3
masthead
1. května 1904. Číslo 121.
4
article
sněmovnu poslaneckou, volí se tím způsobem, že
poslanci jednotlivých zemských sně-
mů vysílají delegáty dle následujícího klíče, při čemz
jim jest ponecháno, voliti je ze svého středu nehe
z plena sněmovny.
Většínou absolutní mají voliti poslanci z krá
lovství českého 10 delegátů, dalmatského 1 atd. ald
až vypočteno všech 17 zemí.
Tenlo předpis zákl. z. st. změněn byl v odst. m
zák. z 2. dubna 1873 č. 40 ř. z potud, že na místo
slov „poslanci jednotlivých zemských
sněmů“ položena slova „poslanci říššt
v dotyčné zemi zvolení.“
O formě a způsobu voleb není ustanovení jiného
leč v § 65. jedn. P. sněmovního, který nařizuje, ž
volby delegační mají se díti hlasova
cími lístky, které po vyvolání jmen po
slanci k volbě oprávnění do urny sklá-
dají.
5
article
Jak z těchto citátů patrno, jsou positivní předpisy
zákonné o volbách delegačních velice kusé a spor
Co se týče praxe dosavadní, která, abych tak řekl, za-
ležila jakési právo zvykové, dály se alespoň v po
sledních lelech volby delegační následujícím způ-
sobem: Na obdržený přípis vlády, žádajíci výkon
deleg voleb, ustanovil president sněmovny z pravidla
na některou hodinu odpolední schůzi s jediným bo
dem prozramu: „Delegační volby.“ Schůze tato, klerá
začasté byla vsunuta mezi dvě schůze dopolední, vě-
nované jinému předmětu, nazvána byla mimořád-
nou. Při schůzi této nebylo nikdy jednáno o ničem.
leč vykonány volby, jež prováděly se tím způsobem,
že nejdříve poslanci z Čech shromáždili se u podi
pod křeslem předsedy sněmovního, pod nímž na místě
pro zpravodaje stanoveném stál zapisovatel s urnou
pro sbírání lístků určenou. Zapisovatel četl abecedně
jména poslanců z Čech, kteří po vyvolání svém po
ložili lístek do urny a odstoupili. Když všechna jména
byla přečtena, přesevzato ihned skrutinium a ob-
drželo-li 10 volených absolutní většinu, počítanou dl
odevzdaných lístků, byli stejným způsobem volen
první i druhý náhradní k.
Čechy
6
article
Když skončena volba delegátů i jejich náhradníko
z Čech, přišli na řadu poslanci z Dalmaci e, pol
z Haliče až na konec z Gradisky a Terslu.
Majíce nyní všechno toto na zřeteli, probeřm
všechny možné a známé prostředky ob-
strukční a uvažujme, zdali jest lze některým volbu
delegační zmařiti.
Obyčejný prostředek technické obstrukce, kteréh
se nejvíce a účinně používalo a používá, jest přede-
vším slovné čtení návrhů, interpellae
a petic a jmenovité hlasování o formál
ných návrzích, zejmona o návrzích na
přitištění petic ke stenografickému
protokolu.
Poněvadž může ke každě obyčejné schůzi libo-
solný počet návrhů, interpellací i petic býti předložen
a čtení těchto spisů ihned na počátku schůze m us
býti předsevzato, může skupina poslanců, čítá-li nej-
méně 50 hlasů, potřebných ku podpoře návrhů na
hlasování jmenovitě, zdržeti každé jednání na tak
dlouho, dokud fysické síly její trvalou permanen
snesou.
Než při volbách delegačních jest tento prostředel
obstrukční, který jest tak vydatným, že ho s výsled-
kem již tak dlouhý čas jest používáno, nem ožným
poněvalž se při schůzi k volbám delegačním určené
dle ustáleného zvyku, který by sotva sněmovna k vůl
naší obstrukci dobrovolně pozměnila, nižá d ne
čtení spisů předložených neprovádí.
Presidium spisy podané ani do sněmovny nepři
nese a menšině není dán nižádný parlamle n tn
prostředek presidenta donutiti, aby dal návrhy a in
terpellace i pelice i v této schůzi přečísti a o ná
vrzích formálních, k nim se pojících, hlasovati.
Čechy
Halič
Gradisky
7
article
Totéž platí o projednávání podaných pilných ná
vrhů, které při zasedání sněmovním dle předpisu
j. ř. přodnost mají před jednacím pořadem. Při schů-
zi k volbě delegační uslanovené neprojednávalo s
nikdy o ničem než o volbě delegační a docíliti změny
tehoto zvyku bylo by možno jen usnesením sně-
movny většiny. Však té bohužel nemáme
proto nemohli jsme ani na zmíněný prostředek ob-
strukční počítati
Co se týče formálních návrhů na př. na od
ročení schůze, přerušení schůze, tajnost sezení a pod
záleželo na tom, připustí-li president tyto návrhy
k hlasování či nic. Kdyby návrhy tyto odmítl, zbývá
jen dovolati se sněmovny, která by se jistě byla
rozhodla proti nim. Než i kdyby je byl připusti.
vyčerpaly by se velmi záhy, tak že na této cestě
dal by se snad počátek voleb delegačních o nějakou
hodinu zdržeti, nikdy však zmařiti.
