ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61c206f0-661e-11dc-be10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 96, place 52, org 10, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 301.
5 article
S dvou stran tedy zaagitováno, aby se ten poměr změnil. Nepozorovaně do sem- nářů vstupuje stále víc Němeů (Jako v Čechách; vidno, že tatáž instance říd postup katolické eírkve, jako i všeněmecké hnutí je řízeno jednou rukou. Red. »N. L. «), kteří mezi kollegy Poláky tvoří výlučné ostrůvky a odděleně žijou, aby nepodlehli vlivům pol- ským. Nařízeno jim, aby se učili polsky, ale poněvadž nikdo nedohlédá, plní-li se toto na- řízení, ze seminářů vycházi pořád víc kněži Němců s aspiracemi po- němčovacími, kteří potom do kostelů za- vádějí zpěv a kázání německé. Farníkům ně- meckým neupírá se právo žádati, aby v kostele byl brán ohled na jazyk jejich. Ale tyto žá- dosti jejich vždycky jsou nadsazené, zvláště ž zdejší katolici Němci dávno s církví katolickou se rozešli, ožení-li se a prolestantkami, děti vy- chovávají v protestantismu a katolické aspirace zachovali si pouze v cl- lech politických. Duchovní, kteři ten ruch katolicko-německý organisují, jsou kan- didáty na kanonie — a konečně na arci- biskupství hnězdensko-poznaňské. Již po něko- lika německých kanovnících máme v kapituláeh hnězdenské a poznaňských, a okolo kostela františkánského, odevzdaného k používání Němcům, hromadí se štáb mladého ducho venstva germanisátorského.
Polák Němec Čechy Reda . » N . L
6 article
Tím se vysvětluje, že čím dále tím méně je katolických kněží, kteří ve školách obecných dět vyučují náboženství jejich jazykem máterským. A duchovní vrchnost k tomu mlčí. Lid na shro- mážděních prolestuje, poslanci na zemském říšském sněmu protestují, ale všecko marně- Slepý byl by, kdo by neviděl, že stále ustupování germanismu ve škole i církvi podkopává v očleh lidu vážnost katolické církve. Již dosti dávno mysli polského lidu proto se bouří. A církev sama do ohně nespoko- jenosti přilévá oleje. Na předměstí poznaňském na příklad zbudován nový kostel z čistě pol- ských fondů. Pozemek dal bohatý měšťan, Sehneider, dobrý Polák. Katolíci němečt na budovu nepřispěli praničím. Přes to eírkevní vrchnost zavedla v něm střídavá kázaní polská a německá. To dodalo. Rozhořčení polské obce vy- puklo hned, a ono snad přesvědčí vládu, že ne smí zavdávati příčinu k takové agitaci na pol církevním. Německé menšiny všude žádají rov- noprávnost, ačkoliv polským menšinám nikde jí nepřiznávají.
Polák
7 article
Ruské listy o německém vpádu do Litovle. Ještě nebylo události, která by cizině po dala tak názorné poučení o politickém položení které český národ zaujímá ve svých vlastech. jako německý vpád do Litovle a shovívavos rakouské vtády ke skutku tak neslýchanému úžasnému. »Cstry« píše: Rozbojnické vtržení bandy 10.000 Němců, naverbovaných po celé Moravé za peníze, do české Litovle, vzbudilo pozornost a odsouzení celé Evropy. Ani v divokých klan- cích Albanie, ani v Irsku nepřihodilo se nie podobného, jako dne 22. září r. 1901 ve jme- novaném městečku moravském. V každém jiném státě původcové a strůjeové takového neslýcha- ného veřejného násilí byli by bez meškání zlapání a dodáni k soudu, ale na Moravě ne tak ! Tam takovou výpravu pořádají vrchní soudcové, poli- tičtí úřadové tváří se, jakoby ničeho nepozoro- vali, orgány bezpečnosti klidně se dívají atd.
Litovel Evropa Albánie Irsko Morava Němec
8 article
Klepy o Černé Hoře. »Crvena Hrvatska« oznamuje: V Pod gorici na Černé Hoře byly násilím unesenya na pravoslavnou víru obráceny tři urozené mohamedánky a oddány s pravoslavnými. Lepší mohamedáni utíkají z Černé Hory. S toutéž jistotou, s kterou jsme nedávno strhli škrabošku bosenskému »spiknutí« v rěckém »Novém Listu«, prohlašujeme, že tato zpráva »Crvené Hrvatské« je smyšlena. Tak obracejí v okupovaných zemích na katolictví, ale na Černé Hoře podobné zlořády se nedějí, protož tam panuje náboženská snášelivosť a zákonilý pořádek, nečiníci rozdilů mezi věrami. Také únosy dívek dávno na Černé Hoře přestaly.
