ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7c5eb990-7631-11dc-8187-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 42, person 42, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
ta toltile
3 masthead
nel
4 masthead
letd odsž ttne
5 masthead
V Praze, v neděli 22. listopadu 190a.
Praha
6 masthead
aoe váellide ovlsosliy 3lad
7 masthead
oe ni 1dnbo
8 masthead
Číslo 322.
9 article
Na ranní a odpol. Histy přodplácí se v Praze v adinlulstra ne měsí . . . R —k na štrst lota . . . . s drojí dlonšškoe na mšsi 7kaoi na čivit l4a . ve fllalkáck 2K 30 a sa měsíe . . . . Poštou: měsl n stert teta . . . s dvojí zásilkou na pařsi rrt v . . . 11 k co
Praha
10 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 22 stranác.
Praha
11 article Chystaný na nás jazykový zákon a ministr dr. Žáček.
Chystaný na nás jazykový zákon a ministr dr. Žáček. Oč němečtí protivníci naši po 30 le svého samopanství zhola nestáli, po tom dnes touží a dychtí jako po učiněné spáse svojí: po jazykovém zlákonu pro Čechy, jehož osnovu však nemá vláda předložit sněmu království če- ského, nýbrž — vídeňskémn par- lamentu. Pateně vědí, proč. Ve Vídn domnívají se miti pro své obmysly mnohem lépe připravenu Anteovu půdu nezli v Praze. Zde jsme my Čechové svoji na svém, tam však je nás sotva pětina cele sněmovny, kdežto Němci vládnou téměř polovinou její. Sněm český od roku 1883 nezvratně s trvá na stanovisku úplné rovnoprávnosti obou národů a jazyků zemských, jako na nedíl nosti a jednotě správy tohoto b království Zde by tedy najisto pohořela každá vládní předloha jazykového zákona, »která by po chuti Němců chtěla pobořiti tyto zásady ná- rodnostním rozhraničením soudní a ve- škeré státníi autonomní správy, za účelem tvorbyněmeckého jazykového území v Če- cháchy z něhož by právo jazyka českého bylo vypovězeno jako bídný psanec.
Anteův Čecho Němec Čechy Praha
12 article
Když se jim nepodařilo dosíci toho za éry punktační v letech 1890 - 92 na sněmu češkém, pokoušejí se odtud »o štěstí« svě ve Vídni, škemrajíce od desíti le vládu za vládou, aby jim konečn již v parlamentě vídeňskěm spa řila tu vytouženou metlu na nás. Než, ono to s řezáním a pařením metel na vyspělé mužné národy nejde za našich časů tak snadno, jak by ši prušáctvím a hakatismem načichli šulmajstři« zdejší přáli. Körbe i Beck již se dali do práce, aby pánům učinili pomyšlení. Oba řezali již pilně pruly na ten speciální famosní říšský jazykový zákon pro Čechy, ale naposled jen se poře- zali sami a šli. Nicméně následník jejich, Excelenc pan ministerský předseda baron Bienerth, nedbaje odporu a protestu če ského národa, hodlá prý rozdělanou tu po zůstalost Beckovu dále plésti Nemine téměř dne, aby se oficiosním tiskem nedostávalo hlučícím Němeům blahe zvěsti a útěchy, že se v kabinetu páně Bienerthově o zdělání osnovy jazykového zá- kona pilně pracuje, nechť jen mají jesté to- liko chvíli strpení.
