ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 790cb440-661e-11dc-8506-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 111, place 50, work 3, org 8
1 masthead
Strana z
2 masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3 masthead
5. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 305
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Otázka následnosti srbského trůn v skupštině. Poslanec Lubomír Živkovič ve své řeči dotkl se i srbské následnické otázky. Projevi uspokojoní nad tím, že král Alexandr v čas da vyvrátiti zahraničné pověsti, jakoby hodlalz svého nástupce provolati královnina bratra, mla dého poručíka Luněvicu, jenž podle přesvěd čení řečníkova nebyl by toho hoden, aby by postaven v čelo srbského státu a národa. Avšak otázku následnickou je třeba bez odkladu upra- vifi. Král Alexandr je posledním Obrenovičem Může ho stihnouti předčasná smrť a Srbsk musí se připravit i na takovou možnost. Znám je, že mnohé velké státy zaplatily to potoky krve svých národův, ano i svými existeneemi, že si následnickou otázku neupravily v čas. Ra- kousko Uhersko má nyní pod sebou skoro dvě třetiny srbského národa, ono by zajisté se při hlásilo se svými zájmy a zasadilo se, aby ná- slednícká otázka srbská rozřešena byla v pro- spěchu jeho a nikoliv v prospěchu srbského ná- roda. Již proto musí srbské národní zastupitel- stvo následnickou otázku rozhodnouti co nej dřive, aby nikdo nemohl byti v žádné po hybnosti. Památce největšího srbského básníka. V pátek bylo tomu 50 let, eo zemřel nej větší srbský básník, černohorský vladyka a go- spodar Petr II. Petrovič Něgoš, skladatel » Hor ského Věnce« (do češtiny přeložil Jan Hudee). »Štěpána Malého« a j. Černá Hora oslavila pa- mátku velikého svého syna církevními panichi- dami. »Tac Iporopa« vyšel v slavnostném rouše. Všechny srbské listy přinášejí článkyo zesnulém vladaři básníkovi a vzdávají zaslou ženou poctu jeho manům.
Živkovič Luněvicu Petr II Petrovič Něgoš Hudee Malý Srbsko Uhersko Černá Hora Tac Iporopa
6 article
V Praze, 4. listopadu.
Praha
7 article Spalování kuih v Sarajevě.
Spalování kuih v Sarajevě. Sarajevská vláda skoupila celý náklad ně- mecké knihy Božidara Nikašinoviče, vyšlé letos na jaře v Berlíně, »Bosna a Hercegovina pod správou Rakousko-Uherska a rakousko-uhersk balkánská politika«. Když knihy byly do Sara- jeva dodány, byly úřadné spáleny. Mezitím al kniha Nikašinovičova vyšla v srbském překladě v Bělehradě, čímž je svému účelu zachráněna. Škoda jen, že mohl býti vydán pouze prvý svazek knihy Nikašinovičovy, jež byla rozměřen na svazků pět a chtěla poměry v okupovaných zemích vylíčiti co nejvšestranněji.
Nikašinovič Nikašinovičův Sarajevo Berlín Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Sara Bělehrad
8 article Z ruského Polska.
Z ruského Polska. Z Petrohradu bylo oznámeno do Varšavy že ministerstvo osvěty nemá ničeho proti pro jektu, aby ve Varšavě zřízena byla akademi krášných umění. Projekt s poznámkami miní sterstva osvěty a petrohradské akademie krásnýeh umění bude nyní odevzdán radě říšské. V mini sterstvě osvěty při té příležitosti vznikla otázka. jaký bude další osud nynější školy kreslení ve Varšavě, jež jest pod protektorátem petrohradske akadamie krásných umění. Ministerstvo osvěty obrátilo se v té věci na Akademii petrohradskou aby si vyžádalo její mínění. Myslí se, že petrohradská akademie vyslov se v ten smysl, aby varšavská škola kreslen byla proměněna v akademii výtvarných uměn anebo v podobný ústav, jako je škola baron Štiglice v Petrohradě. Franconzské vojsko na turecké půdě. Nedělní »Petit Parisien«, jehož styky s mi nisterstvem francouzským jsou známy, píše: Cai lardova divise lodní připluje zejtra na místo, jež určeno bylo ji za cil a vyčká tam dalších in strukcí vlády. Lodě divise propluly bez všelik přihody průlivem messinským a jsou té chvile již ve vodách řeckých. Žejíra — v ponděli — dostane se nám asi již zpráv o divisi. Jest tedy radno, zatím nie do budoucnosti nepředvídati Kontreadmirál Caillard vpluje nepochy bn s divisí svou do rejdy midillské. jež jest nejdůležitější na ostrov Mytilene a jež leži proti asijskému Turecku. Kontreadmirál Caillar obsadí nejprvé tento ostrov a ne- stačlli demonstrace tato, vysa d vojsko i na kontinent a zmocní s celního úřadu ve Smyrně.
