ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 75f61b20-7906-11dc-8282-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 61, work 3, place 31, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LIY
3 masthead
3. prosince 1905. Císlo 333.
4 article
že by znamenal úplný státní převrat. Již roku 1873 zavedené přímě volby byly přimou nespravedlností a laké nynější převrat znamená jen velký obrai k centralismu. Baron Gautsch dovolává se sice, ž má na mysli historické, kulturní a jiné sociální po- měry. Pravil též, že ani analfabetům a hospodářsky nesamostatným nelze vzit právo volební, za to ale projekt loupí právo velkým skupinám o stát zaslou žilým. Baron Gautsch zajisté myslí, že Prozřetelnost je vyvolen, aby zavedl všeobecné hlasovací právo ale on (hr. Thun) vzývá Prozřetelnost, aby toto ne štěstí od státu odvrátila. Kníže Karel Anersperg velice prudce útoči na m. p. bar. Gautsche. Pravil, že jenom náhoda přiměla uherského premiera, aby se vytasil se všeobecným hlasovacím právem a náhoda je také, že s tím projektem př cházi rakouský ministerský předseda. Vytýká baronu Gaotschovi, že vštěpuje širokým vrstvám sociálně- demokratickým domněnku, že mají sílu, kterou de faeto nemají. Je třeba jednou zahájiti boj proti sociální demokracii a řečník jest přesvědčen, že se zdaří.
Baron Gautsch Anersperg Gautsch Gaotsch
5 article
Dv. r. Laumasch jménem svých přátel přimlouvá se za volební reformu vládou obmýšlenou, avšak nesmi se vystoupiti z mezí vytčených předsedou mi- nisterstva a musejí se zjednati záruky také proti tuze kvapnéuu převratu. Vláda musí býti pevna a roz- hodna proti pokusům, působiti na další průhěh věc násilím, hrozbou nebo zastrašováním. Kdo chtějí volební opravu do opravdy, mají její osud ve svých rukou. Přepnou-li své požadavky, nastoupí li ne- legální cestu, nesvedou nic. Krok, jejž vláda na- vrhuje, je smělou operací. Palliativné prostředky by neprospěly. Doufám, že do nové sněmovny dostanou se živly, jež budou schopné zastupovati skutečne reálné zájmy malého člověka lépe než nyní. Do sně- movny přijdou opravdoví pracovníci a bude nutno dohodnouti se s nimi o skutečných potřebách veške- rého obyvatelstva. Řečník pojednává zevrubně o obecném, stejném volebním právu a jeho národní stránce. Poukazuje na nutnost usedlosti po určitou dobu. Bylo by nespravedlivo a neslušno, kdy by se národnosiní ohraničení, na němž vládě tolik záležl a pro něž se mnohé strany vyslovily, bylo hned zase porušeno usazoväním se příslušníků jiného ná- roda, již by hned mohli vykonávati své volební právo. Vedlo by to také k zlořádům v ohledu sociál- ním. Lituje, že vláda nevyslovila se v poslsnecké sněmovně o povinném volení. Staví-li se provedení obecné volební povinnosti do cesty překážky, mohla by se záležitost ta zůstaviti zemským sněmům. Dále třeba starati se o klidný a zákonný vývoj této záležitosti. »Přehlidkou« ze dne 28. m. m. stupňovalo se velice vědomí o moci sociálně demo- kratické strany; takže — kdyby se vývoj volební otázky neděl po vůli této strany, mohlo by dojítik velkým nepokojům, k nimž by nedošio, tdyby se hned z počátku vystupovalo důsledně a rozhodně.
Laumasch Přehlidka
6 article
Nutným korrektivem parlamentu poslanecké sně- movny, jež spočívá na obecném stejném volebním právu, je silná správa, jež ví určitě, na kterou stranu a krerou vrstvu obyvatelstva může obrátiti se a na které ne. Vlády, jež ztratí tu direktivu, bude stržena silnými impulsy, o nichž ministerský předseďa včera mluvil, do víru až do záhuby. (Hlučnů pochvala.) Dr. Maltnš soudí, že 28. listopadem začíná se důležitý obrat v domácích dějinách říše a to zvláště velikým dosahem významné programní řeči vládní. Úsudek o nynějším složení poslanecké sněmovny, jak vyjádřen v jeho řeči, utvořen v mnohých kru- zích jednollivých stran zvláště po r. 1873. Vláda sli- buje velké dílo, jež může provésti pouze silná vláda ve shodě s lidovým zastupitelstvem. Zavedení obec- ného, stejného volebního práva jest neodkladným. Ale sluší rozlišovati mezi zemským sněmem a říš- skou radou. Jako autonomista soudí, že každému sněmu musí zůstaviti se, aby způsob svého složení ustanovoval samostatně dle potřeb své země a ná- roda. Ve většině zemí jest obyvatelstvo zralé pro obecné volební právo. Avšak pro formu tak zv. stej- ného volebního práva nadchnouti se nemůže, pro tože považuje za správné pouze složení sněmu, jež jej představuje jako zástupce všeho lidu, všech opráv- něných vrstev nebo zájmů.
