2
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. listopadu 1900.
Praha
4
article
na ranní a odpolr lint
pledelácí set
v Praze v sdmininstrael
sa měste . . . . . . 2
na štvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáško
set
na tvr lta 7 K o0B
ve dlialkáck
2 K00
na vněsíe
Poštoni
nle
: ka
s dvejí zisilko
na měste
s čivrt lela . . . . i k e
Praha
5
article
Německý spojenec a naše
hospodářské zájmy.
Německý spojenec a naše
hospodářské zájmy.
Jest skorem nepochopitelna lhostejnost,
s jakou se přihlíží v kruzích vídeňských
k soustavnému podlamování hospodářských
zájmů rakousko-uherských stále množícími
se opatřeními vlády německé bez ohledu na
obchodní smlouvu s ním uzavřenou. Tín
nápadnějším jest zjev tento, rozpomeneme-li
se, že politický poměr obou statů, shrnutý
v pojmu trojspolku, nenalezá v kruzích vlád-
nich dosti slov chvály a uspokojení, kdykoliv
odchylné mínění širokých vrstev obyvatelstva
snaží se zjednati různícímu se přesvědčení
svému veřejného projevu ať v časopisectvu.
ať v odborných organisacích, ať z tribuny
parlamentní, či konečně ve společných dele
gacích
Ještě ostřeji vyniká tato nesrovnalos
mezi poměrem politických spojenců a pomě-
rem hospodářských zájmů našeho soustátí.
když co den slyšímu z Vídně jak z krubů
průmyslových a obchodních, tak i z úst vlád-
ních horování na prospěch hospodářských
zájmů zdejších a to směrem a způsobem ta-
kovým, jako by vlastní příčina hospodářské
tísně vězela jen a jen ve vnitřních, domá-
cích poměrech, a jako by státu samotnému
nenáleželo zjednávati dobrou politikou vnější
bezpečnost pro zdejší obchod zahraničný
Jest všeobecně uznanou zásadou, že všeck
politika vnější vésti se má za rozvojem
hmotných hospodářských zájmů, a že jen
ona zahraničná politika jest dobrá, kteráž
dovede vlastní říši získati úspěchy hospo-
dářské.
S toholo stanoviska působí skorem
trapně všeliké ankety odborné, byť trvaly
třeba po měsíce, protože jejich vliv jest ob-
mezený, málomocný a protože se svolávají
z pravidla až když dobře mířená hospodář-
ská rána počala se jitřiti, tak že činnost je-
jich spíše napomáhá zatemňování pravých
příčin těch kterých hospodářských nesnází
než jejich odklizení.
Vídeň
6
article
Křiklavým toho dokladem jest na př.i
nynější anketa o termínovém obchodu obil-
ním. Pojednává hlavně o formách obchodu
obilního doma, když již zatím v zahra-
ničném obchodu obilním jsme utrpěli
citelné újmy, oproti nimž anketa vůbec ni-
jakých ochranných prostředků nemá a ani
míti nemůže.
Mimo ječmen a slad z něho vyrobený
jest úpadek našeho trhu obilního v Německu
všeobecný. Vývoz pšenice poklesl v době
trvání nynějších obchodních smluv, zvláště
s Německem tak, že více ani poklesnouti
nemůže. V roce 1891 vyvezlo se z Rakousko-
Uherska do Německa pšenice okrouhle za
84 mill. zlat., v roce minulém sotva za
25.000 zl.1 Celkový rozdíl ve vývozu obil-
ním od nás do Německa mezi oběma uvede-
nými lety činí více než 12 mill. zl.
I když se připouští, že jest nucen obiln
náš vývoz v Německu čeliti obrovské soutěži
zemí zámořských a Ruska, nelze totéž při
pustiti, pokud se týče vývozu dobytka do Ně-
mecka. Tu se činí umělým výkladem veteri
nářských ustanovení obchodních smluv v Ně-
mecku smysl jejich takřka illusorním. Výklad
ten vedl tam ke sporu s Amerikou i s Ru-
skem, a na vývoz z Rakousko-Uherska účin
koval přímo úžasně. Vývoz dobytka vepřo
vého z Rakousko Uherska do Německa mě
ještě v roce 1894 cenu okrouhle 26.2 mill.
zlat., loni klesl na necelé 2000 zl., pravíme
dva tisíce zlatých! Vývoz skotu rovněž
klesl asi o 2 mill. zl.
Německo
Rakousko
Uhersko
Rusko
Amerika
RakouskoUhersko
Rakousko Uhersko
7
article
Všecko toto zatlačování zdejšího obilí
dobytka z trhů německých však ještě nesta-
čilo Německu a jeho agrárníkům, a tak došlo
před nedávnem i na zákaz různých výrobků
z masa. Rusko, jak známo, odvětilo okamžitě
týmž opatřením oproti výrobkům německým
Než ani pro Rakousko- Uhersko není zá
kaz tento lhostejným, jak dosvědčují položky
o zahraničném obchodu vyňaté z výkaz
úřadní statistiky.
