Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 22, place 64, org 17, work 5
1
masthead
3. prosince 1905
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listdke
Národnich
3
masthead
k čislu 333.
4
masthead
Strana 21
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 2. prosince.
Pod prapory červenobilými, slovanskými
pod prapery husitských šiků a pod rudou vlaj
kou, která je znamením boje o sociální pokrok
širokých vrstev dělnických, kráčely v den zahá-
jení rady říšské massy lidu pražskými ulicemi
Šly tiše, bez jásavých volání, s klidem, který
vynucoval respekt a z kterého vanula hloubka
pyesvědčení o nutnosti splnění požadavku, jenž
stal se součhsně požadavkem slovanských národů
této říše. Lid důrazněji než kdy jindy hlásí se
o svá práva politická, ale za manifestací netkví
již ona důvěra v čaromoc úspěchů politických,
jaká zářila z projevů lidových v polovině minu-
lého století v červáncích osvobození. Dobyt
politických práv není již lidovým vrstvám eílem
a účelem, ale pouhým prostředkem. Prolo chtěj
vynutiti si pevnou posici v zákonodárných sbo-
rech, aby tím důrazněji vyniklo volání po soci-
šlní spravedlnosti, aby tempem rychlým pokračo-
valo provádění velikých reforem sociálních. Ovšem:
úvaha a střízlivé cenění hospodářského rozvoje
ulomily revoluční hroty postupujícího socialismu
let sedmdesátých, kritické hlavy socialismu po-
znaly samy, že revoluce sociální, jak o ní psal
Marx, nevyplyne z postupujícl koncentrace kapi-
tálové, vývoj hospodářský naopak povznášel
blahobyt národů a tlumil revoluční sny. Dnes
sociální demokracie německá opustila z valné
části názory, které ji vedly kdysi k tomu, že
ze svého programu škrtla větu o domáhání se
eílů svých zákonnou cestou, a proudy usilujíeí
o reformu sociální v rámci daného řádu hospo-
dářského, proudy odsunující revoluci sociální ve
prospěch evoluce sociální nabyly v ní vrchu.
Marx
Praha
6
article
Postupující vzdělání širokých vrstev čini dnes
v Německu nemožnými děje a bouře, kterými
otřásáno Rusko a které začastě mají ráz čistě
kommunistní (hlavně v hnutí agrárním), leč
právě dělnictvo donutilo německé vlády, aby
prováděly veliké plány sociálních reforem.
Rakousko v mnohém zůstalo za Německem.
Pojištění sociální záhy nalezlo k nám cestua
právě nyní pozvolna dojde na redakci obrov-
ského materiálu, sebraného ve příčině reformy
a rozšíření dělnického pojišťování, aby parla-
mentu za další řadu měsíců předložena osnova
opravy dosavadních oborů pojišťovacích spolu
s návrhem pojištění starobního a invalidního,
pojištění vdov a sirotků. Téměř současně řeši
se otázka pensijního opatření soukromého úřad-
nictva, zatím co pozvolna množí se známky, že
se octneme před dalekosáhlou a vysoce zodpo-
vědnou otázkou úpravy pracovní doby v závo-
dech průmyslových. Reforma školství, která by
nejen vyzbrojila učitele vyšším vzděláním, po
němž volá, ale která by zároveň zařadila do
osnovy učební předměty, které souvisí s rozli-
řením práv politických a důrazem hospodářskýeh
otázek ve vývoji současném, přihlásí se rovněž
záhy. Důrazněji než dosud. Státy se všeobecným
právem hlasovacím nemohou přece vylučovati
ze soustav výchovy znalost základních pravidel
správních a hospodářského řádu. Se zvýšením
politických práv nutno povznášeti i kultur ni
úroveň lidu, aby nově svobody a nová
oprávnění přinesla skutečně ono požehnání,
které se všeobecně očekává. Jen občan vzdělaný
dovede si vážiti a dovede správně využivat
získaných svobod. Pokrok kulturní je základem
pokroku politického.
Německo
Rusko
Rakousko
7
article
S novým parlamentem i otázky sociáln
dostanou se důrazněji v popředí. O tom není
pochyby: sociální pokrok prospěje nám Čechům,
kteří jsme národem s nevelkým okruhem skutečné
buržoasie, ale obrovskými vrstvami drobných
středních tříd výrobních a dělnických, v prve
řadě a podstatně. Ale práce za sociálním pokro-
kem ukládá nové a nové oběti průmy slu.
zatěžuje obchod a nutí stát ohližeti se po no-
vých zdrojích příjmových. Opatrná politika, která
neusiluje pouze o získání nových prostředků,
která však současně toho dbá, aby prostředky
tyto bylo lze opatřiti bez ohrožení rozvoje ho-
spodářského výrobních tříd, nesmí tedy se spo-
kojiti pouze vyhověním oprávněným požadavkům
politickým, nýbrž musí si i položiti otázku, j ak
uvésti nová břemena v soulad s da-
nými silami respektive, jak tyto
síly zvýšiti, posíliti, jak vzpružiti
pokrok hospodářský. Bez této spojitosti byl by
phrožen i pokrok sociální i pohitický, poněvadž
by se mu nedostávalo pevné základny v mo-
houcnosti hospodářské. Jest snadno odhlasovati
sebe krásnější zákony, ale bude přivoděno
požehnání jich, když nebude se dostávati sil
oněm vrstvám, které mají něsti náklady jich?
Otázka tato platí specielně o průmyslu na-
šem. Poslední desetiletí přineslo nám rušný
vývoj i na tomto poli. Nejsme ještě tam, kde
bychom si přáli býti, a ještě řada let uplyne,
než dosáhneme svých cílů a než budeme plně
na dráze k velkoprůmyslu. O tom není pochyby.