Jak z těchto stručných poznámek patrno, shle
dány byly dosavadní obvyklé prostředky obstrukční
v mezích jednacího řádu se pohybující
v příčině voleb delegačních nedostatečnými.
8
article
Obráceny proto zraky i na jiné pole a hledány
jiné cesty vedoucí k cíli. Tak na př. uvažováno, ne-
daly-li by se mařiti volby delegační
tím, že by se zvolení delegáti čeští
vzdali, čímž prý by způsobena byla
nutnost volby nové a to stále, do ne-
konečna opakovati. Však při bližším rozbor
shledáno, že i tento návrh jest bezcenný, poněvadž
v Čechách ze 110 hlasů máme jen 49, tudíž menšinu
Kdybychom vzdáním se českých delegátů zvolených
zmařili jednu volbu, provede se ihned volba jiná, př
které — jak se to již jednou stalo — si zvolí většína
složená z Němců a velkostatkářů své kandidáty, kteří
se již nevzdají
Jiný hlas doporučoval způsobiti neplatnost volby
tím, že by nějakým způsobem přivoděn byl nesouhlas
mezi počtem hlasujících a počtem lístků odevzdaných
Návrh tento, který v podstatě doporoučel falšování
volby, nebyl ani za vážný pojímán, poněvadž přece
nelze chtíli od representace národa, aby
na sebe uvalila výtku jednání nezcela
bezvadného. Ostatně ani lento návrh neměl ceny
poněvadž se hlasující (volicí) nikde nezaznamenávaj
a tudíž také nečítají a není možno následkem toho
nesouhlas onen jinak zjistiti, leč dopadnutím vinník
při činu.
Němec
Čechy
9
article
Jak z tohoto výpočtu plyne, nedaly předpi sy
jednacího řádu nižádnou rukojeť, za niž by
se byla mohla obstrukce proti volbám delegačním
uchopiti.
Proto šlo se i jiným směrem a hledány prostředky
mimo jednací řád, mimo zákon položené
Tu v první řadě vzpomenuto prostředku, klerý v pa-
mátné noci 8. června 1900 rozhodl o vítězství česko
obstrukce, totiž ztropení hluku každé jednání zne-
možňujícího.
Než ani tento prostředek nemohl býti uznán z
způsobilý pro zmar delegačních voleb. Vždyť hřmo
i rámus může sice zabrániti jednání nebo hlasován
věcnému, však při volbách delegačních není an
jednání ani věcnéhohlascvání, nýbrž mičky
prováděné odevzdávání listků od poslanců, kteří sto
jíce u zapisovatele jména jejich čtoucího, zajisté jméno
své slyší, třebas na druhě straně sálu pekelný pa-
noval hřmot.
Že rámusová obstrukce výkon voleb delegačních
nemůže zmařiti, ukázala ostatně skutečnost. Národní
socialisté a argrárníci tropili hluk jistě huronský
přece hluk ten ani v nejmenším výkon voleb n
alteroval.
Zbývalo ještě jen jedině a to bylo — nikoli ob
strukce technická nebo hřmotná, nýbrž ná silí.
násili mocí brachiální, násilí osvědčené
paží nebo i zbraní, násilí, které by zabránil
aby presidium sněmovní a většina nemohla volby
provésti.
Násili toto musilo by směřovali, nikoli prot
neživým pultům sněmovním a nesměl
by záležeti jen v křiku a pískání ve slušné vzdá-
lenosti prováděném, nýbrž v útoku osob proli o so-
bám volbu vykonávajícím nebo chránicím.
10
article
Použití tohoto prostředku klub český zamíu
Nebylo při tom nikterak rozhodným, že by byl bo
fysický, do něhož bychom se vpustili, bojem nerov-
ným, bojem 60 proli 365 resp. i když mám za to.
že Neněmci proti nám nešli, bojem 60 Čechů prot
200 Němcům. Spíše padlo na váhu přesvědčení, že
vpuštění se v takový boj jest hrou hazardní, při kter
mážeme velmi málo pro náš národ a pr
jeho věc získati, za to však musíme přílii
mnoho ztratiti.
Račie mi dovoliti, abych vám seslavil tuto bi
lanci m ožného zisku z jedné, a nutné ztráty
ze strany drubé.
Co jsme mohli, používajíce násilí, ziskati?
Především snad popularitu doma! Však
velectění pánově, má delegace, za osudy národa zá
pasící, říditi své rozhodné kroky dle svých sobeckých
zájmů? Má za laciný pollesk jednodenní zpě
sebil si výčitky svědomí, že pracovala jen pro re
klamu a poškodila tím svatou věc národa jí ve správu
a ochranu danou?
