1
masthead
5. listopadu 1901.
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vídeňský velkokapitál pro p. dra.
Körbra. Pan dr. Körber není již sám. Jeho po
poušti volající hlas, aby odstaveny byly otázky
národnostni, vyvolal stejná hesla u vídeňského
velikého kapitálu. Věc ta ovšem nepřekvapuje.
Kdo sledoval jinde neslýchanou ochotu pana
dra. Körbra ku přáním velikého průmyslu
obchodu vídeňského, kdo pátrá bliže po příči
nách úspěchů centralistického spolku rakou
ských průmyslníků, kdo ani na chvili nezapo
mene, že neochota vlády k navrhované zápověd
terminového bursovního obchodu s obilím a mlýn-
skými výrobky má jistě své vážné pozadl poli-
tické, ví dávno, že se němečtí lidé bursy a
velikého kapitálu s panem drem. Körbrem dobře
shodli a dorozuměli. Za hospodářské ústupky
buduje si v nich moenou falangu, chránící jeho
chance u německých stran parlamentních. Ake
ve prospěch velikého průmyslu vídeňského (rl-
kalo se ovšem rakouského) byla dána příleži-
tost k osvědčení ochoty vládní. Do ut destu
platilo. Listy velikého kapitálu to »des« nyní
splácejí. Mluví se o obrovské krisi, kte á hroz
zátopou, nebudou-li okamžitě odstaveny náro-
nostní otázky. Parlament ztrácí důvěru, kapitái
stěhuje se do ústraní spořitelního a bankov-
niho, podnikatelský duch je přímo ušlapán.
doktor
Körber
Ake
6
article
A při tom se ovšem mluví nezbytně o morálce
a dělnictvu. Jsou to staré fráse na lapání ho-
spodářských a politických dětl. Rakous ká
hospodářská krise leží hlouběji než
v nedělnosti parlamentu. Německo má dělný
parlament a přece jest jeho krise mnohem pro
nikavější. Ba u nás o krisi v plném slova
smyslu dosud mluviti nelze. Naše krise lež-
v tom, že byly z politických motivů přetnuty
nitky hospodářského rozvoje, že celá vládní po-
litika hospodářská nesla se za jediným cilem
politickým i hospodářským povznesením ně
mectví. My na svém těle to nejlépe cilime
Sever Čech zasypán přímo železnicemi, v če
ských krajích (vzpomeňme jen textilnictví hum
poleckého, rychnovského a p.) vedeny tak, aby
průmyslné kraje byly opomijeny. My museli na
stoupiti cestu lokálek s drahými sazbami. A itu
nastupovali jsme, když již protežované ně
mecké kraje zaujaly pevnou posici na trhu
světovém. Odborné školství české zanedbá-
váno — a zanedbáváno jest i dnes, jak jsme
z letošního rozpočtu ciferně dokázali —
Rakousy
Německo
Čechy
7
article
Němcům udilena stipendia, vlády lhostejně
přihlížely k národnímu i hospodářskému utla-
čování českého dělnictva v německých závodech,
ji byl lhostejným osud slabých třid . . Bytové
poměry uhelných pánví jsou hříchem proti
lidskosti, politická nadvláda kapitálu na Moravě
i v Čechách jest přímo negaci základních práv
— ty hřichy se mstí. A není důvěry, poněvadž
neněmecký podnikatel jest zúmyslně zahrnován
horšími podmínkami než německý, poněva z
hlas vídeňských bursiánů v této říši více plat
než hlas celých národů, poněvadž osud několika
kapilalistů německých vládě více na srdci leži
než bída a nouze statisíců dělnictva! Proto není
duvěry. I hospodářský rozmach potřebuje spra-
vedinosti politické. Nutí-li se však celí národové
k hájení i těch nejzákladnějších práv — práva
vzdělávati se, povznášeti se atd. — pak ovšem
veškeré síly sem v první řadě se obracejí
ruch ostatních oborů pracovních zmlká. Zde
ale není viny na tom, kdo se brání, ale na tom,
kdo utlačuje! Nás nemůže nechati klidnými
krise českého rolnictva, českého živnostnictva,
bida českého dělníka, ale také nás nenechá
klidnými útisk národní. A nyní přicházejí velici
Němec
Morava
Čechy
8
article
kapitalisté němečti s voláním po hospodářské
práci. Co nesou na zmírnění agrární krise, eo
navrhují na povznesení a posílení živností, čím
chtějí usnadniti boj a zápas českého děl-
nika — čím? O tom jich hospodářský program
mlčí. Na něm jsou jiné body zaneseny : ne
zrušení terminových obchodů, změna judikatury
nejvyššího soudu ve příčině námitky differenční
millionové státní dodávky. — Takovými hospodář
skými programy my se zvábiti nedáme. Nás
národ není národem kapitalistů. Síla naše leži
v středních majetkových třídách a v dělnictvu.
