ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 789a4360-661e-11dc-af57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 66 celkem · entity: person 34, place 82, org 35, work 17
1 masthead
1. listopadu 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 301.
4 masthead
Strana g.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Říšské regnlační a meliorační do- tace a jich význam pro království české. Napsal Jan Fiala. Zákonem ze dne 11. června 1901 ř.z č. 66 položen základ k netušenému rozvoj vodního hospodářství jak říšského tak i zem- ského. Zákon uvedený jedná o vodních cestách, regulaci řek a zahrazování bystřin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních Rakousích a v Halici, nepřímo též o melioraci pozemků vůbec. V § 5. výslovně se praví, že potřebné zvýšení státního příspěvku k fondu melioračnímu vzhledem na uskutečnění jistých regulací ustanoví se zákonem zvláštním; § 8. stanoví, že z výtěžku půjčky potřebné ke stavbě vodních cest věnovati jest maximální obnos 75,000.000 K na zmíněné regulace řek. Dl § 12. zařaditi jest každoročně do státního roz počtu potřebné obnosy na práce předběžné pro stavbu vodních dráh, tedy zajisté i pro regulace. souvisící s těmito vodními cestami, ač to § 6. přímo vysloveno není. Na základě tohoto zákona zvýšena v roz- počtu na rok 1902 dotace melioračního fondu o sumu 1,500.000 K, tedy na výši 4,000.000 K- Na přípravné práce k vodním stavbám vyhra zeno v rozpočtu na r. 1902 400.000 K. Naří zením ministra obchodu ze dne 11. října 1901 stanoveno ředitelství pro stavbu vodních dráh a poradní sbor pro vodní dráhy Kromě zákona ze dne 11. června 1901 směrodatnými jsou pro další rozvoj meliorací regulací zákon meliorační ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116, zákon o zahrazování bystřin ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 117 a úvěr pro hospodářské podniky s dotací pro mal meliorace, spravovaný c. k. ministerstvem orby Tento úvěr pro hospodářské podniky zvýšen předloženém rozpočtu na rok 1902 o sumu 500.000 K.
Fiala Čechy Morava Slezsko Dolní a Horní Rakousy
6 article
Přesný klíč, dle kterého by se podniky regulační a meliorační v jednotlivých králov- stvích a zemích podporovati měly, zákonem stanoven není. Pouze v § 3. melioračního zá- kona ze dne 30. června 1884 vysloveno, že se mají podniky meliorační v jednotlivých ze mích co možná stejnoměrně pod porovati. Pružný výraz »co možná stejnoměrně« dovoluje doposud rozhodujícím kruhům pružný výklad. Ať vezmeme však za základ k vymě- ření určitého klíče pozemkovou daň, jak tato centrální komisí pro úpravu pozemkové daně v jednotlivých zemích normována jest, neb ve- škeré přijmy c. k. ministerstva financí (přímé daně, cla, nepřímé daně, přijmy ze státních statků), seřaděné dle jednotlivých zemí (dle spisu »Der österreichische. Staatshaushalt«) neb konečně rozlohu polí a luk v království českém vůči celkové rozloze těchto pozemků v Ra- kousku, vždy přicházíme k výsledku, že pod niky meliorační a regulační v království českém »co možná stejnoměrně« c. k. vládou podporo- vány nejsou, ač jich potřeba a důležitost v krá- lovství českém nade vši pochybnost prokázána jest a prokázána byla. (Viz referát Jindřicha Maštálky, člena ústředního sboru rady země- dělské pro království české ve Zprávách če- ského odboru rady zemědělské čís. 7 z r. 1899. pamětní spis spolku architektů a inženýro v království českém ke sněmu království čo ského ze dne 25. dubna 1901 aneb zprávu činnosti technické kanceláře zemědělské rady pro království české v r. 1900). Jsou totiž zmíněné klíče a) pro pozemkovou daň 30.813 (klíč tente žádal též výbor německého odboru rady země dělské pro království české v sezení dne 18 května 1901); b) vůči příjmům c. k. ministerstva finan z království českého v letech 1885—189e 25.539; c) vůči rozloze polí a luk v Čechách 23.09.