Ale právě proto musí nám o to jiti, aby zá-
roveň s nutnými a spravedlivými reformami so-
eiálními, které v nás nalezly vždy věrné a po-
ctivé zastance, zahájena byla účinná politika
jejímž cílem by bylo pronikavé posilo vá n
hospodářské práce.
Čecho
8
article
Německo pochopilo plně tyto povinnosti
vývoj jeho průmyslu, obchodu, řemesiné výroby
a zemědělství dokázal jasně, jak dovedly něme-
cké vlády správně pochopiti potřeby doby, jak
dovedly sloužiti ideji povznášení blahobylu
síly celého národa, všech jeho vrstev.
Bylo dáno všeobecné právo hlssovací, bylo za-
hájeno pronikavé zákonodárství sociálně- politické,
ale nastoupena také dráha silné politiky hospo-
dářské, která umožnila nejen ukládání nových
břemen, ale která i při nich přinesla mocný
vzrůst a rozmach.
Bylo by však bláhovo věřiti pouze v čaromo
obchodní a vůbec hospodářské politiky státní.
Její působení jest přece jen obmezeno a nemůže
leda tvořiti všeobecnou základnu činnosti národa.
Využiti situace připadá schopným silám národa.
Sebe lepší politika hospodářská státu bude bez-
účelnou a bezvýslednou, nebudou-li síly národa
na výši doby. Sebe lepší hospodářská politika
státní nezmění Španěly v Angličany. To jest
jasno. Schopné sily národa musí se probuditi
k svým úkolům, má-li růsti blahobyt a potence
jeho. Tedy nejen zdokonalení odborného škol-
ství, možnost rozhledu po práci národů jinýeb.
Španěl
Angličan
Německo
9
article
účelná výchova mládeže, ale i budění podnik
telských cností, změněného sociálního cenění
muže jest potřebí. Nutno opustiti dosavadní
ideály nejvyššího počtu úřadniků, a zaměniti je
snahou o nejvyšší pokud možno počet samostat-
ných a silných podnikatelů. Leč výchova k pod-
nikavosti, o niž jsme opětně psali na tomt
místě, jest jen jednou stránkou potřeb bu-
douena.
I dělnictvo má své povinnost
v nových poměrech. Jest správno buditi v děl-
níku snahy o snížení pracovní doby, o zlepšení
mzdy, o výhodnou úpravu podmínek pracovních,
protože tím vším povznáší se ku prospěchu celého
národa jeho kulturní i sociální úroveň, leč i tato
činnost jest jednostranná, nepojí-li se k ni úsil
další. Moderní průmyslový dělník připoután dnes
existenčně k průmyslu, kterému slouží. Nelzesi
naprosto představiti, že by zlepšení pracovních
podmínek dělnikových bylo trvalým a že by při-
pouštělo naděje v další postup na télo dráze,
kdyby rozvoj průmyslu nesnesl trvale zvýšeného
zatížení. Čili jinými slovy: Dělník má po
výtce sám zájem na lom, aby, žá-
daje zlepšení svého postavení,
zvyšoval intensitu své práce, aby
tedy zvýšenou zdatností ospravedlnil ústupky
ziskané. Kdybý na př. vynucena byla osmihodinná
práce a zvýšení mzdy, aniž by současně stoupla
výkonnost práce dělníkovy, kdyby tedy ústupky
10
article
sociální prováděny byly na úkor zdatnosti prč-
myslu, předstiženi -byli bychom národy jinými
jichž dělnictvo dovedlo lépe pochopiti spoji tost
své existence s průmyslem své vlasti. 1 u nás
musí býti ideálem ono úzké spjetí průmyslu
s dělníkem, které charakterisuje Anglii, ono po-
chopení, jež vede dělníka k dobrovolné redukei
mzdy v dobách poruch průmyslových a které ho
budí k požadavku vyšší mzdy v dobách dobrých,
ona touha, býti na výši technické zdatnosti ku
prospěchu průmyslu vlasti a jeho soutěžnosti
s průmysly cizími, která dala vzniknouti slavné
technické dělnické škole oldhamské. Mezi prů-
myslníkem a dělníkem nerozevírá se propasť —
oba sdružují jednotné zájmy: snaha o povznesení
průmyslu, aby oběma stranám vedlo se co možno
nejlépe.
S tohoto hlediska ovšem nutno vílati, po-
kračujíli organisační snahy obou stran pod
heslem pokroku za cílem sociálního míru. O
přibližili jsme se k těmto idešlům, jakou dráhu
nutno nám ještě v tomto směru uraziti? I děl
nietvo má tu úkoly veliké. Připomínáme-li je
činíme tak právě jen z touhy po mocném če-
ském pokroku hospodářském, na kterém má
náš dělník zrovna tak hluboký zájem, jako
vrstvy ostatní. Vzrůst silného českého průmyslu
uživí nám doma naše lidi a český dělník ne-
bude nucen vykupovati si často chléb za úlisk
národní.
Anglie
11
article
Nový duch v řadách dělnictva ve směr
uvedeném posili pak nutně i ony proudy v pod
nikatelstvu, které snaží se ulehčovati pracovním
silám jich sociální pokrok. Pomáhá-li podnikalel
dělníku, aby si zakoupil domek, povzbuzuje-l
jeho ducha spořivosti, připoutává-li ho jiným
výhodami k závodu, pomáhá tím vlastně nejvice
sobě. Dělník, který spjal svoji existenci se zá-
vodem, který v jeho sile zří pro sebe nárok
lepší existence, který přilnul k práci, kterou
mu život učinil povoláním, není revolučním
živlem, nýbrž činitelem sociálního pokroku
mocnou oporou rostoucí hospodáťské zdatnost
národní. Veliký problém účelné výchovy děl
nictva pod praporem sociálního a hospodářského
pokroku ozařuje vstup do nových poměrů pol
tických. Jsme na výši doby i zde?
