ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 791f78f0-661e-11dc-8b57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 71 celkem · entity: person 32, place 82, org 25, work 24
1 masthead
5. listopadu 1901.
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k číslu 305.
4 masthead
Strana 9
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Vídeňský velkokapitál pro p. dra. Körbra. Pan dr. Körber není již sám. Jeho po poušti volající hlas, aby odstaveny byly otázky národnostni, vyvolal stejná hesla u vídeňského velikého kapitálu. Věc ta ovšem nepřekvapuje. Kdo sledoval jinde neslýchanou ochotu pana dra. Körbra ku přáním velikého průmyslu obchodu vídeňského, kdo pátrá bliže po příči nách úspěchů centralistického spolku rakou ských průmyslníků, kdo ani na chvili nezapo mene, že neochota vlády k navrhované zápověd terminového bursovního obchodu s obilím a mlýn- skými výrobky má jistě své vážné pozadl poli- tické, ví dávno, že se němečtí lidé bursy a velikého kapitálu s panem drem. Körbrem dobře shodli a dorozuměli. Za hospodářské ústupky buduje si v nich moenou falangu, chránící jeho chance u německých stran parlamentních. Ake ve prospěch velikého průmyslu vídeňského (rl- kalo se ovšem rakouského) byla dána příleži- tost k osvědčení ochoty vládní. Do ut destu platilo. Listy velikého kapitálu to »des« nyní splácejí. Mluví se o obrovské krisi, kte á hroz zátopou, nebudou-li okamžitě odstaveny náro- nostní otázky. Parlament ztrácí důvěru, kapitái stěhuje se do ústraní spořitelního a bankov- niho, podnikatelský duch je přímo ušlapán.
doktor Körber Ake
6 article
A při tom se ovšem mluví nezbytně o morálce a dělnictvu. Jsou to staré fráse na lapání ho- spodářských a politických dětl. Rakous ká hospodářská krise leží hlouběji než v nedělnosti parlamentu. Německo má dělný parlament a přece jest jeho krise mnohem pro nikavější. Ba u nás o krisi v plném slova smyslu dosud mluviti nelze. Naše krise lež- v tom, že byly z politických motivů přetnuty nitky hospodářského rozvoje, že celá vládní po- litika hospodářská nesla se za jediným cilem politickým i hospodářským povznesením ně mectví. My na svém těle to nejlépe cilime Sever Čech zasypán přímo železnicemi, v če ských krajích (vzpomeňme jen textilnictví hum poleckého, rychnovského a p.) vedeny tak, aby průmyslné kraje byly opomijeny. My museli na stoupiti cestu lokálek s drahými sazbami. A itu nastupovali jsme, když již protežované ně mecké kraje zaujaly pevnou posici na trhu světovém. Odborné školství české zanedbá- váno — a zanedbáváno jest i dnes, jak jsme z letošního rozpočtu ciferně dokázali —
Rakousy Německo Čechy
7 article
Němcům udilena stipendia, vlády lhostejně přihlížely k národnímu i hospodářskému utla- čování českého dělnictva v německých závodech, ji byl lhostejným osud slabých třid . . Bytové poměry uhelných pánví jsou hříchem proti lidskosti, politická nadvláda kapitálu na Moravě i v Čechách jest přímo negaci základních práv — ty hřichy se mstí. A není důvěry, poněvadž neněmecký podnikatel jest zúmyslně zahrnován horšími podmínkami než německý, poněva z hlas vídeňských bursiánů v této říši více plat než hlas celých národů, poněvadž osud několika kapilalistů německých vládě více na srdci leži než bída a nouze statisíců dělnictva! Proto není duvěry. I hospodářský rozmach potřebuje spra- vedinosti politické. Nutí-li se však celí národové k hájení i těch nejzákladnějších práv — práva vzdělávati se, povznášeti se atd. — pak ovšem veškeré síly sem v první řadě se obracejí ruch ostatních oborů pracovních zmlká. Zde ale není viny na tom, kdo se brání, ale na tom, kdo utlačuje! Nás nemůže nechati klidnými krise českého rolnictva, českého živnostnictva, bida českého dělníka, ale také nás nenechá klidnými útisk národní. A nyní přicházejí velici
Němec Morava Čechy
8 article
kapitalisté němečti s voláním po hospodářské práci. Co nesou na zmírnění agrární krise, eo navrhují na povznesení a posílení živností, čím chtějí usnadniti boj a zápas českého děl- nika — čím? O tom jich hospodářský program mlčí. Na něm jsou jiné body zaneseny : ne zrušení terminových obchodů, změna judikatury nejvyššího soudu ve příčině námitky differenční millionové státní dodávky. — Takovými hospodář skými programy my se zvábiti nedáme. Nás národ není národem kapitalistů. Síla naše leži v středních majetkových třídách a v dělnictvu. Nás český hospodářský program musí důsledně jiti za jich cíly a potřebami. A tuto svou ho- spodářskou politiku stavíme proti volání vídeňské bursy a německého kapitálu. Program nesoue se za naším osamostatněním hospodářským. My Vídeň podporovati nebudeme a politice hospo dářské a sociální rozumíme po svém, českém způsobu. Ale o tom ve vídeňském volání an stopy, ani potuchy.