Bienerth Beckův Bienerthův Vídeň Čechy
13 article
Tato zábava, slibovaná před Štědrým večerem hodným německým dětem, přiměla však redaktora olomouckých »Selských Listů«, aby zaklepal u J Ex. nového českého ministra krajana p dra. Žáčka a otázal se ho z přima, co na tom všem pravdy? Hodlá li vláda prozatimní předložiti ř íšské radě speciální ja zykový záko pro království české a to bez před- chozího jednání se stranami českými? Nyní uveřejňuje zmíněný redaktor vý- sledek své audience. Především ujišťuje, že před vánocemi vláda Bienerthova s osnovou jazykového zákona do posla- necké sněmovny rady říšské ne- přijde. Praví se sice, že jest osnova zá- kona »již skorem vypracována«, ale o před- ložení jí parlamentu nemohlo býti ješte v ministerské radě rozhodnuto... Tedy úmysl: předložiti speciální zákon jazy kový pro jediné království české sněmovné
Žáček Bienerthův Ted necký sněmovna
14 article
si a mplsoa vo
16 article
poslanecké cislajtánské rady říšské — po sud trvá, ač příčíse to naprosto ustanovením ústavy prosincové dle níž náležejí v působnost rady říšské vý- slovně a výhradně jen záležitosti vztahující se ku právům, povin- nostem a zájmům, které »jisou všem královstvím a zemím v říš- ské radě zastoupeným společiny- Jeho Excel. nový náš ministr krajan dr. Žáček je na slovo vzatý právník a znulec ústavy, kromě toho starý bojovník za a u to- nomii zemí. Mohlo by se tedy za to míti, že za rozmluvy s redaktorem olomou- ckého listu agrárního připomene te nto důležitý moment otázky ústa vní. že poukáže ku proslulému právnímu důkazu Madeyského, kterak podle zřejmého znění ústavy nikdy nepřís luší říš ské radě zdělávati zákony o práv národních a zemských jazyků. alebrž že to výslovně přísluší jednak v pů sobnost sněmů zemských, jednak v nařizovací právo vlád. Avšak pohříchu o této nejdůležitější stránce celé věci se pan ministr dr. Začek toliko odkladně a neurčitě zmínil . . . Z to pověděl leceos jiného a to též zajímavého Poslyšme! „Zprávy některých listů, jakoby jazyko ý zákon měl býti sněmovně podán be předchozího jednání se strana- mi zůčastněnými, postrádají jakého koliv podkladu. A tím také odpadají všesky ty různé kombinace, úváděně v souvislosti s ala l n zprávami těmito.
Žáček
17 article
Pokud nne se týče, jsem přesvědčen že otázka tato musí býti řešena nejdří«e také po sttánce věcné. A tu již jako Moravan zaujímám stano visko, že nutno přikročiti též k vyřízení ja zykového zákona pro Moravu a Slezsko Připouštím, že poměry na Moravě a ve Slezsku jsou odlíšné od poměrů v králov ství, takže nestačí pro všechny tř země koruny svatováclavské jeden týž zákon. Ale to nikterak neomlouvá, že by pro Moravu a Slezsko nebylo třeba po tét- stránce ničeho činiti. A nelze-li zákony tyto vydati současně, bude nutno uči niti tak postupně. Ostatně při nejvhodnější příležitosti s vo- lám poradu zástupců českýc stran na radě říšské v záležitosti této, kde zajisté rozhodne se v prvé řadě, nemáme l trvali i pro budoucno na tom, aby jazykové zákony byly vyřizovány na těch kte- rých zemských sněmech. Rozhodně však bez předehozíb dorozumění se se stranami českým pouze o své újmě v záležitostech těelito je- nati nemohu a nebudu.“ s To by také ke všemu ještě scházelo aby za asistence českého ministra krajana vláda páně Bienerthova překvapila české poselstvo předlohou jazykovéh zákona v parlamentě, smluvivši obsah jej poůze s Němci zdejšími. — Ale toť také jediný utěšlivý moment z celého výkladu páně Začkova. Za to nás poněkud zaráží jeho stano- visko, dle něhož prý je nutno buď současně neb v brzce po jazykovém zákonu pro Čechy přikročiti též k vyřízení jazykovéh zákona pro Moravu a Slezsko při čemž »jako Moravan« při pouští, že poměry na Moravě a ve Slezsku jsou prý tak odlišně
Moravan Bienerthův Němec Začkův Morava Slezsko Čechy
18 article
od poměrů v Čechách, že pr všechny tři země koruny svato váolavské jeden a týž zákon prý nikterak nestačí.s My tak veliké sodlišnosti« jazykově právhích poměrů v národě našem, osldleněm kompaktně v Čechách, na Moravě a Sležsku naprosto nevídíme a neznáme. naopak od jakživa jsme měli zajto, že máme celou říší trojjediné vlasti své stejné životní potřeby a podmínky národního rozvoje svého a že by nám všem stejne dobře šlo k duhu jednostejné poctivé rovné právo našeho ja zyka v úředech, ve školách i všem životě veřejném, s jazykem menšiny německé. Či nežádají a nepotřebují naši bratři moravští a slezští stejně jako my, aby se jim ve všech úřadech a soudech v celé zemi dostalo práva i jejich jazyku, aby věe jejich byla projednána na úřadech a soudech úřadníky dokonale znalými češtiny — mateřským jejřeh jnzykem nikoliv cizím, poukými překlady a výtahy německými? Totožnost práva našeho a nebdlišnost po měrů našich uznával sám ministr Ta affe a Stremayr. vydav stejné jazykove nařízení ze dne 19. dubna 1880 pro Čechy i Moravu, totéž uznával i Ba deni, vydav své jazykové nařízení pr Moravu časově o píď později, ale ob- salem úplně stejné jako byl pro Čechy. Též Gautschova narí zení jazyková, až na pouhé dva články (7. a 11.), zněla stejné pro Čechy jak pro Moravu. A teprve nepřítel na Körber připadl na to, že prý národní po měry v Čechách jsou jiné nežti na Moravě a ve Slezsku! — Nuže, snad pán dr. Žáčel se nepřiučil od Körbra?
