ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 7618a770-7128-11dc-bf29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 61 celkem · entity: person 115, place 55, org 27, work 19
1 masthead
1. května 1904
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
3 masthead
k čislu 121.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. V Rudolfinu. = Tři navštěvují výstavy. Předně ten, jejž nazýváme obecenstvo, náhodné a nevypočítatelné shluknutí lidí, kteří sem přicházejí z mody. zvyku, z lásky k věci, ze zvědavosti, z vnitřní nutnosti, s úctou, s úsměšky, z nudy nebo pro společenský klep, nepočítaje ty, kteří zde v ti chých koutech mají ještě tišší dostavenička. V celku je to z těžka ovládatelná massa, z pra- vidla velice konservativní, každé nové sensnei z instinktu nepřátelská, která je uchystána vydá- vati zvuky nadšeného obdivu přede vším, co obrazem nebo sochou její už dávno hotový vkus a upravené představy potvrzuje a jest hotova posmívati se všemu, aneb aspoň se rozhorlovati nade vším, co tuto její míru odvodní jakým- koli způsobem přerůstá. Takoví mají, jak známo, většinu všady, v Praze jako v Berllně nebov Langensalze, mají-li tem výstavy. Pořadatelstvo výstav je má nejradši, poněvadž je jich mnoho a při vstupu je pokladna, jejíž po drobtech sbíraný obsah má zaplatiti náklad, na výstavu vedený. Kritika je nemiluje, aspoň se referenti obyčejně předstihují v rozčepejřených výčitkáeh a odsuzováních jejich lhostejnosti, povrchnosti, nevkusu a neuměleckosti. Jak jinak by také mohli, když vědí, že jen a pouze oni, umělečt referenti, mají kámen mudreů v kapse, to jest, neomylně měřítko, podle něhož by se celý svět, na obrazy se dívající, měl řídit a spravovat pod trestem temného vězení po čas od výstavy k vý- stavě. Tito kritikové přicházejí do výstav všichni z povinnosti, procházejí ji jako vele- kněži, jen že úcta a obdiv jim vzdávané trvají
Praha Rudolfinum
6 article
pouze tak dlouho, dokud jejich referáty, myšlenky a nálezy nevyjdou tiskem. Potom se od nich odloučí většina obecenstva, které u nich zase očekávalo jen potvrzení a vyslovení svých náhledů a přesvědčení, a třeti skupina na- vštěvovatelů, umělci vystavující, serve jim laur domýšlivosti a neomylnosti a dokáže jim, že oni rozumí umění zrovna tak jako většina první skupiny a že jedině umělec ví, co to značí, rozumět uměleckému dílu, vědět, co jest umění. Kdo má pravdu a kdo je v právu? A pro kterou vlastně skupinu pořádají se výstavy? Každá z nich hledá jen svoji pravdu a co se jí příčí, to často velmi drsně odmitá a zatra- cuje, a právě v tom má pravdu, v této intole- ranci, neboť pravda jednou poznaná jest a musi býti nesnášelivá. Je tu ale také stálý boj s ní. Každý svoji vnucuje druhému. Maliř kritikovi, kritik obecenstvu. Od objektu tedy k subjektu,a tak vskutku první pravda náleží vždy umělci jeho dílu. Druzí ji mají poznat a třetí přijmout.
7 article
Ano, ale má všechno, ce na příklad vidíme v lelošní výstavě, pravdu, onu absolutní hodnotu vnitřní neomylnosti a zevní správnosti, onu ne- uprosnost, od níž není odvolání? Kdyby jen nebylo tolik různosti mezi obrazy tmavýmia světlými, akademicky vybudovanými a kaprici- osně vrženými, mezi Munchem a Maxem, mezi Hilšrem a Clausem, Firlem a Friedrichem, Stuckem a Rěpinem, mezi Skoty a Vlachy ! Pa- trno, že musí otázka i odpověď zníti jinak a že se snad ani vůbec nejedná o pravdu, nýbrž o sílu, o silu myšlenky a citu, o jejich vítězícím vyjadřování a přenášení. Ne moc doktriny, ný- brž mohutnost přesvědčení a podmaňovaci pů- sobí od uměleckého výtvoru k diváku, pozoro- vateli a požívateli, v těchto třech stupních sen- sace z obrazu nebo sochy. Ty přijdou hotové do výstavy k vůli jejím navštěvovatelům a mezi nimi, ať u kritiků ať u laiků, hledají, ano vy máhají tak zvané porozumění. Docilují toho hned nebo pozvolna. V dobrém či špatném smyslu na- leznou je tam, kde je stejná vibrace, u toho, k komu hovoři řečí, jemu už známou a snadno po- chopitelnou. Příbuznost duše a citu, ne-li totožnost je tu půdou, na níž květ vzájemného poroz- umění vyrůstá. To se děje věru nejčastěji, ne- boť i věci nejslabší, jak převážná většina obe- censtva svým číslem a svojí zálibou dokazuje, nalezají ochotné příjeti. Na přibuznosti se tedy zakládá zde vše. Chabé si najde chabou mysl, jemně jemnou, silné silnou, všední všední, vzletné vzlefu žádostivou. Potom ale jsou tu umělci a dila jejich, jež oeiťují se vlastně s všemi ve sporu. Nemají připravenou půdu. Je jich nepředvídaná velikost nejspíše zastrašuje.
