Strana4.

NARODNÍ LISTY

24. listopadu 1900. Číslo 325

Pekařský dělník Č. žaloval mistra H. na náhradu mzdy za 8 neděl, poněvadž mu po cetou tu dobu zadržoval pracovní knížku. Žalovaný tvrdil, že pra- covní knížku vůbec ani nedostal a teprve za dlouhou dobu po odchodu dělníka že byla náhodou nalezena za skříní. Dělník naproti tomu uváděl, že se knížka pracovní na dotyčné místo patrně dostala zúmyslně aby se opatřila výmluva. Soud živnostenský nebra obled ani k jednomu, ani druhému tvrzení, nýbrž dle § 80. lit. g) živn. zák. žalohu zamítl, poně- vadž byla promičena. Dle tohoto paragrafu má dělník nárok na náhradu škody do 4 neděl a když tato lhůta uplyne, ztrácí nárok.

(Líčení za předsednictví p. rady Proksche.) Zajímavý byl spor o žalobě obchodního cestují cího P., jenž žalobou domáhal se na firmě HI. za- placent 300 korun, jako nábradu za 6 nedělní vý- povědní lhůtu. Žalovaný majitel firmy namítal, že byl oprávněn cestujícího okamžitě propustit, poně- vadž týž na svých obchodních cestách nehledělsi výhradně jen obchodu, nýbrž vystupoval také na je- vištích. Na doklad správnosti svého tvrzení předloži dva výstřižky z novin, v kterých se nalezala kritik o ochotnickém představení v Českých Budějovicích, kde cestující zpíval v úloze »Dalibora«. Zalobce tvrdil, že toto jeho pohostinské vystoupení neza vialo chélovi podnět, aby jej okanižitě propustil Chél o tom věděl a nic proti tomu nenamítal. P zpívání »Dalibora« dostal ještě služné, ale nikoli vý- pověď. Teprve dne 19. června, tedy skoro po třoeh nedělích, přišel chéí do komptoiru, rozezlil se na ce stujícího v domnění, že si při práci hvízdal a na- fidil mu, aby okamžitě závod jeho opustil. Živno- stenský soud, při němž ze zaměstnavatelů byl vo- tantem obchodník p. Šulc, uznal, že výpověď byla dána bezdůvodně, neboť pískání v komptotru, i kdyby se bylo stalo, není žádným zákonným důvoden k přerušení pracovního poměru. Majitel firmy je po- vinen cestujícímu zaplatiti požadovaný obnos 300 korun.

Válčení s Čínou Telegramy. Diplomacie. Z Pekina, 22. listopadu. (Reuter.) Dlouh otálení se zahájením čínského vyjednávání způ sobuje velkou nevrlost mezi cizine v Čině, již obývají se, že zbytečným maře ním času nahromadí se větší překážky při ujed- návání preliminárií. Cizinecké osady, jež nejlépe mohou posouditi modus operandi mocnosti, jsou radou, aby vyjednávání o preli mi nariích přeložilo se do některého hlavního města evropského nebo do Washingtonu, do- hodnutí o podmínkách svěřilo se zástupcům neomezenou plnou mocí a podmínky předložily se ve formě požadavku, tak že by další vyjed- návání s nějakým činským komisařem bylo zbytečno. Z Kondýna, 23. listopadu. (C. B.) »Daily Telegraph« oznamuje z Washingtonu: Presidení Mac Kinley a státní sekretář Hay nijak netají nevoli nad zprávou amerického vyslance Congera, v níž projevuje se náhled, že tresty vyhlášené činskými edikty, jeví se býti nedosta- tečnými. Kdyby Conger nebyl tak pevně podpo- rován kruhy missionářskými, byl by býval již nahražen jinou osobností. Z Bevlína, 23. listopadu. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Z Pekina sděluje se »Local-Anz.« Waldersee oplatil v úterý Lichunčanovi návštěvu Tento projevil naději v brzké uzavření míru Waldersee ukazoval prý mu na mapě, že vzhle dem k velikosti území spojenci obsazeného nemá čínské vojsko již nadéja v úspěch. Činšt vyjednavatelé žádali, aby depeše jejich císaři čín- skému volně byly propouštěny. Maršál slíbil jím to s podmínkou, že se mu depeše dříve před- loží. To se ale Čínanům, jak se zdá, valně nelíbilo. w. Z Londýna, 23. listopadu. Pařížský dopisovatel »Morningpostu« dovídá se, že vy- jednávání mezi vyslanci v Pekině dospělo k obratu, při němž není vyloučeno, že bude za krátko veta po koncertu států.

