ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 74c145e0-6745-11dc-9c46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 82, org 5, person 127, work 5
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 24. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 325.
4 article
na ranní a odpolr lint pledelácí set v Praze v sdmininstrael sa měste . . . . . . 2 na štvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáško set na tvr lta 7 K o0B ve dlialkáck 2 K00 na vněsíe Poštoni nle : ka s dvejí zisilko na měste s čivrt lela . . . . i k e
Praha
5 article Německý spojenec a naše hospodářské zájmy.
Německý spojenec a naše hospodářské zájmy. Jest skorem nepochopitelna lhostejnost, s jakou se přihlíží v kruzích vídeňských k soustavnému podlamování hospodářských zájmů rakousko-uherských stále množícími se opatřeními vlády německé bez ohledu na obchodní smlouvu s ním uzavřenou. Tín nápadnějším jest zjev tento, rozpomeneme-li se, že politický poměr obou statů, shrnutý v pojmu trojspolku, nenalezá v kruzích vlád- nich dosti slov chvály a uspokojení, kdykoliv odchylné mínění širokých vrstev obyvatelstva snaží se zjednati různícímu se přesvědčení svému veřejného projevu ať v časopisectvu. ať v odborných organisacích, ať z tribuny parlamentní, či konečně ve společných dele gacích Ještě ostřeji vyniká tato nesrovnalos mezi poměrem politických spojenců a pomě- rem hospodářských zájmů našeho soustátí. když co den slyšímu z Vídně jak z krubů průmyslových a obchodních, tak i z úst vlád- ních horování na prospěch hospodářských zájmů zdejších a to směrem a způsobem ta- kovým, jako by vlastní příčina hospodářské tísně vězela jen a jen ve vnitřních, domá- cích poměrech, a jako by státu samotnému nenáleželo zjednávati dobrou politikou vnější bezpečnost pro zdejší obchod zahraničný Jest všeobecně uznanou zásadou, že všeck politika vnější vésti se má za rozvojem hmotných hospodářských zájmů, a že jen ona zahraničná politika jest dobrá, kteráž dovede vlastní říši získati úspěchy hospo- dářské. S toholo stanoviska působí skorem trapně všeliké ankety odborné, byť trvaly třeba po měsíce, protože jejich vliv jest ob- mezený, málomocný a protože se svolávají z pravidla až když dobře mířená hospodář- ská rána počala se jitřiti, tak že činnost je- jich spíše napomáhá zatemňování pravých příčin těch kterých hospodářských nesnází než jejich odklizení.
Vídeň
6 article
Křiklavým toho dokladem jest na př.i nynější anketa o termínovém obchodu obil- ním. Pojednává hlavně o formách obchodu obilního doma, když již zatím v zahra- ničném obchodu obilním jsme utrpěli citelné újmy, oproti nimž anketa vůbec ni- jakých ochranných prostředků nemá a ani míti nemůže. Mimo ječmen a slad z něho vyrobený jest úpadek našeho trhu obilního v Německu všeobecný. Vývoz pšenice poklesl v době trvání nynějších obchodních smluv, zvláště s Německem tak, že více ani poklesnouti nemůže. V roce 1891 vyvezlo se z Rakousko- Uherska do Německa pšenice okrouhle za 84 mill. zlat., v roce minulém sotva za 25.000 zl.1 Celkový rozdíl ve vývozu obil- ním od nás do Německa mezi oběma uvede- nými lety činí více než 12 mill. zl. I když se připouští, že jest nucen obiln náš vývoz v Německu čeliti obrovské soutěži zemí zámořských a Ruska, nelze totéž při pustiti, pokud se týče vývozu dobytka do Ně- mecka. Tu se činí umělým výkladem veteri nářských ustanovení obchodních smluv v Ně- mecku smysl jejich takřka illusorním. Výklad ten vedl tam ke sporu s Amerikou i s Ru- skem, a na vývoz z Rakousko-Uherska účin koval přímo úžasně. Vývoz dobytka vepřo vého z Rakousko Uherska do Německa mě ještě v roce 1894 cenu okrouhle 26.2 mill. zlat., loni klesl na necelé 2000 zl., pravíme dva tisíce zlatých! Vývoz skotu rovněž klesl asi o 2 mill. zl.