Nás český hospodářský program musí důsledně
jiti za jich cíly a potřebami. A tuto svou ho-
spodářskou politiku stavíme proti volání vídeňské
bursy a německého kapitálu. Program nesoue
se za naším osamostatněním hospodářským. My
Vídeň podporovati nebudeme a politice hospo
dářské a sociální rozumíme po svém, českém
způsobu. Ale o tom ve vídeňském volání an
stopy, ani potuchy.
Vídeň
9
article
Z trhů obilních. V první polovině měsíce bylo
ještě počasí mírné, většinou zamračené a deštivé.
jež se však později vyjasnilo, ale zároveň také
ochladilo. Byly už také oznámeny slabé noční
mrazy. Podzimní osení vyvíjí se všude dobře. Stav
vody se mnoho nezměnil. Na trzích zahraničních ne-
mohlo se pevné smýšlení uplatniti. Zlepšení cen
posledního týdne přišlo opět na zmar a obchod je
stále skrovný. V Americe byly posuzovány slabší
zprávy argentinské skepticky. Ceny pšenice pohotové
sice dodržely, pozdější lhůty však povolily; smýšlení
bylo kolísavé. Patrné zásoby pšenice opět vzrostly
(proti týdnu minulému o 4,954.000 bušlů). V Angli
byli kupci ochotni ke koncessím. Odbyt se zlepšil a
ceny poněkud stouply. Ve Francii bylo smýšlení ná
sledkem lepši nabídky chabé. Také na trzích ně
meckých bylo smýšlení pro zboží pohotové klidné.
kdežto report na pozdější dodaní stoupl. Prodavači
i konsumenti jsou zdrželiví a ceny zůstaly témět
nezměněny. V Pešti byly obraty v tomto týdnu sice
slabší, ale smýšlení pro všechny druhy zboží zůstalo
pevné a zvláště pícniny vykazují silnější zlepšení.
S pšenicí byl v minulém týdnu obchod méně čilý.
Angl
Francie
Pešť
10
article
Poptávka byla slabá, ale poněvadž také nabidka byla
nepatrná byli koupěchtiví nucení povoliti poněkud
vyšší ceny. Obraty obnášely 150.000 q za cenyo
121 h na q vyšší. Týdenní dovoz obnášel 119.000 a
z čebož 4900 q bylo vyvezeno. Žito zůstalo v minu-
lém tydnu téměř nezměněno. Koupí zúčastnili se
kosumenti i vývozníci, ale zájem nebyl valnýa
obraty byly jen slabé. Prodaváno bylo 50 kg. za
6.80 až 6 95 za hotové a 7.10 na 3 měsíce na do-
dání z Pešti. Ke konci týdne se smýšlení upevniloa
kursy o 5 h stouply. Ječmen byl vydatně nabízen,
ceny zůstaly upevněny. Dle jakosti bylo placeno za
50 kg. K 5.70 až 6.20 z Pešti. Ječmen ze stanic byl
placen za plné ceny pro vývoz. Oves zůstal při
slabé koupěchtivosti na počátku týdne nezměněn
ale zároveň se stoupajícími kursy termínovými do-
stavovala se čilejší poptávka, kdežto nabídka byla
trvale mírná a ceny proto náhle o 20 h stouply.
Obraty obnášely 5000 q a ceny dle barvy a čístoty
znamenaly za 50 kg K 7.— až 7.55 z Pešti. Pro
kukuřici starou byla dobrá poptávka a podražila o
10 h. Placeno za 50 kg z Pešti K 5.30 až 5.35. Ku-
kuřice nová mohla býti dosti snadno umístěna, po-
botová za K 4.20, na listopad K 4.20 až 4.25, na
prosinec za K 4.40 až 4 45. Řepka byla bez obchodu.
Na srpen 1902 znamenala K 11.70 až 11.80. Lníně
docililo K 15 —, semeno konopné K 9. 75 až 10.—
Ječmen
Řepka
Pešť
Ku
kg
11
article
vše z Pešti. Vikev znamenala až K 7.—, proso do-
mácí K 4.50 až 4.55, valašské K 4.50 vyclené.
Uhlí a vepřový brav. V moravských
zemědělských kruzích ozvalo se nedávno volání po-
tom, aby domáci masná spotřeba byla také pamětliva
domácího vepřového bravu a aby nedávala přednos
uherskému. Bylo to vysloveno v jediném časopise.
