ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7602d580-7128-11dc-9835-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 41, person 75, org 4, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. května 1904. Číslo 121.
4 article
sněmovnu poslaneckou, volí se tím způsobem, že poslanci jednotlivých zemských sně- mů vysílají delegáty dle následujícího klíče, při čemz jim jest ponecháno, voliti je ze svého středu nehe z plena sněmovny. Většínou absolutní mají voliti poslanci z krá lovství českého 10 delegátů, dalmatského 1 atd. ald až vypočteno všech 17 zemí. Tenlo předpis zákl. z. st. změněn byl v odst. m zák. z 2. dubna 1873 č. 40 ř. z potud, že na místo slov „poslanci jednotlivých zemských sněmů“ položena slova „poslanci říššt v dotyčné zemi zvolení.“ O formě a způsobu voleb není ustanovení jiného leč v § 65. jedn. P. sněmovního, který nařizuje, ž volby delegační mají se díti hlasova cími lístky, které po vyvolání jmen po slanci k volbě oprávnění do urny sklá- dají.
5 article
Jak z těchto citátů patrno, jsou positivní předpisy zákonné o volbách delegačních velice kusé a spor Co se týče praxe dosavadní, která, abych tak řekl, za- ležila jakési právo zvykové, dály se alespoň v po sledních lelech volby delegační následujícím způ- sobem: Na obdržený přípis vlády, žádajíci výkon deleg voleb, ustanovil president sněmovny z pravidla na některou hodinu odpolední schůzi s jediným bo dem prozramu: „Delegační volby.“ Schůze tato, klerá začasté byla vsunuta mezi dvě schůze dopolední, vě- nované jinému předmětu, nazvána byla mimořád- nou. Při schůzi této nebylo nikdy jednáno o ničem. leč vykonány volby, jež prováděly se tím způsobem, že nejdříve poslanci z Čech shromáždili se u podi pod křeslem předsedy sněmovního, pod nímž na místě pro zpravodaje stanoveném stál zapisovatel s urnou pro sbírání lístků určenou. Zapisovatel četl abecedně jména poslanců z Čech, kteří po vyvolání svém po ložili lístek do urny a odstoupili. Když všechna jména byla přečtena, přesevzato ihned skrutinium a ob- drželo-li 10 volených absolutní většinu, počítanou dl odevzdaných lístků, byli stejným způsobem volen první i druhý náhradní k.
Čechy
6 article
Když skončena volba delegátů i jejich náhradníko z Čech, přišli na řadu poslanci z Dalmaci e, pol z Haliče až na konec z Gradisky a Terslu. Majíce nyní všechno toto na zřeteli, probeřm všechny možné a známé prostředky ob- strukční a uvažujme, zdali jest lze některým volbu delegační zmařiti. Obyčejný prostředek technické obstrukce, kteréh se nejvíce a účinně používalo a používá, jest přede- vším slovné čtení návrhů, interpellae a petic a jmenovité hlasování o formál ných návrzích, zejmona o návrzích na přitištění petic ke stenografickému protokolu. Poněvadž může ke každě obyčejné schůzi libo- solný počet návrhů, interpellací i petic býti předložen a čtení těchto spisů ihned na počátku schůze m us býti předsevzato, může skupina poslanců, čítá-li nej- méně 50 hlasů, potřebných ku podpoře návrhů na hlasování jmenovitě, zdržeti každé jednání na tak dlouho, dokud fysické síly její trvalou permanen snesou. Než při volbách delegačních jest tento prostředel obstrukční, který jest tak vydatným, že ho s výsled- kem již tak dlouhý čas jest používáno, nem ožným poněvalž se při schůzi k volbám delegačním určené dle ustáleného zvyku, který by sotva sněmovna k vůl naší obstrukci dobrovolně pozměnila, nižá d ne čtení spisů předložených neprovádí. Presidium spisy podané ani do sněmovny nepři nese a menšině není dán nižádný parlamle n tn prostředek presidenta donutiti, aby dal návrhy a in terpellace i pelice i v této schůzi přečísti a o ná vrzích formálních, k nim se pojících, hlasovati.