Černá hoře Černá Hora Crven Hrvatsko
9 article
Smrt prince Murata. Smrt prince Murata uvedla v pohyb ně- kolik žurnalistických per a ve smutek řadu aristokratických rodin; jinak ale zůstává beze všech politických následků. Prine jako suve- rén svého rodu byl nositelem slavných tradie svého děda, krále neapolského, Joachima Mu rata. Z dob minulých jest dosti znám polit cký antagonism mezi Napoleonidy a Muratovei. Ale spor se nikdy tak nepřiostřil, že by by hrozil propuknouti v nebezpečnou krisi;b později došlo k úplnému smíření a zesnulý by jedním z nejoddanějších bonapartistů, kteří ná leželi k důvětnínám chislehurstským a při císa řovně Kugenii vytrvali v dobách největšího po- nížení. Ješitným rovněž nebyl, neboť jinak by byl mohl roku 1867, když nespolští Bourboni byli ze země zahnáni, nastoupiti na trůn, když mu byl nespokojenými slavy nabízen. Alev tomto ohledu se mu vedlo, jako mnohým pa- nujícím knížatům a králům, kteří poslouchajíce vnuknutí srdce svého dávají přednost volnému žití na boulevardech pařižských, než vládnut žezlem. Vypravuje se, že i Napoleon III. nikdys necítil šťastnějším, než když několik roků před svou smrtí bylo mu možno, aby jako pouhý gatieman konal příjemnou procházku z Chisle- hurstu do Londýna a z Pieadiliv k vojenskéme kasinu. Ostatně prine Murat byl velmi zá- možný a jmění jeho se páčí as na 60 millionů franků. A tato již sama o sobě ohromná suma se rozmnožila na dvojnásobný obnos po smrti prince Zaháňského, který svou poslední vůlí přede dvěma lety svým generálním dědicem ustanovi sýna Muratova, prince Jáchima.
Murat Joachim Muratovei Bourbon Muratův Jáchim Chisle Londýn
10 article
Lanrent Tailhade. Známý básník Tailhade přibyl včera po svém vypovězení z Belgie do Pařiže a oznámi soudům, že svůj trest 1 roku vězení ve čtvrlek nastoupí. Odsouzen byl k němu, jak známo pro článek, vyzývající k usmrcení cara. Nesnáze s francouzským rozpočtem. Přijmy francouzských dráh za letošní rok až do počátku měsíce října obnášejí o 50 mill. franků méně, než za týž čas loňského roku. Následkem toho se usnesla železniční rada zvý šitii státní garancii o 20 millionů, než v roz počtu pro rok 1902 bylo vyhraděno. Ministerská rada toto usnešení schválila. Poněvadž však pe- něžní prostředky musí býti teprve shledávány. nemohl generální zpravodaj až dosud předlozit svoji zprávu. Povstání Filipincův a zvláště vzpoura na ostrově Samaru působí Američanům veliké starosti. Gen. Smith poslal všem náčelníkům domorodým a do všech vesnie na ostrově Samaru vyzvání, aby zamezili dalše nepokoje tím, že vydají všecky zbraně a že do 6. listopadu udají všechny účastníky útoku, pro- vedeného nedávno na 9. pěší pluk americký. jinak budou prý náčelníci o beí posláni do vyhnanství, vesnice spáleny a ma- jetek konfiskován. Většina měst na jihu Samaru byla již pobořena. Zachtělo se snad Američanům krví a kalem zbrocených vavřínů Kitchenerových?
Tailhade Filipíncův Američan Smith Kitchenerův Belgie Pařiže Samara
11 article K franko-tureckému konfliktu.