Zákaz dovozu uzenářských výrobků a
masových konsery do Německa nabyl, jak
známo, platnosti počátkem měsíce října
V Německu samém, zejmena ve Slezsku
pruském, způsobil zákaz onen značne
stoupání cen masa, jak dosvědčuje
»Breslauer Ztg.«, a to jest dalším dokladem.
že zákaz zdražující výživu pracujících tří
v Německu není prostým obranným opatře-
ním, ale že jest zjevným nátlakem i na ony
státy, kteréž do Německa zmíněné potra-
viny dovážely a že míři na jejich prů-
mysl domácí tohoto odboru. Za prvých
devět měsíců letošního roku bylo na př. od
nás do Německa dovezeno 1300 m. ctů-
uzenářského zboží, tedy průměrně přes 130
m. ctů. měsíčně — vývoz ten klesl násled-
kem zákazu v měsíci říjnu na 25 m. ctů.
to jest na pouhou šestinu předcho
zího průměru. Upraveného masa vyvezeno
bylo od 1. ledna do konce září letošního
roku 7550 m. ctů. v ceně 1.43 mill. korun
a z toho do Německa, v říjnu klesl vývoz
do Německa na 563 m ctů.
Toto jsou ovšem jenom ukázky z doby
nejnovější, jak zachází Německo se zájmy
vývozu rakousko-uherského na svém území,
jak zachází se zdejšími přislušníky rovněž
jest ve svěží paměti, a jak zatlačuje vývoz
náš na východě, jak si zjednalo přímé spo-
jení na Costanci v Rumunsku s Cařihra-
dem atd., to bylo v těchto listech bez
počtukráte zaznamenáno.
Německo
Rusko
RakouskoUhersko
Slezsko
Rumunsko
Cařihr
Breslauer Ztg
8
article
Hle, to jsou vesměs záležitosti a věci,
kteréž nespadají ani v obor vnitřní politiky,
ani v obor poměrů národnostních a lazvko-
vých této poloviny říše, ani konečně do po
měru obou polovin soustátí k sobě. To jsou
prostě dokumenty o politice zahraničné a to
v její nejdůležitějším hospodářském odvětví!
Ankety sebe důmyslnějších domácích
odborníků a znaleů těmito věcmi nijak
hnouti nemohou a nehnou, protože otázka
spadá do kompetence faktorů, v jejichž rukou
spočívá řízení politiky zahraničné. A jest
dosti významné v našem případě, že měl
zvláště pan ministr zahraničních zále-
žitostí v delegacích přímo oslňující řeči —
o vnitřních hospodářských po-
měrech a programech; a že, pokud nás
paměť neklame, pouze bývalý předseda mi
nisterstva a spolu ministr vnitra hrabě
Thun vyslovil opatrný stesk o vypovídání
zdejších příslušníků z Němec, otázce to do
zahraničněho odboru spadající.
Od těch dob neslyšeli jsme, že by se
byl ozval nějaký obranný hlas proti hospo-
dářským libeznostem, jež Německo proka-
zuje rakousko-uherskému spojenci v troj-
spolku.
Podobá se, že hospodářské ony rány
konečně dotkly se přiliš citelně zvláště Ma-
ďarů a tím vysvětlujeme si následující
stručnou zprávičku ve »Fremdenblattu«, jenž
bývá jinak tlumočníkem zahraničného úřadu
»Z Pešti-Budína se nám oznamuje, že Ra-
kousko Uhersko »jiže učinilo nutné kroky
u vlády německé proti dalekosáhlému ob-
mezování dovozu, jakéž ze zákona o dozoru
na maso a dobytek zasáhlo náš vývoz do
Německa.«
Thun
Němec
Německo
Ma
Pešť
Budín
Uhersko
9
article
Co s Čechy?
Co s Čechy?
»Cep Kypep« mívá dobré dopisy
ze slovanských zemí, ale co mu z Prahy psává
p. —ka, bývá méně dobré, a čím mu posloužil
v posledním čísle, je bohužel čirý nesmysl.
Dopisovatel s patrným žalem mluví o tom.