Petit Parisien Polsko Petrohrad Varšava Mytilen Turecko Smyrna
9 article
Jiný list pařížský praví, že všechny na Vý- chodě interesované státy prohlásily, že zůstanou ve sporu frankotureckém úplně neutrálním. »Temps« těší se z toho, že francouzské loďstv z Toulonu tak rychle bez dlouhých příprav od- plouti mohlo, i vidí v tom důkaz jeho zdatnost i čipernosti námořníků francouzských. Konflikt s Francií není ale jedinou svízelí, v níž se Turecko nyní ociťuje. Hrozi mu, vedle neodvratného již spojení Kréty s Řeckem, nové vzplanutí otázky samosské. Docházejí zprávy z ostrova Samosu, jenž požívá, jak známo, jist samosprávy, že tam vypukly nové spory mez knižetem a sněmem a nad to že jest tam silná nálada k demonstracím za přičinou připlutí lod stva francouzského do vod řeckých. Demon- strace ty mohly by ale vésti k novým vážným zápletkám, poněvadž není dávno tajemstvím, že ostrované samosšti touží spo jiti se s královstvím svých sou kmenovcův, s Řeckem. Ostatně Turecko jest nejnověji ve sporu i s rakouskou diplomacií pro někter ještě záležitosti východních dráh a nad to vy- vstává na obzoru nový již konflikt s Italií Před několika dny zastřelil totiž jeden Ital al- bánského hlídače polního, prý v sebeobraně, ale podle mínění tureckých kruhů cařihradských — úmyslně. Porta preto žádá za odsouzení muže toho tureckými soudy, před něž dle smluv vražda náleží. Italské vyslanectvo popírá správnost tureckého nazírání na věc tu a chce dáli muže toho souditi soudem italským. Slovem, Tureck ociťuje se v tísni na všech stranách a není vy loučeno, že právě při vrtkavosti a nerozhodnost sultánově rozvinuta bude východnl otázka sama sebou, třeba si toho některé velmoci ted nepřály a přáti nemohly.
Ital Port Toulon Francie Turecko Kréta Řecko Samos Demon Italia
10 article
Korrupce a válka jihoafrická. Rozčilení, jímž uchváceno jest veřejné mí nění anglické, zvýšeno bude více ještě zvěstío škaredých odhaleních v Kapském městě. Pri některých vojenských institucích anglických v jižní Africe udála se obrovská zpronevěření Kdyby pravdou byla ale jen desetina toho,eo v Kapsku v obchodnich kruzích se vypráví. běželo by o několik millionův libe šterlingův, kteréž za dvouletého válčení plynuly na úkor poplat- nictva britského do kapes nená- ležitých a jichž bylo použito k účelůmji- ným, než k jakým prvotně byly určeny. D Kapského města byla již, jak londýnské zprávy sdělují, dost tajuplně vypravena komise, jež má věci ty vyšetřiti. V Normandsku a Bretoňsku skupují právě němečti agenti koně počtem tak hojným, že pro domácí hospodářské práce jeví se nedostatek jich. Agenti tito, kteří plati“ za koně trojná sobné ceny, dávají je dopravovati do Anglie.
Korrupce jižní Afrika Kapsko Anglie
11 article Pozoruhodné návrhy na změnu ně kterých ustanovení středoškolských.
Pozoruhodné návrhy na změnu ně kterých ustanovení středoškolských. Již po několik let projevovaná přání v na šich odborných i denních listech, aby se přede šlo rostoucím nehstále kritickým úvahám o střed ním školství a činily se pozvolné opravy, nesouc se zvláště k odstranění administrativních přitěž a tím k volnějšímu paedagogickému i didakti ckému rozvoji, ku přizpůsobení studií humani stických vnitřní hodnotou k moderním požadav kům a dále k četným jiným institucím středo- školským, počínají se ovšem jen po menšícl dávkách objevovati před korporacemi, nejvyšším úřady školskými k jednání o věcech těchto po volanými. Zmínili jsme se před několika měsíci o kon ferenci dolno-rakouských ředitelův a o návrhu jejím na zavedení moderní některé řeči na gym nasia. Na konferenci té projednána ještě četná jiná themata, o nichž v našich kruzích středo školských již několikráte byl pronesen úsudek jen že ne tak úřadně a fakultativně jako set stalo na scbůzi jmenované. Některé z návrh těch jsou tak významné, že není možno jich n tomto místě, kde právě slejně téméř znějíe návrhy byly přednášeny, pominouti. Záležitost ulevení v admini- strativních pracích ředitelům středních škol uvedena podrobnými daty. z nichž zjevno, že administrativní a ekonomické práce na ústavech vělších znesnadňují ředitel úlohu paedagogicko-didaktickou, následkem čehož nutno, aby řediteli, jak se také důstojnosti stavu přisluší, přidělena byla na vyřizování mechanick anebo čistě hospodářské agendy systemisovaná síla pomocná, a sice v prvé řadě kancelista. nebylo-li by však možno toho dosíci, některý člen sboru, a to ne jako dosud jen na ústavech se čtyřmi parallelkami, ale již tehdy, kdy má ústav jednu parallelku anebo kde počet žactva přestoupil číslo 300.