doktor Maltnš
7 article
Jako nesluší se, aby osud země spočíval v rukou několika privilegovaných stavů, bylo by také chybou, kdyby volební řády zemské upravily se tak, že b výrobné a majatné třídy byly přehlasovány, třeba že také důležitými massami obyvatelsiva, a zatlačeny do pozadí. Výměr obecného stejného volebního práva pro zemské sněmy není přiměřený a nemůže se ho užiti také pro složení říšského parlamentu — přede- vším arci z politických příčin — protože obává s dalšího zkrácení práv zemských. Restanrace našeho zemského práva byla by spravedlivým základem druhé sněmovny, jež by zemskými individualitami dala říší náležitý charakter. K tomu opatření mehlo by se sáhnouti, protože vnějšl podnět, jenž vedl k pozbavení práva sněmů, pozbyl dosavadním vý- vojem věcí své aktuality. Doporučuje tyto své úvahy bedlivé úvaze vlády a praví: Bude třeba otevříti do kořán brány zemských sněmův, aby dostatečným počtem hlasů vstoupily do tohoto sboru, arci se samosrozumitelnou podmiukou, že zachová se nej- větší podíl lidovým elementům, jež mají majetkem, činností, duchovním tvořením největší podiíl na úpravě osudu své země a národa. Přál by si, by politicky dosud neoprávnění zároveň s ostatními na snémě zastoupenými skupinami sněmem našli cestu do ústředního parlamentu, kde by mohli pečoval o své i zájmy celku. (Pochvala.) padáme si tak nesmírně pokročilí a jako každý parvenu, jenž přispěním okolnosti snadně se do- mohl jistého postavení, rádi se tlačíme ke spo- lečnosti, která nám případá skvělou a zase ne- radi býváme upomínáni na okolnosti svého pů- vodu a nejmladší své minulosti. Však, nie na plat! Není jiné cesty k samo- statnému dílu! Jak zbytečno kočovati po světě s naivní otázkou, který že je vlastně »náš kul turní problém«? Život sám ukládá problémy.
8 article
Jedinec i národ, každý na svém místě,z svých poměrů musí vyvoditi svoji povinnost. A znalost sebe, svých poměrů a látek je první podmínka. Kultura národa není dílo ani jedné genergce, ani jednoho století. Třeba pracovati ku předu, ale stále obraceti zraky na zad, vra celi se k minulosti, budovat od základu udržovat souvislost s kořenem a půdou. Lite- ratura je nástroj kultury. Zajisté se nesmíme opozdit idejně za ostatním světem. Je povin- ností literátů, umělců, pracovníků, dotyčná vě- domost a znalost. Požadavek odborný ! Leč vlastní práce, naše práce má vycházeti z vlastní půdy. ze zvláštních její potřeb a poměrů a čeliti má — ke vlastnímu životu. Tak sama organiě nost života vede přírozeně k — individualismu. »Glosy« k životopisu Boženy Němeové jsou pěkná ukázka toho způsobu práce. Methoda získaná studiem s větovýeh vzorů, ale obrá- cená umně k postupu za úkolem domácím, na látce — domácí. Dilko je zatím při- pravné, předběžné, naznačuje teprv obrysy bu- dovy, jaká autoru na mysli tane. Dnes před- stavuje sestavu tvrzení a názorů na daný před- mět, které autor se chystá časem dovoditi. Však i tu předpokládá u čtenáře znalost podrobnosti a dáť životupisných víc než obvyklou. Až bude snesen všechen potřebný materiál, srovnán a aklouben v jednotný životný obraz tak doko- nale, aby tvrzení a názory naznačeně samy vy- růstaly jako přirozené výsledky snesených dokumentů, pak slane se majetkem naším veliký vživotopis Boženy Němeové, dílo, které se bude číst jako román a přece bude práce vědecká, dílo umělecké a historické zároveň, poskylujíef názorný pohled do psychologie doby i osoby, dílo, látkou i prací veskrze naše, jež bude chloubou našeho písemnietvl.
Němeová
9 article
Dr. Arnošt Plener dovozuje, že opovrhovaný nyní volební řád obsahuje nejednu významnou vážnou politickou myšlenku, jež měla v Rakousku větší oprávněnost než jinde Velebí ústav velkostat- kářské kurie. V Rakousku vládne se obtížněji nežli v jiném evropském státě. Tento umělý stát potře- buje umělých opor a tato instrumentum regni byln velkoslatkářská kurie a ta vykonala dokonale úlohu jež jí byla přikázána. Pojednávaje o systému kurii, praví řečník, že v zájmu německého živlu v Rakousku lze připusti jen takový volební systém, jenž by dostatečně za bezpečoval dějinné postavení německého národa. Rakousko nemůže poddati se mimoděk evrop skému proudu, nevědoue určitě, srovnává-li set s existenčními podmínkami celé říše nebo jest jim na odpor. Proto třeba uvědomiti si, jaký účinek bude míti obecná volební reforma v demokratickém smyslu na narodnostní poměry rakouské. Dokud ne- budou dány záruky, že volební reforma neohrožuje nebo neodstraní historicky oprávněné postavení Němeů, bude každá volební refarma jen zboršením jejich dosavadní národní državy a podlomí existenční podmínky rakouského státu. (Souhlas v levo.) Není předpojatým odpůrcem rozšíření volebního práva, ale je proti všemu, co by mohlo ohrožovatí německou državu. Samosprávným omezením a roz dělením volebních okresů dalo by se mnoho způsobit. ale o to budou největší spory v poslanecké sněmovně a je pochybno, zda se rokování o tom odbude v jed- nom zasedání. Pochybuje, že národnostní protivy zmírni se zavedeními obecného hlasovacího práva. Bylo by to snad možné, kdyby všechny mandáty připadly sociálni demokracii. Národní boj v Rakousku mohl by pozbýti své prudkosti, kdyby nepostupovalo radikalisován stran, kdyby umírnění vydobyli trvale svěho vlivu vrálilo se védomí zabezpečené državy.