Vídeň
9 article
Z trhů obilních. V první polovině měsíce bylo ještě počasí mírné, většinou zamračené a deštivé. jež se však později vyjasnilo, ale zároveň také ochladilo. Byly už také oznámeny slabé noční mrazy. Podzimní osení vyvíjí se všude dobře. Stav vody se mnoho nezměnil. Na trzích zahraničních ne- mohlo se pevné smýšlení uplatniti. Zlepšení cen posledního týdne přišlo opět na zmar a obchod je stále skrovný. V Americe byly posuzovány slabší zprávy argentinské skepticky. Ceny pšenice pohotové sice dodržely, pozdější lhůty však povolily; smýšlení bylo kolísavé. Patrné zásoby pšenice opět vzrostly (proti týdnu minulému o 4,954.000 bušlů). V Angli byli kupci ochotni ke koncessím. Odbyt se zlepšil a ceny poněkud stouply. Ve Francii bylo smýšlení ná sledkem lepši nabídky chabé. Také na trzích ně meckých bylo smýšlení pro zboží pohotové klidné. kdežto report na pozdější dodaní stoupl. Prodavači i konsumenti jsou zdrželiví a ceny zůstaly témět nezměněny. V Pešti byly obraty v tomto týdnu sice slabší, ale smýšlení pro všechny druhy zboží zůstalo pevné a zvláště pícniny vykazují silnější zlepšení. S pšenicí byl v minulém týdnu obchod méně čilý.
Angl Francie Pešť
10 article
Poptávka byla slabá, ale poněvadž také nabidka byla nepatrná byli koupěchtiví nucení povoliti poněkud vyšší ceny. Obraty obnášely 150.000 q za cenyo 121 h na q vyšší. Týdenní dovoz obnášel 119.000 a z čebož 4900 q bylo vyvezeno. Žito zůstalo v minu- lém tydnu téměř nezměněno. Koupí zúčastnili se kosumenti i vývozníci, ale zájem nebyl valnýa obraty byly jen slabé. Prodaváno bylo 50 kg. za 6.80 až 6 95 za hotové a 7.10 na 3 měsíce na do- dání z Pešti. Ke konci týdne se smýšlení upevniloa kursy o 5 h stouply. Ječmen byl vydatně nabízen, ceny zůstaly upevněny. Dle jakosti bylo placeno za 50 kg. K 5.70 až 6.20 z Pešti. Ječmen ze stanic byl placen za plné ceny pro vývoz. Oves zůstal při slabé koupěchtivosti na počátku týdne nezměněn ale zároveň se stoupajícími kursy termínovými do- stavovala se čilejší poptávka, kdežto nabídka byla trvale mírná a ceny proto náhle o 20 h stouply. Obraty obnášely 5000 q a ceny dle barvy a čístoty znamenaly za 50 kg K 7.— až 7.55 z Pešti. Pro kukuřici starou byla dobrá poptávka a podražila o 10 h. Placeno za 50 kg z Pešti K 5.30 až 5.35. Ku- kuřice nová mohla býti dosti snadno umístěna, po- botová za K 4.20, na listopad K 4.20 až 4.25, na prosinec za K 4.40 až 4 45. Řepka byla bez obchodu. Na srpen 1902 znamenala K 11.70 až 11.80. Lníně docililo K 15 —, semeno konopné K 9. 75 až 10.—
Ječmen Řepka Pešť Ku kg
11 article
vše z Pešti. Vikev znamenala až K 7.—, proso do- mácí K 4.50 až 4.55, valašské K 4.50 vyclené. Uhlí a vepřový brav. V moravských zemědělských kruzích ozvalo se nedávno volání po- tom, aby domáci masná spotřeba byla také pamětliva domácího vepřového bravu a aby nedávala přednos uherskému. Bylo to vysloveno v jediném časopise. ve formě slušné. »Pester. Ll.« na tento projev rea g je. Neobvčejně ostře a se silným zdůrazňováním represalit. Ukáží-li se jakékoli nepříznivé výsledky tohoto volání pro uberský vývoz vepřů do Cisiajtanie a speciálně do Moravy, budou Uhry míti také úci- nou odpověď pohotově. »Jest také určitý proud (doslova !), aby i uberští zemědělci zaujali postaven proti dováženému hanáckému sladu, sazenicím, se menům, proti brněnským látkám ...« a list jme- nuje pak skoro veškeré naše vývozní položky do Uher. List končí: »Zanechme vzájemného potírání se ve chvili, kdy nám oběma hrozí pokrývka býti krátkou.« Ale současně mlčí pěšťský poloúřadní list o veliké akci uherských báňských a uhelných podni- katelů na vytlačení našeho uhlí z Uher. A přece pochází toto přání z vlivné, mocné korporace a pak ne bezdůvodně za to se má, za mlčelivého souhlasu vládního. Ale to jest stará taktika uherská : pomoeí malicherných věcí odvraceti pozornost od velikých
Uher Pešť Morava Uhry
12 article
