1
masthead
1. května 1904
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
5
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
V Rudolfinu.
= Tři navštěvují výstavy. Předně ten, jejž
nazýváme obecenstvo, náhodné a nevypočítatelné
shluknutí lidí, kteří sem přicházejí z mody.
zvyku, z lásky k věci, ze zvědavosti, z vnitřní
nutnosti, s úctou, s úsměšky, z nudy nebo pro
společenský klep, nepočítaje ty, kteří zde v ti
chých koutech mají ještě tišší dostavenička.
V celku je to z těžka ovládatelná massa, z pra-
vidla velice konservativní, každé nové sensnei
z instinktu nepřátelská, která je uchystána vydá-
vati zvuky nadšeného obdivu přede vším, co
obrazem nebo sochou její už dávno hotový
vkus a upravené představy potvrzuje a jest hotova
posmívati se všemu, aneb aspoň se rozhorlovati
nade vším, co tuto její míru odvodní jakým-
koli způsobem přerůstá. Takoví mají, jak známo,
většinu všady, v Praze jako v Berllně nebov
Langensalze, mají-li tem výstavy. Pořadatelstvo
výstav je má nejradši, poněvadž je jich mnoho
a při vstupu je pokladna, jejíž po drobtech
sbíraný obsah má zaplatiti náklad, na výstavu
vedený. Kritika je nemiluje, aspoň se referenti
obyčejně předstihují v rozčepejřených výčitkáeh
a odsuzováních jejich lhostejnosti, povrchnosti,
nevkusu a neuměleckosti. Jak jinak by také
mohli, když vědí, že jen a pouze oni, umělečt
referenti, mají kámen mudreů v kapse, to jest,
neomylně měřítko, podle něhož by se celý svět,
na obrazy se dívající, měl řídit a spravovat pod
trestem temného vězení po čas od výstavy k vý-
stavě. Tito kritikové přicházejí do výstav
všichni z povinnosti, procházejí ji jako vele-
kněži, jen že úcta a obdiv jim vzdávané trvají
Praha
Rudolfinum
6
article
pouze tak dlouho, dokud jejich referáty, myšlenky
a nálezy nevyjdou tiskem. Potom se od nich
odloučí většina obecenstva, které u nich zase
očekávalo jen potvrzení a vyslovení svých
náhledů a přesvědčení, a třeti skupina na-
vštěvovatelů, umělci vystavující, serve jim
laur domýšlivosti a neomylnosti a dokáže jim,
že oni rozumí umění zrovna tak jako většina
první skupiny a že jedině umělec ví, co to
značí, rozumět uměleckému dílu, vědět, co jest
umění. Kdo má pravdu a kdo je v právu? A
pro kterou vlastně skupinu pořádají se výstavy?
Každá z nich hledá jen svoji pravdu a co se
jí příčí, to často velmi drsně odmitá a zatra-
cuje, a právě v tom má pravdu, v této intole-
ranci, neboť pravda jednou poznaná jest a musi
býti nesnášelivá. Je tu ale také stálý boj s ní.
Každý svoji vnucuje druhému. Maliř kritikovi,
kritik obecenstvu. Od objektu tedy k subjektu,a
tak vskutku první pravda náleží vždy umělci
jeho dílu. Druzí ji mají poznat a třetí přijmout.
7
article
Ano, ale má všechno, ce na příklad vidíme v
lelošní výstavě, pravdu, onu absolutní hodnotu
vnitřní neomylnosti a zevní správnosti, onu ne-
uprosnost, od níž není odvolání? Kdyby jen
nebylo tolik různosti mezi obrazy tmavýmia
světlými, akademicky vybudovanými a kaprici-
osně vrženými, mezi Munchem a Maxem, mezi
Hilšrem a Clausem, Firlem a Friedrichem,
Stuckem a Rěpinem, mezi Skoty a Vlachy ! Pa-
trno, že musí otázka i odpověď zníti jinak a že
se snad ani vůbec nejedná o pravdu, nýbrž o
sílu, o silu myšlenky a citu, o jejich vítězícím
vyjadřování a přenášení. Ne moc doktriny, ný-
brž mohutnost přesvědčení a podmaňovaci pů-
sobí od uměleckého výtvoru k diváku, pozoro-
vateli a požívateli, v těchto třech stupních sen-
sace z obrazu nebo sochy. Ty přijdou hotové
do výstavy k vůli jejím navštěvovatelům a mezi
nimi, ať u kritiků ať u laiků, hledají, ano vy
máhají tak zvané porozumění. Docilují toho hned
nebo pozvolna. V dobrém či špatném smyslu na-
leznou je tam, kde je stejná vibrace, u toho, k
komu hovoři řečí, jemu už známou a snadno po-
chopitelnou. Příbuznost duše a citu, ne-li totožnost
je tu půdou, na níž květ vzájemného poroz-
umění vyrůstá. To se děje věru nejčastěji, ne-
boť i věci nejslabší, jak převážná většina obe-
censtva svým číslem a svojí zálibou dokazuje,
nalezají ochotné příjeti. Na přibuznosti se tedy
zakládá zde vše. Chabé si najde chabou mysl,
jemně jemnou, silné silnou, všední všední,
vzletné vzlefu žádostivou. Potom ale jsou tu
umělci a dila jejich, jež oeiťují se vlastně s
všemi ve sporu. Nemají připravenou půdu. Je
jich nepředvídaná velikost nejspíše zastrašuje.