K franko-tureckému konfliktu. Ruský výslanec v Cařihradě, Zinověv oznámil — dle »Frankí. Zig. « — Portě, že Rusko odmítá všeliké prostředkován v tureckofrancouzském sporu. Rusko může Portě raditi jen k povelnosti, poně- vadž jinak mohou býti následky pro ni jen vážny. Kanadští Francouzové proti Anglii. Veliké rozčilení spůsobil ve francouzských kruzích Maxa O'Rellsův článek, pojednávajíet o cestě následníka anglického do francouzské Kanady. Při své cestě kolem světa zodpovědě britský následník trůnu adressu oddanosti fran- couzského obyvatelstva na místě jazykem fran- couzským po anglicku; následkem toho to vře mezi Kanaďany, konají se, jak »Paris Nou- velles« sdělují, protestní shromáždění a muví se velmi hlasitě o odtržení Kanady a o samostat- nosti. Tento proud byl ovšem ode dávna a na- byl neobyčejné síly od let osmdesátých, to jest od povstání Louisa Riela. Max O'Rell, který za mírného anglomana byl pokládán, jest rodem Francouz a byl anglickým učitelem a spiso- vatelem. Obzvláště známo jest jeho dílo »John Bull and his Island«, jež mu získalo slávu neobyčejně jméno. Tim více ovšem překvapuje jeho Anglii tak nepřátelské stanovisko. Poněvadž i Kanadu zná, tím více interessuje francouzskou i anglickou veřejnost jeho nejnovější projev. Svůj neobyčejně zajímavý článek konč slovy: »Nechť Anglie si zapamatuje, že kanadšt Francouzově nikdy nezapomenou svého původu. Nikdy nebudou chtiti slyšeti o nějakém britském státu, který by jednoduše učinil konec politické samostatnosti Kanaďanů; oni budou vždy se bíti pro neodvislost. Celé britské státní spřežení vězí htuboko v blátě, jeho kola přivede sice v pohyb olej, ale nikdy ocet, připravovaný dle receptu Chumberlainova.«
Zinověv Francouz Maxa O Rellsův Kanaďan Paris Na Riel O Rell Francouzův Cařihrad Rusko Anglie Kanada John Bulla and his Island
12 article
Proti rozmnožování jmění církevního. Španělský ministr finanční podal sněmov nám osnovu zákona, kterou se poplatek z od- kazův ve prospěch řádů a církevního jmění vůbec zvýšuje z 14% na 124t. Zajímavý projev z Francie. Listy gen. Voyrona k hr. Walderseeovi, jichž obsah a účel také v listu našem byl již uveden, uveřejnily francouzské listy celkem bez komentáře. Nebylo jich také třeba. Přípisy mluví samy za sebe. Pouze »Temps« podrobil listy ty úvaze, vida v nich, jako my jsme vi- děli, osvědčení neodvislosti francouzského voje pečilského oproti hr. Waldersecovi. »Temps« chváli jednání Voyronovo a připojuje k posudku svému tuto poznámku: »S naší strany netřeba se sice již obávati nerozvážných a bezvý- sledných výbuchů, ale že bychom se zřekli svých nejdražších nadějí, nelze od nás čekati.« Symptomatický význam projevu toho jest ovšem v tom, že »Temps« náleží mezi nejm!rnějš! listy francouzské.
Voyron Voyronův Francie
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Oprava dra. Pacáka. »Prager Abendblatt« uveřejnil včera stručný obsah zprávy, kterou přinesla německá »Politik« v úvodní stati k referátu z říšské rady. Tvrdí se v ní, že hr. Sylva Taroucc měl před svou řečí, v debatě rozpočtové pro- nesenou, rozmluvu s předsedou Klubu národnich svobodomyslných poslanců českých drem. Pa- kam a že na základě informací, kteréž o něho (dra. Paeáka) obůržel, promluvil pak řeč svou. Naproti tomu dr. Pacák zaslal zmíně- nému listu opravu tohoto obsahu: Velectěný pane redaktore Ve Svém ctěném dnešním listě přinášíte zprávu o mé rozmluvě s hr. Sylvou- Tarouccou a s drem. Mettalem, jež není úplně připadnou. Noudvolávaje se na § 19. t. z., nýbrž spoléhaje na Vaši loyalitu, doufám, že těmto mým řádkům ve Svém etěném liste místa dopřejete. Jest správno, že jsem s hr. Sylvou T- rouceou před jeho řečí mluvil; nesprávno všal jest, že pan hrabě »na základě mých vývodů svou řeč promluvil«. Lituji, že musím uváděti zde soukromé rozhovory, činím tak velice nerad, a uveduje také jen polud, pokud třeba k mé oso bn obraně. Pan hr. Sylva-Taroucca mi pravil, že bude mluviti pro vyřízení rozpočiu a to pro rychlé vyřizení rozpočtu. Na to jsem mu pravil: Pane hrabě, nečiňte toho. Jest správno, že jádro otázky nespočívá v tom, zda a kdy bude rozpočet promrskán, nýbrž jádro zápasu mez námi a vládou vězí v zápase o rakousko uherské vyrovnání. Nechci také popírati, že jsou