Munch Max Hilšr Claus Firl Friedrich Stuck Rěpin Skot Vlach
8 article
A kdo má v lese strach, ten si hvízdá. Setká- vají se s výsměchem, jakoby vše, co hned ne chápu, bylo jen komické hodnoty. Tito noví, silní nepředpokládaní bývají genialni. Tenkráte, ma- jíli sílu překonati, přemoci všeliký odpor, pře- svědčiti nevěřící, nahraditi jejich duši svojí duší. Slane se to dříve nebo později, mnohdy třeba po věcech, vždy ale jistě. A to jsou Prometeové, vždy noví obohacovači našeho ducha, citu vidu, rozhojňovatelé našeho života a poznání.
Prometeová
9 article
Máme právo stěžovati si, že jich tak málo Myslite, že by se měli rojit v každé sbírce vý- stavní a rodit každého jara? Vejděte jen do výstavy a hledejte pouze silné. Dost velký bude výtěžek, najdete- lije tam. Silu citu, zdravost uměleckého organismu, mocnou impresivnost díla, logické rozvinutí jeho formy, důtklivost jeho mluvy, ty když vám při- nesou a vynesou přijemné rozehrání vašeho nitra (a příjemné není vždy totožné se sladkým), nevykonali jste návštěvu u umělců bez užitku a prospěchu pro ně a pro sebe. Ovšem že je i pojem sily pro každého relativný. Podle svojí měří druhou athlet, moralista, učenec i člověk smyslu uměleckého passivní i aktivní. A pak: podlehnouti moralní a etické síle mojí větší, je krásnou prohrou, neboť mi vždycky vynes zušlechtění a nové vyjasnění. Vstupujeme tedy do výstavy se stálou nezměnitelnou otázkou k vystavovatelům : co mi přinášite? Čím mne cheete vzrušit, zaujmout, pozvednout a třeba i zdrtit? Tato touha, u jednotlivců uvědomělá, u množství instinktivní, formuluje se z pravidla v dost banální otázník, v poptávku a sháňku po dílech všechno vůkol nápadně převyšujíeích. Jenom že při tomto shonu snadno se dostane věc hrubé sensačnosti na místo umělecké mohutnosti. Náhlé rakety vábí a oslňují víc nežli i silné stálé osvětlení; chytnou víc na chvíli. Arciť pak je po nich ihned tma a zdánlivě větší nežli před tím. Ne raketou, nýbrž mocným a trvalým světlem je prostřed výstavy velké dílo české, dávno už ne neznámě, ale vždycky vítězné nové vzrušení budící. Myslbekův »Kardinál« Už toto pojmenování, které se, nevíme ani jak
Myslbekův
10 article
vžilo a zobecnělo, nese v sobě svědectví o síle umění v něm uložené. Jím je bezděky vyná- šíme nad pojem a představu pouhého portrétut předmět jest uměním zde překonán. Toto mluví samo a osobnost, jako kterýsi zjev a podoba jedince společnosti, určitého jména a přesně vymezené hierarchické hodnosti, je nám zrovna tolik jako hodnostové nepovědomých anebo nám lhostejných jmén v Remeši, nebo těch, jež Leone Leoni, nebo Cl. Slutter, třeba v téže pose jako J. V. Myslbek knížete arcibiskupa Schwarzenberga, vytvořili. Klečící a modlící se kněz, člověk v hávu vysokého duchovního pa- stýře, vědomý svého důstojenství, slavnostně ceremonielní posy, v grandiosních rysech v mo- numentalitě forem zachycený! Malichernost ná- hody a rysů Myslbek vymítil ze svého velkého pojmutí, širokého, mohutně podstatného a proto také má každý profil této postavy, se strany kterékoli, každá linie a plocha vnitřní, každá pla- stičnost tvarů tolik rázovitosti a moenosti v účinku.
