3
masthead
3. prosince 1905. Císlo 333.
4
article
že by znamenal úplný státní převrat. Již roku 1873
zavedené přímě volby byly přimou nespravedlností
a laké nynější převrat znamená jen velký obrai
k centralismu. Baron Gautsch dovolává se sice, ž
má na mysli historické, kulturní a jiné sociální po-
měry. Pravil též, že ani analfabetům a hospodářsky
nesamostatným nelze vzit právo volební, za to ale
projekt loupí právo velkým skupinám o stát zaslou
žilým. Baron Gautsch zajisté myslí, že Prozřetelnost
je vyvolen, aby zavedl všeobecné hlasovací právo
ale on (hr. Thun) vzývá Prozřetelnost, aby toto ne
štěstí od státu odvrátila.
Kníže Karel Anersperg velice prudce útoči
na m. p. bar. Gautsche.
Pravil, že jenom náhoda přiměla uherského
premiera, aby se vytasil se všeobecným hlasovacím
právem a náhoda je také, že s tím projektem př
cházi rakouský ministerský předseda. Vytýká baronu
Gaotschovi, že vštěpuje širokým vrstvám sociálně-
demokratickým domněnku, že mají sílu, kterou de
faeto nemají. Je třeba jednou zahájiti boj proti
sociální demokracii a řečník jest přesvědčen, že se
zdaří.
Baron Gautsch
Anersperg
Gautsch
Gaotsch
5
article
Dv. r. Laumasch jménem svých přátel přimlouvá
se za volební reformu vládou obmýšlenou, avšak
nesmi se vystoupiti z mezí vytčených předsedou mi-
nisterstva a musejí se zjednati záruky také proti tuze
kvapnéuu převratu. Vláda musí býti pevna a roz-
hodna proti pokusům, působiti na další průhěh věc
násilím, hrozbou nebo zastrašováním. Kdo chtějí
volební opravu do opravdy, mají její osud ve svých
rukou. Přepnou-li své požadavky, nastoupí li ne-
legální cestu, nesvedou nic. Krok, jejž vláda na-
vrhuje, je smělou operací. Palliativné prostředky by
neprospěly. Doufám, že do nové sněmovny dostanou
se živly, jež budou schopné zastupovati skutečne
reálné zájmy malého člověka lépe než nyní. Do sně-
movny přijdou opravdoví pracovníci a bude nutno
dohodnouti se s nimi o skutečných potřebách veške-
rého obyvatelstva. Řečník pojednává zevrubně
o obecném, stejném volebním právu a jeho národní
stránce. Poukazuje na nutnost usedlosti po určitou
dobu. Bylo by nespravedlivo a neslušno, kdy by se
národnosiní ohraničení, na němž vládě tolik záležl
a pro něž se mnohé strany vyslovily, bylo hned
zase porušeno usazoväním se příslušníků jiného ná-
roda, již by hned mohli vykonávati své volební
právo. Vedlo by to také k zlořádům v ohledu sociál-
ním. Lituje, že vláda nevyslovila se v poslsnecké
sněmovně o povinném volení. Staví-li se provedení
obecné volební povinnosti do cesty překážky, mohla
by se záležitost ta zůstaviti zemským sněmům.
Dále třeba starati se o klidný a zákonný vývoj
této záležitosti. »Přehlidkou« ze dne 28. m. m.
stupňovalo se velice vědomí o moci sociálně demo-
kratické strany; takže — kdyby se vývoj volební
otázky neděl po vůli této strany, mohlo by dojítik
velkým nepokojům, k nimž by nedošio, tdyby se
hned z počátku vystupovalo důsledně a rozhodně.
Laumasch
Přehlidka
6
article
Nutným korrektivem parlamentu poslanecké sně-
movny, jež spočívá na obecném stejném volebním
právu, je silná správa, jež ví určitě, na kterou stranu
a krerou vrstvu obyvatelstva může obrátiti se a na
které ne. Vlády, jež ztratí tu direktivu, bude stržena
silnými impulsy, o nichž ministerský předseďa včera
mluvil, do víru až do záhuby. (Hlučnů pochvala.)
Dr. Maltnš soudí, že 28. listopadem začíná se
důležitý obrat v domácích dějinách říše a to zvláště
velikým dosahem významné programní řeči vládní.
Úsudek o nynějším složení poslanecké sněmovny,
jak vyjádřen v jeho řeči, utvořen v mnohých kru-
zích jednollivých stran zvláště po r. 1873. Vláda sli-
buje velké dílo, jež může provésti pouze silná vláda
ve shodě s lidovým zastupitelstvem. Zavedení obec-
ného, stejného volebního práva jest neodkladným.
Ale sluší rozlišovati mezi zemským sněmem a říš-
skou radou. Jako autonomista soudí, že každému
sněmu musí zůstaviti se, aby způsob svého složení
ustanovoval samostatně dle potřeb své země a ná-
roda. Ve většině zemí jest obyvatelstvo zralé pro
obecné volební právo. Avšak pro formu tak zv. stej-
ného volebního práva nadchnouti se nemůže, pro
tože považuje za správné pouze složení sněmu, jež
jej představuje jako zástupce všeho lidu, všech opráv-
něných vrstev nebo zájmů.