12 article
Velice sympaticky přijaty byly návrhy o od- kladu školného žákům prvé třídy státních středních škol. Vynesení ministerské z roku 1890 o odkladu školného platu, tehdy nadšeně ve školních kruzích jako lidské a demo- kratické uvítané, má přece v průběhu prováděn mnoho drsnosti a přísných praemiss. Žáku prvé třídy přemoci jest nesnáze s novými, z valné části neznámými díseiplinami, a má v průběhu devíti neděl býti kvalifikován nejméně dobrou z každého předmětu, jinak již předem výhoda odkladu a eventuálního osvobození od školného odpadá. Velmi často se stává, že žáci, kteří se později osvědčí dokonalými, v prvním tomto období buď novotou veškera vyučování anebo mnohdy i při četných třídách nepoznáním po vahy žákovy professorem klassifikováni jsou z některého předmětu dostatečnou, ač pozděj v tomto předmětu objeví se dobrými i chvali tebnými. Návrhy na odstranění téchto ostrost vyznívají v ten smysl: 1. aby odklad povolen byl i tehdy, kdy žák má průměrnou známku dobrou, při čem by schvalitebná« vyvážila »dostatečnou«a 2. konference o odkladu školného konal se po 12 nedělích, počitaje od počátku pravidul- ného vyučování. Návrh na uvedení moderního jazykan gymnasia provésti možno jen na ústavech v ryze německých krajinách, kde se neučí druhému zemskému jazyku. Zprávy o odstranění jazyka řeckého z gymnasií, jak jen bude dostatek zkou- šených sil učitelských pro jazyky moderní, ne srovnávaly se s vlastním usnesením konference naopak valná čásť účastníků konference vřele ujala se jazyka řeckého a literatury klassické a hlasovala pro jazyk moderní jen s tou pod mínkou, nebude li porušena tím stavba a orga nisace nynějších gymnasií a nenastane-li tím pře- tížení žactva.
13 article
Při nynějším plněm počtu hodin a při na- pjalě úloze vytčené studiím gymnasijním jsou podmínky tyto iilusorní, poněvadž jich nikdy vyplniti nelze. Veškera akce tedy k zaveden moderního jazyka na gymnasia obmezí se na trvající usus s mimořádnými předměty, při čemž ovšem by vyučování nesmělo záviseti ma mini- málním počtu přihlásivších se. Přijímací zkoušky pro gymnasia byly již několikráte i v našich českých kruzích učitelských předmělem důkladných rozborů podrobných návrhů. Poukazováno na rozčilení žactva, spěch, s jakým se zkoušky při velikém množství kandidátů konají a rozdll mezi způso- bem zkoušení na školách obecných i měšťan- ských a na školách středních; vytčeno, žo mnohdy dobrý žák bývá odmrštěn, kdežto slabší šťastnou nahodou příjat. — K částečné odpo- moci těmto opravdovým nesrovnalostem činíse návrh, aby 1. bod 3. vynesení ministerského ze dne 27. května 1884 č. 8019 pozměnéno bylo v ten smysl, aby sboru professorskému dáno bylo právo, ústní zkoušku z vyučovacího jazyka z počtů všem žákům prominouti, kteří pisemnou práci nejméně dostatečně vypracovali a na vy svědčení ze školy obecné nebo měšťanské nej méně známku dobrou z předmětů těch obdrželi Žáci, kteří na obecných nebo měšťanských ško lách měli z náboženství, z vyučovacího jazyk anebo z počtů známku méně než dostatečnou nemají vůbec ku přijímaci zkoušce býti př pušténi. Otázka přijímacích zkoušek na školy střední jest předmětem úvah i ve kruzích škol obec ných a zdá se, že bude najišto nějaká aspoi změna k ulevení tohoto prvého kroku na školy střední učiněna.
14 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy měl včera odpoledne 11. řádnou schůzi, ve které vy- řídil bez debaty některé stížnosti a návrhy na koup a prodej nemovitostí, rovněž i návrh na obnoven nájmu potravní daně a o smlouvě libeňské obco s belgickou plynárnou, poslední dva ve schůzi dů věrné. K debatě zavdal podnět doplněný plán polohy bývalých králodvorských kasáren a návrh na za koupení domu na nároží Ferdinandovy třídy a Spá lené ulice za účelem jejich rozšíření. Dotaz na počátku schůze neučiněn žádný. Zamitají se: Stížnost firmy »Aut. Reissenzahn«, maj. továrny č. p. 404—VII. (v ulici Veverkově, na Čertoušku v ulici Vinařské) do nařízení, by z příčin bezpečnost před obněm dala odstraniti dřevěnou dílnu mezi tru- hlárnou a slévárnou v továrně; stížnost pp. manželů Josefa a Marie Linhartových ze Smíchova do roz- hodnutí, kterým nebyla jim povolena stavba Bpatro- vého domu na pozemku č. p. 956—II. v ulici Jeru- salémské se zřetelem ku předpisům §§ 65. a 73. st. ř. a stížnost p. architekta Edvarda Rechziegla do vý- měru, kterým odepřeno bylo dodatečné schválení zá- chodu, zřízeného v souterrainních místnostech domu č. p. 241—II. v ulici Vojtěšské. Stížnosti p. Albina Hostovského, majitele domu č. p. 297—VII. v Rudolfově třídě, do nařízení, aby z ohledů policie požární dal jednotlivá skladiště svá v tomto domě odděliti vyzděnými příčkami až na střechu sahajícími, bez spojovacích dveří jak mezi sebou, lak i od skladiště firmy »J. Stadler« a aby skladiště dal osvěllovati toliko elektrickými žárov- kami, vyhověno v příčině osvětlování, v ostatním za- mítnuta. Stížnosti firmy »Vincene Gečmen« v č. p. 205- VII. v Rudolfově a Bubenské třídě, do nařízení, by v to várně léže firmy provedena byla příslušná opatřenl bezpečnostní proti ohni částečně vyhověno, částečně zamítnuta.
