2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3
masthead
5. listopadu 1901.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Otázka následnosti srbského trůn
v skupštině.
Poslanec Lubomír Živkovič ve své řeči
dotkl se i srbské následnické otázky. Projevi
uspokojoní nad tím, že král Alexandr v čas da
vyvrátiti zahraničné pověsti, jakoby hodlalz
svého nástupce provolati královnina bratra, mla
dého poručíka Luněvicu, jenž podle přesvěd
čení řečníkova nebyl by toho hoden, aby by
postaven v čelo srbského státu a národa. Avšak
otázku následnickou je třeba bez odkladu upra-
vifi. Král Alexandr je posledním Obrenovičem
Může ho stihnouti předčasná smrť a Srbsk
musí se připravit i na takovou možnost. Znám
je, že mnohé velké státy zaplatily to potoky
krve svých národův, ano i svými existeneemi,
že si následnickou otázku neupravily v čas. Ra-
kousko Uhersko má nyní pod sebou skoro dvě
třetiny srbského národa, ono by zajisté se při
hlásilo se svými zájmy a zasadilo se, aby ná-
slednícká otázka srbská rozřešena byla v pro-
spěchu jeho a nikoliv v prospěchu srbského ná-
roda. Již proto musí srbské národní zastupitel-
stvo následnickou otázku rozhodnouti co nej
dřive, aby nikdo nemohl byti v žádné po
hybnosti.
Památce největšího srbského
básníka.
V pátek bylo tomu 50 let, eo zemřel nej
větší srbský básník, černohorský vladyka a go-
spodar Petr II. Petrovič Něgoš, skladatel » Hor
ského Věnce« (do češtiny přeložil Jan Hudee).
»Štěpána Malého« a j. Černá Hora oslavila pa-
mátku velikého svého syna církevními panichi-
dami. »Tac Iporopa« vyšel v slavnostném
rouše. Všechny srbské listy přinášejí článkyo
zesnulém vladaři básníkovi a vzdávají zaslou
ženou poctu jeho manům.
Živkovič
Luněvicu
Petr II
Petrovič Něgoš
Hudee
Malý
Srbsko
Uhersko
Černá Hora
Tac Iporopa
6
article
V Praze, 4. listopadu.
Praha
7
article
Spalování kuih v Sarajevě.
Spalování kuih v Sarajevě.
Sarajevská vláda skoupila celý náklad ně-
mecké knihy Božidara Nikašinoviče, vyšlé letos
na jaře v Berlíně, »Bosna a Hercegovina pod
správou Rakousko-Uherska a rakousko-uhersk
balkánská politika«. Když knihy byly do Sara-
jeva dodány, byly úřadné spáleny. Mezitím al
kniha Nikašinovičova vyšla v srbském překladě
v Bělehradě, čímž je svému účelu zachráněna.
Škoda jen, že mohl býti vydán pouze prvý
svazek knihy Nikašinovičovy, jež byla rozměřen
na svazků pět a chtěla poměry v okupovaných
zemích vylíčiti co nejvšestranněji.
Nikašinovič
Nikašinovičův
Sarajevo
Berlín
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Sara
Bělehrad
8
article
Z ruského Polska.
Z ruského Polska.
Z Petrohradu bylo oznámeno do Varšavy
že ministerstvo osvěty nemá ničeho proti pro
jektu, aby ve Varšavě zřízena byla akademi
krášných umění. Projekt s poznámkami miní
sterstva osvěty a petrohradské akademie krásnýeh
umění bude nyní odevzdán radě říšské. V mini
sterstvě osvěty při té příležitosti vznikla otázka.
jaký bude další osud nynější školy kreslení ve
Varšavě, jež jest pod protektorátem petrohradske
akadamie krásných umění. Ministerstvo osvěty
obrátilo se v té věci na Akademii petrohradskou
aby si vyžádalo její mínění.
Myslí se, že petrohradská akademie vyslov
se v ten smysl, aby varšavská škola kreslen
byla proměněna v akademii výtvarných uměn
anebo v podobný ústav, jako je škola baron
Štiglice v Petrohradě.
Franconzské vojsko na turecké
půdě.
Nedělní »Petit Parisien«, jehož styky s mi
nisterstvem francouzským jsou známy, píše: Cai
lardova divise lodní připluje zejtra na místo, jež
určeno bylo ji za cil a vyčká tam dalších in
strukcí vlády. Lodě divise propluly bez všelik
přihody průlivem messinským a jsou té chvile
již ve vodách řeckých. Žejíra — v ponděli —
dostane se nám asi již zpráv o divisi. Jest tedy
radno, zatím nie do budoucnosti nepředvídati
Kontreadmirál Caillard vpluje nepochy bn
s divisí svou do rejdy midillské.
jež jest nejdůležitější na ostrov
Mytilene a jež leži proti asijskému
Turecku. Kontreadmirál Caillar
obsadí nejprvé tento ostrov a ne-
stačlli demonstrace tato, vysa d
vojsko i na kontinent a zmocní s
celního úřadu ve Smyrně.
Petit Parisien
Polsko
Petrohrad
Varšava
Mytilen
Turecko
Smyrna
9
article
Jiný list pařížský praví, že všechny na Vý-
chodě interesované státy prohlásily, že zůstanou
ve sporu frankotureckém úplně neutrálním.