ve formě slušné. »Pester. Ll.« na tento projev rea
g je. Neobvčejně ostře a se silným zdůrazňováním
represalit. Ukáží-li se jakékoli nepříznivé výsledky
tohoto volání pro uberský vývoz vepřů do Cisiajtanie
a speciálně do Moravy, budou Uhry míti také úci-
nou odpověď pohotově. »Jest také určitý proud
(doslova !), aby i uberští zemědělci zaujali postaven
proti dováženému hanáckému sladu, sazenicím, se
menům, proti brněnským látkám ...« a list jme-
nuje pak skoro veškeré naše vývozní položky do
Uher. List končí: »Zanechme vzájemného potírání
se ve chvili, kdy nám oběma hrozí pokrývka býti
krátkou.« Ale současně mlčí pěšťský poloúřadní list
o veliké akci uherských báňských a uhelných podni-
katelů na vytlačení našeho uhlí z Uher. A přece
pochází toto přání z vlivné, mocné korporace a pak
ne bezdůvodně za to se má, za mlčelivého souhlasu
vládního. Ale to jest stará taktika uherská : pomoeí
malicherných věcí odvraceti pozornost od velikých
Uher
Pešť
Morava
Uhry
12
article
Uhersko pracuje na své hospodářské emancipaci od
Rakouska: jest jeho právem stavěti se na vlastní
nehy. Ale tuto politiku nutno provozovati poctivěa
ne neloválně. Ale jednoho nechť nezapomíná: dosu
jest Uhersko zemi, jejíž vývoznost tkví ve výrobcích
zemědělských a jich hlavními odběrateli jsme my
české země v prvé řadě. Německo zavírá se cizímu
obilí a po jeho přikladě učiní tak jiné státy. Kdyby
nebylo společného celního území rakousko uherského.
dostal by se uherský zemědělský vývoz do slep
uličky, kdežto by mohla rozumná politika této
poloviny říšské otevříti hranice Ruska a Balkánu
i po nových smlouvách našemu průmyslu. Ale n
tyto krajní důsledky my ani nemyslíme. Jen tak
mimochodem je skizzujeme. Jen toho bychom s
přáli, aby obě strany pracovaly loyálně. My dosud
se této zásady drželi. Opustili bychom ji jen neradi
a jen z donucení.
Uhersko
Rakousko
Německo
Rusko
Balkán
13
article
Snižení výroby německých strojíren
Svaz středoněmeckých továren na stroje a sléváren
železa usnesl se na všeobecné redukci výroby do
40 proc. Dodatků netřeba.
Vládní předloha o znamenání cenných
papírů na pražské a terstské burse. Národo-
hospodářská komise panské sněmovny vydala právě
zprávu o vládní osnově o znamenání cenných papír
na pražské a terstské burse. Navrhuje přijetí osnovy
ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou. Jako
důvod předlohy udává zpráva, aby za účelem za
bránění deficitu vydán byl pro pražskou a terstskou
bursu analogický zákon, jaký plati od r. 1876 pro
vídeňskou bursu. Proti předioze samé v komisi od-
poru nebylo. Předmětem diskusse byla jediná okol-
nost, že dle vládní předlohy není znamenání v úřadním
kursovním listku závislým na výslovné žádosti povin-
níkově. Námitka, že by mohl býti na základě tohoto
ustanovení donucován emissionář k placení poplatku
znamenacího, který neví o znamenání svého cenného
papíru na té které burse, vyvracena poukazem n
§ 6., že poplatku nelze na tom vymáhati, kdo o zna-
menání nežádal anebo nedal snadno znatelným způ
sobem na jevo svůj souhlas se znamenáním.
panská sněmovna
14
article
Cukorní sklizoň na Kubě. Willet a Grav
(New York) odhadojí nastávající cukerní žeň Kub
na 245.000 tun, v Louisianě, Brasilii a Oueenslandu
po 25.000 tun. Americká sklizeň cukerní řepy jest
asi o 76.859 tun vyšší loňské.
Ke zdanění akciových společností. Mi
nistr financí vydal jako doplněk k znamým změnám
prováděcího nařízení o zdanění společností povin
ných k veřejnému účtování oběžník všem finančním
úřadům, který jest zároveň zdrcující kritikou dosa
vadní berní praxe. Praxe nebeře zření k zvláštním
poměrům toho kterého podniku, jest přímo přeplněna
omyiy, nesprávnostmi a opomenutími. To jsou vlastní
slova oběžníku. Jim stanoví se in merito, že pre-
senční známky a remunerace správních
a dozorčích radů nemají býti tehdy ze zdaňovaci
podstaty vylučovány, jsou-li placeny z bilančníc
přebytků; naproti tomu nemají dle judikatury
správního soudu do zdanovacího základu zařaďovaní
býti tyto příjmy a minimum garantovaných tantiem
tehdy, když 1. na výši zisku nezávisí, 2. když
v účtování podniku billanční přebýtky již zmenšily
3. když nejsou prostředkem k dělení zisku správním
a dozorčím radám. Totéž platí o pevných platech
správních radů v podniku zaměstnaných. Dary
věnování nejsou dle § 94. lit. e) včitatelným
výdajem, pokud jich provozování závodu nevymáhá.