Veverkův Josef Linhartův Rechziegel Albin Hostovský J Stadler Gečmen Praha Ferdinandov třída Smíchov Jer Rudolfov třída Rudolfov bubenský třída
15 article
Stížnost p. Hynka Plívy, maj. domu č. p. 258—VII na Zátorách, do nařízení v příčině zřízení nové pří- pojky domovní kanalisace a zavedení splachování vodou a syfonů v záchodech v příčině syfonu zamít- nuta, v ostatním jí vyhověno. Návrh, aby inž. p. Frant. Čecháčkovi bylo pro dáno staveništé č. 4 ve skup. XXXI. assan. obvodu ve výměře na 330.0 m.3 = 91.7 čtv. sáhů za cenu 215 zl. = 430 K za 1 čtv. sáh; návrh, aby stav.p Josefu Veselému bylo prodáno staveniště č. 2 v skup. IX.a ve výměřu as 527.0 m.1 == 146.5 čtvr. s. z cenu 300 zl. = 600 K za 1 čtv. sáh a návrh, aby manželům Filipu a Matyldě Kuhovým prodáno bylo staveniště č. 1 ve skup. XXXV. assan, obv. ve vý- měře as 7704 m.1 = 214.2 čtv. s. za 64.500 zl. číli 129.000 K schvalují se jednohlasně Městská rada navrhla schválení doplňku plánu polohy v příčině bývalých kasáren králo- dvorských čp. 654—1. a ujednání se Živnosten- skou bankou pro Čechy a Moravu v příčině postupu ploch k ulicím a vykoupení krámků u Prašné brány
Hynk Plíva Ing František Čecháček Veselý Filip Kuhův Čechy Morava
16 article
Obec. star. p. dr. Podlipný poukazuje k d ležilosti tohoto předmětu, který týká se nejkrásnější situace pro cizince. Ka kadetce měla obec jisté právo a panovník prohlásil již r. 1566, že uznává, že obe pražská má právo a oprávnění, aby se ji hradeb do- stalo zdarma. Za erární pozemky žádala se však po- zději cena, která obcí nemohla býti placena a bylo s podívením, že naskyl se někdo, kdo nabídl za ka- delku žádaný obnos. Učinil tak ovšem s úmyslem. vykořistiti každého mistečka, čímž by zmizel z oněch míst velkolepý, typický dosavadní volný prostor. Dle předleženého regulačního plánu má však býti zatla- čena do pozadí i Prašná brána, obcí s takovým ná kladem reslaurována. Nežti to připustiti, nechť po nechají še před nt dosavadní krámky, jes ti cena je jich výkupu tak velká, že nutno jejich místa za staviti.
doktor Podlipná
17 article
Pražská obec domáhá se stavby justičního pa- láce, který stavěti se měl v dnešní celnici v Hybern- ské ulici, z čehož sešlo, otázka jeho jest však jen poodložena a eráru musí se připomenouti jeho po- vinnost, aby pro soudy v Praze zřídil důstojnou bu dovu, by nemusily býti za drahé peníze rozestrkány v soukromých domech. A navržená šířka ulice ne stačilz by pro facadu justičního paláce Sbor musí míti také bezpočnou záruku, jak vy soké domy budou se vedle Prašné brány stavěti které však nemá. Nechť nechají se podle dřívějšího projektu Živnostenské banky krámky před Prasnou branou státi. Stova řečníka nečelí proti Živnostenské bance která přináší velké oběti, ale ač jest mu to nemile a nepříjemné, musí přece na věc tuto poukázati prončsti proti zastavění pohledu na Prašnou bránu a malou šířku ulice směrem k projektovanému justič- nímu paláci námitky. Obecní slarší p. dr. Holabovský vzdává se slova. Obecní starší p. dr. Růžiěka praví, že Živno- stenská banka nechtěla krámky zakoupiti a žádal jen, by vytkla se jí stavební čára pro její pozemek a teprve po dlouhém vyjednávání, by přišla obei vstříc, předložila plán, z něbož vysvítá, že chceje zakoupiti. Krámky před Prašnou branou nejsou pro ni žádnou ozdobou a nenaskytne se hned příležitos k jejich odstranění. Jelikož s navrženou stavební čarou spřátelils již také zemský výbor, doporučuje řečník návrh městské rady. Obecní starší p. Weiss navrhuje, by se určila cena priority koupě krámků pražskou obci.
