1
masthead
Ročník XXXVIII.
4
masthead
letd odsž ttne
5
masthead
V Praze, v neděli 22. listopadu 190a.
Praha
6
masthead
aoe váellide ovlsosliy 3lad
9
article
Na ranní a odpol. Histy
přodplácí se
v Praze v adinlulstra
ne měsí
. . . R —k
na štrst lota . . . .
s drojí dlonšškoe
na mšsi
7kaoi
na čivit l4a .
ve fllalkáck
2K 30 a
sa měsíe . . . .
Poštou:
měsl
n stert teta . . .
s dvojí zásilkou
na pařsi
rrt v . . . 11 k co
Praha
10
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 22 stranác.
Praha
11
article
Chystaný na nás jazykový
zákon a ministr dr. Žáček.
Chystaný na nás jazykový
zákon a ministr dr. Žáček.
Oč němečtí protivníci naši po 30 le
svého samopanství zhola nestáli, po tom
dnes touží a dychtí jako po učiněné spáse
svojí: po jazykovém zlákonu pro
Čechy, jehož osnovu však nemá vláda
předložit sněmu království če-
ského, nýbrž — vídeňskémn par-
lamentu. Pateně vědí, proč. Ve Vídn
domnívají se miti pro své obmysly mnohem
lépe připravenu Anteovu půdu nezli v
Praze. Zde jsme my Čechové svoji na svém,
tam však je nás sotva pětina cele sněmovny,
kdežto Němci vládnou téměř polovinou její.
Sněm český od roku 1883 nezvratně s trvá
na stanovisku úplné rovnoprávnosti obou
národů a jazyků zemských, jako na nedíl
nosti a jednotě správy tohoto b království
Zde by tedy najisto pohořela každá vládní
předloha jazykového zákona, »která by po
chuti Němců chtěla pobořiti tyto zásady ná-
rodnostním rozhraničením soudní a ve-
škeré státníi autonomní správy, za účelem
tvorbyněmeckého jazykového území v Če-
cháchy z něhož by právo jazyka českého
bylo vypovězeno jako bídný psanec.
Anteův
Čecho
Němec
Čechy
Praha
12
article
Když se jim nepodařilo dosíci toho za
éry punktační v letech 1890 - 92 na sněmu
češkém, pokoušejí se odtud »o štěstí« svě
ve Vídni, škemrajíce od desíti le
vládu za vládou, aby jim konečn
již v parlamentě vídeňskěm spa
řila tu vytouženou metlu na nás. Než, ono
to s řezáním a pařením metel na vyspělé
mužné národy nejde za našich časů tak
snadno, jak by ši prušáctvím a hakatismem
načichli šulmajstři« zdejší přáli. Körbe
i Beck již se dali do práce, aby pánům
učinili pomyšlení. Oba řezali již pilně pruly
na ten speciální famosní říšský jazykový
zákon pro Čechy, ale naposled jen se poře-
zali sami a šli. Nicméně následník jejich,
Excelenc pan ministerský předseda baron
Bienerth, nedbaje odporu a protestu če
ského národa, hodlá prý rozdělanou tu po
zůstalost Beckovu dále plésti
Nemine téměř dne, aby se oficiosním
tiskem nedostávalo hlučícím Němeům blahe
zvěsti a útěchy, že se v kabinetu páně
Bienerthově o zdělání osnovy jazykového zá-
kona pilně pracuje, nechť jen mají jesté to-
liko chvíli strpení.
Bienerth
Beckův
Bienerthův
Vídeň
Čechy
13
article
Tato zábava, slibovaná před Štědrým
večerem hodným německým dětem, přiměla
však redaktora olomouckých »Selských
Listů«, aby zaklepal u J Ex. nového českého
ministra krajana p dra. Žáčka a otázal se
ho z přima, co na tom všem pravdy?
Hodlá li vláda prozatimní předložiti ř íšské
radě speciální ja zykový záko
pro království české a to bez před-
chozího jednání se stranami českými?
