2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. listopadu 1901.
5
article
S dvou stran tedy zaagitováno, aby se ten
poměr změnil. Nepozorovaně do sem-
nářů vstupuje stále víc Němeů
(Jako v Čechách; vidno, že tatáž instance říd
postup katolické eírkve, jako i všeněmecké
hnutí je řízeno jednou rukou. Red. »N. L. «),
kteří mezi kollegy Poláky tvoří výlučné ostrůvky
a odděleně žijou, aby nepodlehli vlivům pol-
ským. Nařízeno jim, aby se učili polsky, ale
poněvadž nikdo nedohlédá, plní-li se toto na-
řízení, ze seminářů vycházi pořád
víc kněži Němců s aspiracemi po-
němčovacími, kteří potom do kostelů za-
vádějí zpěv a kázání německé. Farníkům ně-
meckým neupírá se právo žádati, aby v kostele
byl brán ohled na jazyk jejich. Ale tyto žá-
dosti jejich vždycky jsou nadsazené, zvláště ž
zdejší katolici Němci dávno s církví katolickou
se rozešli, ožení-li se a prolestantkami, děti vy-
chovávají v protestantismu a katolické
aspirace zachovali si pouze v cl-
lech politických. Duchovní, kteři ten
ruch katolicko-německý organisují, jsou kan-
didáty na kanonie — a konečně na arci-
biskupství hnězdensko-poznaňské. Již po něko-
lika německých kanovnících máme v kapituláeh
hnězdenské a poznaňských, a okolo kostela
františkánského, odevzdaného k používání
Němcům, hromadí se štáb mladého ducho
venstva germanisátorského.
Polák
Němec
Čechy
Reda . » N . L
6
article
Tím se vysvětluje, že čím dále tím méně je
katolických kněží, kteří ve školách obecných dět
vyučují náboženství jejich jazykem máterským.
A duchovní vrchnost k tomu mlčí. Lid na shro-
mážděních prolestuje, poslanci na zemském
říšském sněmu protestují, ale všecko marně-
Slepý byl by, kdo by neviděl, že stále
ustupování germanismu ve škole
i církvi podkopává v očleh lidu
vážnost katolické církve. Již dosti
dávno mysli polského lidu proto
se bouří. A církev sama do ohně nespoko-
jenosti přilévá oleje. Na předměstí poznaňském
na příklad zbudován nový kostel z čistě pol-
ských fondů. Pozemek dal bohatý měšťan,
Sehneider, dobrý Polák. Katolíci němečt
na budovu nepřispěli praničím. Přes to eírkevní
vrchnost zavedla v něm střídavá kázaní polská
a německá.
To dodalo. Rozhořčení polské obce vy-
puklo hned, a ono snad přesvědčí vládu, že ne
smí zavdávati příčinu k takové agitaci na pol
církevním. Německé menšiny všude žádají rov-
noprávnost, ačkoliv polským menšinám nikde
jí nepřiznávají.
Polák
7
article
Ruské listy o německém vpádu
do Litovle.
Ještě nebylo události, která by cizině po
dala tak názorné poučení o politickém položení
které český národ zaujímá ve svých vlastech.
jako německý vpád do Litovle a shovívavos
rakouské vtády ke skutku tak neslýchanému
úžasnému.
»Cstry« píše: Rozbojnické vtržení bandy
10.000 Němců, naverbovaných po celé Moravé
za peníze, do české Litovle, vzbudilo pozornost
a odsouzení celé Evropy. Ani v divokých klan-
cích Albanie, ani v Irsku nepřihodilo se nie
podobného, jako dne 22. září r. 1901 ve jme-
novaném městečku moravském. V každém jiném
státě původcové a strůjeové takového neslýcha-
ného veřejného násilí byli by bez meškání zlapání
a dodáni k soudu, ale na Moravě ne tak ! Tam
takovou výpravu pořádají vrchní soudcové, poli-
tičtí úřadové tváří se, jakoby ničeho nepozoro-
vali, orgány bezpečnosti klidně se dívají atd.
Litovel
Evropa
Albánie
Irsko
Morava
Němec
8
article
Klepy o Černé Hoře.
»Crvena Hrvatska« oznamuje: V Pod
gorici na Černé Hoře byly násilím unesenya
na pravoslavnou víru obráceny tři urozené
mohamedánky a oddány s pravoslavnými. Lepší
mohamedáni utíkají z Černé Hory.
S toutéž jistotou, s kterou jsme nedávno
strhli škrabošku bosenskému »spiknutí« v rěckém
»Novém Listu«, prohlašujeme, že tato zpráva
»Crvené Hrvatské« je smyšlena. Tak obracejí
v okupovaných zemích na katolictví, ale na
Černé Hoře podobné zlořády se nedějí, protož
tam panuje náboženská snášelivosť a zákonilý
pořádek, nečiníci rozdilů mezi věrami. Také
únosy dívek dávno na Černé Hoře přestaly.
Černá hoře
Černá Hora
Crven Hrvatsko
9
article
Smrt prince Murata.