doktor Holabovský Růžiěk Živno Weiss ský ulice Praha
18 article
Obecní starší p. dr. Vlček táže se, zda zále- žitost tato projednána byla v technické komisi zda li radili se o ní též stavitelé a je-li vysvětlena Činí dotaz proto, by se neřeklo, že o stavebních vě- cech takové důležitosti mluvili jenom advokáti. Starosta p. dr. Srb odpovídá, že záležitost tato byla předmětem nesčetných porad technické komise a že požádán spolek architektů a inženýrů, by po mocí své příslušné sekce podal návrhy na částečnou úpravu této části města. Spolek návrhy své předložil a tyto sloužily pak za základ vypracování plánů poloby, jež předloženy Živnostenské bance. Starostův náměstek p. inž. Neubert dodává že záležitost tato projednávána nejen v technické komisi, ale asi v 8 jiných a povoláni architekti pp Werich, Beneš, Balšánek a stavební rad Srdínko, kteří všichni s plánem souhlasili a sou hlasí a nimi i zemský výbor- Obacní starší p. dr. Podlipný odpovídá panu dru. Růžičkovi a dodává, že na plánech pracoval též architekt p. Kříženecký, který připojil k nim i po- hledy, ale pak je odvolal z příčin, jež nechce řečník uváděti. Trvá na svých námitkách, poněvadž nejsou předloženy plány, na něž odvolává se referát, tak ve příčině výšek nových domů, dále že třeba pro budoucnost zachovati se všech stran pohled na Praš- nou bránu a že navržená šířka ulice naproti příštímu justičnímu paláci jest malá a navrhuje, by rozhled na Prašnou bránu se zachoval a ulice rozšířila se přes 30 metrů Obecní starší p. dr. Růžička praví, že otázk šířky ulice vůči justičnímu paláci musí býti řešen teprve při stavbě tohoto.
doktor Vlček Srb Ing Neubert Werich Beneš Balšánek Srdínko Podlipná Růžička Kříženecký živnostenský banka
19 article
Po závěrečných slovech relerentů mag. radů pp. Kubína a dra. Růžičky přistupuje se k hlasování. při kterém zamítá se návrh p. dra. Podlipnéh a schvaluje se návrh městské rady v plném roz sahu. Návrh p. Weisste odkázán městské radě. Návrh městské rady na někteřé změny ve vy hlášce o vybírání poplatku nájemnéh byl po řečech pp. dra. Vlčka a Urbánka k na- vrhu tohoto zamílnut. Městská rada podala návrh na zakoupení domu čís. p. 115—II. společně s p. F. Buldrou za účelem rozšíření Ferdinandovy třídy. Obecní starší pan Prášek doporučuje koupi domu, ale ujednání s panem architektem Buldrou se nezdá mu býti dosti pevným. Žádá, aby p. architekt Baldra nechtěl za pozemek, který odstoupí od domu č. 114 k ulici, o jehož koupi vyjednává, příliš vy- sokou cenu a by se tato předem určila. Obecní starší pan architekt Pasovský dovo zuje výhodnost smlouvy a přímlouvá se za návri městské rady. Obecní starší pan Lnda praví, že jedná s o malý proužek ulice a že prospěch, který z tohc obec bude míti, neodpovídá tak velké oběti, kterou má za něj přinésti. Jsou ještě užší ulice ve městě a žádalo li se rozšíření Perštýna, odpovídalo se vždy že není peněz. V domě, jejž vystaví pan Buldra budou prý místnosti němacké »Rede- u. Lesehalle« a není třeba si přáti, aby tato měla frontu i do Spá- lené ulice. Řečník táže se, zdali se něco stalo ve příčině rozšíření Perštýna a navrhuje, aby se s majitel domů na Perštýně směrem od Spálené ulice vyjed návalo za účelem jeho rozšíření. Konečně žádá, aby obchodníkům domu, o jehož koupi se jedná, dala se půlletní a nikoli čtvrtletní výpověd.