doktor Plener Rakousko
10 article
Pro reformu panské sněmovny nebyl uveden ani jediný důvod (Pochvala. Velmi dobře !) a proto j není třeba. V poslanecké sněmovně má semknutí kurie velkoslatkařská svůj význam, v panské sně- movně nemá ceny. Tu chvíli, kdy předloha o obee- ném volebním právu a uanešení poslanacké sně movny budou před rukama, přiblíží se rozhodnutí panské sněmovny, jež podá svůj úsudek s úplným klidem. (Pochvala a potlesk; řečníku gratutují.) Hrabě Piniňuki jménem polských členů vyslovuje souhlas s Thunovými vývody vůbec. Jeho přátelé ne- protiví se rozšíření volebního práva, avšak nikdy nesouhlasili s cestou, na niž se nastoupilo teď. Po- láci stáli vždy na autonomistickém stanovisku vzpírali se zavedení přímých voleb říšských. Le autonomistické stanovisko vytkli Poláci při každde volební reformě. Žel, že jejich názor nezvítězil. Sou hlasili by s rozšířením volebního práva, kdyby s roz šířením volební kurie vrátilo se sněmům právo voliti členy řišské rady neb aspo ň časť jich. Obecné, stejné volební právo zdá se nám pr Rakousko povážlivým skokem do tmy. Bludné jes mínění, že zmirní se potom národní protivy. Ber předchozího národního dohodnutí není na to pomy šlení. Po zavedení obecného volebního práva nebude parlament obrazem, ale karrikaturou statu.
Thunův Polák Rakousko panská sněmovna
11 article
Umělým rozdělením volebních okresů nelze chrá niti národní državu. Zástupci jednotlivých národ ností musí opřítí se obecnému volebnímu právu Opovídati úpravu panské sněmovny bez udání zásad bylo nevhodno. Možná, že vláda neví, bude-li dosa vadního mínění za několik měsíců. (Veselost.) Ohlá- šená změna jednacího řádu je veledůležita, ale třeba také změniti politické mravy. Vládní návrhy json odvážné a to, co řekl min. předseda, nás jim nena kloní. Vláda převzala vůděí roli v télo záležitouti ale rozpačitě a se skrovnou důvěrou možno násle- doval ji v této důležité otázce, neboť neví, vede-li k něčemu lepšímu, nebo do propasti. Kn. Karel Schwarzenberg gratuluje min. předse dovi k řetězu, jejž mu dr. Adler podal, aby táh káru sociálních demokratů. Pochybuje, že smlouva, uzsvřená ve Vídni s několika socialistickými vůdci bude dostatečnou zárukou veřejného pokoje a po řádku v ostalní říší. Drancování na některých místech dosvědčuje slabost a nedostatečnost oné smlouvy.
Schwarzenberg doktor Adler Vídeň
12 article
Ptá se vlády, ví-li, že tato sněmovna, dosud zákono- dárný sbor, byla v Praze mnoho hodin veřejně tupena? Ví, že vezena na voze s volským spřežením rakev s nápisem »Panská sněmovna«, že demon- stranti na Staroměstském náměstí v Praze poukazo- vali na revoluci v Rusku, velebili vítězství její beze vší překážky, místy proklamovala se republika. Touží na terrorisování klidných lidí a plá se, čeh se vláda tak zalekla, že si ani netroufala užiti své moci? S úřadnickým sborem bude se moci dlouho vládnouti, jen dobré vůle k tomu třeba. Ale vláda nesmí kolísat, aby jeji orgány venkoncem nevěděly. čí jsou a co mají dělati. Možno, že na ni působily poměry v Rusku nebo v Uhrách. Ve vládním prohlášení jeví se pessimismus, který vzbudí spíše rozpaky než důvěru. Pochybuje, že páni již hrají si dnes na hodné děti, až budou ve většié budou schvalovati vojenská htemena, Hodlá snac udělsti ministerský předseda zreformované panské sněmovny jakous spolkovou radu v Německu? Rukousko vzniklo silou dynastie, moc dynastio držela pohromadě zemi, jež bojovala za právo. Stát zakládá se na monarchické ideji, avšak mizíl lato, zbavuje se budova svého základu a musí se- souti se. Považujeme za svou úlchu, bojovati prol zkracování monarchické ideje. (Hlučná pochvala
Praha staroměstský náměstí Rusko Uhry Německo panská sněmovna
13 article
Hrabě Schönbor je přívržencem dualismu v hle dem k jeho nezbytnosti. Pohřešuje v dnešních všecl vývodech zminky o obecné branné povinnosli, jež má nejvělší význam pro povolení polilických práv Zastává se panské sněmovny, jež ná býti reformo vána, ač konala po léta řádně svůj zákonodárslý úkol. Dejž bůh, aby, až volební oprava vládní na bude určitější podoby, než má nyní, pracovalo s v obou sněmovnách ve stejném smyslu a duchu, všude, kde pořizují se základní zákony. Od télo sně movny očekává, ať ji polká jakýkoliv osud, že zů stane věrna svému určení. M. p. svob. p. Ganlsch praví, že při svém pro- hlášení 28. m. m. byl přesvědčen, že budou násle- dovati obtiže všcho druhu a také útoky proti vládě a jejímu vůdčímu členu. Proto ho dnešní rokování nepřekvapilo. Jest vděčen sněmovně, že mu poskylla příležitost odpověděti na jednotlivé výtky. Zvláště na výtku všech řečníků, totiž výtku slabosti vlády oproti demonstrantům a jejich nedůslednost. Zvláště ostie činil tyto výtky první řečník, jehož vynikajíci poli tické, parlamentní a osobní vlastnosti m.-p. uznává. Řečník ten děl, že nemůže míti důvěry k vládě. Tento nedostatek důvěry zhušťuje se u něho až k nedůvěře. M. p. přičítá to tomu, co rakouský m. p. musí snášeti; sotva kdy ale vedl některý m. p. úřad v době tak oblížné a zodpovědné, jako prý on. Pro výtku slabosti uvedl kníže Karel Sch. warzen- berg dokonce zcela určité případy, ale měl by se vyjadřiti určitěji o nich, aby vláda i tu mohla konati úkol svůj, neboť ji nejsou případy ty známny. Proto může snadno nésti výtku slabosti. Gn, Grutseh, měl prý již před léty přiležitost užiti nejkrajnějších pro- středků násilných, stanného práva v Praze 1897.