Pacák Prager Taroucc Taroucca Mettal Sylva Sylva T
14 article
v rozpočtu věci, Jež mají pro národ náš cenu ale Vaše nynější prohlášení se pro rozpočet jes podporou vlády nám nepřátelské. Hr. Sylva Taroucca pravil: »Jako strana konservativní nemůžeme jednati jinak.« Já jsem mu na to odvětil: »Tak aspoň o tom pomlěte.« Hrabě Sylva Taroucca řekl: »Ani to nemohu.« To byla naše rozmluva před jeho řečí. Další, co mezi mnou a hrabětem po jeho feč bylo miuveno, uváděti nebudu, ponévadž to, e jsem uvedl, dostačí, ačkoliv i dodatečné vzá jemně vyměněné výroky by mně daly za pravdu. Omezují se pouze na toto. Dále jest také správno, že jsem v ponděl mluvil s drem. Mettalem. Pamatuji se na rozmluvu tu dobře a pravil jsem mu téměř do- slovně: Milý příteli, kdo pak dal podnět k ne dělnímu a pondělnímu článku »Politik« ? Vždy »Politik« jde na nás, jako bychom byli v pátei dra. Körbra a jeho politiku a machu podporo- vali. Musil jsem jí včera telegrafovati, že je zd omyl, že jsem výrok, že to »svědčí o nepřátel- ském smýšlení vůči ministerstvu Körbrovu« ne- pronesl. Jsem přesvědčen, bude-li to čísti pře seda ministerstva dr. Körber, který mé názory vůči jeho ministerstvu zná, že bude se nejvíce diviti, že bych byl tak mohl mluviti. Jest patrným omylem, uvádí-li se z m rozmluvy něco jiného. Jsem pevně přesvědčen, že jak hr. Sylva Taroucca, tak i dr Metta! to dle svého zvyku loyalně doznají O rozpočtu mluvil jsem s drem. Mettalem v tém smyslu, jako s hr. Sylvou Tarouecou. Tak se věc má a já lituji, že soukrom rozmluvy byly dány na veřejnost. S veškerou úefou Dr. Bedřich Pacák, říšský poslanec a předseda klubu národníeh svobodomyslných lidových poslanců českých
Taroucca Mettal doktor Körber Mett Taroueca Pacák Hradec
15 article
Dotaz poslance Březnovského a sou druhů ve příčině soutěže trestnické proti živnestem. Upadání živností a spousty nezaměstnaného dělnictva by měly upozorniti vládu na to, že jesk její povinností, aby konečné učinila opatření, by s předešlo úplnému poklesnutí stavu živnostenského. Avšak vláda, místo aby se vzchopila k pomocné akci, ještě svými orgány rozšiřuje řady nezaměstna- ného dělnictva, jak následující případ dokazuje Správa c. k. trestnice na Borech inseruje v ně- kolika denních listech a nabízí trestance výhradně továrnám kloboučnickým jako laciné pracovní síly. Timto nabízením laciné síly pracovní jest ohrožen řádně vyučené dělnictvo kloboučnické ve své exi stenci, a nesrovnává se přece se zájmem vlády, by celé tak důležité odvětví průmyslu bylo zničeno pročež táží se podepsaní: Jest Jeho Exc. ochoten toto počínání c.k správy věznice na Borech zakázati?
Bor Bor Březnovský
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“. — Vleklé utrpení české školy v Olo mouci rozmnoženo o novou stanici. Jak se z Olomouce oznamuje, rokovalo se v tamní městské radě o dobrozdání okresní školní rady vyžádaném zemskou školní radou na základě stíž nosti, podané nedávnou schůzí českých rodičů, svolanou polítickým spolkem českým v Olomouci. Jak jinak býti nemohlo, dopadlo dobrozdání i jeho osud v městské radě podle očskávání — všech věrných Němců. Jako v bajce, v níž učiněn vlk soudcem o vlastní věci, rozhodovala městská rada o svém vlastním sporu proti če- ským rodičům, bojujícím za zdraví svých dítek, za jich prospěch mravní i učebný, proti bez- ohlednému, výsměšnému násili. Byl to opravdový požitek pro polobohy olomoucké radnice, když s povědomým »veselým smíchem« mohli na- prosto odmítavému dobrozdání uděliti svou nej- vyšší sankci. Dle ného nachází se v české škole vše v nejkrásnějším pořádku, nejen místnosti, nýbrž i učitelstvo. Všechny stížnosti českých rodičů jsou zbytečným výmyslem a obtěžováním slavných a nejslavnějších úřadů. Požadavek pěti třídní školy zamitnut jako neoprávněný, poně vadž scházi zákonem žádaný 3letý průměr 320 žáků. O to se ovšem slavná městská rada také ze všech sil přičinila, proto ústanovovala za učitele odřezance, ochotné sloužiti jejím účelům.
