2
masthead
NÁROENÍ LISTY.
3
masthead
1. května 1904. Císlo 121.
4
article
s vůdci kola polského nevediy k žád-
nému určitému výsledku, ba nebyly ani — jak
se čekalo na jisto s německé strany — učiněny
určité návrhy polskými poslanci. Tito prohlásil
hned z počátku, že nemohou učiniti sděleni kon-
kretní o výsledku své sprostředkovací akce a
také nikoliv určité návrhy k sanaci parlamentní
situace. Z porady vyšlo na jevo, že Čechové vůči
polským sprostředkovatelům prohlásili, že ne-
chtějí ustoupiti od známého „praecipua“ aže
bez úspěchu ve příčině těchto požadavků, ktere
kladou přede všechny jiné, nemohou vejítiv
žádné rokování o jednacím pořadu sněmovny.
Čecho
5
article
Situace jest tedy pořád taková, jakou byla př
zahájení sprostředkovací akce polské. Prohlá-
sili-li Poláci naposledy, že nevzdávají se ještě
akce své, nýbrž že v ní budou pokračovati, ne-
bylo učiněno prohlášení to zajisté v přesvědčení.
že další akce by mohla vésti k dohodě s Čechy,
která by zaručovala normální poměry, nýbrž
nutno je posuzovati z toho hlediska, že Poláci
hledaji zpáteční cestu, cestu ze sprostředkovaci
akce své a že zodpovědnost za její zmar svaliti
chtějí na někoho jiného. V parlamentní hře ša-
chovní mají býti figury potud posunuty a nej-
bližší tahy budou směřovati k tomu, aby ústup
Poláků byl kryt. Na pravici bude patrným asi
úmysl, vládu nebo německé strany, anebo oba
tyto činitele obviňovati z nezdaru sprostředko-
vací akce. Správná odpověď, kterou ministerský
předseda dr. Körber dal parlamentní komisi kol
polského na jeho podnět, aby vláda sama za-
sáhla do sprostředkovací akce, jak se zdá, ne-
zůstala bez účinku na formulování dnešních
zpráv polských důvěrníků. Ve příčině věcí jed-
nacího pořadu dnes dotčených: reformy jedna-
cího řádu, praci ve výborech atd. Poláci neuči-
nili žádných určitých návrhů. Není dnes ještě
jisto, zdali Čechové nerozšíří svou obstrukci
také na výbory, kdyby se tam začala práce sou-
stavná. K oživení činnosti výborové bylo by třeba
prodloužiti parlamentní kampaň a zdá se, že
Polák
doktor
Körber
Čecho
Čechy
6
article
Poláci snaží se zabrániti brzkému odročení. Par-
lamentni disposice jsou asi takové, že odročení
stane se teprve koncem měsíce května, nebo po-
čátkem června. Do té doby má býti počet tý-
denních schůzi omezen, doba schůzí zkrácena,
výborům však poskytnut čas, aby vyřídily osnovy
zákonů a návrhy iniciativní a takovým způsobem
připravily materiál pro pozdější kampaň parla-
mentní. Jakkoliv by žádoueno bylo konati práce
ve výborech, na př. celním, živnostenském, t-
skovém atd., jest přece pochybno, zdali oklikou
těchto vedlejších parlamentů dostane se plenum
k dělnosti. Má-li býti na otázku tuto odpověď při-
svědčivá, musil by rozpočtový výbor dostati se
ku projednání budžetu. V případě tom by činnost
výborová měla nějaký smysl a prospěch. Ale ro-
kování o rozpočtu ve výboru předeházeti musí
první čtení ve sněmovně, které však českou ob-
strukeí jest zmařeno.
Polák
7
article
V druhé, tolikéž s německé strany se
oznamuje: „Dnešní porada nezůstavila u účast-
níků německých dojem špatný. Debata konal
se způsobem srdečným. Bylo viděti, že Poláci
usilují tentokráte seč jsou, aby Čechům razil
cestu ku poctivé rozprávce s Němci. Ovšem pro-
hlásil důtklivě pan Jaworski několikráte, že ne-
může činiti určité nebo formulované návrhy
jménem Čechů, ale z debaty vycházelo s do
statek n: jevo, že pan Jaworski zná o ne
stupen umírněnosti, které dbáti
chtějí Čechové při nových konfe-
rencích dorozumívacích. V rozpravě
důrazně bylo také prohlášeno, že jest nutno
zjistit, jaká jest ochota na straně německé
zdali na základě ochoty té akce smiřovací za-
hájiti se může. Zástupcové německých stran ve
svých vyjádřeních osvědčili, že nejedná se jim
o to, nějakou příkrostí odstrašití Čechy, že jim
rádi poskytnouti chtějí ruku ke smíru (ó, jaká
to milost! Pozn. zprav.), zůstanou-li nedotčen
oprávněné zájmy německé a nebude-li strana,
která se domáhá smíru, činiti nároky přílišné
Polák
Čecho
Němec
Jaworský
Čechy
8
article
takovým způsobem hňed předem účinkovati ne-
příznivě na celý podnik. Na obou stranách
uznáno bylo, že situace jest vážná; že jí trp
nejen parlament, nýbrž také říše. Byla tolikéž
poctivě uznána nezbytnost, pokud možno rychle
dostati se k nějaké dohodě v parlamentu, ne-
mají-li vážné hospodářské zájmy národů být
vydány v šanc. Zástupcové německých stran, ř-
dice se úvahou tou, prohlásili dále, že jim velic
záleží na projednání rozpočtu a jiných důleži-
tých předloh. Poláci uznali oprávněnost názor
německých vůdců a projevili, že chtějí Čechům
uvésti na mysl, aby zjednali takovou platformu,
by mohlo býti jednání o smír ve sněmovně po-
slanecké zahájeno. Ovšem nemohou prý převzíti
žádné záruky, že poslání jejich provázeno bud
zdarem, slíbili však, že učiní seč jsou, aby za-
hájená akce konama se dále. Němci odešli z kon-
ferencí, učinivše vyjádření, že vejdou ve styl
s kluby a že tam celou věc projednají a v dob
nejbližší pak Polákům dají zase odpověd.