Munch
Max
Hilšr
Claus
Firl
Friedrich
Stuck
Rěpin
Skot
Vlach
8
article
A kdo má v lese strach, ten si hvízdá. Setká-
vají se s výsměchem, jakoby vše, co hned ne
chápu, bylo jen komické hodnoty. Tito noví, silní
nepředpokládaní bývají genialni. Tenkráte, ma-
jíli sílu překonati, přemoci všeliký odpor, pře-
svědčiti nevěřící, nahraditi jejich duši svojí duší.
Slane se to dříve nebo později, mnohdy třeba
po věcech, vždy ale jistě. A to jsou Prometeové,
vždy noví obohacovači našeho ducha, citu
vidu, rozhojňovatelé našeho života a poznání.
Prometeová
9
article
Máme právo stěžovati si, že jich tak málo
Myslite, že by se měli rojit v každé sbírce vý-
stavní a rodit každého jara?
Vejděte jen do výstavy a hledejte pouze
silné. Dost velký bude výtěžek, najdete- lije
tam. Silu citu, zdravost uměleckého organismu,
mocnou impresivnost díla, logické rozvinutí jeho
formy, důtklivost jeho mluvy, ty když vám při-
nesou a vynesou přijemné rozehrání vašeho
nitra (a příjemné není vždy totožné se sladkým),
nevykonali jste návštěvu u umělců bez užitku
a prospěchu pro ně a pro sebe. Ovšem že je
i pojem sily pro každého relativný. Podle svojí
měří druhou athlet, moralista, učenec i člověk
smyslu uměleckého passivní i aktivní. A pak:
podlehnouti moralní a etické síle mojí větší, je
krásnou prohrou, neboť mi vždycky vynes
zušlechtění a nové vyjasnění.
Vstupujeme tedy do výstavy se stálou
nezměnitelnou otázkou k vystavovatelům : co mi
přinášite? Čím mne cheete vzrušit, zaujmout,
pozvednout a třeba i zdrtit? Tato touha, u
jednotlivců uvědomělá, u množství instinktivní,
formuluje se z pravidla v dost banální otázník,
v poptávku a sháňku po dílech všechno vůkol
nápadně převyšujíeích. Jenom že při tomto
shonu snadno se dostane věc hrubé sensačnosti
na místo umělecké mohutnosti. Náhlé rakety
vábí a oslňují víc nežli i silné stálé osvětlení;
chytnou víc na chvíli. Arciť pak je po nich
ihned tma a zdánlivě větší nežli před tím.
Ne raketou, nýbrž mocným a trvalým
světlem je prostřed výstavy velké dílo české,
dávno už ne neznámě, ale vždycky vítězné
nové vzrušení budící. Myslbekův »Kardinál«
Už toto pojmenování, které se, nevíme ani jak
Myslbekův
10
article
vžilo a zobecnělo, nese v sobě svědectví o síle
umění v něm uložené. Jím je bezděky vyná-
šíme nad pojem a představu pouhého portrétut
předmět jest uměním zde překonán. Toto mluví
samo a osobnost, jako kterýsi zjev a podoba
jedince společnosti, určitého jména a přesně
vymezené hierarchické hodnosti, je nám zrovna
tolik jako hodnostové nepovědomých anebo nám
lhostejných jmén v Remeši, nebo těch, jež
Leone Leoni, nebo Cl. Slutter, třeba v téže
pose jako J. V. Myslbek knížete arcibiskupa
Schwarzenberga, vytvořili. Klečící a modlící se
kněz, člověk v hávu vysokého duchovního pa-
stýře, vědomý svého důstojenství, slavnostně
ceremonielní posy, v grandiosních rysech v mo-
numentalitě forem zachycený! Malichernost ná-
hody a rysů Myslbek vymítil ze svého velkého
pojmutí, širokého, mohutně podstatného a proto
také má každý profil této postavy, se strany
kterékoli, každá linie a plocha vnitřní, každá pla-
stičnost tvarů tolik rázovitosti a moenosti v účinku.