Hlídek Němec Ola Olomouc
17 article
namířeným na záhubu české školy, proto pra- covala všemi prostředky za účelem decimování žactva české školy, proto ji umístila ve vra žedných místnostech, do nichž rodiče své ditky jenom s největšími obavami o jich zdraví po sílali. Ani té nejjednodušší zásadě paedagogické žádající rozdělení děti podle pohlaví, nemá být podle schváleného dobrozdání vyhověno, natož požadavku, aby v Olomouci zřízena byla česk měšťanská škola. Zkrátka, na místě uspokojen i jen jednoho požadavku, nové roztrpčení olo mouckých Čechů, a na konec zase jen posměch proti pohrůžce, že čeští rodičové nebudou dět posílati do školy, nebude-li jich požadavkům vyhověno, pomohou prý platné zákony. Marné tudiž spolehání na nějaký ohled spravedlnosti Češi olomoučtí jsou bohatší zase o novou zku šenost, že spravedlnost jest jen otázkou moc těch, jimž se jí dostati má, a protož zase ne zbývá, než jediná cesta, přičiniti se všemi silam o dosažení dostatečného vlivu, kterýž by by němackými vladaři respektován. Heroický zápsa Olomoučanů našich sleduje pak všechan českí lid s nejhlubšími sympatiemi. — Skutečná škoda hunského vpádu do Litovle byla nedávno odhadnuta ve Vídni ve schůzi průmyslníků a živnostníků stavitelem p. Schmidtem, kterýž vypočítal za výkřiků prý rozhořčení shromážděných, že »vyzývavá inter- pellace ve příčině Litovle stála poplatníky jenom na diětách 12.750 korun. Tento ničemný spore neměli by prý si voličové dát libit, a půjde-li to tak dále, nezbude prý nic jiného, leč když se všickni živnostníci a obchodníci vzehopí, po- staví se před poslaneckou sněmovnu a nechaj tudy všechny ty jisté křiklouny a provokanty běžet ulici.« Připočte-li se k odhadu pana
Čecho Čech Olomoučan Schmidt Olomouc Litovel Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Schmidta politickým úřadem litovelským zjiště- ných 70 korun škody, dosahuje suma škody litovelské úetyhodné výše 12.820 korun! Jsor však s hmotnou škodou lilovelskou spojeny ješté jiné morální úkony, kteréž, kdyby se měly vy- jádřiti číslicemi, vyžadovaly by cifer více než šestimistných. Zkušenost, že je možno jerroriso- vati ve státě tomto celá města stádem německo- nacionálních janičárů, seštvaných, dík rychlost dopravy, ze všech přebytků luzy v německých městech v zemi na obecní náklady, a že jest možno prověsti desetitisicům zvůli na pěti tisi- cích houfným přepadením až do konce bez pře- kážky tak vydatné, aby se mohlo říci, že zákon byl uchráněn, taková zkušenost — také za něco stojí! Brněnský »Tagesbote« volá drzému vý- roku vídeňského stavitele Schmidta pochvalua konečně praví, že běda tomu, z koho pohoršení šení pochází, ten prý zasluhuje, aby mu byl zavěšen na hrdlo žernov. Kdyby tomu tak bylo, vzkvetla by výroba mlýnských kamenů nesmírně překrásně. Dodávka 10.000 žernovů pneb kolik bylo těch Němců při vpádu do Litovle, t už by pomohla tlačit!
Schmidt Němec Litovel úřad litovelský zjiště žernov
19 article
— Platí-li říšský zákon ze dne 12. května 1896 také pro místní školní rady. Z Vídně, 31. října. (Pův. telef. zpráva »Nár. Listů.) Místní školní rada v Ne k miř (okres plzeňský) schválivši jednohlasně rozpočet školní na rok 1898, sdělila jej zároveň s re- particí přiškolené obci Tatině. Dle repartie měla obec ta platiti 263 zl. Obec Tatina však obnos ten neplatila, jakkoliv nepodala námitek ani proti rozpočtu, ani proti repartici. Proto nek- mířská místní školní rada žádala okresní! školn radu plzeňskou, aby obnos ten byl od obce tatinské vymáhán. Teprve tu činila obee tatinská věcné námitky. Okresní školní rada jakož i ministerstvo vyučování zmíněnou žádost místní školní rady nekmiřské zamilly. Proti tomu podala místní školní rada nekmířská stížnost k správnímu soudu, o které jednáno dnes. Obec nekmířskou zastupoval dr. D yk, ministerstvo vyučování tajemník ministerský dr.
D yk Vídeň
20 article
Žampach. Správní soud za předsednictv senátního presidenta dra. Altra vyslechnu vývody obou stran, stížinosti vy hově a rozhodnutí úřadů školních jako nezákon ne zrušil a to z následujících důvodů: Skolní úřady odmitly žádost místní školní rady nek- mířské z dvou příčin: 1. z formátních ohledů, protože místní školní rada obce nekmiřské ne dala současné obci tatinské poučení ve smyslu zákona ze dne 12. května 1896, ve které lhůte a kde má býti podáno odvolání a 2. že ne- sdělila s ní řádný rozpočet a reparticí, zaslavš pouze opis protokotu boz dokladů, tak že ne- bylo vyhověno § 11. zemského zákona z r. 1880. Toto odmítnutí není však zákouně odůvodněno. Zákon ze dne 12. května 1896 platí impera- tivně dle slovného znéní § 1. jen pro po litické úřady okresní, nikoliv pro mistní školní rady. Použiti ho jest sice těmto přípustno, avšak nepoužití jeho nemůže míti za následek nullitu. Také sdělení pouhého opisu protokolu, když v něm jest obsažen celý rozpočet a repartice, dostačí, aby se vyhovělo předpisu § 11. odst. 2. zem- ského zákona z roku 1880, dokladů však vzhledem k jednoduchosti a jasnosti rozpočtu třeba nebylo.
