ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 790f4c50-661e-11dc-a47a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 109, place 64, org 9
1 masthead
5. listopadu 1901.
2 masthead
Číslo 305.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Vládě zůstane volba; zároveň však nezůstavena vláda ani dost málo v pochybnosti o tom, co by se stalo, kdyby vláda šla nadále cestou kterou se beře v poslední době. Co dr. Herold. který ukončil rázem 12. hodiny půlnoční, po- věděl na adresu vlády, bylo jednomyslným pro- jevem celého českého poselstva. Bylo zároveř úplným potvrzením toho, co pověděl dr. Kramář. Řeči obou mluvčích z království českého kryjí se docela. Jest v nich úplný dvojzvuk, úplný souzvuk. Dru. Heroldovi dostalo se hlučné odměny Všichni čeští poslanci a četní slovanští mu gra tulovali. Byl to opět dr. Herold na výši orator ského svého umění, které právě proto, že pro- vedeno bylo s takým klidem, působilo tak účinně Bezděky poslancové neněmečtí a také němečt položiti si musili otázku: kdo mluvil dnes s výše kulturní, zda posl. Wolf či dr. Herold — sami přiznati musili palmu tomuto. Pan dr. Körber po řeči dra. Herolda sklí čen a zarmoucen opouštěl poslaneckou sně- movnu, provázen ministry Hartlem a Callem. Byl zklamán v naději, že dr. Herold mluviti bude jinak, nežli dr. Kramář: jemu vhod. Sněmovna pak se odročila do čtvrtka.
doktor Herold Wolf Körber Hartl Call Kramář
6 article
Předseda hrabě Vetter zahájil schůzi o 3. ho- dině odpolední. Poslanec bar. Lilgenau, objeviv se poprvé v sněmovně, složil slib. Poslanec Jaroš a soudruzi podali návrh na povolení berních slev a podpor nuznému rolnickému obyvatelstvu v severovýchodních Čechách. Poslanec Berger a soudruzi navrhli úpravn postavení učitelů tělocviku na středních školách. Dotazy podali poslanci: Berger a soudruzi po jednání berního úřadu v Jablonci n. N. při vy- měřování činžovní daně domovní; po jednání okres- ního hejtmanství jabloneckého při přestupování z jednoho vyznání na druhé: po konfiskaci článku »České státní právo«: po událostech na inšprucké universitě, táže se, chce-li ministr vyučování přispěti k utrakvismu této vysoké školy a co soudí o přání vlaského obyvatelstva v Rakousku, by zřídila se vlaská universita na vlaském území; — Jaworski a soudruzi po zadržování dopisů, tiskopisů a pod., zasílaných z polských krajů v Prusku pod polskou adresou, poštovními úřady pruskými: — Choc soudruzi po vojenské výtržnosti v Berouně a zákazu nošení poboční zbraně v hostincích; — Sehna Aug. a soudruzi po úřadním poněmčování jmena města Přívozu; — Heller a soudruzi po vylou- čení několika nuzných mirošovických rolníků z ber ních slev.
Vetter Jaroš Berger Sehn Aug Heller Lilgenau Čechy Jablonec Rakousko Beroun berní úřad
7 article
Předseda volá dodatečně k pořádku posl. Klo fáče pro výroky v jeho poslední řeči Přechází se k jednacímu pořadu a poslanec Axmann vyzývá všechny strany sněmovny, aby dbaly o dělnost sněmovny, aby vykonala velkou úlohu, na níž závisí blaho a možná i trvání Rakou ska. Uzavírání celních a obchodních smluv prohla- šuje za neštěstí. Líčí osudné následky jejich a prc hlašuje, že sluší žádati, by rláaa zahájila jednotnou hospedátekou polítiku pro středo-evropské státy. Do vVozuje, že m.-p. dr. Körber v poslední své řeči ne postavil se již k Uhrám tak, jako ve svých dvou řečech předchozích. Jeho strana, nedbajíc na před sedu ministerstva, bude podporovati vládu, jež bude hájit dokonale zájmy Rakouska. Pojednává o újmě. jíž má ze spolku s Uhrami rakouský průmysl, živ- nosti a zemědělstvo a domnívá se, že dr. Körbe získal by si zásluhy o Rakousko, kdyby byl nepo- volným k Uhrám. Rakouský lid má jich do syta.
Axmann doktor Körber Körbe Uhry Rakousko
8 article
Živnostní předloha je slátanina. Žádá, by malo- žvnostnictvo dostalo náležitý podíl na dodavkách. Přimlouvá se za důkladnou opravu nemocenského úrazového a zavedení starobního, invalidního, vdov- ského a sirotčího pojišťování, nalebá na vyřízení živnostní novelly, zákona o zřizování odborných společenstev hospodářských, zrušení blankotermino- vého obchodu, pořízení služební pragmatiky pro státní úřadníky a zlepšení poměru zatímních státních služebníků. Stýská si na pronásledování antisemitských novin pojednává zevrubně o poměrech paroplavební spo lečnosti dunajské a kárá různé nedostatky, zejmen v pensijním fondu, na něž upozorňuje vládu Polemisuje s řečníky, již brojili proti křesťansko sociální straně a praví, že prohlášení předsedy mi- nisterstva proti hnutí »Pryč od Ríma« je nedosta- tečné. Jeho strana nechce překážeti nikomu v nábo- ženských výkonech, avšak »Pryč od Říma« znamení tolik jako »Pryč od Rakouska«. Konečně prohlašuje že křesťanští sociálové budou podporovati každou rozumnou akci vlády. Jak zachová se strana ta př třetím čtení, záleží na tom, jak vláda bude hovět spravedlivým požadavkům obyvatelstva. (Hlučná po chvala mezi řečníkovými přáteli.)