doktor
Maltnš
7
article
Jako nesluší se, aby osud země spočíval v rukou
několika privilegovaných stavů, bylo by také chybou,
kdyby volební řády zemské upravily se tak, že b
výrobné a majatné třídy byly přehlasovány, třeba že
také důležitými massami obyvatelsiva, a zatlačeny
do pozadí. Výměr obecného stejného volebního práva
pro zemské sněmy není přiměřený a nemůže se ho
užiti také pro složení říšského parlamentu — přede-
vším arci z politických příčin — protože obává s
dalšího zkrácení práv zemských. Restanrace našeho
zemského práva byla by spravedlivým základem
druhé sněmovny, jež by zemskými individualitami
dala říší náležitý charakter. K tomu opatření mehlo
by se sáhnouti, protože vnějšl podnět, jenž vedl
k pozbavení práva sněmů, pozbyl dosavadním vý-
vojem věcí své aktuality. Doporučuje tyto své úvahy
bedlivé úvaze vlády a praví: Bude třeba otevříti do
kořán brány zemských sněmův, aby dostatečným
počtem hlasů vstoupily do tohoto sboru, arci se
samosrozumitelnou podmiukou, že zachová se nej-
větší podíl lidovým elementům, jež mají majetkem,
činností, duchovním tvořením největší podiíl na
úpravě osudu své země a národa. Přál by si, by
politicky dosud neoprávnění zároveň s ostatními na
snémě zastoupenými skupinami sněmem našli cestu
do ústředního parlamentu, kde by mohli pečoval
o své i zájmy celku. (Pochvala.)
padáme si tak nesmírně pokročilí a jako každý
parvenu, jenž přispěním okolnosti snadně se do-
mohl jistého postavení, rádi se tlačíme ke spo-
lečnosti, která nám případá skvělou a zase ne-
radi býváme upomínáni na okolnosti svého pů-
vodu a nejmladší své minulosti.
Však, nie na plat! Není jiné cesty k samo-
statnému dílu! Jak zbytečno kočovati po světě
s naivní otázkou, který že je vlastně »náš kul
turní problém«? Život sám ukládá problémy.
8
article
Jedinec i národ, každý na svém místě,z
svých poměrů musí vyvoditi svoji povinnost.
A znalost sebe, svých poměrů a látek je první
podmínka. Kultura národa není dílo ani jedné
genergce, ani jednoho století. Třeba pracovati
ku předu, ale stále obraceti zraky na zad, vra
celi se k minulosti, budovat od základu
udržovat souvislost s kořenem a půdou. Lite-
ratura je nástroj kultury. Zajisté se nesmíme
opozdit idejně za ostatním světem. Je povin-
ností literátů, umělců, pracovníků, dotyčná vě-
domost a znalost. Požadavek odborný ! Leč vlastní
práce, naše práce má vycházeti z vlastní půdy.
ze zvláštních její potřeb a poměrů a čeliti má
— ke vlastnímu životu. Tak sama organiě
nost života vede přírozeně k — individualismu.
»Glosy« k životopisu Boženy Němeové jsou
pěkná ukázka toho způsobu práce. Methoda
získaná studiem s větovýeh vzorů, ale obrá-
cená umně k postupu za úkolem domácím,
na látce — domácí. Dilko je zatím při-
pravné, předběžné, naznačuje teprv obrysy bu-
dovy, jaká autoru na mysli tane. Dnes před-
stavuje sestavu tvrzení a názorů na daný před-
mět, které autor se chystá časem dovoditi. Však
i tu předpokládá u čtenáře znalost podrobnosti
a dáť životupisných víc než obvyklou. Až bude
snesen všechen potřebný materiál, srovnán a
aklouben v jednotný životný obraz tak doko-
nale, aby tvrzení a názory naznačeně samy vy-
růstaly jako přirozené výsledky snesených
dokumentů, pak slane se majetkem naším
veliký vživotopis Boženy Němeové, dílo, které
se bude číst jako román a přece bude práce
vědecká, dílo umělecké a historické zároveň,
poskylujíef názorný pohled do psychologie doby
i osoby, dílo, látkou i prací veskrze naše, jež
bude chloubou našeho písemnietvl.
Němeová
9
article
Dr. Arnošt Plener dovozuje, že opovrhovaný
nyní volební řád obsahuje nejednu významnou
vážnou politickou myšlenku, jež měla v Rakousku
větší oprávněnost než jinde Velebí ústav velkostat-
kářské kurie. V Rakousku vládne se obtížněji nežli
v jiném evropském státě. Tento umělý stát potře-
buje umělých opor a tato instrumentum regni byln
velkoslatkářská kurie a ta vykonala dokonale úlohu
jež jí byla přikázána.
Pojednávaje o systému kurii, praví řečník, že
v zájmu německého živlu v Rakousku lze připusti
jen takový volební systém, jenž by dostatečně za
bezpečoval dějinné postavení německého národa.
Rakousko nemůže poddati se mimoděk evrop
skému proudu, nevědoue určitě, srovnává-li set
s existenčními podmínkami celé říše nebo jest jim
na odpor. Proto třeba uvědomiti si, jaký účinek
bude míti obecná volební reforma v demokratickém
smyslu na narodnostní poměry rakouské. Dokud ne-
budou dány záruky, že volební reforma neohrožuje
nebo neodstraní historicky oprávněné postavení
Němeů, bude každá volební refarma jen zboršením
jejich dosavadní národní državy a podlomí existenční
podmínky rakouského státu. (Souhlas v levo.)