Smrt prince Murata uvedla v pohyb ně-
kolik žurnalistických per a ve smutek řadu
aristokratických rodin; jinak ale zůstává beze
všech politických následků. Prine jako suve-
rén svého rodu byl nositelem slavných tradie
svého děda, krále neapolského, Joachima Mu
rata. Z dob minulých jest dosti znám polit
cký antagonism mezi Napoleonidy a Muratovei.
Ale spor se nikdy tak nepřiostřil, že by by
hrozil propuknouti v nebezpečnou krisi;b
později došlo k úplnému smíření a zesnulý by
jedním z nejoddanějších bonapartistů, kteří ná
leželi k důvětnínám chislehurstským a při císa
řovně Kugenii vytrvali v dobách největšího po-
nížení. Ješitným rovněž nebyl, neboť jinak by
byl mohl roku 1867, když nespolští Bourboni
byli ze země zahnáni, nastoupiti na trůn, když
mu byl nespokojenými slavy nabízen. Alev
tomto ohledu se mu vedlo, jako mnohým pa-
nujícím knížatům a králům, kteří poslouchajíce
vnuknutí srdce svého dávají přednost volnému
žití na boulevardech pařižských, než vládnut
žezlem.
Vypravuje se, že i Napoleon III. nikdys
necítil šťastnějším, než když několik roků před
svou smrtí bylo mu možno, aby jako pouhý
gatieman konal příjemnou procházku z Chisle-
hurstu do Londýna a z Pieadiliv k vojenskéme
kasinu. Ostatně prine Murat byl velmi zá-
možný a jmění jeho se páčí as na 60 millionů
franků. A tato již sama o sobě ohromná suma
se rozmnožila na dvojnásobný obnos po smrti
prince Zaháňského, který svou poslední vůlí přede
dvěma lety svým generálním dědicem ustanovi
sýna Muratova, prince Jáchima.
Murat
Joachim
Muratovei
Bourbon
Muratův
Jáchim
Chisle
Londýn
10
article
Lanrent Tailhade.
Známý básník Tailhade přibyl včera po
svém vypovězení z Belgie do Pařiže a oznámi
soudům, že svůj trest 1 roku vězení ve čtvrlek
nastoupí. Odsouzen byl k němu, jak známo
pro článek, vyzývající k usmrcení cara.
Nesnáze s francouzským rozpočtem.
Přijmy francouzských dráh za letošní rok
až do počátku měsíce října obnášejí o 50 mill.
franků méně, než za týž čas loňského roku.
Následkem toho se usnesla železniční rada zvý
šitii státní garancii o 20 millionů, než v roz
počtu pro rok 1902 bylo vyhraděno. Ministerská
rada toto usnešení schválila. Poněvadž však pe-
něžní prostředky musí býti teprve shledávány.
nemohl generální zpravodaj až dosud předlozit
svoji zprávu.
Povstání Filipincův
a zvláště vzpoura na ostrově Samaru působí
Američanům veliké starosti. Gen. Smith poslal
všem náčelníkům domorodým a do všech vesnie
na ostrově Samaru vyzvání, aby zamezili dalše
nepokoje tím, že vydají všecky zbraně a že do
6. listopadu udají všechny účastníky útoku, pro-
vedeného nedávno na 9. pěší pluk americký.
jinak budou prý náčelníci o beí posláni do
vyhnanství, vesnice spáleny a ma-
jetek konfiskován. Většina měst na jihu
Samaru byla již pobořena. Zachtělo se snad
Američanům krví a kalem zbrocených vavřínů
Kitchenerových?
Tailhade
Filipíncův
Američan
Smith
Kitchenerův
Belgie
Pařiže
Samara
11
article
K franko-tureckému konfliktu.
K franko-tureckému konfliktu.
Ruský výslanec v Cařihradě, Zinověv
oznámil — dle »Frankí. Zig. « — Portě, že
Rusko odmítá všeliké prostředkován
v tureckofrancouzském sporu.
Rusko může Portě raditi jen k povelnosti, poně-
vadž jinak mohou býti následky pro ni jen
vážny.
Kanadští Francouzové proti
Anglii.
Veliké rozčilení spůsobil ve francouzských
kruzích Maxa O'Rellsův článek, pojednávajíet
o cestě následníka anglického do francouzské
Kanady. Při své cestě kolem světa zodpovědě
britský následník trůnu adressu oddanosti fran-
couzského obyvatelstva na místě jazykem fran-
couzským po anglicku; následkem toho to vře
mezi Kanaďany, konají se, jak »Paris Nou-
velles« sdělují, protestní shromáždění a muví
se velmi hlasitě o odtržení Kanady a o samostat-
nosti. Tento proud byl ovšem ode dávna a na-
byl neobyčejné síly od let osmdesátých, to jest
od povstání Louisa Riela. Max O'Rell, který za
mírného anglomana byl pokládán, jest rodem
Francouz a byl anglickým učitelem a spiso-
vatelem. Obzvláště známo jest jeho dílo »John
Bull and his Island«, jež mu získalo slávu
neobyčejně jméno. Tim více ovšem překvapuje
jeho Anglii tak nepřátelské stanovisko. Poněvadž
i Kanadu zná, tím více interessuje francouzskou
i anglickou veřejnost jeho nejnovější projev.