Řím Rakousko
9 article
Poslanec Biankini pojednává o státoprávním poměru Dalmacie a plá se předsedy ministerstva kdy její zatímní postavení vezme konec. Líčí škody jež zem má z tohoto stavu. V Dalmacii není prů myslu ani zemědělství, protože vláda se o ně ne- stará. Uvádí různá přání a stížnosti, zvláště na na- držování vlaskému živlu, jenž je v Dalmacii v men- šině. Úřadnická místa, neobsazují-li se Vlachy, ob- sazují se Němci, jen ne Chorvaty. Protestuje proti soustavnému odstrkování chorvatské řeči a chorvat- ského školství. Vláda stará se jen o školy německé a vlaské. Protestuje proti škrtnutí subvencí pro vinaře, jejichž vinice byly zničeny revokazem. Zvrá- cená vládní politika podněcuje zálusk Italů na Dalmacii, již pro sebe také již zjevně reklamují. K afřéře s ústavem sv. Jeronyma, v níž bylo chorvatské jméno potupeno, vratí se, nedostojí-li vláda zcela své povinnosti. Stýská si, že ministerský předseda ve své poslední řeči jevil přílišnou ochotu k vlašskému požadavku o zřízení vlašské university v Terstu. Taková vysoká škola byla by provokaci Chorvatů a Slovinců, kdyby neměla se zříditi zá- roveň také chorvatská universita v Terstu samém nebo některém jiném jižním městě nebo neuznala se aspoň platnost studil, odbytých na vysoké škole záhřebské.
Biankini Vlach Němec Chorvat Italos Dalmacie Terst ústav svatý . Jeronym vlašský univerzita
10 article
Nařiká na vlašské provokace proti Chorvatům, na odstrkování chorvatské národnosti a uvádí celou řadu stížností štyrských Slovinců v národním i ho- spodářském ohledu. Vytýká vládě nespravedlnost k Chorvatům i Slovincům. Je v zájmu statu, usku- tečniti chorvatské přání a spojiti všecky chorvatské země v jediné mocné chorvatské království pod že zlem Habsburgů. Jeho strana bude hlasovati proti rozpočtu, doku vláda nebude míti na zřeteli spravedlivé požadavky. (Pochvala mezi Jihoslovany.) Posl. dr. Kos stěžoval si na potlačování halič ských Rusů polskou šlechtou, přimlouval se za ná- rodní samospravu a prohlásil, že jeho klub bude podporovati snaby ve prospěch všeobecného, tajného a přímého práva volebního. Polemisoval s poslancen hr. Dědušickým a uvažoval zevrubně stav halic- ských sedláků, již nemají z čeho žíti. Konečně pro- hlásil, že ruský klub bude hlasovati proti rozpočtu, nemaje k vládě důvěry. (Pochvala mezi Rusy.) Posl. Wolf uvádí, proč se změnil pořad s pře- dešlým řečníkem. Předešlí řečníci mluvili německy, ač jeden je z Haliče, druhý z Dalmacie. Je to důkaz nutnosti státní němčiny a třeba si jeho strana přála, by Halič i Dalmacie byly od říše odloučeny, lze se nadíti, že postátnění němčiny podaří se, až zbu- deme se obou oněch zemí. (Velká veselost.) Dosavadní průběh debaty je velmi, zajímavý. třeba se o rozpočtu nestala ani zmínka. Člověk neví kde je opposice a kde vládní strana — nevyzná se Taková sněmovna nemůže působiti sociálně- refor- mátorsky a nemůže urovnati národní spory. Rakousko zachová se jen, budou-li Němci »vedoucím národem« (Odpor a heil !) Němců je nejvíc, jsou nejdokonalejš a nejspravedlivější. (Smích.) Jinak by bylo, kdyby vedení měli Češi, potom by byli Němci na pokyn z Říma tyranisováni.