Kdyby tento ohled rozhodovati měl, pak by j
spad právem mohla býti vytýkána neupřímnost i so-
beckost, pak správným snad by byl odsuzující úsudek
který tak rády mnohé politické frakce, nám nepřá-
telské, nad stranou naši pronášejí.
Ať se tímto ohledem řídí strany jině nene so ue
zodpovědnost, však strana, která je strano
vedoucí, jejíž každý čin nese následky pro národ
musí ohled na popularitu daleko zamítnouti, stojí-l
ohled tento v kolisi se zájmem věcným.
Než nechci o tomto samozřejmém předmětu mlu-
viti více a vrátím se k výpočtu svému o možném zisku
Co jsme mohli dále násilím dosíci
Snad odročení schůze, jejíž pokračování jsm
zabránili.
Čecho
Němec
11
article
Co by to mělo za následek? Nic jiného než
že by ustanovena byla schůze nová a při ní by za-
jisté jak od presidia tak od Němců početně silnějších
stalo se opatření, aby násilí podobné se neopakovalo
Jediný efíekt by tedy byl zmar schůze jedné
nikoli zmar voleb tčchto.
Však i kdyby se nám bylo podařilo zmařiti volb
tyto, čeho bychom tím v ohledu politickém dosáhlil?
Snad pádu ministerstva nynějšího — jak někteří mí-
nili — nebo zvrácení nynějšího systému, nám ne-
přátelského? Zajisté níkoli, nýbrž jen toho, že by
použito bylo ustanovení § 10. z. z. st., dle něhož
zůstati mají až do provedení nových voleb dele-
gačních staří delegáli ve své funkci.
Tedy s volání starých delegací a níkoliv
nových a kus pochybné popularity, byly by
jediným výtěžkem použitého násilí i kdyb
zůstalo vitézným.
To, velectění pánové, jest možná a k tivní b-
lance násili, jež nám jako ultima ratio zbývalo.
Uvažujme nyní, jaká proti tomuto aklivu stála
passiva!
Následkem užití brachiálníhe násilí by bezpečně
bylo:
1. Zkompromitování naší sprave-
dlivě věci bojem hrubým, bojem, který dodnes
právem vytýká nejen český, nýbrž i celý vzdělaný
svět obstrukci německé.
2. Ztráta sympathie, kterou k nám chovaj
všechny slušné parlamentní elementy, vidoucí, že
vystupování českého klubu bylo vždy důstojně a vzdě-
lanosti národa našeho přiměřené a porovnávající cho-
vání naše s činy Němců proti našim umělcům.
Němec
12
article
Však i kdyby tyto více ideální ohledy u mno
hých nepadaly na váhu, jsou tu i jiná ještě passiva
Nezbytným důsledkem naší válečné kampaně by toli
dále bylo:
3. rozbití spojenectví našeho s Jiho
slovany, kteří se rozhodně proti každému násilí vy
slovili;
4. odpuzení od nás všech stran, které se k nám
loyálně blíží, zejmena Poláků — již v poslední době
což s povděkem chci uznati — dosti naši věc pod-
porovali a spravedlnost našich požadavků uznávajíce
o splnění jich se přičiňovali;
5. v případě pravděpodobného podlehnutí se-
slabení nebo docela znemožnění naš
další obstrukce. Neboť, veleciční pánové, vojsk
zmožené, vojsko poražené, nemá již významu, ob-
strukce zlámaná nemá ceny.
Že tomu tak, bylo patrne z hlasů německých listč
po volbě delegační, které prohlašujíce fingovanou ob-
strukci našich radikálů za skutečnou, hlásaly urhi e
orbi polěšitelný prý pro ně důkaz, že česká obstrukce
není nezmožilelnou a že třeba jen pravé ráznostia
energie, aby prý byli Češi úplně zkroceni.
Jaké konsekvence by byli teprve činili, kdyby
triumí jejich nebyl se dotýkal jen hrstky poslanců
českých, nýbrž celého zastupitelstva českého.
Zarazili jsme tyto jásoly německé hned tím, že
jsme zase druhý den, kdy obstrukce byla možnou
pokračovali se stejnou vehemencí ve své obstrukci
tím demonstrovali nezmenšené její trvání.
Polák
Čech
13
article
Všechny tyto úvahy byly rozhodnými, že klub
jihoslovanský a po něm klub český usnesl se podle
návrhů svých parlamentních komisí použíti jen pro-
středků v mezích jednacíhe řádu a niko
násilí, kdežto agrární a národně-sociální poslanci
usnesli se ne sice na násilí však alespoň na ob-
strukci hřmotné, rámusové.
