Čajkovský Zemánek Vídeň Václavský já Český filharmonie Český filharmonický družstvo druhý Cmoll