Gautschův Körber doktor Žáčel Körbr Čechy Morava Slezsko Stremayr
19 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Zemský a volební řád pro země d annektované. Z Vidně, 21. listopadu. »Chorvatská kore spondence«i sděluje ze Sarajeva: »Zemská vláda vyhotovila osnovu nového z e m- ského řádu a volebního řádu d sněmu bosensko-hercegovskéhoa dodala svůj elaborát zahraničnímu mini sterstvu. žádajíc o něm dobré zdání. (Podotýkáme, že věci bosensko hercegovské nenáležejí do resortu zahraničního, nýbrž do resertu společných fi nancl. Pozn. zpravodaje.) Tento elaborát bude přeďložen všem rakouským a všem uherským ministrům. Jakmile ti podají svůj soníd při- svědčivý, bude osnova cisařem polvrzena. Mysl se, že stane se tak koncem ledna roku při- štiho. Volby do snému zemského konati se budou z jara. « Bojovnost černohorských musul- ma nů. D. Z Celyně, 20. listopadu. (Zvl. tel »N. L«.) Není pravda, co oznamují videňské listy, že musulmané v Baru a Uleinu prohlásili, že v černohorských řadách bojovati nebudou Naopak je pravda, že Černá Hora mu- sulmany nenulila ké vojen s ke službě, ale oni sami o zbraně plro- sili. Prosbě té bylo vyhověno a navzájem také v Makedonii Srbové, kleři dosud jako jiní křesťané byli vojenské povinnosti prosti, přihlašují se dobrovol n k službě ve vojště tureckém.
N L Srba Balkán Sarajevo Makedonie
20 article
vu belob ot ,o
21 article
Z »Ruského Sobrání« v Petrohradě- Z Petrohradu, 21. listopa tu. (Zsl. tel »N L«) Vk. V »Ruském Soobrání« Čech dokto Chleborád měl přednášku na thema :0 Sjed nocení Slovanů zárukou všesvětového míru Úspěch nebývalý. Spolek turecko-srbský, C. V. Z Cařihradu, 20. listopadu. (Z l tel. »N. L«) V evropském tisku objevily se zprávy, že projekt Iurecko-srbského spolku padl. Nepadl, pouze není dosud úplaě vyprarován a podepsán, Z nálady mlado- tureckého tisku a zvláště mladotureckého orgánu »Štiraj Umet« i orginu velkého vezíra Kiamil paše, »Jeni G izelýk, možno soudit, že se tak stane co nevidél. Překážka naní ani na straně Turecka, ani na straně Srbska, nýbrž v od- mítavosti ruského vyslance Z novjeva, jemuž nikdo nerozumí. »Izdame píše, že osud spolku Turecka s Srbskem závisí od Ruska. Bude l Rusko upřimně pro tento spolek, Turci bu- dou ochotni dobodnouti sle i s B ul harskem, aby s ním mohl býť uzavřen spolek podobný. Mimořádný poselčernohorské- ho knížete, serdar Janko Vukolič, odjel odtn velmi spokojen s výsledky svého poslání Půda mu byla připravena již srbským posle Stojanem Novakoviče m. Turečtí důstojníci na Cetyni. D Z Cetyně, 20. listopadu. (Zvl. tel. »N L.«) Turečtí důstojníci skaderské posádky při jeli sem včera navštivit své černohorské kama rády, kteří jim dali stkvělý banket. S obo slran proneseny zbratřovaci ře či Černohorští důstojníci slíbili, že návštévu co nejdříve oplati.