Že domácl trh věnoval pilné zření udá-
lostem politickým a že otázka poměru průmyslu
k dělnictvu živě přetřásána, leží na bíledni
Bursa jest neobyčejně citliva k udalostem dne
a k tendencím politického vývoje, jež mají tal
značný vliv i na hospodářský rozvoj. Ale práve
proto, že pokojný ráz projevů pražských byl
předem zaručen, posuzována situace klidně. Z
této celkové nálady obchod dosti živě se roz-
víjel a byť stagnace Vídně nezůstala bez dů-
sledků, bylo celkové smýšlení našeho trhu přece
jen pevno.
Bursa
Vídeň
12
article
Trh hodnot dividendových měl těžisko své
v akciích bankovních. Byly hojně hledány a na-
bízeny a došlo k opětným sjednávkám akci
Živnostenské banky za 216 75, Zaji-
šťovací banky za 260.— (koncem týdne
hledány za 259 —, aniž ale kurs tento vylákal
zboží) a Rakousko-uherské banky za
1461 —. Jmak nabízeno za akcie Hospo-
dářské úvěrní banky 386 —, aniž al
došlo k obchodům. Akcie Pražské úvěr n
banky znamenány po srážce přejímacího práva
(38 K) 522.—, vykazují tedy nezměněný zá-
znam.
Z průmyslových papírů soustřeďoval se zá
jem zvláště k akciím strojírny dříve Dan-
kovy. Poptávka počátkem týdne vyzněla 478.—
aniž ale došlo při této úrovni k obchodům.
Sjednány teprve až při kursu 472.—; potom
snížil se však do konce týdne kurs na 470.—
(peníze). Za akeie Českomoravské stro-
jírny nabizeno 600—, strojírny dřive Ru-
stonovy 295.—, České cukerní spo-
lečnosti počátkem týdne 147.—, průběhem
týdne projevil se u tohoto papíru vzestup na
150.—, aby koncem týdne stanul kurs na
145. —.
Rošným byl zvláště ale obchod na trhu
hodnot ukládacích. Poptávka po těchto
papírech roste vůčihledě a jednány zvlášté
Zlatá rakouská renta za klesajicí kurs
118 30 až 118.—, červeneová renta z
99 821% až 99721, květnová renta za
99.7719 až 99.80, zástavní listy I. moravské
spořitelny za 99.90.
dan
Rakousko
živnostenský banka
Zaj
13
article
Z vídeňské bursy.
Ve Vidni, 2. prosince.
(Pův. zpráva »N. L.«)
Smutný týden! Obavy a sestupy kursů vtiskly
mu ráz. Nebylo podnětů vzpružujících, zprávy z burs
zahraničních, berlínské v prvé řadě, jak již dáno
rostoucí závislostí Vídně na Berlínu, zněly málo vý-
hledně, domácí situace politická posuzována sice
klidně, ale s onou resignací, které navykl trh v po-
slední době, s resignací, která už ani nechce věřiti
v lepší budoucno, a za tohoto smýšlení nebylo ani
obchodů ani vzpruh. Stagnace zavládla na burse
za smýšlení málo jasného projevovalo se oslabení
na všech stranách.
V prvé řadě postiženy depressí hodnoty petro-
lejářské. Není tomu ještě dávno, co trh provázel
je sympatiemi i nadějemi. Vzpružil se k nim přese
známě a přece jen tak rychle zapomenuté události
ve Schodnici. Sjednání kartelu, petrolejářského, víra
v rostoucí vývoz do ciziny a naděje, kladené do
exportu nafty na Rus, byly postupně hlavními mo-
tivy vzestupu papírů petrolejářských. Jako vždy, za-
pomínáno posuzovati situsci s hlediska celkového.
Kartel přinesl sice zpevnění cen; ale bylo nulno
jednak hojiti staré rány, které utrpěly závody v zá-
pasu soutěžním, jednak bylo nutno vzdáti se očeká-
vání, že domácí potřeba poroste. Při předmětu, ako
je petrolej, každé cenové zvýšení obráží se ihne
ve spotřebě. A tak hromadily se při zpevnění domá-
cích cen zásoby nafty v reservoirech haličských.
Vídeň
Berlín
Rus
14
article
Pronikavá vývozní akce měla v tomto směru při-
nésti nápravu. Stavěny nádržkové lodi, budovány
reservoiry ve hlavních obchodních ústředích něme-
ckých a za tichého i zjevného souhlasu německých
bank ohlašována prudká soutěž americkému petro-
leji. Ale výzhroj dosavadní ukázala se proti trustu
slabou a poněvadž nebylo ochoty dorozuměti se
s trustem, neuspokojily výsledky vývozní do té míry
jak čekáno. Teprve poslední doba přenesla rozšíření
vývozních snah na Anglii. Ale pokusy lyto vyžadují
značných nákladů a ovoce jich vyroste v době po-
zdější. Bylo-li tedy očekávání bursy po obchodní
stránce zdlamáno, plati to do jisté míry i o víře v ne-
vyčerpatelnost haličských pramenů naflových. Zpra-
vy pessimistní, které ne bez tendence šířeny, osvěd-
čily se ovšem nesprávnými, ale možno jest, že halič-
ská těžba surovinná z hranic dosavadních se pře-
mírně již asi nevysune. Po víře přílišné dostavil se
— jak už to na peněžním trhu bývá — pessimism
a pod jeho vlivem kursy petrolejářských hodnot
značně trpěly. Již prvý den týdne přinesl haličsko-
karpatským nové oslabení, které se pak přeneslo i na
akcie Schodnice. Ziráty, kterě bursa v papírech petro-
lejářských utrpěla, jsou neobyčené. V několika mě-
sících klesly akcie haličsko-karpalské společnostio
Anglie
15
article
300 K. Poklesy u akcií Schočnice nejsou ovšem tak
značné, ale při poměrně nižší kursovní úrovni jich
přece jen velmi citelné. Že momenty tyto nemohly
zůstati a také nezůstaly bez vlivu na kupnost a po-
tenci bursy, jest zřejmo a projevilo se nejlépe v m-
nulém témdni
Petrolejářské hodnoty nebyly ale jediným obo
rem, kde proneseny důsledky pessimističtějšího po-
jímání bursy. Zájem, který se projevil pro papíry
železářské v předchozím témdni, počátkem tohol
týdne potrval. Ale pro zasvěcence a pro toho, kdo
dovede souditi z nálady bursy, bylo zřejmo, že jasné
pojímání siutace burse řest zůmyslně vnucováno
a že při všeobecném oslabení potence bursy nebude
lze zadržeti renkce. Došlo k ní záhy. Počátkem druhé
poloviny týdne oslaben kurs i alpských báňských
pražských želozářských akcif. Zevnějším podnětem
byly poplašné zprávy o konfliktech správ závodů
uvedených s dělnictvem. Zprávy tyto živila ostatně
správa pražské železářské společnosti nejvíce sama.