Operace spojencův. Z Berlína, 23. listopadu. (C.-B.) Hrab Waldersee oznamuje z Pekina: Yorkov kolona dorazila 17. t. m. do Chs u jen ch vy. 25 km. jiho-východně od Kalganu. Tamější slabá čínská posádka, jež tam ještě zbyla, slo- žila zbraň. Mühlenfelsova kolon táhla 20. t. m. ze San-Kjatjenu dále do An kjačvanu. Zdravotní stav výpravy je při znivý. Tyfu a úplavice ubývá. Ostatní Čína. Z Londýna, 23. listopadu. (C. B.) »Ti mesům« sděluje se z Pekina ze dne 20. t. m. Lichunčan prohlásil, že jmenování Iüčana gu- vernérem v Hupe bylo na rázný protest anglického vyslance odvoláno. Na místo jeho byl jmenován Činisin, pokladniční úřadni huanský. Jmenování to, praví »Times« dále, jest právé tak nemilé, jako jmenování od- volaně. Z Rerlína, 23. listopadu. »Wolfov kancelář« oznamuje ze Šanchaje, že cesta ad mirála Seymoura a generálního konsulu Warrena vzhůru po Jance děje se za účelem návštěvy v Hankově. Nový místodržitel pro Šanchaj, jejž spo- jenci označili jako nepřijatelnéhoj byl jmenován v Kjansu komisnřem pro daň ze soli. Dosavadní místodržitel ještě úřaduje, ač byl již jmenován pokladnikem provincie hunanské.

Činské železnice. Z Londýna, 23. listopadu. (C.- B. »Morningpost« oznamuje z Pekina z 21. t. m.- Očekává se, že železnice bude během tohot měsíce dohotovena. Dohotovení a ochrana že lezniční trati stalo se mezinárodním podnikem Němci, Angličané, Italové a Japonci konají předběžné práce k prodloužení trati až do města. Devět vyslanců žádalo za potrestání Dun- fusiana. Lichunčan oznámil německému vyslanci že jest nutno, aby cizí státy vinné úradníky samy potrestaly. »Koncert« mocností. Z Nového Yorku, 22. listopadu (C.-B. Dle depeše »Evening Post« z Washingtoníu soudí vláda Spojených států, že jednání v P kině vstoupilo do kritického stadia. F. Z Prankfartu n. MI., 23. listopadu Dle »Frankf. Zeitungu« žádá německý zástupee v Pekině, by byl popraven prine Tuan a jmí hodnostové dříve, než počne další jednán o mír.

Válka jihoafrická. Telegramy, Z Exeteru, 23. listopadu. Generál Buller, jemuž byla dnes dodána čestná šavle, věnovaná městem, ohražoval se ve své řeč proti výtkám ciziny, že angličtí vojáci dopouštěl se násilností. Z Londýna, 23. listopadu. Dle telegramu »Daily Expressu« z Kapska lord Kitchener po číná prováděti své plány pro polní výpravu doufá prý, že tím válka ukončena budee nejdříve. Plány Kitehenerovy budou se proti Burůn prováděti příkře a snad právě proto vydáno byl nařízení, že mají všichni vále čn zpravodajové opustiti Transv a al Jednou potlačené noviny burské nebudou ji směti vycházeti.

