1
masthead
5. listopadu 1901.
5
article
Vládě zůstane volba; zároveň však nezůstavena
vláda ani dost málo v pochybnosti o tom, co
by se stalo, kdyby vláda šla nadále cestou
kterou se beře v poslední době. Co dr. Herold.
který ukončil rázem 12. hodiny půlnoční, po-
věděl na adresu vlády, bylo jednomyslným pro-
jevem celého českého poselstva. Bylo zároveř
úplným potvrzením toho, co pověděl dr. Kramář.
Řeči obou mluvčích z království českého kryjí
se docela. Jest v nich úplný dvojzvuk, úplný
souzvuk.
Dru. Heroldovi dostalo se hlučné odměny
Všichni čeští poslanci a četní slovanští mu gra
tulovali. Byl to opět dr. Herold na výši orator
ského svého umění, které právě proto, že pro-
vedeno bylo s takým klidem, působilo tak účinně
Bezděky poslancové neněmečtí a také němečt
položiti si musili otázku: kdo mluvil dnes s výše
kulturní, zda posl. Wolf či dr. Herold —
sami přiznati musili palmu tomuto.
Pan dr. Körber po řeči dra. Herolda sklí
čen a zarmoucen opouštěl poslaneckou sně-
movnu, provázen ministry Hartlem a Callem.
Byl zklamán v naději, že dr. Herold mluviti
bude jinak, nežli dr. Kramář: jemu vhod.
Sněmovna pak se odročila do čtvrtka.
doktor
Herold
Wolf
Körber
Hartl
Call
Kramář
6
article
Předseda hrabě Vetter zahájil schůzi o 3. ho-
dině odpolední.
Poslanec bar. Lilgenau, objeviv se poprvé v
sněmovně, složil slib.
Poslanec Jaroš a soudruzi podali návrh na
povolení berních slev a podpor nuznému rolnickému
obyvatelstvu v severovýchodních Čechách.
Poslanec Berger a soudruzi navrhli úpravn
postavení učitelů tělocviku na středních školách.
Dotazy podali poslanci: Berger a soudruzi
po jednání berního úřadu v Jablonci n. N. při vy-
měřování činžovní daně domovní; po jednání okres-
ního hejtmanství jabloneckého při přestupování z
jednoho vyznání na druhé: po konfiskaci článku
»České státní právo«: po událostech na inšprucké
universitě, táže se, chce-li ministr vyučování přispěti
k utrakvismu této vysoké školy a co soudí o přání
vlaského obyvatelstva v Rakousku, by zřídila se
vlaská universita na vlaském území; — Jaworski
a soudruzi po zadržování dopisů, tiskopisů a pod.,
zasílaných z polských krajů v Prusku pod polskou
adresou, poštovními úřady pruskými: — Choc
soudruzi po vojenské výtržnosti v Berouně a zákazu
nošení poboční zbraně v hostincích; — Sehna
Aug. a soudruzi po úřadním poněmčování jmena
města Přívozu; — Heller a soudruzi po vylou-
čení několika nuzných mirošovických rolníků z ber
ních slev.
Vetter
Jaroš
Berger
Sehn Aug
Heller
Lilgenau
Čechy
Jablonec
Rakousko
Beroun
berní úřad
7
article
Předseda volá dodatečně k pořádku posl. Klo
fáče pro výroky v jeho poslední řeči
Přechází se k jednacímu pořadu a poslanec
Axmann vyzývá všechny strany sněmovny, aby
dbaly o dělnost sněmovny, aby vykonala velkou
úlohu, na níž závisí blaho a možná i trvání Rakou
ska. Uzavírání celních a obchodních smluv prohla-
šuje za neštěstí. Líčí osudné následky jejich a prc
hlašuje, že sluší žádati, by rláaa zahájila jednotnou
hospedátekou polítiku pro středo-evropské státy. Do
vVozuje, že m.-p. dr. Körber v poslední své řeči ne
postavil se již k Uhrám tak, jako ve svých dvou
řečech předchozích. Jeho strana, nedbajíc na před
sedu ministerstva, bude podporovati vládu, jež bude
hájit dokonale zájmy Rakouska. Pojednává o újmě.
jíž má ze spolku s Uhrami rakouský průmysl, živ-
nosti a zemědělstvo a domnívá se, že dr. Körbe
získal by si zásluhy o Rakousko, kdyby byl nepo-
volným k Uhrám. Rakouský lid má jich do syta.
Axmann
doktor
Körber
Körbe
Uhry
Rakousko
8
article
Živnostní předloha je slátanina. Žádá, by malo-
žvnostnictvo dostalo náležitý podíl na dodavkách.
Přimlouvá se za důkladnou opravu nemocenského
úrazového a zavedení starobního, invalidního, vdov-
ského a sirotčího pojišťování, nalebá na vyřízení
živnostní novelly, zákona o zřizování odborných
společenstev hospodářských, zrušení blankotermino-
vého obchodu, pořízení služební pragmatiky pro
státní úřadníky a zlepšení poměru zatímních státních
služebníků.