Čechy Halič Gradisky
7 article
Totéž platí o projednávání podaných pilných ná vrhů, které při zasedání sněmovním dle předpisu j. ř. přodnost mají před jednacím pořadem. Při schů- zi k volbě delegační uslanovené neprojednávalo s nikdy o ničem než o volbě delegační a docíliti změny tehoto zvyku bylo by možno jen usnesením sně- movny většiny. Však té bohužel nemáme proto nemohli jsme ani na zmíněný prostředek ob- strukční počítati Co se týče formálních návrhů na př. na od ročení schůze, přerušení schůze, tajnost sezení a pod záleželo na tom, připustí-li president tyto návrhy k hlasování či nic. Kdyby návrhy tyto odmítl, zbývá jen dovolati se sněmovny, která by se jistě byla rozhodla proti nim. Než i kdyby je byl připusti. vyčerpaly by se velmi záhy, tak že na této cestě dal by se snad počátek voleb delegačních o nějakou hodinu zdržeti, nikdy však zmařiti. Jak z těchto stručných poznámek patrno, shle dány byly dosavadní obvyklé prostředky obstrukční v mezích jednacího řádu se pohybující v příčině voleb delegačních nedostatečnými.
8 article
Obráceny proto zraky i na jiné pole a hledány jiné cesty vedoucí k cíli. Tak na př. uvažováno, ne- daly-li by se mařiti volby delegační tím, že by se zvolení delegáti čeští vzdali, čímž prý by způsobena byla nutnost volby nové a to stále, do ne- konečna opakovati. Však při bližším rozbor shledáno, že i tento návrh jest bezcenný, poněvadž v Čechách ze 110 hlasů máme jen 49, tudíž menšinu Kdybychom vzdáním se českých delegátů zvolených zmařili jednu volbu, provede se ihned volba jiná, př které — jak se to již jednou stalo — si zvolí většína složená z Němců a velkostatkářů své kandidáty, kteří se již nevzdají Jiný hlas doporučoval způsobiti neplatnost volby tím, že by nějakým způsobem přivoděn byl nesouhlas mezi počtem hlasujících a počtem lístků odevzdaných Návrh tento, který v podstatě doporoučel falšování volby, nebyl ani za vážný pojímán, poněvadž přece nelze chtíli od representace národa, aby na sebe uvalila výtku jednání nezcela bezvadného. Ostatně ani lento návrh neměl ceny poněvadž se hlasující (volicí) nikde nezaznamenávaj a tudíž také nečítají a není možno následkem toho nesouhlas onen jinak zjistiti, leč dopadnutím vinník při činu.
Němec Čechy
9 article
Jak z tohoto výpočtu plyne, nedaly předpi sy jednacího řádu nižádnou rukojeť, za niž by se byla mohla obstrukce proti volbám delegačním uchopiti. Proto šlo se i jiným směrem a hledány prostředky mimo jednací řád, mimo zákon položené Tu v první řadě vzpomenuto prostředku, klerý v pa- mátné noci 8. června 1900 rozhodl o vítězství česko obstrukce, totiž ztropení hluku každé jednání zne- možňujícího. Než ani tento prostředek nemohl býti uznán z způsobilý pro zmar delegačních voleb. Vždyť hřmo i rámus může sice zabrániti jednání nebo hlasován věcnému, však při volbách delegačních není an jednání ani věcnéhohlascvání, nýbrž mičky prováděné odevzdávání listků od poslanců, kteří sto jíce u zapisovatele jména jejich čtoucího, zajisté jméno své slyší, třebas na druhě straně sálu pekelný pa- noval hřmot. Že rámusová obstrukce výkon voleb delegačních nemůže zmařiti, ukázala ostatně skutečnost. Národní socialisté a argrárníci tropili hluk jistě huronský přece hluk ten ani v nejmenším výkon voleb n alteroval. Zbývalo ještě jen jedině a to bylo — nikoli ob strukce technická nebo hřmotná, nýbrž ná silí. násili mocí brachiální, násilí osvědčené paží nebo i zbraní, násilí, které by zabránil aby presidium sněmovní a většina nemohla volby provésti. Násili toto musilo by směřovali, nikoli prot neživým pultům sněmovním a nesměl by záležeti jen v křiku a pískání ve slušné vzdá- lenosti prováděném, nýbrž v útoku osob proli o so- bám volbu vykonávajícím nebo chránicím.