že v českém národě zmáhá se »krajní nacio-
nalism, jenž snaží se o znovadobyti práv ko-
runy sv. Václava a k pošlapání německého živlu
v těchto zemich.«
To píše do Ruska Čech ! Ať ukáže p. —k
na některého českého politika, politický časopis,
publicistu, na kohokoli, či hlas by na veřejno-
sti něco platil, ať ukáže, že se vyslovil v ten
smysl, že by státoprávní vyrovnání s Čechy
znamenalo zadupání Němců v českém státě
My chceme s Němci rovné právo a rovné právo
s nimi je na našem programu i ve Vídni,
i v Praze. O nějakém utlačování Němců v Če-
chách od Čechů nemůže být ani řeči a žádný
Němec vážně se ho nebojí. Nechtějí-li Němei
svoliti k obnovení českého státu, má jiné při-
činy, než jejich obavy. Pan —ka to takvi
jako my a není to možná nevědět, neboť každý
nejposlednější německý list a Němec námto
povídají den co den. Chtějí nás poněmčit, po-
hltit, chtějí přes nás táhnouti dále na Východ
a němčit a hltat napořád — německá bulanie
jo přičinou, že nechtějí se prohlásiti pro naše
státní právo.
Němec
Čecho
Čechy
Praha
Rusko
Vídeň
run svatý . Václav
10
article
Další překážku obnovení českého státu p.
—ka vidí v tom, že obyvatelstvo tak zv. če-
ských zemi není jednolité. Jsou tu člyry ná-
rodnosti, vzájemně na sebe nevražící: Ceši
Němci, Poláci a Slováci. Poláci na To-
šínsku nenávidí Čechy. Polsko-český boj pro-
niká prý znenáhla i do Moravy. Slováci na
Moravě jsou dosud národně neuvědomělí a proto
se u nich ještě nepozoruje, že by tihli do Úher.
zvláště když maďarisačná politika uherské vlády
je nepřivléká a slovácká intelligence v Uhrách
je v té příčině docela nečinna. Ale to se může
časem změniti a potom, jakž není pochybnosti.
moravští Slováci zatouží po sjednocení
s uherskými.
A to píše do Ruska Čechl
O tom ovšem nepiše, že ve Slezsku utvoři
se z Čechův a Poláků smírčí soud, jenž odkli-
zovati bude všeliké neshody, které by vznik
nouti mohly na území, kde nelze dobře určiti,
kde přestává Čech a začíná Polák a naopak —
ne, on potřebuje Poláky za pomocníky Němcům
proti snahám českého národa a přivleče je do
německého tábora třeba za pačesy
Co se týče vydávání moravských Slováků
za zvláštní, nečeskou národnost, o tom snad
promluví s p. —kou samy jejich orgány. Z Mora-
vanů p. —ka přece již si netroufá dělati neče-
skou národnost — vždyť tolik věků Němci a
vídeňské vlády marně se o to pokoušeli, tak že
konečně již pro ostudu byli nuceni ustati. Nyní
tedy začnou se Slováky! Nebylo by libo také
Chody povýšiti na nečeskou národnost? Kdyby
nepatrné dialektické různosti mezi Čechy a Sl
váky dělaly z nich dva různé národy a kdyby
v politice vládl zákon, že jen ten národ sm
býti státně scelen, který žádných dialektů nemá.
nikdy by nebylo mohlo býti stvořeno velké Ně-
mecko.
Němec
Polák
Slovák
Čechl
Čechův
Chod
Čechy
Morava
Uhry
Rusko
Slezsko
Moro
11
article
Ubezpečujeme redakci petrohradského listu,
že p. —ka dopustil se na ní drzého podvodu,
tak jako se dále dopustil nectné denunciace.
když napsal, že mnozí Čechové představují si
rozřešení české otázky tak, že Rusko jednoho
krásného dne sebere valné voje a Čechům zřídi
stát, jakého by si srdce jejich přálo.
Něco takového nikdy žádný Čech ani nena-
psal, ani vážně neřekl. Konečně to, co kdop.
—kovi řekl při sklenicí piva, je bezkonutrolné
ale nechť p. —ka ukáže petrohradskému listu,
že mu nelže a ho nepodvádí a cituje nějaký český
spis nebo časopis, který by se byl vyslovil pro
takový způsob rozřešení české otázkyl
Pan —ka zůstane odpověď dlužen, ale t
mu nebude vadit, on si vždycky najde nějakou
cestičku, jak by pomáhal ubohým Němcům proli
svému národu.
Proč denuncovati některé Čechy z rusofil-
ství? Celý český národ je rusofilský a není pří
činy, proč by nebyl. Platí-li v Némecku pr
Čecho
Čo
Němec
Rusko
12
article
vidlo, že »jen ta německá politika je dobrá
která umi zachovati dobrý poměr k Rusku«.
dobrá česká politika měla by snad býti Rusku
a ruskému národu nepřátelskou, zejmena v době.
kdy i rakousko-uherská politika přijala německé
pravidlo o poměru k Rusku za své?
Ještě jednou upřímně a hluboce litujeme,
že máme ve svém středu jednotlivce, kteř
takto dovedou o snahách svého ubíjeného ná
roda psáti, a litujeme neméně, že ruský list
jehož poctivá snaha nám neušla, dává se ob
sluhovati z tábora, ku kterému se hlás
—— ka.
Rusko
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. listopadu.