Čo Chleborád N L Turek Janko Vukolič Novakovič Petrohrad Cařihrad Turecko Srbsko Rusko Cetyně N L Slovan spolek tureckýsrbský Iurecko Jit G izelýk N L
22 article
Pohyby tureckého vojska. Z Ze Skoplje, 20. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«) Den co dea sem přich á zej nové oddily tureckého vojska, jiež odtud dále táhnou. Do oči bíje, že tu- rečti vojšci, kteří do nedávna byli otrhá ti prsty jim čouhay z bol, nyní mají pěkné nové uniformy a jsou vůbec výbo-ně vyzbrajen i vypraveni. Mezi Skopljem a Kuma sovem ko- nají se vojenské manevy Mezi mtsulm anským obyvatelstvem make lonikýh mlst sbírají se dobravolné přispěcky na válku a zapisují se dobrovolnici. Ze Starého Srbska. V Z Prizrenn. 20 latopadu. (Zvl. tel »N L «) Rakousko Uhersko má v S arém Srbaku spolehl vého člověka, arnautského hla- vára Rustema Kabase, zapřísablého nepřitele S.bů. M adloturčti předáci usne slis Ru stema Kabaše zavražliit, spatřujíce v něm velkou překážku nového stavu věcí. R istein Kabaš se o tom dověděl a svolal ostatní arnaut ské hlaváry do Ferizoviče, aby se s nimi doho- vořil o společně akei proti Mlado turkům i Srbům. Ale přislo pouze něko lik věrných Rustem Ksbaš vida, že je opuštén, chystá se odcestovat po příkladě Salejmana paše do Rakousko Uherska a žádatí za pens za věrné služby Rakouský četník zastřelen na černohorské hranici. Z Černovců, 21. listopadu. (Zvl. telegrau »Národních Listů«.) V Radovci rodilý a tam posádkou ležící četník Brauner, klerý ne dávno byl povolán na hranice dalmatské, dl zprávy dnes do Radovce došlé, byl pr hlídce na hraniclch černoho
Srbako Mlada Srba Brauner Kuma Starý Srbsko Rakousko Uhersko Černovec Rust Ksbaš
23 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . . za sh odpoledni . . . . . . . za 2 b Ve flialkich na veskorš ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . 4 n 1userav plati se kotově napřed. i Přeďplacení a inserty přijimá ndsslul- stráce v Marlanské uliel ' e.s Tame narházejí sn těž redlakce tikárna a ezpedice „Narodnich Leista“ Bukopisy se nevraesjí.
Narodnich Leista
24 article
ských několika ransmi zastřelen Povoláň byl do Dalmacie od svatební hostiny. Z Nového Pazaru Nejsou pravdivy zprávy vídeňských listů, jakoby Turecko hromadilo v Novopazarsku vojsko proti Srbsku a Černé Hoře, bojíe se je- jich virhnuti do sandžaku. Rovněž není pravda, že v sandžaku novopazarském Srbové a musul- mané stojí nepřátelsky proti sobě. Pravda jest, že Turecko sesiluje v Novo- pazarsku své posádky, ale nikoli proti Srbsku a Čurné Hoře, čehož je důkazem, že ture- cké vojsko propouští válečný ma- teriál, dopravovaný ze Srbska na Černou Horu. A pravdou jest, že Sebové pravovlavní a musulmané v Novopazarsku se bratří a že nikdy mezi nimi nebyla taková jed- nomyslnost jako nyní. K prohlášení p. Malinova Z ruských listů »Svět« vždycky se měl k Balharů n nejsympatičtěji. On v době, kdy všechen ruský tisk byl na B jlhary rozhiněván, prvý začal psáti smířlivě a byl za to is pode- zírán. Hlas jeho k prohlášení bulharského mini- sterského předsedy, že »Bulhaři jsou především Bulhary a polom teprve Slovany«, dojdde v Sofi zajiste bedlivého povšimnutí. List praví: » B l- harsko by se dapustilo nenapravitelné chyby. kdyby se postavilo stranou, kde jde o boj všeho Slovanstva proti postupujícjmu g rma- nismu. Tarecko už jest ochotno valoupiti ve spolek se Sebskem, Balharskem a Černo t Ho- rou. Přibuzenské svazky Slovanů v této době misejí mohutněti. Nesvornost a rozervanost přinesla Slovanům dosti škod v mi bulosti, kéž se neopakuje osuidná dějinná chyba Roční výnos srbského státního monopolu neklesne. Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) »Mali Journal« oznamuje: Následkem nynější pohiti- cké situace vykazují příjmy státního monopolu v měsíci říjnu úbylek půl mliona d.narů.