Stýská si na pronásledování antisemitských novin
pojednává zevrubně o poměrech paroplavební spo
lečnosti dunajské a kárá různé nedostatky, zejmen
v pensijním fondu, na něž upozorňuje vládu
Polemisuje s řečníky, již brojili proti křesťansko
sociální straně a praví, že prohlášení předsedy mi-
nisterstva proti hnutí »Pryč od Ríma« je nedosta-
tečné. Jeho strana nechce překážeti nikomu v nábo-
ženských výkonech, avšak »Pryč od Říma« znamení
tolik jako »Pryč od Rakouska«. Konečně prohlašuje
že křesťanští sociálové budou podporovati každou
rozumnou akci vlády. Jak zachová se strana ta př
třetím čtení, záleží na tom, jak vláda bude hovět
spravedlivým požadavkům obyvatelstva. (Hlučná po
chvala mezi řečníkovými přáteli.)
Řím
Rakousko
9
article
Poslanec Biankini pojednává o státoprávním
poměru Dalmacie a plá se předsedy ministerstva
kdy její zatímní postavení vezme konec. Líčí škody
jež zem má z tohoto stavu. V Dalmacii není prů
myslu ani zemědělství, protože vláda se o ně ne-
stará. Uvádí různá přání a stížnosti, zvláště na na-
držování vlaskému živlu, jenž je v Dalmacii v men-
šině. Úřadnická místa, neobsazují-li se Vlachy, ob-
sazují se Němci, jen ne Chorvaty. Protestuje proti
soustavnému odstrkování chorvatské řeči a chorvat-
ského školství. Vláda stará se jen o školy německé
a vlaské. Protestuje proti škrtnutí subvencí pro
vinaře, jejichž vinice byly zničeny revokazem. Zvrá-
cená vládní politika podněcuje zálusk Italů na
Dalmacii, již pro sebe také již zjevně reklamují.
K afřéře s ústavem sv. Jeronyma, v níž bylo
chorvatské jméno potupeno, vratí se, nedostojí-li
vláda zcela své povinnosti. Stýská si, že ministerský
předseda ve své poslední řeči jevil přílišnou ochotu
k vlašskému požadavku o zřízení vlašské university
v Terstu. Taková vysoká škola byla by provokaci
Chorvatů a Slovinců, kdyby neměla se zříditi zá-
roveň také chorvatská universita v Terstu samém
nebo některém jiném jižním městě nebo neuznala
se aspoň platnost studil, odbytých na vysoké škole
záhřebské.
Biankini
Vlach
Němec
Chorvat
Italos
Dalmacie
Terst
ústav svatý . Jeronym
vlašský univerzita
10
article
Nařiká na vlašské provokace proti Chorvatům,
na odstrkování chorvatské národnosti a uvádí celou
řadu stížností štyrských Slovinců v národním i ho-
spodářském ohledu. Vytýká vládě nespravedlnost
k Chorvatům i Slovincům. Je v zájmu statu, usku-
tečniti chorvatské přání a spojiti všecky chorvatské
země v jediné mocné chorvatské království pod že
zlem Habsburgů.
Jeho strana bude hlasovati proti rozpočtu, doku
vláda nebude míti na zřeteli spravedlivé požadavky.
(Pochvala mezi Jihoslovany.)
Posl. dr. Kos stěžoval si na potlačování halič
ských Rusů polskou šlechtou, přimlouval se za ná-
rodní samospravu a prohlásil, že jeho klub bude
podporovati snaby ve prospěch všeobecného, tajného
a přímého práva volebního. Polemisoval s poslancen
hr. Dědušickým a uvažoval zevrubně stav halic-
ských sedláků, již nemají z čeho žíti. Konečně pro-
hlásil, že ruský klub bude hlasovati proti rozpočtu,
nemaje k vládě důvěry. (Pochvala mezi Rusy.)
Posl. Wolf uvádí, proč se změnil pořad s pře-
dešlým řečníkem. Předešlí řečníci mluvili německy,
ač jeden je z Haliče, druhý z Dalmacie. Je to důkaz
nutnosti státní němčiny a třeba si jeho strana přála,
by Halič i Dalmacie byly od říše odloučeny, lze se
nadíti, že postátnění němčiny podaří se, až zbu-
deme se obou oněch zemí. (Velká veselost.)
Dosavadní průběh debaty je velmi, zajímavý.
třeba se o rozpočtu nestala ani zmínka. Člověk neví
kde je opposice a kde vládní strana — nevyzná se
Taková sněmovna nemůže působiti sociálně- refor-
mátorsky a nemůže urovnati národní spory. Rakousko
zachová se jen, budou-li Němci »vedoucím národem«
(Odpor a heil !) Němců je nejvíc, jsou nejdokonalejš
a nejspravedlivější. (Smích.) Jinak by bylo, kdyby
vedení měli Češi, potom by byli Němci na pokyn
z Říma tyranisováni.
Chorvat
Habsburg
Jihoslovan
Posl
doktor
Kos
Rus
Wolf
Němec
Čech
Halič
Dalmacie
Rakousko
Řím
11
article
Hnutí »Pryč od Říma!« nemůže býti polla-
čeno s kazatelen, ani z kancelářů a pronásleduje se
Odmítá tvrzení, že vláda le na německé straně.
M.p. dr. Körber prohlásil, že národní strany jsou,
ale vláda není národní. Avšak ve skutečnosti vláda
drží spíše s pravicí než s německým táborem. (Odpor
mezi Čechy. Posl. dr. Schalk: Podívejte se jen do
rozpočtu. Dostáváte vše možné.)
