1
masthead
1. listopadu 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Říšské regnlační a meliorační do-
tace a jich význam pro království
české.
Napsal Jan Fiala.
Zákonem ze dne 11. června 1901 ř.z
č. 66 položen základ k netušenému rozvoj
vodního hospodářství jak říšského tak i zem-
ského. Zákon uvedený jedná o vodních cestách,
regulaci řek a zahrazování bystřin v Čechách,
na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních
Rakousích a v Halici, nepřímo též o melioraci
pozemků vůbec. V § 5. výslovně se praví, že
potřebné zvýšení státního příspěvku k fondu
melioračnímu vzhledem na uskutečnění jistých
regulací ustanoví se zákonem zvláštním; § 8.
stanoví, že z výtěžku půjčky potřebné ke stavbě
vodních cest věnovati jest maximální obnos
75,000.000 K na zmíněné regulace řek. Dl
§ 12. zařaditi jest každoročně do státního roz
počtu potřebné obnosy na práce předběžné pro
stavbu vodních dráh, tedy zajisté i pro regulace.
souvisící s těmito vodními cestami, ač to
§ 6. přímo vysloveno není.
Na základě tohoto zákona zvýšena v roz-
počtu na rok 1902 dotace melioračního fondu
o sumu 1,500.000 K, tedy na výši 4,000.000 K-
Na přípravné práce k vodním stavbám vyhra
zeno v rozpočtu na r. 1902 400.000 K. Naří
zením ministra obchodu ze dne 11. října 1901
stanoveno ředitelství pro stavbu vodních dráh
a poradní sbor pro vodní dráhy
Kromě zákona ze dne 11. června 1901
směrodatnými jsou pro další rozvoj meliorací
regulací zákon meliorační ze dne 30. června
1884 ř. z. č. 116, zákon o zahrazování bystřin
ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 117 a úvěr
pro hospodářské podniky s dotací pro mal
meliorace, spravovaný c. k. ministerstvem orby
Tento úvěr pro hospodářské podniky zvýšen
předloženém rozpočtu na rok 1902 o sumu
500.000 K.
Fiala
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní a Horní Rakousy
6
article
Přesný klíč, dle kterého by se podniky
regulační a meliorační v jednotlivých králov-
stvích a zemích podporovati měly, zákonem
stanoven není. Pouze v § 3. melioračního zá-
kona ze dne 30. června 1884 vysloveno, že
se mají podniky meliorační v jednotlivých ze
mích co možná stejnoměrně pod
porovati. Pružný výraz »co možná stejnoměrně«
dovoluje doposud rozhodujícím kruhům pružný
výklad. Ať vezmeme však za základ k vymě-
ření určitého klíče pozemkovou daň, jak tato
centrální komisí pro úpravu pozemkové daně
v jednotlivých zemích normována jest, neb ve-
škeré přijmy c. k. ministerstva financí (přímé
daně, cla, nepřímé daně, přijmy ze státních
statků), seřaděné dle jednotlivých zemí (dle
spisu »Der österreichische. Staatshaushalt«) neb
konečně rozlohu polí a luk v království českém
vůči celkové rozloze těchto pozemků v Ra-
kousku, vždy přicházíme k výsledku, že pod
niky meliorační a regulační v království českém
»co možná stejnoměrně« c. k. vládou podporo-
vány nejsou, ač jich potřeba a důležitost v krá-
lovství českém nade vši pochybnost prokázána
jest a prokázána byla. (Viz referát Jindřicha
Maštálky, člena ústředního sboru rady země-
dělské pro království české ve Zprávách če-
ského odboru rady zemědělské čís. 7 z r. 1899.
pamětní spis spolku architektů a inženýro
v království českém ke sněmu království čo
ského ze dne 25. dubna 1901 aneb zprávu
činnosti technické kanceláře zemědělské rady
pro království české v r. 1900).
Jsou totiž zmíněné klíče
a) pro pozemkovou daň 30.813 (klíč tente
žádal též výbor německého odboru rady země
dělské pro království české v sezení dne 18
května 1901);
b) vůči příjmům c. k. ministerstva finan
z království českého v letech 1885—189e
25.539;
c) vůči rozloze polí a luk v Čechách
23.09.
Maštálek
Čechy
ministerstvo finance
spolek architekt
technický kancelář zemědělský rada pro království
odbor rada země
rada země
7
article
Průměrný klíč z těchto tři poměrů rovná
se 26 45% čili okrouhle 26.59.
Úhrnné vydání říšského melioračního fondu
obnášelo do roku 1898, počítaje v to zaručené
již příspěvky podnikům v té době prováděným
dle Friedricha »Das landwirlhschaftliche Me
liorationswesen Oesterreichs« 20,578,282 K
z toho připadlo na království české 2,281.028k
čili 11.1: obnášela tudíž průměrná ztráta
v letech 1884—1898 15.4% celkem 3,169.050
korun.