Nyní uveřejňuje zmíněný redaktor vý-
sledek své audience. Především ujišťuje, že
před vánocemi vláda Bienerthova
s osnovou jazykového zákona do posla-
necké sněmovny rady říšské ne-
přijde. Praví se sice, že jest osnova zá-
kona »již skorem vypracována«, ale o před-
ložení jí parlamentu nemohlo býti ješte
v ministerské radě rozhodnuto... Tedy
úmysl: předložiti speciální zákon jazy
kový pro jediné království české sněmovné
Žáček
Bienerthův
Ted
necký sněmovna
14
article
si a mplsoa vo
16
article
poslanecké cislajtánské rady říšské — po
sud trvá, ač příčíse to naprosto
ustanovením ústavy prosincové
dle níž náležejí v působnost rady říšské vý-
slovně a výhradně jen záležitosti
vztahující se ku právům, povin-
nostem a zájmům, které »jisou
všem královstvím a zemím v říš-
ské radě zastoupeným společiny-
Jeho Excel. nový náš ministr krajan dr.
Žáček je na slovo vzatý právník a znulec
ústavy, kromě toho starý bojovník za a u to-
nomii zemí. Mohlo by se tedy za to
míti, že za rozmluvy s redaktorem olomou-
ckého listu agrárního připomene te nto
důležitý moment otázky ústa vní.
že poukáže ku proslulému právnímu důkazu
Madeyského, kterak podle zřejmého
znění ústavy nikdy nepřís luší říš
ské radě zdělávati zákony o práv
národních a zemských jazyků.
alebrž že to výslovně přísluší jednak v pů
sobnost sněmů zemských, jednak
v nařizovací právo vlád.
Avšak pohříchu o této nejdůležitější
stránce celé věci se pan ministr dr. Začek
toliko odkladně a neurčitě zmínil . . . Z
to pověděl leceos jiného a to též zajímavého
Poslyšme!
„Zprávy některých listů, jakoby jazyko ý
zákon měl býti sněmovně podán be
předchozího jednání se strana-
mi zůčastněnými, postrádají jakého
koliv podkladu. A tím také odpadají všesky
ty různé kombinace, úváděně v souvislosti s
ala l n
zprávami těmito.
Žáček
17
article
Pokud nne se týče, jsem přesvědčen
že otázka tato musí býti řešena nejdří«e
také po sttánce věcné.
A tu již jako Moravan zaujímám stano
visko, že nutno přikročiti též k vyřízení ja
zykového zákona pro Moravu a Slezsko
Připouštím, že poměry na Moravě a ve
Slezsku jsou odlíšné od poměrů v králov
ství, takže nestačí pro všechny tř
země koruny svatováclavské jeden
týž zákon. Ale to nikterak neomlouvá, že
by pro Moravu a Slezsko nebylo třeba po tét-
stránce ničeho činiti. A nelze-li zákony tyto
vydati současně, bude nutno uči
niti tak postupně.
Ostatně při nejvhodnější příležitosti s vo-
lám poradu zástupců českýc
stran na radě říšské v záležitosti této, kde
zajisté rozhodne se v prvé řadě, nemáme l
trvali i pro budoucno na tom, aby
jazykové zákony byly vyřizovány na těch kte-
rých zemských sněmech.
Rozhodně však bez předehozíb
dorozumění se se stranami českým
pouze o své újmě v záležitostech těelito je-
nati nemohu a nebudu.“ s
To by také ke všemu ještě scházelo
aby za asistence českého ministra krajana
vláda páně Bienerthova překvapila
české poselstvo předlohou jazykovéh
zákona v parlamentě, smluvivši obsah jej
poůze s Němci zdejšími. — Ale toť také
jediný utěšlivý moment z celého výkladu
páně Začkova.