Pojednávaje o národní myšlence, praví, že vláda
jež zříká se národního nadšení lidu, nesvede nikdy
nic velkého. (Pochvala mezi Všeněmci.
Během řečí strhla se prudká hádka mez
posl. Wolřem a Sokolem, jíž zúčastnili s
pokřiky přátelé obou poslanců.
Předseda nabádal ke klidu.
Posl. Woli prohlásil, že Všeněmci vážísi
každého národního smýšlení. Když však toto smý-
šlení halí se udavačským pláštikem, úcta protivník
musí ustoupit jinému smýšlení. Polemisuje prudc
s řečí posl. dra. Kramáře a prohlašuje, že vše-
německý program obsahuje jasné požadavky beze
všech zámyslů. Vládní politika vede prý k vydíravé
politice Slovanů. Aby prosadily se státní nezbytnosti
dělají se jednotlivým sPvanským národnostem
ústupky na újmu Němců. Porovnává rozpočtové po-
ložky české s německými školskými a soudí, že
vláda odstrkuje Němce.
Mluvě o nálezu správního soudu v zájmu mino
ritních škol českých, prohlašuje, že tento soud pře-
kročil svou oprávněnost, změniv říšský zákon o ná
rodních školách, místo aby jej byl vyložil. Parlamení
měl tehda proti tomu protestovat.
Stěžuje si na počešťování úřadnictva, poukazuje
na újmu, jež z toho má německé obyvatelstvo ..
doktor
Körber
Posl
Schalk
Wolř
Sokol
Kramář
Němec
Parlamení
Řím
Čechy
Woli
Slovan
12
article
Zatím co řečník uváděl různé příklady, češt
poslanci zakřikovali ho poznámkami. Najednou pust
se poslanec Schalk za hlučného volání na posl.
dra. Pantůčka. Strhla se vřava, jež trvala několil
minut. Místopředseda Kaiser opětně zvonil, až zjedna
klid, načež Wolí pokračoval:
Tvrdí, že v justičním odboru převládá protekce
což snaží se dovoditi erozličnými příklady a žádí
za odpomoc. Protekce převládá také v novém úřadě
pro vodní stavby, kde Češi mají přednost před ně-
meckými uchazeči. Takové počešťování je zůmyslné
(Smích mezi českými poslanci.) Avšak lid soud
jinak, jak dokazuje výsledek zemských voleb če-
ských. Mladočeši pozbyli mandátův a pozbudou
jich příště ještě víc. Dostanou se agrárníkům, s nimiž
lze mlaviti proto, že tu jsou společenské styky.
Líčí postavení své strany k ostatním stranán
sněmovním.
Hájí svou stranu před výčitkou, že nedostáv
se jí lovality a vlastenectví a pojednává konečně
o přáních Všeněmců, zejmena snížení činžovní daně
domovní. Navrhuje resoluci ve prospěch snížení této
daně v Teplici; dovozuje nutnost zvýšení učitelských
platů, k jejichž úhradě třeba přikázati zemím část
berního výnosu. Třeba také zvýšiti platy diurnistů,
avšak potřebné na to prostředky nesmějí sháněti s
zaváděním nových daní, jako je daň z jízdních lístků
lepší byla by berní oprava ve smyslu vzestupné
osobní daně příjmové.
Na konci peukazoval na nebezpečí federalisti
ckých snah pro existenci Rakouska. (Hlučná po-
chvala mezi Všeněmci.)
Předseda dává slovo posl. dru. Heroldovi. (Ná
rodní poslanci čeští volají, aby se schůze ukončila
Všeněmci křičí: Jen pokračujme!
Posl. dr. Herold žádá předsedu, by pro jeh
zdravotní stav přerušil schůzi do zejtřka, nechce-
vzíti na potaz sněmovnu.
Schalk
Pantůček
Kaiser
Čech
Herold
Posl
doktor
Rakousko
13
article
Za přepočítání sněmovny Všeněmci volaji: Toje
proti jednacímu řádu, buď af mluvl, nebo ať vzdá se
slova.
Předseda hr. Vetter uděluje posl. dru. Herol
dovi slovo. (Hlasy: Konec ! Konec! na pravici).
Posl. dr. Herold. Žádám pana předsedu.
aby schůzi přerušil vzhledem na pokročilou
noční hodinu a na 7hodinné trvání schůze,v
které jsem musil vyslechnouti všechny řečníky
protože se také necítím volným a protože nen
žádné příčiny, proč by rozprava nemohla být
ukončena až zejtra. Kdyby p. předseda nebyl
s to, aby měmu přání vyhověl, appelluji n
loyalitu sněmovny.
Předseda: Lituji, že přání p. poslance
Herolda nemohu vyhověti a dám o jeho návrhu,
aby schůze byla přerušena, hlasovati. (Hlas na
lavicích všeněmeckých: Na jak dlouho? Hlas
na pravici: Do zejtřka do rána).
Při sčítání hlasů volá posl. Iro: Dr. He
rold měl slovo jen k rozpočtu, nikoliv ku po
dání návrhu k jednacímu řádu. (Souhlas na
lavicích všeněmeckých.)
Návrh posl. dra. Herolda na přerušen
schůze byl zamítnut 87 proti 83 hlasům.
(Pochvala na lavicích všeněmeckých.)