16
article
Nejprve odepřela dělnictvu prázdno na 28. listopadu.
a když dělnictvo do práce nepřišlo, rozhodla se
zastavili práci na celý týden. Tím měle býti dělni-
ctvo „potrestáno“. Každý rozumný člověk odsoudí
zvrácenost a ohmezenost této politiky, ke které by
se nesnížil ani nevzpupnější feudál, a která mohla
způsobiti ohrožení klidu a pořádku na Kladně i ve
Dvoře Králově, kde tak důstomě dělnictvo demon-
strovalo. Na šlěstí správa v čas nahlédla nesmysl-
nost svého počínání a práce 29. listopadu večer opět
zahájena. Že na úpěnlivé prosby dělnictva, jak ozna-
muje vezdy oddaný „Fremdenblatt“, neuvěří nikdo
kdo zná siluaci, i dělnictvo. Že toto provokativn
chování vzbudilo obavy před konflikty, jest pocho-
pitelno. A tak zůstal kurs akcií obou vůdčích společ-
ností stlačen.
Kladno
Králov
17
article
Z železničních papírů trpěly realisacemi zvláště
akcie společnosti státní dráhy, naproli tomu však
těšily se akcie severní dráhy císaře Ferdinanda po-
měrně — pokud totiž ve všeobecné stagnaci tak řci
lze — dobrému zájmu. Jednak posuzováno pro dráhu
příznivé rozřešení otázky zdaněni odpisů, jednnai
nezůstaly bez vlivu zvěsti, že otázka postátnění dráhy
této činí značné pokroky a že již během února bu-
doucího roku předloží vláda postátňovací osnovu
parlamentu Podrobnosti dohody, ke které prý již
dojde na příšti konterenci zástupců dráhy těto a zá-
stupců ministeria železnic a financí, nejsou známy
tím měně, jak rozholnuto ve příčině důlního maretku
společnosti dráhy této. Z ostatních dopravních papíro
stlačen zázpam dunajských paroplavebních důsled-
kem realisací.
Po akciích zbrojovky projevila se občasná po-
plávka. Také turecké losy byly z počátku týdne pev-
né následkem koupí se slrany kteréhosi ústavu, kter
prováděny patrně na účet ciziny. Koupě tyto vzbudily
na burse tím větší pozornosl, že spor velmoci s Tu-
reckem dosud není urovnán.
Ferdinand
18
article
Na trhu akcií bankovních způsobeno přechod
vzpružení zprávami, které bursa ku podivu důvěřivě
přijímala, a které ohlašovaly blížící se rozřešení kris
uherské. Postavení Fejérvárovo pokládá se za otře-
seně a má se za to, že za kulisami připravuje s
dohoda mezi korunou a většinou parlamenlu. Ačkol
zprávu to nutno po všem tom, co se v Uhrách stalo
bráti dosti skeplicky, nalézala na burse víry a sice
hlavně pro to, poněvadž šíření její provázeno pešt-
skými koupěmi obou kreditek. Vzpružení toto byl
jen chvilkovým a brzy opět nastalo bezobchodí. Sou-
časně došlo i ke vzpružení akcií banky pro země ra-
kouské — následkem zpráv o zlepšení siluace r-
finerií egyptských. Ale i tento světlejší okamžik po-
trval pouze přechodně.
A tak uplatnily se bezobchodí a zdrželivost n
všech stranách. Není obchodů, není podnětů a po-
plašně zprávy z Ruska, které tu s určitým mistrov-
stvím šířeny, budí jen další znepokojení. Také málo
jasné posuzování siluace Německa, jak vysloveno
trůnní řečí i glossem předsedy říšského sněmu ně
meckého, posilují všeobecnou depressi. Smutý
týdenl
Na trhu s papíry ukládacími při poměrné pev
nosti změn nenastalo
Důležitějšl variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
25. lislopadu
2. prosine-
Rak. korunová renta . . . 99.85 99.75
Rak. zlatá renta . . . . .
118.20
117.90
Uherská zlatá renta . . . .
Uhry
Rusko
Německo
19
article
113.75
113.85
95.45
Uherská korunová renta ..
98 75
Turecké losy . . . . . .
146 75
145.50
Rak. kreditky . .
669 25
665.25
Banka pro země rakouská
439.75
437 50
781.—
779.25
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
565.75
560 75
Pozemkový úvěrní ústav . .
1076.—
1082—
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy.