Kuba
New York
Louisiana
Brasilia
Grav
15
article
Praxe má se však vystřihati při užívání tohoto
ustanovení všech malichernosti. Osobní da n
za úřadníky zaplacené jsou včítatelny (i nejsou-l
smluvně podmíněny). O dpisy buďtež ponechány vte
výši jak je dle zvyklosti obchodních billance uvádí
Klásti přisné měřitko spociálně na odpisy záso
zboží a materiálu, jest nemistao. Důstedkem toho o-
padnou četné zbytečné dotazy úřadů ve příčině jich
Totéž platí o nákladech na opravy. Oběžník vybíz
k slušnému chování se k stranám, rychlému vyři
zování stížností a očekává, že úřady se uvedených
chyb budou na dále vystřihat.
16
article
Spolek českých chemiků koná v sobotu
dne 9. t. m. o 71/2 hod. večerní v místnostech spol-
kových v Platýze měsíční schůzi s tímto pořademá
1. Doc. pan Jar. Formánek: »O fysikalně
chemických ústavech v ciziné.« 2. Tech
chem. p. VI. Staněk: »Demonstrace někte
rých přístrojů.-
Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. ra
kousko-uherské společnosti státních dráh zadá v
řejnou soutěží dodávku zboží provaznickéh
na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1902. Bližší
podmínky obsaženy jsou v úřadním listě vídeňském
ze dne 1. listopadu t. r.
Offertní řizení v Belgii. Dle zprávy c. a k
rakuher, konsulátu v Brusselu budou se tam ko-
nati v měsíci listopadu t. r. offertní řízení ve příčině
dodávky: kvasnic; škrobu, ultramarinu, cukru ku-
chyňského, rozemleté čekanky, řepkového oleje, me-
lasy, zeleného hrachu, drasla, zeleného mýdla, bí
lého homolového cukru, cukru kandisového, nudli.
dubového dříví, sušeného hrachu, bobů, vepřového
sádla, sody a různých olejů. Bližší zprávy sdělí n
požádání vývozní kancelář pražské obchodní a živ
nostenské komory.
Formánek
Staněk
Offertní
Belgie
Brusel
Ilaso
17
article
Offertní řizoní v Madridě. Dle zprávy c. ak
rak.-uher. konsulátu v Madridě koná se dne 20. li
stopadu t. r. offertní řízení ve příčině dodávky kar
tonu pro španělskou mincovnu na léta 1902—190
Oferty (na španělském kolkovaném papíře) nutn
podati na »Administration de la Fabrica Nationa
de la Moneda v Timbra« v Madridě. Podmínky těto
dodávky vyloženy jsou u shora jmenované min
covny. Z vývozní kanceláře pražské obchodní a živ
nostenské komory
Potřeba drobnějších peněz. K zakročen
obchodní a živnostenské komory pražské opatřila
videňská správa rakousko uherské banky pražskou
filialku bankovní přiměřěným větším množstvím de
setikorunových bankovek a filiálka tato také již po
čala vydávati kusy desetikorunové, takže bude s to
odpomoci dosud trvajícímu snad nedostatku drobněj
ších peněz. Stříbrné zlatníky, kterých průmyslov
závody rovněž občas mohou užíti k výplatám mzdy.
ma uvedená filialka vždy v dostatečném množstv
pohotově,
Přiští koňský a dobytčí trh v Ústí n. Orl
koná se v sobotu dne 9. listopadu t. r
»Orion« první česká továrna na náboj
nice a zapalky. Výroba loveckých nábojnic (pa
tron) a zápalek (kapslí) jest jedním z nejvýnosněj
ších podniků, jak o tom svědčí roční bilance podob
ných továren. Dosud nemáme v českých rukou pod
níku podobného a jsme odkázání na výrobky cizí.
Madrid
Ústí
Orlický
Orion
uherský banka
Administration jít le Fabrica Nationa jít le Moned
18
article
Aby tomuto se odpomohlo a českému obyvatelstv
dala se možnost spotřebu svou uhražovati z českých
závodů, utvořil se za účastenství hnížete dra. Bedř.
ze Schwarzenbergů komitét, který si vzal za úkol.
zřiditi českou akciovou továrnu na výrobu nábojnic
(patron), zápalek (kapslí) atd. a získal již vynikajíeí
odborníky pro svůj podnik. Vzhledem na značnou
spotřebu patron loveckých atd. v domácích českých
kruzích bude podnik nejen v ohledu národním zá-
služným, nýbrž i finančně výhodným. Bližší viz
oznámení subskripce v části insertní.
Schwarzenberg
19
article
Banky, záložny a spořitelny
České ústavy poněžní vykazují za měsío
říjen:
Banky, záložny a spořitelny
České ústavy poněžní vykazují za měsío
říjen:
vloženo vybráno
korun
34 723 39.77
Občan. zál. na Malé straně
7.24
21.396
Obec. spořit. v Pačkách n. dr.
100.621 93.775
Občanská záložna ve Volyni.