Praha
14
article
Soud nad německou politikou
v Čině.
Soud nad německou politikou
v Čině.
Z říšského sněmu německého.
Třelí den bylo už včera debatováno o vý
pravě čínské a debata dosud nebyla skončena
Ze včerejšího rokování jest nám zaznamenat
aspoň některé ještě momenty ze řečí polského
socialistického řečníka, ovšem při velikém nedo-
statku místa v tomto čísle zcela stručně. Posl.
Dziembowski pravil v podstatě: Německo
jest odkázáno na politiku světovců, tato ale
nemusí býti dobývačnou. Musí býti vedena
vážností k národům. Těšíme se, že No-
mecko s takým úsilím zastává se práva poho-
stinství oproti Číně. Bohužel porušuj
ale Německo toto právo pohostin-
stvi samo vypovidáním Dánův
(Tak jest! na polských lavicích a v levo.) Jako
v Číně tak i v Prusku mělo by se
dbáti kultury a říšský kanclér
měl by proti boxerství v Prusku
bojovati stejně rázně, jako v Číni.
Především měl by ale dbáti o to, aby prapor
kultury v Čině nebyl poskvrnován. (Souhlas na
polských lavicích)
Soc. dem. Singer kritisuje způsob, jakým
jednalo se s říšským sněmem německým. Celý
ten postup byl výrazem absoluti
slického osobního režimu, přitěže t
německé ústavnosti. Sněm měl býti tázán dříve
než Německo bylo zapleteno do dobrodružstvi
světových, dřive než tisíce lidí po-
sláno bylo v země s vražedným
podnebím a dříve než lid byl ob-
tížen milliony a milliony.
Posl
Dziembowski
Dánův
Singer
Německo
Čína
Prusko
15
article
Citované kaneléřem slovo o prvním služeb-
níku státu zastaralo u nás teď zcela, u nás
jiná teď jeví se prámí, Jež došla výrazu ve
známých výrocích »Sie volo, sic jubeo !«. —
»Regis voluntas suprema lex«. Výroky »Pardon
se nedává ! Zajatcův nepodržujtel« musí vzbudi
odpor náš, poněvadž nemůžeme jich srovnati
s požadavky kultury a lidskosti. Ministr vojen-
ství viděl v tom, co se teď v Číně děje, sice
jen odvetu za to, co Hunové učinili před
patnácti sty lety. Nechci se tím déle
zabývati; ministrovým ideálem ale zdá se dle
toho býti nějaký evropský Attila, jenž
by mohl vládnouti pod titulem »Atťila II.
Singer na konec zve politiku Německa
politikou Iupičskou.
Přelseda hr. Ballestrem: Pane po-
slanče, politiku vlád spolkových nesmíte zvát
lupičskou. Volám vás proto k pořádku a upo
zorňuji vás na následky podle jednacího řádu
Singer končil: Hlasujeme proti politice
jež rozplameňuje šovinism, jež podporuj
režim absolutistický, jež nedbá
práv lidu a jež mu ukládá bre-
mena nesnesitelná.«
Regis
Hun
Attila
Singer
Čína
Německo
Iupičska
Atťil II
16
article
Krüigrův slavný vstup do Marseillu.
Krüigrův slavný vstup do Marseillu.
K okázalému a nadšenému uvítání, jakéž
uchystalo včera druhé po Paříži město francouz-
ské ctihodnému zástupci utlačeného, ale nezdo-
laného národa, k oslavám, jakých málo vykazuj
dějiny styků mezi národy, jest nám tuto po ob-
šírných depeších přičiniti jen málo ještě podrob
ností, za to však zajímavých. K 11. hodině do
poledne objevily se konečně před můstkem při
stavním tři lodice: v prvních dvou stáli policejní
důstojníci; na třetí, bílé lodici, na níž vesloval
námořníci, vlál prapor Transvaalu. Ze všech lodi
a z celého hustě obsazeného nábřeží ozval se
mocný, v jedno splynuvší výkřik: »Ať žije
Krüger!« Lodice přirazila a Krüger
vystoupil. Po výměně pozdravných řečí, při
čemž Krüger na konec prohlásil, že Burové bo-
jovati budou, dokud »jediný muž a jedi n
zena ještě zbraní vládnouti mohou,« vstoupi
Krüger za nového volání slávy do vozu. Před
vozem kráčí praporečníci; vůz Krügrův a povozy
družiny i komitétu jedou do města jen krokem.
Kolosální zástupy tísnící se v uli-
cích čini Krügrovi bouřlivé ovace.
Skvostné počasí přispívalo k slavnostní náladě.
