3
masthead
22. listopadu 1908.
5
article
obvyklý, zavdal však v Zemunu podnět ku po-
věsti o vážných událostech v Bélehradě.
Přehmat srbské policie.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) »Poli
tika« oznamuje, že za pobytu presidenta balkán
ského komitétu Buxtona v Bělehradě udál se
trapný případ. Když totiž paní Buxtonová na
tržišti fotografovala skupinu srbských sedláko,
byla zatčena četníkem a propuštěna teprve po
jednohodinné vazbě, když dostavil se policejní
komisař. List dodává, že sofijská »Večerna
Pošta«, která z tohoto případu učinila velkou
aféru, tvrdila, že Buxton byl touto přihodou
tak dotčen, že téhož dne odjel do Soſle. »Poli-
tika« vyžývá srbskou policii k opatrnosti, aby
takové případy se neopakovaly.
Turecké válečné loďstvo.
Ministr tureckého námořnictva Aadiz paša
nařídil, aby kromě dosavadních 27 válečných
lodí připravilo se k válečné službě ještě jiných
sedm a aby konaly cvičení v ismidském zá-
livu.
Buxtonová
Buxton
Bělehrad
Buxton
Večerna Pošta
6
article
Plebiscit.
Návrh »Národních Listů«, aby otázk
Bosny a Hercegoviny byla rozřešena plebiscitem,
nedošel tak širokého povšimnutí, jako zasluhuje,
Ze slovanských listů jej opakovalo »Novoje
Vremja«, na moskevské universitě jej ve své
přednášee prof. mezinárodního práva hr. Kama
rovský doporučil jako »nejsprávnější a nej
žádouenější způsob rozřešeni télo otázky«
Veliká vědecká autorila prof. hraběte Kamarov
ského bezpochyby obrálila na návrh pozornost
okťabristů Hosudarstvenné dumy a p Lavolského.
Proti plebiscitu pronášejí se »Moskevské
Vědomosti«. Praví, že smýalení obyvatelstva
Bosny a Herergoviny je dostalečně známo-
pravoslavní a moslemové jsou rozhodní od-
půrci připojení k Rakousko-Uhersku a katolici
jsou pro ně jen s podmínkou, že by připojeni
byli k Chorvatsku. Kdyby se ale obyvatelstvo
mělo všeobecným hlasováním prohlásiti o záboru
je podle moskevského listu pochybno, zdaž by
se zjistilo pravdivé smýšlení obyvatelstva,
protože rakouské i uherské úřady jsou nevy-
rovnatelnými mistry ve falšování voleb i jich
výsledků, sice by to v Rakousku i v Uhrách
jinak dopadalo.
Moskevskému listu i všem, kdož se ještě
myšlenkou plebiscitu zabývsti budou, připomí-
náme, že plebiscit v Bosně a Hervegovině
podle přirozeného stavu věci musil by být
proveden pod kontrolou všech velmeci, pode-
psavších berlínský traktát a tím zúčastněných
v každé změně poměru, berlínským traktátem
stanoveného. A jako Srbsko a Černá Hora pr
berlínském kongresse assistovaly bez práva
hlasu, což dle našeho mínění nebylo spravedlivé.
protože oba srbské státy, když byly ve válce
důležitými činiteli, neměly velmocemi při jednání
o mír zůstaveny býti bez práva hlasu, — tak,
aspoň tak by assistovaly i při provádění ple-
biseitu.
profesor
Kamarov
Bosna a Hercegovina
Bosna
Rakousko
Uhersko
Chorvatsko
Uhry
Boseň
Srbsko
Černá Hora
Novoj Vremja
7
article
My myšlenku plebiscitu znova odporučujeme
zvláště národům rakousko-uherským a jich politi.
ckým představitelům jako nejspravedlivější způsu
rozřešení otázky, i jako slušný východ z nesnází,
do kterých je říše proklamací záboru uvedena.
Myšlenka plebiscitu musi především pochopena
býti národem českým, jemuž Němci už otevřeně
do vousů říkají, že s ním bude jednou a toz
nedlouho naloženo tak, jako právě s obyvatel
stvem Bosny a Hercegoviny: že soused na zá-
padě prostě přijde a vlasť jeho zabere, ano i roze-
bere, tak že z budovy historického státu českého
nezůstane kámen na kameni.
Dotaz po vůli národa, když jde o změnu
jeho státního občanství, jest — jak dobře pravi
»Moskevské Vědomosti« — pochopitelný zvlášt
v našem věku, kdy národy nepokládají se již za
stádo beranů, k tomu odsouzených, aby prvý
pastucha, který se namane a má za sebou do-
stalečný počet psů, mohl je hnáti do svého ko-
šáru a sám je stříhati nebo zabíjeti dle svého
uzdání.
Ruští dobrovolníci do Srbska.
Srbskému vyslaneciví v Petrohradě přihlá-
silo se v posledních třech dnech na 2000 Rusů,
kteří dobrovolně chtějí bojovati v srbské ar-
mádě, bude-li vojna s Rakousko- Uherskem. Mezi
nimi je 30 důstojníků a mnoho dam, které
chtějí vstoupiti do srbského »Červeného kříže«,
Němec
Rus
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Petrohrad
RakouskoUhersko
8
article
Srbské vyslanectvo přihlášky zaznamenalo
s podotknutím, že dosud trvá mírné vyjedná-
váni s Rakousko-Uherskem a že Srbsko doufi
v jeho zdar, majíc za nemožné, aby Rakousko-
Uhersko zarputile setrvalo ve své chybě, kterou
zrušení berlinské smlouvy nad pochybu jest
avšak kdyby kromě nadání Srbska vojna byla
že jsou rusti dobrovolníci vítáni.