Leone
J V Myslbek
Schwarzenberg
Myslbek
Remeš
11
article
Všechno je na jádro a nejvnitřnější podstatu
převedeno a tím mohutně a neodolatelně vy-
výšeno a k umělecké platnosti přivedeno. Jsem
přesvědčen, že sotva kdy Myslbek nejzákladnější
vlastnost svého uměleckého cítění a vidění,
mocnou sílu v plastické jednoduchosti, shraul
s takovou energií vůle a předvedl s takovou se-
vřeností a neodolatelnosti jako zde. Jeho » Kar-
dinal« v celém českém sochařství znamená vý-
tvor absolutně plastického umění. Při látce, su-
jetu malé významnosti a obsažnosti, při pouhém
zjevu klečíciho muže s rukama sepjatýma, ne-
hnutého, vytvořil umělec sochu, v níž emoční
illusivní schopnosti plastického umění jsou ode
všeho nepřináležitého očistěny. Co je schopen
vyjádřiti trojdimensionálný tvar a zjev o člo-
věku, o jeho životě, typické sevřenosti a důraz
nosti jejich, to je zde řečeno. Majestát umělecky
vycítěné linie, tajemná mohutnost živé plochy,
ústrojné spojení plasticky se vyslovujících prvků
vyspěly zde ve velkorysý, monumentální a jako
odvěký výraz.
Myslbek
Kara
12
article
Ne devoce, ne zkroušená pobožnost a do-
prošující se modlitba nebo pokora před bytosti
nejvyšší a všemohoucí je tu v živých rysech
vylíčena, nýbrž ceremoniálně s obřadnou důstoj-
nosti prováděný výkon kostelní, v oné vysoké
dekorativnosti, s jakou všechna náboženství svoje
bohoslužby vykonávají, při nichž osobní a mo-
mentanní hnutí ustupuje posvátnému slovu a ge-
stu všechny věřící zastupujíeímu. Monumentál-
nost pósy modlitbové křesťanského světa, od pla-
hočivosti a všednosti života odloučená, v moc-
nosti svého plastického zjevu a obrazu jes
v tomto díle Myslbekově a středu výstavy jeho
mohutným činem uměleckým.
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Mádl Karel B.: Umění včera a dnes. V Praze.
F. Topič 1904. (3 K.) — Obsahuje dvacet vybra
ných stati o českých umělcích zemřelých a žijí
cích, jejich karakteristiky nebo rozbory jejich ně-
kterých děl.
Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa českého
V Praze. Unie. Sešit 26.
Myslbekův
Lehner Ferd
Praha
zaslaný Mádl
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Slezské školství obecné.
Zemská školní rada slezská vydala nedávno
výroční zprávu o stavu obecného školství, uči-
telských ústavech a středních školách ve Slez
sku za školní rok 1902—1903. Pro nás, Čechy
v království, je zpráva ta po mnohé stránce za-
jímava; z ní nejlépe možno seznati neutě-
šený stav obecného školství slovanské většiny.
Vzájemné poměry národnostní ve Slezsku, slo-
vanské většiny a německé menšiny, nejlépe jsou
illustrovány touto statistikou školskou. Vybrali
jsme ze zprávy důležitá data a seřadili je tak.
aby byla přehledna. Chceme-li však čísla t
náležitě vystihnouti, třeba si připamatovati, že
r. 1900 ve Slezsku z 680.422 obyvatel bylo
Němců 296.571 (44.68 proc. všeho obyvatel-
stva), Poláků 220.472 (33.22 proc.), Čechů
146.265 (22 04 proc.); nepatrný zbytek při-
padá jiným národnostem.
Čecho
Němec
Polák
Slezsko
14
article
Počet škol. Měšťanských ško
bylo 21 a to 20 německých a toliko
1 česká! 44.68 proc. Němců ve Slezsku má
20 měšťanských škol; připadá tudíž 1 měšťan-
ská škola průměrně na 14.828 Němců; naproti
tomu slovanská většina 55.26 proc., tedyo
10.58 proc. větší než německá menšina, má
toliko 1 měšťanskou školu českou. Poláe
neměli žádné. To jest ovšem poměr příliš kři-
klavý. Z čísel těch nejlépe vidno, jak pravdivy
jsou nářky Němců, že jsou námi utiskování
Čeká nás tu ještě mnoho práce, než se poměry
po spravedlnosti změní.
Obecných škol bylo 538, a to 227
německých, 125 českých, 151 pol-
ská, 21 německo-česká a 14 něme-
cko-polských. Jak dlouho budou ještě utra-
kvistické školy ve Slezsku strašiti? Obeených
škol českých bylo nejvíce v okresích: frýdeckém
venkovském 38 (a 3 německo-české), opavském
venk. 30 (a 8 něm.-českých), bíloveckém 28
(a 6 něm.-česk.), fryštátském 18 (a 2 něm.-če-
ské); v těšínském 3. Utrakvistických škol ně-
mecko českých bylo mnohem méně než německo-
polských.