Svůj neobyčejně zajímavý článek konč
slovy: »Nechť Anglie si zapamatuje, že kanadšt
Francouzově nikdy nezapomenou svého původu.
Nikdy nebudou chtiti slyšeti o nějakém britském
státu, který by jednoduše učinil konec politické
samostatnosti Kanaďanů; oni budou vždy se
bíti pro neodvislost. Celé britské státní spřežení
vězí htuboko v blátě, jeho kola přivede sice
v pohyb olej, ale nikdy ocet, připravovaný dle
receptu Chumberlainova.«
Zinověv
Francouz
Maxa O Rellsův
Kanaďan
Paris Na
Riel
O Rell
Francouzův
Cařihrad
Rusko
Anglie
Kanada
John Bulla and his Island
12
article
Proti rozmnožování jmění
církevního.
Španělský ministr finanční podal sněmov
nám osnovu zákona, kterou se poplatek z od-
kazův ve prospěch řádů a církevního jmění vůbec
zvýšuje z 14% na 124t.
Zajímavý projev z Francie.
Listy gen. Voyrona k hr. Walderseeovi,
jichž obsah a účel také v listu našem byl již
uveden, uveřejnily francouzské listy celkem bez
komentáře. Nebylo jich také třeba. Přípisy
mluví samy za sebe. Pouze »Temps« podrobil
listy ty úvaze, vida v nich, jako my jsme vi-
děli, osvědčení neodvislosti francouzského voje
pečilského oproti hr. Waldersecovi. »Temps«
chváli jednání Voyronovo a připojuje k posudku
svému tuto poznámku: »S naší strany netřeba
se sice již obávati nerozvážných a bezvý-
sledných výbuchů, ale že bychom se
zřekli svých nejdražších nadějí,
nelze od nás čekati.« Symptomatický
význam projevu toho jest ovšem v tom, že
»Temps« náleží mezi nejm!rnějš! listy
francouzské.
Voyron
Voyronův
Francie
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Oprava dra. Pacáka.
»Prager Abendblatt« uveřejnil včera
stručný obsah zprávy, kterou přinesla německá
»Politik« v úvodní stati k referátu z říšské rady.
Tvrdí se v ní, že hr. Sylva Taroucc
měl před svou řečí, v debatě rozpočtové pro-
nesenou, rozmluvu s předsedou Klubu národnich
svobodomyslných poslanců českých drem. Pa-
kam a že na základě informací, kteréž o
něho (dra. Paeáka) obůržel, promluvil pak
řeč svou.
Naproti tomu dr. Pacák zaslal zmíně-
nému listu opravu tohoto obsahu:
Velectěný pane redaktore
Ve Svém ctěném dnešním listě přinášíte
zprávu o mé rozmluvě s hr. Sylvou-
Tarouccou a s drem. Mettalem, jež
není úplně připadnou. Noudvolávaje se na § 19.
t. z., nýbrž spoléhaje na Vaši loyalitu, doufám,
že těmto mým řádkům ve Svém etěném liste
místa dopřejete.
Jest správno, že jsem s hr. Sylvou T-
rouceou před jeho řečí mluvil; nesprávno všal
jest, že pan hrabě »na základě mých vývodů
svou řeč promluvil«.
Lituji, že musím uváděti zde soukromé
rozhovory, činím tak velice nerad, a uveduje
také jen polud, pokud třeba k mé oso bn
obraně.
Pan hr. Sylva-Taroucca mi pravil, že bude
mluviti pro vyřízení rozpočiu a to pro rychlé
vyřizení rozpočtu. Na to jsem mu pravil: Pane
hrabě, nečiňte toho. Jest správno, že jádro
otázky nespočívá v tom, zda a kdy bude
rozpočet promrskán, nýbrž jádro zápasu mez
námi a vládou vězí v zápase o rakousko uherské
vyrovnání. Nechci také popírati, že jsou
Pacák
Prager
Taroucc
Taroucca
Mettal
Sylva
Sylva T
14
article
v rozpočtu věci, Jež mají pro národ náš cenu
ale Vaše nynější prohlášení se pro rozpočet jes
podporou vlády nám nepřátelské.
Hr. Sylva Taroucca pravil: »Jako strana
konservativní nemůžeme jednati jinak.« Já jsem
mu na to odvětil: »Tak aspoň o tom pomlěte.«
Hrabě Sylva Taroucca řekl: »Ani to nemohu.«
To byla naše rozmluva před jeho řečí.
Další, co mezi mnou a hrabětem po jeho feč
bylo miuveno, uváděti nebudu, ponévadž to, e
jsem uvedl, dostačí, ačkoliv i dodatečné vzá
jemně vyměněné výroky by mně daly za pravdu.
Omezují se pouze na toto.