Otázka aliance srbsko-turecké.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Od nějaké doby mnoho se mluví o alianci mezi
Srbskem a Tureckem. Takováto událost změnila by
značně stav věcí na Balkáně, ale jaké jsou naděje
že se tato aliance uskuteční? Bělehradské listy vě
nují této myšlénce nadšené články, cařihradský tisk
pak vyslovuje se sice zdrželivěji, ale laké občas
lomto smyslu, posud však se nedospělo k žádněmu
definitivnímu výsledku. Přičinou toho jsou mnobě
obtíže, o nichž listy málo mluví, ale které je zaji-
mavo poznati.
Důvod srbofilského smýšlení v Turecku spočívá
rozhodně v hlubokém rozhotčení, které způsobilau
Turků annexa Bosny a Hercegoviny. Pocituji tento
čin jako urážku své národní hrdosti a vídí v něm
záludný útok proti novému režimu. Podobné pocity
byly vzbuzeny také u Srbů a toto idenvé společenstvi
sblížilo oba národy. Vždycky, kdykoli se mluví
»národech«, nesmí se tím rozuměti veškeré obyva
lelstvo. Na straně srbské a ještě větší měrou na
straně turecké zůstaly nižší vrstvy lidu témčř lho
stejny k tomuto houtí. Mluvite li se srbským sedlá-
kem v Makedonii, stěžuje si jen na své utlačení
na svou bídu, turecký sedlák pak neuzná ani za
hodno odpověděti.
Turek
Srba
RakouskoUhersko
Srbsko
Turecko
Balkán
Bosna a Hercegovina
Makedonie
9
article
Jistý srbský konsul mi pravil: »Je to liný dav.
netečný ke všem politickým otazkám a nejevlcí žád-
ného zájmu kromě zájmů hmotných a náboženského
fan-tismu. Bylo to viděti na sbratřovacích schůzích,
pořádaných mladotureckým komitétem, na nichž mlu-
vili řečníci všech národů proti »uch atitelství Ra-
kouska« a »věrolomnosti Bulharska« i osvědčoval
svou vroucí lásku k otomanské vlastl. Se strany oto-
manských posluchačů neozvalo se ana hlasu po
chvaly, ani potlesku na toto prohlášení, mlčky po-
slouchali křesťanské řečníky. Jeden mikedonský Sri
vysvě-lil mi tento zjev přirozeným způsobem
»Nikdy«, pravil, sneodhodlá se Turek tleskati »dau
rovi«, pokládal by to za zneuutění sebe sama. Kdyby
to byl ještě Angličan, Francouz nebo jiný Evropan.
jenž by mu vykládal př jemné věci, snad by se
k tomu mohl odbodlati, ale vůči »ďauruvi« otoman-
skému poddanému nikdy.«
Naproti tomu inteligence turecká a srbská, ze
jména v městech, se sbtatřuje upřimně a ta pro-
pagoje také myšlenku srbsko-tuvecké aliance. I zde
ostatně jsou Srbové horlivější a Turci zdrželivější,
kromě toho pak jest pocit bratrství sdnější ve víla
jetu skopijském, na hranicícn Bosny a Hlercegoviny
než dále v zemi. Řkl bych dokonce, u Turků je
větší nensvist k Rakousku než přátelství k Srbům
Proto nadšeně slibují Srbsku na tisíce dobrovolniků.
pustí-li se do války s Rakouskem ale stávaji se hned
zdrželivými, vyskytne li se otázka aliance se Srbskem.
Turek
Angličan
Francouz
Evropan
Srba
Bulharsko
Turec
Bosna
Rakousko
Srbsko
10
article
Albánský poslanec ze Skopije, předseda mladoture-
ckého a albánského komitétu pro celý vilajet, jenž
se pokláda za nejhorlivějšího stoupenice turecko-
albánsko-srbského přálelství a s nímž jednali běle-
hradátí delegati Nušič a Stanojevič, pravil mi vzhle-
dem k otazce srbskosurecké aliance: »My nejsme
vládou a nevíme, co vláda učiní, můžeme se pouze
vysloviti o veřejněm mínění v té věcí, ale vláda roz-
hodne a jako dobří občané musíma se jejimu roze
hodnutí podrobiti. I jako projev veřejného mínění,
můžeme vysloviti pouze mistní přání, ale nutno vy
čkali, jak tato myšlenka bude přijata ostalním oby-
vatelstvem oto anské říše, Jsme příznivi myšlence
společného boje se Srby proti Rkousku, ale je
možno, že musuimané z Hedžasu, Kurdistanu, Bagdadu
a Syrie nebudou slíleti naš názor a naše nadšení
pro nutost podobného boje a pak se musíme podro-
biti vůli většiny otomanského národa.« Podobné smy-
šlení podporují také někteří zapadoevropští konsu-
lové, kteří jsou pro mír.
Nušič
Stanojevič
Srba
Hedžas
Kurdistan
Bagdád
Sýrie
11
article
Při tom je podivným a zajímavým zjevem, že
Albánci jabu dnes ochotní bratříti se se Srby proti
Rakousku, ačkoli byli po dlouhou důhu pokladání va
nástroj Rakouska proti srbssému obyvatelstvu. Do
širších vrstev lidu však tato myálenka vatně nepro-
nikla a mluví-li se o 20.000 nebo dokonce o 60.00
albánských dobrovolníků, kteří půjdou Srbsku na
pomoc ve válce proti Rakousku, trvá přes to ve
Starém Srbsku albanské vraždění dále a srbská srája«
si stěžuje, jako dříve na albánské násilnictví. Vůč
srbským poddaným sultánovým nejeví Albánci nej-
menších přátelských pocitů. Mezi Srby panuje již
takové zoufalství, že generální shromá ždění Srbů
z celé Makedonie svolané do Skopije, usnese se asi
na energickém protestu a pohrozi dokonce odvetou
zbraněmí za lupičství a vraždění albánské.