10 article
Použití tohoto prostředku klub český zamíu Nebylo při tom nikterak rozhodným, že by byl bo fysický, do něhož bychom se vpustili, bojem nerov- ným, bojem 60 proli 365 resp. i když mám za to. že Neněmci proti nám nešli, bojem 60 Čechů prot 200 Němcům. Spíše padlo na váhu přesvědčení, že vpuštění se v takový boj jest hrou hazardní, při kter mážeme velmi málo pro náš národ a pr jeho věc získati, za to však musíme přílii mnoho ztratiti. Račie mi dovoliti, abych vám seslavil tuto bi lanci m ožného zisku z jedné, a nutné ztráty ze strany drubé. Co jsme mohli, používajíce násilí, ziskati? Především snad popularitu doma! Však velectění pánově, má delegace, za osudy národa zá pasící, říditi své rozhodné kroky dle svých sobeckých zájmů? Má za laciný pollesk jednodenní zpě sebil si výčitky svědomí, že pracovala jen pro re klamu a poškodila tím svatou věc národa jí ve správu a ochranu danou? Kdyby tento ohled rozhodovati měl, pak by j spad právem mohla býti vytýkána neupřímnost i so- beckost, pak správným snad by byl odsuzující úsudek který tak rády mnohé politické frakce, nám nepřá- telské, nad stranou naši pronášejí. Ať se tímto ohledem řídí strany jině nene so ue zodpovědnost, však strana, která je strano vedoucí, jejíž každý čin nese následky pro národ musí ohled na popularitu daleko zamítnouti, stojí-l ohled tento v kolisi se zájmem věcným. Než nechci o tomto samozřejmém předmětu mlu- viti více a vrátím se k výpočtu svému o možném zisku Co jsme mohli dále násilím dosíci Snad odročení schůze, jejíž pokračování jsm zabránili.
Čecho Němec
11 article
Co by to mělo za následek? Nic jiného než že by ustanovena byla schůze nová a při ní by za- jisté jak od presidia tak od Němců početně silnějších stalo se opatření, aby násilí podobné se neopakovalo Jediný efíekt by tedy byl zmar schůze jedné nikoli zmar voleb tčchto. Však i kdyby se nám bylo podařilo zmařiti volb tyto, čeho bychom tím v ohledu politickém dosáhlil? Snad pádu ministerstva nynějšího — jak někteří mí- nili — nebo zvrácení nynějšího systému, nám ne- přátelského? Zajisté níkoli, nýbrž jen toho, že by použito bylo ustanovení § 10. z. z. st., dle něhož zůstati mají až do provedení nových voleb dele- gačních staří delegáli ve své funkci. Tedy s volání starých delegací a níkoliv nových a kus pochybné popularity, byly by jediným výtěžkem použitého násilí i kdyb zůstalo vitézným. To, velectění pánové, jest možná a k tivní b- lance násili, jež nám jako ultima ratio zbývalo. Uvažujme nyní, jaká proti tomuto aklivu stála passiva! Následkem užití brachiálníhe násilí by bezpečně bylo: 1. Zkompromitování naší sprave- dlivě věci bojem hrubým, bojem, který dodnes právem vytýká nejen český, nýbrž i celý vzdělaný svět obstrukci německé. 2. Ztráta sympathie, kterou k nám chovaj všechny slušné parlamentní elementy, vidoucí, že vystupování českého klubu bylo vždy důstojně a vzdě- lanosti národa našeho přiměřené a porovnávající cho- vání naše s činy Němců proti našim umělcům.
Němec
12 article
Však i kdyby tyto více ideální ohledy u mno hých nepadaly na váhu, jsou tu i jiná ještě passiva Nezbytným důsledkem naší válečné kampaně by toli dále bylo: 3. rozbití spojenectví našeho s Jiho slovany, kteří se rozhodně proti každému násilí vy slovili; 4. odpuzení od nás všech stran, které se k nám loyálně blíží, zejmena Poláků — již v poslední době což s povděkem chci uznati — dosti naši věc pod- porovali a spravedlnost našich požadavků uznávajíce o splnění jich se přičiňovali; 5. v případě pravděpodobného podlehnutí se- slabení nebo docela znemožnění naš další obstrukce. Neboť, veleciční pánové, vojsk zmožené, vojsko poražené, nemá již významu, ob- strukce zlámaná nemá ceny. Že tomu tak, bylo patrne z hlasů německých listč po volbě delegační, které prohlašujíce fingovanou ob- strukci našich radikálů za skutečnou, hlásaly urhi e orbi polěšitelný prý pro ně důkaz, že česká obstrukce není nezmožilelnou a že třeba jen pravé ráznostia energie, aby prý byli Češi úplně zkroceni. Jaké konsekvence by byli teprve činili, kdyby triumí jejich nebyl se dotýkal jen hrstky poslanců českých, nýbrž celého zastupitelstva českého. Zarazili jsme tyto jásoly německé hned tím, že jsme zase druhý den, kdy obstrukce byla možnou pokračovali se stejnou vehemencí ve své obstrukci tím demonstrovali nezmenšené její trvání.