Žampach
21 article
— Po doplňovacích volbách do sboru obecních starších. V dosavadním složení svém sejde se sbor obecních starších k řádné schůz- v pondělí dne 4. listopadu. Dne 7. listopadu budou volby verifikační komisí prozkoumány, načež bude sbor obecních starších svolán na pondělí dne 11. listopudu k mimořádné schůzi, do které budou pozvání nově zvolení obecn starší. V této sehůzi bude sehválena především zpráva komise o verifikaci voleb a nově zvoleni členové budou uvedeni do zasedael síně a sbor bude konstituován. V téže schůzi bude vyko- nána volba obou náměstků a vrchního ředitele chudinského ústavu. Po ukončení schůze sboru sejdou se obecní starší z jednotlivých čtvrtí. aby vykonali volby členů městské rady.
22 article
— Ve středu dne 20. listopadu budou se ko nati užší volby a sice ve druhém a třetím sboru na Malé straně a ve třetím sboru v HHo lešovicích. — Ve včerejší schůzi městské rady po referátu praesidiálního tajemníka p. Mlynaře bylo usneseno, aby počet radů městských byí rozvržen tak, aby jedno místo připadlo nejno vější části města Libni. Toto misto ubráno bylo Novému městu a budou tudíž jednotlivé části města v příští radě městské zastoupeny tímto počtem členů: Staré město 4, Nové město 11, Malá strana 3, Hradčany 1, Josefov 1, Vyše- hrad 1, Holešovice Bubna 2 a Libeň 1, cel- kem 24. — Volby do Úrazové pojišťovny děl nické v král. českém konají se již tento měsíc. Hlasovací lístky byly již rozeslánya nutno se přičiniti, aby ani jediný pro stranu českou nepřišel na zmar. Vzhledem k tomu, že proti národním kandidátům českým spojilí se v jeden šik nejen všechny německé strany velkokupitalistické, a že ruku v ruce pracuje s nimi i česká strana sociálně- demokratická, jež vydala s Němci spo- lečnou kandidátní listinu, nutno rozvinouti v ce- lém království nejčilejší ngitaci na prospěch důležité věci české. Jest povinností všech obec- ních starostů českých měst a míst, postarati se aby hlasovací listky byly ihned sebrány a za- slány českému volebnímu sboru v Praze po adresou: Boh. Kavka, tajemník v Praze, Vo dičkova ulice »u Štajgrů«. Týž zašle na po- žádání kandidátní listiny strany české a podá všechna vysvětlení voleb se týkající.
Němec Kavka Libeň Nová město Hradčany Josefov Vyšhrad Holešovice Praha Bubno 2 Libeň 1
23 article
Pan dr. Baštýř zle naříká v odpo- ledním vydání svého žurnálu na smutný prý úkaz spojenecké věrnosti i smyslu pro dodrženi slova. Nedivíme se, neboť tento smutný úka způsobil porázku páne doktorovu ve II. sboru novoměstském a připravil městskou radu, b celé zastupitelstvo našeho král. hlav. města o sílu tak eminentně vynikající. A kdo zavini tuto neočekávanou pohromu? Pan dr. Baštýn soudí, že zvláštní agitační družina, jež se kryla jmenem starostova náměstka dra. Friče. Škrtala prý — nevěrná — slavné jméno páně Baštý- řovo a tak zásáhla od zadu nikoliv kandidáta. nýbrž stranu staročéskou. Naproti tomu ozna- muje se nám, že nikoliv stoupencí strany svo- bodomyslné, nýbrž — slyš to, světe nevděčný — stoupenci jeho vlastní, staročeské strany panu dru. Baštýřoví svých hlasů odepřelř ! Pr sí nepřejí, aby tak úspéšně, jako v minulo době, zájmy jejich na radnici zastával. Tak by pan dr. Baštýř ze zadu přepaden nikoliv Mlado- nýbrž Staročechyi — Vzpomínka na Brožíka v Paříži V podzimni slavnostní schůzí všech pěti ak demil francouzských, konané 26. října ve slav nostní síni paláce Akademie francouzské, byl též vzpomenuto srdečnými a přátelskými slovy našeho slavného umělce Václava Brožíka který byl členem výtvarné sekce francouzsko akadenic. Schůzi předsodal hr. de Frougueville
doktor Baštýř Baštýn Frič pán Baštý Mlada Brožík Frougueville Paříž síň palác akademie francouzský
24 article
president Akademie morálních věd a jemu assí- stovali delegáti ostatních tříd Institutu g. Boissier, hr. de Seiteyrio, Bouguet, Camille Saint-Saěne a Georges Pieot. Hrabě de Frougueville věnoval posmrtnou vzpomínku zesnulým členům akade- mie. »Akademie krásných umění« ztratila za poslední rok tři členy: duchaplného výtvarného a literárního kritika Felixa Gilla, geniálního mistra itaiské hudby Verdia a našeho proslulého krajana Václava Brožíka. Činnost a význam Bro- žíkův byl po zásluze oceněn ve středisku nej- skvělejší intellektuální společnosti francouzské. Tato slavnostní schůze Akademie měla pro nás i jinou zajímavost. Přednášelť v ní známý pro- fessor řečí slovanských a přítel národa našeho Louis Leger o hrdinské smrti slepého českého krále Jana u Kresčaku. — Výstavy českých umělců v Praze.