Nechci rozebírati motivy, kleré je pohnuly k tomu
že se v tomto bodu od českého klubu separovali
Nechci s nimi, jako nepřítomnými, polemisovat
ježto jsem si položil za úkol jen prostě o jednán
českého klubu referovati a je odůvodnit
Než přes to musím konstatovati faktum, že an
agrárníci, ani národní sociálové ve společně schůz
všech českých stran, před volbou delegační konané
nedovedli udati nižádného prostředku
kterým by bylo lze volby delegačn
zmařiti.
Byli zajisté i sami přesvědčeni, že toho hřmoten
na distanci se nedokáže a chopili-li se prostředku ob
strukce hřmotně, měli snad jiný účel než zmar volel
delegačních na mysli.
Snad vystihl intence jejich jeden z čelných po
slanců jihoslovanských, který prohodil, že rány jejic
na pulty dopadající neměla cítiti vláda, nýbrž prj
český klub.
Věděli jsme, že budou tyto frakce, které chtěj
hudoucnost svoji vystavěti z trosek naší strany, pe
čovati o to, aby pochopitelnou nynější roztrpčenos
veřejného mínění svedli směrem proti straně mlado-
české čelícím.
14
article
Mínění tolo projevil jsem i v rozmluvě vůči jed-
nomu poslanci z polského klubu. Pohledl na mne
s opravdovým údivem a soudil, že prý ani nen
možno, aby naše voličstvo, které pokládá za vysoce
intelligentní, mohlo jinak se zachovati, než naprosto
schváliti naši taktiku a odsouditi nedostatečnou
lcyálnost našich malých klubů. Pokrčil jsem rameny
poněvadž nevím, jak se většina české veřejnost
zachová.
Však co vás, velectění pánově, se dotýče, jsem
přesvědčen, ža u vás jest ona politická vyspělost
kterou polský kollega náš u veškerého českéh
voličstva předpokládá a proto se nebojím, že, jste-
spravodliví, uznáte, že český klub v otázce voleb de-
legačních jednal tak, jak to jeho politický rozun
žádal i prospěch národa ká zal.
V důvěře ve vaši objektivnost i v před pokladu
že nepochybujele o vlastenecké poctivosti svých po-
slanců, ponechávám vám bez obavy plnou volnos
úsudku.
Měl bych ještě na konec pojednati o zasedání
k volbě ustanoveném i o průběhu schůze, zejmena
o způsobu ustanovení schůze této i o formálních chy
bách při tom sběhlých a jejich důsledcích, však po
kročilost doby omluví mne, odkáží-li v té příině pouz
na výklad dra. Kramáře v „Nár. Listech“ uveřejněný
a vám zajisté všem známý.
Kramář
15
article
Konče svůj referát, dovoluji si vysloviti vám
ujištění, že klub český, jako vždy dosud tak i ve všecl
případech příštích n po celou dobu, dokud důvěra vaše
mu zastupování zájmů národních ponechá, bud
říditi se vždy jen svědomitým a pocti-
vým ohledem ne prospěch národa
vlasti a nižádnými ohledy jinými.
Řeč poslance dra. Pantůčka, živým
zájmem a souhlasem provázená, odměněna byla
na konec hlučným a trvalým potleskem.
Zemský i říšský poslanec inženýr Kaftan
pravil, že po obsažné řeči dra. Pantůčka ne-
zbývá mu nežli pronésti několik jen poznámek.
Na to vyložil postup jednání předsednietva
klubu svobodomyslných lidových poslanců če
ských se zástupci poslanců jihoslovanských
polských, sdělil pochod úvah o možnosti ob
strukce voleb do delegace a zmínil se o akeleh
polských, načež připomenul dva případy z le
minulých, kdy delegace zasedaly bez výroční
volby. Poprvé stalo se tak v r. 1869, kdy de-
legace, již v r. 1867 volená vyřídila delegační
rozpočty za r. 1868 a 1869, podruhé v roee
1873, kdy Poláci se vzdali mandátů delegač
ních. Tehda předseda delegace Kaiserfeld pro
hlásil, kterak přes to, že Poláci delegaci nevo
lili, je zvolen dostatečný počet delegátů, že ledy
nevadí neúčasť Poláků. Z těchto přípradů je
zjevno, že by delegace nebyly zmařeny, an
kdyby se nyní delegační volby nebyly provedly.
ani kdyby češti delegáti se vzdali delegačníéh
mandátů.
V dalším dovodil řečník nutnost náležitého
opatření, aby občanstvo bylo informováno
každém stavu záležitosti veřejných, zárovei
musí býti řádně informována naše žurnalistika.
Pantůček
Kaftan
jítlegace
Polák
16
article
Zmíniv se o otázce obstruování osnovy zákona
o odvodu branců, poukázal řečník na to, jak
vláda nynější zdržuje a poškozuje hospodářský
a kulturní rozvoj českého národa. Ač tyto po
měry dráždí k nevoli, přece nesmí se připustit
nikomu spekulace s rozhořčením lidu. (Výborně
Potlesk.)