Německo Rakousko Uhersko Rusko Amerika RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
7 article
Všecko toto zatlačování zdejšího obilí dobytka z trhů německých však ještě nesta- čilo Německu a jeho agrárníkům, a tak došlo před nedávnem i na zákaz různých výrobků z masa. Rusko, jak známo, odvětilo okamžitě týmž opatřením oproti výrobkům německým Než ani pro Rakousko- Uhersko není zá kaz tento lhostejným, jak dosvědčují položky o zahraničném obchodu vyňaté z výkaz úřadní statistiky. Zákaz dovozu uzenářských výrobků a masových konsery do Německa nabyl, jak známo, platnosti počátkem měsíce října V Německu samém, zejmena ve Slezsku pruském, způsobil zákaz onen značne stoupání cen masa, jak dosvědčuje »Breslauer Ztg.«, a to jest dalším dokladem. že zákaz zdražující výživu pracujících tří v Německu není prostým obranným opatře- ním, ale že jest zjevným nátlakem i na ony státy, kteréž do Německa zmíněné potra- viny dovážely a že míři na jejich prů- mysl domácí tohoto odboru. Za prvých devět měsíců letošního roku bylo na př. od nás do Německa dovezeno 1300 m. ctů- uzenářského zboží, tedy průměrně přes 130 m. ctů. měsíčně — vývoz ten klesl násled- kem zákazu v měsíci říjnu na 25 m. ctů. to jest na pouhou šestinu předcho zího průměru. Upraveného masa vyvezeno bylo od 1. ledna do konce září letošního roku 7550 m. ctů. v ceně 1.43 mill. korun a z toho do Německa, v říjnu klesl vývoz do Německa na 563 m ctů. Toto jsou ovšem jenom ukázky z doby nejnovější, jak zachází Německo se zájmy vývozu rakousko-uherského na svém území, jak zachází se zdejšími přislušníky rovněž jest ve svěží paměti, a jak zatlačuje vývoz náš na východě, jak si zjednalo přímé spo- jení na Costanci v Rumunsku s Cařihra- dem atd., to bylo v těchto listech bez počtukráte zaznamenáno.
Německo Rusko RakouskoUhersko Slezsko Rumunsko Cařihr Breslauer Ztg
8 article
Hle, to jsou vesměs záležitosti a věci, kteréž nespadají ani v obor vnitřní politiky, ani v obor poměrů národnostních a lazvko- vých této poloviny říše, ani konečně do po měru obou polovin soustátí k sobě. To jsou prostě dokumenty o politice zahraničné a to v její nejdůležitějším hospodářském odvětví! Ankety sebe důmyslnějších domácích odborníků a znaleů těmito věcmi nijak hnouti nemohou a nehnou, protože otázka spadá do kompetence faktorů, v jejichž rukou spočívá řízení politiky zahraničné. A jest dosti významné v našem případě, že měl zvláště pan ministr zahraničních zále- žitostí v delegacích přímo oslňující řeči — o vnitřních hospodářských po- měrech a programech; a že, pokud nás paměť neklame, pouze bývalý předseda mi nisterstva a spolu ministr vnitra hrabě Thun vyslovil opatrný stesk o vypovídání zdejších příslušníků z Němec, otázce to do zahraničněho odboru spadající. Od těch dob neslyšeli jsme, že by se byl ozval nějaký obranný hlas proti hospo- dářským libeznostem, jež Německo proka- zuje rakousko-uherskému spojenci v troj- spolku. Podobá se, že hospodářské ony rány konečně dotkly se přiliš citelně zvláště Ma- ďarů a tím vysvětlujeme si následující stručnou zprávičku ve »Fremdenblattu«, jenž bývá jinak tlumočníkem zahraničného úřadu »Z Pešti-Budína se nám oznamuje, že Ra- kousko Uhersko »jiže učinilo nutné kroky u vlády německé proti dalekosáhlému ob- mezování dovozu, jakéž ze zákona o dozoru na maso a dobytek zasáhlo náš vývoz do Německa.«
Thun Němec Německo Ma Pešť Budín Uhersko
9 article Co s Čechy?