Povoláň Srba Malinův Bulhar Slovan Balharsk Černo Dalmacie Nový Pazar Turecko Srbsko Černá hoře Nova Čurný hoře Černá Hora Bělehrad Slovan
25 article
Roční výnos dosáhne viak su my. zařaděně do rozpočtu. Milovanovič neodstonpí. Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) Úřadní srbský pramen sděluje: Zprávy listů o nastá- vající demisi ministra zahraničních záležitostí Milovanoviče jsou bezpodstatné. Rovněž liehou jest zemuňská zpráva, že se konala schůze bělehradského sdražení pro obranu zem- ských zájmů, na níž prý bylo usnaseno, uspo- řádetr demonstrace proti Milovanoviči, prolože nedoststečným způsobem vyložil přáni Srbska v Londýné, Pařiži a v Ř uě. žádné zostření srbské censury tisku a zpráv. Z Bělehradu, 21. listopadu. (K k) Úradní srbský pramen sděluje: Buzpodstatnou je zpráva, kterou po bélehradském ča sopisu přine sly za- hraniční listy, že zavedena byla, censura pre cizozenské i tuzemské časopisy a časopisecké telegramy a že tisková kancelář byla přeložens z ministerstva zahr záležitostí do policejního presidia, kde prý se zřizuje zvláštní censura pro časopisy. Liché pověsti o atentátu na kráre Petra. Z Bělehradu. 21. listopadu. (K. k.) Pověst o domnělém alentátu na krále Petra jsou na- prosto liché. Dlužno je vyavětliti asi tím, že dnes v noci rozzuřila se nad Belehradem silná bouče, provázená blesky a hlučným hromob. tím. Tento přirodní zjev, v nynější roční době ne-
Milovanovič Petro Bělehrad Srbsko Londýný Pařiž
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Pra ze, 21. listopadu. 5— (Kronika) Řadilel Šubrt, složiv eřad, vydal brožuru o věcech vinohradského divadla. Poučná čelba! Všecko dnes volá po organisaci! Chcete si ujasnit význam a vábu pojmu? Čtéte brožuru. Chtěli byste znát př- činy, proč na Vinohradech došlo, kam došlo Pisatel brožurky odpovídá: nedostatek organi- sa cel Den 24. září přinesl známě překvapení Činohra vinohradská vrátila se z Vídně. Jak bude uvítánu doma? Výbor družstva konal svoji schůzi. Veřejnost zahrnovala uznáním vl- deňškou výpravu. Čekalo se, že také výbor, vrchní strážce a ochránce ústavu, vyslovi svoj spokojenost nad úspěchem dobytým. Přišlo jinak A ráz na ráz! Nevlidné uvitání ředitele, prudk výjevy, ředitel dává výpověď, členstvo prohla šuje stávku. A jak to souvisí? — Schůze ze dne 24. září jen přiložila zápalku k soudku střelného prachu, jenž se na- sbromažďoval už — od půldruha roku . . . do- dává brožura. Nápověď významná! V dívadle nebraj ještě plný rok, ale půldruhého roku hromadí se už výbušné látky! Tedy to začlo hned — s př pravami? Jisto je, výboru nepřišel úspěch vídeňské výpravy tuze vhod. Aspoň ne všemu výboru. — Jakže? Vrchní opatrovník netěší s z úspěchu svého svěřence? Jaký rozpor! Ale jsou už takové převrá cenosti! A může je přivodit nešťastný shlul okolností, nevhod spřežené zájmy, poch ybená — organisace. Na Vinohraděch bylo citit chatrný základ ústrojenstva divadelního podniku hned od za- čátku. — Sotva byla smlou va se mnou pode- psána, již vztahovsly se ruce, aby proužek z
Šubrt Vídeň
27 article