Polák
Čecho
Němec
9
article
Vzhledem na to, že Čechové opustí dosavadn
své příkré stanovisko, věří se v německém tá-
boře, že snad bude možno způsobiti rozhodnuti
buďsi positivní, či negativní.?
Jak z obou zpráv jest vidno, jak patrn
z celé akce, Poláky zahájené, dr. Körber zů-
stává v mlžinách. Zůstavuje práci Polákům
prohlašuje pouze, že k ničemu ne-
svolí, k čemu nesvolí Němci. Podobá
se on dívčině z německých humoristických listů,
která jsouc vyzvána assesorem k tanci, běži
k mamince a ptá se, smí-li. Tou maminkou jest
německá levice. Dr. Körber netuší a neví, jak
vládne od 5 k jedné. V pátém roce své vlády
může bilanci svého režimu konstatovati takto
zahnal do krajní obstrukce Čechy, zahnal doní
Slovince, Chorvaty a Vlachy a nyní ke všemu
ještě popudil si Poláky, nechať se to vládními
listy sebe více popírá. Ve vážných a rozmyslných
kruzích poslaneckých v nějaký úspěch nebo zdar
polské akce není valné víry.
Polské kolo.
Z Vídně, 30. dubna. V dnešní schůzi kola
polského podával předseda ryt. Jaworski dů-
věrnou zprávu o situaci politické a o dosavadní
sprostředkovací skci. Po delší důvěrné debatě,
již se zúčastnil též ministr dr. Pientak, přijata
tato resoluce: »Kolo polské bere na vědom
zprávu parlamentní komise o jejích snahách, aby
obstrukce byla odstraněna vyjednáváním se stra-
nami a vládou, a vyslovuje parlamentní komisi
své uznání. Zároveň ukládá klub parlamentn
komisi, aby v těchto snahách pokračovala.
K návrhu posl. dra. Greka byl přijat následujíeí
dodatek: »Zároveň vyslovuje klub naději, že
parlamentní komise v dalším svém jednání bude
vládou co nejúčinněji podporována.«
Čecho
Polák
Körber
Němec
doktor
Chorvat
Vlach
Jaworský
Pientak
Greco
Čechy
Vídeň
10
article
Schůze studentův slovinských.
Z Vídně, 30. dubna. Dnes odpoledne ko
nala se schůze studentů slovinských všech vy-
sokých škol vídeňských za tím účelem, aby se
manifestovalo pro zřízení slovinské university
Lublani a zaujalo stanovisko k universitě vídeň-
ské. Debaty zúčastnili se též čeští poslanci Či-
pera a Sokol, kteří slovinským studentům
slíbili nejúčinnější podporu se strany poslaneů
českých v boji za rovnoprávnost všech poslu-
ehačů vysokých škol a fedrování snah po zří-
zení slovinské university v Lublani. Na konee
jednohlasně přijata byla tato resoluce:
»Slovinšti studenti žádají opětně, aby hned
byla zřízena slovinská fakulia právnická v Lu
blani a aby co nejdřive vybudována byla v ůpl-
nou universitu. Požadavek ten kladou z národ-
ních a kulturních důvodů. Jest nezbytno, aby
přeplněné vídeňské universitě dostalo se úlevy
zřizením nových universit. Studentstvo slovinské
pronáší požadavek ten s tím větším důrazem,že
vzhledem na poslední výnosy rektora university
vídeňské dra. Eschericha nemůže se shostiti
dojmu, že studující slovinští nadále nemají býti
pokládání za rovnoprávné posluchače. Požada-
vek pak po zřízení university v Lublani plyne
jedině z kulturní samostatnosti všech národů ra-
kouských a byl ode dávna hlavním bodem slo-
vinského programu osvělového:
Sokol
Vídeň
Lublaň
univerzita Lublaň
11
article
Reforma universitní, jež byla roku 1873
ukončena a která vtiskla vysokým školám ráz
ústavů státních, při čemž úzkostlivě bylo se vy-
varováno všelikého národního zabarvování, byla
provedena součinností zástupců německého ná-
roda. Dnes počínají též Němci nahlíželi, že toto
stanovisko jest neudržitelné. Jest to patrno
z výnosu rektora vídeňské university ze dne
20. t. m., ze kterého jest vidno, že se již za-
sazuje o německý ráz vídeňské university Tím
jest uznána oprávněnost požadavku po zřízení
slovinské university v Lublani. Pokud požada-
vek ten nebude splněn, jest studentstvo slovin-
ské nuceno trvati na tom, aby zachován by
status quo, jenž vylučuje všeliké národní sta-
novisko se strany orgánů akademických.