Dále jest také správno, že jsem v ponděl
mluvil s drem. Mettalem. Pamatuji se na
rozmluvu tu dobře a pravil jsem mu téměř do-
slovně: Milý příteli, kdo pak dal podnět k ne
dělnímu a pondělnímu článku »Politik« ? Vždy
»Politik« jde na nás, jako bychom byli v pátei
dra. Körbra a jeho politiku a machu podporo-
vali. Musil jsem jí včera telegrafovati, že je zd
omyl, že jsem výrok, že to »svědčí o nepřátel-
ském smýšlení vůči ministerstvu Körbrovu« ne-
pronesl. Jsem přesvědčen, bude-li to čísti pře
seda ministerstva dr. Körber, který mé názory
vůči jeho ministerstvu zná, že bude se nejvíce
diviti, že bych byl tak mohl mluviti.
Jest patrným omylem, uvádí-li se z m
rozmluvy něco jiného. Jsem pevně přesvědčen,
že jak hr. Sylva Taroucca, tak i dr
Metta! to dle svého zvyku loyalně doznají
O rozpočtu mluvil jsem s drem. Mettalem v tém
smyslu, jako s hr. Sylvou Tarouecou.
Tak se věc má a já lituji, že soukrom
rozmluvy byly dány na veřejnost. S veškerou
úefou
Dr. Bedřich Pacák,
říšský poslanec a předseda klubu národníeh
svobodomyslných lidových poslanců českých
Taroucca
Mettal
doktor
Körber
Mett
Taroueca
Pacák
Hradec
15
article
Dotaz poslance Březnovského a sou
druhů ve příčině
soutěže trestnické proti živnestem.
Upadání živností a spousty nezaměstnaného
dělnictva by měly upozorniti vládu na to, že jesk
její povinností, aby konečné učinila opatření, by s
předešlo úplnému poklesnutí stavu živnostenského.
Avšak vláda, místo aby se vzchopila k pomocné
akci, ještě svými orgány rozšiřuje řady nezaměstna-
ného dělnictva, jak následující případ dokazuje
Správa c. k. trestnice na Borech inseruje v ně-
kolika denních listech a nabízí trestance výhradně
továrnám kloboučnickým jako laciné pracovní síly.
Timto nabízením laciné síly pracovní jest ohrožen
řádně vyučené dělnictvo kloboučnické ve své exi
stenci, a nesrovnává se přece se zájmem vlády, by
celé tak důležité odvětví průmyslu bylo zničeno
pročež táží se podepsaní:
Jest Jeho Exc. ochoten toto počínání c.k
správy věznice na Borech zakázati?
Bor
Bor
Březnovský
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“.
— Vleklé utrpení české školy v Olo
mouci rozmnoženo o novou stanici. Jak se
z Olomouce oznamuje, rokovalo se v tamní
městské radě o dobrozdání okresní školní rady
vyžádaném zemskou školní radou na základě stíž
nosti, podané nedávnou schůzí českých rodičů,
svolanou polítickým spolkem českým v Olomouci.
Jak jinak býti nemohlo, dopadlo dobrozdání
i jeho osud v městské radě podle očskávání —
všech věrných Němců. Jako v bajce, v níž
učiněn vlk soudcem o vlastní věci, rozhodovala
městská rada o svém vlastním sporu proti če-
ským rodičům, bojujícím za zdraví svých dítek,
za jich prospěch mravní i učebný, proti bez-
ohlednému, výsměšnému násili. Byl to opravdový
požitek pro polobohy olomoucké radnice, když
s povědomým »veselým smíchem« mohli na-
prosto odmítavému dobrozdání uděliti svou nej-
vyšší sankci. Dle ného nachází se v české škole
vše v nejkrásnějším pořádku, nejen místnosti,
nýbrž i učitelstvo. Všechny stížnosti českých
rodičů jsou zbytečným výmyslem a obtěžováním
slavných a nejslavnějších úřadů. Požadavek pěti
třídní školy zamitnut jako neoprávněný, poně
vadž scházi zákonem žádaný 3letý průměr 320
žáků. O to se ovšem slavná městská rada také
ze všech sil přičinila, proto ústanovovala za
učitele odřezance, ochotné sloužiti jejím účelům.
Hlídek
Němec
Ola
Olomouc
17
article
namířeným na záhubu české školy, proto pra-
covala všemi prostředky za účelem decimování
žactva české školy, proto ji umístila ve vra
žedných místnostech, do nichž rodiče své ditky
jenom s největšími obavami o jich zdraví po
sílali. Ani té nejjednodušší zásadě paedagogické
žádající rozdělení děti podle pohlaví, nemá být
podle schváleného dobrozdání vyhověno, natož
požadavku, aby v Olomouci zřízena byla česk
měšťanská škola. Zkrátka, na místě uspokojen
i jen jednoho požadavku, nové roztrpčení olo
mouckých Čechů, a na konec zase jen posměch
proti pohrůžce, že čeští rodičové nebudou dět
posílati do školy, nebude-li jich požadavkům
vyhověno, pomohou prý platné zákony. Marné
tudiž spolehání na nějaký ohled spravedlnosti
Češi olomoučtí jsou bohatší zase o novou zku
šenost, že spravedlnost jest jen otázkou moc
těch, jimž se jí dostati má, a protož zase ne
zbývá, než jediná cesta, přičiniti se všemi silam
o dosažení dostatečného vlivu, kterýž by by
němackými vladaři respektován. Heroický zápsa
Olomoučanů našich sleduje pak všechan českí
lid s nejhlubšími sympatiemi.