Není předpojatým odpůrcem rozšíření volebního
práva, ale je proti všemu, co by mohlo ohrožovatí
německou državu. Samosprávným omezením a roz
dělením volebních okresů dalo by se mnoho způsobit.
ale o to budou největší spory v poslanecké sněmovně
a je pochybno, zda se rokování o tom odbude v jed-
nom zasedání. Pochybuje, že národnostní protivy zmírni
se zavedeními obecného hlasovacího práva. Bylo by to
snad možné, kdyby všechny mandáty připadly sociálni
demokracii. Národní boj v Rakousku mohl by pozbýti
své prudkosti, kdyby nepostupovalo radikalisován
stran, kdyby umírnění vydobyli trvale svěho vlivu
vrálilo se védomí zabezpečené državy.
doktor
Plener
Rakousko
10
article
Pro reformu panské sněmovny nebyl uveden ani
jediný důvod (Pochvala. Velmi dobře !) a proto j
není třeba. V poslanecké sněmovně má semknutí
kurie velkoslatkařská svůj význam, v panské sně-
movně nemá ceny. Tu chvíli, kdy předloha o obee-
ném volebním právu a uanešení poslanacké sně
movny budou před rukama, přiblíží se rozhodnutí
panské sněmovny, jež podá svůj úsudek s úplným
klidem. (Pochvala a potlesk; řečníku gratutují.)
Hrabě Piniňuki jménem polských členů vyslovuje
souhlas s Thunovými vývody vůbec. Jeho přátelé ne-
protiví se rozšíření volebního práva, avšak nikdy
nesouhlasili s cestou, na niž se nastoupilo teď. Po-
láci stáli vždy na autonomistickém stanovisku
vzpírali se zavedení přímých voleb říšských. Le
autonomistické stanovisko vytkli Poláci při každde
volební reformě. Žel, že jejich názor nezvítězil. Sou
hlasili by s rozšířením volebního práva, kdyby s roz
šířením volební kurie vrátilo se sněmům právo voliti
členy řišské rady neb aspo ň časť jich.
Obecné, stejné volební právo zdá se nám pr
Rakousko povážlivým skokem do tmy. Bludné jes
mínění, že zmirní se potom národní protivy. Ber
předchozího národního dohodnutí není na to pomy
šlení. Po zavedení obecného volebního práva nebude
parlament obrazem, ale karrikaturou statu.
Thunův
Polák
Rakousko
panská sněmovna
11
article
Umělým rozdělením volebních okresů nelze chrá
niti národní državu. Zástupci jednotlivých národ
ností musí opřítí se obecnému volebnímu právu
Opovídati úpravu panské sněmovny bez udání zásad
bylo nevhodno. Možná, že vláda neví, bude-li dosa
vadního mínění za několik měsíců. (Veselost.) Ohlá-
šená změna jednacího řádu je veledůležita, ale třeba
také změniti politické mravy. Vládní návrhy json
odvážné a to, co řekl min. předseda, nás jim nena
kloní. Vláda převzala vůděí roli v télo záležitouti
ale rozpačitě a se skrovnou důvěrou možno násle-
doval ji v této důležité otázce, neboť neví, vede-li
k něčemu lepšímu, nebo do propasti.
Kn. Karel Schwarzenberg gratuluje min. předse
dovi k řetězu, jejž mu dr. Adler podal, aby táh
káru sociálních demokratů. Pochybuje, že smlouva,
uzsvřená ve Vídni s několika socialistickými vůdci
bude dostatečnou zárukou veřejného pokoje a po
řádku v ostalní říší. Drancování na některých místech
dosvědčuje slabost a nedostatečnost oné smlouvy.
Schwarzenberg
doktor
Adler
Vídeň
12
article
Ptá se vlády, ví-li, že tato sněmovna, dosud zákono-
dárný sbor, byla v Praze mnoho hodin veřejně
tupena? Ví, že vezena na voze s volským spřežením
rakev s nápisem »Panská sněmovna«, že demon-
stranti na Staroměstském náměstí v Praze poukazo-
vali na revoluci v Rusku, velebili vítězství její beze
vší překážky, místy proklamovala se republika.
Touží na terrorisování klidných lidí a plá se, čeh
se vláda tak zalekla, že si ani netroufala užiti své
moci? S úřadnickým sborem bude se moci dlouho
vládnouti, jen dobré vůle k tomu třeba. Ale vláda
nesmí kolísat, aby jeji orgány venkoncem nevěděly.
čí jsou a co mají dělati. Možno, že na ni působily
poměry v Rusku nebo v Uhrách.
Ve vládním prohlášení jeví se pessimismus, který
vzbudí spíše rozpaky než důvěru. Pochybuje, že páni
již hrají si dnes na hodné děti, až budou ve většié
budou schvalovati vojenská htemena, Hodlá snac
udělsti ministerský předseda zreformované panské
sněmovny jakous spolkovou radu v Německu?
Rukousko vzniklo silou dynastie, moc dynastio
držela pohromadě zemi, jež bojovala za právo.
Stát zakládá se na monarchické ideji, avšak mizíl
lato, zbavuje se budova svého základu a musí se-
souti se. Považujeme za svou úlchu, bojovati prol
zkracování monarchické ideje. (Hlučná pochvala
Praha
staroměstský náměstí
Rusko
Uhry
Německo
panská sněmovna
13
article
Hrabě Schönbor je přívržencem dualismu v hle
dem k jeho nezbytnosti. Pohřešuje v dnešních všecl
vývodech zminky o obecné branné povinnosli, jež
má nejvělší význam pro povolení polilických práv
Zastává se panské sněmovny, jež ná býti reformo
vána, ač konala po léta řádně svůj zákonodárslý
úkol. Dejž bůh, aby, až volební oprava vládní na
bude určitější podoby, než má nyní, pracovalo s
v obou sněmovnách ve stejném smyslu a duchu,
všude, kde pořizují se základní zákony. Od télo sně
movny očekává, ať ji polká jakýkoliv osud, že zů
stane věrna svému určení.