Leone J V Myslbek Schwarzenberg Myslbek Remeš
11 article
Všechno je na jádro a nejvnitřnější podstatu převedeno a tím mohutně a neodolatelně vy- výšeno a k umělecké platnosti přivedeno. Jsem přesvědčen, že sotva kdy Myslbek nejzákladnější vlastnost svého uměleckého cítění a vidění, mocnou sílu v plastické jednoduchosti, shraul s takovou energií vůle a předvedl s takovou se- vřeností a neodolatelnosti jako zde. Jeho » Kar- dinal« v celém českém sochařství znamená vý- tvor absolutně plastického umění. Při látce, su- jetu malé významnosti a obsažnosti, při pouhém zjevu klečíciho muže s rukama sepjatýma, ne- hnutého, vytvořil umělec sochu, v níž emoční illusivní schopnosti plastického umění jsou ode všeho nepřináležitého očistěny. Co je schopen vyjádřiti trojdimensionálný tvar a zjev o člo- věku, o jeho životě, typické sevřenosti a důraz nosti jejich, to je zde řečeno. Majestát umělecky vycítěné linie, tajemná mohutnost živé plochy, ústrojné spojení plasticky se vyslovujících prvků vyspěly zde ve velkorysý, monumentální a jako odvěký výraz.
Myslbek Kara
12 article
Ne devoce, ne zkroušená pobožnost a do- prošující se modlitba nebo pokora před bytosti nejvyšší a všemohoucí je tu v živých rysech vylíčena, nýbrž ceremoniálně s obřadnou důstoj- nosti prováděný výkon kostelní, v oné vysoké dekorativnosti, s jakou všechna náboženství svoje bohoslužby vykonávají, při nichž osobní a mo- mentanní hnutí ustupuje posvátnému slovu a ge- stu všechny věřící zastupujíeímu. Monumentál- nost pósy modlitbové křesťanského světa, od pla- hočivosti a všednosti života odloučená, v moc- nosti svého plastického zjevu a obrazu jes v tomto díle Myslbekově a středu výstavy jeho mohutným činem uměleckým. = Nové publikace redakci této rubriky zaslané Mádl Karel B.: Umění včera a dnes. V Praze. F. Topič 1904. (3 K.) — Obsahuje dvacet vybra ných stati o českých umělcích zemřelých a žijí cích, jejich karakteristiky nebo rozbory jejich ně- kterých děl. Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa českého V Praze. Unie. Sešit 26.
Myslbekův Lehner Ferd Praha zaslaný Mádl
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Slezské školství obecné. Zemská školní rada slezská vydala nedávno výroční zprávu o stavu obecného školství, uči- telských ústavech a středních školách ve Slez sku za školní rok 1902—1903. Pro nás, Čechy v království, je zpráva ta po mnohé stránce za- jímava; z ní nejlépe možno seznati neutě- šený stav obecného školství slovanské většiny. Vzájemné poměry národnostní ve Slezsku, slo- vanské většiny a německé menšiny, nejlépe jsou illustrovány touto statistikou školskou. Vybrali jsme ze zprávy důležitá data a seřadili je tak. aby byla přehledna. Chceme-li však čísla t náležitě vystihnouti, třeba si připamatovati, že r. 1900 ve Slezsku z 680.422 obyvatel bylo Němců 296.571 (44.68 proc. všeho obyvatel- stva), Poláků 220.472 (33.22 proc.), Čechů 146.265 (22 04 proc.); nepatrný zbytek při- padá jiným národnostem.