Němec
Lublaň
12
article
Na schůzi bylo dále usneseno, podati rek
toru vídeňské university memorandum. Zároveň
prohlásila se schůze solidární s vyloučenými
lechniky Bosniakem, Reussem a Drezanema
vyzvala neněmecké posluchače na rakouskýeh
školách vysokých, aby se spojili k obraně ně-
meckým přehmatům.
Čhoť následníkova.
Z Pešti, 30. dubna. »Magyar Orszag« sdě
luje, že kněžně Hohenburgově, choti arciknížete
Františka Ferdinanda, udělen bude titul »krá-
lovská Výsost«.
Zásady ruského ministra.
ov. Z Petrohradu, 30. dubna. Zpravodaj
»Petersb. Vědom.« vyjádřil se nový ministr vy-
učování Glazov: »Tážete se mne na můj pro-
gram. Odpovím vám krátce a jasně. Přesvědčen
mé jest, že škola musi vycho váv at
dobré lidi, to jest základní pravidlo pro
každou školu. Aby ale bylo provedeno, musí
čele učitelských sborů státi jen lidé talen-
tovaní. Ovšem musí býti platy pr
učitele zvýšeny a o to se budu starati.«
Bulharský zástupce v Berlině.
n. Z Berlína, 30. dubna. V rozhodujícíeh
kruzích potvrzuje se, že vyjednává se o zřízení
diplomatického zastoupení v Berlíně.
Úspěch Poláků poznaňských.
d. Z Poznaně, 30. dubna. Akciová společ-
nost »Poznaňské polské divadlo« zakoupila
z německých rukou za čivrt millionu marek
reality za účelem zřízení letního divadla pol-
Reuss
Drezanem
Magyar Orszag
František Ferdinand
Pešť
Petrohrad
Berlín
Poznaň
polo
14
article
Němečtí důstojníci v Turecku.
m. Z Cařihradu, 30 dubna. Němečtí ge
nerálové Imhof paša a Dibbust paša obnovil
své smlouvy s tureckou vládou.
Hererské povstání proti Němcům.
n. Z Berlína, 30. dubna. »Berliner Tag-
blatt« sděluje k návratu plukovníka Dürra z jiho-
africké osady německé, že návrat ten udál se
třeba pod záminkou srdeční choroby Dürrovy,
v pravdě k vůli jeho neshodám s guvernérem
Lentweinem. Dürr byl vyslán císařem Vilémem
do Afriky jen díky protekci bratra císařova, ad-
mirála prince Jindřicha, jemuž Dürr slibil kdys,
on že by už dovedl Herery zkrotit. Dürr ob-
klopiv se štábem šesti starých důstojníků, odjel
do Afriky jako důvěrník císařův, brzy ale došlo
tam na neshody mezi ním a Leutweinem, na nichž
— jak praví list — vinu má dualism mezi říš-
ským úřadem komorním a mezi osadní správou.
Leutwein byl ve svých operacích rušen a ob-
mezován jiným důvěrníkem císařovým, jinak by
prý to s operacemi německými v Africe bylo už
jinak dopadalo. »Berliner Tagblatt« končí svůj
článek, jenž tu budí jistý dojem, slovy: »Co se
v naší osadě jihosfrické nadrobilo vysláním
Dürra, podobá se až běda pověst-
nému maršálskému hospodářství
francouzskému v r. 1870«
n. Z Hamburku, 30. dubna. »Hamburger
Nachrichten« sdělují, že příští týden bude do
jižní Afriky odesláno dalších 1000 muzů.
Němec
Dürr
Dürrův
Vilém
Jindřich
Turecko
Cařihrad
Berlín
Afrika
Hamburk
jižní Afrika
Dibbust paša
Berliner tag
Berliner Tagblatt
Nachrichten
15
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Nová bitevní loď Rakouska.
Z Terstu, 30. dubna. (C.-B.) Po vysvěcení
nové lodi bitevní žádal velitel námořnicíva arci-
kněžnu Isabellu, aby vykonala křest. Arcikněžna
pronesla pak tato slova: Ustanovením císaře
dostalo se mi dnes radosti, abych odevzdala
novou válečnou loď, skvělý výtvor naší techniky
a našeho průmyslu, válečnému námořnictvu.