Někteří cizí konsulové neschvalují podobnou
resoluci se strany Srbů a radí jim, aby se snažili
ukrotiti albánskou divokost splše mírnými prostředky.
Věří, že Albánci skutečně hromadně přejdou jako
dobrovolníci do Srbska, kdyby došlo k válce s Ra-
kouskem a očekávají od přátelství Turecka a Srbska
také zmírnění nepřátelství albánského lidu vůči
Sebům v Turecku. Srbové, jak praví, by uřiniti lépe.
kdyby místo slížností hleděli využiti nynějšího pří-
znivého smýšlení u velké části Albánců, aby se pone
náhlu dospělo k dohodě mezi oběma národy, což by
mělo velký význam pro budoucnost srbské racy
v oněch krajích, kterým budou nucení také v Běle-
hradě věnovati zvýšenou pozornost. zvláště kdya
Albánec
Srba
Rakousko
Srbsko
Makedonie
Skopijá
Turecko
Běla
12
article
Bosna a Hercegovina jest pro Srbsko definitivně
Bosna a Hercegovina jest pro Srbsko definitivně
ztrace na.
Tak se uvažuje o této otázce ve Skopiji. V S
lunu ovšem jsou zdrželivější. Tam nevěří ani na
20.000 Albánců, kteří by se bili pro Srbsko, přes to
však jeví se příznivá nálada pro dohodu se Srbskem.
»Na neštěstí“, pravil mi vysoký úřadník turecký.
»jsou v Bělehradě šílení a pokud trvá tento stav.
nemůžeme uzavřiti alianci. Učiníme však vše možné,
abychom jim prospěli Povolili jsme jim již průvon
zboží na Solun bez nejmenší výhody pro sebe, nebot
zisk z toho má železniční společnost, která ostatně
jest rakouská. Stálo nás to naopak peníze, nebot
jsme musili r zmnožiti počet svých celních úřadníku
a obchodních skladišť. Dovolili jsme jim také průvoz
děl, bez nichž by se nalezalo Srbsko v zoufal
situaci. Rakousko protestovalo proti provážení zbraní.
ale my jsme protestu nedbali. Uzavříti však alianci
kdy se v Bělehradě šíleně volá pol válce, není možno.
Takové dojmy nasbíral jsem o otázce srbsko-
turecké aliance v Makedonii.
Albánec
Bosna
Hercegovina
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Makedonie
13
article
Vilém Jl. o peodvratné válce.
Vilém Jl. o peodvratné válce.
Konečně jest po ruce úplné znění nových
hovorů Vilémových s německým žurnalistou
Halem. Třeba připojiti tudiž ke včerejšímu vy-
ňatku několik dopláků velmi zajímavých a na
nejvýš pozoruhodných. Vilém II. prohlásil, že
spolek anglojaponský nezabrání, aby Japonei
rozněcovali v Iudii povstání proti A nglii
a jest možná, že povstání to vypukne
do půl roku již. Otázkou choulostivou dost
bylo by, jak může to císař Vilém II. věděti tak
přesně; zvláště v pravdě nebylo by to jistě
Japonsko, které by mělo interes oslabiti
nyní, povstáním svým spojence anglického,
jebož zbraně budou mu možná proti Německu
i Americe ještě velevitány? Východoasij-
skou otázku rozřeší společně Něme-
eko a Spojené státy — pronesl císař. Do-
hodl se úplně prý již s Rooseveltem o tom.
Oba státy ty, zjednavše si přátelství Činy, za-
mezl, aby se Japonsko a Čina spojily proli
ostatnímu světu. Vyjednávají spolu, aby zacho-
vána byla zásada otevřených dveří i celistvost
Činy. Císat vyslovil sympatie Rusku,
jež ve válce posledal bojovalo za celé plémě.
(To praví lýž panovník, kterýž za války té
stavěl se k Rusku více zády nežli mu přikazo-
vala i nentralita.)
Výsladek boje byl by býval ovšem jiný
Kdyby Prozřetelnost byla břímě boje toho svě-
řila neoraženým plakům německým
kdyby Japonsko nabylo protekt rátu
nad Čínou, napadlo by potom Evropu. S ma-
hamedánským světem pěstuje on, Vilém, přá-
telství a dává jej vyzbrojovati zbra-
nlěmi, v Německu vyrobenými. Ná-
rodové islamu bojují jako ďáblové i mohou
sloužiti za berany k ochraně západního svéta,
až se Východ rozpřáhne k veliké ráně. Boj
mezi Amerikou a Japonskem — děl
císař dále, jak už i včera stručněji zazname-
náno — jest neodvratný a bude vybo-
jováu před uplynutím desetiletí. Po
celé pak dvě hodiny liboval si císni
v dalších ještě utocích proti Anglii.