Posl. dr. Herold: Domnivají-li se páni
že zamítnuvše moji žádost dosáhli politickéh
úspěchu, mýli se velice; i mezi parlamentárníky
tím více mezi vzdělanými lidmi jest zavedeno.
že se podané žádosti vyhovuje, když muž, je-
hož slovům se může věřiti, tvrdí, že jest chu-
rav, zvláště je-li již 10 hodin v noci a když
schůze bez přerušení tak dlouho trvá.
Vetter
Posl
doktor
Herold
rold
14
article
To jest mravem v parlamentě, kde nikdo
se nesmí odvážiti zástupci druhého národa
vyšší kulturu, spravedlivost a humanitu doka-
zovati takovým způsobem, jak to učinil posl
Wolf. Kdybych měl posuzovati kulturu někte
rého národa dle kvality jeho parlamentního zu-
stoupení, musil bych, i kdybych byl Němcem
po řeči posl. Wolfa pochybovati naprosto o
vyšším vzdělání tohoto národa a o jeho ethi-
ckém smýšlení. (Bouřlivá pochvala na lavicíeh
českých.) Tvrditi před zástupci některého ná
roda, že se vyznačuje surovostí, jest tak
tvrdé, že by se to nedalo očekávat ani z úa
nevzdělance.
Poslanec Hořica: Z lásky nepocházeji
hunské boje.
Poslanec dr. Herold: Poslanec Wol
patrně svou řeč nepromluvil za tím účelem, aby-
projevil své mínění, aby sněmovnu přesvědčil
vůbec aby tu projevil svůj politický program.
nýbrž právě za tím účelem, aby byly zabity
plné 3 hodiny čtením listů, k čemuž pisatel
těchto listů zajisté nepovolávají nějakého pan
poslance. (Souhlas na pravici.)
Posl. Wolf tvrdil, že Čechové od jakživ
sloužili Římu. Kdo četl dějiny ví, že prvn
války za svobodu byly vedeny v Čechách.
Wolf
Němec
Hořica
doktor
Herold
Wol
Posl
Čecho
Řím
Čechy
15
article
Ovšem Husité byli suroví, nebyli tak vzdělan
jako pání Všeněmci (Veselost na lavicích če-
ských), neboť vyháněli německé křižáky z Čech.
jestliže ovšem to tehdá ve vojné chodilo jako
to ve vojně chodí. Nepotřebujeme jíti teprv
do středověku, abychom nalezli příklady brut
lity. (Souhlas na lavicích českých.)
Jestliže jest dnes zásadou všechno rozsekati
na cucky, nepotřebují nám páni Všeněmci při
cházeti s takovými výtkami.
Posl. Wolf mluvil specificky o německé
spravedinosti. Je-li některá spravedlnost stejnou.
je to německá nebo všeněmecká. Jestliže bru-
tální znásilňování národností, jak posl. Wolf si
je představuje v německém programu, je německou
spravedlností, musíme se přiznat, že my, Slo-
vané, k takové spravedlnosti jsme se ještě ne-
povznesli. (Bouřlivá pochvala a potlesk na
pravici.)
Němečtí dějepiscové jsou to, kteří tvrdí
že Čechy, které za Karla IV. a za Rudolfa I
byly první kulturní zemí ve střední Evropě, po
třicetileté válce byly zpustošeny a pusty.
Vytýká-li se vládám, že v rozpočtu jisté
požadavky české národnosti v ohledu kulturním
Posl
Wolf
Čechy
Karel Iva
Evropa
St
16
article
jsou splněny, a pravi-li se, že to nejsou poža-
davky kulturní, nýbrž předměty vyděračství,
musíme se přece tázati: Čechy, kulturně tak
nízký národ, nepotřebují vyučovacích ústavůva
první kulturní národ světa potřebuje ještě po-
dobného osvětového povznesení? (Veselost
pochvala na pravici.) Celý náklad na školstv
v Čechách obnáší v rozpočtu pro Čechy
6,953.000 K, pro Němce 5,927.000 K, kde je
vzhledem na počet obyvatelstva nadržováno
Čechům?
Vyděračské peníze pro německou kulturu.
jak se zdá, jsou opět poněkud vyššl.
Poukazuje se na zřízení reálky v pražském
předměstí Holešovicích. Uváží-li se, že v Praze
bez předměstí mezi 220.000 obyvatelstva je 14
až 17.000 Němcův a že v Praze jsou dosu
3 německé a tři české reálky (Hlasy: Slyštel
na lavicích českých), pochopime hned, jaká je
to vyděračská politika, má-li se zříditi nějaká
reálná škola. Přírostek žáků na českých gym-
nasiích činí 81 proc., na německých 12 proc.
na českých reálkách 29.3, na německých 59
procent.
Tvrdí se, že v Opavě postátněno české
gymnasium bez parlamentu. Ovšem, bylo tam
soukromé gymnasium přes deset let a vláda
dostala budovu a zařízení zadarmo, zároven
však zřídilo se úplné gymnasium německé n
Král. Vinohradech, aby Čechové nedostali ničeho
zvláště. Na toto gymnasium však nedostala vláda
ničeho, ač pro gymnasium to není prokázaná
potřeba, jelikož z Vinohradů do města sotva
je několik kroků, kde jsou tři česká a tři ně
mecká gymnasia a kde ze 54.000 obyvatel
pouze 2000 je Němců.