»Temps« těší se z toho, že francouzské loďstv
z Toulonu tak rychle bez dlouhých příprav od-
plouti mohlo, i vidí v tom důkaz jeho zdatnost
i čipernosti námořníků francouzských.
Konflikt s Francií není ale jedinou svízelí,
v níž se Turecko nyní ociťuje. Hrozi mu, vedle
neodvratného již spojení Kréty s Řeckem, nové
vzplanutí otázky samosské. Docházejí zprávy
z ostrova Samosu, jenž požívá, jak známo, jist
samosprávy, že tam vypukly nové spory mez
knižetem a sněmem a nad to že jest tam silná
nálada k demonstracím za přičinou připlutí lod
stva francouzského do vod řeckých. Demon-
strace ty mohly by ale vésti k novým vážným
zápletkám, poněvadž není dávno tajemstvím,
že ostrované samosšti touží spo
jiti se s královstvím svých sou
kmenovcův, s Řeckem.
Ostatně Turecko jest nejnověji ve sporu
i s rakouskou diplomacií pro někter
ještě záležitosti východních dráh a nad to vy-
vstává na obzoru nový již konflikt s Italií
Před několika dny zastřelil totiž jeden Ital al-
bánského hlídače polního, prý v sebeobraně, ale
podle mínění tureckých kruhů cařihradských —
úmyslně. Porta preto žádá za odsouzení muže
toho tureckými soudy, před něž dle smluv vražda
náleží. Italské vyslanectvo popírá správnost
tureckého nazírání na věc tu a chce dáli muže
toho souditi soudem italským. Slovem, Tureck
ociťuje se v tísni na všech stranách a není vy
loučeno, že právě při vrtkavosti a nerozhodnost
sultánově rozvinuta bude východnl otázka
sama sebou, třeba si toho některé velmoci ted
nepřály a přáti nemohly.
Ital
Port
Toulon
Francie
Turecko
Kréta
Řecko
Samos
Demon
Italia
10
article
Korrupce a válka jihoafrická.
Rozčilení, jímž uchváceno jest veřejné mí
nění anglické, zvýšeno bude více ještě zvěstío
škaredých odhaleních v Kapském městě. Pri
některých vojenských institucích anglických v
jižní Africe udála se obrovská zpronevěření
Kdyby pravdou byla ale jen desetina toho,eo
v Kapsku v obchodnich kruzích se vypráví.
běželo by o několik millionův libe
šterlingův, kteréž za dvouletého
válčení plynuly na úkor poplat-
nictva britského do kapes nená-
ležitých a jichž bylo použito k účelůmji-
ným, než k jakým prvotně byly určeny. D
Kapského města byla již, jak londýnské zprávy
sdělují, dost tajuplně vypravena komise, jež má
věci ty vyšetřiti.
V Normandsku a Bretoňsku skupují právě
němečti agenti koně počtem tak hojným, že pro
domácí hospodářské práce jeví se nedostatek
jich. Agenti tito, kteří plati“ za koně trojná
sobné ceny, dávají je dopravovati do Anglie.
Korrupce
jižní Afrika
Kapsko
Anglie
11
article
Pozoruhodné návrhy na změnu ně
kterých ustanovení středoškolských.
Pozoruhodné návrhy na změnu ně
kterých ustanovení středoškolských.
Již po několik let projevovaná přání v na
šich odborných i denních listech, aby se přede
šlo rostoucím nehstále kritickým úvahám o střed
ním školství a činily se pozvolné opravy, nesouc
se zvláště k odstranění administrativních přitěž
a tím k volnějšímu paedagogickému i didakti
ckému rozvoji, ku přizpůsobení studií humani
stických vnitřní hodnotou k moderním požadav
kům a dále k četným jiným institucím středo-
školským, počínají se ovšem jen po menšícl
dávkách objevovati před korporacemi, nejvyšším
úřady školskými k jednání o věcech těchto po
volanými.
Zmínili jsme se před několika měsíci o kon
ferenci dolno-rakouských ředitelův a o návrhu
jejím na zavedení moderní některé řeči na gym
nasia. Na konferenci té projednána ještě četná
jiná themata, o nichž v našich kruzích středo
školských již několikráte byl pronesen úsudek
jen že ne tak úřadně a fakultativně jako set
stalo na scbůzi jmenované. Některé z návrh
těch jsou tak významné, že není možno jich n
tomto místě, kde právě slejně téméř znějíe
návrhy byly přednášeny, pominouti.
Záležitost ulevení v admini-
strativních pracích ředitelům
středních škol uvedena podrobnými daty.
z nichž zjevno, že administrativní a ekonomické
práce na ústavech vělších znesnadňují ředitel
úlohu paedagogicko-didaktickou, následkem čehož
nutno, aby řediteli, jak se také důstojnosti stavu
přisluší, přidělena byla na vyřizování mechanick
anebo čistě hospodářské agendy systemisovaná
síla pomocná, a sice v prvé řadě kancelista.
nebylo-li by však možno toho dosíci, některý
člen sboru, a to ne jako dosud jen na ústavech
se čtyřmi parallelkami, ale již tehdy, kdy má
ústav jednu parallelku anebo kde počet žactva
přestoupil číslo 300.