— Skutečná škoda hunského vpádu
do Litovle byla nedávno odhadnuta ve Vídni
ve schůzi průmyslníků a živnostníků stavitelem
p. Schmidtem, kterýž vypočítal za výkřiků prý
rozhořčení shromážděných, že »vyzývavá inter-
pellace ve příčině Litovle stála poplatníky jenom
na diětách 12.750 korun. Tento ničemný spore
neměli by prý si voličové dát libit, a půjde-li
to tak dále, nezbude prý nic jiného, leč když
se všickni živnostníci a obchodníci vzehopí, po-
staví se před poslaneckou sněmovnu a nechaj
tudy všechny ty jisté křiklouny a provokanty
běžet ulici.« Připočte-li se k odhadu pana
Čecho
Čech
Olomoučan
Schmidt
Olomouc
Litovel
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Schmidta politickým úřadem litovelským zjiště-
ných 70 korun škody, dosahuje suma škody
litovelské úetyhodné výše 12.820 korun! Jsor
však s hmotnou škodou lilovelskou spojeny ješté
jiné morální úkony, kteréž, kdyby se měly vy-
jádřiti číslicemi, vyžadovaly by cifer více než
šestimistných. Zkušenost, že je možno jerroriso-
vati ve státě tomto celá města stádem německo-
nacionálních janičárů, seštvaných, dík rychlost
dopravy, ze všech přebytků luzy v německých
městech v zemi na obecní náklady, a že jest
možno prověsti desetitisicům zvůli na pěti tisi-
cích houfným přepadením až do konce bez pře-
kážky tak vydatné, aby se mohlo říci, že zákon
byl uchráněn, taková zkušenost — také za něco
stojí! Brněnský »Tagesbote« volá drzému vý-
roku vídeňského stavitele Schmidta pochvalua
konečně praví, že běda tomu, z koho pohoršení
šení pochází, ten prý zasluhuje, aby mu byl
zavěšen na hrdlo žernov. Kdyby tomu tak bylo,
vzkvetla by výroba mlýnských kamenů nesmírně
překrásně. Dodávka 10.000 žernovů pneb
kolik bylo těch Němců při vpádu do Litovle, t
už by pomohla tlačit!
Schmidt
Němec
Litovel
úřad litovelský zjiště
žernov
19
article
— Platí-li říšský zákon ze dne
12. května 1896 také pro místní školní
rady. Z Vídně, 31. října. (Pův. telef. zpráva
»Nár. Listů.) Místní školní rada v Ne k miř
(okres plzeňský) schválivši jednohlasně rozpočet
školní na rok 1898, sdělila jej zároveň s re-
particí přiškolené obci Tatině. Dle repartie
měla obec ta platiti 263 zl. Obec Tatina však
obnos ten neplatila, jakkoliv nepodala námitek
ani proti rozpočtu, ani proti repartici. Proto nek-
mířská místní školní rada žádala okresní! školn
radu plzeňskou, aby obnos ten byl od
obce tatinské vymáhán. Teprve tu činila obee
tatinská věcné námitky. Okresní školní rada
jakož i ministerstvo vyučování zmíněnou žádost
místní školní rady nekmiřské zamilly. Proti
tomu podala místní školní rada nekmířská
stížnost k správnímu soudu, o které jednáno
dnes. Obec nekmířskou zastupoval dr. D yk,
ministerstvo vyučování tajemník ministerský dr.
D yk
Vídeň
20
article
Žampach. Správní soud za předsednictv
senátního presidenta dra. Altra vyslechnu
vývody obou stran, stížinosti vy hově
a rozhodnutí úřadů školních jako nezákon ne
zrušil a to z následujících důvodů: Skolní
úřady odmitly žádost místní školní rady nek-
mířské z dvou příčin: 1. z formátních ohledů,
protože místní školní rada obce nekmiřské ne
dala současné obci tatinské poučení ve smyslu
zákona ze dne 12. května 1896, ve které lhůte
a kde má býti podáno odvolání a 2. že ne-
sdělila s ní řádný rozpočet a reparticí, zaslavš
pouze opis protokotu boz dokladů, tak že ne-
bylo vyhověno § 11. zemského zákona z r. 1880.
Toto odmítnutí není však zákouně odůvodněno.
Zákon ze dne 12. května 1896 platí impera-
tivně dle slovného znéní § 1. jen pro po
litické úřady okresní, nikoliv
pro mistní školní rady. Použiti
ho jest sice těmto přípustno, avšak nepoužití
jeho nemůže míti za následek nullitu. Také
sdělení pouhého opisu protokolu, když v něm
jest obsažen celý rozpočet a repartice, dostačí,
aby se vyhovělo předpisu § 11. odst. 2. zem-
ského zákona z roku 1880, dokladů však
vzhledem k jednoduchosti a jasnosti rozpočtu
třeba nebylo.