Říšský poslanec Václav Karbuz vyslovií
souhlas s výkladem posl. dra. Pantůčka, po
dotkl však, že v občanstvu rozšiřeno bylo mí
nění, že snad mohl býti nalezen prostředek
jímž by byly mohly volby delegace býti zm
řeny a malé frakce české býti podporovány
Tuto věc třeba vyložiti.
Toto mínění vzniklo patrně tím způsobem,
že široká veřejnost naše nebyla předem náležité
informována o všem, co k otázce voleb dele
gace se vztahuje. Je dále pravda, že německ
žurnalistika dovede vždy postup Němeů chrá-
niti a na prospěch mu byti. Pro české poměry
naše pak je třeba, by naše politické spolky
kluby vzchopily se k nové činnosti, tak aby se
staly místem, odkud by poslancům snáze bylo
možno vždy včas voličstvu podávati zprávy
vysvětlení.
Karbuz
Pantůček
kulturní rozvoj český národ
17
article
Řečník dovodil pak na výrocích posl. Kl
fáče, učiněných na nedávné schůzi pražské
politickým přítelem Klofáčovým, posl. Chocem
pak vyvrácených, kterak tato strana informuje
veřejnost nesprávně.
V dalším výkladu svém poukázal řečník
k tomu, že poslanci agrární i nár. sociální
zúčastnili se společných porad všech poslanců
českých, že si o nich činili ve schůzích i na
chodbách zápisky, že však neřekli, že chtěj
provésti proti volbám delegace obstrukci stů
co stůj, ač měli dosti příležitosti, aby to sdělili
Naopak však využilkovávali důvěřivosti někte
rých poslanců svobodomyslných.
Obrátiv se ostře proti způsobu i tonu, ja
kým píše ve svém osobním orgánu nár.-sociální
poslanec Fresl, konstatoval řečník se vším dů-
razem, že obstrukce poslanců agrárních a ná-
rodně sociálních směřovala proti poslancům ná
rodní strany svobodomyslné a že byla provozo-
vána z okna ven. Pánové ti patrně se připra
vují na nové volby a při nich na odboj prot
národní straně svobodomyslné.
Klement fáč
Klofáčův
Choc
Fresl
18
article
Řečník projevuje hluboké politování,ž
v době politieky tak těžké, jako je nynější, do
chází v národě českém ke zbytečným a bez-
důvodným vnitřním zápasům, jichž nebylo třeba
a k nimž není vážného důvodu. Ti poslanci.
kteři chtějí postup nejradikálnější, mohli přece
prohlásiti, že ve společné poradě byli přehlaso
váni a že proto odmitají zodpovědnost za ná-
sledky toho.
To se nestalo, ale za to poslanci nár. so
ciální mluvi nepravdu. Není pravdou na př
tvrzení jejich, že byli opuštěni a ponecháni na
pospas Němcům. Naopak: my jsme stáli po-
hromadě a připraveni na jejich ochranu, kdyby
se jim bylo mělo něco státi. Ale za to vůdce
agrárníků p. Prášek, který neustále k obstruke
naváděl, v kritickém okamžiku odešel a z po
vzdálí hleděl na všecek ruch. Vůbec zdá se, že
chování agrárníků má zvláštní pozadíl
Poslanec dr. Klumpar: Oni přece ne
chtějí obstrukcil
Němec
Prášek
doktor
Klumpar
19
article
Poslanec Karbus pokračuje a praví, že po
slanci národní strany svobodomyslné vykonal
pravé divy vytrvalosti a provedli značný ku
práce. Ale to, co provedly ostatní strany české
poškodilo českou politiekou sílu ve Vídni. A ne-
bylo toho třeba. Neboť v čas konala se celá
řada porad a každý měl dosti příležitosti, aby
nabyl potřebných zpráv, aby pronesl svoj
mínění a podal svoje návrhy. Co se stalo bez-
důvodného, je zjevem justamentu, před kterým
ustoupiti bylo by chybou! (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Dále promluvil velmi zajímavou řeč posl
Březnovský a na konec skutečné vzrušení
způsobil posl. dr. Herold svým výkladem, tak
mohutným, že vyslovováno bylo přání, aby ře
jeho ve zvláštním otisku byla rozšířena v nej
širších vrstvách českých.
Obě tyto řeči přineseme v obšírném zněn
v příštím čísle.
Karbus
Březnovská
doktor
Herold
Vídeň
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. dubna. (Delegace.) „Bu
Tagbl.“ sděluje se z parlamentních, z pravidl
dobře informovaných kruhů, že třetí zasedán
uherské sněmovny započne 7. května, načež bu-
dou svolány delegace, jež se sejdou v Pešti 16.
neb 17. května. Pešťský „Az. Ujság“ však tvrdí.
že není dosud stanoven ani den prvé schůze
uherské sněmovny, ani den zahájení delegaci.