Schönbor bůh Karel Gnaeus Grutseh Praha panská sněmovna
14 article
Mohu, praví ministerský předseda, vyslovili, že v ůci nedávným výtržnostem v Praze vláda ani na okamžik neváhala nejkrajnějšl prostředky ly připraviti a že místo držitel v Praze měl už právomoc o vlády v okamžiku, který by za vhodný uznal, stanné právo nad Prahou pro- hlásiti, i bylo i připraveno nařízen dle něhož měi býti nad Prabou prohlá- šen stav výminečný. Vláda není složena z mužův, křeříž před demonstraci nějakou neb proje- vem zbaběle ustupují, to není náš způsob, a řečník obvinění takové co nejdůkladnějl odmníla i poukazuje na doklady opaku. Neváhali jsme nikdy a nebudeme váhal k zachování pořádku užíti i nejkraj- nějších prostředků. Nás nelekají též některé výroky, jež tu a tam se ozvaly, přijímame je jen jako prázdné hrozby. Prohlašuji výslovně, že užijeme prostředků moci a když jsme toho neučinili v jednom určitém případě — řečníci minili snad 28. m. m. — tož odvolám se na prohlášení, jež po- dal místodržitel jménem vlády v dolno- rakouském sněmu. 28. m. m. neběželo o to. něco zakazovati neb dovoliti, nýbrž jen o to, zdaž vláda má užíti oněch prostředků moci, jež byly by potřebí, aby se onen projev, kterýž ostalně nedal siráži žádného podněto k zakročení, pollačil. potlesk.)
Moha Praha
15 article
Nemluvím o tom případu k vůli politikům,u nichž vždy první myšlenkou jest to, co u jiných bývá teprve konec moudrosti, totiž ultima ratio. Ale táži se pánů řečníků, jaký úsudek byl by pronesen ve všech kruzích i v panské sněmovně, kdyby s bylo vzhledem na průvod zmíněný přihodilo nesmírné neštěstí a ztráta bezčetných životů lidských. Snad byli by ti, kteří dnes užití moci hlásají, pravili: užilo se ji nesprávně, jiná methoda byla by bývala lepší Jest možno, že tu a tam v říši udály se nepokoje že úřady snad nejednaty dle instrukcí vlády. Pokud vláda o tom zví, povolá úřady ty bez- podmínečně k povinnosti. Se stanoviaka vlá- dou 28. m. m. zaujatého nelze odvoditi naprosto žádných závěrků pro jejt chování vůči příštím nezákonným de- monstracím. Nechť jen panská sněmovna ne- soudí, že jest vláda upoutana na řetěz nějaké strany — není — a také ne na řetěz sociálně- demokratické strany. Tvrzení prvního řečníka, že nikde nebylo čeleno demonstracím, bylo přehnáno. Naopak — bobužel — udála se četná zatčení a zranění, jež dokazují, že úřady při ohrožení pořádku konaly úřad svůj. Ovšem ale nemůže se, jak se zdá, dnes nikdo vymknouti velikému hnutí, jež zachvátilo říši, ano an Jeho Excellence pan řečník, neboť jen vlivu hnutí toho mohu příčítati výtok jeho, že předloha vládní, teprve cbystaná, něco loupí. Výraz ten pro přiští předlohu jest tuze tvrdý. Na výtku, že vláda během času změnila své stanovisko tak často, že zn to zasluhuje politického pokárání, odvolává se řečník na to, že z řeči jeho 6. října pronesené, nebyla zde citována právě rozhodující místa. Řečník cituje tu ze známé své řeči té prohlášení, že rád uznává oprávněnost požadavku po rozšíření volebního práva.