Loď má se zváti »Arcikníže Bedřich« po muži,
jenž již v mladých letech náležel k válečnému
námořnictvu, věnoval se s tělem duší svému
povolání a jemuž bylo dopřáno ztéci v čele své
udatné družiny nepřátelskou tvrz. Saide a S
Jean d'Acre buďtež heslem, které v kritické
době vediž tuto loď a roznítiž jeho posádku
povzbudiž ji k hrdinským činům. Na nejvyšší
rozkaz křiím tě »Arcikníže Bedřich«. Sjed do
moře, čiň čest svému jmenu a boží požehnán
provázej tě všude. — Loď pak za bouřlivého pro-
volávání a hřmění děl uvedena v pohyb a po-
nořila se do vln.
Z Terstu, 30. dubna. (C.-B.) Odpoledne
konal se u námořního velitele Spauna na p-
lubě »Tegellhofu« dychánek. Večer v 8 hod
15 min. odjela arciknížeci ro lina z jižního
nádraží.
Isabella
Bedřich
Jean d ' Acre
Rakousko
Terst
Said
jižní nádraží
16
article
Dohra k železniční stávce v Uhrách.
Z Pešti, 30. dubna. (C.-B.) Ministr obchodu
vydal všem zřízencům uherských stálních dráh
nařizení, v němž poukazuje na mnohonásobné
škody, způsobené železniční stávkou a v němž
vyslovuje očekávání, že personál vynasnaží s
horlivostí úsilnou, aby zapomenulo se na trpké
události nedávné minulosti.
Ministr prohlašuje, že nechce užíti proti
těm zřízencům, kteří se k službě vrátili, trest-
ních opatření, ti však, kteří hnutí zavedli na
dráhy trestuhodné aneb kteři se dopustili těž
kých provinění, nemohou býti odňati trestu, aby
spravedlnosti stalo se zadost.
Ministr doufá však, že počet těchto bude
malý. Oddané a horlivé konání povinností pen-
sonálem umožnilo by vládě, aby v mezích spra-
vedlnosti a možnosti učinila vše možné pro
hmotné i morální zájmy zřízenců.
Uhry
Pešť
17
article
Hr. Kapnist.
Z Vídně, 30. dubna. (C.- B.) Ruský vyslanee
hr. Kapnist s choti odjeli odpoledne k ne-
mocné matce hraběnčině do Petrohradu.
Ruský vyslanec a král Petr.
Z Bělehradu, 30. dubna. (C.-B) Ruský
vyslanec Gubastov, odevzdávaje králi své
pověřovací listy, pravil ve svém proslovu, že
car jmenoval ho zástupcem u krále a chtěje
osvědčiti při té příležitosti svou přízeň, uložil
vyslanci, aby se odebral bez meškání do Béle-
hradu. Gubastov je povděčen moha konati svou
missi u vnuka slavného srbského hrdiny, jehož
památka vzbuzuje upomínky na doby srbskému
národu věčně drahé. Odvěké svazky pojící Rusko
se Srbskem činí příjemným jeho úkol pečovat
o nejlepší vůli mezi oběma zeměmi.
Král odpověděl, že je hluboce dojat
vděčen za nový důkaz carova přátelství, a ubez-
pečoval vyslance, že může bezpečiti se na pod-
poru vlády. Nepochybuje, že vyslanec ve shod
s vládou bude dbát, aby nezrušitelné svazky
přátelství mezi Srbskem a Ruskem upevnily s
ještě více.
Petr
Gubastov
Hradec
Vídeň
Petrohrad
Bělehrad
Rusko
Srbsko
Bélehrad
18
article
Loubet.
Loubet.
Z Marseille, 30. dubna. (C. -B.) Presi dent
Loubet o 3. hod. 30 min. odpoledne přibyl
sem. Pobřežní baterie a španělský křižák »Pe-
lajo« pozdravily ho výstřely.
Z Marseille, 30. dubna. (C B.) Admirál
Santolo odebral se z obrněnce »Pelaja«
přivítati presidenta Loubeta na lodi »Marseil-
laise«. Španělský admirál měl krátký proslov,
pravě, že je šťasten, byv zvolen vyřiditi presi-
dentovi po jeho návratu z Italie pozdrav krále
Alfonsa. Loubet odvětil, že je touto pozor-
ností velice dojat a prosil admirála, aby ozná-
mil králi jeho dík.
Za lunche president Loubet připil na zdar
krále Alfonsa, Španělska a španělské armády.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 28. dabna. (C.-B.) Říšský
sněm německý pokračoval v rokování o novele
bursovní.