Maštálek Čechy ministerstvo finance spolek architekt technický kancelář zemědělský rada pro království odbor rada země rada země
7 article
Průměrný klíč z těchto tři poměrů rovná se 26 45% čili okrouhle 26.59. Úhrnné vydání říšského melioračního fondu obnášelo do roku 1898, počítaje v to zaručené již příspěvky podnikům v té době prováděným dle Friedricha »Das landwirlhschaftliche Me liorationswesen Oesterreichs« 20,578,282 K z toho připadlo na království české 2,281.028k čili 11.1: obnášela tudíž průměrná ztráta v letech 1884—1898 15.4% celkem 3,169.050 korun. Abychom poznali poměr příspěvků z doby nejmladší, přihlédněme ku prelimináři o fondu melioračním na r. 1901, podanému c. k. mini sterstvem orby 8. června 1901 říšské radě, tedy v době projednávání vodní předlohy. Prelimino- vaný obnos melioračního fondu na r. 1901 ob nášel K 3,051.739 38. Z toho připadlo: na Čechy . . . . . . K 555.915.05 čili 18.210% Moravu . . . . . . . K 243.572.51 , 7.989 Slezsko . . . . . . . K 19.650.— „ 0.64 Dolní Rakousy . . . . K 229 836 66 . 7.536% Horní Rakousy . . . . K 593.800.— » 19.46 % Štyrsko . . . . . . . K 77.500.— » 2 54 Korutany . . . . . . K 27.000.— » 0.85% Krajinu . . . . . . . K 78.350.— » 2 579% Tyrolsko . . . . . . K 291 380 69 „ 9.56 Přímoří . . . . . . . K 24.000.— » 0.790% Dalmacii . . . . . . K 98.695.— , 3.23% Solnohrady . . . . . K 16.666.66 » 0.55% Halič . . . . . . . K 698.970.61 » 22.909 Bukovinu . . . . . . K 96.402.20 » 3.160% Z výkazu tohofo vysvitá, že ještě i dnes po 17letém trvání zákona melioračního nedove- deme ke skodě obyvatelstva v království českém oprávněnému nároku svému, který by odpovídal průměrnému klíči 26.59 u c. k. vlády zjednati platnost. V roce 1901 obnáší ztráta tato 8.39. tedy okrouhle 253.000 K.
Friedrich Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy Horní Rakousy Halič 22.909 Bukovina I liorationswesen Oesterreichs 54 Korutany přímoří
8 article
To, co platí o fondu melioračním, plat zvýšenou měrou o dotaci pro malé meliorace, spravované c. k. ministerstvem orby. Dle článku dra. F. Fiedlera v »Pražských hospodářskýeh novinách« ze dne 1. listopadu 1899 připadlo z této dotace na království české ve čtyřleti 1894—1897 80.364 K čili 6.89. V minulém zasedání říšské rady při pro- jednávání vodní předlohy dostalo se poslancům říšským z království českého vládou ujištění, že na požadavky zemědělství v království českém náležitý zřetel vzat bude. Stalo-li se tak v roz- počtu na r. 1902 při položkách zvětšeného fondu melioračního a při položkách zvýšeného úvěru pro podniky hospodářské, zejmena melio- rační, to nechť posoudí vzhledem ke naznače- nému klíči v pravý čas zástupei království če- ského na radě říšské. Všimněme si nyní podrobněji položky vě nované regulacím řek ve vodním zákonu ze dne 11. června 1901. Položka tato obnáší nejvýše 75,000.000 K Použiti lze této sumy nejdéle v letech 1904 až 1912. Vezmemeli devítiletou tuto dobu pro stavby regulační za základ, vypadne na jeden rok z uvedeného obnosu 8,333.000 K. Předpokládajíce souhlas sněmu královstv českého se zákonem ze dne 11. června 1901 pokusíme se o stanovení klíče, odpovídajícího zdanění a potřebě království českého vůči ostat- ním zúčastněným zemím Moravě, Slezsku, Dol- ním a Horním Rakousům a Haliči. Vezmemez základ jednak daň pozemkovou, jednak veškeré přijmy c. k. ministerstva financi z jednotlivých zúčastněných zemi. Centrální komisí normovaná pozemková daň z uvedených zemí obnáš 30,690.000 zl. čili 61,380.000K Z toho připadá na Čechy . . . 23,117.500 K čili 37.7 proe.