Čecho Němec Polák Slezsko
14 article
Počet škol. Měšťanských ško bylo 21 a to 20 německých a toliko 1 česká! 44.68 proc. Němců ve Slezsku má 20 měšťanských škol; připadá tudíž 1 měšťan- ská škola průměrně na 14.828 Němců; naproti tomu slovanská většina 55.26 proc., tedyo 10.58 proc. větší než německá menšina, má toliko 1 měšťanskou školu českou. Poláe neměli žádné. To jest ovšem poměr příliš kři- klavý. Z čísel těch nejlépe vidno, jak pravdivy jsou nářky Němců, že jsou námi utiskování Čeká nás tu ještě mnoho práce, než se poměry po spravedlnosti změní. Obecných škol bylo 538, a to 227 německých, 125 českých, 151 pol- ská, 21 německo-česká a 14 něme- cko-polských. Jak dlouho budou ještě utra- kvistické školy ve Slezsku strašiti? Obeených škol českých bylo nejvíce v okresích: frýdeckém venkovském 38 (a 3 německo-české), opavském venk. 30 (a 8 něm.-českých), bíloveckém 28 (a 6 něm.-česk.), fryštátském 18 (a 2 něm.-če- ské); v těšínském 3. Utrakvistických škol ně- mecko českých bylo mnohem méně než německo- polských. Měšťanských a obecných škol přibylo 18 (nově otevřeno 27, zavřeno 9). Třid přibylo 103 (nově otevřeno 146, zavřeno 43). Bylo škol:
Němec Slezsko Němec
15 article Školní budovy. Bylo jich 559 a to
Školní budovy. Bylo jich 559 a to 228 velmi vhodných, 191 vhodných, 90 měně vhodných a 50 nevhodných. Velmi vhod- ným nářadím bylo opatřeno 183, vhodným 230, méně vhodným 104, nevhodným 42 bu dovy. Nevhodné budovy a zařízení mají vesměs venkovské okresy a jsou to většinou zase školy české a polské. Počet tříd. Všech tříd obecných a mě šťanských bylo 1428 se 132 pobočkami. Ve řejné školy měly 1269 tříd se 113 pobočkami soukromé 159 s 19 pobočkami. Školní docházka. Dětí školou povin- ných bylo 112 846 a to 56.438 chlapcův 56.408 divek. Z těch chodilo do veřejných měšťanských a obecných škol 102 093,do soukromých škol 8561 (1430 a 7131), do vyš- ších škol 1243 (1238 a 5), doma bylo vyučo- váno 159 (62 a 65). Pro tělesnou neb duševnt vadu nedostalo se vyučování 989 dětem. Bez vyučování vůbec bylo 220 dětí. Průměrný počet dětí na třídu byl 74. Pro nedbalou do- cházku bylo uloženo 2677 K 16 h pokut a 359 dní vězení. Úle v požívalo na 274 školách 5368 dět (2594 chlapci a 2774 dívky), ač nárok na úlevy mělo 506 škol s 13.525 dětmi. Většina dět nepožívala tudíž úlevy. Koncem školního roku 1902—1903 bylo propuštěno 11.707 dětí z nich 3618 předčasně. Vyučování. Tělocviku učilo se na 429, ženským ručním pracím na 488 školách. Školní zahradu mělo 469, žá kovskou knihovnu 515 škol. Učebným pomůckami byly opatřeny 163 školy velm dobře, 229 dobře, 143 dostatečně, 24 nedosta tečně. Prospěch byl na 139 školách velmi dobrý, na 286 dobrý, na 124 dostatečný a na 10 nedostatečný. Počet učitelských osob byl 1403 to 1225 učitelův a 178 učitelek. Se zkouškon způsobilosti bylo 1075 učitelův a 135 učitelek, se zkouškou dospělosti 107 učitelův a 40 učitelek.
16 article
Bez vysvědčení byly 42 učitelské osoby. Učitelů náboženství bylo 473, uči- telek ručních prací 269, z nich bylo 242 bez vysvědčení způsobilosti. Neobsaze- ných míst bylo 11. Učitelských ústavů má Slezsko 5 to 3 veřejné a 2 soukromé; vesměs ně- mecké. Čechové a Poláci mají 276 škol jednojazyčných a 35 utrakvisti- ckých, ale ani jediného učitelského ústavu, který by vychovával učitelský dorost pro tyto školy. Příčina je jednoduchá. Vládnoue strana se bojí uvědomělých českých učitelů! Z 5 učitelských ústavů byly 3 státní (e mužské a 1 ženský) u 2 soukromé (1 mužský a 1 ženský). Statní ústavy pro učitele jsou Opavě a Těšíně, pro učitelky v Opavě. Soukro- mé ústavy s právem veřejnosti jsou 2 a to evangelický ústav pro učitele v Bílsku a ústal učitelek kongregace milosrdných sester v Te šíně. Mužské ústavy v Opavě, Těšíně a Bílsku mají 4 ročníky, ústavy učitelek v Opavě a T- šíně mají po 2 střídavě postupujících ročnicích.