Oproti tomu, jak jeden korrespondent —
přející nynější vládě francouzské — výslovn
pravi, od tohoto nadšení lidu nápadně se od-
ráželo chladné, šablonovité uvítán
se strany francouzských úřadův
Krüigrův
Krüger
Burová
Marseille
Paříž
Transvaal
Krügrův
17
article
Sám pak tento korrespondent první vstup Krügrův
takto ličí: V okamžiku, když lodice, jež Krügra
z »Gelderlandu« přivezla k nábřeží La Joliette,
byla všechna okna, střechy, balkony, dokya
paluby lodí obsazeny lidmi; i nesčelné fotogra-
fické apparáty obráceny byly k přichozímu. Ná-
mořníci zvedli vesla, člun stanul. Lid na březích
a parnících volá: »Vive Krüger!« Množství
barek monších obklopuje lodici, v niž Krüiger
povstává. Činí tak pružně, jen málo o Leydsa
a dra. Hoymonda se opíraje. Krüger stanul na
okamžík na nábřeží, i ohlédl se. Jest vyšší
postavy, než by se dle obrazů posavadních bylo
soudilo; má přes sebe přehozený silný tmavý
plášť a na hlavě cylindr florem zastřený, v ruce
pak žlutou rákosovou hůl. Brejle sedí mu na
širokém nose. Světlo sluneční nepochybně Kru-
grovi vadí, neboť když smekne klobouk, drž
jej před očima, aby se před svitem chránil
Rozestřen deštník nad ním i vyzvali jej, aby
usedl. Sedl si tudíž, ale jen na okamžik, de
rudého křesla. Předseda komitétu slaví jej pak
v řeči své jako heroického zápasníka za svo-
bodu a provolává mu slávu. Zvolání všechen
lid bouřně opakuje. Potom mluví senátor Pou-
liet a po něm Krüger sám. (Obsah řečí jsme
již sdělili. Pozn. redakce.) Mluví klidně, al
silným hlasem, provázeje tu a tam slova svá
energickým mávnutím ruky. Při vstupu Krügrově
do povozu nové bouřlivé provolávání slávy.
Krügr
Krüger
Poe
Gelderland
Le Joliette
Creative Krüger
18
article
Ulice de la République, první široká třída, do
níž povoz zahnul, vyplněna jest nepře-
hlednými zástupy, i zdá se, že an
nebude možno raziti jimi cestu.
Mezi dvěma špalíry stěží dojíždí povoz Krügrův
k ulici Noailles. Všude týž obraz. Ulice plny
lidu tlačícího se, střechy, okna, balkony hemžl
se lidmi, již mávají šátky. Policie jest malo
mocna proti tomuto návalu lidí. Střecha jednoho
omníbusu, na niž nakupilo se množství ctitelů
Krůgrových, probořila se. Na balkonu hótelu
»du Louvre« stálo několik Holanďanů s prapo-
rem Transvnalu.
République
Holanďan
Noailles
Louvre
19
article
Bouřlivé ovace hned jim zástupy uchystaly
V hötelu de Noailles posnídal pak Krüger s drem.
Heymansem a drem. Leydsem ve velké jídelně.
Před hotelem nesčelné zástupy volají: »Au bal-
con!« Krüger objevuje se tedy na balkoně
mává kloboukem. Nekonečný jásot všady.
O 2. hod. opustil Krüger komnaty své,
odebral se, provázen drem. Leydsem, Elofem.
Fischerem a Wesselsem do krytého dvora hotelu
a odtud do velké čítárny. Siň ta proměněna pro
den ten v siň příjímací. Deputace se tu před-
sfavují.
Krüger, jemuž na dvoře hotelu nové ovace
byly uspořádány, usedl ve velké křeslo. Za nlm
stáli Leyds, Wessels, Elof, Fischer a tlumočník.
Krüger neměl zde brejlí, ani klobouku; oděn
byl v červený kabát. Thourel měl tu opět na-
dšenou k němu řeč frančinou, lteréž Krüger ne-
rozumí. Dává si ji proto přelhžiti i odpovídá
krátce, že přijímá dar, bronzovou to skupinu.
poněvadž vyšel z myšlénky šlechetné, z myšlénky.
že Burové bojují o spravedlnost.
Potom pozdravil pařížský žurnalista Henry
de Hout Krügra jmenem francouzského tisku.
»Všechen francouzský tisk« — pravi — »bez
rozdílu stran horlil pro věc Burův, poněvadž
tito bojovali za právo národův, určo-
vati sami vlastní osud svůj.«
Houx žádá, by směl Krügrovi stisknou
ruku; tento podává mu pravici. Celá řada řeč-
níkův a deputací vystřídala se ještě, načež
Krüger vrátil se do komnat svých.
»Hotel de Louise«, s jehož jednoho bal-
konu jacísi Angličané, nesmeknuvše před Krü-
grem, za to posměšně házeli mince mezi de-
monstranty, byl by býval lidem málem ztečen.
Vrata byla uzavřena a hůtel policií střežen.