664 75
660.—
Jižní dráha
119 75
116 50
Polabská dráha
446.50
445.50
Buštěhradská dráha lit. B.
1122—
1112.—
Dunajská paroplavební spol
1015.—
1008.—
Rakouská továrna na zbroj
580.—-
564.—
Alpinky.
660
živnostenský banka
státní dráha
Bank pro země
20
article
530.75
520.75
530.—
Rým. muráňská společnost
523 50
Pražská železářská společnost
2610.— 2044.—
Mostecká uhlářsků společnost
676.— 667.—
831.— 820. —
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
695.— 662.—
Londýnská devisa
240 20 240 40
Říšské marky
117 63
117 66
Nová požadavky zřizonců soukromých drah. Miní
steriu železnic a soukromým dráhám dodány poža
davky zřízenců drah těehto. Žádá se jimi: Ú Fer
dinandovy dráhy: a) pro dělníky a provisorn
zřízence: při mzdě do 2 K okamžité minimální zvý
šení o 20 proc., do 3 K o 15 proc., do 4 K o t0
proc., přiměřené zvýšení cen akkordních, stabilisován
personálu posunovacího po tříleté době služební ; b
pro veškerý definitivní personál: Mimořádné pový
šení na 1. ledna 1906 bez dotčení pravidelného po
stupu, automatický postup při ponechání vpočítán
půldruhanásobné doby služební pro personál vla
kový a strojový a rozšíření tohoto vpočítání od po
čátku deſinitivního ustanovení, zlepšení platů perso
nálu hlídačského, eventuelní odstranění jednotlivých
kategoril a zařadění do lepších kalegorií a konečně
přisioupení provisorních zřízenců k fondu pensij
nímu. Tyto požadavky mají nabyti platnosti od 2.
ledna 1906 a na jiná dříve už vyslovená přání má
býti vzat ohled ve 2 až 3 letech. Od Jižní dráhy
se žádá: a) pro dělníky a provisorní zřízence: mini-
mální mzda 2 K 40 b, minimální zvýšení o 20 proc.
při denní mzdé do 3 K, o 15 proc. do 4 K, o 10
proc. při vyšší než 4 K, přiměřené zvýšení cen
akkordních, pro subakkordanty 15 proc, zvýšení
2610
Ú Fery
Wienerberger
21
article
cen akkordních se zárukou mzdy minimální; b) pro
definilivně ustanovené: mimořádné povýšení na 1.
ledna 1908, zvýšení konečného služného sluhů
120 K, zvýšení počitečného služného hlídačů na
720 K, základní relutum pro všechny hlidače, zvý-
šení přibytečného o připlatek joni povolený a vy-
plácení jeho hlidačům s byly naturálními, přistou-
pení provisorních zřízenců a dělníků k fondu pen-
sijnímu. Od státní dráhy se řádá“ a) pro děl
níky a provisorní zřízence stejné zlepšení jako u Se-
verní dráhy a okamžité zvýšení špatných cen akkord-
ních; b) pro sluhy a podářadníky mimořádné pový-
šení na 1. ledna 1906, jmenování zřízenců, kteř
jsou děle 3 let v provisoriu, ale zastávají místa
systemisovaná, definitivními úřadníky na 1. ledna
19U6, ocenění naturálních bytů a vyplacení pře-
bytku příbytečného zřízencům. U Severozá-
padní dráhy a jihoseveroněmecké spojovac
dráhy kladou se ve příčině zlepšení mzdy pro děl-
níky a provise rně uslanovené zřízence stajné nároky
jako u dráhy státní. K tomu přistupuje pak ještě po-
žadavek: pro sluhy zvýšení počátečního služného
s 600 K na 720 K, slubům a podářadníkům povoliti
mimořádné povýení a prozatímným zřízencům při-
stoupení k fondů pensijnímu. Požadavky položené
Buštěhradské dráhy shodují se s požadavky
u dráhy Jižní, jenom že se žádá jimi 25 proc. zvý
šení mzdy akkordní a zvláštní zlepšení platů perso-
nálu hlídačského. Dále žádá se od všech drah sou-
kromých zrušení následků passivní resistence pr
zřízence.
Haussa na trhu s cínem. Jako u většiny trhů
kovy, projevuje se již po několik měsíců haussa i na
trhu s cínem Ceny neustále stoupaly a nyní dosáhly
úrovně, která převyšuje niveau dosavadní vůbec. Cln
znamenal:
Cln
22
article
v Londýně
v Nov. Yorc
lib. št. (strants) lib. št.
ct.
2. pros. 1902 114 na 3 miěs. 1121/2 24.00—24.30
9. » 1903 1231/4 » » 1241/2 27.00—27 2
1. » 1904 1351/4 » » 134 29 62—29.80
2. října 1905 14734 . » 14634 32.00—32.50
1. listup. 1905 1491/ » » 1481/2 32.80—33.2
15. » 1905 1521/2 » » 1511/% 33.15—33.40
Na poslední dražbě bancského cínu nizozemské ob-
chodní společnosti v Amsterodamě dosažena cena
95—97 zl. (2. pros. 1902: 68.25 zl.). Právě v příčině
bancského cinu projevily se v poslední době obavy
co do zásobovaní. Zaměstnání průmyslů cín spotře-
bujících jest trvale dobré, takže spotřeba cinu usta-
vičně vzrůstá. Při tom klesala těžba cinová v Bance
i Billitonu neustále (na prvém ostrově produkováno
r. 1901 cínu 14 974 t., 1904 pak 11.366, odhad roku
1905 pak zní na 9980 a na 1906 9565 t., na druhém
r. 1901: 4368, 1901: 3125, odhad na r. 1905 zní na
2430 a na 1906 1460 t. Úbytek tento není ostatním
produkčními místy do té míry vyrovnán, jak bylo by
nulno. Dovoz cínu do Anglie činil od 1. jedna do
30. zálí
Londýn
Anglie
23
article
1905
1904
z Chíle 9774 t. 10.679.
z Peru 130 t. 587t
V minul m témdní klesly zásoby cínu v Londýněs
2330 t na 2194 t. Hausse dostalo se tím ovšem nové
opory
Jednání německého svazu ocelářského s rakou
ským karielem železářským Dle zprávy »R. W. Zlg.
jedná německý svaz ocelářský s rakouským svazem
nosičů. Jde o docílení dohody ve příčině odbyta
nosičů.