Abychom poznali poměr příspěvků z doby
nejmladší, přihlédněme ku prelimináři o fondu
melioračním na r. 1901, podanému c. k. mini
sterstvem orby 8. června 1901 říšské radě, tedy
v době projednávání vodní předlohy. Prelimino-
vaný obnos melioračního fondu na r. 1901 ob
nášel K 3,051.739 38.
Z toho připadlo:
na Čechy . . . . . . K 555.915.05 čili 18.210%
Moravu . . . . . . . K 243.572.51 , 7.989
Slezsko . . . . . . . K 19.650.— „ 0.64
Dolní Rakousy . . . . K 229 836 66 . 7.536%
Horní Rakousy . . . . K 593.800.— » 19.46 %
Štyrsko . . . . . . . K 77.500.— » 2 54
Korutany . . . . . . K 27.000.— » 0.85%
Krajinu . . . . . . . K 78.350.— » 2 579%
Tyrolsko . . . . . . K 291 380 69 „ 9.56
Přímoří . . . . . . . K 24.000.— » 0.790%
Dalmacii . . . . . . K 98.695.— , 3.23%
Solnohrady . . . . . K 16.666.66 » 0.55%
Halič . . . . . . . K 698.970.61 » 22.909
Bukovinu . . . . . . K 96.402.20 » 3.160%
Z výkazu tohofo vysvitá, že ještě i dnes
po 17letém trvání zákona melioračního nedove-
deme ke skodě obyvatelstva v království českém
oprávněnému nároku svému, který by odpovídal
průměrnému klíči 26.59 u c. k. vlády zjednati
platnost. V roce 1901 obnáší ztráta tato 8.39.
tedy okrouhle 253.000 K.
Friedrich
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Halič
22.909 Bukovina
I liorationswesen Oesterreichs
54 Korutany
přímoří
8
article
To, co platí o fondu melioračním, plat
zvýšenou měrou o dotaci pro malé meliorace,
spravované c. k. ministerstvem orby. Dle článku
dra. F. Fiedlera v »Pražských hospodářskýeh
novinách« ze dne 1. listopadu 1899 připadlo
z této dotace na království české ve čtyřleti
1894—1897 80.364 K čili 6.89.
V minulém zasedání říšské rady při pro-
jednávání vodní předlohy dostalo se poslancům
říšským z království českého vládou ujištění, že
na požadavky zemědělství v království českém
náležitý zřetel vzat bude. Stalo-li se tak v roz-
počtu na r. 1902 při položkách zvětšeného
fondu melioračního a při položkách zvýšeného
úvěru pro podniky hospodářské, zejmena melio-
rační, to nechť posoudí vzhledem ke naznače-
nému klíči v pravý čas zástupei království če-
ského na radě říšské.
Všimněme si nyní podrobněji položky vě
nované regulacím řek ve vodním zákonu ze dne
11. června 1901.
Položka tato obnáší nejvýše 75,000.000 K
Použiti lze této sumy nejdéle v letech 1904 až
1912. Vezmemeli devítiletou tuto dobu pro
stavby regulační za základ, vypadne na jeden
rok z uvedeného obnosu 8,333.000 K.
Předpokládajíce souhlas sněmu královstv
českého se zákonem ze dne 11. června 1901
pokusíme se o stanovení klíče, odpovídajícího
zdanění a potřebě království českého vůči ostat-
ním zúčastněným zemím Moravě, Slezsku, Dol-
ním a Horním Rakousům a Haliči. Vezmemez
základ jednak daň pozemkovou, jednak veškeré
přijmy c. k. ministerstva financi z jednotlivých
zúčastněných zemi. Centrální komisí normovaná
pozemková daň z uvedených zemí obnáš
30,690.000 zl. čili 61,380.000K
Z toho připadá na
Čechy . . . 23,117.500 K čili 37.7 proe.
F Fiedler
Morava
Slezsko
Dolo
Horní Rakousy
Halič
Čechy
9
article
Moravu . . . 11,122 500 K » 18.1 ,
Slezsko . . . 1,642.500 K » 2.7 ,
Dolní Rakousy 8,977.500 K » 14 .6 ,
Horní Rakousy 5,400 000 K » 8.8 ,
Halič. . . . 11,130.000 K » 18 1 ,
Z celkového přijmu 425,605 228 zl. čil
851,210.456 K c. k. ministerstva financí ze
jmenovaných zemí v roce 1896 připadá na
Čechy . . . 267,561.924 K čili 31.4 proe.