Polák Čech
13 article
Všechny tyto úvahy byly rozhodnými, že klub jihoslovanský a po něm klub český usnesl se podle návrhů svých parlamentních komisí použíti jen pro- středků v mezích jednacíhe řádu a niko násilí, kdežto agrární a národně-sociální poslanci usnesli se ne sice na násilí však alespoň na ob- strukci hřmotné, rámusové. Nechci rozebírati motivy, kleré je pohnuly k tomu že se v tomto bodu od českého klubu separovali Nechci s nimi, jako nepřítomnými, polemisovat ježto jsem si položil za úkol jen prostě o jednán českého klubu referovati a je odůvodnit Než přes to musím konstatovati faktum, že an agrárníci, ani národní sociálové ve společně schůz všech českých stran, před volbou delegační konané nedovedli udati nižádného prostředku kterým by bylo lze volby delegačn zmařiti. Byli zajisté i sami přesvědčeni, že toho hřmoten na distanci se nedokáže a chopili-li se prostředku ob strukce hřmotně, měli snad jiný účel než zmar volel delegačních na mysli. Snad vystihl intence jejich jeden z čelných po slanců jihoslovanských, který prohodil, že rány jejic na pulty dopadající neměla cítiti vláda, nýbrž prj český klub. Věděli jsme, že budou tyto frakce, které chtěj hudoucnost svoji vystavěti z trosek naší strany, pe čovati o to, aby pochopitelnou nynější roztrpčenos veřejného mínění svedli směrem proti straně mlado- české čelícím.
14 article
Mínění tolo projevil jsem i v rozmluvě vůči jed- nomu poslanci z polského klubu. Pohledl na mne s opravdovým údivem a soudil, že prý ani nen možno, aby naše voličstvo, které pokládá za vysoce intelligentní, mohlo jinak se zachovati, než naprosto schváliti naši taktiku a odsouditi nedostatečnou lcyálnost našich malých klubů. Pokrčil jsem rameny poněvadž nevím, jak se většina české veřejnost zachová. Však co vás, velectění pánově, se dotýče, jsem přesvědčen, ža u vás jest ona politická vyspělost kterou polský kollega náš u veškerého českéh voličstva předpokládá a proto se nebojím, že, jste- spravodliví, uznáte, že český klub v otázce voleb de- legačních jednal tak, jak to jeho politický rozun žádal i prospěch národa ká zal. V důvěře ve vaši objektivnost i v před pokladu že nepochybujele o vlastenecké poctivosti svých po- slanců, ponechávám vám bez obavy plnou volnos úsudku. Měl bych ještě na konec pojednati o zasedání k volbě ustanoveném i o průběhu schůze, zejmena o způsobu ustanovení schůze této i o formálních chy bách při tom sběhlých a jejich důsledcích, však po kročilost doby omluví mne, odkáží-li v té příině pouz na výklad dra. Kramáře v „Nár. Listech“ uveřejněný a vám zajisté všem známý.
Kramář
15 article
Konče svůj referát, dovoluji si vysloviti vám ujištění, že klub český, jako vždy dosud tak i ve všecl případech příštích n po celou dobu, dokud důvěra vaše mu zastupování zájmů národních ponechá, bud říditi se vždy jen svědomitým a pocti- vým ohledem ne prospěch národa vlasti a nižádnými ohledy jinými. Řeč poslance dra. Pantůčka, živým zájmem a souhlasem provázená, odměněna byla na konec hlučným a trvalým potleskem. Zemský i říšský poslanec inženýr Kaftan pravil, že po obsažné řeči dra. Pantůčka ne- zbývá mu nežli pronésti několik jen poznámek. Na to vyložil postup jednání předsednietva klubu svobodomyslných lidových poslanců če ských se zástupci poslanců jihoslovanských polských, sdělil pochod úvah o možnosti ob strukce voleb do delegace a zmínil se o akeleh polských, načež připomenul dva případy z le minulých, kdy delegace zasedaly bez výroční volby. Poprvé stalo se tak v r. 1869, kdy de- legace, již v r. 1867 volená vyřídila delegační rozpočty za r. 1868 a 1869, podruhé v roee 1873, kdy Poláci se vzdali mandátů delegač ních. Tehda předseda delegace Kaiserfeld pro hlásil, kterak přes to, že Poláci delegaci nevo lili, je zvolen dostatečný počet delegátů, že ledy nevadí neúčasť Poláků. Z těchto přípradů je zjevno, že by delegace nebyly zmařeny, an kdyby se nyní delegační volby nebyly provedly. ani kdyby češti delegáti se vzdali delegačníéh mandátů. V dalším dovodil řečník nutnost náležitého opatření, aby občanstvo bylo informováno každém stavu záležitosti veřejných, zárovei musí býti řádně informována naše žurnalistika.