Čecho
Němec
Němcův
Král
Čechy
předměstí Holešovice
Praha
Opava
17
article
Posl. Wolf řekl, že my Čechové máme
vzdělaný proletariát. Já pro svoji osobu jsem
raději, že máme vzdělaný proletariát. Poslanee
Wolf však ať se podívá, zda na levici nesedí
proletariát nevzdělaný.
Společnost, ve které se p. Wolf nacháze
na německé universitě pražské, snad skutečně
nic nevěděla. Jest to na něm viděti, nebot
špatná společnost kazí i nejlepší mravy. (Hlučná
veselost.) Zůstavuji zástupci německé kultury
nazývati zřizování škol morem. Že pan Wolí
neví nic o právomoci správního soudu, ne-
divím se, že však tak málo ví o zřizován
minoritních škol, ačkoliv o tom mluvil, tomu
se věru divím. První minoritní školy, které na
základě nálezu správního soudu byly zřízeny
byly německé školy v Žižkově a na Krá
Vinohradech. (Slyšte! Slyšte! mezi Čechy.)
Tenkráte ovšem nežádalo se ještě pětile-
tého průměru, také nečinil se jiný požadavek
ke kterému dospěl správní soud leprve později
další pak rozdíl tu byl, že nečekalo se v obou
připadech na nález správního soudu, nýbrž
rozkaz ke zřízení škol udělen byl tele
graficky.
Posl
Wolf
Čecho
Poslanee Wolf
Wolit
Žižkov
Čechy
18
article
Stejně byla zřízena německá škola v Pr
brami a i jinde. Když však české men
šiny na základě téhož § 19. obrá
tily se ke správnímu soudu, tu po
čal tento smlouvati a handrko-
vati a nacházel stále v zákonech
nové obtíže. (Slyšte! Slyšte ! na českýeh
lavicích.)
Ministerský výnos, že jen Němci mají být
povoláváni jako úřadníci do krajů německých
měl v zápěti, že při posledním avance-
mentu, přeskočeno bylo 30 českých
úřadníků. (Bouřlivé: Slyšte, slyšte, na če-
ských lavicích.)
Řečník přechází k politickým otázkám
dovozuje, že čeští poslanci dostáli úmluvě z jara
s vládou uzavřené, ale vláda od ní ustoupila,
nedostává svým slibům. V jazykové otázce
způsobeny poměry horší, než v r. 1850. Za
vádí se německá úřadní řeč vnitřní a vláda prý
o tom neví. Pozoruje se také, že vláda obírá
se rozdělením Čech.
Němec
Čechy
19
article
Ministerský předseda řekl, že mařiti vládn
plány znamená dávati v šanc hmotné blaho
říší a jejich obyvatelstva. To neznamená ješté
mařiti plány vlád vůbec.
Precházeje k hospodářským úlohám parla-
mentu, zvláště k vyrovnání uherskému a ob-
chodním smlouvám, praví, že by bylo dobře
kdyby vláda měla za sebou parlament v otázce
rakousko-uherského vyrovnání. Je však rozdíl
chce-li vláda chrániti rakouské hospodářské
zájmy, nebo jednáli se ji vůbec jen o nějaké
vyrovnání.
Dělame snad z jazykové otázky otázku
moci, táže se řečník, narážeje na Körbrovu řeč.
Vláda dělá z jazykové otázky otázku moci a n
řečníkova strana. Není-li v národní věci vítězů
ani přemožených, ať vrátí se tedy nespravedlivá
kořisť. (Hlučná pochvala.)
Řečník pojednává o přehmatech Němeů
v této říši a prohlašuje, že pro Němce nen
žádného zvláštního náro dního práva. Státn
němčina byla by neoprávněným stavem.
Naproti Wolfovi praví, že český náro
stojí u vědomí své národní sily a v kulturním
ohledu převyšuje možná i Němce. Národní dě-
lení zavrhuje. Především sluší povážiti,že
Čechy hraničí s Německem. Většina českého
národa nebude nikdy souhlasiti se státní něm-
činou a dostane-li se taký návrh do parlamentu,
vybuchne puma. (Pochvala mezi českými po-
slanci.) Bylo by to ponížením českého národa
a proto se o takové věci jednati nesmí
(Pochvala.)
Brojí proti všeněmeckým aspiracím a pro-
hlašuje, že žádná vláda je nesmí splniti. De-
jiny dokáží jednou, že bylo třeba v tuto dobu
poukázati na nebezpečí všeněmeckého hnutí.
Němec
Wolf
jítjin
Körbrovo
Čechy
Německo
národní da
20
article
Vláda žádá na Češích, by zapomněli bez-
práví, jež se jim stalo. Čechové konali vždy
ke státu svou vlasteneckou povinnost. Na vládě
záleží, aby sněmovna byla dělna, a na stranách
v jejím zajetí. Češi vědí, že nechtějí na vládě
nie nespravedlivého a postaví se do boje, kdy
bude třeba. Stát je v téžké krisi, ale proto
nelze následovat předsedy ministerstva, doku
sám neobráti, protože krise stala by se trvalou.
Předpokladem zdaru hospodářské politiky je
spokojenost slovanských národů.
My nevíme, kam vláda směřuje, my chceme
vědět a znáti poslední její cíle.