M. p. svob. p. Ganlsch praví, že při svém pro-
hlášení 28. m. m. byl přesvědčen, že budou násle-
dovati obtiže všcho druhu a také útoky proti vládě
a jejímu vůdčímu členu. Proto ho dnešní rokování
nepřekvapilo. Jest vděčen sněmovně, že mu poskylla
příležitost odpověděti na jednotlivé výtky. Zvláště na
výtku všech řečníků, totiž výtku slabosti vlády oproti
demonstrantům a jejich nedůslednost. Zvláště ostie
činil tyto výtky první řečník, jehož vynikajíci poli
tické, parlamentní a osobní vlastnosti m.-p. uznává.
Řečník ten děl, že nemůže míti důvěry k vládě.
Tento nedostatek důvěry zhušťuje se u něho až
k nedůvěře. M. p. přičítá to tomu, co rakouský
m. p. musí snášeti; sotva kdy ale vedl některý m. p.
úřad v době tak oblížné a zodpovědné, jako prý on.
Pro výtku slabosti uvedl kníže Karel Sch. warzen-
berg dokonce zcela určité případy, ale měl by se
vyjadřiti určitěji o nich, aby vláda i tu mohla konati
úkol svůj, neboť ji nejsou případy ty známny. Proto
může snadno nésti výtku slabosti. Gn, Grutseh, měl
prý již před léty přiležitost užiti nejkrajnějších pro-
středků násilných, stanného práva v Praze 1897.
Schönbor
bůh
Karel
Gnaeus
Grutseh
Praha
panská sněmovna
14
article
Mohu, praví ministerský předseda, vyslovili, že v ůci
nedávným výtržnostem v Praze vláda
ani na okamžik neváhala nejkrajnějšl
prostředky ly připraviti a že místo
držitel v Praze měl už právomoc o
vlády v okamžiku, který by za vhodný
uznal, stanné právo nad Prahou pro-
hlásiti, i bylo i připraveno nařízen
dle něhož měi býti nad Prabou prohlá-
šen stav výminečný.
Vláda není složena z mužův, křeříž
před demonstraci nějakou neb proje-
vem zbaběle ustupují, to není náš způsob,
a řečník obvinění takové co nejdůkladnějl odmníla
i poukazuje na doklady opaku.
Neváhali jsme nikdy a nebudeme váhal
k zachování pořádku užíti i nejkraj-
nějších prostředků. Nás nelekají též některé
výroky, jež tu a tam se ozvaly, přijímame je jen
jako prázdné hrozby. Prohlašuji výslovně, že užijeme
prostředků moci a když jsme toho neučinili v jednom
určitém případě — řečníci minili snad 28. m. m. —
tož odvolám se na prohlášení, jež po-
dal místodržitel jménem vlády v dolno-
rakouském sněmu. 28. m. m. neběželo o to.
něco zakazovati neb dovoliti, nýbrž jen o to, zdaž
vláda má užíti oněch prostředků moci, jež byly by
potřebí, aby se onen projev, kterýž ostalně nedal
siráži žádného podněto k zakročení, pollačil.
potlesk.)
Moha
Praha
15
article
Nemluvím o tom případu k vůli politikům,u
nichž vždy první myšlenkou jest to, co u jiných
bývá teprve konec moudrosti, totiž ultima ratio. Ale
táži se pánů řečníků, jaký úsudek byl by pronesen
ve všech kruzích i v panské sněmovně, kdyby s
bylo vzhledem na průvod zmíněný přihodilo nesmírné
neštěstí a ztráta bezčetných životů lidských. Snad
byli by ti, kteří dnes užití moci hlásají, pravili: užilo
se ji nesprávně, jiná methoda byla by bývala lepší
Jest možno, že tu a tam v říši udály se nepokoje
že úřady snad nejednaty dle instrukcí vlády.
Pokud vláda o tom zví, povolá úřady ty bez-
podmínečně k povinnosti. Se stanoviaka vlá-
dou 28. m. m. zaujatého nelze odvoditi
naprosto žádných závěrků pro jejt
chování vůči příštím nezákonným de-
monstracím. Nechť jen panská sněmovna ne-
soudí, že jest vláda upoutana na řetěz nějaké strany
— není — a také ne na řetěz sociálně- demokratické
strany. Tvrzení prvního řečníka, že nikde nebylo
čeleno demonstracím, bylo přehnáno. Naopak —
bobužel — udála se četná zatčení a zranění, jež
dokazují, že úřady při ohrožení pořádku konaly
úřad svůj. Ovšem ale nemůže se, jak se
zdá, dnes nikdo vymknouti velikému
hnutí, jež zachvátilo říši, ano an
Jeho Excellence pan řečník, neboť jen vlivu
hnutí toho mohu příčítati výtok jeho, že předloha
vládní, teprve cbystaná, něco loupí. Výraz ten pro
přiští předlohu jest tuze tvrdý. Na výtku, že vláda
během času změnila své stanovisko tak často, že zn
to zasluhuje politického pokárání, odvolává se řečník
na to, že z řeči jeho 6. října pronesené, nebyla zde
citována právě rozhodující místa. Řečník cituje
tu ze známé své řeči té prohlášení, že rád uznává
oprávněnost požadavku po rozšíření volebního práva.
16
article
To řekl osobně také již 26. září a nemohl ani nie
jiného říci. Byl vždy v kabinetech, jež se zabývaly
volební reformou a vždy měl na této podíl.