Před ním bylo by bývalo ztlučeno málem několik
— Holanďanův, jež lid pokládal za An
gličany.
Zejtra bude Krůger již v Paříži.
Noailles
Krüger
Fischer
Wessels
Leyds
Elof
Burová
Krügr
Louis
Angličan
jítmonstrant
Holanďanův
Paříž
20
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Do Domažlici
Spoluobčané voliči!
Při prvních volbách v V. kurii volební zvítězi
za volební skupinu plzeňskou kandidát sociální demo
kratické strany, jenž pak proti slibům svým hned na
prahu parlamentu zhanobil české naše státní právo.
zradil český původ svůj a spojil se s našimi úhlav-
ními nepřáteli. Byli jsme v této kurii zastoupení ve
Vídni zrádcem věci české, beznárodním socialistou.
Letos přistupujeme k volbě po druhé. Má se
snad také tentokrát opakovati, co stalo se při volbě
prvé? Doufáme, že ne. Jsouť od té doby přemnozí.
jimž s očí bělmo spadlo a kteří prohlédli, kde šalba
a klam a kde právo a pravda,
Přicházejí sice i dnes agitátoři strany beznárodn
a hlásají, že česky smýšlejí, prohlašují sebe za ná
rodovce a vlastence, činí tedy totéž, co tehdy činili
jen aby zmatek v naše řady zanesli a nekalým tímto
způsobem opět zvítězili.
Voláme proto všecky Čechy k volbě, která na
stává. Vůči známým politickým událostem, vůči ne-
přátelské Vídni musí býti volby české mohutnou ode-
zvou našeho smýšlení, našeho státoprávního a jazy-
kového boje.
Jest proto potřebí, aby k volbě do V. kurie do
stavil se každý, bez ohledu na to, zdali volí jen v téte
kurii nebo ještě v jiné, aby již ta veliká a četná
účast při volbách dokázala naším odpůrcům nepod-
dajnost naši a mohutnost českého odporu.
Kandidátem naším jest plynárenský dělník z Prahy
Váolav Fressl,
jenž vstoupí do společného klubu českých poslanců.
Vol proto každý bez rozdílu navržené vám volitele,
přijď každý k volbě a vykonej tak svou povinnost
národií a občanskou.
V Domažlicích, dne 20. listopadu 1900.
Čecho
Vídeň
Praha
Domažlice
Váolav Fressl
21
article
Petr Han a,
Dr. Ant. Steidl,
starosta okresu.
starosta města.
Cadek Vilibald, tkalunkář. Duffek Maxm., maj
domu. Fišer Václav, hostinský. Dr. Halík Aug.
lékař. Halík Jan, uzenář. Holub Martin, obchod
ník. Hůbner Eman., ředitel cukerní raffinerie
Kicberger Václav, speditér. Krištof Joseí.
pekař. Kres! Frant., obchodnk. Ludvik Jan.
pekař. Ludvík Joseí, mlynář. Martinovsky
Antonin, typograf. Neumann Jindřich, úřadník
dráhy. Novák Frant., krejčí. Nozar Frant., re
daktor. Prunar Eman., redaktor. Solfronk Jan
cukrář. Šilhavý Aug., obchodník. Šnajdr Josef
hostinský. Trnka Karel, obchodník. Vimmer Aug
hospodář. Vaňous Josef, účetní. Zimme r Václav
kominík.
Občanský klub na král. Hradčanech
usnesl se ve schůzí 19. t. m., zahájené panem
MUDr. Klusáčkem, jednohlasně voliti ve IV.a
V. kurii výkonným klubem národní strany svo-
bodomyslné opět navržené kandidáty poslanectví
do říšské rady pp. inž. Kattana a Břez-
novského.
Schůze.
Z Vlašimi. Na základě usnesení učiněného
v důvěrné schůzi starostů a zástopců ohcí a
clenů zastupitelstva okresu ze dne 18. t. m.
V drobném prodeji:
zaní číslo o sobě . . . za
vdpoledni
azb
Ve mlislkách na venkovš:
ranní číslo,
sdpolední . . . . . . . . 5
Insoraty
plati no hotově nnpřeš.
Předplacení a inserty přijomná sdmnini-
straca v Marianske slici č. 3.
Tam patháraší ne těž redakee
tiskárna a ezpedice „Mřárodnich Listae
Rakopisy ae nerracetí.
Petr Han
doktor
Antonín
Steidl
Vilibald
Duffek
Fišer
Halík Aug
Halík
Jan
Holub
Eman
Václav
Krištof
Kres
František
Ludvik
Ludvík Joseum
Neumann Jindřich
Novák
Nozar
Prunar
Jan cukrář
Aug
Šnajdr
Josef hostinský
Trnka
Karel
Vimmer Aug
Vaňous
Josef
Václav kominík
Klusáček
kurie
Ing
Antonina
Hradčany
Vlašim
Mřárodnich Listae Rakopisa
22
article
koná se veřejná schůze voličů IV. kurie t. j.
skupiny obcí venkovských okresu našeho na
radu říšskou v neděli 25. t. m. o 10. hodině
dopolední ve dvoraně hotelu »U Karla IV.« ve
Vlašimi za účelem porady o kandidátu za sku-
pinu tu. Při schůzí té promluví býv. poslanee
na radě říšské za skupinu naši pan JUDr.