Ba není prý ani známo, kdy bude příšti minister
ská rada, která má učiniti rozhodnutí o těchtc
otázkách.
V Praze, 30. dubna. (K vnitřní si-
tuaci) sděluje se krakovskému „Czasu
z Vídně: Optimistické zprávy vídeňských listo
o vyjednávání v parlamentě spočívají pouze na do-
mněnkách a zašly úplně na bozcestí. Píše se, že
Čechové dnes svolují k tomu, zejtra zas, že
Němci povolují ono, ve skutečnosti však o po-
drobnosti nyní vůbec neběží a věci stojí nyní tak.
že do dorozumění jest ještě vel m
daleko. V parlamentni komisi polského kola
a v polských kruzích vůbec zavládlo přesvědčeni,
že dobrá vůle jest jak na české, tak i na ně-
mecké (?) straně, že tedy za obapolně dobré
vůle dorozumění bylo by v jednotlivostech cel-
kem snadné, ale nejasné a nesrozumi-
telné jest dosud stanovisko vlády.
Dokud nebude jasno i na této straně, jest třeba
zdržovati se všelikých optimistických buletinů.
Tagbl
Čecho
Němec
Praha
Pešť
Vídeň
uherský sněmovna
Czas
21
article
Zdá se, že to jasno, jehož si přeje vídeňský
zpravodaj „Czasu“, nastalo již aspoň pro par-
lamentní komisi polského kola. Dle souhlasných
zpráv německých lístů dr. Körber zamítl žádose
polské parlamentni komise, aby české požadavky
za jichž splnění se přimlouvají Poláci, háji
před Němci jako své a převzal tak od Poláků
úlohu prostředkovatele. Dr. Körber přeje prý
všelikého zdaru polské smiřovací akci, ale na
základě polského návrhu s Němci vyjednávati
prý nebude.
Dr. Körbe. vyjednávati nebude, poněvadž
bez dovolení Němeů vyjednávati nesmí a Něme
si vyjednávání nepřejí. Správně posuzuje situae
„Slovenec“ ve videňském dopise, v němž se
praví: Na obstrukci musilo dojíti, poněvadž
všechny sliby byly liché, všechno smiřovací jed-
nání bezůspěšné a tím ztracena všeliká naděje.
Přiznáváme — píše „Slovenec“ — že dr. Kör-
ber není diktátor, jenž železnou pěstí drtí od-
půrce; jest však, a te je mnohem horší, snad
proti své vůli pouze výkonný orgán sloučené le-
vice, kterou podporuje celá byrokratická
oligarchie. Čechové, Slovinci a Chorvaté neza-
čali obstrukci ze zásady, nýbrž užili tohoto par-
lamentního prostředku z nouze, aby popadli
dechu a potřeli krutě násili a křivdu německé
hegemonie. Mluví-li se tedy nyní o příměři.
nechať vláda a její spojenci nezapomenou, že
čestný smír je vždy ještě možný, nikdy
však potupná kapitulace. A právě v tomto vzhledě
vláda mnoho opomenula, co byla povinna učiniti
v zájmu státním. Bylo jeji povinnosti, aby také
s Němci promluvila rozhodné slovo a dokázala
jim, že jsou jen menšina, která si osobuje
všechna práva panující většiny. Trpělivost je sice
doblá vlastnost, ale i ta má své meze.
doktor
Körber
Polák
Němec
Körbe
Kör
Čecho
Slovinec
Chorvat
22
article
Ze Záhřeba, 26. dubna. (Zeleznice
v Horní hranici. — Universita.) Sen-
ský magistrát obrátil se ku předsedovi chorvat-
ské kralevinské deputace Franiesciovi se žádostí
aby při projednávání finančního vyrovnání
s Uhrami dbalo se zájmů seňského přístavua
tento se konečně spojil železnou dráhou s hor-
ním Chorvatskem, k čemuž by se hodila jedině
dráha Bihač-Otočac-Seň s odbočkou k dalmat-
ským hranicím. Projektovanou v Pešti dráhou
Ogulin-bihačskou zasadila by se smrtelná rána
celému chorvatskému Přimoři a proto městská
rada seňská proti projektu tomu co nejrozhod-
něji protestuje. — Záhřobská univer-
sita měla v uplynulém zimním semestru 1053
posluchače, z nichž bylo 111 bohoslovců, 695
právníků a 174 filosofů; kromě toho na lesni-
ckém oddělení bylo 40 posluchačů a na lékár-
nickém 33. Fakulty lékařské záhřebská univer-
sita dosud nemá. Co do původu bylo 877 poslu-
chačů z Chorvatska, 8 z Rěky, 20 z Uher, z již-
ních zemí rakouských 75 (z Dalmacie
53) a z Bosny a Hercegoviny 46. Ostatní byli
z jiných zemi rakouských a balkánských.