F Fiedler Morava Slezsko Dolo Horní Rakousy Halič Čechy
9 article
Moravu . . . 11,122 500 K » 18.1 , Slezsko . . . 1,642.500 K » 2.7 , Dolní Rakousy 8,977.500 K » 14 .6 , Horní Rakousy 5,400 000 K » 8.8 , Halič. . . . 11,130.000 K » 18 1 , Z celkového přijmu 425,605 228 zl. čil 851,210.456 K c. k. ministerstva financí ze jmenovaných zemí v roce 1896 připadá na Čechy . . . 267,561.924 K čili 31.4 proe. Moravu . . . 94,968.926 K » 11.2, Slezsko . . . 29,686.804 K „ 3.5, Dolní Rakousy 283,402.790 K » 33.3 Horní Rakousy 44,520.148 K » 5.2 , Halič. . . . 131.069.864 K » 15.4 „ Průměrný z těchto udajů klíč, hodící s pro stavby regulační, podnikané na základé zá kona ze dne 11. června 1901 by byl: Pro Čechy 34.5 proc., Moravu 14.6 proc. Slezsko 3.1 proc., Dolní Rakousy 24 0 proc. Horní Rakousy 7.0 proc., Halič 16.8 proe. Dle tohoto klíče připadlo by ročn (po dobu 9 let) na regulace řek v královstv českém dle zákona ze dne 11. června 1901 nejdéle od roku 1904 do r. 1912 prováděné 34.5 proc. z obnosu K 8,333 000 to jest . . . . . . . . . K 2,874.855 K tomu dosud neznámý příspěvek zemský, řekněme nejméně 121 proc. jako u vodních dráh . . K dohromady K 3,234. 245 Na meliorace, regulace a úpravy bystřin z fondu melioračního, obnášejícího v r. 1902 K 4,000.000, vypadne ročně pro království če- ské dle stanoveného, dříve klíče 26.5 proc., tedy . . . . . K 1,060.000 k tomu minímální zemský pří- spěvek, týž jako státní . . . K 1,060. 000 Průměrný dvojnásobný příspěvek připadající na ostatní zájemniky K 2,120. 00 dohromady K 4,240.000 Na meliorace a vodovody z dotace c. k. ministerstva orby, obnášející od roku 1902 as K 600.000, připadnouti by mělo pro království české dle téhož klíče (26.5 proc.) K 159.000 k tomu zemský příspěvek v téže . . K 159.000 Dvojnásobný příspěvek zájemníků K 318.000 výši
Morava Dolní Rakousy Horní Rakousy Halič Čechy Slezsko Dolní Rakousy 24 0 Slezsko proe
10 article
dohromady K 636.00 Dle těchto údajů obnášeti by měl celkový kapitál na stavby regulační a meliorační v krá lovství českém od roku 1902 roční ch 4,876.000 K, nejdéle od roku 1904 roč- ních 8,110.245 K, pro celé obdob stavební od r. 1902 do r. 1912 při stejné výši fondu melioračního 4,000.000 K a dotace pro malé meliorace, spravované c. k. minister stvem orby obnos 82,745.375 korun. Z toho připadá na regulace, pro- váděné na základě zákona ze dne 11. června 1901 34.5% ze sumy 75.000.000 K K tomu nejméně 12.5% příspěvek zemský Dále na základě zákona meliorač- ního prováděné stavby v době uvedené 11krát 4,240.000 K Na malé meliorace a vodovody podporované z dotace c. k. mini- sterstva orby a zemské dotace pro podporování menších podniků melioračních a pro opatření ven- kovských obcí vodou 11 krát 636.000 K . . . . . .
11 title
K 25,875.00
12 article K 3,234.37
K 3,234.37 K 46,640.000
13 title
K 6.996. 000
14 article
Dohromady K 82,745.375 Při těchto výpočtech nebráno zřetele k vodní dotaci c. k. ministerstva vnitra. Číslicemi těmito vyznačen program pro nutnou účinnější akei meliorační, pro úsilovnější regulaci řek a úpravu bystřin v království českém do r. 1912. Zjed- nají rozhodující činitelé oprávněným nárokům potřebě království českého v těchto důležitých národohospodářských oborech u c. k. vládya na sněmu království českého platnosti? Přijdou nároky a zásady tyto ku platnosti v poradním sboru pro vodní stavby při c. k. ministerstvu obchodu právě zřízeném, v němž království české stěží dle své poplatnosti a svého významu zastoupeno bude? Jsme doma v království českém na důleži tou tuto akci meliorační a regulační řádně při praveni a zorganisování? Naše hospodářské povznesení. To, co ve velmi dobře redigovaném »Věstníku samosprávném a národohospodářském« p. dr. Gruber praví, jes skutečným slovem v čas. Navazuje na výrok Pala- ckého, že se musíme i my účastniti na obchodu svě- tovém a kořistiti pro sebe z pokroku všeobecného »Musíme opustiti ne starou víru a poctivost svou, ale starý onen zarytý zvyk šlendriánský... Nemá me-li zakrsati a octnouti se na mizině, musíme ztroj- násobiti přičinlivost svou. ..« Slova Palackého ještě dnes nepozbyla svého významu. Není odboru hospo- dářského, ve kterém by úspěchy naše nemohly býti mnohem větší, kdybychom jak náleží hospodařili.