49.253 35.831
Spořitelna města Přešti c
126.250 74.067
Sp. kr. města Uh. Hradiště
82.522 102.04
Obč, záložna v Náchodě ..
54.655 52.535
Sp. města Horaždovic ..
170..549 190.76
Spořitelna v Příbrami . . .
121.568
Spořitelna města Soběslavi
69.917
Spořitelna v Domažlicíc h
122.481 111.431
Okr. zál. hospodářská na
Smíchově
144.305
Měst. spořitelna na Měl níce . 555.032
Pačky můj
Volyň
Uh . Hradiště
Náchod
Horaždovice
Příbram
Soběslav
Smíchov
Český ústav
21
article
Bursn.
Bursn.
V Praze, 4. listopadu. (Pův. zpr. » N. Le)
Dnešní bursa minula zcela tiše, aniž by byli
uskutečněny nějaké závěrky a podáváno pouze
za akcie Živnostenské banky K 258.50 peněz.
za akcie České banky »Union« K 242.50 peněz.
za akcie České společnosti pro průmysl cukerní
K 203.— peněz, za akcie Pražské úvěrní banky
K 656.— zboží, za akcie Hospodářské úvěrn
banky K 334.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšímnuty
Ofiiciální záznamy zněji:
Praha
živnostenský banka
Český banka
úvěrní banka
22
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886 . .
„ Teplice r. 1887
„ „ Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, » » kom. dl. úp.
„ , . „ mel. úpisy
„ » . „ želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
Em. 1871
dto.
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dlo.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní draha . . .
Bustéhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní draha .
Rakouská sev.-zapadní draha
dto.
(lit. P
Pražsko duchcovská dráha . .
Pražská sp. par. po Vltavé a Lab
Jiho-sev. německa spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnopv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cumentárna . ..
Česká apol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol, pro ral cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dt. Daněk a spol
Pražská železařska spoječnos:
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol, řetéz. lavky
První českomorav. tov, na stroje
Čecho
Ferdinandův
Laba
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
23
article
Z Vídně, 2. listopadu. (Zá věre č n
úřadní kursy.)
Únorová renta . 98.45
společná » květ. 98.55
» stříb. 983 4
rakouská » zlatá 11865
» kor. 95 .50
uherská » zlatá 118.40
„ kor. 92 9
státní losy 1854 190 5
„ 1860
po 500 zl. . . 139.—
170.—
po 100 zl. .
217.—
státní losy 1864
144.—
losy tisské . . .
» úvěrního úst.
402.—
395.—
vídeň. I. komun.
turecké losy .
b. anglo-rakouská
260.50
419.—
vídeň. b. jednota
847.—
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
618.50
632.—
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
398.—
vídeňská unionka 512.—
česká b. Union . —.—
Živnost. banka . 260
buštěhradská A . —.—
B . 985.—
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 520.—
Vídeň
Ivovskočernovická 520
24
article
rak. severozáp. dr. 460—
polabská dráha . 469.—
pražsko duchcov.
spol. st. dr. rak. uh. 623.50
jižní dráha . .
silniční dr. lit. A. 245.—
„ » » B. 240 —
dunaj, paroplaveb. 770.—
rakouský Lloyd
pražská želez. sp. 1415.—
česká montan. sp.
964.—
alpská montan. sp.
346.—
rým. muráň. spol.
408 —
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
severočeská uhlář
západočeská ubl.
mostecká uhl. sp.
710.—
Schodnica . . . 1135.—
turecká tabák. rež. 269.
devisa německá . 117.15
„ londýnská 239 05
» pařížská . 95.25
„ curvšská . 94 9
dvacetifrank . . 19.0
marka papírová . 117.1i
rubl . . 254 2
Lloyd
jižní dráha
marka
25
article
Následkem nedo statečných podnětů
bylo smýšlení při mírně kolisajicích
kursech klidné. Na konec byly jednot
livé hodnoty báňské slabší.
Eskontní sazby 31/, 414 procenta.
x. Z Vídně, 4. listopadu. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním
trhu byly jen některé hodnoty pevny. Ostalne
bylo smýšlení z váznoucího obchodu chabé
Toliko na počátku byla nálada pevnější, co
odůvodňováno zlepšením situace politické. Po-
zději však byly lepší disposice porušeny chabost
berlinskou. Favorisovány byly alpinky a länder-
banka. Pevnost alpinek, v nichž podnikány
značnější koupě zdejšími komisionáři, byla tím
nápadnější, že ostatní hodnoty železářské, jako
pražské železářské, české báňské a rýmavsko-
muráňské byly chabé. Různost ta odůvodňována
byla výměnnými operacemi. Zájem pro akcie
länderbanky, v nichž podnikány větší koupě.