proužkem z uzavřené smlouvy — odstřilá valy . . . Podle smlouvy měl ředitel odpovídatz všecky »artistické, technické, disciplinární,f nanční« a nevím jaké věci divadla. Kdo má odpovídat, musí dežet nitky v rakou. Alu nitky, zalím . . . Kolik za ně p oškubával prstů ? . .. — Byly stanoveny tři komise a dvanác různých inspektorů pro obory nejrůznější. A kromě toho zvláštní »inspektor dne« . . . A inspektor, rozumí se, je pán. A pán aby byl pánem, chce mit rozhodné slovo. A kde vedle sebe čtrnáct pánů má rozhoduající slovo dovedele si představit, jak se záhy vůkol roz- taneují židličky a stolyl — Nesčislněkrát jsem upozorňoval, takým způsobem nezbylně se přivodt zkáza ! . . Marně lásky snaženíl Za pohnuté výborové schůze dověděl s ředitel, na čem vlastně je se vší vrchmo svého úřadu. — My jsme ve všech záležitostech diva delních pány, máme právo rozhodovat! A ře dítel má právo jen potud, pokud mu je — po nechiáme. A smlouva Tu je právě otazník s vykřičníkem Smlouva zněla tak jasně, že vskutku dávala právo vlastně — všem. Nejasné smlouvy, nejisté právní poměry! A kde právo není jisto, tam jediné právo nemá-li vlastně — pěsť? e e Jednoho dne upozorňoval druh druha na zkoušee: — Dejte si pozor! X . . . má proli vám něco za lubem ? — Má něco za lubem ? Dobrá! Tedy mu vyříďte novinku ode mne! Nosím pro všecky případy u sebe — revolver ! . .. Roztomilý poměr »spolupráce« na »kul- turném podniku« ! Zkrátka, soudek prachu by plný. A 24. září jenom přiložen žhavý lunt. A soudek vyletěl. sd ten viola olza lal nově es nei vnvt ezso p lo dl sco n s te
Al
28 article
Spisek ředitele Ssbrta určen je vlastně užšímu kruhu čtenářstva, především členům družstva. Odtud ráz spisku, plného domácím důvěrnostmi Psána je brožura za chvile rozruchu. za rozpoluhy mysli nikterak uklidněné, v dob stávky personálu, kdy vlny rozpoutané vášně nejprudčeji dorážely. Ne právě chvíle, skláda písničky do fmoll! Vizstní obsah spisu je sebe obrana i obžaloba zároveň. Nescházejí ovšem ostrá slova, prudké výpady, výtky věcnéi osobní. Vzdálenější čtenář polkává se lu e jmény osob, jež jsou mu docela cízy Jednotli- vosti líčených poměrů osobních mohon zajíma leda zasvěcence Pro veřejnost širší má svů. význam, jen co je na případu — typického.
Ssbrta
29 article
Vzpomináte, jak bylo před půldruhým rokem. Tenkrát veřejnost zaplavovaly nadšené bulletiny. Konaly se připravy k dílu. Sestoupily se lidičky, podávaly se ruce ke společně práci. konány porady, umlouvány kroky, vše bylo tak nadějné a plno chuti! Kde kdo javil ocholu přispět svými silami ku společnému dílu, uplat- nit svoji schopnost, svoji vědomost a zku šenost Zdálo se, nejlepší přátelé se tu dohodli Chtějí spolu pracovat radostně a nadšeně! A než se rok s rokem sešel, stojí prot sobě — nepřátelé! Všecko roztrženo, rozváš něno na nůž! A jak to přišlol Osobní zájmy se střetly! Stroj nebyl dos pozorně úpraven, ne dost rozvážně na všecky spruhy lidské snahy a povahy rozpočílán. Dos malá nepřesnost složení a osobní zájmy se zježl. postaví se napřič a — konec hladké souhry Zcela, jak v mechanice to chodí! Nějaká vada konstrukce, hřídel se vrtne z čepu, zuby kolečel přestanou zapadal, nezbytné třenice, lomoz praskot a stroj se rozlomi! Osobní zájem! Hyblo vší lidské snahy Třeba mít v dobrém rozpočtu všecky k němu příslušné koěfiienty, aby správně brála mecha- nika společenského stro je ! A dokonce snad — uměleckého ústavul Nenadarmo platí už za geniálalho strůjce. kdo dovede sestavit důmyslnou souhru přirodních
30 article