Roku 1893, 1896 i nyní. Nezastával tudíž nikdy
stanovisko, že nemá se povlovně dospěti až k vo-
lebnímu právu na nejširším základě. Nejsem ledy i nyní
nijak v rozporu s politickou minuiostí svou. Dozná-
vám, že 6. října ovšem nebyla otázka volební re-
formy nijak ještě tak naléhavou jako nyní. Ale nikdo
též z jiných politiků nemohl 6. října předvídati,
co se stane v příštích dvou měsících. A nepoprou
též, že důležité události ty byly vlastně důvodem.
jenž mne pohnouti musil, nynější stanovisko mě
k volební reformě zaujmouti. Ale nejen vnější udá-
losti byly rozhodující, nýbrž i poznání situace, v níž
se nalezáme, poznání, jež nemá snad vždy pouhý
čtenář novin, jelikož vláda právě má zcela dokona-
lejší zdroje informací pro posudek svůj než ten,
jenž lakového aparátu k disposici nemá.
Jsem přesvěděsn, že tate ctázka nomůže zůslati
již nsrozřešena, nemá-li se přivoditi veliké nebezpečí.
17
article
Jest otázkou, je li úkolem vlády zjednati si slávu
důslednosti za každou cenu, má-li zůstati ztrnule na
stanovisku svém, i když státu hrozí nebezpečí?
Rozhodli jsme se tedy pro cestu volební reformy
a nechci připosliti také do budoucnosti žádné po-
chybnosti, a protož zde prohlašuju, že na
této cestě budu kráčeti i na dále, přes
všecky překážky a obtíže. Každé dalláí
váháni votázce volební reformy bylo
by přirozeně nebezpečno.
Vlada vědoma si zodpovědnosti své k stálu
společnosti, neměže jinak jednahi než my. Exesll
Plener připomněl návrh svěj z r. 1893 z doby
Taaffeovy, podobné tolik dnešní době. Tehda padlo
slovo. »Tak se to nedělá.« Ale Taaffe byl jiným vy-
střidán. A důsledky ? Tehda se veřejné mínění tázalo
Dělá se to tedy vlaslně tak? A události příští, bu-
doucí, daly odpověd.
Došlo na 5. kurii, jež nebyla ale prosazena
úspěchy čekanými. A zrovna tak všeliké různé ty
plány zde i v kuloarech přetřásané nebyly by nic
platny. Jsou dnes jen dvě cesty: buď ne-
udělat nie a převzíti za to zodpověd-
nost, aneb všecbecné právo hlasovaci. Ministerský
předseda praví dále, že nemluvil zde o kanteláei
nutných při refurmě té, profože byl o nich mluvil až
v poslaneské sněmovně a doufá, že i pairové tamní
prohlášení jeho vezmou na vědlomí. Uvedeno zde na
přetře«, aby volba rady říšské byla opět přenesena
na sněmy.
Vlad
Exesll Plener
Taaff
18
article
Přímě volby byly ale nejdůležitějším aktem ve
vnitřním vývojí Rakouska. Zde platí slovo: »Příliš
pozdě!« Dnes by změna byla neproveditelná, take
i kdyby snémy, z nichž by líšská rada vzešla, byly
všeolecným přímým hlasovacím právem voleny, ne-
hledě k tomu, že dle názoru vlady všecbecné
právo hlazovací musí se před branami sněmů zasla-
vili. M. p. trvá na svém projektu, který ještě v pan-
ské sněmovně své doby z důvodní, jákož i svůj návrh
na úpravu její vyloží.
Ale úpravou tou nechce říci, že by panská sně
movna nebyla konala povinnost svon, aniž chce vý-
znam její snížiti. Ale vláda poznala, že za nynějších
poměrů všeliká řádná parlamentní činnost jest ne
možna, zvláště následkem obstrukcí, jež ponechaly
podnes 200 předloh nevyřízených. Snad prý přišt
nebude lze dosíci ani povolení pro některé státní
potřeby! — vytkli řečníci.
Nuže nyní nebývalo lépe a jelikož se jiné žádné
prostředky neosvědčily, nezbylo nežli nastoupiti ce-
stu mnou naznačenou. Cestou tou musí se jíti až do
konce a to může býti jen: Úspěch neb pád! (Po-
hnutí.) Snesu to i ono klidně a chladnokrevně, jak
sluší muži a vlastenci, neboť chci jen velikost vlasti
a mír rakouských národův. (Potlesk)
Po vývodech kn. K. Auersperga, když již
nikdo nehlásil se ke slovu, byla debata uzavřena
tak jednací pořad vyřízen.
Den příští schůze oblásí se písemně, Kone
schůze v 6.10 hod. več.
K Auersperg
Rakousko
Kone
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. prosince. („Obstrukce-
polského kola.) Vídeňské listy otiskuji
dnes řadu „dementi, poslaných polskými poli-
tiky. Dementuje ministr dr. Pietak, že ne-
podal neb nepodá demissi, dementují někleří
polšti poslanci, že nehodlají vystoupiti z pol-
ského kola atd. Upřimně řečeno, člověku, zna-
lému politiky polského kola, není ani třeba ta-
kevých dementi, aby vážně pochyboval, že se
tento klub, hotový vždy ke službům každé
vládě, vzehopí jednou k orzavdové opposici, ne
řku-li k obstrukci. Pochybuje o tom i krakov-
ský „Glos Narodu“, jenž pravi: „Většina pol-
ského kola ve Vídní ladí se na ton opposiční;
vypravuje se dokonce — což se až dosu
mohle pokládati pouze za žert! — že kolo se
chopí taktiky obstrukční proti projektu vše-
obecného volebního práva. Těžko si předsta-
viti polské kolo v opposici. Sehází mu nat
zručnosti i temperamentu a hlavně — vůle.