Jl
Vilémová
Hal
Vilém II
Japonei
Roosevelt
Vilém
Japonsko
Německo
Amerika
spojený stát
Rusko
Čína
Evropa
Anglie
14
article
Haleovi neuložena z počátku žádná reserva co
do publikace výrokův. Jen se mu řeklo, že jest
přijat jako soukromník, poněvadž clsař žurna-
listů ze zásady nepřijímá Potom ale Hale vy-
zván, aby předložil rukopis zahraničnímur úřaduo
Rozmluvu s císařeno sprostředkoval mu Busche,
kterýž býval u německého vyslanectva ve
Washinglonu a nyní u zahraničného úřadu
v Berliné, a dále architekt Hime. Gen. Löwen-
feld, pobočník elsařův, uvedl prý jej sám na
yachlu »Hohenzollern«.
Haerstův »American« uveřejnil výroky tyto
ve formě původního telegramu, kterýž Hale byl
své doby z Německa zaslal svému listu
(»Century Magazine«). Hale dává dnes prohla-
éovati otisk »Americanu« jednak za smýšlenku,
jednak za nepřesný. (Jak se to shoduje?)
Dlužno ale pomniti, že mezi Halem a pravdo-
mluvností stojí 200.000 miarek, jež byl vyplatil
na potlačení interviewu zahraniční úřad berlin-
ský. A faktum jest také, že v Londýně nalézá
se asi 50 výtisků potlačeného interviewu, jeli-
kož Hale byl rozeslal kartáčové otisky četným
přátelům svým.
Jest pochopitelno ostatně, že v Berlíně
hledí popříti za každou cenu autentičnost těchto
nových výroků Vilémových, poněvadž jsou
s to anglo-němeeké poměry dověsti
až na ostří nože. Že nepřeháníme, dosvěd-
čuje i leg ačiní rada Riat h v. vl, poslanee
Haleův
Busch
Hime
Löwen
Hohenzollern
Hal
Vilémová
Washinglon
Německo
Londýn
Berlín
Centura magazín
15
article
pruský, kterýž jako bývalý člen vyslanectva
jistě jest poměrův znalým. A tento vysoký
úřadník německý ve svém článku v dnešním
berlínském »Tagu« přiznává, že už
interview v »Daily Telegraphu« přes několik
vypočitavých zdvořilůstek a lichotek Vilémových
učinil válku anglo-německou zcela
již pravděpodobnou.
Legační rada Roth píše mimo jiné takto do-
slovně: »Uveřejnění císařových hovorů v »Daily
Telegraphu« účinkovala na brítský lid jako rána.
Autoritativní potvrzení, že většina německého lidu
jest Anglii nepřátelská, učinilo nejhlubší dojem
V hlavě téměř každěho Angličana tkví
dnes jistota, že válečná srážka mei
Německem a Anglií je neodvratná. T
dokazuje dnes každé slovo z britských úst a pér.
Jen dvě uveďme. Zdrželivý lord Roberts psal
tyto dny generálu siru Rawlinsonu: »Jsem
přesvědčen, že vratký britský národ bude nucen
se hájiti.« Chef světové firmy v londýnské City
vyjádřil se pak k svému příteli, že teď po císař-
ském interwievu věří v untnost válečné
srážky v nejbližší době. Válečné smý-
šlení jeví se i markantními člny. Pře
příčiny finanční i jiné ohlísila brit
ská vláda své rozhodustí, že loďstvo
teď značně rozmoží Úmyslem dozna-
ným jest loďstvo sesíliti v době co
nejkratší do takově převahy, aby
loďstvo německé mohlo býti zuičeno
dříve ještě, než se nový lodní zákon
německý vyskytne. Ano i státní tajemník
pro Irsko Birrel, odpůrce všeliké rozplnavosti,
projevil teď ochotu ke každé oběti, ač před
interviewem právě on délal oposici. Legátní
rada Roth praví, že před interviewem anglo-
německé napjetí počalo již ochabovati a dodává:
Vilémová
Angličan
Roberts
Rawlinson
Roth
Anglie
Německo
Irsko
Roth
16
article
»To ale vše jest teď zničeno n
ráz a dnes stojí i národové pře
imminentním nebezpečím váleč-
ným. Otřesené před lím postavení minislerstva
Asqnithova jest opět účinkem císařského inter-
viewu upevněno; sedi opět pevně v sedle, ale
smýšlení proti Německu jest dnes
horší nežli v době největšího na-
pje!l. Možno říci bez přeháněni,
že právě uveřejnění interviewu
císařova zavinilo nebezpečné při-
ostření situace.«
Opakujeme:
Tak píše vyslanecký úřadní k německý
Vilém II. dle všeho sám, aspoň částečně,
již uznává nebezpečnost improvisovaných výroků
svých. Včera mluvil v Berlíně na pozdra
účastnlkům sjezdu měst něme-
ckých a poprvé řeč svoji četl z kusu pa-
píru, jakoby chtěl dáti na jevo, že jest řeč t
sestavena neb aspoň censurována zodpovědnými
rádci jeho. Ostatně již i ta účast sjezdu samo-
správy a návštěva radnice jest jakýmsi ústup-
kem. S radnicí berlinskou byl Vilém II. až po-
tud na štíru: nedovolil jí na př. ani upraviti hroby
padlých revolucionářů z r. 1848, nepotvrzoval
celé měsíce nynějšího vrehního purkmistra
Kürschnera atd., radnice mu oplácela podob-
nými překážkami při stavebních plánech jeho.
Vilém II
Německo
Berlín
17
article
Samosprávu obecní pak vůbec koruna pruská
utlačovala rozšířením byrokratické pravomoei
i zhoršením řádu volebního (soustava trojtřídní).