Moravu . . . 94,968.926 K » 11.2,
Slezsko . . . 29,686.804 K „ 3.5,
Dolní Rakousy 283,402.790 K » 33.3
Horní Rakousy 44,520.148 K » 5.2 ,
Halič. . . . 131.069.864 K » 15.4 „
Průměrný z těchto udajů klíč, hodící s
pro stavby regulační, podnikané na základé zá
kona ze dne 11. června 1901 by byl:
Pro Čechy 34.5 proc., Moravu 14.6 proc.
Slezsko 3.1 proc., Dolní Rakousy 24 0 proc.
Horní Rakousy 7.0 proc., Halič 16.8 proe.
Dle tohoto klíče připadlo by ročn
(po dobu 9 let) na regulace řek v královstv
českém dle zákona ze dne 11. června 1901
nejdéle od roku 1904 do r. 1912 prováděné
34.5 proc. z obnosu K 8,333 000
to jest . . . . . . . . . K 2,874.855
K tomu dosud neznámý příspěvek
zemský, řekněme nejméně 121
proc. jako u vodních dráh . . K
dohromady K 3,234. 245
Na meliorace, regulace a úpravy bystřin
z fondu melioračního, obnášejícího v r. 1902
K 4,000.000, vypadne ročně pro království če-
ské dle stanoveného, dříve klíče
26.5 proc., tedy . . . . . K 1,060.000
k tomu minímální zemský pří-
spěvek, týž jako státní . . . K 1,060. 000
Průměrný dvojnásobný příspěvek
připadající na ostatní zájemniky K 2,120. 00
dohromady K 4,240.000
Na meliorace a vodovody z dotace c. k.
ministerstva orby, obnášející od roku 1902 as
K 600.000, připadnouti by mělo pro království
české dle téhož klíče (26.5 proc.) K 159.000
k tomu zemský příspěvek v téže
. . K 159.000
Dvojnásobný příspěvek zájemníků K 318.000
výši
Morava
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Halič
Čechy
Slezsko
Dolní Rakousy 24 0
Slezsko
proe
10
article
dohromady K 636.00
Dle těchto údajů obnášeti by měl celkový
kapitál na stavby regulační a meliorační v krá
lovství českém od roku 1902 roční ch
4,876.000 K, nejdéle od roku 1904 roč-
ních 8,110.245 K, pro celé obdob
stavební od r. 1902 do r. 1912 při stejné
výši fondu melioračního 4,000.000 K a dotace
pro malé meliorace, spravované c. k. minister
stvem orby obnos 82,745.375 korun.
Z toho připadá na regulace, pro-
váděné na základě zákona ze dne
11. června 1901 34.5% ze sumy
75.000.000 K
K tomu nejméně 12.5% příspěvek
zemský
Dále na základě zákona meliorač-
ního prováděné stavby v době
uvedené 11krát 4,240.000 K
Na malé meliorace a vodovody
podporované z dotace c. k. mini-
sterstva orby a zemské dotace
pro podporování menších podniků
melioračních a pro opatření ven-
kovských obcí vodou 11 krát
636.000 K . . . . . .
12
article
K 3,234.37
K 3,234.37
K 46,640.000
14
article
Dohromady K 82,745.375
Při těchto výpočtech nebráno zřetele k vodní
dotaci c. k. ministerstva vnitra. Číslicemi těmito
vyznačen program pro nutnou účinnější akei
meliorační, pro úsilovnější regulaci řek a úpravu
bystřin v království českém do r. 1912. Zjed-
nají rozhodující činitelé oprávněným nárokům
potřebě království českého v těchto důležitých
národohospodářských oborech u c. k. vládya
na sněmu království českého platnosti?
Přijdou nároky a zásady tyto ku platnosti
v poradním sboru pro vodní stavby při c. k.
ministerstvu obchodu právě zřízeném, v němž
království české stěží dle své poplatnosti a svého
významu zastoupeno bude?
Jsme doma v království českém na důleži
tou tuto akci meliorační a regulační řádně při
praveni a zorganisování?
Naše hospodářské povznesení. To, co ve
velmi dobře redigovaném »Věstníku samosprávném
a národohospodářském« p. dr. Gruber praví, jes
skutečným slovem v čas. Navazuje na výrok Pala-
ckého, že se musíme i my účastniti na obchodu svě-
tovém a kořistiti pro sebe z pokroku všeobecného
»Musíme opustiti ne starou víru a poctivost svou,
ale starý onen zarytý zvyk šlendriánský... Nemá
me-li zakrsati a octnouti se na mizině, musíme ztroj-
násobiti přičinlivost svou. ..« Slova Palackého ještě
dnes nepozbyla svého významu. Není odboru hospo-
dářského, ve kterém by úspěchy naše nemohly býti
mnohem větší, kdybychom jak náleží hospodařili.