sil, zcela jen slepých a nevědomých sebe ! A teď souhra sit živých, kolečka a hřidete jedineckých sehopnosti, úkolů a povinnesií! A vše aby šlo hladce a hrálo přesně a do sebe zapudal. tak důmyslně, aby zájem celku se sro vnsl a takřka srostl s osobním zájmem spřežených v celek inteligentních bytostí l Kde je konstruktér, který to dovede? Zde je tajemství vyšší mechaniky společen ského stroje! Odlhadnout sch pnost a silu je- dinců, postavit každého na své místo, rozdéli úkoly, vymezit sféry funkcí, aby jedna druh nepřekážela, nemohla překážeti! A každlý je dnotlivec aby nacházel možnost, uplatnit svoj osobu, spojit svoji etižádost s prospěchem celk a nebyl nikde na závadu stejné možnosti druhé souspřežené sily ! Nesnadný problém sestrojovací Rozřešit jeje může jen intel-gence velikého roz- hledu a vzácné proziravosti! A především pro nikavé znalosti lidské přirody. Ne nadarmoza nejvyšší tvůrčí výkon počítána činnost velikých organisátorů, státotvoreů Alexandrů, Césarů, Na poleonůl Arci divadelní ústav někde na předměst není žádný organism svěloborný ! Naposlee však, dovolte, přec jen živě těleso, jež nesm hřešit na svém základě proti zákonům — orga nického života. Stačíli tu, jen sestavit něja kou řádku paragrafů, naznačit žebřík hodností a po vinnosti, stupnici odměn a trestů, podle známo formule: já poroučet, vy poslouchatl a pal už jen považovat »stsnovy« a »smlouvy« tal upravené za skutečné — dilo organisační?
César
31 article
Teprve vyšší požadavky určují cenu a ho dnotu žádoucí konstrukce. A dostát jim? Nen arci věcí každého, kdo jen se namane. Stanovy mladého uměleckého stroje nebyl, vzorek ústrojenstva! Nerozeznávaly přesně funkce nesrovnávaly síly a schopnosti, nerozdělovaly úkoly a sféry! Kde jedna fonkce překáží drubé jsou třenice a spory ve vzduchu. Byly ve vzduchu už od počátku. Čtete výklad neutéšených poměrů a mimo dék vám zatane: na sa a vrll — Čím to? Autor spisu, zkušený, prozí- ravý muž, sám osvědčený organisátor, jak mohl přistoupit na ústrojný základ tak — nepevnýl Nešlo jinak. Stály věci tak, různé strany a záměry se spolčily. Nikdo sám se necílil sil- ným dost, zalužit podnik. Konkurence čihalau brány, o olno di hrozily odpörem. Nezbývalo, než zamhouřit oko a — spojit se. Buď jak buď, aspo pro první chvili! A dále ? Snad štěstí pomůže Každá strana donťala, snad se časem podaři. nabýti vrchu! Nepřesnost stanov byla pod- minkou spolku A následek se dostavil. Téžko sestavovat stroj proti zákonům — mechaniky. Společné sily rozeházely se svými záměry předem Hádalo se: dřive či pozdějí dojde na spory. Došlo na ně dřive, než se kdo nadál.
32 article
Zbývá rozvaha do budouenosti ! Jak bude dále se správou divadla? Kdo bude ředitelem? — Nepotřebujeme ředitele! Obejdeme se bez něho! . .. Také stanovisko ! Proč pak ne? Jsou divadelní podniky a obejdou se bez ředitele. Správa je všelijaká, ale podniku se dařl. Aspoň — živnostensky. Na tom sejde, do kte- rého druhu mladý ústav chce být připočten? Všecko na osobnosti záleží, klerá stojí v čele, kdo vdechne stroji svého ducha. Na koho padne volba? Muž zkušený, silný, který zná svojí sehopnost a ví, co chce, dá k výzvě je- dinou odpověd — Řdit slroj ? Otázka — důvěry ! Máteli důvěru v moji zkušenost, moji schopnost a do- brou vůli, dobrá. Zde je smlouva, jasná přesná, ta a ta! A první povinnost kulfurníeh lidí, kleří si podali raku ke společnému dílu úcta k úmluvám! Ať už psaným či ústnýmh Jasné smlouvy, dobří přátelé ! Nemá-li jedna strana důvěru ke druhé, těžko spolu pracovat! S důvěrou ve společnosti jako se vši »božskou jiskrou«: nedá se poru- čit! A kde důvěry není, zdali pak něco pomo- hou slanovy — nepřesně
33 article
da m k i tee nsi