Pantůček Kaftan jítlegace Polák
16 article
Zmíniv se o otázce obstruování osnovy zákona o odvodu branců, poukázal řečník na to, jak vláda nynější zdržuje a poškozuje hospodářský a kulturní rozvoj českého národa. Ač tyto po měry dráždí k nevoli, přece nesmí se připustit nikomu spekulace s rozhořčením lidu. (Výborně Potlesk.) Říšský poslanec Václav Karbuz vyslovií souhlas s výkladem posl. dra. Pantůčka, po dotkl však, že v občanstvu rozšiřeno bylo mí nění, že snad mohl býti nalezen prostředek jímž by byly mohly volby delegace býti zm řeny a malé frakce české býti podporovány Tuto věc třeba vyložiti. Toto mínění vzniklo patrně tím způsobem, že široká veřejnost naše nebyla předem náležité informována o všem, co k otázce voleb dele gace se vztahuje. Je dále pravda, že německ žurnalistika dovede vždy postup Němeů chrá- niti a na prospěch mu byti. Pro české poměry naše pak je třeba, by naše politické spolky kluby vzchopily se k nové činnosti, tak aby se staly místem, odkud by poslancům snáze bylo možno vždy včas voličstvu podávati zprávy vysvětlení.
Karbuz Pantůček kulturní rozvoj český národ
17 article
Řečník dovodil pak na výrocích posl. Kl fáče, učiněných na nedávné schůzi pražské politickým přítelem Klofáčovým, posl. Chocem pak vyvrácených, kterak tato strana informuje veřejnost nesprávně. V dalším výkladu svém poukázal řečník k tomu, že poslanci agrární i nár. sociální zúčastnili se společných porad všech poslanců českých, že si o nich činili ve schůzích i na chodbách zápisky, že však neřekli, že chtěj provésti proti volbám delegace obstrukci stů co stůj, ač měli dosti příležitosti, aby to sdělili Naopak však využilkovávali důvěřivosti někte rých poslanců svobodomyslných. Obrátiv se ostře proti způsobu i tonu, ja kým píše ve svém osobním orgánu nár.-sociální poslanec Fresl, konstatoval řečník se vším dů- razem, že obstrukce poslanců agrárních a ná- rodně sociálních směřovala proti poslancům ná rodní strany svobodomyslné a že byla provozo- vána z okna ven. Pánové ti patrně se připra vují na nové volby a při nich na odboj prot národní straně svobodomyslné.
Klement fáč Klofáčův Choc Fresl
18 article
Řečník projevuje hluboké politování,ž v době politieky tak těžké, jako je nynější, do chází v národě českém ke zbytečným a bez- důvodným vnitřním zápasům, jichž nebylo třeba a k nimž není vážného důvodu. Ti poslanci. kteři chtějí postup nejradikálnější, mohli přece prohlásiti, že ve společné poradě byli přehlaso váni a že proto odmitají zodpovědnost za ná- sledky toho. To se nestalo, ale za to poslanci nár. so ciální mluvi nepravdu. Není pravdou na př tvrzení jejich, že byli opuštěni a ponecháni na pospas Němcům. Naopak: my jsme stáli po- hromadě a připraveni na jejich ochranu, kdyby se jim bylo mělo něco státi. Ale za to vůdce agrárníků p. Prášek, který neustále k obstruke naváděl, v kritickém okamžiku odešel a z po vzdálí hleděl na všecek ruch. Vůbec zdá se, že chování agrárníků má zvláštní pozadíl Poslanec dr. Klumpar: Oni přece ne chtějí obstrukcil
Němec Prášek doktor Klumpar
19 article
Poslanec Karbus pokračuje a praví, že po slanci národní strany svobodomyslné vykonal pravé divy vytrvalosti a provedli značný ku práce. Ale to, co provedly ostatní strany české poškodilo českou politiekou sílu ve Vídni. A ne- bylo toho třeba. Neboť v čas konala se celá řada porad a každý měl dosti příležitosti, aby nabyl potřebných zpráv, aby pronesl svoj mínění a podal svoje návrhy. Co se stalo bez- důvodného, je zjevem justamentu, před kterým ustoupiti bylo by chybou! (Výborně! Hlučný potlesk.) Dále promluvil velmi zajímavou řeč posl Březnovský a na konec skutečné vzrušení způsobil posl. dr. Herold svým výkladem, tak mohutným, že vyslovováno bylo přání, aby ře jeho ve zvláštním otisku byla rozšířena v nej širších vrstvách českých. Obě tyto řeči přineseme v obšírném zněn v příštím čísle.