doktor Gruber Pala Palacký
15 article
Větší výnos půdy, jehož by se i při nynějších ce- nách docílilo všeobecným racionálním hospodařením byl v jediném král. českém odhadován na 120 a 150 mil. zl. ročně. Dnes z hospodářství polního těží věřitel a obchodník. Všude jinde dovedlo se rolni- ctvo v tomto směru organisovati — jen u nás ni- koliv. Také v drobné výrobě průmyslové máme mnoho doháněti. Není beznadějnou malovýroba prů- myslová, ale vyžaduje dokonalého řemeslníka, vzdě- laného nejen odborně, ale i obchodně. Ale není chyba jen zde: u nás vydělává jen jedno pokolení vzmohí-li se otec, nepokračuje svn v jeho práci, jeso
16 article
raději malým úřadníkem než dobře situovaným ře meslníkem nebo obchodníkem. Návštěva odborných škol není takovou, jakou by býti měla. A pak naše názory na obchod! »Neznám zhoubnějšího hesla než jest rozšířené ono domnění, že za nynějších po- měrů nelze poctivému člověku domoci se blahobytu že nelze nikomu vydělávati tisíce, aniž by otřel s rukávem o zeď káznice.« Síla obchodu jest — v po ctivosti, solidnosti a znalosti. V tomto směru an stát ani země nám nepomohou. Nejlepší cestou jes »hlásati jako nezbytné podmínky tohoto povznesen potřebu vzdělávání, přičinlivosti a poctivosti v pře svědčení i jednání.« Jen jedním bychom vývodyp dra. Grubra doplnili. Není v nás dosud ani náběhu k sociální spravedlnosti. Jsme malým ná rodem, jehož síla a budoucnost jest v lidu a spe ciálně i v dělnickém lidu. Nám potřeby těchto vrste jsou tak často Hekubou. Nás rozčilí vyllučené okno v nějaké škole a systematické ničení českých exi stencí v továrnách severu jest nám lhostejným K nám jakoby nedoléhal pláč hospodářského útisku a bídy. Pomoc dělnictvu v jeho poctivém boji o zvý šení jeho úrovně životní a jeho emancipaci politické jest kusem dobré české práce. Nemáme oné prav lásky, která byla heslem našeho obrození. A tento nedostatek přesvědčení, že práce o vydobylí sociáln spravedlnosti jest částí hospodářských úkolů našeho rozvoje, tak mnohé ničí a tak mnohý zdravý podnět ubíjí. Ono typické naše stydění se za stav není ne výsledkem tohoto nedostatku Neceníme člověka, ale stav, a sice vždy ten nejvyšší. A zde právě otevír se veliké pracovní pole, které dosud tak účinně — zanedbáváme.
Hekuba
17 article
Úprava termínového obchodu bursov ního. K dosavadním zprávám o jednání subkomitét národohospodářského výboru poslanecké sněmovny rady říšské dodáváme výsledk y ukončeného právě jednání. Subkomitét usnesl se doporučiti zákaz ne efektivního termínového obchodu, trestní sankci zá- kazu tohoto, zrušení pravoplatnosti termínových ob chodů v Uhrách nebo jinde v cizině ujednaných vyloučení platnosti čl. 357. obch. zák. co do obchodů termínových. Subkomitét žádá dále reformu smírčího soudu plodinových burs, podřízení burs těchto mini- sterstvu orby a zřízení poradního sboru, v němž by zasedali zástupci zemědělských korporací a obchod- ních komor. Konečně vyslovuje se subkomitét pro povinnou deklaraci. Subkomitétem přijatá definice pojmu termínových obchodů odpovídá celkem dne platné definici popisu differenčních obchodů. Zpráva subkomitétu bude nyní vytištěna a bude předmětem středečního jednání národohospodářského výboru. Při této příležitosti nastíní asi vládní zástupce rys vládní předlohy, o nichž jsme se již včera byl zmínili.
Uhry poslanecký sněmovna
18 article
Poláci proti zákonu na podporu průmy slového podnikání? »Czas« pojednává o průběhu jednání subkomitétu pro zákon na podporu průmy slového podnikání a dodává, že jsou jak čeští, tak němečtí poslanci proti provinčnímu podporování prů myslu, jak si je přál polský klub, Halič prý přines nejvělší oběti rakousko-uherskému vyrovnání. Polác mohou prý rakouský průmysl jen potud podporovati pokud se kryjí jeho potřeby s potřebami průmyslu haličského. Průmyslový zákon v dnešní své formě jest útokem na Halič a každý, kdo zákon tento pod- poruje, jest nepřítelem Poláků. Stanovisko »Czasue správným není. My jistě náležíme k těm, kteří pra- cují a bojují o rovné právo všech národů a zemí této říše. Ale stejně rozhodně musíme se stavěti proti hospodářské politice, která hledí všeho jen pro sebe využíti. Právě my jsme psali, jednajíce o zákonu tomto, že jého nutnou podmínkou jest spravedlivé jeho provádění v tom poměru, v jakém se ty které země účastní na průmyslovém podnikání. Pánům z Haliče má však zákon tento sloužiti k jednostran- nému protežování a vyvolávání nových průmyslů v Haliči. Čím hřešila šlechtická vláda na lidu, to má nyní napravovati — průmyslový zákon... Předem nutno poctivě pracovati na kulturním povznesení lidu a pak dostaví se živější ruch hospodářský. Výhody skýtané zemím a lidem nevzdělaným stlačují životní úroveň a mzdy dělnictva v zemích pokročilejších.