Měšťanských a obecných škol přibylo 18
(nově otevřeno 27, zavřeno 9). Třid přibylo 103
(nově otevřeno 146, zavřeno 43). Bylo škol:
Němec
Slezsko
Němec
15
article
Školní budovy. Bylo jich 559 a to
Školní budovy. Bylo jich 559 a to
228 velmi vhodných, 191 vhodných, 90 měně
vhodných a 50 nevhodných. Velmi vhod-
ným nářadím bylo opatřeno 183, vhodným 230,
méně vhodným 104, nevhodným 42 bu
dovy. Nevhodné budovy a zařízení mají vesměs
venkovské okresy a jsou to většinou zase školy
české a polské.
Počet tříd. Všech tříd obecných a mě
šťanských bylo 1428 se 132 pobočkami. Ve
řejné školy měly 1269 tříd se 113 pobočkami
soukromé 159 s 19 pobočkami.
Školní docházka. Dětí školou povin-
ných bylo 112 846 a to 56.438 chlapcův
56.408 divek. Z těch chodilo do veřejných
měšťanských a obecných škol 102 093,do
soukromých škol 8561 (1430 a 7131), do vyš-
ších škol 1243 (1238 a 5), doma bylo vyučo-
váno 159 (62 a 65). Pro tělesnou neb duševnt
vadu nedostalo se vyučování 989 dětem. Bez
vyučování vůbec bylo 220 dětí. Průměrný
počet dětí na třídu byl 74. Pro nedbalou do-
cházku bylo uloženo 2677 K 16 h pokut a 359
dní vězení.
Úle v požívalo na 274 školách 5368 dět
(2594 chlapci a 2774 dívky), ač nárok na úlevy
mělo 506 škol s 13.525 dětmi. Většina dět
nepožívala tudíž úlevy. Koncem školního roku
1902—1903 bylo propuštěno 11.707 dětí
z nich 3618 předčasně.
Vyučování. Tělocviku učilo se na
429, ženským ručním pracím na 488
školách. Školní zahradu mělo 469, žá
kovskou knihovnu 515 škol. Učebným
pomůckami byly opatřeny 163 školy velm
dobře, 229 dobře, 143 dostatečně, 24 nedosta
tečně. Prospěch byl na 139 školách velmi
dobrý, na 286 dobrý, na 124 dostatečný a na
10 nedostatečný.
Počet učitelských osob byl 1403
to 1225 učitelův a 178 učitelek. Se zkouškon
způsobilosti bylo 1075 učitelův a 135 učitelek,
se zkouškou dospělosti 107 učitelův a 40 učitelek.
16
article
Bez vysvědčení byly 42 učitelské osoby.
Učitelů náboženství bylo 473, uči-
telek ručních prací 269, z nich bylo
242 bez vysvědčení způsobilosti. Neobsaze-
ných míst bylo 11.
Učitelských ústavů má Slezsko 5
to 3 veřejné a 2 soukromé; vesměs ně-
mecké. Čechové a Poláci mají 276
škol jednojazyčných a 35 utrakvisti-
ckých, ale ani jediného učitelského
ústavu, který by vychovával učitelský dorost
pro tyto školy. Příčina je jednoduchá. Vládnoue
strana se bojí uvědomělých českých učitelů!
Z 5 učitelských ústavů byly 3 státní (e
mužské a 1 ženský) u 2 soukromé (1 mužský
a 1 ženský). Statní ústavy pro učitele jsou
Opavě a Těšíně, pro učitelky v Opavě. Soukro-
mé ústavy s právem veřejnosti jsou 2 a to
evangelický ústav pro učitele v Bílsku a ústal
učitelek kongregace milosrdných sester v Te
šíně. Mužské ústavy v Opavě, Těšíně a Bílsku
mají 4 ročníky, ústavy učitelek v Opavě a T-
šíně mají po 2 střídavě postupujících ročnicích.
Slezsko
Čecho
Polák
Těšín
Opava
Soukro
Bílsko
ústav pro učitel být Opava
ústav pro učitel
17
article
Na 5 učilelských ústavech působilo 79 uči-
telských osob. Na všech 5 ústavech bylo 517
chovancův a to 352 kandidáti a 165 kandidá
tek. Mužské ústavy měly: v Opavě 110, Tě-
šíně 122, Bílsku 120 chovanců; ženské:
Opavě 92, Téšíně 73 chovanky. Mimo to měla
přípravka v Bílku 34 žáky. Dle národno sti
byli 422 Němci, 24 Češi, 104 Poláci a 1 jiné
národnosti. Z Čechů bylo na učitelském ústave
v Těšíně chovanců 11, chovanek 9, v Opavě
chovanci 3, chovanka 1; dohromady 24. Dle
náboženstvi bylo 393 katolíci, 156 evan-
gelikův a 2 židé. Pro 227 německých škol bylo
422 kandidátů, pro 146 českých a česko ně
meckých škol jen 24, pro 165 polských
polsko-německých škol 104. Z těchto křiklavýel
čísel je patrno, že první povinností příslušných
kruhů poslaneckých starati se o to, by ve Slez-
sku byl zřízen český ústav učitelský. Na učitel-
ském ústavu v Těšíně přednáší se nauka o ho-
spodářství polsky. Cvičná škola v Těšíně ma
žáky polské a německé; naproti tomu přijímaj
se do cvičné školy v Opavě jen žáci němečti.