Telefonické zprávy„Nár. Listů. Rozmluva s drem. Heroldem. Z Vídně, 23. listopadu. Redakto »Wiener Tagblattu« měl dnes večer rozmluvu s meškajícím zde drem. Heroldem, který pravil: »Samo sebou pensionování presidenta Jansy, který jest starým pánem, není vý znamno, podal li totiž Jansa svou žádost do brovolně. Avšak celá afféra nabývá teprve rozsahu, jeli pravda, že byl na něj činčn nátlak. Tohoto politického významu však pensionování Jansovo nemá vzhledem na jeho osobnost, proto že Jansa netěšil se tak vše- obecným sympatiím u Čechů, aby bylo třeba jeho odchodu želeti. Věc nabývá však jiné důležitosti, vezme-li se v úvahu národnost Jansova. Po dlouhé době stál totiž v králov stvíčeském, obývaném po velké většině náro dem českým, v čele justiční správy muž, který alespoň svým smýšlením byl Čech. Jestliže právě nyní, v době, ve kter notoricky ústními ordonancemi zavádí se němčina do vnitřní služby v rozměrech mno hem větších, než byla před Badenem, jak- koli následkem nového civilního procesu vnitřní a vnější služba v justičním řízení splynula, pak je blízkou domněnka, že změna v osobě presidenta vrchního zemského soudu měla za účel toliko snahu, poněmčení ve škeré justiční služby uskutečniti. Jsem pře svědčen, že Jansa, který není povahou valně samostatnou, nečinil ministru spravedlnosti nižádného odporu. Zajisté byla hledána osoba, která by prováděla erdonance rázněji, ne činil Jansa. Kromě toho je důležitým mo- ment, že místopředseda vrchního zemského soudu pražského je Němcem. Po jmenování pana Wesselého stojí opět dva Němci v čele justiční správy v království českém.

Stejně mají se věci na Moravě. Podobá se tudíž, že výminka, jakou byl Jansa, nemá býti jíž opakována, a to tím méně, jelikož v Čechách bylo justičních úřadníků dost, kteří byli způsobilí státi se nástupci Janso- vými. Nelze se tudíž diviti, že všeobecný dojem je ten, že Jansa byl donucen k ustou- pení, by uprázdnilo se místo pr Němce. O vlastních příčinách demisse jeho nevím nic určitého. Vím pouze. ze Jansa byl odhodlán odstoupiti: Zda-li nyní již, jest otázkou.« Dr. Herold zmínil se potom o versi, dle které Jansa nastupuje svůj úřad písemně prý prohlásil, že do dvou let svůj úřad opustí. Myslím — pravil dr. Herold — že tato verse, o jejíž správnosti nechci rozho- dovati, na taktickém stavu věci ničeho ne- změní. Jakými prostředky Jansa byl donucen k odchodu, je vlastně záležitostí podřízenou. Hlavní věcí je, že byl na něj čině nátlak.« »O postupu ministra dra. Rezka v této věci — pokračoval dr. Herold — nemohu činiti autentických údajů. Když Jansa za- kročil za propuštění, nemohl pochopitelným způsobem ničeho učiniti. Otázka opětného obsazení presidia vrchního zemského soudu došla na přetřes v ministerské radě a není pravdě nepodobno, že dr. Rezek, když roz- hodl se pro Wesselého, z několika zel voli to nejmenší. Všeobecné smýšlení vůči dru. Rezkovi dosud jevilo se v ten rozum, že jeho postavení v kabinetě jest velice ob- tížné a myslilo se, že bude dobře, setrvá-li dr. Rezek v ministerstvu dotud, dokud mu to jako Čechu bude možné a užije-li vlivu, který mu přísluší, ve smyslu svého národa.