Karbus Březnovská doktor Herold Vídeň
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. dubna. (Delegace.) „Bu Tagbl.“ sděluje se z parlamentních, z pravidl dobře informovaných kruhů, že třetí zasedán uherské sněmovny započne 7. května, načež bu- dou svolány delegace, jež se sejdou v Pešti 16. neb 17. května. Pešťský „Az. Ujság“ však tvrdí. že není dosud stanoven ani den prvé schůze uherské sněmovny, ani den zahájení delegaci. Ba není prý ani známo, kdy bude příšti minister ská rada, která má učiniti rozhodnutí o těchtc otázkách. V Praze, 30. dubna. (K vnitřní si- tuaci) sděluje se krakovskému „Czasu z Vídně: Optimistické zprávy vídeňských listo o vyjednávání v parlamentě spočívají pouze na do- mněnkách a zašly úplně na bozcestí. Píše se, že Čechové dnes svolují k tomu, zejtra zas, že Němci povolují ono, ve skutečnosti však o po- drobnosti nyní vůbec neběží a věci stojí nyní tak. že do dorozumění jest ještě vel m daleko. V parlamentni komisi polského kola a v polských kruzích vůbec zavládlo přesvědčeni, že dobrá vůle jest jak na české, tak i na ně- mecké (?) straně, že tedy za obapolně dobré vůle dorozumění bylo by v jednotlivostech cel- kem snadné, ale nejasné a nesrozumi- telné jest dosud stanovisko vlády. Dokud nebude jasno i na této straně, jest třeba zdržovati se všelikých optimistických buletinů.
Tagbl Čecho Němec Praha Pešť Vídeň uherský sněmovna Czas
21 article
Zdá se, že to jasno, jehož si přeje vídeňský zpravodaj „Czasu“, nastalo již aspoň pro par- lamentní komisi polského kola. Dle souhlasných zpráv německých lístů dr. Körber zamítl žádose polské parlamentni komise, aby české požadavky za jichž splnění se přimlouvají Poláci, háji před Němci jako své a převzal tak od Poláků úlohu prostředkovatele. Dr. Körber přeje prý všelikého zdaru polské smiřovací akci, ale na základě polského návrhu s Němci vyjednávati prý nebude. Dr. Körbe. vyjednávati nebude, poněvadž bez dovolení Němeů vyjednávati nesmí a Něme si vyjednávání nepřejí. Správně posuzuje situae „Slovenec“ ve videňském dopise, v němž se praví: Na obstrukci musilo dojíti, poněvadž všechny sliby byly liché, všechno smiřovací jed- nání bezůspěšné a tím ztracena všeliká naděje. Přiznáváme — píše „Slovenec“ — že dr. Kör- ber není diktátor, jenž železnou pěstí drtí od- půrce; jest však, a te je mnohem horší, snad proti své vůli pouze výkonný orgán sloučené le- vice, kterou podporuje celá byrokratická oligarchie. Čechové, Slovinci a Chorvaté neza- čali obstrukci ze zásady, nýbrž užili tohoto par- lamentního prostředku z nouze, aby popadli dechu a potřeli krutě násili a křivdu německé hegemonie. Mluví-li se tedy nyní o příměři. nechať vláda a její spojenci nezapomenou, že čestný smír je vždy ještě možný, nikdy však potupná kapitulace. A právě v tomto vzhledě vláda mnoho opomenula, co byla povinna učiniti v zájmu státním. Bylo jeji povinnosti, aby také s Němci promluvila rozhodné slovo a dokázala jim, že jsou jen menšina, která si osobuje všechna práva panující většiny. Trpělivost je sice doblá vlastnost, ale i ta má své meze.
doktor Körber Polák Němec Körbe Kör Čecho Slovinec Chorvat
22 article
Ze Záhřeba, 26. dubna. (Zeleznice v Horní hranici. — Universita.) Sen- ský magistrát obrátil se ku předsedovi chorvat- ské kralevinské deputace Franiesciovi se žádostí aby při projednávání finančního vyrovnání s Uhrami dbalo se zájmů seňského přístavua tento se konečně spojil železnou dráhou s hor- ním Chorvatskem, k čemuž by se hodila jedině dráha Bihač-Otočac-Seň s odbočkou k dalmat- ským hranicím. Projektovanou v Pešti dráhou Ogulin-bihačskou zasadila by se smrtelná rána celému chorvatskému Přimoři a proto městská rada seňská proti projektu tomu co nejrozhod- něji protestuje. — Záhřobská univer- sita měla v uplynulém zimním semestru 1053 posluchače, z nichž bylo 111 bohoslovců, 695 právníků a 174 filosofů; kromě toho na lesni- ckém oddělení bylo 40 posluchačů a na lékár- nickém 33. Fakulty lékařské záhřebská univer- sita dosud nemá. Co do původu bylo 877 poslu- chačů z Chorvatska, 8 z Rěky, 20 z Uher, z již- ních zemí rakouských 75 (z Dalmacie 53) a z Bosny a Hercegoviny 46. Ostatní byli z jiných zemi rakouských a balkánských. Z Terstu, 27. dubna. (K obecnim vol- bám.) Místodržitelství vyhovělo žádosti terst- ského magistrátu, aby se volební listiny, upra- vené v poslední době místodržitelstvím, znova vyložily, aby bylo možno podávati proti nim ná- mitky. Listiny budou tedy vyloženy ještě 6 neděl a stížnosti proti nim možno podávati během dvou neděl.