Uhersko pracuje na své hospodářské emancipaci od Rakouska: jest jeho právem stavěti se na vlastní nehy. Ale tuto politiku nutno provozovati poctivěa ne neloválně. Ale jednoho nechť nezapomíná: dosu jest Uhersko zemi, jejíž vývoznost tkví ve výrobcích zemědělských a jich hlavními odběrateli jsme my české země v prvé řadě. Německo zavírá se cizímu obilí a po jeho přikladě učiní tak jiné státy. Kdyby nebylo společného celního území rakousko uherského. dostal by se uherský zemědělský vývoz do slep uličky, kdežto by mohla rozumná politika této poloviny říšské otevříti hranice Ruska a Balkánu i po nových smlouvách našemu průmyslu. Ale n tyto krajní důsledky my ani nemyslíme. Jen tak mimochodem je skizzujeme. Jen toho bychom s přáli, aby obě strany pracovaly loyálně. My dosud se této zásady drželi. Opustili bychom ji jen neradi a jen z donucení.
Uhersko Rakousko Německo Rusko Balkán
13 article
Snižení výroby německých strojíren Svaz středoněmeckých továren na stroje a sléváren železa usnesl se na všeobecné redukci výroby do 40 proc. Dodatků netřeba. Vládní předloha o znamenání cenných papírů na pražské a terstské burse. Národo- hospodářská komise panské sněmovny vydala právě zprávu o vládní osnově o znamenání cenných papír na pražské a terstské burse. Navrhuje přijetí osnovy ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou. Jako důvod předlohy udává zpráva, aby za účelem za bránění deficitu vydán byl pro pražskou a terstskou bursu analogický zákon, jaký plati od r. 1876 pro vídeňskou bursu. Proti předioze samé v komisi od- poru nebylo. Předmětem diskusse byla jediná okol- nost, že dle vládní předlohy není znamenání v úřadním kursovním listku závislým na výslovné žádosti povin- níkově. Námitka, že by mohl býti na základě tohoto ustanovení donucován emissionář k placení poplatku znamenacího, který neví o znamenání svého cenného papíru na té které burse, vyvracena poukazem n § 6., že poplatku nelze na tom vymáhati, kdo o zna- menání nežádal anebo nedal snadno znatelným způ sobem na jevo svůj souhlas se znamenáním.
panská sněmovna
14 article
Cukorní sklizoň na Kubě. Willet a Grav (New York) odhadojí nastávající cukerní žeň Kub na 245.000 tun, v Louisianě, Brasilii a Oueenslandu po 25.000 tun. Americká sklizeň cukerní řepy jest asi o 76.859 tun vyšší loňské. Ke zdanění akciových společností. Mi nistr financí vydal jako doplněk k znamým změnám prováděcího nařízení o zdanění společností povin ných k veřejnému účtování oběžník všem finančním úřadům, který jest zároveň zdrcující kritikou dosa vadní berní praxe. Praxe nebeře zření k zvláštním poměrům toho kterého podniku, jest přímo přeplněna omyiy, nesprávnostmi a opomenutími. To jsou vlastní slova oběžníku. Jim stanoví se in merito, že pre- senční známky a remunerace správních a dozorčích radů nemají býti tehdy ze zdaňovaci podstaty vylučovány, jsou-li placeny z bilančníc přebytků; naproti tomu nemají dle judikatury správního soudu do zdanovacího základu zařaďovaní býti tyto příjmy a minimum garantovaných tantiem tehdy, když 1. na výši zisku nezávisí, 2. když v účtování podniku billanční přebýtky již zmenšily 3. když nejsou prostředkem k dělení zisku správním a dozorčím radám. Totéž platí o pevných platech správních radů v podniku zaměstnaných. Dary věnování nejsou dle § 94. lit. e) včitatelným výdajem, pokud jich provozování závodu nevymáhá.
Kuba New York Louisiana Brasilia Grav
15 article
Praxe má se však vystřihati při užívání tohoto ustanovení všech malichernosti. Osobní da n za úřadníky zaplacené jsou včítatelny (i nejsou-l smluvně podmíněny). O dpisy buďtež ponechány vte výši jak je dle zvyklosti obchodních billance uvádí Klásti přisné měřitko spociálně na odpisy záso zboží a materiálu, jest nemistao. Důstedkem toho o- padnou četné zbytečné dotazy úřadů ve příčině jich Totéž platí o nákladech na opravy. Oběžník vybíz k slušnému chování se k stranám, rychlému vyři zování stížností a očekává, že úřady se uvedených chyb budou na dále vystřihat.