Chorvat Habsburg Jihoslovan Posl doktor Kos Rus Wolf Němec Čech Halič Dalmacie Rakousko Řím
11 article
Hnutí »Pryč od Říma!« nemůže býti polla- čeno s kazatelen, ani z kancelářů a pronásleduje se Odmítá tvrzení, že vláda le na německé straně. M.p. dr. Körber prohlásil, že národní strany jsou, ale vláda není národní. Avšak ve skutečnosti vláda drží spíše s pravicí než s německým táborem. (Odpor mezi Čechy. Posl. dr. Schalk: Podívejte se jen do rozpočtu. Dostáváte vše možné.) Pojednávaje o národní myšlence, praví, že vláda jež zříká se národního nadšení lidu, nesvede nikdy nic velkého. (Pochvala mezi Všeněmci. Během řečí strhla se prudká hádka mez posl. Wolřem a Sokolem, jíž zúčastnili s pokřiky přátelé obou poslanců. Předseda nabádal ke klidu. Posl. Woli prohlásil, že Všeněmci vážísi každého národního smýšlení. Když však toto smý- šlení halí se udavačským pláštikem, úcta protivník musí ustoupit jinému smýšlení. Polemisuje prudc s řečí posl. dra. Kramáře a prohlašuje, že vše- německý program obsahuje jasné požadavky beze všech zámyslů. Vládní politika vede prý k vydíravé politice Slovanů. Aby prosadily se státní nezbytnosti dělají se jednotlivým sPvanským národnostem ústupky na újmu Němců. Porovnává rozpočtové po- ložky české s německými školskými a soudí, že vláda odstrkuje Němce. Mluvě o nálezu správního soudu v zájmu mino ritních škol českých, prohlašuje, že tento soud pře- kročil svou oprávněnost, změniv říšský zákon o ná rodních školách, místo aby jej byl vyložil. Parlamení měl tehda proti tomu protestovat. Stěžuje si na počešťování úřadnictva, poukazuje na újmu, jež z toho má německé obyvatelstvo ..
doktor Körber Posl Schalk Wolř Sokol Kramář Němec Parlamení Řím Čechy Woli Slovan
12 article
Zatím co řečník uváděl různé příklady, češt poslanci zakřikovali ho poznámkami. Najednou pust se poslanec Schalk za hlučného volání na posl. dra. Pantůčka. Strhla se vřava, jež trvala několil minut. Místopředseda Kaiser opětně zvonil, až zjedna klid, načež Wolí pokračoval: Tvrdí, že v justičním odboru převládá protekce což snaží se dovoditi erozličnými příklady a žádí za odpomoc. Protekce převládá také v novém úřadě pro vodní stavby, kde Češi mají přednost před ně- meckými uchazeči. Takové počešťování je zůmyslné (Smích mezi českými poslanci.) Avšak lid soud jinak, jak dokazuje výsledek zemských voleb če- ských. Mladočeši pozbyli mandátův a pozbudou jich příště ještě víc. Dostanou se agrárníkům, s nimiž lze mlaviti proto, že tu jsou společenské styky. Líčí postavení své strany k ostatním stranán sněmovním. Hájí svou stranu před výčitkou, že nedostáv se jí lovality a vlastenectví a pojednává konečně o přáních Všeněmců, zejmena snížení činžovní daně domovní. Navrhuje resoluci ve prospěch snížení této daně v Teplici; dovozuje nutnost zvýšení učitelských platů, k jejichž úhradě třeba přikázati zemím část berního výnosu. Třeba také zvýšiti platy diurnistů, avšak potřebné na to prostředky nesmějí sháněti s zaváděním nových daní, jako je daň z jízdních lístků lepší byla by berní oprava ve smyslu vzestupné osobní daně příjmové. Na konci peukazoval na nebezpečí federalisti ckých snah pro existenci Rakouska. (Hlučná po- chvala mezi Všeněmci.) Předseda dává slovo posl. dru. Heroldovi. (Ná rodní poslanci čeští volají, aby se schůze ukončila Všeněmci křičí: Jen pokračujme! Posl. dr. Herold žádá předsedu, by pro jeh zdravotní stav přerušil schůzi do zejtřka, nechce- vzíti na potaz sněmovnu.
Schalk Pantůček Kaiser Čech Herold Posl doktor Rakousko
13 article
Za přepočítání sněmovny Všeněmci volaji: Toje proti jednacímu řádu, buď af mluvl, nebo ať vzdá se slova. Předseda hr. Vetter uděluje posl. dru. Herol dovi slovo. (Hlasy: Konec ! Konec! na pravici). Posl. dr. Herold. Žádám pana předsedu. aby schůzi přerušil vzhledem na pokročilou noční hodinu a na 7hodinné trvání schůze,v které jsem musil vyslechnouti všechny řečníky protože se také necítím volným a protože nen žádné příčiny, proč by rozprava nemohla být ukončena až zejtra. Kdyby p. předseda nebyl s to, aby měmu přání vyhověl, appelluji n loyalitu sněmovny. Předseda: Lituji, že přání p. poslance Herolda nemohu vyhověti a dám o jeho návrhu, aby schůze byla přerušena, hlasovati. (Hlas na lavicích všeněmeckých: Na jak dlouho? Hlas na pravici: Do zejtřka do rána). Při sčítání hlasů volá posl. Iro: Dr. He rold měl slovo jen k rozpočtu, nikoliv ku po dání návrhu k jednacímu řádu. (Souhlas na lavicích všeněmeckých.) Návrh posl. dra. Herolda na přerušen schůze byl zamítnut 87 proti 83 hlasům. (Pochvala na lavicích všeněmeckých.) Posl. dr. Herold: Domnivají-li se páni že zamítnuvše moji žádost dosáhli politickéh úspěchu, mýli se velice; i mezi parlamentárníky tím více mezi vzdělanými lidmi jest zavedeno. že se podané žádosti vyhovuje, když muž, je- hož slovům se může věřiti, tvrdí, že jest chu- rav, zvláště je-li již 10 hodin v noci a když schůze bez přerušení tak dlouho trvá.