Sen Záhřeb Uhry Chorvatsko Bihač Otočac Seň Pešť Ogulin Dalmacie Bosna Hercegovina Terst fakulta lékařský záhřebský
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. dubna. Rusové a franko-italské zblížení. Návštěva presidenta francouzské republiky v Římě utvrdila poměr dlouho chystaný a přece překvapující přesností, tichostí, s jakými prove- den. Cesta císaře Viléma na Středozemní moře a do Italie měla zajisté za účel překaziti franko- italské zblížení a zachovati Italii trojspolku. Úzko- stmi, že Německo bude osamoceno, vysvětlují se hojné listy, kterými císař Vílém v posledníeh měsících zahrnoval cara Mikuláše a vysvětluje se také úpěnlivý ton jeho nabídek. Car nabídek Vilémových nepřijal, ani prstu mu nepodal. Vilém obrací se k Italii zády, spěchá domů a na domácí půdě dává výraz svým citům, svolávaje německý národ k jednotě, aby byl připraven »zasáhnouti jednou, bude-li třeba, do světové politiky.« Tedy Německo již poodkládá své plány z oboru světové politiky. Návštěva Vilémova ve Strakonicích, uskuteční-li se, na isolovanosti Ne- mecka ničeho nezmění. »Rus« vykládá, že je pro Italii výhodno. aby formálně z trojspolku nevystupovala. »Tro- spolek pozbyl pro ni svou nebezpečnou stránku a zůstala pouze výhodná. Trojspolek zabezpečuje Italii značné obchodní prospěchy, Německo musl se nyní starati, aby odměnilo Ilalii za její »věr- nost«. Naproti tomu nemohou ničeho namiinout ani Francie, ani druzí upřímní přátelé Italie, k nimž i Rusko vždy rádo se počítalo.« List vzpomíná, že franko-italské sblížení ještě pro někoho znamená porážku. Je to nynější »vatikánský vězeň«, zvolený německým vlivem. Nyní bude ještě »uvězněnější«.
Rus Vilém Mikuláš Vilémová Italia Ted Praha Řím Německo Vilémov Strakonice Rus Francie Rusko Italia
24 article
Ruská vláda na pomoc finským bezzemkům. Ruská vláda vyslala r. 1902 do severního Finska agronoma Terjaskinena, aby vyšetřil, které státní půdy hodily by se tam k zeměděl- skému obdělání. Terjaskinen shledal, že by značná čásť tamních blat mohla být obrácena v polnosti. Vláda na to dala si zhotoviti statisti- cká data o tom, jak se žij nájemcům na státníeh pozemcích, jakož i o hospodářském položení těch osob, kterým vláda v posledních desitiletích pozemky odprodala. Vládní komisaři dále vyptá- vali se i nájemců státních pozemků, i selských dělníků bezzemků, aby seznali jejich potřeby přání, pokud by jim stát mohl vyhověti. Sou- časně podkomise pod předsednictvím senátora Čilmana pracovala o návrhu kolonisace státních lesů v severním Finsku finskými bezzemky. Návrhy jsou nyní hotovy a ruská vláda je podá k vyjádření finskému senátu, jenž zajisté nebude dělat opposici dílu, které bude znamenati pr finský národ ohromné dobrodini.
Čilman Finsko Terjaskinen
25 article
Žandarmská reforma v Makedonii. Dopis „N. L. Z Cařihradu, 24. dubna. Čásť cizích důstoj- níků a generál De Georgis přibyli už do Solunu. kde jim Turci připravili stkvělé uvítání. Zatím ale pořád trvají rozličné neshody mezi Portou a velmocemi. Porta stojí na tom, aby počet ci- zích důstojníků nepřovyšoval 25, velmoci pak trvají na tom, aby jich bylo 60. O každého dal šího bude se diplomaticky vyjednávat a Porta bude sie povolovat, ale tím také reformy do ne konečna protahovat. Oč se o všecko mezi Portou a velmocemi diplomaticky nevyjednává! Vyjed návalo se na př., co mají žandarmové nositi n hlavě. Porta chtěla fesy, velmoci klobouky. Zvl tězily ovšem klobouky. Druhá veliká otázka byla jaké žandarmové mají nosit řemení, a zase jiná. jaké rukavice mají nositi policejní vgenti. Usne- seno, aby nosili bílé. Známo, jak jsou cizí důstojníci rozděleni. De kosovského vilajetu přicházejí Rakušané,do bitolského Italové, do solunského sandžaku Ru sové, do srezského sandžaku Francouzi,do dramského sandžaku Anglíčané. Největší úkol dostali tedy Rakušané a lt- lové, neboť každým z nich svěřeno po celém vilajetu; Rusové, Francouzí a Anglíčané obdr želi dohromady k reformování pouze jeden- lajet.