Za to nás poněkud zaráží jeho stano-
visko, dle něhož prý je nutno buď současně
neb v brzce po jazykovém zákonu pro Čechy
přikročiti též k vyřízení jazykovéh
zákona pro Moravu a Slezsko
při čemž »jako Moravan« při
pouští, že poměry na Moravě a
ve Slezsku jsou prý tak odlišně
Moravan
Bienerthův
Němec
Začkův
Morava
Slezsko
Čechy
18
article
od poměrů v Čechách, že pr
všechny tři země koruny svato
váolavské jeden a týž zákon prý
nikterak nestačí.s
My tak veliké sodlišnosti« jazykově
právhích poměrů v národě našem, osldleněm
kompaktně v Čechách, na Moravě a Sležsku
naprosto nevídíme a neznáme.
naopak od jakživa jsme měli zajto, že máme
celou říší trojjediné vlasti své stejné životní
potřeby a podmínky národního rozvoje svého
a že by nám všem stejne dobře šlo k duhu
jednostejné poctivé rovné právo našeho ja
zyka v úředech, ve školách i všem životě
veřejném, s jazykem menšiny německé.
Či nežádají a nepotřebují naši bratři
moravští a slezští stejně jako my, aby se
jim ve všech úřadech a soudech v celé zemi
dostalo práva i jejich jazyku, aby věe
jejich byla projednána na úřadech
a soudech úřadníky dokonale znalými češtiny
— mateřským jejřeh jnzykem
nikoliv cizím, poukými překlady a výtahy
německými?
Totožnost práva našeho a nebdlišnost po
měrů našich uznával sám ministr Ta affe
a Stremayr. vydav stejné jazykove
nařízení ze dne 19. dubna 1880 pro
Čechy i Moravu, totéž uznával i Ba
deni, vydav své jazykové nařízení pr
Moravu časově o píď později, ale ob-
salem úplně stejné jako byl
pro Čechy. Též Gautschova narí
zení jazyková, až na pouhé dva články
(7. a 11.), zněla stejné pro Čechy jak
pro Moravu. A teprve nepřítel na
Körber připadl na to, že prý národní po
měry v Čechách jsou jiné nežti na Moravě
a ve Slezsku! — Nuže, snad pán dr. Žáčel
se nepřiučil od Körbra?
Gautschův
Körber
doktor
Žáčel
Körbr
Čechy
Morava
Slezsko
Stremayr
19
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Zemský a volební řád pro země
d annektované.
Z Vidně, 21. listopadu. »Chorvatská kore
spondence«i sděluje ze Sarajeva: »Zemská
vláda vyhotovila osnovu nového z e m-
ského řádu a volebního řádu d
sněmu bosensko-hercegovskéhoa
dodala svůj elaborát zahraničnímu mini sterstvu.
žádajíc o něm dobré zdání. (Podotýkáme, že
věci bosensko hercegovské nenáležejí do resortu
zahraničního, nýbrž do resertu společných fi
nancl. Pozn. zpravodaje.) Tento elaborát bude
přeďložen všem rakouským a všem uherským
ministrům. Jakmile ti podají svůj soníd při-
svědčivý, bude osnova cisařem polvrzena. Mysl
se, že stane se tak koncem ledna roku při-
štiho. Volby do snému zemského konati se
budou z jara. «
Bojovnost černohorských musul-
ma nů.
D. Z Celyně, 20. listopadu. (Zvl. tel
»N. L«.) Není pravda, co oznamují videňské
listy, že musulmané v Baru a Uleinu prohlásili,
že v černohorských řadách bojovati nebudou
Naopak je pravda, že Černá Hora mu-
sulmany nenulila ké vojen s ke
službě, ale oni sami o zbraně plro-
sili. Prosbě té bylo vyhověno a navzájem
také v Makedonii Srbové, kleři dosud
jako jiní křesťané byli vojenské povinnosti
prosti, přihlašují se dobrovol n
k službě ve vojště tureckém.
N L
Srba
Balkán
Sarajevo
Makedonie
20
article
vu belob ot ,o
21
article
Z »Ruského Sobrání« v Petrohradě-
Z Petrohradu, 21. listopa tu. (Zsl. tel
»N L«) Vk. V »Ruském Soobrání« Čech dokto
Chleborád měl přednášku na thema :0 Sjed
nocení Slovanů zárukou všesvětového míru
Úspěch nebývalý.