Dr. Rezek není žádným přívržencem strany, nýbrž důvěrníkem koruny pro české záležitosti. Rozumí se samo sebou, že ně- která opatření dra. Rezka nedoznala vše- obecného souhlasu, bylo by však chybou, mluviti o nějakém nepřátelství v českém ná- rodě proti dru. Rezkovi.« »Vyhlídky národní strany svohodomyslné při volbách — pokračoval dr. Herold — jsou velmi příznivé. Dosud vlastně volebního ruchu není. Myslím, že naše mandáty v městské kurii jsou úplně nedotčeny. Ve ven- kovské kurii následkem zmaru kompromissu s agrárníky ztratíme snad dva mandáty. avšak na tom nesejde, protože dle vší pravdě- podobnosti poslanci agrární vstoupí do na- šehu klubu. Ve všeobecné kurii dojde asik užším volbám. Ve dvou okresích, které do- sud zastoupeny byly sociálními demokraty, budeme podporovati národní socialisty.« Na dotaz, je-li v českém voličstvu smýšlení pro obstrukci, odvětil dr. Herold: »Nemohu dáti nižádné odpovědi, jelikož voličstvo, postihnuvši správně, že taktika musí býti zůstaven poslancům samým, se neproneslo z většíny o této věci. Smýšlení v ná- rodě českém jest velice rozechvěné a jest snadno možno, že bude-li rozšiřování plat nosti vnitřní němčiny stupňováno, volič- stvo ještě před volbami bude do- hnáno k tomu, aby se vyslovilo ostře pro obstrukei.e Pokládám ordonance vlády za volel vydané za taktickou chybu. V příčině ob novy pravice nemohu se pronésti. Trvám na stanovisku, že rozhodnutí o tom přísluš novým poslaneům a nechci toto rozhodnut plena klubovního svým názorem před stihovati«. Provolání německých nacionálův na Moravě, n. Z Brna, 23. listopadu. Německ strana lidová vydala právě provolání své Praví se v něm:

»Nám Němcům kynou budoucně dalš vážné boje, jež rozhodnou o osudu našeho státu a naší korunní země Moravy. Chceme aby poslanci naší strany ve významných bojích těch mezi Slovany a Němci o pře- vahu v Rakousku postavili se do první řady až konečně rozhodující kruhy proniknuty budou poznáním, že v Rakousku mus se německy vládnouti. má-li po trvati. »K dosažení cíle toho žádáme vybudo vání spolku nového s německo říší, zvláštní postavení pro slo- vanské provincie oproti zemím býva lého německého »buntu«, zřízení velkého středoevropského území celního. Význam německého národa v této říši a potřeba státu, by měl jednotnou správu i armádu vyžadují přirozeně uznání německé statn řeči.« »Žádáme odstranění převahy uhersk polovice říše v politickém i hospodářském ohledu a dáváme přednost perso nální unii před nespravedlivým vyrovnáním.

»Žadáme za svobodnou školu a za svo bodu pro učitele její, za odstranění klerikál ního vlívu na ni a na školské zákono dárství.« Provolání přimlouvá se pak za zlepšen osudu učitelův a slibuje odpor všem cizín vlivům, poškozujícím prý svéráznost něme ckého kmene, i všem vlivům, osvětě nepřá telským; načež pokračuje: »Zvyk všech rakouských vlád od Taaffa zvláště pak v naší zemi korunní, činiti stál rostoucí ústupky slovanskému odpůrci na úkor Němeův, musí přestati a naši poslane budou všechny takové pokusy, zvlaště ale zřízení české university na Moravě, nejostřej šími prostředky, nutno-li i obstrukcí potírati« V národní jednotě našeho lidu jest jeh síla a jediná záruka jeho úspěchu v bojích nám kynoucích. Proto žádáme, aby v před posunuto bylo vše, co nás spojuje a aby od- straneny byly všechny nepodstatné, nás dě- licí spory. Zvláště v naší zemi korunní oče- káváme společný postup všech německých uvědomělých stran, kterýž jest tu pro zvláštn naše poměry obzvláště zádoucím. Zcela spo- lehlivě můze každý německý volič Moravy věnovati důvěru svou námi navrženým kan- didátům německé strany lidové na Moravě.