uváděl se ve spojení s otázkou bulharské
půjčky, jakož i s pověsími o převzetí vídeňské
tramwaye v městskou správu. Akcie vídeňské
tramwaye byly z počátku dražší, později opě
klesaly. Ve šraňcích děly se ojedinělé transakc
za převládajících nabídek. Vedle papírů žel -
zářských byly lacinější také papíry Ferdinandovy
a severní dráhy. Mostecké uhelné hodnoty se
zlepšily. Renty a ostatní hognoty ukládací za
klidného obchodu pevny. Devise a valuty zlaci-
něly. Na eskomptním snadnější. — Soukromý
diskont 37/2—315/1.
x. Z Vídně, 4. listopadu. (Telf. »Nár. L.“
Ostalne
Ferdinandův
Vídeň
länderbanka
26
article
(Večerní bursa.) Kreditky 618.25 (po —.—).
uherské kreditky 632.—, anglobanka 261.—
bankovní jednota 419.—, unionka 512 .50
länderbanka 398.—, státní dráha 622.50, jižn
dráha 63.50, polabská dráha 469.50, severo
západní dráha 459.50, turecké tabákové 270.—
rýmavsko-muráňské 411.—, alpinky 346.—
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko
runová 92.95, turecké losy 93 25, marky za
hotové 117.16 kasa, na ultimo 117.26. —
Smýšlení klidné.
170..59
162.90
27
article
Devisy
Devisy
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100f
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů.
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 Ir.
„ delší lhůly
Curych a Basilej šek a kr. lh.
„ , delší ihůty
Švýeary šek a kr. Ih. . . .
delší lhůty . ..
psstee
Ir
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
30
article
Berlinská bursa, 4. listopadu. (Zvl
telefonogram »Nár. Listů«.) Bursa zahájena byl
opět úplným bezobchodím, takže na příklac
zahajovací kursy skoro všech bankovních papiri
nebyly ani stanoveny. V průběhu byla tendence
zejmena pro báňské papíry trochu lepší a zi-
skaly železářské hodnoty pověstmi, že kvartáln
výkaz huti »Donnersmarek« bude prý veliee
uspokojivý. Uhlářské hodnoty byly vzhledem
k studenějšímu počasí pevné. Konec bursy
minul slaběji, ježto odnikud nedošel nějaký
podnět. Výkaz říšské banky jest tentokráte n
uspokojivý. Bankovní hodnoty proti sobotě se
skoro nezměnily. Na trhu dopravním byla K
nada ke konci velice pevná a stoupla, naprot
tomu byly lombardy a berlinská tramway slabší
jinak byl tento trh klidný. Baňské hodnoty ne-
mohly udržeti vyšší kursy a znamenají žele-
zářské papíry proti sobotě nezměněně, uhlářské
pak ještě o něco níže. Kasovní trh byl klidný
smýšlení jinak dosti upevněno. Renty pevné
Soukromý diskont nezměněn: 3 proe
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem;
Bursa
41
article
Diskonto
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . ..
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
47
article
Z kasovních papírů: Concordia 255.40
Eschweiler 176.50, Geisweider 138.—, Hoch
dahl 140.25, Katovické 178.40, Wilhelm 156.—
Phönix 118 75, Rh. Stahl 126 50, Schalker G
253.50, Westfalia 113.—, Orenstein 102 50
Rh. Metall 86.75, Hasper 112.—, Donner
mark 186.40, Huldschinský 85 10, Vulea
190.25, Bismark 169 50, Caro 90 75, Hoesch
134 50, Georg-Marie 89 75, Königsbora 141.50
Nordstern 206.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 4. listopadu
(C.-B.) Kreditky 194.90, státní draha 133 90, jižn
dráha 16—, Dise. com. 170.90, německá b.—
obchodní b. 130.70, drážďanská b. 118.10, darmštadt-
ská banka —.—, národní banka —.—, dortmund-
ské —.—, buštěhradské —.—, Henri 87.25, trans
vaalské 161.50, Canada —.—, Northern 104.25
středomořská 93.40, meridional 133 10, gotthardská
155.50, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
101 75, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—
italska 98.90, španělská 69.50, turecké 97.—, severo
nem. Ll. 10325, hamburské p. 107 60. — Kasovní
Lanřina huť 178.60, dortmundské 37.25, bochumsk
160.20, gelsenkirchenské 158.10, Hibernia 155 25
harpenské 154.60, Consolidace —. —, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.40. Vídeň na dl. —.—, Vídeň n
krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20 231/2, Londýn na
krátko 20.381/2, Pařiž 81.25, rubl 216.50, Amster
dam 168 80. — Smýšlení: bez obchodu.
Wilhelm 156
Stahl
Donner
Dis
Henri 87.25
katovický
Hoesch
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Nordstern 206
ská banka
národní banka
turecký 97
Lanřina huť 178.60
Dannb
Phönix 118 75
Westfalia 113
Orenstein 102 50
Hasper 112
Huldschinský 85 10
Vulea 190.25
Bismark 169 50
Cara 90 75
GeorgMarie
Hibernia 155
48
article
Z Berlína, 4. listop. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 194.90, státní dráha 133.90, lombard-
15.7b. Smýšlení klidné.