16 article
Spolek českých chemiků koná v sobotu dne 9. t. m. o 71/2 hod. večerní v místnostech spol- kových v Platýze měsíční schůzi s tímto pořademá 1. Doc. pan Jar. Formánek: »O fysikalně chemických ústavech v ciziné.« 2. Tech chem. p. VI. Staněk: »Demonstrace někte rých přístrojů.- Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. ra kousko-uherské společnosti státních dráh zadá v řejnou soutěží dodávku zboží provaznickéh na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1902. Bližší podmínky obsaženy jsou v úřadním listě vídeňském ze dne 1. listopadu t. r. Offertní řizení v Belgii. Dle zprávy c. a k rakuher, konsulátu v Brusselu budou se tam ko- nati v měsíci listopadu t. r. offertní řízení ve příčině dodávky: kvasnic; škrobu, ultramarinu, cukru ku- chyňského, rozemleté čekanky, řepkového oleje, me- lasy, zeleného hrachu, drasla, zeleného mýdla, bí lého homolového cukru, cukru kandisového, nudli. dubového dříví, sušeného hrachu, bobů, vepřového sádla, sody a různých olejů. Bližší zprávy sdělí n požádání vývozní kancelář pražské obchodní a živ nostenské komory.
Formánek Staněk Offertní Belgie Brusel Ilaso
17 article
Offertní řizoní v Madridě. Dle zprávy c. ak rak.-uher. konsulátu v Madridě koná se dne 20. li stopadu t. r. offertní řízení ve příčině dodávky kar tonu pro španělskou mincovnu na léta 1902—190 Oferty (na španělském kolkovaném papíře) nutn podati na »Administration de la Fabrica Nationa de la Moneda v Timbra« v Madridě. Podmínky těto dodávky vyloženy jsou u shora jmenované min covny. Z vývozní kanceláře pražské obchodní a živ nostenské komory Potřeba drobnějších peněz. K zakročen obchodní a živnostenské komory pražské opatřila videňská správa rakousko uherské banky pražskou filialku bankovní přiměřěným větším množstvím de setikorunových bankovek a filiálka tato také již po čala vydávati kusy desetikorunové, takže bude s to odpomoci dosud trvajícímu snad nedostatku drobněj ších peněz. Stříbrné zlatníky, kterých průmyslov závody rovněž občas mohou užíti k výplatám mzdy. ma uvedená filialka vždy v dostatečném množstv pohotově, Přiští koňský a dobytčí trh v Ústí n. Orl koná se v sobotu dne 9. listopadu t. r »Orion« první česká továrna na náboj nice a zapalky. Výroba loveckých nábojnic (pa tron) a zápalek (kapslí) jest jedním z nejvýnosněj ších podniků, jak o tom svědčí roční bilance podob ných továren. Dosud nemáme v českých rukou pod níku podobného a jsme odkázání na výrobky cizí.
Madrid Ústí Orlický Orion uherský banka Administration jít le Fabrica Nationa jít le Moned
18 article
Aby tomuto se odpomohlo a českému obyvatelstv dala se možnost spotřebu svou uhražovati z českých závodů, utvořil se za účastenství hnížete dra. Bedř. ze Schwarzenbergů komitét, který si vzal za úkol. zřiditi českou akciovou továrnu na výrobu nábojnic (patron), zápalek (kapslí) atd. a získal již vynikajíeí odborníky pro svůj podnik. Vzhledem na značnou spotřebu patron loveckých atd. v domácích českých kruzích bude podnik nejen v ohledu národním zá- služným, nýbrž i finančně výhodným. Bližší viz oznámení subskripce v části insertní.
Schwarzenberg
19 article Banky, záložny a spořitelny České ústavy poněžní vykazují za měsío říjen:
Banky, záložny a spořitelny České ústavy poněžní vykazují za měsío říjen: vloženo vybráno korun 34 723 39.77 Občan. zál. na Malé straně 7.24 21.396 Obec. spořit. v Pačkách n. dr. 100.621 93.775 Občanská záložna ve Volyni. 49.253 35.831 Spořitelna města Přešti c 126.250 74.067 Sp. kr. města Uh. Hradiště 82.522 102.04 Obč, záložna v Náchodě .. 54.655 52.535 Sp. města Horaždovic .. 170..549 190.76 Spořitelna v Příbrami . . . 121.568 Spořitelna města Soběslavi 69.917 Spořitelna v Domažlicíc h 122.481 111.431 Okr. zál. hospodářská na Smíchově 144.305 Měst. spořitelna na Měl níce . 555.032
Pačky můj Volyň Uh . Hradiště Náchod Horaždovice Příbram Soběslav Smíchov Český ústav
20 title
Trhy penětní.
21 article Bursn.