Čech
Polák
Čecho
Opava
Bílsko
Těšín
ský ústav
Němec
18
article
Na uč. ústavě v Těšíně je polština a češtinate
prve od r. 1900 povinným předmětem.
Do kursu pro industriální uči
telky v Opavě docházelo 16 chovanek, z nieh
2 Češky. Do kursu pro pěstounky 40
z těch 3 Češky a 2 Polky.
Do evičných škol při učitelských
ústavech chodilo 641 dítě, do mateřských
škol 109.
Pro nemajetné chovance bylo 14 státních
stipendií a 52 státní podpory v obnosu
2500 K, zemských stipendi! 38 a 80 p od-
por v obnosu 8480 K. Mimo to z různých
fondů uděleno 619 K 40 h podpory. Evange
lický ústav v Těšíně požíval podpory 2734 k.
Náklad na učitelské ústavy opavské či
nil 145 045 K 97 h, na těšínský 43.784 K
61 h. Bílský ústav požíval podpory 6000 K
2400 K na zlepšení platův učitelských. Skol-
ného bylo vybráno 3732 K.
Zkoušku dospělosti vykonalo 114
chovanců a 11 privatistů; celkem 125. Z nieh
approbováno 122 (s vyznamenáním 20). Pro ně-
mecké školy approbováno 92, pro německo-če-
ské 9, německo-polské 21. Zkoušku způ-
sobilosti vykonalo pro obecné školy 138
kandídátů; z těch approbováno 126. Pro mě-
šťanské školy 28, approbováno 240. Celkem
150. Zkoušku pro vyučování ženským ručním
pracím vykonalo 39 ze 46 učitelek, zkoušku pro
pěstounky 41 ze 43.
Těšín
Opava
bílský ústav
Češka
Polk
22
article
Pane řediteli
Budu Vám povděčen, dopřejete-li mi ještě jednou
místa ve Vašem žurnále, abych mohl odpovědět na
kritiky jistých, tak zvaných sportovních žurnál ů.
Zmiňuji se o nich jen proto, že se netýkají an
tak jednotlivých šermířů, ale jsou adresovány fran-
couzské škole a chci jen upozorniti reportéry »Sport
a her« a »Sportovního světa«, že se podjali úkolu
příliš těžkého pro jejich schopnosti.
Snažil jsem se vždy vyhnouti se otázce škol
maje za to, že každá má své přednosti, své mistry
a své úspěchy.
Tato otázka způsobila dříve mnoho polemik
ale nyní nastalo uklidnění na obou stranách Alpa
nebylo užitečné ani sportovní, aby k vůli akademii
v níž jsme chtěli jen okázati umění, bylo použito
znovu otřepaných frází z dřívějška.
Pan Nigger ve »Sportu a hrách« projevuje ná-
zory věru naivní. Diví se, že francouzští šermí
nejsou tak akademičti při assautu jako ve škole. Vy
týká corps corps, jež se udály při assautech Jeau-
voix Santelli a Kirchhoffer-Barbasetti. V druhém as-
sautu jsem nic podobného nepozoroval. V assautu
Jeanvoix-Santelli byla chyba na obou stranách.
Snad pan Nigger nemohl pozorovati dobře vše-
chny body, poněvadž pan Santelli měl černý kabátee.
Vaš
Nigger
Santelli
Alpa
KirchhofferBarbasetti
23
article
Velkolepý je úsndek pana reportéra o Kirchhofferovi
znamenitě prý užívá mrštnosti svých nohou, alev
tom prý úplně napodobuje školu italskou 111
Zpravodaj »Sportovního Světa« projevuje takovou
neznalost věci a zároveň předpojatost, že je ku podivu
že orgán sportovní může někomu podobnému svěřiti
kroniku šermířskou. Prohlašuje, že italský šerm je
praktičtější nežli francouzský a je právě jako franc.
škola zároveň uměním a sportem. Viděl ten pán ně-
kdy praktickou hudbu? praktický footbal? Ne. Tak
co s takovými frásemi?