V daném připadě opposice nebyla by namířena
jen proti vládě, nýbrž i proti koruně, a
to už je znásilněni veškeré tradice polského
kola. Což pak je volební reforma taková otázka,
aby bylo třeba měniti pro ni celou politiku,
celý program a celou methodu jednáni ?A
především smí polské kolo vzíti na svá bedra
odpovědnost za zmar takové reformy? Neběží
o kabinet; ať baron Gautsch odstoupí nebo ne.
otázka všeobecného hlasování, ať v té nebo oné
formě, nedá se již odstraniti s jednacího po-
řadu. Lépe otupiti její ostři a získati pro zemi
potřebné záruky než odvážiti se násilného
kroku, který by otřásl a snad dokonce i zničil
posici, kterou zaujímá dosud polská represen-
tace ve Vídni...“ Máme za to, že nebylo
třeba ani tohote napomenuti, aby pelské kolo
dalo v rozhodný okammžik vládě k disposiei
své hlasy.
Glos Naroda
Gautsch
Praha
Vídeň
20
article
V Praze, 2. pros. (Uherská krise.)
Kešutova stat v „Budapesti“, v nlž se uznává
potřeba všeobecného volebního práva, ale žádá
se, aby opravu provedla ústavní a zákonná vlá-
da a ne nynější Fejérvárův kabinet, vzbudila
v kruzích koaličních značnou pozornost. Ně-
které orgány koalice útočí dokonce na Košuta,
že se tu vyslovil pro věc, o které adresa spo-
jených stran se vyslovila jen všeobecně, ne-
pruštějíc se úmyslně do podrobnosti, ježto mi-
nění dissidentů a lidové strany značně se vt
otázce liší od mínění strany neodvislosti a nové
strany. Na pondělek je svolán výkonný výbor
koaliční a má se za to, že Košut bude v této
schůzi hájiti stanovisko, jež zaujal v „Budap.“
Lépe pozdě, než nikdy. Koalice byla by si uše-
třila mnoho nepříjemností v poslední době,
kdyby byla důsledně setrvala na volební re-
formě, která byla ještě před rokem jednouz
hlavních zbrani opposice proti hr. Tiszovi.
Ze Lvova, 30. listopadu. (Poslane
Michejda o těšínských pobočká ch.o
Zpravodaj „Slowa Polsk.“ rozmlouval ve Vsdlni
s posl. drem. Michejdou o přenesení polských
poboček z Těšína do Ustroně. Dr. Michejda mu
sdělil, že slezští Poláci nesvoli k odstranění tě-
šínských poboček a kdyby vláda proti jich od-
poru pobočky zrušila a zřídila nový samostatný
polský učitelský ústav buď v Ustroni, nebo
kteřémkoli jiném městě těšínském, budou jei
bojkotovati, nikdo z Poláků na ústav ten se za-
psati nedá, Poláci pak si zřídí soukromý pol-
ský učitelský ústav v Těšíně, jak měli v úmy
slu již před rokem.
Kešutův
Fejérvárův
Košut
Poslane
Michejda
doktor
Polák
Praha
Budapest
Lvov
Těšín
Ustroň
Slow Polsk
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. prosince.
»Velká protiněmecká koalice“.
»Voss. Zlg « píše oproti tisku anglickému
že předloha lodní jest s dostatek zabezpečena
ve sněmu a že tudíž neměl Vilém II. příčiny
z těchto důvodů v trůnní řeči své ličiti chmurně
mezinárodní situaci. »Každý ví,« dokládá list,
»jaká krise jest za námi, každý ví též, jaké
intriky neustále se předou, aby u skuteč-
něna byla veliká protiněmecká
koalice, Na toto znamení doby chtěl císar
poukázati. Tomu porozumí cizina ano i »Times«,
jež lépe vědí, nežli doznati chtějí, které síly tu
prati Némecku pracnjí.«
Voss
Vilém
Praha
22
article
Nové ministerstvo ve Španělsku.
Poslední dny minuly v Madridě v krajním
napjetí. V den, kdy jednáno bylo o zastaven
ústavních svobod v Barceloně, rozestaveno bylo
před sněmovnou množství policie a četnictva.
Sluhové sněmovní obdrželi rozkaz uzavříti a za-
barikádovati dvéře sněmovní, jakmile by se bll-
žila skupina podezřelá. Byly obavy jak před
nátiakem důstojnietva tak na druhé straně i re-
publikánů na hlasování sněmovní. Královská r
dina neopouštěla paláce. Vrchní velitel madridský
navštívil jednotlivá kasárna, aby ukonejšil roze
zlené důstojnictvo. Král vzkázal důstojnictvu,že
jako první voják eítí zrovna tak jako důstojníe
a že proto hodlá sám konflikt řešiti. Důstoj-
nická depulace vyzvala vládu, aby předložila
návrh zákona, v němž by se s Katalonci nalo-
žilo jako se vzbouřenci a v němž by poslaveni
byli před soud vojenský. Sněmovna přijala ale,
jak jeme již sdělili, pouze předlohu o zastaven
svobod úslavních v Katalonii. To zbujnělé sol
datesce španělské ale nijak nestačilo, a prolo
Montero Rios ustoupil terroru vládnímu, podal
demissi a král povolal v čelo vlády Morela, od
něhož nepochybně lze očekávati ostřejší režim
proti Kataloneům. Orgán těchto dnes nás došlý.