12
article
Velice sympaticky přijaty byly návrhy o od-
kladu školného žákům prvé třídy
státních středních škol. Vynesení ministerské
z roku 1890 o odkladu školného platu, tehdy
nadšeně ve školních kruzích jako lidské a demo-
kratické uvítané, má přece v průběhu prováděn
mnoho drsnosti a přísných praemiss. Žáku prvé
třídy přemoci jest nesnáze s novými, z valné
části neznámými díseiplinami, a má v průběhu
devíti neděl býti kvalifikován nejméně dobrou
z každého předmětu, jinak již předem výhoda
odkladu a eventuálního osvobození od školného
odpadá. Velmi často se stává, že žáci, kteří se
později osvědčí dokonalými, v prvním tomto
období buď novotou veškera vyučování anebo
mnohdy i při četných třídách nepoznáním po
vahy žákovy professorem klassifikováni jsou
z některého předmětu dostatečnou, ač pozděj
v tomto předmětu objeví se dobrými i chvali
tebnými. Návrhy na odstranění téchto ostrost
vyznívají v ten smysl:
1. aby odklad povolen byl i tehdy, kdy
žák má průměrnou známku dobrou, při čem
by schvalitebná« vyvážila »dostatečnou«a
2. konference o odkladu školného konal
se po 12 nedělích, počitaje od počátku pravidul-
ného vyučování.
Návrh na uvedení moderního jazykan
gymnasia provésti možno jen na ústavech v ryze
německých krajinách, kde se neučí druhému
zemskému jazyku. Zprávy o odstranění jazyka
řeckého z gymnasií, jak jen bude dostatek zkou-
šených sil učitelských pro jazyky moderní, ne
srovnávaly se s vlastním usnesením konference
naopak valná čásť účastníků konference vřele
ujala se jazyka řeckého a literatury klassické
a hlasovala pro jazyk moderní jen s tou pod
mínkou, nebude li porušena tím stavba a orga
nisace nynějších gymnasií a nenastane-li tím pře-
tížení žactva.
13
article
Při nynějším plněm počtu hodin a při na-
pjalě úloze vytčené studiím gymnasijním jsou
podmínky tyto iilusorní, poněvadž jich nikdy
vyplniti nelze. Veškera akce tedy k zaveden
moderního jazyka na gymnasia obmezí se na
trvající usus s mimořádnými předměty, při čemž
ovšem by vyučování nesmělo záviseti ma mini-
málním počtu přihlásivších se.
Přijímací zkoušky pro gymnasia
byly již několikráte i v našich českých kruzích
učitelských předmělem důkladných rozborů
podrobných návrhů. Poukazováno na rozčilení
žactva, spěch, s jakým se zkoušky při velikém
množství kandidátů konají a rozdll mezi způso-
bem zkoušení na školách obecných i měšťan-
ských a na školách středních; vytčeno, žo
mnohdy dobrý žák bývá odmrštěn, kdežto slabší
šťastnou nahodou příjat. — K částečné odpo-
moci těmto opravdovým nesrovnalostem činíse
návrh, aby
1. bod 3. vynesení ministerského ze dne
27. května 1884 č. 8019 pozměnéno bylo v ten
smysl, aby sboru professorskému dáno bylo
právo, ústní zkoušku z vyučovacího jazyka
z počtů všem žákům prominouti, kteří pisemnou
práci nejméně dostatečně vypracovali a na vy
svědčení ze školy obecné nebo měšťanské nej
méně známku dobrou z předmětů těch obdrželi
Žáci, kteří na obecných nebo měšťanských ško
lách měli z náboženství, z vyučovacího jazyk
anebo z počtů známku méně než dostatečnou
nemají vůbec ku přijímaci zkoušce býti př
pušténi.
Otázka přijímacích zkoušek na školy střední
jest předmětem úvah i ve kruzích škol obec
ných a zdá se, že bude najišto nějaká aspoi
změna k ulevení tohoto prvého kroku na školy
střední učiněna.
14
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera odpoledne 11. řádnou schůzi, ve které vy-
řídil bez debaty některé stížnosti a návrhy na koup
a prodej nemovitostí, rovněž i návrh na obnoven
nájmu potravní daně a o smlouvě libeňské obco
s belgickou plynárnou, poslední dva ve schůzi dů
věrné. K debatě zavdal podnět doplněný plán polohy
bývalých králodvorských kasáren a návrh na za
koupení domu na nároží Ferdinandovy třídy a Spá
lené ulice za účelem jejich rozšíření.
Dotaz na počátku schůze neučiněn žádný.
Zamitají se:
Stížnost firmy »Aut. Reissenzahn«, maj. továrny
č. p. 404—VII. (v ulici Veverkově, na Čertoušku
v ulici Vinařské) do nařízení, by z příčin bezpečnost
před obněm dala odstraniti dřevěnou dílnu mezi tru-
hlárnou a slévárnou v továrně; stížnost pp. manželů
Josefa a Marie Linhartových ze Smíchova do roz-
hodnutí, kterým nebyla jim povolena stavba Bpatro-
vého domu na pozemku č. p. 956—II. v ulici Jeru-
salémské se zřetelem ku předpisům §§ 65. a 73. st.
ř. a stížnost p. architekta Edvarda Rechziegla do vý-
měru, kterým odepřeno bylo dodatečné schválení zá-
chodu, zřízeného v souterrainních místnostech domu
č. p. 241—II. v ulici Vojtěšské.