Volební ruch. Z Chebu, 23. listopadu. Při dnešních volbách volitelů do páté kurie zví- tězili Schönererovci 1725 hlasy. So ciální demokraté obdrželi 985, křesťanšt sociálové 200 hlasů. Patá kurie okresu chebského byla dosud zastoupena drem Verkaufem. Obecní volby ve Štyrském Hradci st ze Štyrského Hradce, 23. listop Dnes konaly se tu volby ve III. sboru do obecní rady. Zvolen byl jeden německý nacionůl a tři sociální demo kraté. Tito mají teď v obecní radě pět mandátů. Noví magnáti. ch. Z Pešti, 23. listopadu. Býv. ad latus vrchního velitele honvédů šl. Fori nyak, býv. ministr obchodu hr. Sze- chenyi a vrchní župan peštské župy Beniczky byli jmenováni doživotními členy sněmovny magnátův. Odhalení z Bulharska. a. Ze Sofle, 23. listopadu. »Večerní Pošta« přináší toto sensační odhalení: Poli cejní prefekt v Sofii přišel na stopu lupičské rotě, čítající 200 členův a rozvětvené po Bulharsku. Mezi její členy nálezejí: jeden vysoký policejní úřadník, sedm četnických důstojníkův a veškerá bulharská tajna policie. Krádeže byly prý páchány ve sroz- umění s četnými správními úřadníky. Proti Čechům a Polákům. d. Z Výmaru, 23. listopadu. Duryn- ské vlády zakázaly další konání bohoslužeh pro české a polské dělníky, zaměstnané v zdejších průmyslových a báňských závodech Čtyří čeští a polští kněží, konající zde du- chovní správu, byli jako »cizozemci, jež jsou na obtíž«, vypovězeni Nuneins Sanbucelli. n. Z Mnichova, 23. listopadu. Zdejší papežský nuncius Sambucelli přesídlí záhy do Vídně. Přiští konsistoř. R. Z Říma, 23. listopadu. Konsistok příští konati se bude mezi 15.— 20 prosin- cem. Kardinálové nebudou v ní jmenováni zádní.

Malichernost. R. Z Paříže, 23. listopadu. Ministn vojenství generál Andrée přesadil 7 důstoj níků 18. dragounského pluku v Melunu, po- něvadž jejich ženy úplně ignorovaly man- želku jednoho poručika, která nebyla od dána církevně, nýbrž jen občansky. Toto jednání ministrovo nacionalisty velice po bouřilo. »Goulois« vytýká ministru, že nyn vede kampaň dokonce už také prot ženám a dokládá, že ministr tento vyjá dřil se: »Pošlu důstojníky ty třeba do Batuy (v Africe) anebo třeba až na Kongo.« Krüger v Evropě. er. Z Harseillu, 23. listopadu. Pro jevy proti Angličanům v hotelu »Louvre« trvaly až do půlnoci. Demon strantů ve večerních hodinách značně při bylo; obklíčili se tří stran hotel, provoláva jíce: »Ať zbynou Angličané!« Dále bylo vo- láno: »Prapory! Prapory!« Lid totiž spozo- roval, že s hotelu nevlály prapory. Za chvíl skutečně vyvěšeny s balkonu dva velké pra- pory, načež lid tleskal. O 11. hod. chtěl lid násilím vtrhnonti do hoteln. Policie mani festanty zatlačila, vyklidila ulici a uzavřela okolí hotelu. Při tom byli 2 policisté raněni. jeden byl dýkou bodnut. s. Z Brusselu, 23. listope K rii g e prohlásil žurnalistovi, s nímž měl delší roz- mluvu, že hlavním účelem jeho cesty do Evropy jest, dosíci zakročení mocností. Kdyby se nezdařilo, budou prý Burové bojovati až do posledního muže. Dosavadní ztráty An- gličanů obnášejí 100.000 mrtvých a raněných kdežto Burové mají ztráty pouze 16.000 mezi nimiž je 10.000 zajatých. Burové mo hou vydržeti ještě leta. Krüger připisuje obrat ve smýšlení německého císaře naprot Burům loňské návštěvě sira Robertsa v Ber líně a hodlá německého císaře navštiviti. w. Z Londýna, 23. listopadu. Anglické listy pojednávají o příchodu Krügrové do