Vetter Posl doktor Herold rold
14 article
To jest mravem v parlamentě, kde nikdo se nesmí odvážiti zástupci druhého národa vyšší kulturu, spravedlivost a humanitu doka- zovati takovým způsobem, jak to učinil posl Wolf. Kdybych měl posuzovati kulturu někte rého národa dle kvality jeho parlamentního zu- stoupení, musil bych, i kdybych byl Němcem po řeči posl. Wolfa pochybovati naprosto o vyšším vzdělání tohoto národa a o jeho ethi- ckém smýšlení. (Bouřlivá pochvala na lavicíeh českých.) Tvrditi před zástupci některého ná roda, že se vyznačuje surovostí, jest tak tvrdé, že by se to nedalo očekávat ani z úa nevzdělance. Poslanec Hořica: Z lásky nepocházeji hunské boje. Poslanec dr. Herold: Poslanec Wol patrně svou řeč nepromluvil za tím účelem, aby- projevil své mínění, aby sněmovnu přesvědčil vůbec aby tu projevil svůj politický program. nýbrž právě za tím účelem, aby byly zabity plné 3 hodiny čtením listů, k čemuž pisatel těchto listů zajisté nepovolávají nějakého pan poslance. (Souhlas na pravici.) Posl. Wolf tvrdil, že Čechové od jakživ sloužili Římu. Kdo četl dějiny ví, že prvn války za svobodu byly vedeny v Čechách.
Wolf Němec Hořica doktor Herold Wol Posl Čecho Řím Čechy
15 article
Ovšem Husité byli suroví, nebyli tak vzdělan jako pání Všeněmci (Veselost na lavicích če- ských), neboť vyháněli německé křižáky z Čech. jestliže ovšem to tehdá ve vojné chodilo jako to ve vojně chodí. Nepotřebujeme jíti teprv do středověku, abychom nalezli příklady brut lity. (Souhlas na lavicích českých.) Jestliže jest dnes zásadou všechno rozsekati na cucky, nepotřebují nám páni Všeněmci při cházeti s takovými výtkami. Posl. Wolf mluvil specificky o německé spravedinosti. Je-li některá spravedlnost stejnou. je to německá nebo všeněmecká. Jestliže bru- tální znásilňování národností, jak posl. Wolf si je představuje v německém programu, je německou spravedlností, musíme se přiznat, že my, Slo- vané, k takové spravedlnosti jsme se ještě ne- povznesli. (Bouřlivá pochvala a potlesk na pravici.) Němečtí dějepiscové jsou to, kteří tvrdí že Čechy, které za Karla IV. a za Rudolfa I byly první kulturní zemí ve střední Evropě, po třicetileté válce byly zpustošeny a pusty. Vytýká-li se vládám, že v rozpočtu jisté požadavky české národnosti v ohledu kulturním
Posl Wolf Čechy Karel Iva Evropa St
16 article
jsou splněny, a pravi-li se, že to nejsou poža- davky kulturní, nýbrž předměty vyděračství, musíme se přece tázati: Čechy, kulturně tak nízký národ, nepotřebují vyučovacích ústavůva první kulturní národ světa potřebuje ještě po- dobného osvětového povznesení? (Veselost pochvala na pravici.) Celý náklad na školstv v Čechách obnáší v rozpočtu pro Čechy 6,953.000 K, pro Němce 5,927.000 K, kde je vzhledem na počet obyvatelstva nadržováno Čechům? Vyděračské peníze pro německou kulturu. jak se zdá, jsou opět poněkud vyššl. Poukazuje se na zřízení reálky v pražském předměstí Holešovicích. Uváží-li se, že v Praze bez předměstí mezi 220.000 obyvatelstva je 14 až 17.000 Němcův a že v Praze jsou dosu 3 německé a tři české reálky (Hlasy: Slyštel na lavicích českých), pochopime hned, jaká je to vyděračská politika, má-li se zříditi nějaká reálná škola. Přírostek žáků na českých gym- nasiích činí 81 proc., na německých 12 proc. na českých reálkách 29.3, na německých 59 procent. Tvrdí se, že v Opavě postátněno české gymnasium bez parlamentu. Ovšem, bylo tam soukromé gymnasium přes deset let a vláda dostala budovu a zařízení zadarmo, zároven však zřídilo se úplné gymnasium německé n Král. Vinohradech, aby Čechové nedostali ničeho zvláště. Na toto gymnasium však nedostala vláda ničeho, ač pro gymnasium to není prokázaná potřeba, jelikož z Vinohradů do města sotva je několik kroků, kde jsou tři česká a tři ně mecká gymnasia a kde ze 54.000 obyvatel pouze 2000 je Němců.