Příchod císařův na radnici a to v čele celé ro-
diny, jest tudiž nepochybně též pokusem na-
praviti poněkud, co ve veřejnosti v poslední
době zkazil Řeč jeho k sjezdu měst neobsaho-
vala ostatně nic zvláštního, nežli obvyklé přání
pro rozkvět měst, projev důvěry v. jich loyál-
nost a ujištění císařské přízně. Až na konec
teprve pravil clsař, se zřejmou narážkou na po-
slední události a zjevy: »Byť by nesvitilo vždy
slunce jasně, byť musly býti i chmurné dny,
tož mraky vystupující nesměji nik dy
mezi mne a lidmůjstíny vrhnouti.«
Proslulý publicista Maxmilian Har den
měl včera v Berlině přednášku o politické si-
tuaci, v níž bral Víléma rovněž nemilosrdně na
nože svých vtipů břitkých. Sál byl ku přednášce
zamluven už po mnoho dnů. Harden projevil
politování, že ve dnech, kdy celá německá říše
byla mocně vzrušena, bylo slyšeti jen o honech,
chantanech a slavnostech všeho druhu, že an
kaneléř neměl ve dnech těch styků s hlavou
státu. Polom pak, zastav se Bülowa, Harden
rozhovořil se o tom, co se prostě diti musí.
Že jest císař nezpůsobilým řídit
Maxmilián Haro
Harden
Bülow
Berlín
Polom
18
article
politické záležitosti, dovodil Harden
ze dvou momentů. Neumi odvážiti účinně kroků
svých. Počítá jen na dramatické efekty. Harden
přípomíná císařovu cestu do Orientu před 10
lety, kdež v Jeruzalému, Damasku atd. měl řeč
k mohamedánům, v nichž je ujišťoval přizn
svou, déj se co děj. Doufal tím prospěti ně-
meckému obchodu a průmyslu, ale docílil jen,
co se po 100 let před ním dařilo zameziti:
uzavřen mezi Anglií a Francil spolek!
Neboť Anglie pojala podezření, že chce
císař přivábiti svět mohamedánský na svou
stranu, aby jednou zranil Anglii na nejeitli-
vějším místé její: v Indii. A také Francie byla
znepokojena, že pozbude časem ve prospěch
Némecka svého protektorátu nad křesťanským
světem Východu. Jako druhý případ uvedi Har-
den, že Rusko své doby chtělo zadati stavbu
čtyř bitevních lodí hamburské firmě Bloehma
Voss. Indiskretnosti věc vyzrazena široké veřej-
nosti. Vilém II. gratuloval firmě v nadšeném
telegramu a pobouřil tím francouzskou veřej-
nost. Vláda francouzská učinila rozklady v Petro-
hradě a v poslední chvíli byla stavba lodí ně-
mecké flrmě odňsta. Ale pro stavbu lodí po-
užito dobrých prý plánů německé fiemy, kteréž
pouze za tyto dostalo se skrovného odškodnění.
A to vše způsobil telegram cisařův.
Harden končil přáním, aby císaři byla po-
dána adresa německého lidu, jež by zněla takto:
»Žij, jak chceš, bav se, jak chceš. Jsou-l
i trochu drahy ty zábavy tvoje, bohatému Ně-
mecku to neuškodí, ale zabraň, aby veřejnost
nemusila se neustále tebou zabývati. Nechceme
vědět, co tropiš ty a přislušníci tvoji, nechceme
vědět, jak žijete, co vynalézáte (Veselost.), kolik
kotrmelcův uděláte. Žij vysoko a vznešeně, ale
vznešeným zoveme jen toho, kdo nám pořád
na oči nechodt.«
Zařidí se Vilém podle kázáníčka — pod-
daného svého?
Harden
Vilém II
Vilém
Orient
Jeruzalém
Anglie
Indie
Francie
Haro
Rusko
Petra
Francil spolek
Bloehma Voss
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. listopadu. (Nové pokusr
o dohodu uhersko-chorvatskou.) Ko-
aličné časopisy chorvatské mají v posledních
dnech čelné zprávy, z nichž vysvítá, že jak na
straně maďarské, tak i na chorvatské jeví se
živá snaha po obnovení přátelských poměro
mezi oběma stranami. Nijakého formálního vy-
jednávání dosud nebylo, ale jest známo, že sám
dr. Wekerle a s ním četní vynikající politikové
maďarští cítí potřebu, aby se konečně odstranily
nenormálné poměry mezi Uhrami a Chorvat-
skem, což by se ovšem mohlo státi jen nějakým
kompromisem, jejž by Chorvaté mohli přijati.
Wekerle
Chorvat
Praha
ko
Uhry
20
article
Chorvatské listy mají z Pešti zprávu, že dr. We-
kerle byl by ochoten prohlásiti ve sněmovně,
že na území království chorvatského jest dle
§ 57. uher.chorv. vyrovnání úradním jazykem
jedině chorvatština. Prohlášení to má Chorva-
tům urovnati cestu do schůze kralevinské depu-
tace, kterou uherská vláda chce svolati, aby roz-
hodla o panujících nyní diferencích mezi oběma
stranami. Chorvatům však takové prohlášení ne-
dostačuje, poněvadž se obávají, že uherská vláda
odepře státním drahám ráz státního úřadu
právě o chorvatský jazyk na železnic ích
běži v prvě řadě, poněvadz konfřikt vznik? z Ke-
šutovy pragmatiky, kterou se zavádí madurština
i na drahách chorvatských. Orgán chorvatské
strany práva, „Hrvatska“ poznamenává, že chor-
vatská koalice nebude proti poctivému
dorozumění s Maďary, nebude-li jímn
dotčen program strany a žádné národní právo
nebude obětováno. Ale prvé, než by došlo na vy-
jednávání, musil by odstoupiti bar. Raucha
v Chorvatsku by se musila zříditi přechodná
vláda, která by nebyla sice vzata z řad koali-
čných, ale musila by záleželi z takovýcb mužů.
aby je mohla podporovati i koalice.