Jeho úsudek o mých žácích je mi lhostejný. Ob
držel jsem díky a gratulace ze stran zajisté vážněj-
ších nežli je tento zpravodaj, od místrů, kteří šermo-
vali i od odborníků, kteří poznali, že mým cílem
bylo organisovati v Českém šermiřském
klubu slavnost šermířskou, bez rozdílu škol, jaká
nebyla ještě v Praze viděna. Podařilo-li se to, pře-
náším všecky tyto díky a gratulace Čes. šerm. klubu,
který mi dal celou svou důvěru a jenž má celou
mou oddanost.
Prosím za prominutí, že tak nadužívám poho-
stinství Vašeho listu, ale chtěl jsem jen dáti na sroz-
uměnou, že sice neatakuji ani školu ani osobnost,
ale dovedu parirovati a ripostovati. Srdečné díky
prosím, abyste přijal ujištění mé úplné úcty
Feriaud,
professor v »Českém šerm, klubu« a korrespondující
člen »Šermiřské akademie v Paříži.«
** Přípravy k otevření českého ústavu pro vy-
učování šermu na Král. Vinohradech jsou již dokon-
čeny a lze zahájení očekávati již v květnu v zimní
zahradě Národ. domu. Ředitelem jest p. G. Hergseil,
ředitel král. zemské šermířské školy v Praze. Učitelé
Italský mistr Berti a V. Farkač.
Král
G Hergseil
Berti
V Farkač
Praha
Paříž
Vinohrady
Šermiřský akademie
24
article
Athletika a sportovní hry-
** Akademický sport. klub v Praze konal v so-
botu dne 23. duhna řádnou valnou hromadu. Z
předsedu zvolen MUDr. Polák, dále zvolení do vý
boru: PhC. G. Jureček, JÚSt. R. Schidlof, MUC. L.
Syllaba, JUSt. J. Cikánek, PhC. E. Pražský, PhC. J.
Dušek, JUSt O. Schidlof, MUDr. J. Ostrčil, MUD .
Fr. Jureček. Usneseno dále v květnu pořádati III.
mezinárodní turnaj. Klub hraje v neděli dne 8.
května interclubmatch s I. Č. L. T. klubem na Štva
nici. Zřízeny byly hořejší dva courty, které od pon-
dělí budou členům přístupny. Reklamace přijímá
JUSt. Richard Schidlof na Král Vinohradech č. 1121.
** Český athl. Football Club hraje dnes o 41
hod. na svém hřišti s D. F. C »Unton«. Tamže 21
hod. »Stud. vinohr. team« : S. K. »Říčany«; o 6. hod.
Č. A. F. C. III. : S. K. »Sparta «-Žižkov. — Č. A.
F. C. »Elita« hraje s S. K. »Slavia« juniors.
** Athletic Club „Sparta“. Footballová
mužstva A. C. „Sparta“ sehrají dnes dva velice zají-
mavé zápasy na svém vlastním hřišti v Holešovicích.
Polák
G Jureček
JÚSt
R Schidlof
L Syllaba
J Cikánek
Phc
J Dušek
MUDr
J Ostrčil
František
Jureček
L T
Schidlof
S K
A F C
Praha
Říčany
Žižkov
Holešovice
sport . klub
PhC
Justa O . Schidlof
Královský Vinohrady
Football klub
Sparta
Č . A
Slavia
Athletic klub
25
article
Druhé mužstvo ulká se o 1/43. hod. odpolední s I.
mužstvem sportovního klubu „Smíchov“, načež o 1/45.
hod. sehrají přátelský zápas prvá mužstva obou jme-
novaných klubů. S. K. „Smíchov“ má znamenitou
pověsť mezi pražskými mužstvy I. třídy a zvláště vy-
niká svou technikou míčovou a výbornou souhrou.
O jejich výborné výkonnosti svědčí nedávné jejich
vítězství nad obávaným Č. A. a F. K. na Král. Vino-
hradech (3: 2). A. C. „Sparta“ postaví do pole své
kompletní mužstvo, které, jak dle posledních výsledků
viděti, stále se zlepšuje. V každém případě lze očekávati
dnes jedno z nejzajímavějších utkání pražských muž-
** Dnes pořádá »Č. S. K. Karlín 1885« silniční
závod v běhu o mistrovství Čech na 20 km (Běcho-
vice - Ohrada na Žižkově). Ke startu přihlásilo se 14
závodníků a to: ze »S. K. Slavie«: Nejedlý a Ko
ting. ze »Sparty«: Nemastil, Vaicmann, Švoboda
Špička, Šícla, Dostál a Šmucr; z Brna: Bechyňský
a Sojka. Dále pražští Němci: Rath (»Regalta«), Krie-
gelstein a Schwarz (»Spert-Favorít«). Závod počne
8 9 hod. ranní, takže závodníci před 10. hod. dorazí
do Žižkova.