»La Veu de Catalunga« uveřejňuje prohlášení
podepsané všemi vůdci katalonskými, v němž
prohlašují, že za posledních demonstrací v Bar-
eeloně výkřiky »Smrt Španělům« nebyly proná-
šeny Katalonci, nýbrž provokatary nastrčenými
protože Katslonci přejí dobra všem národům.
ale trvají ovšem na svých právech za samostat
nost svého královatví a na úřadní jazyk kata
lonský.
Rios
Morel
Španěl
Španělsko
Madrid
Barcelona
Le Veo jít Catalung
23
article
Arcikníže František Ferdiuand a Italie,
Katolický sjezd rakouský odeslal — jak
známo — telegram papeži, v němž projevil
přání po obnově světského panství papežova.
Na to areikníže František Ferdinand vyslovi
sjezdu své sympatie. Včera litoval v italské
sněmovně poslanec Serstini, že ministr Tittoni
nežádal od Rakouska vysvětlení za projev arci-
knížecí. Ministr Tittoni zahalil se ale —
sv moudré« mlčení.
Reakce v repnblice.
Spolková rada švýearská porazila odbor
justiční a vojenský vypracováním zákona spol-
kového, dle něhož má býti stihán
trestně propaganda antimilitaristická. Jest t
následek toho, že socialisté utvořili ligu, kteráž
si vytkla za úkol agitaci pro odpírání vojenské
služby.
Konec povstání hererskéla
Telegram na jiném místě položený sděluje
mínění generála Lindegrusta, v jihoafrické osadě
německé velicího, že odboj Hererů lze poklá-
dati za zlomený. Dlužno vyčkati ovšem, zdaliž
skutečné události toto mínění potvrdl. V pravdě
povstání to stálo Němce nesmírně oběti. Náklad
na jeho potlačení činil již počátkem t. r. 42
mil. marek, a od té doby se na nejméně zdvoj
násobil. Celkem stálo 16.000 německých vo-
jáků v poli proti Hererům a bylo tam z Ně-
mecka posláno k válečným účelům 12 000 konl
Ferdiuand
František Ferdinand
Serstini
Tittoni
Lindegrusta
Herero
Němec
Rakousko
Italia
24
title
Boj o všeohecné právo hlasovací
26
article
Z Brna, 2. prosince. Martin Žilka
vozka ze Skoběřic, který při výtrž-
nostech ve Slavkově byl četníkem
střelen, ve zdejší nemocnici dnes
zemřel,
Žilka
Brno
Slavkov
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V Praze klid — ve Vídni poplach.
Vídeňské časopisy přinášejí dnes sensační
zprávy o domnělých „velikých“ výtržnosteeh
v Praze v pátek vzniklých, jakoby jim na
tom záleželo, způsobiti dojem, že to u nás vy-
padá asi tak, jako v předvečer protižidovského
hnuti na Rusi. Odbyli jsme záležitost tuto, po-
kud se týkala zdejších německých večerníků
pálečních po zásluze již ve včerejším svěm
listě, ježto však ony „excessy“ paradují okáza-
lým tiskem i v časopisech, jako jest „Fremden
blatt“, jenž se těší značné autoritě nejen pro
své styky s úřadem zahraničním, ale i pro zvé
vznešené čtenářstvo z kruhů nejvyšších, vra-
eíme se k věci této tím spíše, že ony „excessy““
se nápadně uvádějí ve spojení se známou no-
tickou ve zdejších, v místodržitelské tiskárně
tištěných časopisech, a to takovým způsobem,
jakoby notickou onou se byly předem vyslo-
vily obavy před „excessy“, jež se dostavily
ještě téhož dne, totiž v pátek. Tak na př. te-
legrafuje se „N. W. Journalu“ po vylíčení
oněch „excessů“: „V poloúřadním „Prager
N W
Prager
Praha
Vídeň
Rus
28
article
Abendblattu“ uveřejňuje místodržitelství dnes
(v pátek) vyzvání k obyvatelstvu, aby zachovalo
klid, jinak že se zakročí energickými pro-
středky.“ Jiné vídeňské časopisy dokoncei
vědí, že „veliké výtržnosti“ spáchány byly re-
vertenty, kteři „obyčejně se dostaví do Prahy
v době nepokojů“. Celá věc činí na nás dojem,
jakoby někomu na tom záleželo, dodatečne
seslabiti mohutný dojem úterní obrovskéa
vzorně manifestace celé Prahy ve prospěch
všeobecného práva volebního. Nejen že se do-
stavil teprve v pátek, tedy až čtvrtého dne
po onom mohutném osvědčení pocit této po-
třeby, ale že kdesi v assanačním zákoutí došlo
k výstupu, v každém větším městě denně se
vyskytujícímu a že ochotné časopisy vídeňské
s patrnou chutí jej rozšlapávají na sensační
„veliké“ excessy, o nichž se musí za tepla
roznésti zvésť po širém světě — to vše připo-
míná nám stejný úmysl, uvaliti na Prahu ně-
jaké mimořádné opatření, jak jsme ho vystihli
již po prvých dnech měsíce listopadu v článku
Praha
29
article
„Prohlédnutý úskok“. Vedle toho byl
zjištěno časopiseckými zprávami posledních
dnů, že se z neznámých stran šíří v lidu po-
věst, jakoby již v ponděli měla počíti všeobecná
stávka dělnická, ačkoliv strany, za všeobecné
volební právo zápasící, prohlásily, že vyčkají
až do února, kdy vláda volební svůj návrh podá
sněmovně; zejmena vedení sociální demokracie
ostře vystoupilo proti oné pověsti a prohla-
šuje ji za nepravdu. Slovem, není ni-
čeho v Praze, co by mohlo zavdati
přičiny k sebe menšim obavám, na-
opak veškeré široké kruhy obecenstva těší se
na blížící se vánoční trh, jenž bere vlastně svůj
počátek již nákupem v témdni mikulášském,
Jsme přesvědčeni, že veškero obyvatelstr
pražské, důvěřujíc svým povolaným zástupcům,
v jejichž rukou na radě říšské spočívá další
vývoj volební opravy, nyní, ani v době
nejbližší nic nepodnikne, co by
posloužilo za vitanou záminku
odpůrcům všeobecného volebn4
ho práva, by jeho vítězný postu
zarazili neb naprosto zmařili. Ce
pak se týče oněch revertentů, ktoří dle vídeň-
ských časopisů do Prahy se nynj soustřeďují,
víme velmi dobře, že jsou to vesměs osoby,
pražské policii s dostatek známé, tak že jejich
pebytu zde nemůže proti její vůli býti vymě-
řena lhůta, jež by překročila několik hodin.