Kubín Růžička Urbánek F Buldra Ferdinandův Prášek Buldra Balder Lnda Perštýn Rede Spat Perštýn
20 article
Obecní starší pan Pasovský podolýká, že půlletní výpověď jest obsažena již v podmínkách že frouta Buldrova domu do Spálené ulice nebude žádná. Schvaluje se návrh měslské rady; návrh pana Lady odkázán městské radě. Schvalují se: Návrh na zakoupení hradebníeh pozemků malostranských od Bruské brány až p baštu č. XIX.; návrh ve příčině obnovení nájmu po- travní daně na čáře na třilelí 1902/4 (ve schůzi dů- věrné); zpráva o výsledku vybírání školného na českých a německých školách obecných a měšťan- ských v Praze: zpráva o smlouvě, uzavřené mezi býv. obcí libeňskou a Všeobecnou společností pro osvětlování a vytápění plynem a obstarávání veřej- ného osvětlení v Libni a kladení plynovodu v po zemcích obecních s příslušnými návrhy (ve schůzi důvěrné); návrb, aby tělocvičné jednoté »Sokol« na Malé straně prominuta byla dne 1. května t. r. splatná splátka 1000 K s přísl. ze zbytku trhové ceny za pozemek, koupený ke stavhě tělocvičny návrh na podání žádosti za upravení a rozšířen assanačního obvodu novoměstského dle změněného plánu polohy; návrh, aby ve hlavní assanační třídě (Mikulášské třídě) zakoupeny byly následující nemo- vitosti: dilec a) a b) v č. p. 130—V. za 6400 K o Josefa a Joseřy Havlíkových s dílci c) a d) v č. p 126—V, za 8000 K od Slegfrieda Wehla a soudr. dílce a)—e) v č. p. 139—V. za 20.000 K od nábo- ženské židovské obce, dílec c) v č. p. 211/212—v. za 8000 K od Vojtěcha a Anny Kubäskových, dílec v č. p. 211/212—V. za 7200 K od Siegfrieda Mekler a soudr., dílec f) v č. p. 211/212—V. za 8000 K o Josefa Dubského, čásť dílců a) a d) v č. p. 213—v. za 14.700 K od dra. Mor. Kafky, dílec b) v č. p.
Buldrův Bruská Josef Havlíkův Slegfrieda Wehl Vojtěch Anna Kubäskový Siegfried Mekler Dubský Mor Kafka Praha Libeň Sokol
21 article
213—V. za 17.400 K od Jaroslava Flanderky, dílece v č. p. 215—V. za 12.000 K od Frant. a Barb. Von- dráčkových, dílce d) a l e) v č. p. 220—V. za 20.000 k od Isidora Trebitscho a Alžběty Pickové, dílec f) v č. p. 220—V. za 14.000 K od Víta S. Bondyho, návrh, aby od Marie Kohlové a soudruhů koupen byl díle c) v č. p. 196—V. v Rabínské ulici za 9.400 K, návrh aby od p. Antonína Kračmery a soudruhů koupen byl dům č. p. 176— V. v Cikánské ulici za 30.000 K. návrh, aby od p. Mat. Zadáka koupen byl dílec e v č. p. 181—V. v ulici Cikánské za 7400 K, návrh aby od p. Bedřicha Procházky a soudr. byly koupeny domy č. p. 122—I. a č. p. 127—I. v Platnéřské ulici za 100.000 K, návrh, aby od p. Antonína Habicha soudr. koupen byl dům č. p. 228—II. (Novoměstsk lázně) s přísl. za 150.000 K a návrb, aby odp Ladislava Jindřicha Kubíka koupen byl dům č. p 882—I. v Břehové ulici za 70.000 K. Při posledním návrhu učinil obecní starší pan Lada dotaz ve příčině stavby mostu z hlavní assa- nační třídy josefovské na levý břeh Vltavy. Jestliže kupuje se celá řada objektů v této třídě, pracovalo se zajisté také ohledně stavby mostu. Ref. p. rada dr. Stein pravi, že na most byl pamatováno již od r. 1894, ale věc tato odložena. až zřídí se hlavní třída. Nyní schází v ní zakoupiti 7—8 objektů, načež hne se i otázkou mostu, což stane se tím spíše, protože letošním rokem uplyne vyzývací lhůta ostatním majitelům domů. Jednací pořad tím vyčerpán. Při volných návrzích zmiňuje se obecn starší p. Hamáček o usnesení minulé schůz v příčině objednávky kolejnic pro elektrické dráhy dodává, že obecní starší pan prof. Petrlík má již vypracovanou odpověď a žádá, by ji přečetl.
Flanderka František Isidor Trebitscho Picek S Bondy Kohl Kračmer Procházka Habich Ladislav Jindřich Kubík doktor Stein Hamáček Petrlík Vltava Novoměstsk lázeň Barb
22 article
Starosta p. dr. Srb podolýká, že odpověď n byla ještě schválena městskou radou a že tedy ne může se považovati jejím projevem Obecní starší p. prof. Petrlík praví, že kan celář elektrických podniků sděluje v příčině dotazu proč objednalo se 37 kilom. kolejí, že objednány byly na trati schválené v délce 51.6 kilom., jež stavěti se měly na základě usnesení sboru obecních starších ale pro nepříznivé finanční poměry od jejich stavby pak upuštěno. Z objednávky neodebráno asi 91/2 kilom. kolej nic a v zásobě jest jich asi 800 metrů. Na dotaz, jakou škodu utrpěla obec zmíněnou objednávkou, nelze určitě odpověděti, protože nebyl za nynějších cen uzavřena žádná objednávka. Ob. st. p. Hamuáček opětuje, že obec byla ob jednávkou 37 kilometrů kolejnic najednou poškozena že kolejnice objednány dříve, nežli získána kocesse na tratě, pro které určeny, o čemž sbor obecnícl starších nevěděl. Ostatně jest absolutní nemožností by se tolik tratí do roka vystavělo, čímž prokázáno že při objednávce kolejnic nejednáno správně a že špatně počítáno. Obecní starší p. Fr. Sokol: Námitka, že ne byla ještě koncesse, platí pro obscenstvo, ale m víme, že ji můžeme míti za několik neděl. Obecní starší p Prášek praví, že koupí »no vých lázní« odstraněna poslední překážka stavby nábřeží od Národního divadla k nábřeží Palnckéh a navrhuje, by městská rada učinila potřebné kroky by přikročilo se ke stavbě nábřeží, by podporova se tím stavební ruch v assanační čtvrti svatovoj těšské. Návrh odkázán městské radě. Schůze skončena o 7. hod. večerní.