doktor
Gruber
Pala
Palacký
15
article
Větší výnos půdy, jehož by se i při nynějších ce-
nách docílilo všeobecným racionálním hospodařením
byl v jediném král. českém odhadován na 120 a
150 mil. zl. ročně. Dnes z hospodářství polního těží
věřitel a obchodník. Všude jinde dovedlo se rolni-
ctvo v tomto směru organisovati — jen u nás ni-
koliv. Také v drobné výrobě průmyslové máme
mnoho doháněti. Není beznadějnou malovýroba prů-
myslová, ale vyžaduje dokonalého řemeslníka, vzdě-
laného nejen odborně, ale i obchodně. Ale není
chyba jen zde: u nás vydělává jen jedno pokolení
vzmohí-li se otec, nepokračuje svn v jeho práci, jeso
16
article
raději malým úřadníkem než dobře situovaným ře
meslníkem nebo obchodníkem. Návštěva odborných
škol není takovou, jakou by býti měla. A pak naše
názory na obchod! »Neznám zhoubnějšího hesla
než jest rozšířené ono domnění, že za nynějších po-
měrů nelze poctivému člověku domoci se blahobytu
že nelze nikomu vydělávati tisíce, aniž by otřel s
rukávem o zeď káznice.« Síla obchodu jest — v po
ctivosti, solidnosti a znalosti. V tomto směru an
stát ani země nám nepomohou. Nejlepší cestou jes
»hlásati jako nezbytné podmínky tohoto povznesen
potřebu vzdělávání, přičinlivosti a poctivosti v pře
svědčení i jednání.« Jen jedním bychom vývodyp
dra. Grubra doplnili. Není v nás dosud ani náběhu
k sociální spravedlnosti. Jsme malým ná
rodem, jehož síla a budoucnost jest v lidu a spe
ciálně i v dělnickém lidu. Nám potřeby těchto vrste
jsou tak často Hekubou. Nás rozčilí vyllučené okno
v nějaké škole a systematické ničení českých exi
stencí v továrnách severu jest nám lhostejným
K nám jakoby nedoléhal pláč hospodářského útisku
a bídy. Pomoc dělnictvu v jeho poctivém boji o zvý
šení jeho úrovně životní a jeho emancipaci politické
jest kusem dobré české práce. Nemáme oné prav
lásky, která byla heslem našeho obrození. A tento
nedostatek přesvědčení, že práce o vydobylí sociáln
spravedlnosti jest částí hospodářských úkolů našeho
rozvoje, tak mnohé ničí a tak mnohý zdravý podnět
ubíjí. Ono typické naše stydění se za stav není ne
výsledkem tohoto nedostatku Neceníme člověka, ale
stav, a sice vždy ten nejvyšší. A zde právě otevír
se veliké pracovní pole, které dosud tak účinně —
zanedbáváme.
Hekuba
17
article
Úprava termínového obchodu bursov
ního. K dosavadním zprávám o jednání subkomitét
národohospodářského výboru poslanecké sněmovny
rady říšské dodáváme výsledk y ukončeného právě
jednání. Subkomitét usnesl se doporučiti zákaz ne
efektivního termínového obchodu, trestní sankci zá-
kazu tohoto, zrušení pravoplatnosti termínových ob
chodů v Uhrách nebo jinde v cizině ujednaných
vyloučení platnosti čl. 357. obch. zák. co do obchodů
termínových. Subkomitét žádá dále reformu smírčího
soudu plodinových burs, podřízení burs těchto mini-
sterstvu orby a zřízení poradního sboru, v němž by
zasedali zástupci zemědělských korporací a obchod-
ních komor. Konečně vyslovuje se subkomitét pro
povinnou deklaraci. Subkomitétem přijatá definice
pojmu termínových obchodů odpovídá celkem dne
platné definici popisu differenčních obchodů. Zpráva
subkomitétu bude nyní vytištěna a bude předmětem
středečního jednání národohospodářského výboru. Při
této příležitosti nastíní asi vládní zástupce rys
vládní předlohy, o nichž jsme se již včera byl
zmínili.