Polák Halič
19 article
Leží tedy bolesti haličské jinde: v rukou haličských magnátů. Zde ať začnou polstí poslanci pracovati Rozumí se ostatně samo sebou — a připomínáme to jen s ohledem, aby se nám zůmyslně špatně nero umělo — že přejeme a budeme vždy pomáhati pol skému národu v jeho hospodářských snahách a že nikdy nebudeme šnad záviděti někomu, čeho se mu dostalo. Chceme však, aby toto spravedlivé měřítk uznávali i pánově oproti nám Lauřina huť. Ve valné hromadě Lauřiny huti konané 31. října, sdělil generální ředitel, že hradil Lauřina huť dosaváde svou potřebu surového želez již nekryla svou výrobou, u huti »Donnersmarck« nyní bylo však přikupování toto zastaveno. Výno prvého čtvrtletí 1901 činí 1,548.000 m (loni 2,660.000 m.
Lauřin Lauřin huť
20 article
Loňské prvé čtvrtletí bylo nejlepším za dobu, co pod- nik existuje. Průměrná prodejní cena 1 t. želez klesla na 40 m., čímž způsoben příjmový úbytek 19e mill. m. Objednávky klesly s 51.000 t. loňska n 40.000 t. letoška. Dlouhodobých objednávek stále ubývá. Těžení uhlí jest příznivé. Zvýšení diskonta anglické banky. Anglická banka zvýšila svoji úrokovou míru o celé 19%, toti z 3 na 4%. Průmyslové podnikání v Srbsku. V Srbsku založena akciová společnost, která zamýšlí zříditi ve likou tkalcovnu. Dostalo se jí výhod průmyslového srbského zákona, z nichž zvláště na váhu padá osvo bození cla pro ony chemikalie a ony potřebné látky kterých v Srbsku není a jež průmysl tento potřebuje Stejné koncesse dostalo se společnosti pro založen cementárny. Pronájem vybírání potravní daně z vína Dne 18. listopadu 1901 o 10. hod. dop. bude se ko- nati u c. k. finančního okresního ředitelství v Plzn dražba na pronájem vybírání potravní daně z vína. vinného a ovocného mostu v Horšově Tý ně přidělených osadách bez podmínek na rok 1902 podmínečně na léta 1903 a 1904. Vyvolací cena ob nášeti bude 500 K (pět set korun). — Dne 20. listo- padu 1901 o 10. hod. dop. bude se konati u c. k. finančního okresního ředitelství v Plzni dražba na pronájem vybírání potravní daně z vína, vinného ovoc. mostu ve všech obcích berního okr. klatovského a plánického na rok 1902 a podmínečně na léta 190 a 1904. Vyvolací cena obnášeti bude 1500 K (jeden tisíc pět set korun). Bližší podmínky pachtovní sděl c. k. okresní finanční ředitelství v Plzni, jakož i c.k. správa dozorčího okresu stráže finančni ve Stříbře resp. v Klatovech.