Žampach
21
article
— Po doplňovacích volbách do sboru
obecních starších. V dosavadním složení svém
sejde se sbor obecních starších k řádné schůz-
v pondělí dne 4. listopadu. Dne 7. listopadu
budou volby verifikační komisí prozkoumány,
načež bude sbor obecních starších svolán na
pondělí dne 11. listopudu k mimořádné schůzi,
do které budou pozvání nově zvolení obecn
starší. V této sehůzi bude sehválena především
zpráva komise o verifikaci voleb a nově zvoleni
členové budou uvedeni do zasedael síně a sbor
bude konstituován. V téže schůzi bude vyko-
nána volba obou náměstků a vrchního ředitele
chudinského ústavu. Po ukončení schůze sboru
sejdou se obecní starší z jednotlivých čtvrtí.
aby vykonali volby členů městské rady.
22
article
— Ve středu dne 20. listopadu budou se ko
nati užší volby a sice ve druhém a třetím
sboru na Malé straně a ve třetím sboru v HHo
lešovicích. — Ve včerejší schůzi městské rady
po referátu praesidiálního tajemníka p. Mlynaře
bylo usneseno, aby počet radů městských byí
rozvržen tak, aby jedno místo připadlo nejno
vější části města Libni. Toto misto ubráno bylo
Novému městu a budou tudíž jednotlivé části
města v příští radě městské zastoupeny tímto
počtem členů: Staré město 4, Nové město 11,
Malá strana 3, Hradčany 1, Josefov 1, Vyše-
hrad 1, Holešovice Bubna 2 a Libeň 1, cel-
kem 24.
— Volby do Úrazové pojišťovny děl
nické v král. českém konají se již tento
měsíc. Hlasovací lístky byly již rozeslánya
nutno se přičiniti, aby ani jediný pro stranu
českou nepřišel na zmar. Vzhledem k tomu, že
proti národním kandidátům českým
spojilí se v jeden šik nejen všechny německé
strany velkokupitalistické, a že ruku v ruce
pracuje s nimi i česká strana sociálně-
demokratická, jež vydala s Němci spo-
lečnou kandidátní listinu, nutno rozvinouti v ce-
lém království nejčilejší ngitaci na prospěch
důležité věci české. Jest povinností všech obec-
ních starostů českých měst a míst, postarati se
aby hlasovací listky byly ihned sebrány a za-
slány českému volebnímu sboru v Praze po
adresou: Boh. Kavka, tajemník v Praze, Vo
dičkova ulice »u Štajgrů«. Týž zašle na po-
žádání kandidátní listiny strany české a podá
všechna vysvětlení voleb se týkající.
Němec
Kavka
Libeň
Nová město
Hradčany
Josefov
Vyšhrad
Holešovice
Praha
Bubno 2
Libeň 1
23
article
Pan dr. Baštýř zle naříká v odpo-
ledním vydání svého žurnálu na smutný prý
úkaz spojenecké věrnosti i smyslu pro dodrženi
slova. Nedivíme se, neboť tento smutný úka
způsobil porázku páne doktorovu ve II. sboru
novoměstském a připravil městskou radu, b
celé zastupitelstvo našeho král. hlav. města
o sílu tak eminentně vynikající. A kdo zavini
tuto neočekávanou pohromu? Pan dr. Baštýn
soudí, že zvláštní agitační družina, jež se kryla
jmenem starostova náměstka dra. Friče. Škrtala
prý — nevěrná — slavné jméno páně Baštý-
řovo a tak zásáhla od zadu nikoliv kandidáta.
nýbrž stranu staročéskou. Naproti tomu ozna-
muje se nám, že nikoliv stoupencí strany svo-
bodomyslné, nýbrž — slyš to, světe nevděčný —
stoupenci jeho vlastní, staročeské strany
panu dru. Baštýřoví svých hlasů odepřelř ! Pr
sí nepřejí, aby tak úspéšně, jako v minulo
době, zájmy jejich na radnici zastával. Tak by
pan dr. Baštýř ze zadu přepaden nikoliv Mlado-
nýbrž Staročechyi
— Vzpomínka na Brožíka v Paříži
V podzimni slavnostní schůzí všech pěti ak
demil francouzských, konané 26. října ve slav
nostní síni paláce Akademie francouzské, byl
též vzpomenuto srdečnými a přátelskými slovy
našeho slavného umělce Václava Brožíka
který byl členem výtvarné sekce francouzsko
akadenic. Schůzi předsodal hr. de Frougueville
doktor
Baštýř
Baštýn
Frič
pán Baštý
Mlada
Brožík
Frougueville
Paříž
síň palác akademie francouzský
24
article
president Akademie morálních věd a jemu assí-
stovali delegáti ostatních tříd Institutu g. Boissier,
hr. de Seiteyrio, Bouguet, Camille Saint-Saěne
a Georges Pieot. Hrabě de Frougueville věnoval
posmrtnou vzpomínku zesnulým členům akade-
mie. »Akademie krásných umění« ztratila za
poslední rok tři členy: duchaplného výtvarného
a literárního kritika Felixa Gilla, geniálního
mistra itaiské hudby Verdia a našeho proslulého
krajana Václava Brožíka. Činnost a význam Bro-
žíkův byl po zásluze oceněn ve středisku nej-
skvělejší intellektuální společnosti francouzské.