Bursn. V Praze, 4. listopadu. (Pův. zpr. » N. Le) Dnešní bursa minula zcela tiše, aniž by byli uskutečněny nějaké závěrky a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 258.50 peněz. za akcie České banky »Union« K 242.50 peněz. za akcie České společnosti pro průmysl cukerní K 203.— peněz, za akcie Pražské úvěrní banky K 656.— zboží, za akcie Hospodářské úvěrn banky K 334.— zboží. Ostatní papíry zůstaly nepovšímnuty Ofiiciální záznamy zněji:
Praha živnostenský banka Český banka úvěrní banka
22 article Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 . . „ Teplice r. 1887 „ „ Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , » » kom. dl. úp. „ , . „ mel. úpisy „ » . „ želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . . .. Em. 1871 dto. dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod- Humpolee Duche.-Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dlo. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha. lit. B. dto. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka . . .. Živnostenská banka pro Čechy Moravu . . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní draha . . . Bustéhradská dráha . (lit. A.) (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní draha . Rakouská sev.-zapadní draha dto. (lit. P Pražsko duchcovská dráha . . Pražská sp. par. po Vltavé a Lab Jiho-sev. německa spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnopv v Kolíně . . . . . . . . Podolská cumentárna . .. Česká apol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol, pro ral cukru (Modřany) Strojnická spol. dt. Daněk a spol Pražská železařska spoječnos: » stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol, řetéz. lavky První českomorav. tov, na stroje
Čecho Ferdinandův Laba Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Kolín Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpolee Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo
23 article
Z Vídně, 2. listopadu. (Zá věre č n úřadní kursy.) Únorová renta . 98.45 společná » květ. 98.55 » stříb. 983 4 rakouská » zlatá 11865 » kor. 95 .50 uherská » zlatá 118.40 „ kor. 92 9 státní losy 1854 190 5 „ 1860 po 500 zl. . . 139.— 170.— po 100 zl. . 217.— státní losy 1864 144.— losy tisské . . . » úvěrního úst. 402.— 395.— vídeň. I. komun. turecké losy . b. anglo-rakouská 260.50 419.— vídeň. b. jednota 847.— r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav 618.50 632.— uh. úvěrní banka b. pro země rak. 398.— vídeňská unionka 512.— česká b. Union . —.— Živnost. banka . 260 buštěhradská A . —.— B . 985.— duchcov. podmok. —.— Ivovskočernovická 520.—
Vídeň Ivovskočernovická 520
24 article
rak. severozáp. dr. 460— polabská dráha . 469.— pražsko duchcov. spol. st. dr. rak. uh. 623.50 jižní dráha . . silniční dr. lit. A. 245.— „ » » B. 240 — dunaj, paroplaveb. 770.— rakouský Lloyd pražská želez. sp. 1415.— česká montan. sp. 964.— alpská montan. sp. 346.— rým. muráň. spol. 408 — rak. zbrojovka vídeň. stavební sp. peštská vagonka severočeská uhlář západočeská ubl. mostecká uhl. sp. 710.— Schodnica . . . 1135.— turecká tabák. rež. 269. devisa německá . 117.15 „ londýnská 239 05 » pařížská . 95.25 „ curvšská . 94 9 dvacetifrank . . 19.0 marka papírová . 117.1i rubl . . 254 2
Lloyd jižní dráha marka
25 article
Následkem nedo statečných podnětů bylo smýšlení při mírně kolisajicích kursech klidné. Na konec byly jednot livé hodnoty báňské slabší. Eskontní sazby 31/, 414 procenta. x. Z Vídně, 4. listopadu. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu byly jen některé hodnoty pevny. Ostalne bylo smýšlení z váznoucího obchodu chabé Toliko na počátku byla nálada pevnější, co odůvodňováno zlepšením situace politické. Po- zději však byly lepší disposice porušeny chabost berlinskou. Favorisovány byly alpinky a länder- banka. Pevnost alpinek, v nichž podnikány značnější koupě zdejšími komisionáři, byla tím nápadnější, že ostatní hodnoty železářské, jako pražské železářské, české báňské a rýmavsko- muráňské byly chabé. Různost ta odůvodňována byla výměnnými operacemi. Zájem pro akcie länderbanky, v nichž podnikány větší koupě. uváděl se ve spojení s otázkou bulharské půjčky, jakož i s pověsími o převzetí vídeňské tramwaye v městskou správu. Akcie vídeňské tramwaye byly z počátku dražší, později opě klesaly. Ve šraňcích děly se ojedinělé transakc za převládajících nabídek. Vedle papírů žel - zářských byly lacinější také papíry Ferdinandovy a severní dráhy. Mostecké uhelné hodnoty se zlepšily. Renty a ostatní hognoty ukládací za klidného obchodu pevny. Devise a valuty zlaci- něly. Na eskomptním snadnější. — Soukromý diskont 37/2—315/1. x. Z Vídně, 4. listopadu. (Telf. »Nár. L.“