Srbsko Horšův Plzeň Klatovy anglický banka
21 article
Nový ěkolní rok na zimní hospodářské škole v Brandýse n. L. počne v pondělí dne4. listopadu, do kteréž doby i zápis trvá. Vyučování jest bezplatné. Valná schůze hospodářského spolku okresu žamberského koná se v neděli dne 3. li- stopadu o 2. hod. odpol. v Sokolovně v Žamberku Pořádek: 1. Čtení protokolu. 2. »0 nuceném spol čování rolnictva vzhledem na osnovu zákona « pojedná p. Rich. Purghart, řed. z Prahy. 3. Návrh pp. revi sorů na schválení účtů za r. 1900. 4. »O meziná rodních smlouvách obchodních a clech« přednese řed. Purghart. 5. Přijímání členů a příspěvků 6. Volné návrhy. Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 10. října t. r. nabyl platnosti nový tarif, díl I. pro rakousko- uhersko-ruský železniční svaz. Dále nabudou platno- sti dnem 1. listopadu t. r. tyto dodatky k tarifům 1. Dodatek IV. k tarilu, díl II. sešil 3 A, pak doda- tek VI. k tarifu, díl II., sešit 3 B pro rakousko uhersko-bavorský železniční svaz. 2. Dodatek i k tarifu pro dovoz uhlí v česko bavorské dopravě Dnem 1. listopadu t. r. nabude platnosti dodatek I k tarifu, díl I. a dodalek IV. k tarifu díl II., sešit1 pro přímou dopravu mezi Rakousko-Uherskem, Srb skem, Bulharskem a Tureckem. Trhy. Výroční trh v Jistebnici konat se bude v ponděli po »Všech svatých« 4. listopadu t. r. Na trh ten lze očekávati hojný příhon dobytka a koupený dobytek lze nakládati za dozoru zvěrolé kaře na stanici Jistebnice-Bazejovice. — Na nym burský výroční trh, konaný dne 29. října t. r bylo přihnáno dobytka: 2 býci, 160 volů, 375 krav 142 jalovice, 68 ssavých telat, 97 koní; celkem 84 kusy. Z toho prodáno bylo 160 kusů hovězího do bytka a 26 koní.
Rich Srb Žamberk Praha RakouskoUhersko Bulharsko Turecko Jistebnice Bazejovice zimní hospodářský škola v Brandýs
22 title
359. 360
23 article
Banky, záložny a spořitelny. Městská spořitelna pražská. V měsie říjnu 1901. bylo od 11.178 stran vloženo 3,792.293 K 79 h, od 7431 stran vybrán 3,444.709 K 71 h, bylo tedy o 347. 584 k 8 h více vloženo. Zůstatek vkladů koncem říjn roku 1901 110,583.171 K 41 h. Živnostenská banka pro Cechy a Mo ravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční po ukázky a vkladní knížky obnášel koncem měsíc řijna 1901 K 47,094.029.11, tedy o 433.580.71 méně, než koncem měsíce září t.r. Česká průmyslová banka. Vklady pe- něžní u tohoto ústavu činily koncem minuléh měsíce korun 8,156.527, v měsíci září korun 8,288.521. Český úvěrní ústav v Praze, Stav veške rých vkladů obnáší koncem měsíce října korun 2,131.980.92. Pražská úvěrníbanka. Vklady na knížky činily koncem měsíce ř jna t. r. K 9,088.259 46, tu díž o K 206.590.72 méně než předešlý měsíc. Trhy peněžní. Bursa. V Praze, 31. října. (Pův. zpr. »N. La ) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno pouze za akcie Živnostenské banky k 25850 peněz, za akcie České banky »Unions K 242.50 peněz, za akcie České společnosti pro průmysl cukerní K 203.— peněz, za akcie strojírny Daňkovy K 400. — peněz, za akcie Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží, akcie Hospodářské úvěrní banky za K 334.— zboží. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty Otíleiální záznamy zněji:
Bursa Daňkův Praha živnostenský banka Cecha Český průmyslový banka Český úvěrní ústav Český banka
24 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189B » Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , , , kom. dl. úpo „ , » » mel. úpisy » . » » želez. úpisy Česká prům, banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poleční listy důchodkové. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . Em. 1871 dto. dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Ducho.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha . dto. lit. B. Em. 1874 dto- Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu Ústecko-teplická dráha . .. Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A. . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.zapadní draha dlo. (lit. B. Pražskoduchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavě a Lahi Jiho-sev.-německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražska železářská společnost „ stroj. spol. (dř. Ruston) » akc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
B em Čecho Ferdinandův B Pražskoduchcovská Daněk Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Ústecko Vltava Kolín Modřany Český průmyslový úvěrní banka Humpola Ducho Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský pražsko železářský společnost
25 article
Z Vídně, 31. října. (Závěrečné ú řadn kursy.) 460.— Cnorová renta . . 98. 35 rak. severozáp. dr. 469.—— společná » květ. 98.50 polabská dráha „ » stříb. 98.3 pražsko-duchcov. 622.75 rakouská » zlatá 118.65 spol. st. dr. rak. uh. 64 50 » kor. 95 50 jižní dráha 244 — uherská » zlatá 118.55 silniční dr. lit. A. 239.— » kor. 93 0 771.— státní losy 1854 490. 50 dunaj. paroplaveb. 793.— » » 1860 rakouský Lloyd . 1440.— po 500 zl. .. pražská želez. sp. 985.— česká montan. sp. po 100 zl. .. 343 50 státní losy 1864 alpská montan. sp. 425 50 rým.muráň. spol. losy tisské . .. 254.— rak. zbrojovka » úvěrního úst. vídeň. stavební sp vídeň. I. komun. peštská vagonka turecké losy .. severočeská uhlář. b. anglo-rakouská 236.— vídeň. b. jednota západočeská ubl. mostecká uhl. sp. r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrnihůstav Schodnica 974.— uh. úvěrní banka turecká tabák. rež. devisa německá . 117.25 b. pro země rak. vídeňská unionka » londýnská 239 00 „ pařížská . česká b. Union. „ curyšská.