Seiteyrio Bouguet Pieot Hrabě Frougueville Gill Brožík Bro Leger Jan Kresčak Praha Camilla SaintSaěne
25 article
Výstava Radimského, o níž minule jame se zmínili, otevřena bude péčí Krasoumné jednoty v neděli dne 2. listopadu 1901. — Výsta v obrazů Jaroslava Špillara zahájena bude ve velkém sále novoměstském »u Štajgrů« v ulici Vodičkově dle nejnovějších disposie zcela určitě v neděli dne 3. listopad 1901 o 10. hod. dopoledne u přílomnosti zvláště pozvaných hostů. Mladistvý umělee český, známý až dosud po většině svými obrazy a výjevy z rázovitého života statečného kmene Chodů, kteří nebyli posud nikým tak věrně a tak umělecky charakterisováni, jako Jaroslavem Špillarem, zatoulal se tentokráte do slunných zátiší krásné Italie, do nádherného okoli Florencie, odkudž přináší hojně vybraných darů svých, které zajisté mezi naším umění milovným obecenstvem téže oblibě těšiti se budou, jako seény a obrázky ze života chod- ského. Širši veřejnosti stane se výstava přl- stupnou v den zahájení teprve od 11. hodiny dopolední počínajíe. Spolkům nebudou zvláštní vstupenky (spolkové) zasílány, avšak vydají se pánům členům všech spolků na legitimace spol- kové vstupenky po 40 h u pokladny výstavní. Jinak určeno vstupné ve všední dny i v neděli na 60 h. — Z Husova fondu. Valná hromada konati se bude v neděli dne 10. listopadu o 10. hod. dopol. na radnici staroměstské. Výbor zve k účasti všechny příznivce spolku.
Radimský Špillar Chod Husův Florencie
26 article
— Osobní. Univ. docent a přednosta policejních lékařů pražských, pan MUDr. Ferdinand Pe- čIrka, bydli nyní v Dlouhé třídě č. 27, nároží Rá- mové ulice. — Pan Edvard Žalud, majitel zkvodu truhlářského a skladu nábytku, byl jmenovan stálým přísežným znalcem c. k. okresního soudu v Žižkově. — Rodinné zprávy. Soudní adjunkt dr. Frant. Babánek a jeho choť Ludmila, rozena Reinsbergova, dcera universitního professora, slavili sňatek svůj dne 26. října. — Úmrtí. V Cerekvici zemřel pan Fr. Mo- rávek, říd. učitel. Pohřeb konán bude zejtra, 2. li- stopadu, o 11. hodině dopolední na hřbitov v Ce- rekvici. — Pohřeb p. MUDra. Gustava Morgen- sterna, externího lékaře všeob. nemocnice, ko- nati se bude dnes z lázní v Rabínské ul., V. část o půl 3. hod. odpůldne. — Z městské rady pražské. (Schůze ve čtvrtek dne 31. října.) Ve příčině městské desinfekční stanice v Holešovicích schváleny byly návrhy místní komise, aby Deckrův barák byl rozebrán a uložen v některém obecním dvoře, desinfekční stanice pak aby dle návrhů obecního úřadu a po dohodnutl s městským fysikem přeložena byla na jiný obecní pozemek na Maninách. — Při projednávání žádosli, podané libeňským dělnicivem za zřízení levných lidových lázní poukázal v hospodářské komisi městský rada pan Hudl k tomu, že sprchové tázně, které obec pražská v elektrické centrále holešovické pro své dělnictvo zřídila, znamenitě se osvědčilya k dobrým zdravotním poměrům dělnictva, tam za- městnaného, nemálo přispěly. K návrhu téhož komise hospodářská doporučila a rada městská schválila, aby na takové lázně byly upozorněny továrny v praž- ských předměstích, zejmena pak v VIII. části Prahy za tím účelem, aby ve svých továrních místnostech také podobné lázně v zájmu svého dělnictva zřídily.