Stížnosti p. Albina Hostovského, majitele domu
č. p. 297—VII. v Rudolfově třídě, do nařízení, aby
z ohledů policie požární dal jednotlivá skladiště svá
v tomto domě odděliti vyzděnými příčkami až na
střechu sahajícími, bez spojovacích dveří jak mezi
sebou, lak i od skladiště firmy »J. Stadler« a aby
skladiště dal osvěllovati toliko elektrickými žárov-
kami, vyhověno v příčině osvětlování, v ostatním za-
mítnuta.
Stížnosti firmy »Vincene Gečmen« v č. p. 205- VII.
v Rudolfově a Bubenské třídě, do nařízení, by v to
várně léže firmy provedena byla příslušná opatřenl
bezpečnostní proti ohni částečně vyhověno, částečně
zamítnuta.
Veverkův
Josef
Linhartův
Rechziegel
Albin Hostovský
J Stadler
Gečmen
Praha
Ferdinandov třída
Smíchov
Jer
Rudolfov třída
Rudolfov
bubenský třída
15
article
Stížnost p. Hynka Plívy, maj. domu č. p. 258—VII
na Zátorách, do nařízení v příčině zřízení nové pří-
pojky domovní kanalisace a zavedení splachování
vodou a syfonů v záchodech v příčině syfonu zamít-
nuta, v ostatním jí vyhověno.
Návrh, aby inž. p. Frant. Čecháčkovi bylo pro
dáno staveništé č. 4 ve skup. XXXI. assan. obvodu
ve výměře na 330.0 m.3 = 91.7 čtv. sáhů za cenu
215 zl. = 430 K za 1 čtv. sáh; návrh, aby stav.p
Josefu Veselému bylo prodáno staveniště č. 2 v
skup. IX.a ve výměřu as 527.0 m.1 == 146.5 čtvr. s. z
cenu 300 zl. = 600 K za 1 čtv. sáh a návrh, aby
manželům Filipu a Matyldě Kuhovým prodáno bylo
staveniště č. 1 ve skup. XXXV. assan, obv. ve vý-
měře as 7704 m.1 = 214.2 čtv. s. za 64.500 zl. číli
129.000 K schvalují se jednohlasně
Městská rada navrhla schválení doplňku plánu
polohy v příčině bývalých kasáren králo-
dvorských čp. 654—1. a ujednání se Živnosten-
skou bankou pro Čechy a Moravu v příčině postupu
ploch k ulicím a vykoupení krámků u Prašné brány
Hynk Plíva
Ing
František
Čecháček
Veselý
Filip
Kuhův
Čechy
Morava
16
article
Obec. star. p. dr. Podlipný poukazuje k d
ležilosti tohoto předmětu, který týká se nejkrásnější
situace pro cizince. Ka kadetce měla obec jisté právo
a panovník prohlásil již r. 1566, že uznává, že obe
pražská má právo a oprávnění, aby se ji hradeb do-
stalo zdarma. Za erární pozemky žádala se však po-
zději cena, která obcí nemohla býti placena a bylo
s podívením, že naskyl se někdo, kdo nabídl za ka-
delku žádaný obnos. Učinil tak ovšem s úmyslem.
vykořistiti každého mistečka, čímž by zmizel z oněch
míst velkolepý, typický dosavadní volný prostor. Dle
předleženého regulačního plánu má však býti zatla-
čena do pozadí i Prašná brána, obcí s takovým ná
kladem reslaurována. Nežti to připustiti, nechť po
nechají še před nt dosavadní krámky, jes ti cena je
jich výkupu tak velká, že nutno jejich místa za
staviti.
doktor
Podlipná
17
article
Pražská obec domáhá se stavby justičního pa-
láce, který stavěti se měl v dnešní celnici v Hybern-
ské ulici, z čehož sešlo, otázka jeho jest však jen
poodložena a eráru musí se připomenouti jeho po-
vinnost, aby pro soudy v Praze zřídil důstojnou bu
dovu, by nemusily býti za drahé peníze rozestrkány
v soukromých domech. A navržená šířka ulice ne
stačilz by pro facadu justičního paláce
Sbor musí míti také bezpočnou záruku, jak vy
soké domy budou se vedle Prašné brány stavěti
které však nemá. Nechť nechají se podle dřívějšího
projektu Živnostenské banky krámky před Prasnou
branou státi.
Stova řečníka nečelí proti Živnostenské bance
která přináší velké oběti, ale ač jest mu to nemile
a nepříjemné, musí přece na věc tuto poukázati
prončsti proti zastavění pohledu na Prašnou bránu
a malou šířku ulice směrem k projektovanému justič-
nímu paláci námitky.
Obecní slarší p. dr. Holabovský vzdává se
slova.
Obecní starší p. dr. Růžiěka praví, že Živno-
stenská banka nechtěla krámky zakoupiti a žádal
jen, by vytkla se jí stavební čára pro její pozemek
a teprve po dlouhém vyjednávání, by přišla obei
vstříc, předložila plán, z něbož vysvítá, že chceje
zakoupiti. Krámky před Prašnou branou nejsou pro
ni žádnou ozdobou a nenaskytne se hned příležitos
k jejich odstranění.