Ohrožení dohody ve příčině smlouvy švýcarsko-
zakouské? Z Bernu se oznamuje z 2. t. m.: Na zá
kladě včerejšího usnesení spolkové rady bude za-
slána rakouské vládě zvláštní nota ve příčině nové
obchodní smlouvy rakousko-švýcarské, ke které
budou připojeny zvláštní tabulky, znázorňující rozvoj
obchodních styků obou států. Neskytne-li Rakousk
žádané protikoncesse za ústupky švýcarské, bude
jednání přeruše no.
Dovez kávy Dle sdělení haverské firmy Nortz
a spol. odhaduje Krische dovozy tohoto měsíce
v Riu na 300.000 a v Santosu na 550.000 bal.
Z trhu mědí Dle Mertonova poloměsíčniku čintry
zásoby mědi (standard) v Anglil a Francii dne 30
listopadu t. r. 5740 t (6085 ! dne 15. fistopadu
9344 t. dne 20. listopadu 1904) a s dopravovanými
zásilkami z Čile a Australie činily úhrnné viditelné
zásoby 13 690 t (16.185 resp. 16. 044).
Zlg
Mertonův
Chíle
Peru
Bern
Rio
Santos
Francie
Austrálie
německý svaz
Nortz
Anglit
24
article
Káva. Dle sdělení firmy W. Schöifer a spol. v
Rolterdamě jeví se úhrnná statistika kávy dne 30.
listopadu takto: r. 1905 482.600 bal., 30. října 1905
475.000 bal., 30. listopadu 1903 767.800 bal., 30. li-
stopadu 1902 1,021.000 bal. Denní dovozy činily o
1. července t. r. do 30. listopadu v Riu 1.95 1.000 bal.
v Santosu 5,020,000 bal., celkem 6,971.000 bal. prot
6.898.000 bal. v tomže období roku 1904. Dovezeno
tedy do uvedených míst letos o 73.000 bal. více než
v tomže období roku 1904. Dovozy v posledníc
dnech však značně ochably a nutno za to míti, ž
souhlasně se zprávami brasilskými nepřevýší letošní
úroda značně loňské, která činila 9,973.000 bal.
Z pražské plodinové bursy. Jelikož připadá n
den 8. prosince t. r. svátek, koná se hlavní bursa
na místě toho dne ve čtvrtek dne 7. prosince
t. r. v obvyklých hodinách mezi 9—11 dopol.a
2—3 odpol.
Zrušení přirážek k dodaci lbůtě. Dvou- a třídenn
přirážky k dodací lhůtě, zavedené se schválením mi-
nisterstva želoznic ze dne 21. listopadu 1905 č. 54.697.
s platností ode dne 26. listopadu 1905 pro trati výs
rak. uherské společnosti stální dráhy.
výhr. priv, buštěhradské železnice
c. k. výs české severní dráhy, zrušuj
sednem 4. prosincet r. počínaje uím způsobem
že nemají platnosti pro ony zásilky, jež počínaje tímto
dnem, budou na tratich jmenovaných drah podány
nebo na tratě tyto přejdlou.
Petrohralská bursa. (Zpráva Živnostenské banky.
V minulém týdnu byl průběh petrohradské bursy
smutným. Nejasná situace v Rusku byla kompliko-
vána ohlášením stávky telegrafních úřadníků a vzpou-
rou námořníků v Sebastopolu. Nejvíce přispívá však
ke znehodnocení ruských hodnot stálý odliv peně
z Ruska a nucené prodeje spekulujícího obecenstva.
W Schöifer
Rio
Santos
Rusko
zpráva živnostenský banka
25
article
Stěhováním zámožných tříd do ciziny zmenšuje se
v Rusku oběh peněz a tím stoupá jich cena. Speku-
laci není možno větší položky papírů lombardovati
a tím vznikají nucené prodeje, které kursy všech
papirů pod jejich vnitřní hodnotu tlačí. Při tom roste
nervosita a obava před novými stávkami. Bursovní
kruhy zmalátněly v minulém týdnu tak, že chvílemi
pessimism byl bezmezným. Ke vnitřním zmatkům
přidružily se posléze prodeje ruských rent v Paříži,
Londýně a v Berlíně. Jak se zdá, záleží některým
nepřátelům Ruska na tom, poškoditi ruské finance
neustálými falešnými novinářskými útoky na ruský
státní úvěr a přinutiti zahraniční kapitalisty ke hro-
madným prodejům ruských státních papírů. Tato
snaha nebyla však provázena úspěchem, poněvad
většina realisací provedena byla na účet kontreminy
intervence povolaných bank děly se též pravidelným
a bezvadným způsobem. Co se vlastního obchodu
týče, konaly se v prvních dnech normální transakce.
ale v dalších dnech vadilo částečné přerušení te-
legraíní, a bursa byla odkázána sama na sebe; tím
vznikly nepravidelně a značné kursové variace, jež
posléze vodly k citelnému oslabení kursovní úrovně.