A tolik prozíravosti a opatrnosti možno přece
přičítati policii, aby nestrpěla zde pobyt osob,
majetku nebezpečných, jimž jest Prah
zakázána, a kteréž dle zdejších a vídeň-
ských časopisů německých měly v pátek výstup
s ní v úzkých uličkách assanačního zbořeniště.
Praha
30
article
— Třelí a závěrečný článek dra. Fur
o brněnském vyrovnání v »Tage=hotu« uveřej-
něný dovozuje především, že kuriátní veto
prvotních smiřovaček nebylo žádnou bez-
pečnou ochranou německé drža vy,
aby dokázal, že ochrana kvalifikované většiny
jest mnohem lepší náhradou za veto. Vypočítá-
vaje jednotlivé známé záležitosti, vyhražené
většině této, prohlašuje, že nejdůležitější z toho,
co Němci chtěli kuriemi dosáhnouti, bylo také
dosaženo. Jakožto nejtěžší oběť, jakou Námci
přinesli, označuje Fux ztrátu většiny v zemském
výboře a větší počet mist Čechům po-
stoupených. Je to jediná věc, které Fux želí
a výslovně dodává, že mu ani nepřipadá, aby
snižoval tento ústupek Čeehům, neboť čtvrtý
český mandát v zemském výboru je prý těžkou
ranou pro Němce, ale — dodává Fux vý-
znamně — v každém případě přispěl
ústupek ten k tomu, aby přijetí
zákonů učinil Čechům stravital-
nější. (11) Z Fuxova projednávání dalších vy-
rovnacích předloh zasluhuje zvlášť jedno míste
zmínky. Týká se ustanovení vyrovnacího zákona
o školách obecných, »že do škol obecných
mají býti z pravidla přijímány jenom děti,
kteréž jsou vyučovacího jazyka moeny«. Dr.
Fur
Němec
Fux
Čecho
Fuxův
Tage
31
article
Fux toto uslanovení nazývá jenom theore-
tickou zásadou i vykládá je v ten smysl,
že jím naprosto není dotknute
právo rodičů, přihlašovati s ve
děti ku přijetí do škol, jež se jim
zdaji užitečnějšími. Neboť — tak po-
kračuje — výjimky z pravidla nejsou
uvedeny a prolož jeví se vyhraženy
rozhodnutí orgánu o přijetí děti
rozhodujíeího, po připadě přísluš-
ným národně rozděleným školním
úřadům. Kdyby o tom bylo pochyby, musily
by se hned v příšíím zasedání stanoviti zákonem
výjimky od uvečeného pravidla. Tedy podle ně-
meckého výkladu zůstane to při star é m,
o přijetí českých děli do německých škol
bude rozhodovati německá školní rad
okresnl. Na konec svých článků dr. Fux
vše, co v nich praví, potvrzuje Lutherovou pří-
sahou: Zde stojím a jinak nemohu, jakož mně
Bůh pomáhejžl
Fux
Lutherův
32
article
— K volbám do obchodní a živnostenské komen
liberecké. Zemská jedlnota řemeslných a živnosten
ských společ. v král. českém upozorňuje všechny žr-
nostníky z komorního obvodu libereckého na nastá-
vající volby komorní, kteréž konati se budou dne m8
t. m od 9 hodiní dopol. do 12 hodin v poledne. Jeao
svatou povinností každého českého živnostníka a prá-
mryslníka, jakož i obchodníka v oblasti této komory
obchodní žijícího, aby volbou českých kandidá tů nr-
nifestoval svůj požadavek: provádění naprosté rovno
právnosli v úřadování obchodní komory liberecké
Žádný český hlas nesmí přijíti na zmari Na kandž-
dátní listinu postavil český ústřední výbor volební p
vzájemné úradě muže, kteří budou-li povoláni za členy
obchodní komory liberecké, poskytnou plné zárukvi
že svědomitě a úsilovně hájiti budou nejen práva če
ského jazyka, ale také slarati se budou o rozvoja
rozkvět českého průmyslu a obchodu. Jsou to:
v sekci obchodní: I. sbor: 1. Červený Jaroslav, čla
správní rady záloženského a úvěrního ústavu v Král,
Hradci, 2. JUDr. František Ulrich, starosta městaa
předseda spořiteby v Král. Hradci, 3. Jindřich Zals
Jaroslav
Král
JUDr
Ulrich
Zals
Hradec