Něm. lib. Semler pokládá předlohu z
dobré vyrovnání hospodářských protiv. Zájmy
bursy peněžní a plodinové nelze odloučiti. Roz-
hořčení nad právními poměry, jež se vyvinuly
z nynějšího zákonodárství ve spojení s výklady
říšského soudu, bylo v městech přístavních
stejně veliké jako v Berlíně. Hamburk stal s
právě zavedením terminového obchodu s obilím
jedním z největších tržišť na kávu na celém
kontingentu, kdežto dříve celý obchod s kávou
byl v rukou Francouzův. Řečník přimlouvá se
za nezměněné přijeti předlohy.
Posl. dr. Arendt (mír. kons.) dovozuje,
že pro něj jest předloha nepřijatelnou, nebude-li
pravomoc spolkové rady utužena správným
ustanovením zákonným.
St. tjk. hr. Posadowský prohlašuje.
že posudek předlohy záleží na tom, považuje-li
se bursa za hospodářskou nutnost nebo ne.
Santolo
Alfonso
Loubet
Semler
Francouzův
Posl
doktor
Arendt
Marseille
Španělsko
Berlín
Německo
Hamburk
St
oznatmil král
19
article
Její naprostá nezbytnost byla prokázána jejím
dlouhým, věkovým trváním. Ve veřejném mínění
vznikla zaujatost proti burse a připisuje se ji
leceos, co má jiné příčiny.
Za posledních let jeví se, bohužel, ve
správě některých bank úžasná neopatrnost,
lehkomyslnost a nesvědomitost. Témito namnoze
zločinnými praktikami způsobena nejistota a ne-
důvěra v kupujícím obecenstvu, což tísnilo
mnohé papíry a působilo také nepříznivě n
úsudek o burse. Musíme míti silnou bursu —
končí řečník — aby nám cizina neškodila.
Tím byla debata ukončena a předloha při-
kázána 21čiennému výboru.
Sněm rokoval potom o kolkovém zá-
koně říšském.
Státní tajemník pokladního úřadu baron
Stenge! dovozoval, že bezpodstatny jsou ná-
mitky proti jalovosti předlohy. Jde prostřední
cestou. Její těžištěm jsou výhody pro arbitrážní
obchod. Ať výbor prozkoumá, je-li správna na-
vržená cesta. Vláda přijme ochotně další ná-
vrhy. Dalším odstavcem předlohy jest snížení
obratového kolku pro říšské a státní papíry. K
konci pravil řečník, že vládě záleží velice na
důkladné výborové poradě.
Po vývodech jiných řečníků přikázána před
loha rozpočtovému výboru.
Na pořadu pondělní schůze jest další
rokování o ro z po čtu.
Choroba Krü grova.
Z Cannes, 30. dubna. (C.-B.) Včera roz-
šířila se pověsť, že president Krüger těžce one-
mocněl. Pověsť vznikla tím, že Krüger byl ne-
dávno zachvácen mdlobou, jež zanechala u něho
všeobecnou slabost. Nemocný však brzy se
zotavil, tak že jeho stav jest nyní normální.
Ale Mentone neopustí až ke konci května.
Z Unie.
z Washingtonu, 30. dubna. (C.-B.) Kongres
byl včera uzavřen.
Stenge
Krüger
Pověsť
Cannes
Menton
Washington
20
title
Národní hospodář.
21
article
Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky
Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky
pro Čechy a Moravu v Praze. V Praze, 30. dubna)
Minulý týden zahájen byl haussou na celé čáře. Ne-
štěstí s »Petropavlovskem« bylo zapomenuto a bursa
jde zatím svou cestou v důvěře v konečný výsledek
zbraní ruských. Vzestupný směr přenesl se i na
dlouho zanedbávané akcie dráh (moskevsko vindavo-
rybinské i jihovýchotní) a všeobecné zlepšení bylo
tak silné, že hned v následujícím dnu vyvolalo
značné realisace, které se bez snížení kursů nedaly
provésti. Po přachodném kolisání přišla opět haussa
k plné platnosti a dnes hlásí se nám telegraficky
nejvyšší kursy v týdnu. Na trhu bankovním pano-
val velice čilý ruch. Největší obraty konaly se
akciích mesinárodní banky v očekávání příznívé bi-
lance. Naděje též nezklamaly a zpráva výroční činí
velice dobrý dojem. Na valné hromadě dne 27. t. m.
určena byla dividenda ve výši 24 rublů. Co se týče
bilančních detailů, sděluje se nám, že zejmena pří-
znivě posuzuje se bilancování akcií ve vlastnictví
banky se nalezajících za velice nízké kursy (niko-
polské při 60—, Hartmann 62.—, Rybinsk 90.—,
rusko čínská banka 99.— atd.). Po kursové srážce
24 r. stoupl kurs ze 368.— na 347.— bez kuponu
na dnešní burse vzpružily se dokonce až na 362.—.
Smýšlení pro další pohyb kursu jest nadále příznivé.
Akcie ruské banky pro vnější obchod byly též spe-
kulací pilně kupovány a vzpružily se o 6 rubiů
na 297.—. Akcie petrohradské diskontní banky ob-
chodovaly se při kursu zvýšeném po 354 rublech.