Opováží-li se kdo ještě jednou k represá-
líím na českém národu, najde jej pohotově
k obraně národní cti. Dle toho ať chová s
vláda k svým protivníkům. (Dlouhotrvající po
chvala v pravo.)
Posladní čásť řeči dra. Herolda nemohla
Čech
Čecho
21
article
nám býti už telefonována i musili jsme ji po-
dati pouze dle korrespondenční kanceláře; při-
neseme jí obšírněji v čísle odpoledním.
Po řeči dra. Herolda udělil předseda důtku
posl. Wolfovi pro jeho útoky na správní soud
Po tom byly rozpočty na r. 1901 a n
rok 1902, jakož i příslušná, dle § 14. vydaná
nařízení přikázány výboru rozpočtovému.
Po tom schůze ve 12 hodin 5 minu
ukončena.
Přiští schůze bude ve čtvrtek.
Na jednacím pořadu: pilné návrhy-
V důvodech k zákonu o zatímném vy-
konávání okr. soudnictví v VIII. čtvrt
pražské okr. soudem karlínským, prav
se, že pro velkou vzdálenost Staré Libně, jež byla
zemským zákonem ze dne 16. dubna t. r. s Praho
spojena, nemohla se tato obec přidružit k okr. soudu
pro dolní Nové město, jenž je agendami přetížen
také vzhledem k případnému spojení pražských před-
městí a Prahou okr. soudnictví ve Staré Libni by o
třeba nechati obec tu tam, kam dříve patřila. Jedná
se proto o provisorium, dokud nebude upraven defini
tivně jurisdikční poměr okr. soudnictví pro přípa
sloučení pražských předměstí s Prahou.
Wolf
Libeň
Praha
Nová město
22
article
Pro Čechy kateřinské.
Pro Čechy kateřinské.
Srovnáváme-li poměry, v nichž se nacház
naše česká menšina ve Slezsku, a poměry če-
ských menšin v Čechách, nemůžeme se ubránit
pocitu závisti. Ano, my těm menšinám v Čechách
závidíme! Nechceme ani poukazovati na větš
úsili germanisační se strany úřadů a zaměstna-
vatelů, na tísnivý vliv bezprostřední blízkost-
Pruska, ani na to, že vedle Němců stojí proti
Čechům slezským ještě jeden nepřítel, Poláci,
avšak nejsmutnější v postavení Čechů slezských
jest pocit opuštěnosti. Tento pocit ochromuje
každou práci. Oč šťastnější jsou menšiny
v Čechách! Mají vědomi, že nejsou osamoceny
že nejsou docela opuštěny od svých krajanů.
žijících v příznivějších poměrech, a vědomít
je sílí k odporu proti germanisaci. Ony vědi.
že kde samy nestačí, podá se jim ruka po
mocná. Bez ohledu na faktickou pomoc, již
vědomí samo, že za nimi stojí celý náro
český, je s to, aby jejich již ochabující síly
vzpružilo.
Avšak ve Slezsku je jinak. Prusko, Poláci
sama s germanisací těžce zápasící severní Mo-
rava, to okoli ovšem Čechům slezským dodává
pramálo morální posily. A Čechové v královstv
a markrabství, ti na Slezsko zapomínají. Ne-
chceme říci, že jsou k našim potřebám netečni
Avšak je to stará bolest. Ozve-li se výkřil
Čechů slezských o pomoc, je to výkřik slezský.
Rozčeří hladinu veřejnosti, avšak ihned nové
dojmy zatlačí jej do pozadí — a Slezsko jes
zase zapomenuto.
A přece je to hříchem, jehož zhoubné ná
sledky pociti národ český sám na sobě! Po
patřte jen na národnostní mapu. Úzký pruh
českého Slezska jest můstkem, jenž spojuje
Čechy s ostatním Slovanstvem. Padne-li tento
můstek, stane se národ český jen ostrůvkem
v moři německém. Bohužel, že Čechové v krá-
lovství a markrabství nevidi toho nebo nechtěj
viděti !
Němec
Čecho
slezský
Polák
Čechy
Slezsko
Prusko
23
article
Kdybychom jmenovati měli nejdůležitější
místa ve Slezsku, řekli bychom bez rozpako
vání: Polská Ostrava a Kateřinky
Pád těchto stanovisť jest pádem Slezska. A jaké
jsou síly naše v těchto dvou stanovištích, lze
říci krátce: Polská Ostrava ohrožen
a Kateřinky z polovice ztraceny-
Boj, který se vede o Kateřinky po dlouhá
léta, spěje k rozhodnutí. V polovici příšuiho
týdne jsou zde volby do obecního zastupitelstva.
Dvé volby, z nichž první dopadla v náš pro
spěch a druhá ve prospěch Němců (zvítězil
jedním hlasem!) byly zrušeny. Zvítězí-li i při
nynějších volbách Němci, kteří zajisté svého
vítězství bezohledně, neštítice se žádných pro
středků, využitkují, můžeme pokládati Kateřinky
za ztracené.