Uhry
poslanecký sněmovna
18
article
Poláci proti zákonu na podporu průmy
slového podnikání? »Czas« pojednává o průběhu
jednání subkomitétu pro zákon na podporu průmy
slového podnikání a dodává, že jsou jak čeští, tak
němečtí poslanci proti provinčnímu podporování prů
myslu, jak si je přál polský klub, Halič prý přines
nejvělší oběti rakousko-uherskému vyrovnání. Polác
mohou prý rakouský průmysl jen potud podporovati
pokud se kryjí jeho potřeby s potřebami průmyslu
haličského. Průmyslový zákon v dnešní své formě
jest útokem na Halič a každý, kdo zákon tento pod-
poruje, jest nepřítelem Poláků. Stanovisko »Czasue
správným není. My jistě náležíme k těm, kteří pra-
cují a bojují o rovné právo všech národů a zemí této
říše. Ale stejně rozhodně musíme se stavěti proti
hospodářské politice, která hledí všeho jen pro sebe
využíti. Právě my jsme psali, jednajíce o zákonu
tomto, že jého nutnou podmínkou jest spravedlivé
jeho provádění v tom poměru, v jakém se ty které
země účastní na průmyslovém podnikání. Pánům
z Haliče má však zákon tento sloužiti k jednostran-
nému protežování a vyvolávání nových průmyslů
v Haliči. Čím hřešila šlechtická vláda na lidu, to má
nyní napravovati — průmyslový zákon... Předem
nutno poctivě pracovati na kulturním povznesení lidu
a pak dostaví se živější ruch hospodářský. Výhody
skýtané zemím a lidem nevzdělaným stlačují životní
úroveň a mzdy dělnictva v zemích pokročilejších.
Polák
Halič
19
article
Leží tedy bolesti haličské jinde: v rukou haličských
magnátů. Zde ať začnou polstí poslanci pracovati
Rozumí se ostatně samo sebou — a připomínáme to
jen s ohledem, aby se nám zůmyslně špatně nero
umělo — že přejeme a budeme vždy pomáhati pol
skému národu v jeho hospodářských snahách a že
nikdy nebudeme šnad záviděti někomu, čeho se mu
dostalo. Chceme však, aby toto spravedlivé měřítk
uznávali i pánově oproti nám
Lauřina huť. Ve valné hromadě Lauřiny huti
konané 31. října, sdělil generální ředitel, že hradil
Lauřina huť dosaváde svou potřebu surového želez
již nekryla svou výrobou, u huti »Donnersmarck«
nyní bylo však přikupování toto zastaveno. Výno
prvého čtvrtletí 1901 činí 1,548.000 m (loni 2,660.000 m.
Lauřin
Lauřin huť
20
article
Loňské prvé čtvrtletí bylo nejlepším za dobu, co pod-
nik existuje. Průměrná prodejní cena 1 t. želez
klesla na 40 m., čímž způsoben příjmový úbytek 19e
mill. m. Objednávky klesly s 51.000 t. loňska n
40.000 t. letoška. Dlouhodobých objednávek stále
ubývá. Těžení uhlí jest příznivé.
Zvýšení diskonta anglické banky. Anglická
banka zvýšila svoji úrokovou míru o celé 19%, toti
z 3 na 4%.
Průmyslové podnikání v Srbsku. V Srbsku
založena akciová společnost, která zamýšlí zříditi ve
likou tkalcovnu. Dostalo se jí výhod průmyslového
srbského zákona, z nichž zvláště na váhu padá osvo
bození cla pro ony chemikalie a ony potřebné látky
kterých v Srbsku není a jež průmysl tento potřebuje
Stejné koncesse dostalo se společnosti pro založen
cementárny.
Pronájem vybírání potravní daně z vína
Dne 18. listopadu 1901 o 10. hod. dop. bude se ko-
nati u c. k. finančního okresního ředitelství v Plzn
dražba na pronájem vybírání potravní daně z vína.
vinného a ovocného mostu v Horšově Tý ně
přidělených osadách bez podmínek na rok 1902
podmínečně na léta 1903 a 1904. Vyvolací cena ob
nášeti bude 500 K (pět set korun). — Dne 20. listo-
padu 1901 o 10. hod. dop. bude se konati u c. k.
finančního okresního ředitelství v Plzni dražba na
pronájem vybírání potravní daně z vína, vinného
ovoc. mostu ve všech obcích berního okr. klatovského
a plánického na rok 1902 a podmínečně na léta 190
a 1904. Vyvolací cena obnášeti bude 1500 K (jeden
tisíc pět set korun). Bližší podmínky pachtovní sděl
c. k. okresní finanční ředitelství v Plzni, jakož i c.k.
správa dozorčího okresu stráže finančni ve Stříbře
resp. v Klatovech.
Srbsko
Horšův
Plzeň
Klatovy
anglický banka
21
article
Nový ěkolní rok na zimní hospodářské
škole v Brandýse n. L. počne v pondělí dne4.
listopadu, do kteréž doby i zápis trvá. Vyučování
jest bezplatné.