Jelikož s navrženou stavební čarou spřátelils
již také zemský výbor, doporučuje řečník návrh
městské rady.
Obecní starší p. Weiss navrhuje, by se určila
cena priority koupě krámků pražskou obci.
doktor
Holabovský
Růžiěk
Živno
Weiss
ský ulice
Praha
18
article
Obecní starší p. dr. Vlček táže se, zda zále-
žitost tato projednána byla v technické komisi
zda li radili se o ní též stavitelé a je-li vysvětlena
Činí dotaz proto, by se neřeklo, že o stavebních vě-
cech takové důležitosti mluvili jenom advokáti.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že záležitost tato
byla předmětem nesčetných porad technické komise
a že požádán spolek architektů a inženýrů, by po
mocí své příslušné sekce podal návrhy na částečnou
úpravu této části města.
Spolek návrhy své předložil a tyto sloužily pak
za základ vypracování plánů poloby, jež předloženy
Živnostenské bance.
Starostův náměstek p. inž. Neubert dodává
že záležitost tato projednávána nejen v technické
komisi, ale asi v 8 jiných a povoláni architekti pp
Werich, Beneš, Balšánek a stavební rad
Srdínko, kteří všichni s plánem souhlasili a sou
hlasí a nimi i zemský výbor-
Obacní starší p. dr. Podlipný odpovídá panu
dru. Růžičkovi a dodává, že na plánech pracoval též
architekt p. Kříženecký, který připojil k nim i po-
hledy, ale pak je odvolal z příčin, jež nechce řečník
uváděti. Trvá na svých námitkách, poněvadž nejsou
předloženy plány, na něž odvolává se referát, tak
ve příčině výšek nových domů, dále že třeba pro
budoucnost zachovati se všech stran pohled na Praš-
nou bránu a že navržená šířka ulice naproti příštímu
justičnímu paláci jest malá a navrhuje, by rozhled
na Prašnou bránu se zachoval a ulice rozšířila se
přes 30 metrů
Obecní starší p. dr. Růžička praví, že otázk
šířky ulice vůči justičnímu paláci musí býti řešen
teprve při stavbě tohoto.
doktor
Vlček
Srb
Ing
Neubert
Werich
Beneš
Balšánek
Srdínko
Podlipná
Růžička
Kříženecký
živnostenský banka
19
article
Po závěrečných slovech relerentů mag. radů pp.
Kubína a dra. Růžičky přistupuje se k hlasování.
při kterém zamítá se návrh p. dra. Podlipnéh
a schvaluje se návrh městské rady v plném roz
sahu. Návrh p. Weisste odkázán městské radě.
Návrh městské rady na někteřé změny ve vy
hlášce o vybírání poplatku nájemnéh
byl po řečech pp. dra. Vlčka a Urbánka k na-
vrhu tohoto zamílnut.
Městská rada podala návrh na zakoupení domu
čís. p. 115—II. společně s p. F. Buldrou za účelem
rozšíření Ferdinandovy třídy.
Obecní starší pan Prášek doporučuje koupi
domu, ale ujednání s panem architektem Buldrou se
nezdá mu býti dosti pevným. Žádá, aby p. architekt
Baldra nechtěl za pozemek, který odstoupí od domu
č. 114 k ulici, o jehož koupi vyjednává, příliš vy-
sokou cenu a by se tato předem určila.
Obecní starší pan architekt Pasovský dovo
zuje výhodnost smlouvy a přímlouvá se za návri
městské rady.
Obecní starší pan Lnda praví, že jedná s
o malý proužek ulice a že prospěch, který z tohc
obec bude míti, neodpovídá tak velké oběti, kterou
má za něj přinésti. Jsou ještě užší ulice ve městě
a žádalo li se rozšíření Perštýna, odpovídalo se vždy
že není peněz. V domě, jejž vystaví pan Buldra
budou prý místnosti němacké »Rede- u. Lesehalle«
a není třeba si přáti, aby tato měla frontu i do Spá-
lené ulice.
Řečník táže se, zdali se něco stalo ve příčině
rozšíření Perštýna a navrhuje, aby se s majitel
domů na Perštýně směrem od Spálené ulice vyjed
návalo za účelem jeho rozšíření. Konečně žádá, aby
obchodníkům domu, o jehož koupi se jedná, dala
se půlletní a nikoli čtvrtletní výpověd.
Kubín
Růžička
Urbánek
F Buldra
Ferdinandův
Prášek
Buldra
Balder
Lnda
Perštýn
Rede
Spat
Perštýn
20
article
Obecní starší pan Pasovský podolýká, že
půlletní výpověď jest obsažena již v podmínkách
že frouta Buldrova domu do Spálené ulice nebude
žádná.
Schvaluje se návrh měslské rady; návrh pana
Lady odkázán městské radě.