Němec
Slezsko
Ostrava
Kateřinka
24
article
Jedná se tedy při volbá c
těchto: skoro o 8000 Čechů slezských.
o největši obec českou na Opavsku,
o protiváhu prušácké Opavy, kterou
by tvořily české Kateřinky, jsoue
takřka předměstím Opavy, o čtrnáct
volitelů do zemského sněmu, na je
jichž hlasech závisí dva české man-
dáty (ze tří!!) a o jediného slovanského
zástupce v zemském výboru, nehled
ani k ohromujícímu dojmu, jím
ztráta Kateřinek by na Čechy slez
ské působila.
O tom bude rozhodnuto. A rozhod
nutí toto musí býti nám přízni vé
Kateřinky nesmějí padnouti!
Z Opavy — v Kateřinkách Němců skor
není! — nasazeny všechny páky k dobytí Kate-
řinek. Donucování, nátlak, hrozby, vůbec všechny
prostředky jsou Němcům vítány, jen když vedou
k cíli. S odpůrci toho druhu svedou zápas naš
krajané.
Voláme k české veřejnosti
»Nuže, dokažte, že láska vaše ke
Slezsku není jen platonická, při
spějte neodkladně Čechům kateřin
ským, neboť pomáhajíce jim, po-
máháte soběl Dokažte Slezsku, z
není zcela opuštěnol
Appellujeme na naše české korporace
jednotlivce, aby přispěli, ihned přispěli Čechům
kateřinským, a doufáme, že volání naše nebude
marné.
Příspěvky přijímá administrace tohoto listu
Čecho
Němec
Opavsko
Opava
Kateřinka
Slezsko
25
article
— Moravským amiřovačkám do hrobu
Včerejší naše zpráva o sobotním šťastném po
řízení výkonného výboru lidové strany na Mo
ravě neznamená — krom vydatného důrazu na
opposiční stanovisko strany proti vládě Körbrově
— nic jiného, než konečný pohřeb pověstných
vyrovnávaček moravských a nám nezbývá, než
abychom jim se své strany věnovali vřele pro
cítěný nekrolog. Máme-li se své strany nějaké
námitky, může to být nejvýše ta, že tato po
měrně potěšitelná zpráva dala na sebe tak
dlouho čekat. Letošní historie smiřovaček těchte
jest pro českou duši a její poznání velice cen-
ným příspěvkem a je-li dovoleno specialisovat
mezi českou a moravskou duší, jak jame k tomu
ostatně nejednou průběhem našeho letošního
lidový strana
26
article
hrdlování se o smiřovačky byli s nejedné české
strany vyzváni, dlužno doznati, že jedna z nej-
krásnějších vlastností českých na Moravě, dů-
věřivost totiž, v markrabství nachází se v nej-
krásnějším ještě rozkvětu. Mírumilovnost, snaha
po nerušeném kulturním vývoji, po odpočinku
v boji, touha po radosti z národního života jest
nám i zde v Čechách vlastní, to jest však jisto,
že délka léčby z tohoto klamu na Moravé byla
poněkud příliš imposantní. U nás v Čechách
odbyla se co nejradikálněji již koncem minu-
lého století. Tuhý byl to boj s českou důvě-
řivosti, s českým tiskem na Moravě, kterýž
pokud stál na straně smiřovaček, zajisté netlu-
močil mínění moravského lidu českého, prudké
srážky vystáli jsme s moravskými vůdci politi-
ckými o »jabiko smíru«, a chvilemi se zdálo,
že pocity smířlivosti dojíti mají posily v ozvách
dávno pochovaného moravského separatismu,
neboť nejednou nad potřebu zřetelně zaznělo
nám z Moravy vstříc významné »hands offe,
což mělo ovšem za výsledek jenom ještě tužší
přiložení rukou k překažení díla, jež jsme
uznali za neshodné s prospěchem českým na
Tuhý
Morava
Čechy
27
article
Moravě. Po naši půtce s »Mor. Orlicí«, »Hla-
sem«, »Selskými Listy« a j. bylo ovšem zjevno,
že smiřovačky do zimy nevydrží vzdor všem
příznivým proroctvím vždy výborně zpraveného
p. Grafa, obzvláštního příznivce smiřovaček a
skutečně, sotva že se objevila první jinovatka,
zbledly také smiřovačky. Jednohlasným usne-
šením výkonného výboru strany lidové, aby její
členové ze smiřovacího výboru vystoupili, za-
sazena smiřovačkám rána hlavu od těla
oddélující, a nic nemůže rozbité smifo-
vačky více zceliti, neboť nyní nucena i strana
dra. Žáčka, podle jeho vlastních pohrůžek (či
přípovědí?) v Boskovicích daných, splniti své
slovo o své nezodpovědnosti a z vyrovnacího
výboru rovněž vystoupiti. Jako klenot nezadatelný
chránily české strany konservativní d'Elvertovy
punktace, kůži vlastního těla za ně nasazovaly
a skutečně musilo na tuto českou kůži dojíti,
musila pocítiti německý obušek, týmž d'Elvertem
vedený, musila se přihoditi Litovel, musil se
Mor
Hla
Graf
Elvertův
Morava
Orlice
Boskovice
Litovel
strana lidový
28
article
ve sněmovně řtšské rady předseda ministerstva
postaviti svým vtipem o škodě 70 K, v Litovli
natropené, úplně na stranu Němců, aby naši
vůdcové na Morávě pochopili, jaká nepěkná hra
se s nimi provádí. Jak asi ocení p. dr. Körber
v korunové měně tuto škodu? Je-li totiž proů
jaká, a nebudou-li jeho tiskoví kajmani prolévati
jen krokodýlí slzy nad touto pohromou! Nebot
že Litovel a klackářské její přepadení lůzou ně-
meckých měst moravských nastrojeno k účelu
násilného vyhnání Čechů z vyrovnacího výboru,
to jest konjektura na snadě ležící, pováží-li se,
že diplomatickým pravidlem ve vyrovnací afféře
bylo, vytrvati za každou cenu při uskutečnění jubi-
lejního snu Skéneova. Nuže podařilo se, Češi od-
cházejí z vyrovnacího výboru, když sázka jejich
cti jevila se a to přičiněním samého předsedy
ministerstva ve vyrovnacím hazardu naprosto
ztracenou. Poslední ránu zasadil moravským
vyrovnávačkám Körber sám svou »nevášnívou
vytrvalosti« . . .. Tantae molis eratl
Němec
doktor
Körber
Čecho
Čech
Litovel
29
article
— Klub voličů novoměstských koná
v pátek 8. listopadu o půl 8. hod. več. v do-
lejším sále restaurace Choděrovy, ve Ferdinan-
dově třídě, klubovní členskou schůzi s progra-
mem: »0 důležitých otázkách p raž-
ského školství.« Rozhovor zahájí pan
ředite! Klika. Po rozhovoru následují
volné návrhy.