Valná schůze hospodářského spolku
okresu žamberského koná se v neděli dne 3. li-
stopadu o 2. hod. odpol. v Sokolovně v Žamberku
Pořádek: 1. Čtení protokolu. 2. »0 nuceném spol
čování rolnictva vzhledem na osnovu zákona « pojedná
p. Rich. Purghart, řed. z Prahy. 3. Návrh pp. revi
sorů na schválení účtů za r. 1900. 4. »O meziná
rodních smlouvách obchodních a clech« přednese
řed. Purghart. 5. Přijímání členů a příspěvků
6. Volné návrhy.
Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 10. října
t. r. nabyl platnosti nový tarif, díl I. pro rakousko-
uhersko-ruský železniční svaz. Dále nabudou platno-
sti dnem 1. listopadu t. r. tyto dodatky k tarifům
1. Dodatek IV. k tarilu, díl II. sešil 3 A, pak doda-
tek VI. k tarifu, díl II., sešit 3 B pro rakousko
uhersko-bavorský železniční svaz. 2. Dodatek i
k tarifu pro dovoz uhlí v česko bavorské dopravě
Dnem 1. listopadu t. r. nabude platnosti dodatek I
k tarifu, díl I. a dodalek IV. k tarifu díl II., sešit1
pro přímou dopravu mezi Rakousko-Uherskem, Srb
skem, Bulharskem a Tureckem.
Trhy. Výroční trh v Jistebnici konat
se bude v ponděli po »Všech svatých« 4. listopadu
t. r. Na trh ten lze očekávati hojný příhon dobytka
a koupený dobytek lze nakládati za dozoru zvěrolé
kaře na stanici Jistebnice-Bazejovice. — Na nym
burský výroční trh, konaný dne 29. října t. r
bylo přihnáno dobytka: 2 býci, 160 volů, 375 krav
142 jalovice, 68 ssavých telat, 97 koní; celkem 84
kusy. Z toho prodáno bylo 160 kusů hovězího do
bytka a 26 koní.
Rich
Srb
Žamberk
Praha
RakouskoUhersko
Bulharsko
Turecko
Jistebnice
Bazejovice
zimní hospodářský škola v Brandýs
23
article
Banky, záložny a spořitelny.
Městská spořitelna pražská. V měsie
říjnu 1901. bylo od 11.178 stran vloženo
3,792.293 K 79 h, od 7431 stran vybrán
3,444.709 K 71 h, bylo tedy o 347. 584 k
8 h více vloženo. Zůstatek vkladů koncem říjn
roku 1901 110,583.171 K 41 h.
Živnostenská banka pro Cechy a Mo
ravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční po
ukázky a vkladní knížky obnášel koncem měsíc
řijna 1901 K 47,094.029.11, tedy o 433.580.71
méně, než koncem měsíce září t.r.
Česká průmyslová banka. Vklady pe-
něžní u tohoto ústavu činily koncem minuléh
měsíce korun 8,156.527, v měsíci září korun
8,288.521.
Český úvěrní ústav v Praze, Stav veške
rých vkladů obnáší koncem měsíce října korun
2,131.980.92.
Pražská úvěrníbanka. Vklady na knížky
činily koncem měsíce ř jna t. r. K 9,088.259 46, tu
díž o K 206.590.72 méně než předešlý měsíc.
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 31. října. (Pův. zpr. »N. La )
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za akcie Živnostenské banky k
25850 peněz, za akcie České banky »Unions
K 242.50 peněz, za akcie České společnosti
pro průmysl cukerní K 203.— peněz, za akcie
strojírny Daňkovy K 400. — peněz, za akcie
Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží, akcie
Hospodářské úvěrní banky za K 334.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Otíleiální záznamy zněji:
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Cecha
Český průmyslový banka
Český úvěrní ústav
Český banka
24
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189B
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887
„ » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, , , , kom. dl. úpo
„ , » » mel. úpisy
» . » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poleční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha .
Em. 1871
dto.
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Ducho.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
dto.
lit. B.
Em. 1874
dto-
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko-teplická dráha . ..
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.zapadní draha
dlo.
(lit. B.
Pražskoduchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Lahi
Jiho-sev.-německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražska železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
B em
Čecho
Ferdinandův
B Pražskoduchcovská
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Vltava
Kolín
Modřany
Český průmyslový
úvěrní banka
Humpola Ducho
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
pražsko železářský společnost
25
article
Z Vídně, 31. října. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
460.—
Cnorová renta . . 98. 35
rak. severozáp. dr.
469.——
společná » květ. 98.50
polabská dráha
„ » stříb. 98.3
pražsko-duchcov.
622.75
rakouská » zlatá 118.65
spol. st. dr. rak. uh.
64 50
» kor. 95 50
jižní dráha
244 —
uherská » zlatá 118.55
silniční dr. lit. A.
239.—
» kor. 93 0
771.—
státní losy 1854 490. 50
dunaj. paroplaveb.
793.—
» » 1860
rakouský Lloyd .