Slezsko Čecho Polák Těšín Opava Soukro Bílsko ústav pro učitel být Opava ústav pro učitel
17 article
Na 5 učilelských ústavech působilo 79 uči- telských osob. Na všech 5 ústavech bylo 517 chovancův a to 352 kandidáti a 165 kandidá tek. Mužské ústavy měly: v Opavě 110, Tě- šíně 122, Bílsku 120 chovanců; ženské: Opavě 92, Téšíně 73 chovanky. Mimo to měla přípravka v Bílku 34 žáky. Dle národno sti byli 422 Němci, 24 Češi, 104 Poláci a 1 jiné národnosti. Z Čechů bylo na učitelském ústave v Těšíně chovanců 11, chovanek 9, v Opavě chovanci 3, chovanka 1; dohromady 24. Dle náboženstvi bylo 393 katolíci, 156 evan- gelikův a 2 židé. Pro 227 německých škol bylo 422 kandidátů, pro 146 českých a česko ně meckých škol jen 24, pro 165 polských polsko-německých škol 104. Z těchto křiklavýel čísel je patrno, že první povinností příslušných kruhů poslaneckých starati se o to, by ve Slez- sku byl zřízen český ústav učitelský. Na učitel- ském ústavu v Těšíně přednáší se nauka o ho- spodářství polsky. Cvičná škola v Těšíně ma žáky polské a německé; naproti tomu přijímaj se do cvičné školy v Opavě jen žáci němečti.
Čech Polák Čecho Opava Bílsko Těšín ský ústav Němec
18 article
Na uč. ústavě v Těšíně je polština a češtinate prve od r. 1900 povinným předmětem. Do kursu pro industriální uči telky v Opavě docházelo 16 chovanek, z nieh 2 Češky. Do kursu pro pěstounky 40 z těch 3 Češky a 2 Polky. Do evičných škol při učitelských ústavech chodilo 641 dítě, do mateřských škol 109. Pro nemajetné chovance bylo 14 státních stipendií a 52 státní podpory v obnosu 2500 K, zemských stipendi! 38 a 80 p od- por v obnosu 8480 K. Mimo to z různých fondů uděleno 619 K 40 h podpory. Evange lický ústav v Těšíně požíval podpory 2734 k. Náklad na učitelské ústavy opavské či nil 145 045 K 97 h, na těšínský 43.784 K 61 h. Bílský ústav požíval podpory 6000 K 2400 K na zlepšení platův učitelských. Skol- ného bylo vybráno 3732 K. Zkoušku dospělosti vykonalo 114 chovanců a 11 privatistů; celkem 125. Z nieh approbováno 122 (s vyznamenáním 20). Pro ně- mecké školy approbováno 92, pro německo-če- ské 9, německo-polské 21. Zkoušku způ- sobilosti vykonalo pro obecné školy 138 kandídátů; z těch approbováno 126. Pro mě- šťanské školy 28, approbováno 240. Celkem 150. Zkoušku pro vyučování ženským ručním pracím vykonalo 39 ze 46 učitelek, zkoušku pro pěstounky 41 ze 43.
Těšín Opava bílský ústav Češka Polk
22 article
Pane řediteli Budu Vám povděčen, dopřejete-li mi ještě jednou místa ve Vašem žurnále, abych mohl odpovědět na kritiky jistých, tak zvaných sportovních žurnál ů. Zmiňuji se o nich jen proto, že se netýkají an tak jednotlivých šermířů, ale jsou adresovány fran- couzské škole a chci jen upozorniti reportéry »Sport a her« a »Sportovního světa«, že se podjali úkolu příliš těžkého pro jejich schopnosti. Snažil jsem se vždy vyhnouti se otázce škol maje za to, že každá má své přednosti, své mistry a své úspěchy. Tato otázka způsobila dříve mnoho polemik ale nyní nastalo uklidnění na obou stranách Alpa nebylo užitečné ani sportovní, aby k vůli akademii v níž jsme chtěli jen okázati umění, bylo použito znovu otřepaných frází z dřívějška. Pan Nigger ve »Sportu a hrách« projevuje ná- zory věru naivní. Diví se, že francouzští šermí nejsou tak akademičti při assautu jako ve škole. Vy týká corps corps, jež se udály při assautech Jeau- voix Santelli a Kirchhoffer-Barbasetti. V druhém as- sautu jsem nic podobného nepozoroval. V assautu Jeanvoix-Santelli byla chyba na obou stranách. Snad pan Nigger nemohl pozorovati dobře vše- chny body, poněvadž pan Santelli měl černý kabátee.