Edvard Brzorád z Německého
Brodu, jenž usnesením v řečené schůzi ze
dne 18. t. m. učiněným za kandidáta navržen
jest.
Schůzi vollčů V. kurie svolává redakce časo-
pisu »V před« na zejtřek o 1/210. hod. dopol. »na
Mlynářku«, Smíchov-Košíře. Program: »Volby do
říšské rady.« Referent Rud. Fárek.
JUDr
Brzorád
Fárek
Karel Iva
Vlašim
německý Brod
Smíchov
Košíře
23
article
Výsledek voleb volitelů.
Výsledek voleb volitelů.
České vítězatví v uzavřeném území.
Z Lomu u Mostu se nám píše: Dne 21. t. m. konaly
se zde volby volitelů do V. kurie, kteréž přes veškerou
zuřivou agitací německých nacionálů a sociálních
demokralů dopadly vítězně pro české voliče.
Ze 1352 voličů dostavilo se 392. Kandidáti čeští zvo-
leni 263 hlasy, němečtí nacionálové obdrželi 87,
sociální demokrati 33 hlasů. Tak vypadá tak zvané
»ryze německé místo Bruch« u Mostu.
Z Králové Městce. Při volbě volitelů V. kurie
po luhém bojí se sociáln. demokraty zvítězila strana
svobodomyslná. Taktéž v okresu zvoleni stoupenci
její proti sociálním demokratům, pouze ve dvou ves-
nicích tito zvítězili. Kandidát svobodomyslné strany
pan Doležal má zde jisté hlasy.
Z Domažlic. Celkový výsledek voleb volitelů
v V. kurii jest pro národní stranu svobodomyslnou
na Domažlicku nad očekávání skvělý. Marné bylo
namahání social. demokratů. Lid chodský dal těmto
štváčům patřičnou odpověd, neboť ve všech obcích.
až na Kičov, jsou zvoleni za volitele našinci, kteři
odevzdají hlasy své kandidátu Václavu Freslovi, který
se však musí zavázat, že vstoupí do společného
klubu poslanců českých. V ponděli dne 26. t. m. volí
naše město a také bude svatou povinností, aby každý
uvědomělý občan šel k volbě a odevzdal svůj hlas
kandidátům národním, aby hrdá bašta českého zá-
padu zůstala neposkvrněna.
Z Golčova Jeníkova. Dne 22. t. m. vyko-
nána byla volba čtyř volitelů v V. kurii a měla tento
výsledek: Hlasů odevzdáno celkem 228, z těch ob-
drželi čtyři občaně, smýšlející upřímně s národní
stranou svobodomyslnou, kteří zavázali se hlasy své
odevzdati opět bývalému poslanci v V. kurii panu
Fil. Bečvárovi — po 170 hlasech. Kandidáti zdejších
sociálních demokratů, s nimiž volilo také národní
dělnictvo, obdrželi 53 až 57 hlasů.
Bruch
Doležal
Fresl
Hlas
Lom
Most
Městec
Domažlice
Domažlicko
Golčův Jeníkov
24
article
Z Ledvic u Duchcova. V obci naší konány
volby volitelů pro V. kurii ve středu 21. t. m. za
účastenství tří stran politických. Volitelé národně-
sociální obdrželi 202 hl., sociální demokraté 146 hl.
a nacionalisté 165 hl. Tím potřebna volba užší mezi
stranou naší a něměckou. Volbou touto ukázalo se,
jak Ledvice jsou většinou české. Nyní snad přece
nahlédnou povolané úřady, že pro 2600 Čechů ledvi-
ckých jest třeba školy veřejné, která již dvakráte
povolena byla. Snad přece spravedlnost zvítězí na
liknavostí některých kruhů školních.
Z Hořepníku. Při volbách volitelů, dne 22
t. m. vykonaných, zvoleni byli za hojného účasten-
ství voličů tito pánové: za V. kurii Karel Kocourek,
kominík, Václ. Sochor, krejčí; za IV. kurii pp. Frant.
Jonáš, purkmistr, Ant. Potůček, soukromník a dr.
Stanisl. Žáček, okres. lékař, vesměs přívrženci ná-
rodní strany svobodomyslné.