MUDr Ferdinand pe Edvard doktor František Babánek Ludmila Reinsbergův Mudra Deckrův Žižkov rabínský ulice Holešovice Maniny Praha University Gustavo Morgensternum všeobecný . nemocnice
27 article
Pokud se týče Libně, projevila rada městská k ná- vrhu hospodářské komise ochotu, že po zřízení ta- mější přečerpací stanice podporovala by továrny v oné akci tím způsobem, že by jim dodávala po- třebnou vodu levněji. — Mýstský rada pan Jirousek navrhl, aby správní rada vzala v úvahu, nebylo-li by prospěšno vypsati domácí konkurs na zlepšení systému plynoméru. — Městský rada pan Brož při- mlouval se za všeobecné zavedení Auerových hořáků pro pouliční osvětlení. — Libeňské občanstvo ve své schůzi dne 8. září vyslovilo mezi jiným poža- davky, by ulice libeňské byly upraveny a vydlá- žděny, aby vlaky severozápadní dráhy při seřaďování vozů nezamezovaly komunikaci ve třídě Palackéhoa aby sady u libeňského zámku byly obecně přístup- nými. Prvému požadavku bylo již částečně vyhověno a proveddním dlažeb v nejbližší době bude mu vy- hověno úplně. Rovněž sady u zámku byly učiněny přístupnými, až na štěpnici, o níž možno jednati teprve po ukončení nájmu. Ve příčině dalšího poža- davku usneseno požadati ředitelství severozápadní dráhy, aby sefadování vozů dělo se na jiných mi- stech, na druhém konci nádraží a aby pro pěší zří- zeny byly přes koleje lávky. Dále usneseno k návrhu pana Machačka, požádati dráhu za řádnější osvětlo- vání libeňského nádraží. — Mostného v týdnu od 19. do 26. října bylo vybráno: na mostě Pala- ckého 4781 K 66 h, na můstku žofinském 162 k 44 h, na novém mostě kamenném 5491 K 62 h, na mostě Františka Josefa 4143 K 62 h a na mostě přes Štvanici 2662 K 90 h. — Starosta pan dr. Srb a prvý naměstek pan dr. Frič byli v obecním za- stupitelstvu v Brániku a v Podoli-Dvorcích jmenováni čestnými občany za zásluhy o schválení nové ko- munikace vyšehradskou skálou.
Jirousek Brož Auerův Machačka Pala František Josef doktor Srb Frič Libeň Podoli
28 article
— Sbor obecních staršich král. hlav. města Prahy bude miti v pondělí dne 4. listopadu 1901 přesně o 4. hod. odpol. ve velké zasedací síni na rad- nici staroměstské řádnou schůzí. Předměty porady mímo jiné: Sdělení presidiální. Stížnosti. Návrh na schválení doplůku plánu poloby v příčině bývalých kasáren Králodvorských čp. 654 I. a ujednání se Žtvnostenskáu hankou pro Čechy a Moravu v příčině postupu ploch k ulicím a vykeurení krámikůlg Prašné brány. Návrh na zakoupení hradebních pozemků malostranských od Bruské brány až po baštu. Návrh na zakoupení domu čp. 115—II. spa- lečně s p. F. Buldrou za účelem rozšiření Ferdinan- dovy třídy. Návrh v příčině obnoveni nůjmu potravní dané na čáře na tříletí 1902—1904. Zpráva o vý- sledku vyblrání školného na českých a německých školách obecných a měšťanských v Praze. Zprávao smlouvě, uzavřené mezi býv. obcí libeňskou a Vše- obecnou společností pro osvětlování a vytápění ply- nem a obstarávání veřejného osvětlení v Libní a kladení plynovodu v pozemcích obecních, s přísluš- nými návrhy. Návrh na podání žádosti za upravení a rozšíření assanačního obvodu novoměstského dle změněného plánu polohy. Návrh na zakoupení ne- movitostí v hlavní assanační třídě (Mikulášské třidě) a na prodej obecních pozemků. Volné návrhy
Žtvnostenská Bruská F Buldra Praha Čechy Morava Ferdinany Libeň
29 article
— Okresní zastupitelstvo karlinské konalo dne 30. října t. r. za předsednictvi okresního starosty pana JUDra. Antonína Pavlíčka řádnou schůzi. Dle zprávy o činnosti okresního výboru byly účty okresu za rok 1897, jakož i účty všech, ve správé okresu se nalezajících fondů, za týž rok se všemi doklady královskou českou zemskou účtárnou důkladně prozkoumány a zemským výborem král. českého za úplně správny uznány. Následkem od- loučení Libně od okresu bylo potřebí provésti dopl- ňovací volbu 1 člena do okresního výboru, jímž zvolen pan Franlišek Křižík, továrník v Karlině, atran
JUDr Pavlíček Franlišek Křižík Libeň Karlin