1440.—
po 500 zl. ..
pražská želez. sp.
985.—
česká montan. sp.
po 100 zl. ..
343 50
státní losy 1864
alpská montan. sp.
425 50
rým.muráň. spol.
losy tisské . ..
254.—
rak. zbrojovka
» úvěrního úst.
vídeň. stavební sp
vídeň. I. komun.
peštská vagonka
turecké losy ..
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
236.—
vídeň. b. jednota
západočeská ubl.
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrnihůstav
Schodnica
974.—
uh. úvěrní banka
turecká tabák. rež.
devisa německá .
117.25
b. pro země rak.
vídeňská unionka
» londýnská 239 00
„ pařížská .
česká b. Union.
„ curyšská.
doktor
Lloyd
Vídeň
zlatý 118.65 společenský
úvěrní banka
polabský dráha
Schodnica 974
26
article
Živnost. banka .
dvacetifrank . . 19.03
buštěhradská A.
985.—
marka papírová . 117.2
» . 254.2
rubl
duchcov. podmok.
vovskočernovická 517. 50
Po znčáteční reprise působily tísnivě
zprávy z Berlína a z Paříže, francou
ské lodní demonstrace a zvýšení di
skonta v Londýně na 4%. Konec klidny
Eskontní sazby 31, 41/4 procenta.
Berlín
Paříž
Londýn
buštěhradský A . 985
27
article
x. Z Vídně, 31. října. (Telefonogr. »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Přes celou řad
nepříznivých okolností, na trhu vídeňském půso
bících, jako byly obavy v příčině parlamentn
situace, zprávy o francouzské námořní demon
straci a zvýšení úrokové míry banky anglické
bylo smýšlení pevné. Některé hodnoty opětne
stoupaly, což odůvodňováno nynějšími poměry
posice vídeňského trhu, kdež nabylo engagemení
toliko nepatrného rozsahu a kdež, jak se zdá,
převládají posice kontreminové. Smýšlení byl
chabější jen z počátku, kdy z Berlina oznámena
na neuspokojivý čtvrtletní výkaz huti Lauřiny
chabost báňských papírů. Později však smýšlen
se zlepšilo. Nejpevnější byly hodnoty železářské.
z nichž dosáhly značné reprisy zvláště pražské
železářské a české báňské. Také alpinky
rýmavsko-muráňské se poněkud zlepšily. Kre
ditky a akcie státní dráhy za klidného obchodu
trochu klesly. Větší zájem projevován pro akcie
a priority jižní dráhy. Renty a ostatní hodnoty
ukládací dosti pevny. Devise a valuty jen ne
patrně změněny, na eskomptním nesnadnějš
Soukromý diskont 4.
x. Z Vídně, 31. října. (Telf. »Nár. Listů «.)
(Večerní bursa.) Kreditky 618 50 (po —.—),
uherské kreditky 632.—, anglobanka 260.—.
bankovní jednota 419.50, unionka 515.—
länderbanka 393.50, státní dráha 623.—, jižní
dráha 65.—, polabská dráha 469.25, severo-
západní dráha 460.—, turecké tabákové 275.—,
rýmavsko-muráňské 427.50, alpinky 344. —
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 93.05, turecké losy 92.50, marky z
hotové 117.26, na ultimo říjen 117.35, n
ultimo listopad —.—. Smýšlení klidné.
Vídeň
Berlín
můj ultimo
Lauřin chabost
29
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100t
» delší lhůty.
Německo šek a kr. lh. za 100m
„ delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
» delší lhůty . . . . .
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
, delší lhůty.
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
„ delší lhůty . ..
Curych a Basilej šek a kr. lh.
, delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Berlinská bursa, 31. října. (Zvláštní
telefonogram »Nár. Listů«.) Na pevné záznamy
novoyorské, pařížské, londýnské a ranní bursy
vídeňské zahájena byla dnešní bursa smýšlením
dosti pevným, přece však do jisté míry vyčká-
vacím. V průběhu se smýšlení oslabilo, a sice
na nepříznivou zprávu, jež podána byla dnes
ve valné hromadě Lauřiny huti, dle níž výtěžek
v I. čtvrtletí tohoto roku jest asi o 1,110.000
marek menší, než ve stejné době roku minulého.
Konec bursy byl slabý, ježto anglická banka
zvýšila neočekávaně bankovní sazbu o 19.
Bankovní trh byl velice klidný a jen rakouské
kreditky na konec značně slabší. Dopravní trh
byl velice tichý, státní dráha a transvaalská
dráha nižší. Americké hodnoty na začátku pevné,
později slabší. Na trhu báňském byly z důvodu
nahoře zmíněného železářské hodnoty slabé
klesly bochumské o 1.12, Laura o 1 69;
uhlářské papíry na začátku dosti pevné, ke
konci také slabší. Ukládací hodnoty klidné.