Spolek turecko-srbský,
C. V. Z Cařihradu, 20. listopadu. (Z l
tel. »N. L«) V evropském tisku objevily se
zprávy, že projekt Iurecko-srbského spolku
padl. Nepadl, pouze není dosud úplaě
vyprarován a podepsán, Z nálady mlado-
tureckého tisku a zvláště mladotureckého orgánu
»Štiraj Umet« i orginu velkého vezíra Kiamil
paše, »Jeni G izelýk, možno soudit, že se tak
stane co nevidél. Překážka naní ani na straně
Turecka, ani na straně Srbska, nýbrž v od-
mítavosti ruského vyslance Z
novjeva, jemuž nikdo nerozumí. »Izdame
píše, že osud spolku Turecka s
Srbskem závisí od Ruska. Bude l
Rusko upřimně pro tento spolek, Turci bu-
dou ochotni dobodnouti sle i s B ul
harskem, aby s ním mohl býť uzavřen
spolek podobný.
Mimořádný poselčernohorské-
ho knížete, serdar Janko Vukolič, odjel odtn
velmi spokojen s výsledky svého poslání
Půda mu byla připravena již srbským posle
Stojanem Novakoviče m.
Turečtí důstojníci na Cetyni.
D Z Cetyně, 20. listopadu. (Zvl. tel. »N
L.«) Turečtí důstojníci skaderské posádky při
jeli sem včera navštivit své černohorské kama
rády, kteří jim dali stkvělý banket. S obo
slran proneseny zbratřovaci ře či
Černohorští důstojníci slíbili, že návštévu co
nejdříve oplati.
Čo
Chleborád
N L
Turek
Janko Vukolič
Novakovič
Petrohrad
Cařihrad
Turecko
Srbsko
Rusko
Cetyně
N L
Slovan
spolek tureckýsrbský
Iurecko
Jit G izelýk
N L
22
article
Pohyby tureckého vojska.
Z Ze Skoplje, 20. listopadu. (Zvl. tel. »N.
L.«) Den co dea sem přich á zej
nové oddily tureckého vojska, jiež
odtud dále táhnou. Do oči bíje, že tu-
rečti vojšci, kteří do nedávna byli otrhá ti
prsty jim čouhay z bol, nyní mají pěkné nové
uniformy a jsou vůbec výbo-ně vyzbrajen
i vypraveni. Mezi Skopljem a Kuma sovem ko-
nají se vojenské manevy Mezi mtsulm anským
obyvatelstvem make lonikýh mlst sbírají se
dobravolné přispěcky na válku a zapisují se
dobrovolnici.
Ze Starého Srbska.
V Z Prizrenn. 20 latopadu. (Zvl. tel »N
L «) Rakousko Uhersko má v S arém Srbaku
spolehl vého člověka, arnautského hla-
vára Rustema Kabase, zapřísablého
nepřitele S.bů. M adloturčti předáci usne slis
Ru stema Kabaše zavražliit, spatřujíce v něm
velkou překážku nového stavu věcí. R istein
Kabaš se o tom dověděl a svolal ostatní arnaut
ské hlaváry do Ferizoviče, aby se s nimi doho-
vořil o společně akei proti Mlado
turkům i Srbům. Ale přislo pouze něko
lik věrných Rustem Ksbaš vida, že je opuštén,
chystá se odcestovat po příkladě Salejmana
paše do Rakousko Uherska a žádatí za pens
za věrné služby
Rakouský četník zastřelen na
černohorské hranici.
Z Černovců, 21. listopadu. (Zvl. telegrau
»Národních Listů«.) V Radovci rodilý a tam
posádkou ležící četník Brauner, klerý ne
dávno byl povolán na hranice dalmatské, dl
zprávy dnes do Radovce došlé, byl pr
hlídce na hraniclch černoho
Srbako
Mlada
Srba
Brauner
Kuma
Starý Srbsko
Rakousko
Uhersko
Černovec
Rust Ksbaš
23
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . . za
sh
odpoledni . . . . . . . za 2 b
Ve flialkich na veskorš
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední
. . . . . . . 4 n
1userav
plati se kotově napřed. i
Přeďplacení a inserty přijimá ndsslul-
stráce v Marlanské uliel ' e.s
Tame narházejí sn těž redlakce
tikárna a ezpedice „Narodnich Leista“
Bukopisy se nevraesjí.