** Dnes hraje »Slavia« s »M. F. k C. C. Vik-
toria« z Magdeburku. Poslední výsledky hostů oka
zují na dobrou hru obrannou i útočnou. Mužstvo
Helmke, goal, Golz, Mollenbauer, backs, Doering.
Ludwig. Loose, halfbacks, Radeck, Seuf, A. Schlu
ricke, Müller, Weber, forwards. Před tím hrají ju
nioři »S. K. S.« s »Č. A. a F. C. II.« na Vinohra
dech. — Na hřišti trainingovém »S. K. Sl.« o 4. hod.
S K
F K
Král
Nejedlá
ko
Nemastil
Vaicmann
Švoboda
Šícl
Dostál
Šmucr
Sojka
Němec
Rath
Schwarz
Spert
Vik
Doering
Ludwig
Loos
Radeck
Seuf
A Schla
Müller
Weber
F C
Smíchov
Karlín
Žižkov
Brno
Magdeburk
Golz
Mollenbauer
sportovní klub
Sparta
Č . S . K
Slavia
Krie
Favorít
km
26
article
»F. C. Sport Favorit« — Pražský team. — Dopoledne
o 1/210. hod. »Old Boys S. K. Sl.« — »F. C. Union
II.«; »Old Peisertians« — Mužstvo zemských
úřadníků.
** Mezinárodní zápasy řecko-řím-
ské uspořádány budou v úterý dne 3. května o
8. hod. večerní v divadle »Urania« v Praze- Holešo-
vicích. Zajištěna jest účast následujících známých
zápasníků: Abert (mistr Baltu), Clorento (mist
Španělska), Frištenský (mistr Evropy), Luric
(mistr svěla a Ruska), Marc Mayvi (černoch
Severní Amerika), Šmejkal (mistr střední Evropy)
a Petri (Slovinec). Zápasníci čeští budou míti tu-
hou práci, by čestně proti této v pravdě mezi-
národní soutěži obstáli. Od zápasů v divadle
»Variété« nebylo v Praze tolik světoznámých
zápasníků shromážděno a uvidí tudíž pražské obe-
censtvo opětně po dlouhé přestávce pravá rozčilující
utkání mistrů v zápase řecko-římském. Zvláště
vítáme opětné objevení se Frištenského, jenž v po-
slední době znamenitě získal na svém umění v ci-
zině. K němu druží se nová česká hvězda na poli
zápasnickém, Šmejkal; že i tento dá hodně práce
vyškoleným professionálům, nepochybujeme. Lurich
jest v Praze značně oblíbený a Clorento též. Aberp
opravňuje svými výkony k naději, že nastoupí vítěz
nou cestu Lurichovu. Černoch M. Mayvi a Petr
dosud v Praze nebyli, požívají však oba zvučného
F C
Abert
Marc Mayvi
Šmejkal
Petri
Frištenský
Petr
Praha
Balt
Španělsko
Evropa
Rusko
severní Amerika
Favorit
Old Boy S . K
Old Peisertian
Holešo
Clorento
Frištenská
Luric
28
article
Šachy.
** Šachový turnaj v Cambridge Springs, který
započal dne 25. m. m., dospěl ke čtvrtému kolu.
Výsledky dne 29. m. m. byly následující: Teich-
mann zvítězil nad Delmarem, Lawrence nad Napie-
rem. Lasker nad Foxem, Marshall nad Miegesem.
Pillsbury nad Barrym. Schowalter nad Čigorinem.
Marco remisoval se Schlechlerem. Partie Janowski-
Hodges přerušena. Dosavadní stav po čtvrtém kole
Lasker a Marshall 31/2, Janowski 1, Mieses a Teich-
mann 3. Pillsbury 21/2, Marco a Schowalter 2, Hod-
ges 1, Lawrence a Schlechter 11/2, Delmar, Fox,
Napier a Čigorin 1, Bary O.
Marshall
Barry
Čigorin
Marco
Janowský
Hodges
Lasker
Lawrenc
Schlechter
Napier
Cambridge Springs
ges 1
Lawrence nad Napie
Lasker nad Fox
Mieges
Fox
Teichmann 3
Schowalter 2
29
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Člověk není živ tím, co poživá, nýbrž
tím, co ztráví. Co platna jsou télu i nejvýživnější
jídla, když následkem nedostatečného upravení jsou
s nechutí požívána a proto i špatně ztrávena? Odpo-
věd: Pranic, nýbrž spiše ještě škodí, jelikož „unavují“
zažívací ústrojí. Lidové pořekadlo praví pak případně:
„Nic mu nejde k duhu“. Přidá-li se však malé množ-
ství Maggi'ho koření, nabudou tím slabé polévkya
pokrmy okamžitě zvláštní dobré chuti, tak že pak
s chuti jsou požívány a lehce se ztráví: Pak „jdou
dobře k duhu“
anne
n nauŘstr
35
article
(Zasláno.)