Tato slavnostní schůze Akademie měla pro nás
i jinou zajímavost. Přednášelť v ní známý pro-
fessor řečí slovanských a přítel národa našeho
Louis Leger o hrdinské smrti slepého českého
krále Jana u Kresčaku.
— Výstavy českých umělců v Praze.
Seiteyrio
Bouguet
Pieot
Hrabě
Frougueville
Gill
Brožík
Bro
Leger
Jan
Kresčak
Praha
Camilla SaintSaěne
25
article
Výstava Radimského, o níž minule jame se
zmínili, otevřena bude péčí Krasoumné jednoty
v neděli dne 2. listopadu 1901. — Výsta v
obrazů Jaroslava Špillara zahájena
bude ve velkém sále novoměstském »u Štajgrů«
v ulici Vodičkově dle nejnovějších disposie
zcela určitě v neděli dne 3. listopad
1901 o 10. hod. dopoledne u přílomnosti
zvláště pozvaných hostů. Mladistvý umělee
český, známý až dosud po většině svými
obrazy a výjevy z rázovitého života statečného
kmene Chodů, kteří nebyli posud nikým tak
věrně a tak umělecky charakterisováni, jako
Jaroslavem Špillarem, zatoulal se tentokráte do
slunných zátiší krásné Italie, do nádherného
okoli Florencie, odkudž přináší hojně vybraných
darů svých, které zajisté mezi naším umění
milovným obecenstvem téže oblibě těšiti se
budou, jako seény a obrázky ze života chod-
ského. Širši veřejnosti stane se výstava přl-
stupnou v den zahájení teprve od 11. hodiny
dopolední počínajíe. Spolkům nebudou zvláštní
vstupenky (spolkové) zasílány, avšak vydají se
pánům členům všech spolků na legitimace spol-
kové vstupenky po 40 h u pokladny výstavní.
Jinak určeno vstupné ve všední dny i v neděli
na 60 h.
— Z Husova fondu. Valná hromada
konati se bude v neděli dne 10. listopadu
o 10. hod. dopol. na radnici staroměstské.
Výbor zve k účasti všechny příznivce spolku.
Radimský
Špillar
Chod
Husův
Florencie
26
article
— Osobní. Univ. docent a přednosta policejních
lékařů pražských, pan MUDr. Ferdinand Pe-
čIrka, bydli nyní v Dlouhé třídě č. 27, nároží Rá-
mové ulice. — Pan Edvard Žalud, majitel zkvodu
truhlářského a skladu nábytku, byl jmenovan
stálým přísežným znalcem c. k. okresního soudu
v Žižkově.
— Rodinné zprávy. Soudní adjunkt dr. Frant.
Babánek a jeho choť Ludmila, rozena Reinsbergova,
dcera universitního professora, slavili sňatek svůj
dne 26. října.
— Úmrtí. V Cerekvici zemřel pan Fr. Mo-
rávek, říd. učitel. Pohřeb konán bude zejtra, 2. li-
stopadu, o 11. hodině dopolední na hřbitov v Ce-
rekvici.
— Pohřeb p. MUDra. Gustava Morgen-
sterna, externího lékaře všeob. nemocnice, ko-
nati se bude dnes z lázní v Rabínské ul., V. část
o půl 3. hod. odpůldne.
— Z městské rady pražské. (Schůze ve
čtvrtek dne 31. října.) Ve příčině městské desinfekční
stanice v Holešovicích schváleny byly návrhy místní
komise, aby Deckrův barák byl rozebrán a uložen
v některém obecním dvoře, desinfekční stanice pak
aby dle návrhů obecního úřadu a po dohodnutl
s městským fysikem přeložena byla na jiný obecní
pozemek na Maninách. — Při projednávání žádosli,
podané libeňským dělnicivem za zřízení levných
lidových lázní poukázal v hospodářské komisi
městský rada pan Hudl k tomu, že sprchové tázně,
které obec pražská v elektrické centrále holešovické
pro své dělnictvo zřídila, znamenitě se osvědčilya
k dobrým zdravotním poměrům dělnictva, tam za-
městnaného, nemálo přispěly. K návrhu téhož komise
hospodářská doporučila a rada městská schválila, aby
na takové lázně byly upozorněny továrny v praž-
ských předměstích, zejmena pak v VIII. části Prahy
za tím účelem, aby ve svých továrních místnostech
také podobné lázně v zájmu svého dělnictva zřídily.