16 article
To řekl osobně také již 26. září a nemohl ani nie jiného říci. Byl vždy v kabinetech, jež se zabývaly volební reformou a vždy měl na této podíl. Roku 1893, 1896 i nyní. Nezastával tudíž nikdy stanovisko, že nemá se povlovně dospěti až k vo- lebnímu právu na nejširším základě. Nejsem ledy i nyní nijak v rozporu s politickou minuiostí svou. Dozná- vám, že 6. října ovšem nebyla otázka volební re- formy nijak ještě tak naléhavou jako nyní. Ale nikdo též z jiných politiků nemohl 6. října předvídati, co se stane v příštích dvou měsících. A nepoprou též, že důležité události ty byly vlastně důvodem. jenž mne pohnouti musil, nynější stanovisko mě k volební reformě zaujmouti. Ale nejen vnější udá- losti byly rozhodující, nýbrž i poznání situace, v níž se nalezáme, poznání, jež nemá snad vždy pouhý čtenář novin, jelikož vláda právě má zcela dokona- lejší zdroje informací pro posudek svůj než ten, jenž lakového aparátu k disposici nemá. Jsem přesvěděsn, že tate ctázka nomůže zůslati již nsrozřešena, nemá-li se přivoditi veliké nebezpečí.
17 article
Jest otázkou, je li úkolem vlády zjednati si slávu důslednosti za každou cenu, má-li zůstati ztrnule na stanovisku svém, i když státu hrozí nebezpečí? Rozhodli jsme se tedy pro cestu volební reformy a nechci připosliti také do budoucnosti žádné po- chybnosti, a protož zde prohlašuju, že na této cestě budu kráčeti i na dále, přes všecky překážky a obtíže. Každé dalláí váháni votázce volební reformy bylo by přirozeně nebezpečno. Vlada vědoma si zodpovědnosti své k stálu společnosti, neměže jinak jednahi než my. Exesll Plener připomněl návrh svěj z r. 1893 z doby Taaffeovy, podobné tolik dnešní době. Tehda padlo slovo. »Tak se to nedělá.« Ale Taaffe byl jiným vy- střidán. A důsledky ? Tehda se veřejné mínění tázalo Dělá se to tedy vlaslně tak? A události příští, bu- doucí, daly odpověd. Došlo na 5. kurii, jež nebyla ale prosazena úspěchy čekanými. A zrovna tak všeliké různé ty plány zde i v kuloarech přetřásané nebyly by nic platny. Jsou dnes jen dvě cesty: buď ne- udělat nie a převzíti za to zodpověd- nost, aneb všecbecné právo hlasovaci. Ministerský předseda praví dále, že nemluvil zde o kanteláei nutných při refurmě té, profože byl o nich mluvil až v poslaneské sněmovně a doufá, že i pairové tamní prohlášení jeho vezmou na vědlomí. Uvedeno zde na přetře«, aby volba rady říšské byla opět přenesena na sněmy.
Vlad Exesll Plener Taaff
18 article
Přímě volby byly ale nejdůležitějším aktem ve vnitřním vývojí Rakouska. Zde platí slovo: »Příliš pozdě!« Dnes by změna byla neproveditelná, take i kdyby snémy, z nichž by líšská rada vzešla, byly všeolecným přímým hlasovacím právem voleny, ne- hledě k tomu, že dle názoru vlady všecbecné právo hlazovací musí se před branami sněmů zasla- vili. M. p. trvá na svém projektu, který ještě v pan- ské sněmovně své doby z důvodní, jákož i svůj návrh na úpravu její vyloží. Ale úpravou tou nechce říci, že by panská sně movna nebyla konala povinnost svon, aniž chce vý- znam její snížiti. Ale vláda poznala, že za nynějších poměrů všeliká řádná parlamentní činnost jest ne možna, zvláště následkem obstrukcí, jež ponechaly podnes 200 předloh nevyřízených. Snad prý přišt nebude lze dosíci ani povolení pro některé státní potřeby! — vytkli řečníci. Nuže nyní nebývalo lépe a jelikož se jiné žádné prostředky neosvědčily, nezbylo nežli nastoupiti ce- stu mnou naznačenou. Cestou tou musí se jíti až do konce a to může býti jen: Úspěch neb pád! (Po- hnutí.) Snesu to i ono klidně a chladnokrevně, jak sluší muži a vlastenci, neboť chci jen velikost vlasti a mír rakouských národův. (Potlesk) Po vývodech kn. K. Auersperga, když již nikdo nehlásil se ke slovu, byla debata uzavřena tak jednací pořad vyřízen. Den příští schůze oblásí se písemně, Kone schůze v 6.10 hod. več.