Ostalne Ferdinandův Vídeň länderbanka
26 article
(Večerní bursa.) Kreditky 618.25 (po —.—). uherské kreditky 632.—, anglobanka 261.— bankovní jednota 419.—, unionka 512 .50 länderbanka 398.—, státní dráha 622.50, jižn dráha 63.50, polabská dráha 469.50, severo západní dráha 459.50, turecké tabákové 270.— rýmavsko-muráňské 411.—, alpinky 346.— (po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko runová 92.95, turecké losy 93 25, marky za hotové 117.16 kasa, na ultimo 117.26. — Smýšlení klidné. 170..59 162.90
27 article Devisy
Devisy Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100f delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m. delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st delší lhůty Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů. delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 Ir. „ delší lhůly Curych a Basilej šek a kr. lh. „ , delší ihůty Švýeary šek a kr. Ih. . . . delší lhůty . .. psstee
Ir Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
30 article
Berlinská bursa, 4. listopadu. (Zvl telefonogram »Nár. Listů«.) Bursa zahájena byl opět úplným bezobchodím, takže na příklac zahajovací kursy skoro všech bankovních papiri nebyly ani stanoveny. V průběhu byla tendence zejmena pro báňské papíry trochu lepší a zi- skaly železářské hodnoty pověstmi, že kvartáln výkaz huti »Donnersmarek« bude prý veliee uspokojivý. Uhlářské hodnoty byly vzhledem k studenějšímu počasí pevné. Konec bursy minul slaběji, ježto odnikud nedošel nějaký podnět. Výkaz říšské banky jest tentokráte n uspokojivý. Bankovní hodnoty proti sobotě se skoro nezměnily. Na trhu dopravním byla K nada ke konci velice pevná a stoupla, naprot tomu byly lombardy a berlinská tramway slabší jinak byl tento trh klidný. Baňské hodnoty ne- mohly udržeti vyšší kursy a znamenají žele- zářské papíry proti sobotě nezměněně, uhlářské pak ještě o něco níže. Kasovní trh byl klidný smýšlení jinak dosti upevněno. Renty pevné Soukromý diskont nezměněn: 3 proe Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem;
Bursa
41 article
Diskonto Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . .. Drážďanská banka . . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly Gelsenkirchenské uhl. doly. Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum Severoněmecký Lloyd . . . Hamb. amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund Hamb Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia
47 article
Z kasovních papírů: Concordia 255.40 Eschweiler 176.50, Geisweider 138.—, Hoch dahl 140.25, Katovické 178.40, Wilhelm 156.— Phönix 118 75, Rh. Stahl 126 50, Schalker G 253.50, Westfalia 113.—, Orenstein 102 50 Rh. Metall 86.75, Hasper 112.—, Donner mark 186.40, Huldschinský 85 10, Vulea 190.25, Bismark 169 50, Caro 90 75, Hoesch 134 50, Georg-Marie 89 75, Königsbora 141.50 Nordstern 206.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 4. listopadu (C.-B.) Kreditky 194.90, státní draha 133 90, jižn dráha 16—, Dise. com. 170.90, německá b.— obchodní b. 130.70, drážďanská b. 118.10, darmštadt- ská banka —.—, národní banka —.—, dortmund- ské —.—, buštěhradské —.—, Henri 87.25, trans vaalské 161.50, Canada —.—, Northern 104.25 středomořská 93.40, meridional 133 10, gotthardská 155.50, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní 101 75, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.— italska 98.90, španělská 69.50, turecké 97.—, severo nem. Ll. 10325, hamburské p. 107 60. — Kasovní Lanřina huť 178.60, dortmundské 37.25, bochumsk 160.20, gelsenkirchenské 158.10, Hibernia 155 25 harpenské 154.60, Consolidace —. —, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.40. Vídeň na dl. —.—, Vídeň n krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20 231/2, Londýn na krátko 20.381/2, Pařiž 81.25, rubl 216.50, Amster dam 168 80. — Smýšlení: bez obchodu.