doktor Lloyd Vídeň zlatý 118.65 společenský úvěrní banka polabský dráha Schodnica 974
26 article
Živnost. banka . dvacetifrank . . 19.03 buštěhradská A. 985.— marka papírová . 117.2 » . 254.2 rubl duchcov. podmok. vovskočernovická 517. 50 Po znčáteční reprise působily tísnivě zprávy z Berlína a z Paříže, francou ské lodní demonstrace a zvýšení di skonta v Londýně na 4%. Konec klidny Eskontní sazby 31, 41/4 procenta.
Berlín Paříž Londýn buštěhradský A . 985
27 article
x. Z Vídně, 31. října. (Telefonogr. »Nár Listů«.) (Denní bursa.) Přes celou řad nepříznivých okolností, na trhu vídeňském půso bících, jako byly obavy v příčině parlamentn situace, zprávy o francouzské námořní demon straci a zvýšení úrokové míry banky anglické bylo smýšlení pevné. Některé hodnoty opětne stoupaly, což odůvodňováno nynějšími poměry posice vídeňského trhu, kdež nabylo engagemení toliko nepatrného rozsahu a kdež, jak se zdá, převládají posice kontreminové. Smýšlení byl chabější jen z počátku, kdy z Berlina oznámena na neuspokojivý čtvrtletní výkaz huti Lauřiny chabost báňských papírů. Později však smýšlen se zlepšilo. Nejpevnější byly hodnoty železářské. z nichž dosáhly značné reprisy zvláště pražské železářské a české báňské. Také alpinky rýmavsko-muráňské se poněkud zlepšily. Kre ditky a akcie státní dráhy za klidného obchodu trochu klesly. Větší zájem projevován pro akcie a priority jižní dráhy. Renty a ostatní hodnoty ukládací dosti pevny. Devise a valuty jen ne patrně změněny, na eskomptním nesnadnějš Soukromý diskont 4. x. Z Vídně, 31. října. (Telf. »Nár. Listů «.) (Večerní bursa.) Kreditky 618 50 (po —.—), uherské kreditky 632.—, anglobanka 260.—. bankovní jednota 419.50, unionka 515.— länderbanka 393.50, státní dráha 623.—, jižní dráha 65.—, polabská dráha 469.25, severo- západní dráha 460.—, turecké tabákové 275.—, rýmavsko-muráňské 427.50, alpinky 344. — (po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko- runová 93.05, turecké losy 92.50, marky z hotové 117.26, na ultimo říjen 117.35, n ultimo listopad —.—. Smýšlení klidné.
Vídeň Berlín můj ultimo Lauřin chabost
29 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100t » delší lhůty. Německo šek a kr. lh. za 100m „ delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st » delší lhůty . . . . . Nový York za 100 doll Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty . Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . . , delší lhůty. Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. „ delší lhůty . .. Curych a Basilej šek a kr. lh. , delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . Berlinská bursa, 31. října. (Zvláštní telefonogram »Nár. Listů«.) Na pevné záznamy novoyorské, pařížské, londýnské a ranní bursy vídeňské zahájena byla dnešní bursa smýšlením dosti pevným, přece však do jisté míry vyčká- vacím. V průběhu se smýšlení oslabilo, a sice na nepříznivou zprávu, jež podána byla dnes ve valné hromadě Lauřiny huti, dle níž výtěžek v I. čtvrtletí tohoto roku jest asi o 1,110.000 marek menší, než ve stejné době roku minulého. Konec bursy byl slabý, ježto anglická banka zvýšila neočekávaně bankovní sazbu o 19. Bankovní trh byl velice klidný a jen rakouské kreditky na konec značně slabší. Dopravní trh byl velice tichý, státní dráha a transvaalská dráha nižší. Americké hodnoty na začátku pevné, později slabší. Na trhu báňském byly z důvodu nahoře zmíněného železářské hodnoty slabé klesly bochumské o 1.12, Laura o 1 69; uhlářské papíry na začátku dosti pevné, ke konci také slabší. Ukládací hodnoty klidné. Kasovní trh byl o něco slabší. — Soukromý diskont nezměněn: 2.87 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem- pení- sbon 96.50 89 50
Lauřin Laura Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej anglický banka
35 article