K Auersperg Rakousko Kone
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. prosince. („Obstrukce- polského kola.) Vídeňské listy otiskuji dnes řadu „dementi, poslaných polskými poli- tiky. Dementuje ministr dr. Pietak, že ne- podal neb nepodá demissi, dementují někleří polšti poslanci, že nehodlají vystoupiti z pol- ského kola atd. Upřimně řečeno, člověku, zna- lému politiky polského kola, není ani třeba ta- kevých dementi, aby vážně pochyboval, že se tento klub, hotový vždy ke službům každé vládě, vzehopí jednou k orzavdové opposici, ne řku-li k obstrukci. Pochybuje o tom i krakov- ský „Glos Narodu“, jenž pravi: „Většina pol- ského kola ve Vídní ladí se na ton opposiční; vypravuje se dokonce — což se až dosu mohle pokládati pouze za žert! — že kolo se chopí taktiky obstrukční proti projektu vše- obecného volebního práva. Těžko si předsta- viti polské kolo v opposici. Sehází mu nat zručnosti i temperamentu a hlavně — vůle. V daném připadě opposice nebyla by namířena jen proti vládě, nýbrž i proti koruně, a to už je znásilněni veškeré tradice polského kola. Což pak je volební reforma taková otázka, aby bylo třeba měniti pro ni celou politiku, celý program a celou methodu jednáni ?A především smí polské kolo vzíti na svá bedra odpovědnost za zmar takové reformy? Neběží o kabinet; ať baron Gautsch odstoupí nebo ne. otázka všeobecného hlasování, ať v té nebo oné formě, nedá se již odstraniti s jednacího po- řadu. Lépe otupiti její ostři a získati pro zemi potřebné záruky než odvážiti se násilného kroku, který by otřásl a snad dokonce i zničil posici, kterou zaujímá dosud polská represen- tace ve Vídni...“ Máme za to, že nebylo třeba ani tohote napomenuti, aby pelské kolo dalo v rozhodný okammžik vládě k disposiei své hlasy.
Glos Naroda Gautsch Praha Vídeň
20 article
V Praze, 2. pros. (Uherská krise.) Kešutova stat v „Budapesti“, v nlž se uznává potřeba všeobecného volebního práva, ale žádá se, aby opravu provedla ústavní a zákonná vlá- da a ne nynější Fejérvárův kabinet, vzbudila v kruzích koaličních značnou pozornost. Ně- které orgány koalice útočí dokonce na Košuta, že se tu vyslovil pro věc, o které adresa spo- jených stran se vyslovila jen všeobecně, ne- pruštějíc se úmyslně do podrobnosti, ježto mi- nění dissidentů a lidové strany značně se vt otázce liší od mínění strany neodvislosti a nové strany. Na pondělek je svolán výkonný výbor koaliční a má se za to, že Košut bude v této schůzi hájiti stanovisko, jež zaujal v „Budap.“ Lépe pozdě, než nikdy. Koalice byla by si uše- třila mnoho nepříjemností v poslední době, kdyby byla důsledně setrvala na volební re- formě, která byla ještě před rokem jednouz hlavních zbrani opposice proti hr. Tiszovi. Ze Lvova, 30. listopadu. (Poslane Michejda o těšínských pobočká ch.o Zpravodaj „Slowa Polsk.“ rozmlouval ve Vsdlni s posl. drem. Michejdou o přenesení polských poboček z Těšína do Ustroně. Dr. Michejda mu sdělil, že slezští Poláci nesvoli k odstranění tě- šínských poboček a kdyby vláda proti jich od- poru pobočky zrušila a zřídila nový samostatný polský učitelský ústav buď v Ustroni, nebo kteřémkoli jiném městě těšínském, budou jei bojkotovati, nikdo z Poláků na ústav ten se za- psati nedá, Poláci pak si zřídí soukromý pol- ský učitelský ústav v Těšíně, jak měli v úmy slu již před rokem.
Kešutův Fejérvárův Košut Poslane Michejda doktor Polák Praha Budapest Lvov Těšín Ustroň Slow Polsk
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. prosince. »Velká protiněmecká koalice“. »Voss. Zlg « píše oproti tisku anglickému že předloha lodní jest s dostatek zabezpečena ve sněmu a že tudíž neměl Vilém II. příčiny z těchto důvodů v trůnní řeči své ličiti chmurně mezinárodní situaci. »Každý ví,« dokládá list, »jaká krise jest za námi, každý ví též, jaké intriky neustále se předou, aby u skuteč- něna byla veliká protiněmecká koalice, Na toto znamení doby chtěl císar poukázati. Tomu porozumí cizina ano i »Times«, jež lépe vědí, nežli doznati chtějí, které síly tu prati Némecku pracnjí.«
Voss Vilém Praha
22 article
Nové ministerstvo ve Španělsku. Poslední dny minuly v Madridě v krajním napjetí. V den, kdy jednáno bylo o zastaven ústavních svobod v Barceloně, rozestaveno bylo před sněmovnou množství policie a četnictva. Sluhové sněmovní obdrželi rozkaz uzavříti a za- barikádovati dvéře sněmovní, jakmile by se bll- žila skupina podezřelá. Byly obavy jak před nátiakem důstojnietva tak na druhé straně i re- publikánů na hlasování sněmovní. Královská r dina neopouštěla paláce. Vrchní velitel madridský navštívil jednotlivá kasárna, aby ukonejšil roze zlené důstojnictvo. Král vzkázal důstojnictvu,že jako první voják eítí zrovna tak jako důstojníe a že proto hodlá sám konflikt řešiti. Důstoj- nická depulace vyzvala vládu, aby předložila návrh zákona, v němž by se s Katalonci nalo- žilo jako se vzbouřenci a v němž by poslaveni byli před soud vojenský. Sněmovna přijala ale, jak jeme již sdělili, pouze předlohu o zastaven svobod úslavních v Katalonii. To zbujnělé sol datesce španělské ale nijak nestačilo, a prolo Montero Rios ustoupil terroru vládnímu, podal demissi a král povolal v čelo vlády Morela, od něhož nepochybně lze očekávati ostřejší režim proti Kataloneům. Orgán těchto dnes nás došlý. »La Veu de Catalunga« uveřejňuje prohlášení podepsané všemi vůdci katalonskými, v němž prohlašují, že za posledních demonstrací v Bar- eeloně výkřiky »Smrt Španělům« nebyly proná- šeny Katalonci, nýbrž provokatary nastrčenými protože Katslonci přejí dobra všem národům. ale trvají ovšem na svých právech za samostat nost svého královatví a na úřadní jazyk kata lonský.