Hartmann
Ruska
Čechy
Morava
Praha
Petropavlovsk
Rybinsk
zpráva živnostenský banka
22
article
Největší obraty vykazují v tomto týdnu hodnoty že
lezářské, které na základě vzestupu i ostatní papíry
k zlepšení povzbudily. Při ruchu již dávno nebýva-
lém panoval největší zájem pro akcie nikopolských
železáren, jelikož se očekává, že potrubí na petrolej
z Rybinska do Petrohradu přece bude stavěno, což
mělo by též vliv na akcie moskevsko-vindavsko ry-
binské dráhy. Tato dráha projektuje právě zmíněné
potrubí a definitivní rozhodnutí stane se teprve na
valné hromadě. Dřívější valná hromada dosud pro-
jekt nepotvrdila a na popud mezinárodní banky bude
svolána nová. Kursové stoupání nikopol. akcií závisí
tudiž hlavně od operací zmíněné banky. Během
týdne stoupl kurs z 89.50 na 100 rublů. V popředí
obchodu nalezaly se dále akcie sormovských železá-
ren, jež stouply ze 135.— na 139 50. Divídenda oče-
kává se ve výši 11 až 12 rublů proti 10 r. roku
loňského. Valná hromada bude se konati až na pod-
zim. Stejně favorisovány byly spekulací akcie spol.
Rybinsk
Petrohrad
23
article
»Harimann«, jež vzpružily se ze 135.— na 143 50.
V akciích Putilovských železáren konaly se obraly
po 89.— až 91.50. Valná hromada společnosti bude
dne 12. kvělna a dividenda očekává se ve výši 5 ru-
blů proti 3 r. roku loňského. Všecky tyto podniky
jsou dobře zaměstnány a mají mnoho objednávek
pro vojenské účely. Akcie Brjanských železáren zu-
staly poněkud pozadu a kurs přechodně zlevnil o 2
r. na 104.—. Na valné hromadě vykázán byl zisk ve
výši 600.000 rublů, avšak na návrh správy nebude
se vypláceti žádná dividenda. Většina akcií jest ve
francouzských rukou. Akcie Brjanské uhlářské spol.
vzpružily se ze 127.— až na 136 —, načež násled-
kem realisací opět zlevnily na 131.50. Hodnoty pe-
trolejové rovněž se zotavily, ačkoli ke konci týdne
zůstavají lísněny realisacemi. Akcie spol. Baku stouply
ze 429 — na 442.— a konči 436. —, akcie mantašev-
ské spol. přechodně dorilily 190 rublů. Akcie kaspij-
ské spol. zlepšily se o 150 rublů na 5050.—. Na
berlínské burse obchodovaly se akcie mezinárodní
banky kolem 145 proc. a stouply dnes po kuponové
srážce ve výši 5.60 proc. na 144.50 proc. Akcie ru-
ské banky obchodovaly se kolem 116.50 proc.
Bak
24
article
Telegrafeké zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 30 dubna. (Zvl. llpr. »Nár.)
Listů«.) Na trhu prodalo se 13.000 metr. centů.
Platila: pšenice tisská 80 kg K 8 51k4. 80 5
kg K 8 424. 80 kg K 8 35, 79 kg K 8 30.
peštská 80 kg K 8 30, 79 5 kg K 8 2214 žlutá,
banátská 795 kg K 8 20, tur bečská 79 5 kg
K 8.20, srbská 74 kg K 7.42l4, skladní 80 kg
K 8 421, 79.3 kg K 8 3714; žito K 6.35;
ječmen K 5 70—6.07; kukuřice K 5 65
až 5 52, cingoant. K 6. 22 až 6.40.
Terminový obehod byl mdlý n
neuspokojivé zprávy z ciziny.
K večeru znamenala: pšenice na květe
7 79, na říjen K 7 87, žito na říjen K 6 47.
oves na říjen K 5.45, kukuřice na květen
K 4 98, na červenec K 5.14, řepka na srpen
K 10 90.
Sádlo po K 64.—: jiné zboží bez
změny.
Z Nového Yorku, 30. dubna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na květen 923/4, červenec 903
kukuřice na květen 553/s, cukr (Fatr
Muscov.) 31/2,. 0.—, bavlna 13.85. Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
vleklé.
Platil
Sádlo
Muscov
Pešť
Nový York
kg
424
35
30
421
3714
25
article
Huť Rudlolfova.
Z Vídně, 30. dubna. K fusi české báňsk
společnosti s hutí Rudolfovou sděluje (Viz o tom
též zprávu v rubrice národohospodářské. Pozn.
red.) »N. Fr. Presse«. Generálnímu shromáždění
obou podniků, na nichž má být definitivně
otázka fuse rozřešena, budou učiněny dva ná-
vrhy, aby buď od fuse bylo zcela upuštěno,
kdyby totiž zatím nedoeililo se svolení vlády.
anebo aby sice fuse byla provedena, avšak v ta-
kové formě, při které by svolení vládního vůbec
třeba nebylo. Bude totiž navrženo, aby česká
báňská společnost učinila s Rudolfovou hutí
smlouvu, dle které by tato výrobu jemného
plechu zastavila a báňské společnosti za předem
stanovený roční paušál přenechala. Naproti
tomu by česká báňská společnost garantovala
společnosti Rudolfovy hutě vyplácení prioritních
úroků.