Schvalují se: Návrh na zakoupení hradebníeh
pozemků malostranských od Bruské brány až p
baštu č. XIX.; návrh ve příčině obnovení nájmu po-
travní daně na čáře na třilelí 1902/4 (ve schůzi dů-
věrné); zpráva o výsledku vybírání školného na
českých a německých školách obecných a měšťan-
ských v Praze: zpráva o smlouvě, uzavřené mezi
býv. obcí libeňskou a Všeobecnou společností pro
osvětlování a vytápění plynem a obstarávání veřej-
ného osvětlení v Libni a kladení plynovodu v po
zemcích obecních s příslušnými návrhy (ve schůzi
důvěrné); návrb, aby tělocvičné jednoté »Sokol« na
Malé straně prominuta byla dne 1. května t. r.
splatná splátka 1000 K s přísl. ze zbytku trhové
ceny za pozemek, koupený ke stavhě tělocvičny
návrh na podání žádosti za upravení a rozšířen
assanačního obvodu novoměstského dle změněného
plánu polohy; návrh, aby ve hlavní assanační třídě
(Mikulášské třídě) zakoupeny byly následující nemo-
vitosti: dilec a) a b) v č. p. 130—V. za 6400 K o
Josefa a Joseřy Havlíkových s dílci c) a d) v č. p
126—V, za 8000 K od Slegfrieda Wehla a soudr.
dílce a)—e) v č. p. 139—V. za 20.000 K od nábo-
ženské židovské obce, dílec c) v č. p. 211/212—v.
za 8000 K od Vojtěcha a Anny Kubäskových, dílec
v č. p. 211/212—V. za 7200 K od Siegfrieda Mekler
a soudr., dílec f) v č. p. 211/212—V. za 8000 K o
Josefa Dubského, čásť dílců a) a d) v č. p. 213—v.
za 14.700 K od dra. Mor. Kafky, dílec b) v č. p.
Buldrův
Bruská
Josef
Havlíkův
Slegfrieda Wehl
Vojtěch
Anna Kubäskový
Siegfried Mekler
Dubský
Mor
Kafka
Praha
Libeň
Sokol
21
article
213—V. za 17.400 K od Jaroslava Flanderky, dílece
v č. p. 215—V. za 12.000 K od Frant. a Barb. Von-
dráčkových, dílce d) a l e) v č. p. 220—V. za 20.000 k
od Isidora Trebitscho a Alžběty Pickové, dílec f) v č.
p. 220—V. za 14.000 K od Víta S. Bondyho, návrh,
aby od Marie Kohlové a soudruhů koupen byl díle
c) v č. p. 196—V. v Rabínské ulici za 9.400 K, návrh
aby od p. Antonína Kračmery a soudruhů koupen
byl dům č. p. 176— V. v Cikánské ulici za 30.000 K.
návrh, aby od p. Mat. Zadáka koupen byl dílec e
v č. p. 181—V. v ulici Cikánské za 7400 K, návrh
aby od p. Bedřicha Procházky a soudr. byly koupeny
domy č. p. 122—I. a č. p. 127—I. v Platnéřské ulici
za 100.000 K, návrh, aby od p. Antonína Habicha
soudr. koupen byl dům č. p. 228—II. (Novoměstsk
lázně) s přísl. za 150.000 K a návrb, aby odp
Ladislava Jindřicha Kubíka koupen byl dům č. p
882—I. v Břehové ulici za 70.000 K.
Při posledním návrhu učinil obecní starší pan
Lada dotaz ve příčině stavby mostu z hlavní assa-
nační třídy josefovské na levý břeh Vltavy. Jestliže
kupuje se celá řada objektů v této třídě, pracovalo
se zajisté také ohledně stavby mostu.
Ref. p. rada dr. Stein pravi, že na most byl
pamatováno již od r. 1894, ale věc tato odložena.
až zřídí se hlavní třída. Nyní schází v ní zakoupiti
7—8 objektů, načež hne se i otázkou mostu, což
stane se tím spíše, protože letošním rokem uplyne
vyzývací lhůta ostatním majitelům domů.
Jednací pořad tím vyčerpán.
Při volných návrzích zmiňuje se obecn
starší p. Hamáček o usnesení minulé schůz
v příčině objednávky kolejnic pro elektrické dráhy
dodává, že obecní starší pan prof. Petrlík má již
vypracovanou odpověď a žádá, by ji přečetl.
Flanderka
František
Isidor Trebitscho
Picek
S Bondy
Kohl
Kračmer
Procházka
Habich
Ladislav
Jindřich
Kubík
doktor
Stein
Hamáček
Petrlík
Vltava
Novoměstsk lázeň
Barb
22
article
Starosta p. dr. Srb podolýká, že odpověď n
byla ještě schválena městskou radou a že tedy ne
může se považovati jejím projevem
Obecní starší p. prof. Petrlík praví, že kan
celář elektrických podniků sděluje v příčině dotazu
proč objednalo se 37 kilom. kolejí, že objednány byly
na trati schválené v délce 51.6 kilom., jež stavěti se
měly na základě usnesení sboru obecních starších
ale pro nepříznivé finanční poměry od jejich stavby
pak upuštěno.
Z objednávky neodebráno asi 91/2 kilom. kolej
nic a v zásobě jest jich asi 800 metrů.
Na dotaz, jakou škodu utrpěla obec zmíněnou
objednávkou, nelze určitě odpověděti, protože nebyl
za nynějších cen uzavřena žádná objednávka.
Ob. st. p. Hamuáček opětuje, že obec byla ob
jednávkou 37 kilometrů kolejnic najednou poškozena
že kolejnice objednány dříve, nežli získána kocesse
na tratě, pro které určeny, o čemž sbor obecnícl
starších nevěděl. Ostatně jest absolutní nemožností
by se tolik tratí do roka vystavělo, čímž prokázáno
že při objednávce kolejnic nejednáno správně a že
špatně počítáno.