Z Terstu, 27. dubna. (K obecnim vol-
bám.) Místodržitelství vyhovělo žádosti terst-
ského magistrátu, aby se volební listiny, upra-
vené v poslední době místodržitelstvím, znova
vyložily, aby bylo možno podávati proti nim ná-
mitky. Listiny budou tedy vyloženy ještě 6 neděl
a stížnosti proti nim možno podávati během dvou
neděl.
Sen
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
Bihač
Otočac
Seň
Pešť
Ogulin
Dalmacie
Bosna
Hercegovina
Terst
fakulta lékařský záhřebský
23
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. dubna.
Rusové a franko-italské zblížení.
Návštěva presidenta francouzské republiky
v Římě utvrdila poměr dlouho chystaný a přece
překvapující přesností, tichostí, s jakými prove-
den. Cesta císaře Viléma na Středozemní moře
a do Italie měla zajisté za účel překaziti franko-
italské zblížení a zachovati Italii trojspolku. Úzko-
stmi, že Německo bude osamoceno, vysvětlují
se hojné listy, kterými císař Vílém v posledníeh
měsících zahrnoval cara Mikuláše a vysvětluje
se také úpěnlivý ton jeho nabídek. Car nabídek
Vilémových nepřijal, ani prstu mu nepodal.
Vilém obrací se k Italii zády, spěchá domů a na
domácí půdě dává výraz svým citům, svolávaje
německý národ k jednotě, aby byl připraven
»zasáhnouti jednou, bude-li třeba, do světové
politiky.« Tedy Německo již poodkládá své plány
z oboru světové politiky. Návštěva Vilémova ve
Strakonicích, uskuteční-li se, na isolovanosti Ne-
mecka ničeho nezmění.
»Rus« vykládá, že je pro Italii výhodno.
aby formálně z trojspolku nevystupovala. »Tro-
spolek pozbyl pro ni svou nebezpečnou stránku
a zůstala pouze výhodná. Trojspolek zabezpečuje
Italii značné obchodní prospěchy, Německo musl
se nyní starati, aby odměnilo Ilalii za její »věr-
nost«. Naproti tomu nemohou ničeho namiinout
ani Francie, ani druzí upřímní přátelé Italie,
k nimž i Rusko vždy rádo se počítalo.«
List vzpomíná, že franko-italské sblížení ještě
pro někoho znamená porážku. Je to nynější
»vatikánský vězeň«, zvolený německým vlivem.
Nyní bude ještě »uvězněnější«.
Rus
Vilém
Mikuláš
Vilémová
Italia
Ted
Praha
Řím
Německo
Vilémov
Strakonice
Rus
Francie
Rusko
Italia
24
article
Ruská vláda na pomoc finským bezzemkům.
Ruská vláda vyslala r. 1902 do severního
Finska agronoma Terjaskinena, aby vyšetřil,
které státní půdy hodily by se tam k zeměděl-
skému obdělání. Terjaskinen shledal, že by
značná čásť tamních blat mohla být obrácena
v polnosti. Vláda na to dala si zhotoviti statisti-
cká data o tom, jak se žij nájemcům na státníeh
pozemcích, jakož i o hospodářském položení
těch osob, kterým vláda v posledních desitiletích
pozemky odprodala. Vládní komisaři dále vyptá-
vali se i nájemců státních pozemků, i selských
dělníků bezzemků, aby seznali jejich potřeby
přání, pokud by jim stát mohl vyhověti. Sou-
časně podkomise pod předsednictvím senátora
Čilmana pracovala o návrhu kolonisace státních
lesů v severním Finsku finskými bezzemky.
Návrhy jsou nyní hotovy a ruská vláda je podá
k vyjádření finskému senátu, jenž zajisté nebude
dělat opposici dílu, které bude znamenati pr
finský národ ohromné dobrodini.
Čilman
Finsko
Terjaskinen
25
article
Žandarmská reforma v Makedonii.
Dopis „N. L.
Z Cařihradu, 24. dubna. Čásť cizích důstoj-
níků a generál De Georgis přibyli už do Solunu.
kde jim Turci připravili stkvělé uvítání. Zatím
ale pořád trvají rozličné neshody mezi Portou
a velmocemi. Porta stojí na tom, aby počet ci-
zích důstojníků nepřovyšoval 25, velmoci pak
trvají na tom, aby jich bylo 60. O každého dal
šího bude se diplomaticky vyjednávat a Porta
bude sie povolovat, ale tím také reformy do ne
konečna protahovat. Oč se o všecko mezi Portou
a velmocemi diplomaticky nevyjednává! Vyjed
návalo se na př., co mají žandarmové nositi n
hlavě. Porta chtěla fesy, velmoci klobouky. Zvl
tězily ovšem klobouky. Druhá veliká otázka byla
jaké žandarmové mají nosit řemení, a zase jiná.
jaké rukavice mají nositi policejní vgenti. Usne-
seno, aby nosili bílé.