„Obzor“ nevidí možnosti, aby se uklidi
ilned celý spor uhersko-chorvatský. Ale posta-
čilo by zatím, aby se utvořil mezi Chorvatya
Maďary jakýsi modus vivendi, nějaké proviso-
rium s přechodnou vládou, která by v zemi ob-
novila ústavní poměry a dala si schváliti roz-
počet. Vládě této náleželo by mimo jiné pro-
vésti také volební opravu. Rauchova posice jest
dle „Obzoru“ silně otřesena. Wekerle i chor-
vatský ministr omezují své styky s ním na nej-
nutnější úřadní věci. Dr. Wekorle bánovy ná-
vrhy buď přímo odmílá neb jich vyřízení úmysl-
ně protahuje, Ale dr. Wekerle ví, že Rauch
Chorvat
Maďar
Rauch
Rauchův
doktor
Wekorle
Wekerle
Pešť
Chorvatsko
21
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Dostuvila se již zima nejen s mrazy, ale
také s mlhami a dešti, jež budí smutnou náladu.
Pod olověnou oblohou se myšlenky zachmu-
řují a zvláště u dam, neboť na počasí mimovolné
závisí toiletta a proto ráno, jakmile vstanou, spě
chaji nejprve k oknu, aby viděly, jak je venku.
Je-li nebe zachmuřené nebo padají-li velk
linpky deště, je neveselý pohleg na ulicí s rychle
ujíždějícími povozy a ubohými, promoklým
chodci. Tu zahalí se dáma těsněji de hedváb-
ného poignoru a bývá poněkud nervosní, vidloue
že je opět nutno na jeden den vzdáti se potéšen
vyjíti v pěkné toilettě.
Je-li nnopak nebe modré, třeba bylo zin
rozhrne všeehny záclony, aby vnikalo do pokoje
co nojvice veselých paprsků. Za jasného dne
možno vyjíti na procházku, na návštěvu a naku-
povat. Pařížanky vycházejí z rána nejraději do
boulognského lesika, neboť se stale velmi mo-
derním potkávati se tam na procházce, projíždk.e
v povoze ponechává se na odpoledne.
Pařížanka
22
article
Zdá se ostatně, jako by všechny ženy, které
tam bývá viděti, měly v sobě cosi dělského v tuto
hodinu. Nevím, činí-li takový dojem ještě po-
někud ospalé oči nebo spíše toiletla. Krátká
sukně jim dodává podoby velkých děvčat, chedí
rychle, aby se zahřály, tváře se zardívají zimou
a naalé ručky ztrácejí se v ohromném naparfumo-
vaném rukávníku. Musejí skutečně silně zrychlo-
vati krok, aby jim nebylo zima, neboť moda
posud nepřipoušti spodničky a sukně jsou tak
těsné, že nemohou nedostatek spodniček nabra-
diti. Viděla jsem krátké sukně, které měřily jen
1 m 45 cm v objemu! Jsou to opravdu již jen
obaly a je opravdu zábavno pozorovati, jaký tu
má moda vliv na pohyby žen.
Kdožto skládané sukně svou šíří sváděly
dlouhým krokům, jaké dělají Angličanky.
sukně úzké, které těsně přiléhají k bokům, nut
dělati zcela malé krůčky s jakousi váhavost
která působí, že průvodce dámy cítí přímo nut
nost podati jí rámě, aby jí pomohl jíti. Te do-
dává chůzi níce ženskosti a půvabu, než téměi
Angličanka
centimetr
23
article
mužský krok, jakým se chodilo v širokých
suknich.
Žakoty jsou také velmi těsny a sice těsny
v ramenech a volny v pasu, takže se zdají zužo-
vati télo, zmenšovati šíři ramen a zvedati r-
mena. Je to pravý opak tvaru, jaký jsme si
oblíbily v posledních letech, alo je to tvar velmi
elegantní a všechny dámy chtějí míti tulo
silhoueltu s krátkou tailli a sotva vyznačenou
nevzpomínajíce již ani, jak byly nedávno na-
dšeny pro rovnou šněrovněku, která snižovala
pas až na boky.
Tyto žakety se upravují také jako kožichy.
Bývají pak z vydřiny a jedinou ozdobou jest
založeni, výlozky a obruba z dlouhosrsté kože
šiny jako soboliny, polární lišky, skunkse a čín
čily. Tato poslední však se vyjímá skutečno
pěkně jen, je-li z ní celý oděv.
Takto kombinovaný oděv „tailleur“ jest nej
větší novinkou, ale k útěše dam, které milují
klasický tvar, dlužno konstatovati, že jsou posu
velmi elegantní rovné žakety, zdobené satino-
vými knofliky, jež byly tak oblíbeny na počátku
podzimu. Knoflíky jsou a zůstanou po celou
zimu spolu s pošíváním nejoblíbenější ozdobou.
Dává se jich na tucty na oděvy „tailleur“, na
úbory vycházkové ze sametu, hodvábí i sukna.
Přišívají se ve dvou řadách v předu i vzadu
na sukni, dosti daleko od sebe, takže tvoři zá-
stěru; zdobí se jimi živůtek i rukávy po délce.
Knoflíky nesmějí býti nikdy kostěné, rohové
nebo perleťové, nýbrž vždy z téže látky, jako
oděv.