MUDr
Ferdinand pe
Edvard
doktor
František
Babánek
Ludmila
Reinsbergův
Mudra
Deckrův
Žižkov
rabínský ulice
Holešovice
Maniny
Praha
University
Gustavo Morgensternum
všeobecný . nemocnice
27
article
Pokud se týče Libně, projevila rada městská k ná-
vrhu hospodářské komise ochotu, že po zřízení ta-
mější přečerpací stanice podporovala by továrny
v oné akci tím způsobem, že by jim dodávala po-
třebnou vodu levněji. — Mýstský rada pan Jirousek
navrhl, aby správní rada vzala v úvahu, nebylo-li
by prospěšno vypsati domácí konkurs na zlepšení
systému plynoméru. — Městský rada pan Brož při-
mlouval se za všeobecné zavedení Auerových hořáků
pro pouliční osvětlení. — Libeňské občanstvo ve
své schůzi dne 8. září vyslovilo mezi jiným poža-
davky, by ulice libeňské byly upraveny a vydlá-
žděny, aby vlaky severozápadní dráhy při seřaďování
vozů nezamezovaly komunikaci ve třídě Palackéhoa
aby sady u libeňského zámku byly obecně přístup-
nými. Prvému požadavku bylo již částečně vyhověno
a proveddním dlažeb v nejbližší době bude mu vy-
hověno úplně. Rovněž sady u zámku byly učiněny
přístupnými, až na štěpnici, o níž možno jednati
teprve po ukončení nájmu. Ve příčině dalšího poža-
davku usneseno požadati ředitelství severozápadní
dráhy, aby sefadování vozů dělo se na jiných mi-
stech, na druhém konci nádraží a aby pro pěší zří-
zeny byly přes koleje lávky. Dále usneseno k návrhu
pana Machačka, požádati dráhu za řádnější osvětlo-
vání libeňského nádraží. — Mostného v týdnu
od 19. do 26. října bylo vybráno: na mostě Pala-
ckého 4781 K 66 h, na můstku žofinském 162 k
44 h, na novém mostě kamenném 5491 K 62 h, na
mostě Františka Josefa 4143 K 62 h a na mostě
přes Štvanici 2662 K 90 h. — Starosta pan dr. Srb
a prvý naměstek pan dr. Frič byli v obecním za-
stupitelstvu v Brániku a v Podoli-Dvorcích jmenováni
čestnými občany za zásluhy o schválení nové ko-
munikace vyšehradskou skálou.
Jirousek
Brož
Auerův
Machačka
Pala
František Josef
doktor
Srb
Frič
Libeň
Podoli
28
article
— Sbor obecních staršich král. hlav. města
Prahy bude miti v pondělí dne 4. listopadu 1901
přesně o 4. hod. odpol. ve velké zasedací síni na rad-
nici staroměstské řádnou schůzí. Předměty porady
mímo jiné: Sdělení presidiální. Stížnosti. Návrh na
schválení doplůku plánu poloby v příčině bývalých
kasáren Králodvorských čp. 654 I. a ujednání se
Žtvnostenskáu hankou pro Čechy a Moravu v příčině
postupu ploch k ulicím a vykeurení krámikůlg
Prašné brány. Návrh na zakoupení hradebních
pozemků malostranských od Bruské brány až po
baštu. Návrh na zakoupení domu čp. 115—II. spa-
lečně s p. F. Buldrou za účelem rozšiření Ferdinan-
dovy třídy. Návrh v příčině obnoveni nůjmu potravní
dané na čáře na tříletí 1902—1904. Zpráva o vý-
sledku vyblrání školného na českých a německých
školách obecných a měšťanských v Praze. Zprávao
smlouvě, uzavřené mezi býv. obcí libeňskou a Vše-
obecnou společností pro osvětlování a vytápění ply-
nem a obstarávání veřejného osvětlení v Libní a
kladení plynovodu v pozemcích obecních, s přísluš-
nými návrhy. Návrh na podání žádosti za upravení
a rozšíření assanačního obvodu novoměstského dle
změněného plánu polohy. Návrh na zakoupení ne-
movitostí v hlavní assanační třídě (Mikulášské třidě)
a na prodej obecních pozemků. Volné návrhy
Žtvnostenská
Bruská
F Buldra
Praha
Čechy
Morava
Ferdinany
Libeň
29
article
— Okresní zastupitelstvo karlinské konalo
dne 30. října t. r. za předsednictvi okresního starosty
pana JUDra. Antonína Pavlíčka řádnou schůzi. Dle
zprávy o činnosti okresního výboru byly účty
okresu za rok 1897, jakož i účty všech, ve
správé okresu se nalezajících fondů, za týž rok se
všemi doklady královskou českou zemskou účtárnou
důkladně prozkoumány a zemským výborem král.
českého za úplně správny uznány. Následkem od-
loučení Libně od okresu bylo potřebí provésti dopl-
ňovací volbu 1 člena do okresního výboru, jímž
zvolen pan Franlišek Křižík, továrník v Karlině, atran
JUDr
Pavlíček
Franlišek Křižík
Libeň
Karlin