Z unionky.
Z Vídně, 30. dubna. (Č.-B.) Unionka ozna-
muje, že zřídila s velkostatkářem Josefem Bar-
berem, majitelem firmy Leybuk a Barbe
komanditní společnost k dalšímu vedení jeho
bankovního obchodu v Černoveích.
Rudolfová
bar
Vídeň
Rudolfov huť
Leybuk
26
article
Dividendy.
Z Vídně, 30. dubna. (C.-B.) Valná schůz
trbovelskouhelnodolské společ
nosti usnesla se z čistého zisku 1,357.023k
vypláceti 5proc. dividendu a 4proc. su-
perdividendu, celkem 16 K na akcii
64.863 K přeněsti na nový účet.
Valná schůze štyrsko-hradecko-
köflašské dráhy usnesla se vypláceti
z čistého zisku K 1,098.555.— 5proc. divi-
dendu = 20 K na akcii a přenésti obno
347 395 K na nový účet.
Z Pešti, 30. dubna. (C.-B.) Valná hromada
plavební společnosti »Adrie« přijala návrhy
ředitelství na rozdělení čistého zisku 1,657.479
korun, aby se totiž vyplácelo 28 K divi-
dendy a 26.761 K přeneslo se na nový
účet
Spolek severomoravských a slezských
průmyslníků.
Z Moravské Ostravy, 30. dubna. Nově za-
ložený spolek severomoravských a slezskýeh
průmyslníků měl včera ustavující schůzi. Jme-
nem připravného komitétu uvítal přítomné
ústřední ředitel Schuster a sdělil, že ke spolk
přistoupily dosud 44 firmy ze severní Moravy
a Slezska se 42 000 dělníky. Další přihlášky
budou následovati. Při volbách zvolen byl před-
sedou spolku ředite! Schuster.
Vývoz dříví do Saska.
Z Vídně, 30. dubna. (C.-B.) Ministr želez-
nic prohlásil — dle zdejší korrespondence —
na zakročení několika poslanců, že ochotně od-
ročí zrušení výhodných tarifů pro vývoz dřívl
do Saska, jež by bylo na ujmu vývozu dřlví
z alpských zemí, jež státi se mělo 1. května,
do 31. května t. r.
Adrie
Schuster
Vídeň
Pešť
Ostrava
Morava
Slezsko
Sasko
spolek severomoravský
27
article
Sjezd přádelen na bavlnu.
Z Vídně, 30. dubna. (»Neue Freie Presse«).
Ve dnech 23. až 28. května konati se bude
v Curychu mezinárodní kongres přádelen na
bavlnu. Ke sjezdu přihlášeni jsou již četní zá-
stupci z Ameriky, Anglie, Německa, Francie,
Rakouska, Španělska, Italie, Belgie a Ruska.
Jednáno bude o možnosti užšího spojení mezi
bavlnářskými organisacemi jednotlivých zemí,o
organisaci zpravodajství ve příčině úrody a žní
bavlny, o obchodě termínovém a p. Sjezdu bude
podána také zpráva o odbytu jednotlivých orga-
nisací přádelen a učiněna případná usnesení na
potlačení bavlnářských ringů.
Denní oznamovatel
na neděli, 1. května. Den od začátku roku 122,
do konce roku 245 — Východ slunce o 4. hodině
39 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 15 minut
večer. — Východ měsíce o 9. hod. 6 minut več.,
západ měsíce o 5. hod. 49 min. ráno.
Katolíků svátky: Filipa a Jakuba.
Evangelíků pamálné dni: Filipa a Jukuba.
Pravoslavných: Jana D.
Na pondělí 2. května. Den od začátku roku 123.,
do konce roku 244. — Východ slunce o 4 odině
37 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 17 min.
večer. — Východ měsíce o 10. hod. 7 minut večer,
západ měsíce o 6. hod. 31 min. ráno.
Katolíků svátky: Zikmunda krále.
Evangelíků památné dni: Zikmunda.
Pravoslavných: Jana Staroz.
Filip
Jakub
Jan
Zikmund král
Zikmund
Staroz
Vídeň
Curych
Amerika
Anglie
Německo
Francie
Rakousko
Španělsko
Italia
Belgie
Rusko
Neue Frei Presse
29
article
m. Z Vídně, 30. dubna. (Zvláštní telegram »Nár.
Listů«.) Očekávati lze při podmračné obloze a zá-
padních větrech počasí deštivé a chladné.
Meteorologická pozorování na rozhladně na Petříně
325 metrů nad mořem.
Dne 29./30. dubna 1904.