Narodnich Leista
24
article
ských několika ransmi zastřelen
Povoláň byl do Dalmacie od svatební hostiny.
Z Nového Pazaru
Nejsou pravdivy zprávy vídeňských listů,
jakoby Turecko hromadilo v Novopazarsku
vojsko proti Srbsku a Černé Hoře, bojíe se je-
jich virhnuti do sandžaku. Rovněž není pravda,
že v sandžaku novopazarském Srbové a musul-
mané stojí nepřátelsky proti sobě.
Pravda jest, že Turecko sesiluje v Novo-
pazarsku své posádky, ale nikoli proti Srbsku
a Čurné Hoře, čehož je důkazem, že ture-
cké vojsko propouští válečný ma-
teriál, dopravovaný ze Srbska na
Černou Horu. A pravdou jest, že Sebové
pravovlavní a musulmané v Novopazarsku se
bratří a že nikdy mezi nimi nebyla taková jed-
nomyslnost jako nyní.
K prohlášení p. Malinova
Z ruských listů »Svět« vždycky se měl
k Balharů n nejsympatičtěji. On v době, kdy
všechen ruský tisk byl na B jlhary rozhiněván,
prvý začal psáti smířlivě a byl za to is pode-
zírán. Hlas jeho k prohlášení bulharského mini-
sterského předsedy, že »Bulhaři jsou především
Bulhary a polom teprve Slovany«, dojdde v Sofi
zajiste bedlivého povšimnutí. List praví: » B l-
harsko by se dapustilo nenapravitelné chyby.
kdyby se postavilo stranou, kde jde o boj
všeho Slovanstva proti postupujícjmu g rma-
nismu. Tarecko už jest ochotno valoupiti ve
spolek se Sebskem, Balharskem a Černo t Ho-
rou. Přibuzenské svazky Slovanů v této době
misejí mohutněti. Nesvornost a rozervanost
přinesla Slovanům dosti škod v mi bulosti, kéž
se neopakuje osuidná dějinná chyba
Roční výnos srbského státního
monopolu neklesne.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) »Mali
Journal« oznamuje: Následkem nynější pohiti-
cké situace vykazují příjmy státního monopolu
v měsíci říjnu úbylek půl mliona d.narů.
Povoláň
Srba
Malinův
Bulhar
Slovan
Balharsk
Černo
Dalmacie
Nový Pazar
Turecko
Srbsko
Černá hoře
Nova
Čurný hoře
Černá Hora
Bělehrad
Slovan
25
article
Roční výnos dosáhne viak su my.
zařaděně do rozpočtu.
Milovanovič neodstonpí.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (K. k.) Úřadní
srbský pramen sděluje: Zprávy listů o nastá-
vající demisi ministra zahraničních záležitostí
Milovanoviče jsou bezpodstatné. Rovněž
liehou jest zemuňská zpráva, že se konala
schůze bělehradského sdražení pro obranu zem-
ských zájmů, na níž prý bylo usnaseno, uspo-
řádetr demonstrace proti Milovanoviči, prolože
nedoststečným způsobem vyložil přáni Srbska
v Londýné, Pařiži a v Ř uě.
žádné zostření srbské censury tisku
a zpráv.
Z Bělehradu, 21. listopadu. (K k) Úradní
srbský pramen sděluje: Buzpodstatnou je zpráva,
kterou po bélehradském ča sopisu přine sly za-
hraniční listy, že zavedena byla, censura pre
cizozenské i tuzemské časopisy a časopisecké
telegramy a že tisková kancelář byla přeložens
z ministerstva zahr záležitostí do policejního
presidia, kde prý se zřizuje zvláštní censura
pro časopisy.