Wilhelm 156 Stahl Donner Dis Henri 87.25 katovický Hoesch Berlín Kanada Vídeň Londýn Nordstern 206 ská banka národní banka turecký 97 Lanřina huť 178.60 Dannb Phönix 118 75 Westfalia 113 Orenstein 102 50 Hasper 112 Huldschinský 85 10 Vulea 190.25 Bismark 169 50 Cara 90 75 GeorgMarie Hibernia 155
48 article
Z Berlína, 4. listop. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 194.90, státní dráha 133.90, lombard- 15.7b. Smýšlení klidné. Z Paříže, 4. listop. (Počáteční bursa. 39% renta 10275, 31/2% půjčka 101.15. Smýšlen upevněné. Z Paříže, 4 listop (Telegr. závěrečné kursy. 3pct. umořitelná renta 99.47, Bpct. renta 100 70 31/apct. renta 100.92, italska renta 99.—, rakousk pozemkový úvěrní ústav 1205.—, státní dráha —.— lombardy —.—, turecké losy 99.75, směnky n Londýn 25.10, rakovská zlatá renta 100.50, uhe ská zlatá renta 102.10, otomanská banka 515 — tabáková režie 311. —. Smýšlení mdlé. Z Frankfurtu, 4. listop. (Telegr. závěrečn kursy.) Úvěrní akcie 195.—, akcie společn. státní dráhy 134.—, papírová renta 98 80, stříbrná reni 98.70, rak. zlata renta 101.05, 4% korunová renta ——, uherská zlatá renta —.—, uherská korunov renta 94.—, lombardy 15.80. Smýšlení tiché. Z Frankfurtu, 4. listop. Dodatečná bursa. Kreditky 195.—, státní dráha 134.—, lombardy 15.80.
Berlín Paříž Londýn Frankfurt
51 article
Oblli. Znamená se za 50 kg transito: pš nice česká jakosti 75—81 kg K 8.65 až K 9.40 uherská 78 až 80 kg K 9.10 až K 9.40, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 — kg K 9.25 až K 0.—, česká stará jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české jakosti 70 až 75 kg K 7.90 až 8.25, uherské ja- kosti — až — kg k 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až — K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.— až K —.—; ječmen výběr K 8.40 až 0.— první jakosti K 7.80 až K 7.90, střední K 7.60 až K 7.70, merkantilní K 7.25 až K 7.40, ječmen k seti K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.— oves bllý 1901 K 7.40 až 7.50, rychlik 190 K 7.40 až 7.55, merkantilni K 7.25 až 7.35, oves k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0— až K —.—, kukuřice uherská K 6.65 až K 6 75 cizozemská K 0.— až 0.—, cinqnantinova 1900 K 7 5 až K 7.60, nová 1901 K 610 až 6.15, cinquant. 1901 K 7.20 až 7.30; vikev česká K 0.— až —. — haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— pohanka K 0.— až 0—, proso K —.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.— až K 30 — č. 1 K 28.50 až K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50, č. 21 —— až K —.—, č. 3 K 23.50 až 24.—, č. 4 K —.— až 22.50, č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18..50 a 20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.— Žitna mouka č. I. K 24.50 až 25.—, č. II. K 23.50 až 24.—, č. III. K 18 50 až 19.50, č. IV. K 14.50 15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žilné k 11.50 až K 12.—, krupice K 29.— až 30.—, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
kg uherský 78 K 6
52 article
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6 K 32.—, čís. 7 K 29.— Semenn. Ceny za 50 kg. Repka sklizeh zimní K 14.50 až 14.75, mák modrý český K 27 75 až K 28 25, modrý ruský K 27. 25 až 27. 75 žedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —. — kmín český K —.— až K —.—, holandský K 28 — až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, letel bílý K 45. — až 75 —, švédský K —.— až K —.—— červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901 K 46.— až K 51.—, konopná semena uberska —— až K —.—, haličská K 12.50 až K 13 — iněná semena haličská K —.— až K —.— Luštěníny. Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.25 až K 10 25, ke krmení K 0.— a U.—, boby K 0.— až 0 —, hrách Viktoria K 13.— až 13.50, k vaření žlutý K 10 25 až K 11.50, k vateni zeleny K 13.— až K 13.50, ke krmení K —.— a —, čočka K 10.— až 16.— Žeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 1.30 až K 1.60, k jidlu cizí K —.— až K —.— k palení lihu K —.— až K —.—
Semenn Repka Žeměata Viktoria kg
53 article
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.75 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 8.— až K 10. 25 Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg. transitot sádlo uherské K 57.— až K 58.—, sádlo americké K —.— až K —.—, 10j K —.— až K — Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švastky če- ské K 875 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80 K 16.50 až K 19.75, srbské K —.— až K — - višne K 30.— až K 32.—. třešné K —.— at —.—, hrušky K 16— až K 32.—, křížaly K 8 — až K 10 — Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4 .25. až 4.75, cizí K 4.— až 4.25; slama cepy mlacena K 3.50 až K 3.75, ke kriení K 2.75 až 2 85, ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 2.75. Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech K 7.40 až K 7.60. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kgs Kvasnice lisované obilní K 70. — až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 20.— až K 24.—: výpalky K —.— až K —.—
Čekanka kg
61 article Obil.