Obecní starší p. Fr. Sokol: Námitka, že ne
byla ještě koncesse, platí pro obscenstvo, ale m
víme, že ji můžeme míti za několik neděl.
Obecní starší p Prášek praví, že koupí »no
vých lázní« odstraněna poslední překážka stavby
nábřeží od Národního divadla k nábřeží Palnckéh
a navrhuje, by městská rada učinila potřebné kroky
by přikročilo se ke stavbě nábřeží, by podporova
se tím stavební ruch v assanační čtvrti svatovoj
těšské.
Návrh odkázán městské radě.
Schůze skončena o 7. hod. večerní.
Srb
profesor
Petrlík
Prášek
Palnckéh
Ob
Sokol
národní divadlo
23
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(68. schůze.)
Z Vídně, 4. listopadu.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
Na dvě věci byl dnes soustředěn zájem
Na ministerskou radu, která konala se
v budově parlamentní, která trvala s malou pře
stávkou několika minut tři hodiny a do kter
dostavil se také dr. Rezek a hr. Welsersheimb
— a na řeč posl. dra. Herolda.
Členové kabinetu přišli ž konference své
do zasedací síně, kde bylo zahájeno jednání po
3. hod. odpol., ale nezůstali dlouho. Po chví
zase odešli. Posl. Axmann vykládal o spra-
vedlivé kvotě a spravedlivém vyrovnání s Uhrami
a nejednou apostrofoval vládu, ze které však
nebyl přílomen nikdo. Bylo vůbec prázdno
v celé sněmovně. Sotva 20 lidí poslouchalo.
Do posledního místa nabité lože a galerie kon-
trastovaly podivně úžasné netečnosti poslanců
kteří trávili venku v kuloárech.
O jinak se utvářily věci, nežli čekal ve
svém růžovém optimismu dr. Körber a nežli
hlásali jeho pomocníci v žurnálech a v parla-
mentě. Již třetí den přál si míti zatímní roz-
počty ve výboru. Dostanou se tam teprve dnes.
Nejsou poměry ustáleny a spořádány v parla-
mentě vídeňském a první čtení rozpočtu jes
toho nejlepším svědectvím. Nestalo se ještě
nikdy, aby v prvním čtení promluvilo řečníků
osmadvacet, a nestalo se také nikdy, aby
toto první čtení konalo se dní několik. Oba ty
momenty jsou příznaky choroby a není pravda,
co bylo vykřikováno do světa po kampani loňské
a co bylo hlásáno na počátku kampaně nynějšl,
že nastalo úplné uzdravění sněmovny vídeňské
Rezek
Herold
Posl
Axmann
Körber
Vídeň
Uhry
poslanecký sněmovna
24
article
Naopak, vleklá krise jest důkazem, že pro-
pukla zase nemoc a že přes otázku českou par-
lament nemůže se dostali k žádné konsolidaci.
Poslanec Biankini shrnul do svých vý-
kladů všeckno, co tlačí a boli chorvatské vla-
stence. Zajímavé bylo zejmena jeho sdělení, že
v Dalmacii se nejen povlašťuje, ale také po-
němčuje.
Postanec Wolf napínal sice hlas co mohl.
posluchači marně však čekali na nějakou novou
myšlenku, vyjímaje snad smělé tvrzení, že vvše-
německý program jest nejvlastenečtějším progra-
mem rakouským. Uznal, že všeliká kulturní
práce a všeliké reformy v tomto státě jsou na-
možny, nebude-li dřive rozřešena otázka jazyková,
rozřešení to však státi že se musí uznáním nad-
vlády a nadpráví Němeů. Kdyby většina národ
rakouských takto se pokořila menšině, lalo b
jí milostivě dovolila, aby ostatní národové za-
krsali a živořili a tu mluvil tento poslunec ješt
o síle a moci národního ideálu, o všemohouc-
nosti nacionálního nadšení !
Ve své hovornosti podřekl se poslanec z
Truinov a pravil, že bar. Spens-Boode
slIbil Všeněmcům, když hrozlit
krajní obstrukel, že posílati bude
do tak zv. německého územi úřa-
níky jen německé. Také by prý slibu
tomu dostál, nebýti dra. Rezka, který ve spolku
s drem. Piotakem jest prý silnější než všecek
ostatní kabinet. České úřadníky nazval rečnik
smorem«, české školy označil »nakažfivinou«.
Vyzývavý ton jeho mluvy způsobil četné a hlučné
srážky s poslanci českými.
Biankini
Postanec Wolf
Rezek
Dalmacie
Spen
Český úřadník
25
article
Řeč poslance Wolfa byla by zaníkla bez
účinku jako rána do vzduchu, kdyby nebylo
bývalo těch sarvátek u kdyby dr. Schalk nebyl
improvisoval co chvíli nějaké intermezzo, jen
aby chabý výkon svého kollegy napestřii a na-
parádil.