Liché pověsti o atentátu na kráre
Petra.
Z Bělehradu. 21. listopadu. (K. k.) Pověst
o domnělém alentátu na krále Petra jsou na-
prosto liché. Dlužno je vyavětliti asi tím, že
dnes v noci rozzuřila se nad Belehradem silná
bouče, provázená blesky a hlučným hromob. tím.
Tento přirodní zjev, v nynější roční době ne-
Milovanovič
Petro
Bělehrad
Srbsko
Londýný
Pařiž
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Pra ze, 21. listopadu.
5— (Kronika) Řadilel Šubrt, složiv
eřad, vydal brožuru o věcech vinohradského
divadla. Poučná čelba! Všecko dnes volá po
organisaci! Chcete si ujasnit význam a vábu
pojmu? Čtéte brožuru. Chtěli byste znát př-
činy, proč na Vinohradech došlo, kam došlo
Pisatel brožurky odpovídá: nedostatek organi-
sa cel
Den 24. září přinesl známě překvapení
Činohra vinohradská vrátila se z Vídně. Jak
bude uvítánu doma? Výbor družstva konal
svoji schůzi. Veřejnost zahrnovala uznáním vl-
deňškou výpravu. Čekalo se, že také výbor,
vrchní strážce a ochránce ústavu, vyslovi svoj
spokojenost nad úspěchem dobytým. Přišlo jinak
A ráz na ráz! Nevlidné uvitání ředitele, prudk
výjevy, ředitel dává výpověď, členstvo prohla
šuje stávku.
A jak to souvisí?
— Schůze ze dne 24. září jen přiložila
zápalku k soudku střelného prachu, jenž se na-
sbromažďoval už — od půldruha roku . . . do-
dává brožura.
Nápověď významná! V dívadle nebraj
ještě plný rok, ale půldruhého roku hromadí se
už výbušné látky! Tedy to začlo hned —
s př pravami?
Jisto je, výboru nepřišel úspěch vídeňské
výpravy tuze vhod. Aspoň ne všemu výboru.
— Jakže? Vrchní opatrovník netěší s
z úspěchu svého svěřence?
Jaký rozpor! Ale jsou už takové převrá
cenosti! A může je přivodit nešťastný shlul
okolností, nevhod spřežené zájmy, poch ybená —
organisace.
Na Vinohraděch bylo citit chatrný základ
ústrojenstva divadelního podniku hned od za-
čátku.
— Sotva byla smlou va se mnou pode-
psána, již vztahovsly se ruce, aby proužek z
Šubrt
Vídeň
27
article
proužkem z uzavřené smlouvy — odstřilá
valy . . .
Podle smlouvy měl ředitel odpovídatz
všecky »artistické, technické, disciplinární,f
nanční« a nevím jaké věci divadla. Kdo má
odpovídat, musí dežet nitky v rakou. Alu
nitky, zalím . . . Kolik za ně p oškubával
prstů ? . ..
— Byly stanoveny tři komise a dvanác
různých inspektorů pro obory nejrůznější.
A kromě toho zvláštní »inspektor dne« . . .
A inspektor, rozumí se, je pán. A pán
aby byl pánem, chce mit rozhodné slovo. A kde
vedle sebe čtrnáct pánů má rozhoduající slovo
dovedele si představit, jak se záhy vůkol roz-
taneují židličky a stolyl
— Nesčislněkrát jsem upozorňoval, takým
způsobem nezbylně se přivodt zkáza ! . .
Marně lásky snaženíl
Za pohnuté výborové schůze dověděl s
ředitel, na čem vlastně je se vší vrchmo
svého úřadu.
— My jsme ve všech záležitostech diva
delních pány, máme právo rozhodovat! A ře
dítel má právo jen potud, pokud mu je — po
nechiáme.