Srb profesor Petrlík Prášek Palnckéh Ob Sokol národní divadlo
23 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (68. schůze.) Z Vídně, 4. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Na dvě věci byl dnes soustředěn zájem Na ministerskou radu, která konala se v budově parlamentní, která trvala s malou pře stávkou několika minut tři hodiny a do kter dostavil se také dr. Rezek a hr. Welsersheimb — a na řeč posl. dra. Herolda. Členové kabinetu přišli ž konference své do zasedací síně, kde bylo zahájeno jednání po 3. hod. odpol., ale nezůstali dlouho. Po chví zase odešli. Posl. Axmann vykládal o spra- vedlivé kvotě a spravedlivém vyrovnání s Uhrami a nejednou apostrofoval vládu, ze které však nebyl přílomen nikdo. Bylo vůbec prázdno v celé sněmovně. Sotva 20 lidí poslouchalo. Do posledního místa nabité lože a galerie kon- trastovaly podivně úžasné netečnosti poslanců kteří trávili venku v kuloárech. O jinak se utvářily věci, nežli čekal ve svém růžovém optimismu dr. Körber a nežli hlásali jeho pomocníci v žurnálech a v parla- mentě. Již třetí den přál si míti zatímní roz- počty ve výboru. Dostanou se tam teprve dnes. Nejsou poměry ustáleny a spořádány v parla- mentě vídeňském a první čtení rozpočtu jes toho nejlepším svědectvím. Nestalo se ještě nikdy, aby v prvním čtení promluvilo řečníků osmadvacet, a nestalo se také nikdy, aby toto první čtení konalo se dní několik. Oba ty momenty jsou příznaky choroby a není pravda, co bylo vykřikováno do světa po kampani loňské a co bylo hlásáno na počátku kampaně nynějšl, že nastalo úplné uzdravění sněmovny vídeňské
Rezek Herold Posl Axmann Körber Vídeň Uhry poslanecký sněmovna
24 article
Naopak, vleklá krise jest důkazem, že pro- pukla zase nemoc a že přes otázku českou par- lament nemůže se dostali k žádné konsolidaci. Poslanec Biankini shrnul do svých vý- kladů všeckno, co tlačí a boli chorvatské vla- stence. Zajímavé bylo zejmena jeho sdělení, že v Dalmacii se nejen povlašťuje, ale také po- němčuje. Postanec Wolf napínal sice hlas co mohl. posluchači marně však čekali na nějakou novou myšlenku, vyjímaje snad smělé tvrzení, že vvše- německý program jest nejvlastenečtějším progra- mem rakouským. Uznal, že všeliká kulturní práce a všeliké reformy v tomto státě jsou na- možny, nebude-li dřive rozřešena otázka jazyková, rozřešení to však státi že se musí uznáním nad- vlády a nadpráví Němeů. Kdyby většina národ rakouských takto se pokořila menšině, lalo b jí milostivě dovolila, aby ostatní národové za- krsali a živořili a tu mluvil tento poslunec ješt o síle a moci národního ideálu, o všemohouc- nosti nacionálního nadšení ! Ve své hovornosti podřekl se poslanec z Truinov a pravil, že bar. Spens-Boode slIbil Všeněmcům, když hrozlit krajní obstrukel, že posílati bude do tak zv. německého územi úřa- níky jen německé. Také by prý slibu tomu dostál, nebýti dra. Rezka, který ve spolku s drem. Piotakem jest prý silnější než všecek ostatní kabinet. České úřadníky nazval rečnik smorem«, české školy označil »nakažfivinou«. Vyzývavý ton jeho mluvy způsobil četné a hlučné srážky s poslanci českými.