Vaš Nigger Santelli Alpa KirchhofferBarbasetti
23 article
Velkolepý je úsndek pana reportéra o Kirchhofferovi znamenitě prý užívá mrštnosti svých nohou, alev tom prý úplně napodobuje školu italskou 111 Zpravodaj »Sportovního Světa« projevuje takovou neznalost věci a zároveň předpojatost, že je ku podivu že orgán sportovní může někomu podobnému svěřiti kroniku šermířskou. Prohlašuje, že italský šerm je praktičtější nežli francouzský a je právě jako franc. škola zároveň uměním a sportem. Viděl ten pán ně- kdy praktickou hudbu? praktický footbal? Ne. Tak co s takovými frásemi? Jeho úsudek o mých žácích je mi lhostejný. Ob držel jsem díky a gratulace ze stran zajisté vážněj- ších nežli je tento zpravodaj, od místrů, kteří šermo- vali i od odborníků, kteří poznali, že mým cílem bylo organisovati v Českém šermiřském klubu slavnost šermířskou, bez rozdílu škol, jaká nebyla ještě v Praze viděna. Podařilo-li se to, pře- náším všecky tyto díky a gratulace Čes. šerm. klubu, který mi dal celou svou důvěru a jenž má celou mou oddanost. Prosím za prominutí, že tak nadužívám poho- stinství Vašeho listu, ale chtěl jsem jen dáti na sroz- uměnou, že sice neatakuji ani školu ani osobnost, ale dovedu parirovati a ripostovati. Srdečné díky prosím, abyste přijal ujištění mé úplné úcty Feriaud, professor v »Českém šerm, klubu« a korrespondující člen »Šermiřské akademie v Paříži.« ** Přípravy k otevření českého ústavu pro vy- učování šermu na Král. Vinohradech jsou již dokon- čeny a lze zahájení očekávati již v květnu v zimní zahradě Národ. domu. Ředitelem jest p. G. Hergseil, ředitel král. zemské šermířské školy v Praze. Učitelé Italský mistr Berti a V. Farkač.
Král G Hergseil Berti V Farkač Praha Paříž Vinohrady Šermiřský akademie
24 article
Athletika a sportovní hry- ** Akademický sport. klub v Praze konal v so- botu dne 23. duhna řádnou valnou hromadu. Z předsedu zvolen MUDr. Polák, dále zvolení do vý boru: PhC. G. Jureček, JÚSt. R. Schidlof, MUC. L. Syllaba, JUSt. J. Cikánek, PhC. E. Pražský, PhC. J. Dušek, JUSt O. Schidlof, MUDr. J. Ostrčil, MUD . Fr. Jureček. Usneseno dále v květnu pořádati III. mezinárodní turnaj. Klub hraje v neděli dne 8. května interclubmatch s I. Č. L. T. klubem na Štva nici. Zřízeny byly hořejší dva courty, které od pon- dělí budou členům přístupny. Reklamace přijímá JUSt. Richard Schidlof na Král Vinohradech č. 1121. ** Český athl. Football Club hraje dnes o 41 hod. na svém hřišti s D. F. C »Unton«. Tamže 21 hod. »Stud. vinohr. team« : S. K. »Říčany«; o 6. hod. Č. A. F. C. III. : S. K. »Sparta «-Žižkov. — Č. A. F. C. »Elita« hraje s S. K. »Slavia« juniors. ** Athletic Club „Sparta“. Footballová mužstva A. C. „Sparta“ sehrají dnes dva velice zají- mavé zápasy na svém vlastním hřišti v Holešovicích.
Polák G Jureček JÚSt R Schidlof L Syllaba J Cikánek Phc J Dušek MUDr J Ostrčil František Jureček L T Schidlof S K A F C Praha Říčany Žižkov Holešovice sport . klub PhC Justa O . Schidlof Královský Vinohrady Football klub Sparta Č . A Slavia Athletic klub
25 article
Druhé mužstvo ulká se o 1/43. hod. odpolední s I. mužstvem sportovního klubu „Smíchov“, načež o 1/45. hod. sehrají přátelský zápas prvá mužstva obou jme- novaných klubů. S. K. „Smíchov“ má znamenitou pověsť mezi pražskými mužstvy I. třídy a zvláště vy- niká svou technikou míčovou a výbornou souhrou. O jejich výborné výkonnosti svědčí nedávné jejich vítězství nad obávaným Č. A. a F. K. na Král. Vino- hradech (3: 2). A. C. „Sparta“ postaví do pole své kompletní mužstvo, které, jak dle posledních výsledků viděti, stále se zlepšuje. V každém případě lze očekávati dnes jedno z nejzajímavějších utkání pražských muž- ** Dnes pořádá »Č. S. K. Karlín 1885« silniční závod v běhu o mistrovství Čech na 20 km (Běcho- vice - Ohrada na Žižkově). Ke startu přihlásilo se 14 závodníků a to: ze »S. K. Slavie«: Nejedlý a Ko ting. ze »Sparty«: Nemastil, Vaicmann, Švoboda Špička, Šícla, Dostál a Šmucr; z Brna: Bechyňský a Sojka. Dále pražští Němci: Rath (»Regalta«), Krie- gelstein a Schwarz (»Spert-Favorít«). Závod počne 8 9 hod. ranní, takže závodníci před 10. hod. dorazí do Žižkova. ** Dnes hraje »Slavia« s »M. F. k C. C. Vik- toria« z Magdeburku. Poslední výsledky hostů oka zují na dobrou hru obrannou i útočnou. Mužstvo Helmke, goal, Golz, Mollenbauer, backs, Doering. Ludwig. Loose, halfbacks, Radeck, Seuf, A. Schlu ricke, Müller, Weber, forwards. Před tím hrají ju nioři »S. K. S.« s »Č. A. a F. C. II.« na Vinohra dech. — Na hřišti trainingovém »S. K. Sl.« o 4. hod.