Marseillu. Stížnosti na anglické válčení v jižní Africe odmítají rovněž tak, jako zprávu ukrutnostech spáchaných na ženách a dětech Burů, kteří se nalezají v poli. »Times« uka zují k tomu, že Krügrova choť mešká ješte v Pretorii a že se strany anglické se s n nakládá co nejšetrněji. er. Z Paříže, 23. listopadu. Presiden Loubet přijme v sobotu odpoledne nebo v neděli dopoledne presidenta Krügra, jen projevil přání pozdraviti hlavu státu fran couzského. Z Marseillu, 23. listopadu. (C. -B President Krüger odejel dnes dopoledne d Paříže. V odpověď na telegram, jejž pre sident Krüger zaslal presidentovi Loubetov vstupuje na půdu Francie, dal presiden Loubet tlumočiti prefektem Grimanellem Krügrovi díky a pozdrav na uvíta- nou. Z Londýna, 23. listopadu. (Zvl. tel. Všechny ranní listy pojednávaj o uvítání Krügrově v Marseillu »Times« tvrdí, že má jen co děkovati sho vívavosti (l) Anglie, že jest vůbec v Evropě Až dosud, praví list, nic nesvědčí o tom,že by vlády evropské chtěly protestovati de monstrativně a že by chtěly vy volat v šeobecnou válku z náklonnosti pro dva malé jihoafrické státy. »Morning Poste praví, že anex republik burských byla Anglií vyhlášenaa národém britským schválena. Každý stát. jenž by chtěl zakročiti nyní proti svrchova- nosti královny Viktorie nad zeměmi bur skými, vystoupil by tím z mezí diplomatického jednání.

»Standard« i ostatní listy nevěří rovněž že by se vlády evropské chtěly k vůli Kru grovi s Anglií rozkmotřiti. Z Paříže, 23. listopadu. (Zvl. tel.) Zde jest všeobecně uspokojení nad průběhem oslav marseillských. Krüger slaven nadšeně aniž by Angiičané byli bývali insultováni kdyby nebyli bývali někteří z ních sami beztaktně se chovali. Tak i před hotelem kde se Krüger ubytoval, několik Angličanů hvízdalo. y. Z Londýna, 23. listopadu. Všechny listy pochvalují si vládu francouzskou za to. jak korrektně se chovala za příjezdu Krügrova do Francie. Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) Kra lovna nizozemská poslala presidentu jiho africké republiky Krügrovi tento telegram »Bylo pro mne potěšením, že mohla jsem Vaší Excellenci dáti k disposici křižák svůj »Gelderland«. Jsem šťastna, dovídajíc se, že jste cestu svou vykonal v nejlepším zdravi. Vilemína.«

Ruský tisk o řeči Bülowa. Z Petrohradu, 23. listopadu. Listy citují, že ani ředitel německé politiky nedo vedl nic určitého říci o dalším průběhu výsledku činského dobrodružství. Obzor zů stal i po jeho řeči nejasným a zakaluje se »Novosti« praví, že ani Bülow ne může zastříti pravdu, že postup Německa Šantunu zahájil rozkouskování Číny a že tím zápletky vyvolal. »Birž. Vědom.« zjišťují, že Wal dersee byl jmenován z popudu německé vlády. »Rossija« zjišťuje totéž a dokládá- Bülow vede Německo na nebez pečné cesty. Může je uvésti i v protiv k Rusku. Ve zmínce, že německé vojsko Evropě není čínskou výpravou oslabeno, vidí list zbytečnou hrozbu. Jedno zůstalo — konč — nadále nepochybno: Imperialistický směn německé politiky. Anarchistě. n. Z Bernu, 23. listopadu. Italsk vláda žádá od Švýcarska vydání mladého anarchisty Joffei, zatčeného v Bellizaně, pro zavraždění krále Humberta. Joffei učinil prot vydání právní kroky, takže bude musit roz hodnouti spolkový soud. Švýcarskými úřady byl Joffei prvotně zatčen pro anarchistick agitace, k vůli nimž měl býti ze Svýcarsk vypovězen.