Rakouské kreditky . . . . Diskonto Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Dráždanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hyť . . . . . . Dortmund Union lit. C. . .. Harpenské uhl. doly . . . Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Dannenbaum . . . . . . . Severouěmecký Lloyd . . .. Hamb.-amer. dopravní spol. .. Kanada . . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . . Turecké losy . . . . . . . 656.—
Lauřin Lloyd Dortmund Kanada Transvaal Dráždanský banka Hibernia
41 article
Z kasovních papírů: Concordia 252 75, Eschweiler 175.25, Geisweider 136.80, Hoch- dahl 148.25, Katovické 177.40, Wilhelm 154 75, Phönix 119.80, Rh. Stahl 127.—, Schalker Gr. 253.—, Westfalia 111.—, Orenstein 101.—, Rh. Metall 85.90, Hasper 117.—, Donners- mark 181.75, Huldschinský 85.50, Vulcan 189.75, Bismark 170.—, Caro 89 25, Hoesch —.—, Georg-Marie 93.—, Königsborn 139 — Nordstern 201.—
Wilhelm Stahl Orenstein Georg Marie katovický Vulcan 189.75 Schalker Gr Donner Bismark 170 Concordia 252 75 Eschweiler 175.25 Geisweider 136.80 Phönix 119.80 Westfalia 111 Hasper 117 Cara 89 25
44 article
Dodatečná bursa. Z Berlína, 31. října (C.-B) Kreditky 194.75, stální dráha 133 75, jižní dráha 16.25, Disc. com. 172.10, německá b. 192.25 obchodní b. 130.40, drážďanská b. 118.25, darmštadt- ská banka 118.25, národní banka 98.—, dortmund- ské —.—, buštěhradské —.—, Henri 86.75, trans vaalské 162.60, Canada 108.80, Northern 103.25. středomořská 93.10, meridional 133.—, gotthiardská 155.—, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní 101.50, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.— italská 98.80, španělská 69.25, turecké 96.50, severo- něm. Ll. 104.10, hamburské p. 108.40. — Kasovní Lauřina huť 176.90, dortmundské 39 25, bochumské 158.25, geisenkirchenské 156.75, Hibernia 154.— harpenské 153.75, Consolidace 276 50, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20.231/2, Londýn na krátko 20.3912, Paříž 81.25, rubl 216.60, Amstero- dam 165.70. — Smýšlení klidné V Berlína, 31. října. (O 1 hod. 15 min odpul.) Kreditky 194.60, státní dráha 133.60, lombardy 16.—. Smýšlení slabší.
Henri 86.75 Berlín Kanada Vídeň Londýn Paříž národní banka 98 Lauřin huť 176.90 Hibernia 154 Northern 103.25 Consolidace 276 50
45 article
Z Paříže, 31. října. (Počáteční bursa.) 3% renta 100.80, 31/29% půjčka 101.70. Smýšlení upevněné. Z Paříže, 31 října. (Telegr. závěrečné kursy.) 3pct. umořitelná renta 99.20, 3pct. renta 100.90 3l/apet. renta 101.95, italská renta 99.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1205.—, státní dráha 674.—. lombardy —.—, turecké losy 100.—, směnky na Londýn 25.091/2, rakouská zlatá renta 100.45, uher- ská zlatá renta 101.75, otomanská banka 510 — tabáková režie 306 —. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 31. října. (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 194 90, akcie spolučn. státní dráhy 133 50, papírová renta —.—, střibrná ranla 98.80, rak. zlatá renta 101.10, 4% korunová renta —.—, uherská zlatá renta 99.75, uherská korunova renta —.—, lombardy 15..90. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 31. října. Dodatečná bursa. Kreditky 19470, státní dráha 133.70, lombardy 15.90.
Paříž 31 říjen Londýn Frankfurt
48 article
Trhy na zbothi Bursa plodinová. x. V Praze, 31. října. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na všech kontinentálních trzích nastalo v čbchodě s obilím v posledních dnech zlepšení. Ceny sice stoupají pomalu, ale stále, poněvadž dovozy jsou slabé. Na našem trhu bylo rovněž smýšlení pevné a nabídka pšenic a žita nepatrná, kdežto koupěchtivost konsu- mentů byla značná. Ceny pšenice a žita n dnešní burse o 10 h stouply. Pšenice zname- nala K 8.85——9.40, žito K 7.95—8.35 z Praby nádraží. S ječmenem byly obraty velice skrovné při cenách nezměněných. Z Prahy byl placen K 7.25—850. Vybírané zboží pro vývoz byl placeno z Č. Brodu K 8.82. Oves podrazi
Bursa Praha Praba nádraží Č . Brod