S K F K Král Nejedlá ko Nemastil Vaicmann Švoboda Šícl Dostál Šmucr Sojka Němec Rath Schwarz Spert Vik Doering Ludwig Loos Radeck Seuf A Schla Müller Weber F C Smíchov Karlín Žižkov Brno Magdeburk Golz Mollenbauer sportovní klub Sparta Č . S . K Slavia Krie Favorít km
26 article
»F. C. Sport Favorit« — Pražský team. — Dopoledne o 1/210. hod. »Old Boys S. K. Sl.« — »F. C. Union II.«; »Old Peisertians« — Mužstvo zemských úřadníků. ** Mezinárodní zápasy řecko-řím- ské uspořádány budou v úterý dne 3. května o 8. hod. večerní v divadle »Urania« v Praze- Holešo- vicích. Zajištěna jest účast následujících známých zápasníků: Abert (mistr Baltu), Clorento (mist Španělska), Frištenský (mistr Evropy), Luric (mistr svěla a Ruska), Marc Mayvi (černoch Severní Amerika), Šmejkal (mistr střední Evropy) a Petri (Slovinec). Zápasníci čeští budou míti tu- hou práci, by čestně proti této v pravdě mezi- národní soutěži obstáli. Od zápasů v divadle »Variété« nebylo v Praze tolik světoznámých zápasníků shromážděno a uvidí tudíž pražské obe- censtvo opětně po dlouhé přestávce pravá rozčilující utkání mistrů v zápase řecko-římském. Zvláště vítáme opětné objevení se Frištenského, jenž v po- slední době znamenitě získal na svém umění v ci- zině. K němu druží se nová česká hvězda na poli zápasnickém, Šmejkal; že i tento dá hodně práce vyškoleným professionálům, nepochybujeme. Lurich jest v Praze značně oblíbený a Clorento též. Aberp opravňuje svými výkony k naději, že nastoupí vítěz nou cestu Lurichovu. Černoch M. Mayvi a Petr dosud v Praze nebyli, požívají však oba zvučného
F C Abert Marc Mayvi Šmejkal Petri Frištenský Petr Praha Balt Španělsko Evropa Rusko severní Amerika Favorit Old Boy S . K Old Peisertian Holešo Clorento Frištenská Luric
28 article
Šachy. ** Šachový turnaj v Cambridge Springs, který započal dne 25. m. m., dospěl ke čtvrtému kolu. Výsledky dne 29. m. m. byly následující: Teich- mann zvítězil nad Delmarem, Lawrence nad Napie- rem. Lasker nad Foxem, Marshall nad Miegesem. Pillsbury nad Barrym. Schowalter nad Čigorinem. Marco remisoval se Schlechlerem. Partie Janowski- Hodges přerušena. Dosavadní stav po čtvrtém kole Lasker a Marshall 31/2, Janowski 1, Mieses a Teich- mann 3. Pillsbury 21/2, Marco a Schowalter 2, Hod- ges 1, Lawrence a Schlechter 11/2, Delmar, Fox, Napier a Čigorin 1, Bary O.