Kasovní trh byl o něco slabší. — Soukromý
diskont nezměněn: 2.87 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem-
pení-
sbon
96.50
89 50
Lauřin
Laura
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
anglický banka
35
article
Rakouské kreditky . . . .
Diskonto
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hyť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severouěmecký Lloyd . . ..
Hamb.-amer. dopravní spol. ..
Kanada . . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
656.—
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
Dráždanský banka
Hibernia
41
article
Z kasovních papírů: Concordia 252 75,
Eschweiler 175.25, Geisweider 136.80, Hoch-
dahl 148.25, Katovické 177.40, Wilhelm 154 75,
Phönix 119.80, Rh. Stahl 127.—, Schalker Gr.
253.—, Westfalia 111.—, Orenstein 101.—,
Rh. Metall 85.90, Hasper 117.—, Donners-
mark 181.75, Huldschinský 85.50, Vulcan
189.75, Bismark 170.—, Caro 89 25, Hoesch
—.—, Georg-Marie 93.—, Königsborn 139 —
Nordstern 201.—
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Georg
Marie
katovický
Vulcan 189.75
Schalker Gr
Donner
Bismark 170
Concordia 252 75
Eschweiler 175.25
Geisweider 136.80
Phönix 119.80
Westfalia 111
Hasper 117
Cara 89 25
44
article
Dodatečná bursa. Z Berlína, 31. října
(C.-B) Kreditky 194.75, stální dráha 133 75, jižní
dráha 16.25, Disc. com. 172.10, německá b. 192.25
obchodní b. 130.40, drážďanská b. 118.25, darmštadt-
ská banka 118.25, národní banka 98.—, dortmund-
ské —.—, buštěhradské —.—, Henri 86.75, trans
vaalské 162.60, Canada 108.80, Northern 103.25.
středomořská 93.10, meridional 133.—, gotthiardská
155.—, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
101.50, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—
italská 98.80, španělská 69.25, turecké 96.50, severo-
něm. Ll. 104.10, hamburské p. 108.40. — Kasovní
Lauřina huť 176.90, dortmundské 39 25, bochumské
158.25, geisenkirchenské 156.75, Hibernia 154.—
harpenské 153.75, Consolidace 276 50, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.30, Londýn na delší lh. 20.231/2, Londýn na
krátko 20.3912, Paříž 81.25, rubl 216.60, Amstero-
dam 165.70. — Smýšlení klidné
V Berlína, 31. října. (O 1 hod. 15 min
odpul.) Kreditky 194.60, státní dráha 133.60, lombardy
16.—. Smýšlení slabší.
Henri 86.75
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
národní banka 98
Lauřin huť 176.90
Hibernia 154
Northern 103.25
Consolidace 276 50
45
article
Z Paříže, 31. října. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.80, 31/29% půjčka 101.70. Smýšlení
upevněné.
Z Paříže, 31 října. (Telegr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta 99.20, 3pct. renta 100.90
3l/apet. renta 101.95, italská renta 99.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1205.—, státní dráha 674.—.
lombardy —.—, turecké losy 100.—, směnky na
Londýn 25.091/2, rakouská zlatá renta 100.45, uher-
ská zlatá renta 101.75, otomanská banka 510 —
tabáková režie 306 —. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 31. října. (Telegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 194 90, akcie spolučn. státní
dráhy 133 50, papírová renta —.—, střibrná ranla
98.80, rak. zlatá renta 101.10, 4% korunová renta
—.—, uherská zlatá renta 99.75, uherská korunova
renta —.—, lombardy 15..90. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 31. října. Dodatečná bursa.
Kreditky 19470, státní dráha 133.70, lombardy
15.90.
Paříž
31 říjen
Londýn
Frankfurt
48
article
Trhy na zbothi
Bursa plodinová.
x. V Praze, 31. října. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Na všech kontinentálních trzích
nastalo v čbchodě s obilím v posledních dnech
zlepšení. Ceny sice stoupají pomalu, ale stále,
poněvadž dovozy jsou slabé. Na našem trhu
bylo rovněž smýšlení pevné a nabídka pšenic
a žita nepatrná, kdežto koupěchtivost konsu-
mentů byla značná. Ceny pšenice a žita n
dnešní burse o 10 h stouply. Pšenice zname-
nala K 8.85——9.40, žito K 7.95—8.35 z Praby
nádraží. S ječmenem byly obraty velice skrovné
při cenách nezměněných. Z Prahy byl placen
K 7.25—850. Vybírané zboží pro vývoz byl
placeno z Č. Brodu K 8.82. Oves podrazi
Bursa
Praha
Praba nádraží
Č . Brod