Čecho Němec Němcův Král Čechy předměstí Holešovice Praha Opava
17 article
Posl. Wolf řekl, že my Čechové máme vzdělaný proletariát. Já pro svoji osobu jsem raději, že máme vzdělaný proletariát. Poslanee Wolf však ať se podívá, zda na levici nesedí proletariát nevzdělaný. Společnost, ve které se p. Wolf nacháze na německé universitě pražské, snad skutečně nic nevěděla. Jest to na něm viděti, nebot špatná společnost kazí i nejlepší mravy. (Hlučná veselost.) Zůstavuji zástupci německé kultury nazývati zřizování škol morem. Že pan Wolí neví nic o právomoci správního soudu, ne- divím se, že však tak málo ví o zřizován minoritních škol, ačkoliv o tom mluvil, tomu se věru divím. První minoritní školy, které na základě nálezu správního soudu byly zřízeny byly německé školy v Žižkově a na Krá Vinohradech. (Slyšte! Slyšte! mezi Čechy.) Tenkráte ovšem nežádalo se ještě pětile- tého průměru, také nečinil se jiný požadavek ke kterému dospěl správní soud leprve později další pak rozdíl tu byl, že nečekalo se v obou připadech na nález správního soudu, nýbrž rozkaz ke zřízení škol udělen byl tele graficky.
Posl Wolf Čecho Poslanee Wolf Wolit Žižkov Čechy
18 article
Stejně byla zřízena německá škola v Pr brami a i jinde. Když však české men šiny na základě téhož § 19. obrá tily se ke správnímu soudu, tu po čal tento smlouvati a handrko- vati a nacházel stále v zákonech nové obtíže. (Slyšte! Slyšte ! na českýeh lavicích.) Ministerský výnos, že jen Němci mají být povoláváni jako úřadníci do krajů německých měl v zápěti, že při posledním avance- mentu, přeskočeno bylo 30 českých úřadníků. (Bouřlivé: Slyšte, slyšte, na če- ských lavicích.) Řečník přechází k politickým otázkám dovozuje, že čeští poslanci dostáli úmluvě z jara s vládou uzavřené, ale vláda od ní ustoupila, nedostává svým slibům. V jazykové otázce způsobeny poměry horší, než v r. 1850. Za vádí se německá úřadní řeč vnitřní a vláda prý o tom neví. Pozoruje se také, že vláda obírá se rozdělením Čech.
Němec Čechy
19 article
Ministerský předseda řekl, že mařiti vládn plány znamená dávati v šanc hmotné blaho říší a jejich obyvatelstva. To neznamená ješté mařiti plány vlád vůbec. Precházeje k hospodářským úlohám parla- mentu, zvláště k vyrovnání uherskému a ob- chodním smlouvám, praví, že by bylo dobře kdyby vláda měla za sebou parlament v otázce rakousko-uherského vyrovnání. Je však rozdíl chce-li vláda chrániti rakouské hospodářské zájmy, nebo jednáli se ji vůbec jen o nějaké vyrovnání. Dělame snad z jazykové otázky otázku moci, táže se řečník, narážeje na Körbrovu řeč. Vláda dělá z jazykové otázky otázku moci a n řečníkova strana. Není-li v národní věci vítězů ani přemožených, ať vrátí se tedy nespravedlivá kořisť. (Hlučná pochvala.) Řečník pojednává o přehmatech Němeů v této říši a prohlašuje, že pro Němce nen žádného zvláštního náro dního práva. Státn němčina byla by neoprávněným stavem. Naproti Wolfovi praví, že český náro stojí u vědomí své národní sily a v kulturním ohledu převyšuje možná i Němce. Národní dě- lení zavrhuje. Především sluší povážiti,že Čechy hraničí s Německem. Většina českého národa nebude nikdy souhlasiti se státní něm- činou a dostane-li se taký návrh do parlamentu, vybuchne puma. (Pochvala mezi českými po- slanci.) Bylo by to ponížením českého národa a proto se o takové věci jednati nesmí (Pochvala.) Brojí proti všeněmeckým aspiracím a pro- hlašuje, že žádná vláda je nesmí splniti. De- jiny dokáží jednou, že bylo třeba v tuto dobu poukázati na nebezpečí všeněmeckého hnutí.