Spek
Rusko
Paříž
Londýn
Berlín
26
article
Na trhu bankovním klesly akcie diskontní banky
hned po svátku na pondělní burse o 25 r. na 425.—
načež kolisaly mezi 420.— a 430.— a na páteční
burse zlevnily na 415.—. Akcie ruské banky pro
vnější obchod klesly počátkem týdne se 356.— na
349.—, kolísaly mezi 335.— a 343.— a končily 338.—
Akcie mezinárodní banky vykazují největší klesnulí,
poněvadž tento ústav jest nejvíce interessován na
průmyslových akciových společnostech. Se sobotního
kursu 418.— klesl záznam hned na úterní burse
na 390.— a byl posléze stlačen až na 360.—, Akcie
ruské průmyslové banky klesly s 253.— v průběhu
týdne až na 228.—. Akcie ruské privátní banky zlev-
nily celkem o 17 r. na 200.—. Akcie azovsko-donské
banky klesly na úterní burse o 20 r. na 530.— a v
středu znamenaly 525.—, Akcie rusko-čínské banky
ustoupily se 232.— na 215.— a akcie volžsko-kam-
ské banky se 785. —na 750.—. Z ruských pojišťo-
ven nebyl žádný papír znamenán. Akcie bank zemel-
ných trpěly realisacemi následkem selských nepo-
kojů, a sice ustoupily akcie vilenské banky na 457.—.
akcie donské banky o 25 r. na 480.—, akcie kyjevské
banky o 30 r. na 498.50, akcie tulské banky o 6 r
na 289.—, akcie charkovské banky o 5 r. na 230.—
rublů. Akcie moskevské banky znamenaly 520.—
donský banka
27
article
Z drah stlačen byl kurs akcií dráhy Moskva-Vindava-
Rybinsk o 14 rublů na 86.— a kurs jihovýchodní
dráhy se 112.— na 98.—, Hodnoty průmyslové trpěly
nejvíce realisncemi, poněvadž v těchto papírech byla
spekulace nejvíce engažována. Mimo to obávaly se
bursovní kruhy, že slávkami způsobeny budou prů-
myslu větší ztráty. Realisacemi postiženy byly spe-
kulací dříve nejvíce favorisované hodnoty naftové.
Akcie spol. Baku klesly hned na začátku týdne o 3
rublů na 405.— a na páteční burse byl kurs sražen
až na 240.—. Akcie kaspijské petrolejové společnosti
klesly v úterý o 400 r. na 3600.— a znamenaly po-
sléze až 3150.—; akcie mantaševské spol. klesly cel-
kem o 30 r. na 135.—. Nobelovy podíly byly sraženy
o 800 r. na 8800.—. Z hodnot železářských stlačeny
byly vlivem stálých prodejů a exekucí akcie hartman-
ských strojíren se 345.— na 320.—, akcie sormov-
ských železáren klesly se 220.— na 170.—, akcie pu-
tilovských závodů ustoupily se 110.— na 93.—,a
Bonhey klesly se 260.— na 226.—. Poměrně nejlépe
vzdorovaly realisacím akcie petrohradské metallurgi-
cké spol., které ochably pouze o 10 rublů na 170.—.
Nobelův
Moskva
Vindava
Rybinsk
Bak
28
article
Akcie nikopolských železáren zlevnily s 98.— na
73.——, Kolomna klesly se 425.— na 370.—, Malcev
ustoupily se 404.— na 375.—, brijanské zelezárny
se 192.— na 170— a doněc.-jurjevské se 145.— na
120.—. Z vagonek stlačen byl kurs akcií baltických
vagonek s 830.— na 770.—, akcie společ. „Fěnix“
klesly s 282.— na 240.— a Dvigatěl ustoupily s 80.—
na 60.—. Akcie brijanské uhlářské spol. klesly na
129.50. Z ruských státních papírů klesla 5% nová
renta s 99.50 na 96.50, 412% renta z 84.50 na 92
a 4% unifikovaná renta s 84.59 na 80.50. Ruské losy
z r. 1864 klesly se 431.— na 397. —a losy z r. 1866
ustoupily se 322.— na 296.—. Z ostatních důchodo-
vých hodnot znamenaly ve středu 4% zást. 1. šlechti-
cké banky 8125, 41/2% zást. l. vilenské banky 79.50,
donské banky 78.50, moskevské banky 79.—, char-
kovské banky 79.25 a 5% zást. 1. tiílisské banky
Různé zprávy. Vzhledem k nevalné jakosti le-
tošní sklizně jatové — nedostává se zvláště lepšího
materiálu - a vzhledem k nastalému vzestupu cen
juty v Kalkutě usnesli se němečtí tkalci a přadláci
juty zvýšiti v nejbližších dnech opět ceny juto-
vých tovarů. Dle úřadního sdělení jesť smý-
šlení důsseldorfské báňské bursy co do uhlí a
železa velmi pevno. — Německé továrny přístroj
telefonních a telegrafních zvýšily ceny
přístrojů těchto o 100.
Malcev
Kolomna
moskevský banka
Kalkuta
donský banka
29
article
O studijni cestě do Bulharska promluví na spo-
lečné schůzi České společnosti narodohospodářskéa
Vývozního spolku koncipista obchodní komory plzeň-
ské p. dr. Josef Královec. Schůze koná se v
čivrtek dne 7. t. m. o 7. hod. večerní v místnostech
Obchodní a živnostenské komory pražské.
Z Ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí dne
4. prosince 1905 přihlášeno jest 138 kusů hovězího
dobytka původu domácího, 135 kusů původu halič-
ského a 30 kusů původu uherského
Rolnický akciový eukrovar v Bohušovicísh ukončil
letošní kampaň dne 2. prosince. Celkem pracova
65 dní proti loňským 35 dnům.
doktor
Královec
Bulharsko
Český společnost
spolek koncipista obchodní komora plzeň
živnostenský komora
30
article
Cukrovar ve Vikavě ukončil kampaň dne 2. pro-
since. Pracovalo se 641/2 dne letos, 311/2 dne loň-
ského roku.