24
article
Rukávy se dělají velmi dlouhé, takže spa
dají až na dlaně. Jsme opravdu velmi nestálé
Milovaly jsme krátké rukávy, ktoré tak slušely
krásným buclatým a bílým pažím, nyní pak jsme
okouzlony rukávy tak dlouhými, že někter
dámy je prodlužují v polorukavice, ktoré zarují-
mají palec a zakrývají prsty, jež se takto stá-
vají skoro nehybnými. Nutno doznati, že tato
novota je poněkud směšnou a je lépe uvarovati
se výstředností, které se snadno zvrhají v gro-
tesknost. Dlouhé rukávy nemusejí přesahovati
až přes dlaň, aby palec a ostatní prsty byly
úplně volny. se
de
Některé dámy, jež nosi dlouhé rukávy jako
polorukavice, uvádějí, že tím chtějí odstranti
rukavičky! Bylo by klamem domnívati se, že se
to podlaří, neboť rukavičkám zůstáváme stále tak
věrny jen proto, že se nedají ničím jiným na-
hraditi. Je sice pravda, že něžné, pečlivě pě-
stěné prstiky, jsou-li volny, budí touhu, přitisk-
nouti je ke rtům a v takovéto malé kalkulaci
záleží často štěstí ženy, ale volný vzduch ne-
svědčí kůži a upřímně řečeno, žena není nikdy
dokonale olegantní a korektní, leč v rukavičkách.
Polorukavice pak jsou příliš všední, aby se
mohly povznésti nad delikátní švédské ruka-
vičky. A konečně... je-li políbení rukavičky
méně intimní, než políbení volných prstů, vznu-
zuje za to tím více touhy . ..
Magdeleine Chaumont.
Magdeleine Chaumont
25
article
P. S. Pánům, kteří se nám chtějí tak libit
a které trápi koketerie, třeba že to nechtějí při-
znati, sdělím, že žaket se dělá pro tuto zim.
velmi otevřený a nosí se na vestě rovněž hlu-
beko vystřižené. Žaket se zapíná jen jediným
knollíkem a šosy velmi odstávají. Takovýto
žaket tmavošedé barvy bude se tuto zimu hojně
nesiti a bude také opět v modě lemování, o
něhož se před rokem upustilo. Lemován bude
i límec a zvláštní novinkou jest, že stejný prý-
mek bude také na švu u kalhot. Jak v tom
budou krásníl
M. C.
pán
M C
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Pensijního spolku členů sboru
orkesiru Národního divadla, původně na čtvrtek dne
26. listopadu ustanovený, koná se až v sobotu dne
28. listopadu o 7. hod. večer v Rudolfinu. Na okol-
nost tuto upozorňuje se zvláště obecenstvo, jež sobě
lístky v předprodejí zakoupilo. V letošním kancerlu
provedeny budou vedle Smetanova Vyšehradu a gran-
diosní předehry ke zpěvohře »Dargun« od Zd. Fi
bicha i dvě skladby pro soli, sbor a orkestr a sice
Griegův »Olaf Trygvason« a Rich. Strausse »Taillefere.
»Olaf Trygvason« byl letos proveden scénicky v Ko-
dani s velkým úspěchem; je to jedna z předních
skladeb norského mistra. Rich. Strausse balada
»Taillefer« bude pro Prahu naprostou novinkou.
Balada — jediná z posledních svého tvůrce, vyža-
dje sesíleného orkestru a bude za, isté vílanou
ukázkou moderní tvorby hudební. V koncerlu spolu-
účinkují solisté opéry slč Olga Valouškova, pp. Fr
Pácal, Václav Kliment a členové sboru a orkestru
Nár. divadla za spolupůsobení orkestru České Fil-
harmonie. Řízení kone-rtu laskavě převzal kapelník
Národního divadla p. Rudolí Zamtzla. Listky v před-
prodeji lze ještě obdržeti v knihkupectvích: F. A
Urbánka, F. Topiče, Bursíka a Kohouta a v kance-
láři České Filharmonie, Václavské nám. 53.
Zdeněk
Griegův
Trygvesson
Rich
Strauss
Taillefere
Valouškův
Pácal
Václav Kliment
Urbánek
Bursík
Rudolfinum
ko
Praha
Václavský já
národní divadlo
Smetanův Vyšehrad
Český Fil
Český filharmonie
27
article
+»Daliber« čís. 6. přináší pokračování »Smeta-
novy korespondence Josefu Srbovi-Debrnovu«, již
poznámkami a vysvětlivkami opatřuje Artu
Rektorys. V témž čísle pokračuje prof. dr
Otakar Hostinský ve svých »Vzpominkách na
Fibicba«. Další obsah tvoří referáty koncertní, o di
vadle Národním, vinohradském a brněnském, hlídka
sociální a hudba církevní, koncertní ruch a růsně
zprávy. Administrace »Dalibora« nalézá se v Jungman
nově tř. Hlávkův palác. Předplatně K 2.40 čtvrtletně
+ F. Doskočil »Moravské« 16 písní s průvodem
klavíru na slova moravské národní poesie. Ed tion
M. U. čis. 215 ab 2 seš. po 2 K. Nakladstel Moj-
mlr Urbánek v Praze (H'áckův palác). Doskočil
pracuje prostými, nehledanýmm motivy, zajíma č ale
ne nepřírozeně kontrapunklicky a nepřeplňuje klav r
na úkor zpívaného slova. Dosočilovy »Moravské«
pro svou rozlomilost, pro stodušnost a nehledanost
budou se proto libiti i zpěvákům i postuchači. Dilo
bylo poctěno akademií cisaře Františka Josefa pro
vědy, slovesnost a umění cenou Kl. Ka lašové,
+ Český spolek pro komoral hudbu v Praze po-
řádá letošní šestý řatný koncert ve středu dne
25. listopadu o 7. hod. večerní v Rudolfině. Hráti
bude »České kvarteto« kvartet Sgambatia op. 17a
poslední kvartet Beethovenův op. 135 F-dur. Mimo
to účinkuje člen dvorní opery drážď anské Bedřich
Plaške a přednese písně Dvoláka, Nováka, Picky
atd. Pp. členové se upozorňují, že pokud snad opo-
menuli přihlásiti se ku serii čtyř koucertů mimořád
ných, mohou tak pokud zá oba vstupenek stači
učiniti za cenu 6 K pro všechny koncerty u prof.