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.) Císa přijel sem večer z Wallsee. Uherská sněmovna. Z Pešti, 23. listopadu. (C. B.) Doln sněmovna rokovala dále o zavodňova cích průplavech. Poslanec Pap brojil proti předloze po dalších řečech poslanců Vancse a Ko šuta odročena debata na zejtřek. Ministr vyučování Vlassic s odpově děl na Molnarův dotaz po doporučován knih vládou a odpověď byla vzata na vědomí Dvorní ministr hr. Szechenyi odje včera do Vídně Carova choroba. Z Livadie, 23. listopadu. (C.-B.) Do poledne o 11. hod. oznamují: Car měl včera klidný den a spal asi hodinu. O 9. hod. več byla teplota 39.3°, tepů 82. V noci spal ne mocný velmi dobře. Všeobecný stav a sílv jsou velice uspokojivé. Ráno o 9. hod. byl teplota 38.5°, tepů 75. Z Kodaně, 23. listopadu. (C. -B.) Bez pečné petrohradské zprávy oznamují, že c rovi vede se skutečně mnohem lépe jeho stav nezhoršil se, jak se v cizině roz hlašuje, F. Z Vídně, 23. listopadu. » N. W Tagblatt« eznamuje z Londýna: U dr ž uj se zde houževnatě pověsti, že car zemřel. Na ruském vysla nectvu však pravdivost pověste těch popíraji Z Kodaně, 23. listopadu. (C. B.) C sařovna vdova Marie Feodorovna hodlá 3. prosince nastoupiti zpáteční cestu na Rus.

Z Turecka. Z Cařihradu, 22. listopadu. (C B) Porta vyrozuměla ruského vyslance, ž splátka válečné náhrady, dospí- vající 1. lednem 1901, bude řádně zapra- vena. Bezpodstatné jsou příčiny, roztrušované po cizině, proč brusselský vyslanec Kara- tbeodory byl odvolán. Odvolání souvisí spíše s některými diplomatickými záležitostmi ve Švýcarsku, jež neprovedl vyslanec, jemuz byly svěřeny, tak, jak si Porta přála. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) Sně- movna přijala v dopolední schůzi rozpočet ministerstva vnitra Návrh na zrušení tajných fondů, jemuz se ministr-president Waldeck Rousseau opřel, propadl 391 proti 132 hlasům. Také rozpočet ministerstva cír- kevních věcí byl schválem a návrh na jeho zrušení propadl 366 proti 109 hlasům, načež schůze byla skončena. Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B) Senát schválil dnes předlohu o amnestii. Zahrnuje veškerá provinění tisková i provi- nění proti spolčovacímu zákonu, jakož i osoby, odsouzené při posledních antisemit- ských nepokojích v Alzíru. Soutěž berních předloh. Z Kodaně, 23. listopadu. (C.-B.) V lands- thingu za dalšího rokování o vládních předlohach berních došlo k tubě srážce mezi předsedou ministerstva a hlav- ním zástupcem berních předloh volksthingo- vých hr. Frijs-Frijsenborgem, jenž žádal úsilně, by tyto předlohy byly pro- vedeny. Býv. ministr-president Estrup zastá val se houževnatě vladních předloh.