— Nadšený přítel českého národa a
jeho snah kulturních i politických, spiso vatel
Julien Leclereq zemřel v Paříži dne 31.
m. m. ve věku 36 let. Tragický jeho skon do-
jímá tím více, poněvadž právě těchto dnů, 8.
listopadu, měl jeho redakci vydáván býti nový
veliký denník »Journal Européen«, je-
muž pan Leclereg celý rok věnoval veškery
síly, ba i veliké oběti peněžní. Pracovati měl
ve prospěch utlačených národů evropských. Če-
ským věcem měla býti věnována za součinnosti
pana H. Jelinka zvláštní pozornost. Zesnulý byl
nadšeným zastancem a výborným znalcem řeči
i literatury finské. »Mercure de France« přinesl
několik politických studií o otázce finské z jeho
péra. Doufejme, že krásný podnik nezanikne
předčasnou smrtí svého zakladatole. Čest jeho
památce!
Choděrův
Julien Leclereq
Leclereg
H Jelinek
Ferdinany
Paříž
Mercure jít Franca
30
article
— Volby do úrazové pojišťovny děl-
nické pro král. české. Aktivní volební
právo při těchto volbách, jež konají se již tento
měslc, mají pouze ti majitelé pod-
niků, kteří majl zapraveny po-
jistné příspěvky za rok 1900. Poně-
vadž zejmena ve skupině sta vební
každý jednotlivý hlas padati bude na váhua
rozhodnouti může o výsledku volby, upozorňu-
jeme důtklivě všechny majítele podniků do této
skupiny zařaděných, aby — pokud se tak již
nestalo, bezodkladným zapravením zmínáných
příspěvků právo volební sobě pojistili. — Ve-
škeré informace voleb se týkající podá český
volební sbor a buďtež dotazy řízeny na adressu
Boh. Kavka, tajemník, Praha, Vodiěkova
ulice »u Štajgrů«. Jemu zasllány buďtez
listky hlasovací.
— Svatováclavský dar Ústř. Matice
školské, jak známo, tvoří nejhlavnější zdroj
příjmů matičních, z nichž má Matice nahradii
nejen schodek za minulé měsíce, ale i habýt
dostatečného fondu na úhradu výloh; neschází se
tak utěšeně, jak by si bylo přáti. Za měsic září
a říjen sebráno celkem 22.171 K 71 h, tedy
částka celkem velmi nepatrná. Žádáme proto
všech pp. obecních starostů, aby přičinili se o
to, by sbírka byla provedena všeobecně a rychle,
tak aby i Matice do konce t. roku mohla za-
platiti to, co byla nucena si vypůjčiti a mimo
to aby jí byla poskytnuta dostatečná hotovost
na vydáni v roce přištím.
Kavka
Praha
Vodiěkov ulice
31
article
Akademikové slezští.
33
article
— Osobní. Panu Alexandru Arnoldovi, chefu
firmy »Martin a Riegl« v Praze, přiřknut byl titul
cís. a král. dvorního dodavatele. — JUDr. Viktor
Polák, advokát a obhájce ve věcech trestních,
otevřel svou kancelář v Ústí n. O. na náměstív
domě čp. 132 v místnostech býv. kanceláře p. JUDra.
Vojtěcha -Linharla.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Wagner,
ředitel Obchodní záložny v Praze, slaviti bude se
svou chotí rozenou Eberlovou dne 6 t. m. stříbrnou
svatbu.
— Umrtí. Včera ráno zemřel náhle pan Josef
Máslo, magistrátní úřadník, maje věku 44 let. Po-
hřeb koná se ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z kostela
v Podskalí na Olšany.
— Cestovatel E. St. Vráz vrátil se včera
ze svých cest po Asii a Severní Americe ko kratšímu
Alexandr Arnold
Martin
Riegl
JUDr
Viktor Polák
Vojtěch
Wagner
Máslo
Vráz
Praha
Linharla
Podskalí
Olšany
Asie
severní Amerika