Rios Morel Španěl Španělsko Madrid Barcelona Le Veo jít Catalung
23 article
Arcikníže František Ferdiuand a Italie, Katolický sjezd rakouský odeslal — jak známo — telegram papeži, v němž projevil přání po obnově světského panství papežova. Na to areikníže František Ferdinand vyslovi sjezdu své sympatie. Včera litoval v italské sněmovně poslanec Serstini, že ministr Tittoni nežádal od Rakouska vysvětlení za projev arci- knížecí. Ministr Tittoni zahalil se ale — sv moudré« mlčení. Reakce v repnblice. Spolková rada švýearská porazila odbor justiční a vojenský vypracováním zákona spol- kového, dle něhož má býti stihán trestně propaganda antimilitaristická. Jest t následek toho, že socialisté utvořili ligu, kteráž si vytkla za úkol agitaci pro odpírání vojenské služby. Konec povstání hererskéla Telegram na jiném místě položený sděluje mínění generála Lindegrusta, v jihoafrické osadě německé velicího, že odboj Hererů lze poklá- dati za zlomený. Dlužno vyčkati ovšem, zdaliž skutečné události toto mínění potvrdl. V pravdě povstání to stálo Němce nesmírně oběti. Náklad na jeho potlačení činil již počátkem t. r. 42 mil. marek, a od té doby se na nejméně zdvoj násobil. Celkem stálo 16.000 německých vo- jáků v poli proti Hererům a bylo tam z Ně- mecka posláno k válečným účelům 12 000 konl
Ferdiuand František Ferdinand Serstini Tittoni Lindegrusta Herero Němec Rakousko Italia
24 title
Boj o všeohecné právo hlasovací
25 article
Nová oběť.
26 article
Z Brna, 2. prosince. Martin Žilka vozka ze Skoběřic, který při výtrž- nostech ve Slavkově byl četníkem střelen, ve zdejší nemocnici dnes zemřel,
Žilka Brno Slavkov
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V Praze klid — ve Vídni poplach. Vídeňské časopisy přinášejí dnes sensační zprávy o domnělých „velikých“ výtržnosteeh v Praze v pátek vzniklých, jakoby jim na tom záleželo, způsobiti dojem, že to u nás vy- padá asi tak, jako v předvečer protižidovského hnuti na Rusi. Odbyli jsme záležitost tuto, po- kud se týkala zdejších německých večerníků pálečních po zásluze již ve včerejším svěm listě, ježto však ony „excessy“ paradují okáza- lým tiskem i v časopisech, jako jest „Fremden blatt“, jenž se těší značné autoritě nejen pro své styky s úřadem zahraničním, ale i pro zvé vznešené čtenářstvo z kruhů nejvyšších, vra- eíme se k věci této tím spíše, že ony „excessy““ se nápadně uvádějí ve spojení se známou no- tickou ve zdejších, v místodržitelské tiskárně tištěných časopisech, a to takovým způsobem, jakoby notickou onou se byly předem vyslo- vily obavy před „excessy“, jež se dostavily ještě téhož dne, totiž v pátek. Tak na př. te- legrafuje se „N. W. Journalu“ po vylíčení oněch „excessů“: „V poloúřadním „Prager
N W Prager Praha Vídeň Rus
28 article
Abendblattu“ uveřejňuje místodržitelství dnes (v pátek) vyzvání k obyvatelstvu, aby zachovalo klid, jinak že se zakročí energickými pro- středky.“ Jiné vídeňské časopisy dokoncei vědí, že „veliké výtržnosti“ spáchány byly re- vertenty, kteři „obyčejně se dostaví do Prahy v době nepokojů“. Celá věc činí na nás dojem, jakoby někomu na tom záleželo, dodatečne seslabiti mohutný dojem úterní obrovskéa vzorně manifestace celé Prahy ve prospěch všeobecného práva volebního. Nejen že se do- stavil teprve v pátek, tedy až čtvrtého dne po onom mohutném osvědčení pocit této po- třeby, ale že kdesi v assanačním zákoutí došlo k výstupu, v každém větším městě denně se vyskytujícímu a že ochotné časopisy vídeňské s patrnou chutí jej rozšlapávají na sensační „veliké“ excessy, o nichž se musí za tepla roznésti zvésť po širém světě — to vše připo- míná nám stejný úmysl, uvaliti na Prahu ně- jaké mimořádné opatření, jak jsme ho vystihli již po prvých dnech měsíce listopadu v článku
Praha
29 article
„Prohlédnutý úskok“. Vedle toho byl zjištěno časopiseckými zprávami posledních dnů, že se z neznámých stran šíří v lidu po- věst, jakoby již v ponděli měla počíti všeobecná stávka dělnická, ačkoliv strany, za všeobecné volební právo zápasící, prohlásily, že vyčkají až do února, kdy vláda volební svůj návrh podá sněmovně; zejmena vedení sociální demokracie ostře vystoupilo proti oné pověsti a prohla- šuje ji za nepravdu. Slovem, není ni- čeho v Praze, co by mohlo zavdati přičiny k sebe menšim obavám, na- opak veškeré široké kruhy obecenstva těší se na blížící se vánoční trh, jenž bere vlastně svůj počátek již nákupem v témdni mikulášském, Jsme přesvědčeni, že veškero obyvatelstr pražské, důvěřujíc svým povolaným zástupcům, v jejichž rukou na radě říšské spočívá další vývoj volební opravy, nyní, ani v době nejbližší nic nepodnikne, co by posloužilo za vitanou záminku odpůrcům všeobecného volebn4 ho práva, by jeho vítězný postu zarazili neb naprosto zmařili. Ce pak se týče oněch revertentů, ktoří dle vídeň- ských časopisů do Prahy se nynj soustřeďují, víme velmi dobře, že jsou to vesměs osoby, pražské policii s dostatek známé, tak že jejich pebytu zde nemůže proti její vůli býti vymě- řena lhůta, jež by překročila několik hodin. A tolik prozíravosti a opatrnosti možno přece přičítati policii, aby nestrpěla zde pobyt osob, majetku nebezpečných, jimž jest Prah zakázána, a kteréž dle zdejších a vídeň- ských časopisů německých měly v pátek výstup s ní v úzkých uličkách assanačního zbořeniště.