Opět řeč Viléma II. Z Kielu, 23. listopadu. (C.-B.) Dl zprávy »Kieler Ztgu« poukázal Vilém Il v řeči, proslovené při dnešním skládání pří- sahy námořníky nováčky, na chování se ně- meckých oddílův námořnických ve Východní Asii bojujících a připomenul, že tam ozvalo se nové velení: »The German to the front« (»Němec v před«) poprvé z úst cizího voje- vůdce. Císař připomenul nováčkům slavné chování se 4. gardového granát. pluku v r. 1870, kdy pluk tento, ubíraje se do pole, byl svými důstojníky před majitelkou pluku císařovnou Augustou vyzván, aby se choval tak, aby ji jako synové matce své žádné hanby nečinili. Císař napomínal dále nováčky, aby pa- mětlivi byli slov »velikého kurfiřta«: »Pane, ukaž mi cestu, po níž kráčeti mám !«, a kon- čil výzvou, aby rekruti pamětlivi byli vždy svého boha a svého císaře

Říšský sněm německý. Z Berlina, 23. listopadu. (C.-B.) Řiš- ský sněm rokoval dále o čínské před- lo ze. Posl. Hasse (národní liberál) dovozoval, že sněmu záleží na indemnitě a proto při ni setrvá. Těší ho ubezpečování říšského kan- cléře, že Německo také v Čině chce provo- zovat jen německou politiku. Povinnost vděčnost kážou, vzdáti díky císaři, že pojal do svého programu světovou politiku. Hlav- ním úkolem kancléřovým je též zpravovati císaře o skutečném smýšlení mezi lidem Ochrana Němců v cizině patří k podstat- ným částem světové politiky. Při vypovídání z jižní Afriky ji pohřešoval. Státní tajemník bar. Richthofe dovozoval naproti poslední výčitce Has- sově, že Německo konalo svou povinnost k Němcům vypovězeným z Transvaalskaa také němečtí konsulové za okolností velice obtížných. Musíme uznávati — pravil — za mezinárodně zcela oprávněné opatření, že anglická vláda odstranila z bojiště cizince, kde k tomu měla podstatné příčiny. Naproti tomu zastali jsme se důrazně všech, kdo bez nutkavé příčiny nebo zbytečně mocí byli vypovězeni, a žádali jsme také přiměřenou náhradu. Velko-britská vláda oznámila nám, že jest ochotna dáti náhradu všem, kdo byli vypovězeni bez práva. Nyní vyjednává se mezi oběma vládami, jak se to má provésti. Ujmeme se také těch, kdo nemohou se vy- kázati doklady k požadované náhradě. Tuto reklamovati bude asi velice nesnadno.

Svobodomyslná strana podala dnes návrh na změnu bursovního zákona v ten smysl, že z bursovního ter- mínového obchodu v odboru, do něhož jedna ani druhá strana není zapsána v bursovním neb obchodním rejstříku, nevzniků žádný dlužní poměr. Totéž má platiti také pro za- kázky a sdružení k bursovním obehodům. Zjednané jistoty a přiznané dluhy mají míti právní platnost, avšak zpětné požadavky jsou vyloučeny. Posl. Bebel dovozuje, že ministerstv vojenství ani státní zastupitelstvo nevšímaly si »hunských listů«, jimiž bylo vojsko velice uraženo. Co obsahovaly, bylo, bohužel pravda. Rád by seznal z jasné odpovědi ministra vojenství, nařídilo-li vrchní veli- telství vojákům: Pardon nedávejte, zajatých neberte! — Hr. Bülow praví, že císař ne- mluví jako voják nebo diplomat, ale vždycky jako císař. Císař je hotový muž a chce, aby byl za takového také považován. Kancléř hr. Bülow opřel se Bebelov tvrzení, že čínská politika německá je tvrdá, ukrutná a nepřátelská, odvolávaje se na list čínského vyslance, jenž vyslovuje se uznale o německé politice naproti Číně, zvlášt o kancléřových okružnicích, jež Bebel příkře posuzoval. Čo se týká řečí německého císaře, v den vílhelmshavenské řečí byl každý přesvědčen, že všichni Evropané v Pekině jsou zavražděni. Ona řeč byla proslovena hned jak došla zpráva o zavraždění vyslance bar. Kettelera a nepochopoval by, kdyby tato zpráva nebyla císaře pobouřila. (Pochvala.)