Němec Wolf jítjin Körbrovo Čechy Německo národní da
20 article
Vláda žádá na Češích, by zapomněli bez- práví, jež se jim stalo. Čechové konali vždy ke státu svou vlasteneckou povinnost. Na vládě záleží, aby sněmovna byla dělna, a na stranách v jejím zajetí. Češi vědí, že nechtějí na vládě nie nespravedlivého a postaví se do boje, kdy bude třeba. Stát je v téžké krisi, ale proto nelze následovat předsedy ministerstva, doku sám neobráti, protože krise stala by se trvalou. Předpokladem zdaru hospodářské politiky je spokojenost slovanských národů. My nevíme, kam vláda směřuje, my chceme vědět a znáti poslední její cíle. Opováží-li se kdo ještě jednou k represá- líím na českém národu, najde jej pohotově k obraně národní cti. Dle toho ať chová s vláda k svým protivníkům. (Dlouhotrvající po chvala v pravo.) Posladní čásť řeči dra. Herolda nemohla
Čech Čecho
21 article
nám býti už telefonována i musili jsme ji po- dati pouze dle korrespondenční kanceláře; při- neseme jí obšírněji v čísle odpoledním. Po řeči dra. Herolda udělil předseda důtku posl. Wolfovi pro jeho útoky na správní soud Po tom byly rozpočty na r. 1901 a n rok 1902, jakož i příslušná, dle § 14. vydaná nařízení přikázány výboru rozpočtovému. Po tom schůze ve 12 hodin 5 minu ukončena. Přiští schůze bude ve čtvrtek. Na jednacím pořadu: pilné návrhy- V důvodech k zákonu o zatímném vy- konávání okr. soudnictví v VIII. čtvrt pražské okr. soudem karlínským, prav se, že pro velkou vzdálenost Staré Libně, jež byla zemským zákonem ze dne 16. dubna t. r. s Praho spojena, nemohla se tato obec přidružit k okr. soudu pro dolní Nové město, jenž je agendami přetížen také vzhledem k případnému spojení pražských před- městí a Prahou okr. soudnictví ve Staré Libni by o třeba nechati obec tu tam, kam dříve patřila. Jedná se proto o provisorium, dokud nebude upraven defini tivně jurisdikční poměr okr. soudnictví pro přípa sloučení pražských předměstí s Prahou.
Wolf Libeň Praha Nová město
22 article Pro Čechy kateřinské.
Pro Čechy kateřinské. Srovnáváme-li poměry, v nichž se nacház naše česká menšina ve Slezsku, a poměry če- ských menšin v Čechách, nemůžeme se ubránit pocitu závisti. Ano, my těm menšinám v Čechách závidíme! Nechceme ani poukazovati na větš úsili germanisační se strany úřadů a zaměstna- vatelů, na tísnivý vliv bezprostřední blízkost- Pruska, ani na to, že vedle Němců stojí proti Čechům slezským ještě jeden nepřítel, Poláci, avšak nejsmutnější v postavení Čechů slezských jest pocit opuštěnosti. Tento pocit ochromuje každou práci. Oč šťastnější jsou menšiny v Čechách! Mají vědomi, že nejsou osamoceny že nejsou docela opuštěny od svých krajanů. žijících v příznivějších poměrech, a vědomít je sílí k odporu proti germanisaci. Ony vědi. že kde samy nestačí, podá se jim ruka po mocná. Bez ohledu na faktickou pomoc, již vědomí samo, že za nimi stojí celý náro český, je s to, aby jejich již ochabující síly vzpružilo. Avšak ve Slezsku je jinak. Prusko, Poláci sama s germanisací těžce zápasící severní Mo- rava, to okoli ovšem Čechům slezským dodává pramálo morální posily. A Čechové v královstv a markrabství, ti na Slezsko zapomínají. Ne- chceme říci, že jsou k našim potřebám netečni Avšak je to stará bolest. Ozve-li se výkřil Čechů slezských o pomoc, je to výkřik slezský. Rozčeří hladinu veřejnosti, avšak ihned nové dojmy zatlačí jej do pozadí — a Slezsko jes zase zapomenuto. A přece je to hříchem, jehož zhoubné ná sledky pociti národ český sám na sobě! Po patřte jen na národnostní mapu. Úzký pruh českého Slezska jest můstkem, jenž spojuje Čechy s ostatním Slovanstvem. Padne-li tento můstek, stane se národ český jen ostrůvkem v moři německém. Bohužel, že Čechové v krá- lovství a markrabství nevidi toho nebo nechtěj viděti !
Němec Čecho slezský Polák Čechy Slezsko Prusko
23 article
Kdybychom jmenovati měli nejdůležitější místa ve Slezsku, řekli bychom bez rozpako vání: Polská Ostrava a Kateřinky Pád těchto stanovisť jest pádem Slezska. A jaké jsou síly naše v těchto dvou stanovištích, lze říci krátce: Polská Ostrava ohrožen a Kateřinky z polovice ztraceny- Boj, který se vede o Kateřinky po dlouhá léta, spěje k rozhodnutí. V polovici příšuiho týdne jsou zde volby do obecního zastupitelstva. Dvé volby, z nichž první dopadla v náš pro spěch a druhá ve prospěch Němců (zvítězil jedním hlasem!) byly zrušeny. Zvítězí-li i při nynějších volbách Němci, kteří zajisté svého vítězství bezohledně, neštítice se žádných pro středků, využitkují, můžeme pokládati Kateřinky za ztracené.