Z Paříže, 4. listop. (Počáteční bursa.
39% renta 10275, 31/2% půjčka 101.15. Smýšlen
upevněné.
Z Paříže, 4 listop (Telegr. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 99.47, Bpct. renta 100 70
31/apct. renta 100.92, italska renta 99.—, rakousk
pozemkový úvěrní ústav 1205.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 99.75, směnky n
Londýn 25.10, rakovská zlatá renta 100.50, uhe
ská zlatá renta 102.10, otomanská banka 515 —
tabáková režie 311. —. Smýšlení mdlé.
Z Frankfurtu, 4. listop. (Telegr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 195.—, akcie společn. státní
dráhy 134.—, papírová renta 98 80, stříbrná reni
98.70, rak. zlata renta 101.05, 4% korunová renta
——, uherská zlatá renta —.—, uherská korunov
renta 94.—, lombardy 15.80. Smýšlení tiché.
Z Frankfurtu, 4. listop. Dodatečná bursa.
Kreditky 195.—, státní dráha 134.—, lombardy
15.80.
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
51
article
Oblli. Znamená se za 50 kg transito: pš
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.65 až K 9.40
uherská 78 až 80 kg K 9.10 až K 9.40, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80
— kg K 9.25 až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 70 až 75 kg K 7.90 až 8.25, uherské ja-
kosti — až — kg k 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až —
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 8.40 až 0.—
první jakosti K 7.80 až K 7.90, střední K 7.60 až
K 7.70, merkantilní K 7.25 až K 7.40, ječmen k seti
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves bllý 1901 K 7.40 až 7.50, rychlik 190
K 7.40 až 7.55, merkantilni K 7.25 až 7.35, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.65 až K 6 75
cizozemská K 0.— až 0.—, cinqnantinova 1900 K 7 5
až K 7.60, nová 1901 K 610 až 6.15, cinquant.
1901 K 7.20 až 7.30; vikev česká K 0.— až —. —
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0—, proso K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.— až K 30 —
č. 1 K 28.50 až K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50, č. 21
—— až K —.—, č. 3 K 23.50 až 24.—, č. 4 K —.—
až 22.50, č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18..50 a
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—
Žitna mouka č. I. K 24.50 až 25.—, č. II. K 23.50
až 24.—, č. III. K 18 50 až 19.50, č. IV. K 14.50
15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žilné k
11.50 až K 12.—, krupice K 29.— až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
kg
uherský 78
K 6
52
article
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Semenn. Ceny za 50 kg. Repka sklizeh
zimní K 14.50 až 14.75, mák modrý český
K 27 75 až K 28 25, modrý ruský K 27. 25 až 27. 75
žedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —. —
kmín český K —.— až K —.—, holandský K 28 —
až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, letel
bílý K 45. — až 75 —, švédský K —.— až K —.——
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901
K 46.— až K 51.—, konopná semena uberska
—— až K —.—, haličská K 12.50 až K 13 —
iněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěníny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.25 až K 10 25, ke krmení K 0.— a
U.—, boby K 0.— až 0 —, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření žlutý K 10 25 až K 11.50, k vateni
zeleny K 13.— až K 13.50, ke krmení K —.— a
—, čočka K 10.— až 16.—
Žeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.30 až K 1.60, k jidlu cizí K —.— až K —.—
k palení lihu K —.— až K —.—
Semenn
Repka
Žeměata
Viktoria
kg
53
article
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.75 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.— až K 10. 25
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg. transitot
sádlo uherské K 57.— až K 58.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, 10j K —.— až K —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švastky če-
ské K 875 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80
K 16.50 až K 19.75, srbské K —.— až K — -
višne K 30.— až K 32.—. třešné K —.— at
—.—, hrušky K 16— až K 32.—, křížaly K 8 —
až K 10 —
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4 .25.
až 4.75, cizí K 4.— až 4.25; slama cepy mlacena
K 3.50 až K 3.75, ke kriení K 2.75 až 2 85,
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 2.75.
Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 7.40 až K 7.60.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kgs
Kvasnice lisované obilní K 70. — až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—: výpalky
K —.— až K —.—
Čekanka
kg
61
article
Obil.
Obil.
M. Z Vídně, 4. listopadu. (Telefgr. »Nár
Listů«.) Plodinová bursa. Ceny effektivní
pšenice, žila a kukuřice vzhledem na skrovné
zásoby zlepšily se o 5 h. Znamenala pšenice
8.40—9.30, žito 7.40—7.75, kukuřice 5. 75 az
5.85, cinquantinská 6.85—7 30. Terminy za-
hájené — jako každoročně, když nastane chlad-
nější počasí — pevny, protože v tuto dob
bývají zásoby skrovné. Na zdejším trhu byla
poptávka pro potřebu peštských mlýnů. Kurs
se tím zldpšily, jen oves povolil, protože cena
jeho, jak se zdá, jest přepjata. Ceny potrvaiy
povny, protože z trhů zahraničních oznámeno
rovněž přiznivé smýšlení. Znamenala: pšenic
na jaro 8.80, 8.85, 8 8319. žito na jaro 7 . 64.