Známo, jak jsou cizí důstojníci rozděleni.
De kosovského vilajetu přicházejí Rakušané,do
bitolského Italové, do solunského sandžaku Ru
sové, do srezského sandžaku Francouzi,do
dramského sandžaku Anglíčané.
Největší úkol dostali tedy Rakušané a lt-
lové, neboť každým z nich svěřeno po celém
vilajetu; Rusové, Francouzí a Anglíčané obdr
želi dohromady k reformování pouze jeden-
lajet.
N L
Georgis
Port
Rakušan
Italos
Francouz
Rus
Anglíčaný
Makedonie
Cařihrad
Turec
Soluna
26
article
Rakousko-Uhersko užilo všeho diplomat-
ckého důrazu, aby obdrželo Kosovsko. Ukazo-
valo, že to bylo usneseno v Mürzstegu, což rušt
diplomaté popírají, a naposled hrozilo vystoupe
ním z koncertu a zrušením rusko-rakouské do
hody z r. 1897. Dosáhli svého, alc srbské oby
vatelstvo Kosovska toho hluboce želí, neboť zná
Rakousko-Uhersko jako nepříznivce srbského
národa.
Kosovsko chtěla míti také Italie, aspoň t
čásť, kde bydlí Albanci. Vznikly z toho nemale
třenice mezi obojí diplomacii. Italie spokojila se
bitolským vilajetem, když Rakousko-Uhersko ina
něj nárok činilo. Spor usmířil císař Vilém, boje
se, aby jím neutrpěl trojspolek.
Ruská diplomacie chovala se v této ak i
tak mdle, že až s podivením. Srbové dychtili,
aby Rusové přišli k nim na Kosovsko. Rusk
diplomacie tomu přání nikterak nevyšla vstříe.
„Nám je to všecko jedno,“ odpověděl vynikajie
ruský diplomat, když byl tázán, proč Rusk
pouští Kosovsko beze všeho odporu jiným.
Chování toto a výrok tento nedají se jinal
vysvětliti, nežli že Rusko všem makedenským
reformám nepřikládá žádné váhy.
Na přání Rakouska reformy se nebudou pro-
váděti v Novopazarsku a v sandžacích, kde maj
většinu Arnauté. Novopazarsko je vyjmuto proto,
že je Rakousko-Uhersko již považuje za dosti
zreformované, a arnautské okresy proto, aby
tam Arnauté nebyli znepokojováni. Arnauté jsou
příčinou všech nepokojů na Balkáně, a to by
patrně nebylo v zájmu velmocí, aby toto ohniště
bouří bylo ulito, neboť potom nebylo by možno
Dojčin.
požár znova rozdmychovati.
Vilém
Srba
Rus
Ruska
Rakousko
Uhersko
Mürzsteg
RakouskoUhersko
Balkán
Italia
27
article
Král Petr.
Dopis „N. I.
Petr
28
article
Sp. Z Bělehradu, v dubnu. Král Petr n
řídil, aby z jeho civilné listy bylo dáváno po
200 din. měsičně vdovám generálů: Cincat- Mar
koviče, Lazara Petroviče a Milovana Pavloviče
aby se jim zlepšila pense. Jmenovani zahynul
v noci loňské kralovraždy. Stejný dal bude do-
stávati vdova kapitána Miljkoviče, jenž byl v one
strašné noci ubit ve dvoře. Paní Miljkovičová je
dcera zavražděného generála Cincar-Markoviče
Paní Pavlovičová nepřijala daru králova z toh
důvodu, že jí pense úplně postačuje.
Také je hodno zaznamenání, že král Peh
nepojal mezi osoby, které ho nedávno doprov
zely na cestě po zemi, p. Genčiče, jenž marni
se mu vnucoval. Gjorgje Genčič byl jednou z
stvůr Milanových. Od Milana přešel v služl
Alexandrovy. Padl, když se Alexundr zasnouhi
s Dragou, o níž psal potom z Opatije skandaln
věci, jakož i o Alexandrovi. Doufaje, že mu t-
kdo nesmí ublížiti za života Milanova, vrátil s
do Srbska, ale byl zatčen a pro urážku Veličen-
stva odsouzen na 10 let do žaláře. Neminule an
půl druha roku, když jej Alexandr amnestoval.
Amnestie ho s Alexandrem usmířila, i přidal
k spiklencům o jeho život.
Že král p. Genčiče nepojal do své družinr
učinilo dobrý dojem v národě a je novým dů-
kazem, že král Petr snaží se emancipovati ode
všech, kdo měli v kralovraždě účastenství.
Petr
Petrovič
Milovan Pavlovič
Miljkovič
Miljkovičová
Cincar
Markovič
Pavlovičová
králův
Peh
Genčič
Milanová
Milan
Alexundr
Alexandrov
Milanův
Alexandr
Bělehrad
Srbsko
CincatMar