Němec Slezsko Ostrava Kateřinka
24 article
Jedná se tedy při volbá c těchto: skoro o 8000 Čechů slezských. o největši obec českou na Opavsku, o protiváhu prušácké Opavy, kterou by tvořily české Kateřinky, jsoue takřka předměstím Opavy, o čtrnáct volitelů do zemského sněmu, na je jichž hlasech závisí dva české man- dáty (ze tří!!) a o jediného slovanského zástupce v zemském výboru, nehled ani k ohromujícímu dojmu, jím ztráta Kateřinek by na Čechy slez ské působila. O tom bude rozhodnuto. A rozhod nutí toto musí býti nám přízni vé Kateřinky nesmějí padnouti! Z Opavy — v Kateřinkách Němců skor není! — nasazeny všechny páky k dobytí Kate- řinek. Donucování, nátlak, hrozby, vůbec všechny prostředky jsou Němcům vítány, jen když vedou k cíli. S odpůrci toho druhu svedou zápas naš krajané. Voláme k české veřejnosti »Nuže, dokažte, že láska vaše ke Slezsku není jen platonická, při spějte neodkladně Čechům kateřin ským, neboť pomáhajíce jim, po- máháte soběl Dokažte Slezsku, z není zcela opuštěnol Appellujeme na naše české korporace jednotlivce, aby přispěli, ihned přispěli Čechům kateřinským, a doufáme, že volání naše nebude marné. Příspěvky přijímá administrace tohoto listu
Čecho Němec Opavsko Opava Kateřinka Slezsko
25 article
— Moravským amiřovačkám do hrobu Včerejší naše zpráva o sobotním šťastném po řízení výkonného výboru lidové strany na Mo ravě neznamená — krom vydatného důrazu na opposiční stanovisko strany proti vládě Körbrově — nic jiného, než konečný pohřeb pověstných vyrovnávaček moravských a nám nezbývá, než abychom jim se své strany věnovali vřele pro cítěný nekrolog. Máme-li se své strany nějaké námitky, může to být nejvýše ta, že tato po měrně potěšitelná zpráva dala na sebe tak dlouho čekat. Letošní historie smiřovaček těchte jest pro českou duši a její poznání velice cen- ným příspěvkem a je-li dovoleno specialisovat mezi českou a moravskou duší, jak jame k tomu ostatně nejednou průběhem našeho letošního
lidový strana
26 article
hrdlování se o smiřovačky byli s nejedné české strany vyzváni, dlužno doznati, že jedna z nej- krásnějších vlastností českých na Moravě, dů- věřivost totiž, v markrabství nachází se v nej- krásnějším ještě rozkvětu. Mírumilovnost, snaha po nerušeném kulturním vývoji, po odpočinku v boji, touha po radosti z národního života jest nám i zde v Čechách vlastní, to jest však jisto, že délka léčby z tohoto klamu na Moravé byla poněkud příliš imposantní. U nás v Čechách odbyla se co nejradikálněji již koncem minu- lého století. Tuhý byl to boj s českou důvě- řivosti, s českým tiskem na Moravě, kterýž pokud stál na straně smiřovaček, zajisté netlu- močil mínění moravského lidu českého, prudké srážky vystáli jsme s moravskými vůdci politi- ckými o »jabiko smíru«, a chvilemi se zdálo, že pocity smířlivosti dojíti mají posily v ozvách dávno pochovaného moravského separatismu, neboť nejednou nad potřebu zřetelně zaznělo nám z Moravy vstříc významné »hands offe, což mělo ovšem za výsledek jenom ještě tužší přiložení rukou k překažení díla, jež jsme uznali za neshodné s prospěchem českým na
Tuhý Morava Čechy
27 article
Moravě. Po naši půtce s »Mor. Orlicí«, »Hla- sem«, »Selskými Listy« a j. bylo ovšem zjevno, že smiřovačky do zimy nevydrží vzdor všem příznivým proroctvím vždy výborně zpraveného p. Grafa, obzvláštního příznivce smiřovaček a skutečně, sotva že se objevila první jinovatka, zbledly také smiřovačky. Jednohlasným usne- šením výkonného výboru strany lidové, aby její členové ze smiřovacího výboru vystoupili, za- sazena smiřovačkám rána hlavu od těla oddélující, a nic nemůže rozbité smifo- vačky více zceliti, neboť nyní nucena i strana dra. Žáčka, podle jeho vlastních pohrůžek (či přípovědí?) v Boskovicích daných, splniti své slovo o své nezodpovědnosti a z vyrovnacího výboru rovněž vystoupiti. Jako klenot nezadatelný chránily české strany konservativní d'Elvertovy punktace, kůži vlastního těla za ně nasazovaly a skutečně musilo na tuto českou kůži dojíti, musila pocítiti německý obušek, týmž d'Elvertem vedený, musila se přihoditi Litovel, musil se
Mor Hla Graf Elvertův Morava Orlice Boskovice Litovel strana lidový
28 article