7.66, kukuřice na květen-červen 5. 70, 5.75.
57319, oves na jaro 7.75, 7.76, 7.71. Na-
posledy znamenaly: pšenice na jaro 8. 83, 8 . 87.
žito na jaro 7.66, 7.67, kukuřice na listop
5.70, 5.75, kukuřice na květen červen 50 73.
5.74, oves na jaro 7.71, 7.72, řepka na
leden-únor 13.75 až 14.—, na srpen-záři 12 . 20
až 12 30, řepkový olej pohotový 37.— až 38.—
Z Vidné, 4. listopadu. (Telegram.) P'šenice
na jaro K 8.83 až 8.84, žito na jaro K 7.63 až 7.64.
kukuřice na listopad K 5.70 až 5.75, kukuřice na
květenčerven K 5.71 až 5.72, oves na jaro KK 7 .7
až 7.72. Smýšlení pro oves mdlé, ostatní velmi pevné.
Vídeň
KK
62
article
Počasí krásné.
Z Pešti, 4. listopadu. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly skrovné, koupěchtivost zdrželivá. Smý
šlení pevné, obraty obnášely 27.000 q. Cen
dobře upevněny, žito a kukuřice pevnější. Tr
terminový byl zahájen smýšlením pevným. V dal-
ším průběhu kursy na trvalé koupě trvaly. Po-
časí chladné.
Z Pešti, 4. listopadu. (Závěrečné kursy.)
Pšenice povná, na duben 8.61 až 8.62, žito
povné, na duben 7.38 až 7.39, ovez povný,
na duben 7.40 až 7.41, kukuřice pevná,
na květen 5.41 až 5.42, řepka stálá, n
srpen 1902 nová kampaň 11.80 až 11.90.
Počasi krásné, ale studeno.
Z Berlina, 4. listopadu. (Telegram.) Pšenice n
prosinec 161.25, na květen 166.—, na červene
—.—, žito na prosinec 138.—, na květen 142.50.
na červenec —.—, oves na prosinec 143.75, n
květen 147.50.
Z Hamburku. 4. listopadu. (Telegram.) Pšenic
pevná, meklenburská 155.— až 162.—, žilo pevné-
holštýnské, 135.— až 140 —, ječmen klidný, 99.—
až 102 —
Z Pařiže, 4. listopadu. (Telegrm.) Žito klidná.
na říjen 15.25, na listopad 15.25, na listopad úno
15.50, na leden-duben 15.50, pšenice pevná, na řijen
20.90, na listopad 21 15, na listopadl únor 21 90. na
leden duben 22 25. — Mouka pevná, na říjen 26 6
na listopad 26.95, na listopad únor 27.90, na leden
duben 28. 25
Z Londýna, 4. listopadu. (C.-B.) Obilní th
Smýšlení bylo celkem pevné. Oves podražil o 3
vše ostatní zůstalo nezměněno. Mouka městská zna
menala 21 šil. 6 d. až 28 šil., řepkový olej 26 šil.
kukuřice 24 šil. 9 d. Dovezeno bylo 20.000 quartera
ovsa. — Počasí mlhavé-
Kon
Pešť
Berlín
Hamburk
Londýn
Kon
70
article
Cukr.
—n— V Praze, 4. listopadu. (PAv. zpráva
»Národ. Listů«.) Surovina. Po dlouhém
čase konečně zdá se, že surovarny ve svých
nalehavých vybidkách počínají se poněkud ob-
mezovati, tak že ceny dále se nedrobí. Nizký
stav cukerních cen svádí opětně soukromou spe-
kulaci k obchodům, které však jak u nás tk
i v cizině doposud nenabyly těch rozměrů, ab
nějak přiznivě působily na trh. U nás minul
dnes obchod opět klidně, jelikož zahraničné
trhy ohlásily ceny nezměněné a obmezoval se
výhradně jen na raffinerie, k větším závěrkám
však nedošlo. V poledne kladeno za pohotový
I. výrobek K 19.50 z Ústí, K 18.90 z Kralup,
K 19.— z Prahy, K 18.35 z Kolina a K 18.25
z Pardubie, na prosinec pak K 19.60 z Ústl.
Do závěrky povolily rafflnerie za pohotové zboží
ceny o 5 h vyšší, tak že trh skončil K 19. 55
z Ústí pohotové a K 19.60 na prosinec.
Obchod s bílým zbožím jeví stále
ještě čilou poptávku při nezměněných cenách
Praha
Ústí
Kralupy
Pardubie
z Kolina