A smlouva
Tu je právě otazník s vykřičníkem
Smlouva zněla tak jasně, že vskutku dávala
právo vlastně — všem. Nejasné smlouvy, nejisté
právní poměry! A kde právo není jisto, tam
jediné právo nemá-li vlastně — pěsť? e e
Jednoho dne upozorňoval druh druha na
zkoušee:
— Dejte si pozor! X . . . má proli vám
něco za lubem ?
— Má něco za lubem ? Dobrá! Tedy mu
vyříďte novinku ode mne! Nosím pro všecky
případy u sebe — revolver ! . ..
Roztomilý poměr »spolupráce« na »kul-
turném podniku« ! Zkrátka, soudek prachu by
plný. A 24. září jenom přiložen žhavý lunt.
A soudek vyletěl.
sd ten
viola olza lal
nově es nei vnvt ezso p
lo dl sco n s te
Al
28
article
Spisek ředitele Ssbrta určen je vlastně
užšímu kruhu čtenářstva, především členům
družstva. Odtud ráz spisku, plného domácím
důvěrnostmi Psána je brožura za chvile rozruchu.
za rozpoluhy mysli nikterak uklidněné, v dob
stávky personálu, kdy vlny rozpoutané vášně
nejprudčeji dorážely. Ne právě chvíle, skláda
písničky do fmoll! Vizstní obsah spisu je sebe
obrana i obžaloba zároveň. Nescházejí ovšem
ostrá slova, prudké výpady, výtky věcnéi
osobní. Vzdálenější čtenář polkává se lu e
jmény osob, jež jsou mu docela cízy Jednotli-
vosti líčených poměrů osobních mohon zajíma
leda zasvěcence Pro veřejnost širší má svů.
význam, jen co je na případu — typického.
Ssbrta
29
article
Vzpomináte, jak bylo před půldruhým
rokem. Tenkrát veřejnost zaplavovaly nadšené
bulletiny. Konaly se připravy k dílu. Sestoupily
se lidičky, podávaly se ruce ke společně práci.
konány porady, umlouvány kroky, vše bylo tak
nadějné a plno chuti! Kde kdo javil ocholu
přispět svými silami ku společnému dílu, uplat-
nit svoji schopnost, svoji vědomost a zku šenost
Zdálo se, nejlepší přátelé se tu dohodli
Chtějí spolu pracovat radostně a nadšeně!
A než se rok s rokem sešel, stojí prot
sobě — nepřátelé! Všecko roztrženo, rozváš
něno na nůž!
A jak to přišlol
Osobní zájmy se střetly! Stroj nebyl dos
pozorně úpraven, ne dost rozvážně na všecky
spruhy lidské snahy a povahy rozpočílán. Dos
malá nepřesnost složení a osobní zájmy se zježl.
postaví se napřič a — konec hladké souhry
Zcela, jak v mechanice to chodí! Nějaká vada
konstrukce, hřídel se vrtne z čepu, zuby kolečel
přestanou zapadal, nezbytné třenice, lomoz
praskot a stroj se rozlomi!
Osobní zájem! Hyblo vší lidské snahy
Třeba mít v dobrém rozpočtu všecky k němu
příslušné koěfiienty, aby správně brála mecha-
nika společenského stro je ! A dokonce snad —
uměleckého ústavul
Nenadarmo platí už za geniálalho strůjce.
kdo dovede sestavit důmyslnou souhru přirodních
30
article
sil, zcela jen slepých a nevědomých sebe ! A
teď souhra sit živých, kolečka a hřidete jedineckých
sehopnosti, úkolů a povinnesií! A vše aby
šlo hladce a hrálo přesně a do sebe zapudal.
tak důmyslně, aby zájem celku se sro
vnsl a takřka srostl s osobním zájmem
spřežených v celek inteligentních bytostí l
Kde je konstruktér, který to dovede?