Bylo již 10 hodin večer — schůze trvala
celých 7 hodin — když posl. Wolf skoněi
svojí třihodinnou lekturu. Předsodové českého
klubu, polského klubu a klubu konservativního
velkostatku naléhali na hr. Vettra, aby skončil
schůzi. Marně. Pan president házel rukama,
jako dělají ve Vídni fiakři, když je zebe,
řekl, že nechce. Dr. Herold byl vyvolán, aby
mluvil. Appelloval znovu na hr. Vettra, by
vzhledem na jeho churavost přerušil jednání do-
zejtřka. V každém jiném parlamente
byl by president vyhověl posla nci,
který se dovolává jeho huma-
nity.
Pan hr. Vetter z Lilie nemá pro jiné věci
smyslu a neměl také smyslu pro lidskost. Ta
dr. Herold zůstavil rozhodnutí sněmovně. Cela
pravice povstala na prospěch mluvčího. Levice
byla praskrovně zastoupena. Nicméné předseda
prohlásil, že žádost dra. Herolda zamitnuta.
Nezbylo zástupci městské skupiny čáslavské
leč ujati se slova jako poslední v řadě řečníků
v prvním čtení rozpočtů a vyhověti své povin-
nosti. Dostál jí úplně, cele, skvěle. S důstojným
klidem, noblessou a přece s rozhodností. Wol-
fovo naparování se vysokou kulturou vše-
německou a jeho křik, že Čechové provozují
politiku vyděračskou, odbyt humoristicky. To jest
kurecne nejepsr odpovo. Směšnost nezas
seriosní polemiky.
Wolf
Schalk
doktor
Herold
Vetter
zamitnut
Čecho
Vídeň
26
article
Polemika p. Wolfova zavdala dru. Herol-
dovi podnět k tomu, aby vyložil poměr obou
národů v našem království a několika prakti-
ckými daklady jej illustroval.
V pochopitelném napjetí se čekalo, jak
vytkne dnešní orátor český postavení české se-
legace k vládě. Ve včerejších a dnešních no-
vinách vídeňských bylo předpovídáno, že dr.
Herold skloní zbraň a zanotuje šalmaj míru
s vládou. Řečník usvědčil prognosy tyto ze lzi
co nejdůkladněji. Hned na počátku vznáší na
dra. Körbra tyto tři žaloby: Předně, že porušil
neutralitu, za druhé, že porušil úmluvu s če-
skými poslanci tajnými fermany a po třetí,že
dal se do zajetí levice.
Zavrubné a přesvědčivě odůvodnil dr.
Herold každou z žalob těch podle jednotlivých
ressortů. Odsoudil methodu důvěrných pokynů
jako nemravnou a doložil, že ty tam jsou časy,
kdy dovědéli se o nich pouze Němci.
O národní a jazykové otázce dal dru.
Körbrovi poučnou lekci v ten rozum, že myji
rozumíme jako otázce právní, ale kdo z ni dělá
otázku moci, že jest vláda a že není žádného
předpisu od r. 1526, dle kterého by němčina
měla v naší vlasti většího práva, nezli če-
Za dlouhotrvajícího potlesku všech poslanců
slovanských prohlásil dr. Herold, že Slované
státní němčinu neuznají nikdy a že v okamžiku,
kdy by se připustilo rokování o návrhu n
státní němčinu, vybuchla by puma ve sněmovně
kterážto by se nikdy nedostala k rokování
návrhu tom.
Wolfův
doktor
Herold
Němec
Slovan
27
article
Historicky vysvětlil genesi všeněmsckého
ruchu v Rakousku, jeho dosah pro stát a pro
náš národ a volal na dra. Körbra před ním
sedícího: »Dějiny potvrdí, že v době, kdy tot
hnutí stalo se nebezpečným, Rakousko mělo
vládu, která byla buď slepou, nebo nevědomou,
nebo přihlížela vědoma. A jako nejspolehlivějs
bastu a hráz proti přívalu všeněmeckému, označi
dr. Herold provedení státního práva českého.
S velkým pathosem, který zůstavil hluboký
a mohulný dojem v celém shromáždění, odvěti!
na výzvu dra. Körbra, by Čechové zapomněli,
co se jim stalo a pomohli státu. Dr. Herold po-
ložil si sám otázku: »Co jsme všecko zapomnéh
a zapomenouti musili?« Zodpověděl ji výčtem
obětí, které jsme přinesli státu od r. 1860, jake
se nám vždycky dostalo za naše služby odměny
až do památného dne 17. října roku 189
a dodal, že nejsou Čechové k tomu, by vždyck
přibihali na zavolanou, když je státu zle a že-
kdyby — naposledy — obnoven byl systém
persekuce českého národa, zástupeové jeho
budou státi na půdě parlamentu pohotověa
budou připraveni k obraně, ale také k útoku.
Nedoufáme, volal dr. Herold, konče svou
dvouhodinnou řeč, že nadejde doba, kdy tato
vláda a zástupcové vlády Jeho Veličenstva vůbee
domáhati se budou se zástupei českého náro da
vítězství svobody, rovnosti, neodvislosti a rovno-
cennosti. Chce-li vláda louto cestou se bráti, vi
sama, v jakém se nalezá poměru k poslancům
českého národa.
Poslední slovo ve čtyřdenní debatě o roz-
počtu na r. 1901 a 1902 bylo slovo z česk ých
lavic. Bylo to slovo nepokryté, jasné a rázné.
stina.
doktor
Herold provedený
Čecho
Herold
Rakousko
český národ