Marshall Barry Čigorin Marco Janowský Hodges Lasker Lawrenc Schlechter Napier Cambridge Springs ges 1 Lawrence nad Napie Lasker nad Fox Mieges Fox Teichmann 3 Schowalter 2
29 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. Člověk není živ tím, co poživá, nýbrž tím, co ztráví. Co platna jsou télu i nejvýživnější jídla, když následkem nedostatečného upravení jsou s nechutí požívána a proto i špatně ztrávena? Odpo- věd: Pranic, nýbrž spiše ještě škodí, jelikož „unavují“ zažívací ústrojí. Lidové pořekadlo praví pak případně: „Nic mu nejde k duhu“. Přidá-li se však malé množ- ství Maggi'ho koření, nabudou tím slabé polévkya pokrmy okamžitě zvláštní dobré chuti, tak že pak s chuti jsou požívány a lehce se ztráví: Pak „jdou dobře k duhu“ anne n nauŘstr
35 article
(Zasláno.) V některých denních listech pražských bylo mez zprávami o pohromách způsobených nedávnými dvěma bouřemi a krupobitím uveřejněno, že také Trojské vinice byly zpustošeny. Zpráva ta nezakládá se však na pravdě, pokud se týče t. zv. panských vinic, jež jsou ve Staré Troji je- dinými vinicemi, jichž každoroční značná sklizeň do- chází zpracování ve vino určené ku prodeji. Tyto staroslavné vinice, proslule svojí výtečnou révou, neutrpěly následkem přiznivé své polohy žádných pohrom, o čemž může se přesvědčit každý, kdo navštíví útulné sklepní výčepy historických zámeckých vinných sklepů (pocházejících ze 17. století), které jsou ode dneška přístupny rovněž jako zmíněné vinice, které ve správu svou převzala firma
Trója
45 article
(Zasláno.) Vysokého vyznamenání dostalo se panu Petru Vodičkovi, řídicímu učiteli v Myslivě, od Jeho cís. a král. Výsosti nejjasnějšího pana arcivévody Otty- Za jemu věnovaný lovecký pochod „Lověmě zdaree obdařil jej velmi lichotivým přípisem a skvostnou 9678 jehlicí s monogramem v diamantech.
Vodička Ott
55 article
94 51 73 jednotřídních . . dvoutřídních . . 145 47 41 52 trojtřídních . . 57 27 13 15 čtyřtřídních . . 40 208 pětitřídních . . 58 32 114 šestitřídních . . 105 sedmitřidních . 1 — — osmitřidních . . 1 — — — — Dle pohlaví bylo škol 47 chlapeckých, 28 dívčích a 484 smíšené. Polodenní vy- učování bylo na 197, dílem celodenní, dílem polodenní na 90, celodenní na 251 škole. Soukromých škol obecných bylo 48 a to 35 německých, 5 českých a 6 polských. Divčích bylo 29, chlapecké 2, smíšených 17. Právo veřejnosti měly 44, bez práva veřejnosti byly 4 školy. Soukromých škol proti lonsku ubylo 10. Dle tříd bylo soukromých škol 10 jednotřídních, 3 dvoutř., 5 trojtř., 8 čtyřtř., 11 pětitř., 3 šestitřídní a 8 škol měšťanských.
Divče
56 article
Kursy k odbornému vzdělání učitelstva pokračo vacích škol o naukách obchodních při českém obchod- ním museu budou o letošních prázdninách opět po řádány. Příhlášky lze zasílati už nyní do českého ob chodního musea, bez příloh a nerekomandovaně. Le tos zařazeno několik hodin pro obchodní nauku. kterou bude přednášeti pan prof. Alois Pižl; mimo to na přání z kruhů učitelských bude se přednášeti i zbožíznalství pro potřebu pokračovacích škol dle osnovy ministerské) Učitelská místa na středních školách českých. Při českém vyšším gymnasiu v Moravské Ostravě, které doplněno bude již příštím školním rokem třídou VIII. obsadí se pro příští školní rok několik míst skuteč- ných učitelů klassické filologie a jedno místo pro če- štinu s němčinou. Platy jsou jako na ústavě státním a mimo to 300 K místního přídavku. Hleděno bude i k žádostem uchazečů, kteří v příštím terminu zkou- šku konati chtějí, po případě se zadají místa provi- sorně při žadatelích s neúplnou zkouškou. (Místní přídavek jako u učitelů skutečných.) Žádosti poslány
profesor Pižl Ostrava
57 article
jména. Automobilism. ** Motocykle firmy Vilém Michl ve Slaném vy staveny jsou teď právě na IV. mezinárodní výstavě ve Vídni a vyznačují se zvláštní jednoduchostí kon- strukce, jevící se zvláště v převodu na elektromagne ozubenými kolečky — úplně krytými. Postrádáme — na prospěch celé soustavy — všech komplikovaných tyčinek a páček. Pokud se týče stability a elegance nelze než vzdáti strojům těm úplnou chválu. Firma vystavuje: 3 HP »Orion« barvy creme, 3 HP »Orione barvy distinguovaně zelené, 3 HP »Orion« barvy černé s druhým sedlem (tandem), elegantní v zeleném plyši provedený vozík závěsní, 21/2 HP »Orion« bílý s pomněnkovou nádržkou, 21/2 HP »Orion« černý zelený a 1 damský motocykl »Orion« crěme a vozík postranní.
Michl Slaný Vídeň Orion HP