Zde je tajemství vyšší mechaniky společen
ského stroje! Odlhadnout sch pnost a silu je-
dinců, postavit každého na své místo, rozdéli
úkoly, vymezit sféry funkcí, aby jedna druh
nepřekážela, nemohla překážeti! A každlý je
dnotlivec aby nacházel možnost, uplatnit svoj
osobu, spojit svoji etižádost s prospěchem celk
a nebyl nikde na závadu stejné možnosti druhé
souspřežené sily ! Nesnadný problém sestrojovací
Rozřešit jeje může jen intel-gence velikého roz-
hledu a vzácné proziravosti! A především pro
nikavé znalosti lidské přirody. Ne nadarmoza
nejvyšší tvůrčí výkon počítána činnost velikých
organisátorů, státotvoreů Alexandrů, Césarů, Na
poleonůl
Arci divadelní ústav někde na předměst
není žádný organism svěloborný ! Naposlee
však, dovolte, přec jen živě těleso, jež nesm
hřešit na svém základě proti zákonům — orga
nického života. Stačíli tu, jen sestavit něja kou
řádku paragrafů, naznačit žebřík hodností a po
vinnosti, stupnici odměn a trestů, podle známo
formule: já poroučet, vy poslouchatl a pal
už jen považovat »stsnovy« a »smlouvy« tal
upravené za skutečné — dilo organisační?
César
31
article
Teprve vyšší požadavky určují cenu a ho
dnotu žádoucí konstrukce. A dostát jim? Nen
arci věcí každého, kdo jen se namane.
Stanovy mladého uměleckého stroje nebyl,
vzorek ústrojenstva! Nerozeznávaly přesně funkce
nesrovnávaly síly a schopnosti, nerozdělovaly
úkoly a sféry! Kde jedna fonkce překáží drubé
jsou třenice a spory ve vzduchu. Byly ve
vzduchu už od počátku.
Čtete výklad neutéšených poměrů a mimo
dék vám zatane:
na sa a
vrll
— Čím to? Autor spisu, zkušený, prozí-
ravý muž, sám osvědčený organisátor, jak mohl
přistoupit na ústrojný základ tak — nepevnýl
Nešlo jinak. Stály věci tak, různé strany
a záměry se spolčily. Nikdo sám se necílil sil-
ným dost, zalužit podnik. Konkurence čihalau
brány, o olno di hrozily odpörem. Nezbývalo, než
zamhouřit oko a — spojit se. Buď jak buď, aspo
pro první chvili! A dále ? Snad štěstí pomůže
Každá strana donťala, snad se časem podaři.
nabýti vrchu! Nepřesnost stanov byla pod-
minkou spolku
A následek se dostavil. Téžko sestavovat
stroj proti zákonům — mechaniky. Společné
sily rozeházely se svými záměry předem Hádalo
se: dřive či pozdějí dojde na spory. Došlo na
ně dřive, než se kdo nadál.
32
article
Zbývá rozvaha do budouenosti ! Jak bude
dále se správou divadla? Kdo bude ředitelem?
— Nepotřebujeme ředitele! Obejdeme se
bez něho! . ..
Také stanovisko ! Proč pak ne?
Jsou divadelní podniky a obejdou se bez
ředitele. Správa je všelijaká, ale podniku se dařl.
Aspoň — živnostensky. Na tom sejde, do kte-
rého druhu mladý ústav chce být připočten?
Všecko na osobnosti záleží, klerá stojí
v čele, kdo vdechne stroji svého ducha. Na koho
padne volba? Muž zkušený, silný, který zná
svojí sehopnost a ví, co chce, dá k výzvě je-
dinou odpověd
— Řdit slroj ? Otázka — důvěry ! Máteli
důvěru v moji zkušenost, moji schopnost a do-
brou vůli, dobrá. Zde je smlouva, jasná
přesná, ta a ta! A první povinnost kulfurníeh
lidí, kleří si podali raku ke společnému dílu
úcta k úmluvám! Ať už psaným či ústnýmh
Jasné smlouvy, dobří přátelé !
Nemá-li jedna strana důvěru ke druhé,
těžko spolu pracovat! S důvěrou ve společnosti
jako se vši »božskou jiskrou«: nedá se poru-
čit! A kde důvěry není, zdali pak něco pomo-
hou slanovy — nepřesně
33
article
da m k i tee
nsi