V některých denních listech pražských bylo mez
zprávami o pohromách způsobených nedávnými dvěma
bouřemi a krupobitím uveřejněno, že také Trojské
vinice byly zpustošeny.
Zpráva ta nezakládá se však na pravdě, pokud se
týče t. zv. panských vinic, jež jsou ve Staré Troji je-
dinými vinicemi, jichž každoroční značná sklizeň do-
chází zpracování ve vino určené ku prodeji.
Tyto staroslavné vinice, proslule svojí výtečnou
révou, neutrpěly následkem přiznivé své polohy žádných
pohrom, o čemž může se přesvědčit každý, kdo navštíví
útulné sklepní výčepy historických zámeckých vinných
sklepů (pocházejících ze 17. století), které jsou ode
dneška přístupny rovněž jako zmíněné vinice, které
ve správu svou převzala firma
Trója
45
article
(Zasláno.)
Vysokého vyznamenání dostalo se panu Petru
Vodičkovi, řídicímu učiteli v Myslivě, od Jeho cís.
a král. Výsosti nejjasnějšího pana arcivévody Otty-
Za jemu věnovaný lovecký pochod
„Lověmě zdaree
obdařil jej velmi lichotivým přípisem a skvostnou
9678
jehlicí s monogramem v diamantech.
Vodička
Ott
55
article
94 51 73
jednotřídních . .
dvoutřídních . . 145 47 41 52
trojtřídních . . 57 27 13 15
čtyřtřídních . . 40 208
pětitřídních . . 58 32 114
šestitřídních . . 105
sedmitřidních . 1 — —
osmitřidních . . 1 — — — —
Dle pohlaví bylo škol 47 chlapeckých, 28
dívčích a 484 smíšené. Polodenní vy-
učování bylo na 197, dílem celodenní, dílem
polodenní na 90, celodenní na 251 škole.
Soukromých škol obecných bylo
48 a to 35 německých, 5 českých a 6 polských.
Divčích bylo 29, chlapecké 2, smíšených 17.
Právo veřejnosti měly 44, bez práva veřejnosti
byly 4 školy. Soukromých škol proti lonsku
ubylo 10. Dle tříd bylo soukromých škol 10
jednotřídních, 3 dvoutř., 5 trojtř., 8 čtyřtř., 11
pětitř., 3 šestitřídní a 8 škol měšťanských.
Divče
56
article
Kursy k odbornému vzdělání učitelstva pokračo
vacích škol o naukách obchodních při českém obchod-
ním museu budou o letošních prázdninách opět po
řádány. Příhlášky lze zasílati už nyní do českého ob
chodního musea, bez příloh a nerekomandovaně. Le
tos zařazeno několik hodin pro obchodní nauku.
kterou bude přednášeti pan prof. Alois Pižl; mimo
to na přání z kruhů učitelských bude se přednášeti
i zbožíznalství pro potřebu pokračovacích škol
dle osnovy ministerské)
Učitelská místa na středních školách českých. Při
českém vyšším gymnasiu v Moravské Ostravě, které
doplněno bude již příštím školním rokem třídou VIII.
obsadí se pro příští školní rok několik míst skuteč-
ných učitelů klassické filologie a jedno místo pro če-
štinu s němčinou. Platy jsou jako na ústavě státním
a mimo to 300 K místního přídavku. Hleděno bude
i k žádostem uchazečů, kteří v příštím terminu zkou-
šku konati chtějí, po případě se zadají místa provi-
sorně při žadatelích s neúplnou zkouškou. (Místní
přídavek jako u učitelů skutečných.) Žádosti poslány
profesor
Pižl
Ostrava
57
article
jména.
Automobilism.
** Motocykle firmy Vilém Michl ve Slaném vy
staveny jsou teď právě na IV. mezinárodní výstavě
ve Vídni a vyznačují se zvláštní jednoduchostí kon-
strukce, jevící se zvláště v převodu na elektromagne
ozubenými kolečky — úplně krytými. Postrádáme —
na prospěch celé soustavy — všech komplikovaných
tyčinek a páček. Pokud se týče stability a elegance
nelze než vzdáti strojům těm úplnou chválu. Firma
vystavuje: 3 HP »Orion« barvy creme, 3 HP »Orione
barvy distinguovaně zelené, 3 HP »Orion« barvy
černé s druhým sedlem (tandem), elegantní v zeleném
plyši provedený vozík závěsní, 21/2 HP »Orion« bílý
s pomněnkovou nádržkou, 21/2 HP »Orion« černý
zelený a 1 damský motocykl »Orion« crěme a vozík
postranní.
Michl
Slaný
Vídeň
Orion
HP