ve sněmovně řtšské rady předseda ministerstva postaviti svým vtipem o škodě 70 K, v Litovli natropené, úplně na stranu Němců, aby naši vůdcové na Morávě pochopili, jaká nepěkná hra se s nimi provádí. Jak asi ocení p. dr. Körber v korunové měně tuto škodu? Je-li totiž proů jaká, a nebudou-li jeho tiskoví kajmani prolévati jen krokodýlí slzy nad touto pohromou! Nebot že Litovel a klackářské její přepadení lůzou ně- meckých měst moravských nastrojeno k účelu násilného vyhnání Čechů z vyrovnacího výboru, to jest konjektura na snadě ležící, pováží-li se, že diplomatickým pravidlem ve vyrovnací afféře bylo, vytrvati za každou cenu při uskutečnění jubi- lejního snu Skéneova. Nuže podařilo se, Češi od- cházejí z vyrovnacího výboru, když sázka jejich cti jevila se a to přičiněním samého předsedy ministerstva ve vyrovnacím hazardu naprosto ztracenou. Poslední ránu zasadil moravským vyrovnávačkám Körber sám svou »nevášnívou vytrvalosti« . . .. Tantae molis eratl
Němec doktor Körber Čecho Čech Litovel
29 article
— Klub voličů novoměstských koná v pátek 8. listopadu o půl 8. hod. več. v do- lejším sále restaurace Choděrovy, ve Ferdinan- dově třídě, klubovní členskou schůzi s progra- mem: »0 důležitých otázkách p raž- ského školství.« Rozhovor zahájí pan ředite! Klika. Po rozhovoru následují volné návrhy. — Nadšený přítel českého národa a jeho snah kulturních i politických, spiso vatel Julien Leclereq zemřel v Paříži dne 31. m. m. ve věku 36 let. Tragický jeho skon do- jímá tím více, poněvadž právě těchto dnů, 8. listopadu, měl jeho redakci vydáván býti nový veliký denník »Journal Européen«, je- muž pan Leclereg celý rok věnoval veškery síly, ba i veliké oběti peněžní. Pracovati měl ve prospěch utlačených národů evropských. Če- ským věcem měla býti věnována za součinnosti pana H. Jelinka zvláštní pozornost. Zesnulý byl nadšeným zastancem a výborným znalcem řeči i literatury finské. »Mercure de France« přinesl několik politických studií o otázce finské z jeho péra. Doufejme, že krásný podnik nezanikne předčasnou smrtí svého zakladatole. Čest jeho památce!
Choděrův Julien Leclereq Leclereg H Jelinek Ferdinany Paříž Mercure jít Franca
30 article
— Volby do úrazové pojišťovny děl- nické pro král. české. Aktivní volební právo při těchto volbách, jež konají se již tento měslc, mají pouze ti majitelé pod- niků, kteří majl zapraveny po- jistné příspěvky za rok 1900. Poně- vadž zejmena ve skupině sta vební každý jednotlivý hlas padati bude na váhua rozhodnouti může o výsledku volby, upozorňu- jeme důtklivě všechny majítele podniků do této skupiny zařaděných, aby — pokud se tak již nestalo, bezodkladným zapravením zmínáných příspěvků právo volební sobě pojistili. — Ve- škeré informace voleb se týkající podá český volební sbor a buďtež dotazy řízeny na adressu Boh. Kavka, tajemník, Praha, Vodiěkova ulice »u Štajgrů«. Jemu zasllány buďtez listky hlasovací. — Svatováclavský dar Ústř. Matice školské, jak známo, tvoří nejhlavnější zdroj příjmů matičních, z nichž má Matice nahradii nejen schodek za minulé měsíce, ale i habýt dostatečného fondu na úhradu výloh; neschází se tak utěšeně, jak by si bylo přáti. Za měsic září a říjen sebráno celkem 22.171 K 71 h, tedy částka celkem velmi nepatrná. Žádáme proto všech pp. obecních starostů, aby přičinili se o to, by sbírka byla provedena všeobecně a rychle, tak aby i Matice do konce t. roku mohla za- platiti to, co byla nucena si vypůjčiti a mimo to aby jí byla poskytnuta dostatečná hotovost na vydáni v roce přištím.
Kavka Praha Vodiěkov ulice
31 article
Akademikové slezští.
32 title
Denní zprávy.
33 article
— Osobní. Panu Alexandru Arnoldovi, chefu firmy »Martin a Riegl« v Praze, přiřknut byl titul cís. a král. dvorního dodavatele. — JUDr. Viktor Polák, advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou kancelář v Ústí n. O. na náměstív domě čp. 132 v místnostech býv. kanceláře p. JUDra. Vojtěcha -Linharla. — Rodinné zprávy. Pan Josef Wagner, ředitel Obchodní záložny v Praze, slaviti bude se svou chotí rozenou Eberlovou dne 6 t. m. stříbrnou svatbu. — Umrtí. Včera ráno zemřel náhle pan Josef Máslo, magistrátní úřadník, maje věku 44 let. Po- hřeb koná se ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z kostela v Podskalí na Olšany. — Cestovatel E. St. Vráz vrátil se včera ze svých cest po Asii a Severní Americe ko kratšímu
Alexandr Arnold Martin Riegl JUDr Viktor Polák Vojtěch Wagner Máslo Vráz Praha Linharla Podskalí Olšany Asie severní Amerika