Srba
Rektorys
profesor
Otakar hostinský
Dalibor
F Doskočil
M U
K Nakladstel
Dosočilův
František Josef
Beethovenův
Plaške
Dvolák
Novák
Picek
Smet
Praha
Dila
Hlávkův palác
uměný cena Klement
Český spolek pro komoral hudba
Moja
mlr Urbánek
kvartet Sgambatia op
Fdur
28
article
MUDra. Ferd. Pečírky, pokladníka spotk?, Dloubá
třída, čís. 27. Příští koncert bude večer sonstový.
při němž účinkovati bude známý hou lista Jaure
z Londýna a klavírní virtuos A. de Greef.
+ Smelanovo »Tajemství« vyšlo právě nákla-
dem Umělecké besedy ve druhém vydání, které dle
původní partitury opravil kapelník Národního divadla
Frant. Picka. Novému vydání předeslán jest úvod
z dopisů mistrových a první obsazení hlavních rolí
Cena 8 K.
Mudra
Pečírka
Jaure
A Greef
František
Picek
Londýn
národní divadlo
29
article
+ Album 25 vybraných plsní Fr. Schuberta, pro
jeden hlas s průvodem plana, vydáno právě ve
vkusné úpravě nákladem Fr. A. Urbánka v Praze.
Písně vybral a přeložil Zdeněk Knittl a věno-
val světlé památce svého otce, ředitele konservatoře
Karla Knittla, »nadšeného ctitele lyry Schuberlovy«.
O uměleckém významu a oblibě písní Schuberto-
vých nelřeba se tu rozpisovati. Pěvecká obec česká
již dávno čekala na větší anthologii z pokladu »krále
písní«. Album právě vydané přijde jí prolo tím
spíše vhod, že doplňuje se s písněmi v dosavadních
albech vydanými. Pořadatel snažil se toliž vyhnouti
se zbylečnému opakování a přihlížel zvláště k pís-
ním dosud nepřeloženým, či aspoň nepřeloženým
dubře. Překlady mladého posty jsou hladké a při-
léhavé a dlužno jim vzdáti pochvalu zvláště proto.
že nejsou jednostranné. Dosavadní překlady totiž
více měně dbaly jen jednoho: aby jakž takž vyhovo-
valy hudebním požadavkům. Ale Zdeněk Knittl, jenž
spojuje v osobě své i vzdělaného hudebníka, i obrat-
ného básníka, překládá nejen vzorně se stanoviska
deklamace hudební, pokud vůbec možno detailům
jejím stačiti, nýbrž i poeticky. Překlady jeho jsou
zároveň ryzími básněmi, vystihujicími úplně poesii
originálů, jež mistra písně nadchla k jich zhudeb-
něni. Výběr jest učiněn rozvážně, pojímaje v pravdě
nejcennější perly zpěvné Schubertovy Musy. Obsa-
huje 11 písní z cyklu »Zemní cesta«, 4 z okruhu
»Krásná mlynářka«, 3 z »Labutího zpěvu« a 7 růz-
ných (mezi nimi též slavná balada »Král duchů«a
neobyčejnou hloubkou se vyznamenavající píseň
»Smrt a dívka«). Také revise hudebního texlu je
pečlivá, přihližejíc bedlivě k původnímu znění
k potřebám přednesu. V anlholog i mělo by být po-
kračováno.
Schubert
A Urbánek
Knittl
Schubertův
Francie
Praha
Musa
30
article
+ Z Vídně, 21. listopadu. K. k) Zejlřejší „Wr.
Ztg.“ uveřejní zprávu o po stánění vídeň-
ské konservatoře s platností od 1. ledna 1909.
Nový ústav bude na dále pojmenován „C. k. aka-
demie pro hudbu a reprodukční umění“. Současně
bude pro nový ústav zřízeno kuratorium, jehož okruh
působnosti blíže bude vytčen ve stanovách současně
uveřejněných. Presidentem kuratoria jmenován byl
min. rada v ministerslvu vyučování dr. ryt. Wiener.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol.
koná se v sále Plodinové bursy pálý symfonick, kon-
cert, jímž zahájen bude cyklus symfonií Čajkovského.
Na pořadu jsou: první symfonie („Zimní vzpomínky“)
a druhá C-moll, jež vyplní normální trvání koncerlu,
pročež vedie nich nedána na pořad jiná skladba. Di-
rigent dr. Vilém Zemánek. — Vstupenky po 2 K na
číslovaná, po 1 K na nečíslovaná sedadla a po 60h
na místa k stání prodávají se od 10 do 12 hod. dopol.
v kanceláři Českého filharmonického družstva na
Václavském nám. č. 53 a od 3 hod. odpol. u koncert
ní pokladny,
doktor
Wiener
Čajkovský
Zemánek
Vídeň
Václavský já
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
druhý Cmoll