N L Georgis Port Rakušan Italos Francouz Rus Anglíčaný Makedonie Cařihrad Turec Soluna
26 article
Rakousko-Uhersko užilo všeho diplomat- ckého důrazu, aby obdrželo Kosovsko. Ukazo- valo, že to bylo usneseno v Mürzstegu, což rušt diplomaté popírají, a naposled hrozilo vystoupe ním z koncertu a zrušením rusko-rakouské do hody z r. 1897. Dosáhli svého, alc srbské oby vatelstvo Kosovska toho hluboce želí, neboť zná Rakousko-Uhersko jako nepříznivce srbského národa. Kosovsko chtěla míti také Italie, aspoň t čásť, kde bydlí Albanci. Vznikly z toho nemale třenice mezi obojí diplomacii. Italie spokojila se bitolským vilajetem, když Rakousko-Uhersko ina něj nárok činilo. Spor usmířil císař Vilém, boje se, aby jím neutrpěl trojspolek. Ruská diplomacie chovala se v této ak i tak mdle, že až s podivením. Srbové dychtili, aby Rusové přišli k nim na Kosovsko. Rusk diplomacie tomu přání nikterak nevyšla vstříe. „Nám je to všecko jedno,“ odpověděl vynikajie ruský diplomat, když byl tázán, proč Rusk pouští Kosovsko beze všeho odporu jiným. Chování toto a výrok tento nedají se jinal vysvětliti, nežli že Rusko všem makedenským reformám nepřikládá žádné váhy. Na přání Rakouska reformy se nebudou pro- váděti v Novopazarsku a v sandžacích, kde maj většinu Arnauté. Novopazarsko je vyjmuto proto, že je Rakousko-Uhersko již považuje za dosti zreformované, a arnautské okresy proto, aby tam Arnauté nebyli znepokojováni. Arnauté jsou příčinou všech nepokojů na Balkáně, a to by patrně nebylo v zájmu velmocí, aby toto ohniště bouří bylo ulito, neboť potom nebylo by možno Dojčin. požár znova rozdmychovati.
Vilém Srba Rus Ruska Rakousko Uhersko Mürzsteg RakouskoUhersko Balkán Italia
27 article
Král Petr. Dopis „N. I.
Petr
28 article
Sp. Z Bělehradu, v dubnu. Král Petr n řídil, aby z jeho civilné listy bylo dáváno po 200 din. měsičně vdovám generálů: Cincat- Mar koviče, Lazara Petroviče a Milovana Pavloviče aby se jim zlepšila pense. Jmenovani zahynul v noci loňské kralovraždy. Stejný dal bude do- stávati vdova kapitána Miljkoviče, jenž byl v one strašné noci ubit ve dvoře. Paní Miljkovičová je dcera zavražděného generála Cincar-Markoviče Paní Pavlovičová nepřijala daru králova z toh důvodu, že jí pense úplně postačuje. Také je hodno zaznamenání, že král Peh nepojal mezi osoby, které ho nedávno doprov zely na cestě po zemi, p. Genčiče, jenž marni se mu vnucoval. Gjorgje Genčič byl jednou z stvůr Milanových. Od Milana přešel v služl Alexandrovy. Padl, když se Alexundr zasnouhi s Dragou, o níž psal potom z Opatije skandaln věci, jakož i o Alexandrovi. Doufaje, že mu t- kdo nesmí ublížiti za života Milanova, vrátil s do Srbska, ale byl zatčen a pro urážku Veličen- stva odsouzen na 10 let do žaláře. Neminule an půl druha roku, když jej Alexandr amnestoval. Amnestie ho s Alexandrem usmířila, i přidal k spiklencům o jeho život. Že král p. Genčiče nepojal do své družinr učinilo dobrý dojem v národě a je novým dů- kazem, že král Petr snaží se emancipovati ode všech, kdo měli v kralovraždě účastenství.
Petr Petrovič Milovan Pavlovič Miljkovič Miljkovičová Cincar Markovič Pavlovičová králův Peh Genčič Milanová Milan Alexundr Alexandrov Milanův Alexandr Bělehrad Srbsko CincatMar