Stavba vodovodu. Obecní zastupitelstvo v Sobě-
nově u Budějovic rozhodlo se postaviti vodovod a za-
dalo právě stavbu jeho firmě K. Pašek a spol. to-
várna na vodovody a pumpy a motory na Smíchově.
Iusolvence. Jan Minařik, obchodník v Žižkově.
Emanuel Redler, obchod se suknem ve Lvově. —
Josef Stark, obchodník v Pešti. — K. Singer, obchod-
ník v Daruvaru. — Bedřich Pollnauer, obchodník
v Novém Sedle.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
30. listopadu t. r. Oběh bankovek 1.732.306.000K
(+ 31,546.000 K), poklad kovový 1.427,566.000
K (— 12,588.000 K), portef. směn. 560,385.000
K (+ 31,039.000 K), lombard 47,528.000
(+ 1,988.000 K), oběh bankovek prostých daní
92,631.000 K (— 44,132.000 K)
Zemská banka král. českého. Stav- 30. listop.
r. 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K.
Vklady: a) na běžný účet K 39,258.534 12, b) na
pokl. poukázky K 11,156 400.—, c) na vkladní
knižky K 9,227.18213 (= K 59,642.116 25).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 57,523.090.28.
Komunální dlužní úpisy v oběhu 339,085 000 K.
Meliorační úpisy v oběhu K 11,905.000.—.
Železniční úpisy v oběhu K 127,164. 800.—.
Komunální zápůjčky K 361,068236.—. Melio-
rační zápůjěky K 14,632.275.34. Železniční
zápůjčky K 127,303 008.51. Hypoteční zápůjčky
K 8,604 831.28. Stavební úvěry K 310.600.—.
Zásoba směnek K 53,493 335.10. Záloha na
cenné papíry K 177.640.—. Uhražený konto-
korrent K 13,090.460.40. Zásoba cenných pa-
pírů K 29,506 890 84. Deposita v uschování
ve správě K 169,570.529. 69.
K Pašek
Minařik
Redler
Stark
K Singer
Pollnauer
Sobě
Budějovice
Smíchov
Žižkov
Lvov
Pešť
Daruvar
Nový Sedlo
uherský banka
zemský banka
31
article
Ústřední banka českých spořilelen v Praze. Sdě-
luje se nám, že do dnešního dne bylo upsáno 226
upisovateli 2037 akcií, tudíž oproti minulému týdnu
více o 1101 kusů akcií. Soukromým upisovatelům
bude dle možnosti zase, jako roku loňského, dle po-
stupu přihlášek jisté množství akcil přiděleno.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Stav
vkladů za měsíc listopad 1905: Poukázky pokladniční
K 439.200.—, vkladní knižky K 2,035 318.19, úhrnem
K 2,474.518 19.
Filiálka c. k výs. rakouského úvěrního ústavu
v Praze, Na příkopě, č. 10, poskytuje 4% úrokovou
míru z vklado.
80 4.
Trhy poněžní.
x. Z Vldně, 2. prosince. (Telefgt. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Protože včerejší pověsti o attentátu
na cara byly rozhodně dementovány a protože také
z ciziny oznámena byla lepší tendence, panovala na
dnešní předběžné burse přívětivá nálada tím více,
že záležitosti v Uhrách příznivěji byly posuzovány
a protože také v Pešti na burse panovalo lepší
smýšlení. Ovšem následkem parlamentních poměrů
panovala zdrželivost, takže v kulise toliko oboje
kreditky těšily se větší pozornosti. Na polední burse
z počátku přívětivé smýšlení se sesílilo, protože však
později berlínský trh ochabi následkem pařížských
zpráv a protože otázka volební reformy byla ne-
příznivě posuzována, nastalo opětné slabší smýšlení,
přes to však převážně positivní. Oboje kreditky.
akcie unionky, bodenkreditky se zlepšily. Hodnoty
transportní se nezměnily. Oboje akcie severozápadní
dráhy stouply. Též pražsko- železářské poněkud
stouply. V hodnotách petrolejářských bylo zlepšení.
Praha
Hradec Králové
Uhry
Pešť
úvěrní ústav
32
article
Dobré poptávce těšily se také mostecko-uhelné
severo-uhelné akcie. Trh k ukládání byl dobře upev-
něn. — Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn,
47/2 0 0.
x. Z Víduš, 2. prosince (Teltgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 665.25, po —.— —.-
uherské kreditky 780.—, anglobanka 315.—, bankovní
jednota 561.—, unionka 565.75, lánderbanka 438.50.
státní dr. 660.50. —.—, jižní dráha 117.—, polab. dr.
446.—, severozápadní dráha 425.—, turecké tabákové
361.50, rýmavsko-muráňské 525.—, alpinky 520.25,
květnová renta 99.80, uherská korunová 95. 10,
turecké losy 146.—, marky za hotové 117.68, uitimo
117 61. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 2. prosince. (Telfgrm. »Nár. Listd«.)
Devisy. (První číslo znači penize, druhé zboží.)
Amstorodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.02 1/2,
198.25. Bukurešť na delšl lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., — —, —.—
Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šek a
kr. lh. za 100 mk. 117.621/2, 117.821/2, Německo na
delší lbůty 117 65, 117.95, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 240.20, 240.40, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.-
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.75,
95 95, Italie dolší lhůty —.—. —.—, Petrohrada
rnská města šek a kr. ih. za 100 rublů 251.—
252.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95 621/2, 95.75, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Bastlej šek a krátké lhuty
Vídeň
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Petrohrada rnský město šek
Italia šek