Praha
30 article
— Třelí a závěrečný článek dra. Fur o brněnském vyrovnání v »Tage=hotu« uveřej- něný dovozuje především, že kuriátní veto prvotních smiřovaček nebylo žádnou bez- pečnou ochranou německé drža vy, aby dokázal, že ochrana kvalifikované většiny jest mnohem lepší náhradou za veto. Vypočítá- vaje jednotlivé známé záležitosti, vyhražené většině této, prohlašuje, že nejdůležitější z toho, co Němci chtěli kuriemi dosáhnouti, bylo také dosaženo. Jakožto nejtěžší oběť, jakou Námci přinesli, označuje Fux ztrátu většiny v zemském výboře a větší počet mist Čechům po- stoupených. Je to jediná věc, které Fux želí a výslovně dodává, že mu ani nepřipadá, aby snižoval tento ústupek Čeehům, neboť čtvrtý český mandát v zemském výboru je prý těžkou ranou pro Němce, ale — dodává Fux vý- znamně — v každém případě přispěl ústupek ten k tomu, aby přijetí zákonů učinil Čechům stravital- nější. (11) Z Fuxova projednávání dalších vy- rovnacích předloh zasluhuje zvlášť jedno míste zmínky. Týká se ustanovení vyrovnacího zákona o školách obecných, »že do škol obecných mají býti z pravidla přijímány jenom děti, kteréž jsou vyučovacího jazyka moeny«. Dr.
Fur Němec Fux Čecho Fuxův Tage
31 article
Fux toto uslanovení nazývá jenom theore- tickou zásadou i vykládá je v ten smysl, že jím naprosto není dotknute právo rodičů, přihlašovati s ve děti ku přijetí do škol, jež se jim zdaji užitečnějšími. Neboť — tak po- kračuje — výjimky z pravidla nejsou uvedeny a prolož jeví se vyhraženy rozhodnutí orgánu o přijetí děti rozhodujíeího, po připadě přísluš- ným národně rozděleným školním úřadům. Kdyby o tom bylo pochyby, musily by se hned v příšíím zasedání stanoviti zákonem výjimky od uvečeného pravidla. Tedy podle ně- meckého výkladu zůstane to při star é m, o přijetí českých děli do německých škol bude rozhodovati německá školní rad okresnl. Na konec svých článků dr. Fux vše, co v nich praví, potvrzuje Lutherovou pří- sahou: Zde stojím a jinak nemohu, jakož mně Bůh pomáhejžl
Fux Lutherův
32 article
— K volbám do obchodní a živnostenské komen liberecké. Zemská jedlnota řemeslných a živnosten ských společ. v král. českém upozorňuje všechny žr- nostníky z komorního obvodu libereckého na nastá- vající volby komorní, kteréž konati se budou dne m8 t. m od 9 hodiní dopol. do 12 hodin v poledne. Jeao svatou povinností každého českého živnostníka a prá- mryslníka, jakož i obchodníka v oblasti této komory obchodní žijícího, aby volbou českých kandidá tů nr- nifestoval svůj požadavek: provádění naprosté rovno právnosli v úřadování obchodní komory liberecké Žádný český hlas nesmí přijíti na zmari Na kandž- dátní listinu postavil český ústřední výbor volební p vzájemné úradě muže, kteří budou-li povoláni za členy obchodní komory liberecké, poskytnou plné zárukvi že svědomitě a úsilovně hájiti budou nejen práva če ského jazyka, ale také slarati se budou o rozvoja rozkvět českého průmyslu a obchodu. Jsou to: v sekci obchodní: I. sbor: 1. Červený Jaroslav, čla správní rady záloženského a úvěrního ústavu v Král, Hradci, 2. JUDr. František Ulrich, starosta městaa předseda spořiteby v Král. Hradci, 3. Jindřich Zals
Jaroslav Král JUDr Ulrich Zals Hradec