Obil. M. Z Vídně, 4. listopadu. (Telefgr. »Nár Listů«.) Plodinová bursa. Ceny effektivní pšenice, žila a kukuřice vzhledem na skrovné zásoby zlepšily se o 5 h. Znamenala pšenice 8.40—9.30, žito 7.40—7.75, kukuřice 5. 75 az 5.85, cinquantinská 6.85—7 30. Terminy za- hájené — jako každoročně, když nastane chlad- nější počasí — pevny, protože v tuto dob bývají zásoby skrovné. Na zdejším trhu byla poptávka pro potřebu peštských mlýnů. Kurs se tím zldpšily, jen oves povolil, protože cena jeho, jak se zdá, jest přepjata. Ceny potrvaiy povny, protože z trhů zahraničních oznámeno rovněž přiznivé smýšlení. Znamenala: pšenic na jaro 8.80, 8.85, 8 8319. žito na jaro 7 . 64. 7.66, kukuřice na květen-červen 5. 70, 5.75. 57319, oves na jaro 7.75, 7.76, 7.71. Na- posledy znamenaly: pšenice na jaro 8. 83, 8 . 87. žito na jaro 7.66, 7.67, kukuřice na listop 5.70, 5.75, kukuřice na květen červen 50 73. 5.74, oves na jaro 7.71, 7.72, řepka na leden-únor 13.75 až 14.—, na srpen-záři 12 . 20 až 12 30, řepkový olej pohotový 37.— až 38.— Z Vidné, 4. listopadu. (Telegram.) P'šenice na jaro K 8.83 až 8.84, žito na jaro K 7.63 až 7.64. kukuřice na listopad K 5.70 až 5.75, kukuřice na květenčerven K 5.71 až 5.72, oves na jaro KK 7 .7 až 7.72. Smýšlení pro oves mdlé, ostatní velmi pevné.
Vídeň KK
62 article
Počasí krásné. Z Pešti, 4. listopadu. (C.-B.) Nabídky pše- nice byly skrovné, koupěchtivost zdrželivá. Smý šlení pevné, obraty obnášely 27.000 q. Cen dobře upevněny, žito a kukuřice pevnější. Tr terminový byl zahájen smýšlením pevným. V dal- ším průběhu kursy na trvalé koupě trvaly. Po- časí chladné. Z Pešti, 4. listopadu. (Závěrečné kursy.) Pšenice povná, na duben 8.61 až 8.62, žito povné, na duben 7.38 až 7.39, ovez povný, na duben 7.40 až 7.41, kukuřice pevná, na květen 5.41 až 5.42, řepka stálá, n srpen 1902 nová kampaň 11.80 až 11.90. Počasi krásné, ale studeno. Z Berlina, 4. listopadu. (Telegram.) Pšenice n prosinec 161.25, na květen 166.—, na červene —.—, žito na prosinec 138.—, na květen 142.50. na červenec —.—, oves na prosinec 143.75, n květen 147.50. Z Hamburku. 4. listopadu. (Telegram.) Pšenic pevná, meklenburská 155.— až 162.—, žilo pevné- holštýnské, 135.— až 140 —, ječmen klidný, 99.— až 102 — Z Pařiže, 4. listopadu. (Telegrm.) Žito klidná. na říjen 15.25, na listopad 15.25, na listopad úno 15.50, na leden-duben 15.50, pšenice pevná, na řijen 20.90, na listopad 21 15, na listopadl únor 21 90. na leden duben 22 25. — Mouka pevná, na říjen 26 6 na listopad 26.95, na listopad únor 27.90, na leden duben 28. 25 Z Londýna, 4. listopadu. (C.-B.) Obilní th Smýšlení bylo celkem pevné. Oves podražil o 3 vše ostatní zůstalo nezměněno. Mouka městská zna menala 21 šil. 6 d. až 28 šil., řepkový olej 26 šil. kukuřice 24 šil. 9 d. Dovezeno bylo 20.000 quartera ovsa. — Počasí mlhavé- Kon
Pešť Berlín Hamburk Londýn Kon
70 article
Cukr. —n— V Praze, 4. listopadu. (PAv. zpráva »Národ. Listů«.) Surovina. Po dlouhém čase konečně zdá se, že surovarny ve svých nalehavých vybidkách počínají se poněkud ob- mezovati, tak že ceny dále se nedrobí. Nizký stav cukerních cen svádí opětně soukromou spe- kulaci k obchodům, které však jak u nás tk i v cizině doposud nenabyly těch rozměrů, ab nějak přiznivě působily na trh. U nás minul dnes obchod opět klidně, jelikož zahraničné trhy ohlásily ceny nezměněné a obmezoval se výhradně jen na raffinerie, k větším závěrkám však nedošlo. V poledne kladeno za pohotový I. výrobek K 19.50 z Ústí, K 18.90 z Kralup, K 19.— z Prahy, K 18.35 z Kolina a K 18.25 z Pardubie, na prosinec pak K 19.60 z Ústl. Do závěrky povolily rafflnerie za pohotové zboží ceny o 5 h vyšší, tak že trh skončil K 19. 55 z Ústí pohotové a K 19.60 na prosinec. Obchod s bílým zbožím jeví stále ještě čilou poptávku při nezměněných cenách
Praha Ústí Kralupy Pardubie z Kolina