Z Němčlc u Litomyšle. Při volbě volitelá
poslance do říšské rady v V. kurii byli zde dne 21.
t. m. zvoleni pp. Bern. Beniš, říd. učitel v Něměi-
cích a Josef Sedláček, miynář na Člupku, a to : 65
hlasy ze 66 odevzdaných, ve IV. kurii pak pp. Ant.
Jiskra, Jak. Sič a Jos. Částek, rolníci v Němčicích,
také jednohlasně. Všichni zvolení jsou stoupenci ná-
rodní strany svobodomyslné. Volbou touto se uká-
zalo, že v Němčicích sociální demokracie půdy vůbee
nemá.
Čecho
Kocourek
Václ
Sochor
František
Jonáš
Antonín
Potůček
doktor
Stanisl
Beniš
Sedláček
Jiskra
Sič
Jos
Ledvice
Duchcov
Hořepník
Němčlc u Litomyšl
Bern
Něměe
Člupek
Němčice
25
article
Z Loun. (Výsledek volby volilel
V. kurie ve čtvrtek dne 22. t. m.) Že 2355 voličů
zúčastnilo se volby 1140, kteří 781 hlasy státopráv-
ních stran zvolili společné kandidáty národní strany
svobodomyslné a místní organisace národního děl-
nictva. Za volitele zvoleni pp. JUDr. Val. Sto pka,
starosta města. Čeněk Panovský, městský radní,
JUDr. Jindř. Lamka, městský radní, Josef Ej e m,
vrchní strojní inženýr stát. dráh, Jul. Tschorn,
člen obec. výboru, Ferd. Šrámek, truhlář v díl-
nách stát. dráhy, Jos. Hlaváček, harmonikář, Jan
Brada, strojvůdce stát. dráh, Frant. Regent,
strojník, Jos. Aksamit, typograf, Josef Benda,
obuvník a Ant. Kaňka, topič. — Také ve venkov-
ských obcích okr. lounského zahájeny dnes volby
volitelů a dle zpráv nás docházejících dílem již zvo-
leni a dílem kandidování a také velikou většinou
zvoleni budou za volitele příslušníci náro dni
strany svobodomyslné.
Z Netolic. Při volbě volitelů v V. kuriiv
městě Netolicích, dne 22. listopadu t. r. konané, byli
vzdor horečné agitaci a četným schůzím klerikální
strany zvoleni veskrze volitelé národní strany svo-
bodomyslné, a to 100 hlasy proti 11. Zvoleni jsou
pánové: Arnošt Hausa, majitel realit, Holý Karel,
majitel realit, Housa Václav, pekař. JUDr. Otokar
Kudrna, advokát a starosta města, Prokeš Josef, zed-
ník, Uttl Theodor, hostinský.
JUDr
Val
Panovský
Jindřichův
Lamka
Jula
Tschorn
Ferd
Šrámek
Hlaváček
Brad
František
Aksamit
Benda
Kaňka
Karel
Housa
Kudrna
Prokeš
Josef
Louny
Josef ej e
Jos
Netolice
Zvolen
organizace národní dít
Arnošt Hausa
Uttl Theodor
26
article
Z Týna nad Vltavou. K telegrafické zprávě
o výsledku voleb v V. kurii sděluje se nám doda-
tečně. Před volbou panoval nápadný klid, avšak dů-
věrnici národní strany svobodomyslné stáli přece be-
dlivě na stráži. V posledním okamžiku vydali socialní
demokraté svou kandidátní listinu a zahájili zuřivou
agitaci za pomoci náhončích z blízkých Koloděj.
kde jejich předák Maršík, símě jejich vědy již pilně
pěstuje. Byii však nadobro poraženi. Odevzdáno cel-
kem 275 listků, z nichž jeden byl prázdný. Z těch
obdrželi a byli zvoleni za volitele pp.: K. Veselý.
majitel realit, Jan Bartuška ml., krejčí 255, Rob.
B lina, stárek 244. Em. Královec, hostinský 252,
Váci. Kučera, pekař 252, K. Nikolau, obchodník 255,
Frant. Rybička, mlynář 258, Frant. Saip, obuvník
246 hlasy, vesměs to opravdoví a spolehliví přívr-
ženci národní strany svobodomyslné.
Ze Soběslavi. Volby 8 volitelů ve všeobecné
třídě voličské vykonány ve zdejší obci dne 21. t. m.
Zvitězili vesměs kandidáti národní. Ze 775 oprávně-
ných voličů dostavilo se k volbě 435, z nichž nej-
meoší počet hlasů kandidáta strany národní obnášel
297, kdežlo nejvyšší počet kandidáta strany sociálně-
demokratické 127 hlasů. Také v obcích venkovských
okresu zdejšího, vzdor usilovné agitaci socialně-
demokratické, zvoleni vesměs stoupenci strany ná-
rodní.
Maršík
Bartušek
Rob
Vác
Kučera
K Nikolau
František
Rybička
Týn nad Vltava
Koloděje
Královec
Soběslav