9 h. več, 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 733.4 73.9 7338
Teploměr C. + 10.1 + 11 2 + 146
Vlhko . . .. 94 86
Vídeň
Petřín
+ 11 2 + 146 vlhko
30
article
Obloha . .. zčena čena mrakem
Obloha . .. zčena čena mrakem
zSz
bezvětří čerstvý mírny
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 14 9.
Teplota nejvyšší na slunci . . + 19. 7.
Teplota nejnižší ve stinu . . + 7 9.
Teplota nejnižší při zemi . . + 5.7.
Siunce svítilo 1/4. hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 27.0.
Srážky v mm. 78.
Slla větru.
mm
31
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V nedéli 1. května.
Odpoledne o 3/« na 3. hod.
Král Harlekýn.
Mumraj o čtyřech dějstvíen. Německý napsal Ru-
dolf Lothar. Přeložil Bohdan Kaminský. Režisér
Jaroslav Kvapil
171. hra v předpl.
(3. čivrtka.)
Smetanův cyklus I. — Po 42.
Braniboři v Čechách.
Zpěvohra o třech dějstvích. Složi! Bedřích Smetana
Text K. Sabiny nově upravi! V. J. Novotny.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod
Král
Lothar
Kaminskij
Kvapil
Smetanův
V J Novotný
Kovařovic
Robert Polák
Praha
Čechy
národní divadlo
32
article
V neděli 1. května.
33
article
172. hra v předpl.
k. čtvrtka.)
Smetanův cyklus II. — Po 415.
Prodaná nevěsta.
Smetanův
II
34
article
V pondělí 2. května.
35
article
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy.
V zahradé I. pražského můšť. pivovaru.
V neděli 1. května.
Začátek o půl 4. hod.
Po třetí: Dva šťastné dny.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal Fr. šl. Schönthan
a G. Kadlburg. Přel. J. Kühnel. Režisér Lachman.
V nedeli 1. kvétna.
Začátek o 7. hod.
Po druhé: Nervósní ženy.
Komedie o 3 jednáních. Napsal E. Blum a R. Foche.
Přeložil B. Frída. Režisér B. Kovář.
bliže Palackého
Aréna na Smíchové cnostul.
V neděli 1. května.
Začátek o půl 4. hod.
Malý vévoda.
Komická operetta o 3 jednáních. Text od Meilhaca
a Halévyho. Přeložil E Züngel. Hudbu složil Char-
les Lecocque. Režisér Josef Kubík.
Začátek o 7. hod.
V neděli 1. května.
Jako host vystoupí pí. Alb. Engelbertová-Hauslerova.
Giroflé-Giroflá.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Albert
Vanloo a E gen Letterier. Přeložil Bedřich Peška.
Hudbu složil Charles Lecocque. Režisér Josef Kubík.
Denní prodej listků u pokladny zimního divadla od
9—12 hodin.
9927
a kra
Pištěkovo lidové divadlo vaohradeak
V neděli 1. května.
Začátek o půl 4. hod.
Po prvé: Studenti a Grisettky.
(La vie de Bohěmne.)
Obraz mravů pařižských o pěti odděleních. Dle H.
Murgera vzdělal J. B. kühnl.
Začátek o 7. hod.
V neděli 1. května.
9508
Po čtvrté: Žně.
Drama o 3 dějstvích od F. A. Šuberta.
Zejtra je dělnické představení za poloviční ceny.
Po 22.: Kněžna Pepička.
J Kühnel
Lachman
E Blum
R Foche
B Frída
Palacký
Züngel
Kubík
Hauslerův
Albert Vanloo
Letterier
Pešek
Lecocque
Bohěmne
H Murger
Šubert
Praha
Francie
Meilhaca
Chara
Engelbertová
lidový divadlo
Uranl
Pištěkův lidový divadlo
36
article
Hlasy z obecenstva
Hlasy z obecenstva
Movorozeňátka,
která matkami vůbec kojena býti nemohou, aneb
kde se tak díti může toliko částečně, mohou Nestléovou
výživnou dětskou moučkou vydatně vyživována býti.
Brožurky, v nichž výroba této moučky popsana
jest a kde mnohá osvědčení prvních vědátorů na
pevníně, jakož i nalezinců a dětských nemocnie
otisknuta jsou, rozesílá na požádání zdarma hlavní
sklad: J. Anděla drogerie su černého psa« v Praze I,
Husova třída 13.
(Zaslánoy
Vzhledem k neoprávněným útokům, které v po-
slední době časopis „Českoslovanská stráž“ činí proti
správní radě a ředitelství lidového divadla „Uranie“
a které uváděny jsou ve spojení s mou osobou, pro-
hlašuji, že k útokům těm jsem žádných
informací nedával a že také tyto útoky
nestaly se ani přímo ani nepřímo
k mému popudu a že je stejně odsuzuj
jako každý slušný člověk je odsouditi
musí.
Jan Seifert,
předseda správní rady lidového divadla „Uranie“,
J Anděl
Husův
Seifert
Praha
ředitelství lidový divadlo
Uranie
lidový divadlo