Biankini Postanec Wolf Rezek Dalmacie Spen Český úřadník
25 article
Řeč poslance Wolfa byla by zaníkla bez účinku jako rána do vzduchu, kdyby nebylo bývalo těch sarvátek u kdyby dr. Schalk nebyl improvisoval co chvíli nějaké intermezzo, jen aby chabý výkon svého kollegy napestřii a na- parádil. Bylo již 10 hodin večer — schůze trvala celých 7 hodin — když posl. Wolf skoněi svojí třihodinnou lekturu. Předsodové českého klubu, polského klubu a klubu konservativního velkostatku naléhali na hr. Vettra, aby skončil schůzi. Marně. Pan president házel rukama, jako dělají ve Vídni fiakři, když je zebe, řekl, že nechce. Dr. Herold byl vyvolán, aby mluvil. Appelloval znovu na hr. Vettra, by vzhledem na jeho churavost přerušil jednání do- zejtřka. V každém jiném parlamente byl by president vyhověl posla nci, který se dovolává jeho huma- nity. Pan hr. Vetter z Lilie nemá pro jiné věci smyslu a neměl také smyslu pro lidskost. Ta dr. Herold zůstavil rozhodnutí sněmovně. Cela pravice povstala na prospěch mluvčího. Levice byla praskrovně zastoupena. Nicméné předseda prohlásil, že žádost dra. Herolda zamitnuta. Nezbylo zástupci městské skupiny čáslavské leč ujati se slova jako poslední v řadě řečníků v prvním čtení rozpočtů a vyhověti své povin- nosti. Dostál jí úplně, cele, skvěle. S důstojným klidem, noblessou a přece s rozhodností. Wol- fovo naparování se vysokou kulturou vše- německou a jeho křik, že Čechové provozují politiku vyděračskou, odbyt humoristicky. To jest kurecne nejepsr odpovo. Směšnost nezas seriosní polemiky.
Wolf Schalk doktor Herold Vetter zamitnut Čecho Vídeň
26 article
Polemika p. Wolfova zavdala dru. Herol- dovi podnět k tomu, aby vyložil poměr obou národů v našem království a několika prakti- ckými daklady jej illustroval. V pochopitelném napjetí se čekalo, jak vytkne dnešní orátor český postavení české se- legace k vládě. Ve včerejších a dnešních no- vinách vídeňských bylo předpovídáno, že dr. Herold skloní zbraň a zanotuje šalmaj míru s vládou. Řečník usvědčil prognosy tyto ze lzi co nejdůkladněji. Hned na počátku vznáší na dra. Körbra tyto tři žaloby: Předně, že porušil neutralitu, za druhé, že porušil úmluvu s če- skými poslanci tajnými fermany a po třetí,že dal se do zajetí levice. Zavrubné a přesvědčivě odůvodnil dr. Herold každou z žalob těch podle jednotlivých ressortů. Odsoudil methodu důvěrných pokynů jako nemravnou a doložil, že ty tam jsou časy, kdy dovědéli se o nich pouze Němci. O národní a jazykové otázce dal dru. Körbrovi poučnou lekci v ten rozum, že myji rozumíme jako otázce právní, ale kdo z ni dělá otázku moci, že jest vláda a že není žádného předpisu od r. 1526, dle kterého by němčina měla v naší vlasti většího práva, nezli če- Za dlouhotrvajícího potlesku všech poslanců slovanských prohlásil dr. Herold, že Slované státní němčinu neuznají nikdy a že v okamžiku, kdy by se připustilo rokování o návrhu n státní němčinu, vybuchla by puma ve sněmovně kterážto by se nikdy nedostala k rokování návrhu tom.
Wolfův doktor Herold Němec Slovan
27 article
Historicky vysvětlil genesi všeněmsckého ruchu v Rakousku, jeho dosah pro stát a pro náš národ a volal na dra. Körbra před ním sedícího: »Dějiny potvrdí, že v době, kdy tot hnutí stalo se nebezpečným, Rakousko mělo vládu, která byla buď slepou, nebo nevědomou, nebo přihlížela vědoma. A jako nejspolehlivějs bastu a hráz proti přívalu všeněmeckému, označi dr. Herold provedení státního práva českého. S velkým pathosem, který zůstavil hluboký a mohulný dojem v celém shromáždění, odvěti! na výzvu dra. Körbra, by Čechové zapomněli, co se jim stalo a pomohli státu. Dr. Herold po- ložil si sám otázku: »Co jsme všecko zapomnéh a zapomenouti musili?« Zodpověděl ji výčtem obětí, které jsme přinesli státu od r. 1860, jake se nám vždycky dostalo za naše služby odměny až do památného dne 17. října roku 189 a dodal, že nejsou Čechové k tomu, by vždyck přibihali na zavolanou, když je státu zle a že- kdyby — naposledy — obnoven byl systém persekuce českého národa, zástupeové jeho budou státi na půdě parlamentu pohotověa budou připraveni k obraně, ale také k útoku. Nedoufáme, volal dr. Herold, konče svou dvouhodinnou řeč, že nadejde doba, kdy tato vláda a zástupcové vlády Jeho Veličenstva vůbee domáhati se budou se zástupei českého náro da vítězství svobody, rovnosti, neodvislosti a rovno- cennosti. Chce-li vláda louto cestou se bráti, vi sama, v jakém se nalezá poměru k poslancům českého národa. Poslední slovo ve čtyřdenní debatě o roz- počtu na r. 1901 a 1902 bylo slovo z česk ých lavic. Bylo to slovo nepokryté, jasné a rázné. stina.
doktor Herold provedený Čecho Herold Rakousko český národ