Co s Čechy? »Cep Kypep« mívá dobré dopisy ze slovanských zemí, ale co mu z Prahy psává p. —ka, bývá méně dobré, a čím mu posloužil v posledním čísle, je bohužel čirý nesmysl. Dopisovatel s patrným žalem mluví o tom. že v českém národě zmáhá se »krajní nacio- nalism, jenž snaží se o znovadobyti práv ko- runy sv. Václava a k pošlapání německého živlu v těchto zemich.« To píše do Ruska Čech ! Ať ukáže p. —k na některého českého politika, politický časopis, publicistu, na kohokoli, či hlas by na veřejno- sti něco platil, ať ukáže, že se vyslovil v ten smysl, že by státoprávní vyrovnání s Čechy znamenalo zadupání Němců v českém státě My chceme s Němci rovné právo a rovné právo s nimi je na našem programu i ve Vídni, i v Praze. O nějakém utlačování Němců v Če- chách od Čechů nemůže být ani řeči a žádný Němec vážně se ho nebojí. Nechtějí-li Němei svoliti k obnovení českého státu, má jiné při- činy, než jejich obavy. Pan —ka to takvi jako my a není to možná nevědět, neboť každý nejposlednější německý list a Němec námto povídají den co den. Chtějí nás poněmčit, po- hltit, chtějí přes nás táhnouti dále na Východ a němčit a hltat napořád — německá bulanie jo přičinou, že nechtějí se prohlásiti pro naše státní právo.
Němec Čecho Čechy Praha Rusko Vídeň run svatý . Václav
10 article
Další překážku obnovení českého státu p. —ka vidí v tom, že obyvatelstvo tak zv. če- ských zemi není jednolité. Jsou tu člyry ná- rodnosti, vzájemně na sebe nevražící: Ceši Němci, Poláci a Slováci. Poláci na To- šínsku nenávidí Čechy. Polsko-český boj pro- niká prý znenáhla i do Moravy. Slováci na Moravě jsou dosud národně neuvědomělí a proto se u nich ještě nepozoruje, že by tihli do Úher. zvláště když maďarisačná politika uherské vlády je nepřivléká a slovácká intelligence v Uhrách je v té příčině docela nečinna. Ale to se může časem změniti a potom, jakž není pochybnosti. moravští Slováci zatouží po sjednocení s uherskými. A to píše do Ruska Čechl O tom ovšem nepiše, že ve Slezsku utvoři se z Čechův a Poláků smírčí soud, jenž odkli- zovati bude všeliké neshody, které by vznik nouti mohly na území, kde nelze dobře určiti, kde přestává Čech a začíná Polák a naopak — ne, on potřebuje Poláky za pomocníky Němcům proti snahám českého národa a přivleče je do německého tábora třeba za pačesy Co se týče vydávání moravských Slováků za zvláštní, nečeskou národnost, o tom snad promluví s p. —kou samy jejich orgány. Z Mora- vanů p. —ka přece již si netroufá dělati neče- skou národnost — vždyť tolik věků Němci a vídeňské vlády marně se o to pokoušeli, tak že konečně již pro ostudu byli nuceni ustati. Nyní tedy začnou se Slováky! Nebylo by libo také Chody povýšiti na nečeskou národnost? Kdyby nepatrné dialektické různosti mezi Čechy a Sl váky dělaly z nich dva různé národy a kdyby v politice vládl zákon, že jen ten národ sm býti státně scelen, který žádných dialektů nemá. nikdy by nebylo mohlo býti stvořeno velké Ně- mecko.
Němec Polák Slovák Čechl Čechův Chod Čechy Morava Uhry Rusko Slezsko Moro
11 article
Ubezpečujeme redakci petrohradského listu, že p. —ka dopustil se na ní drzého podvodu, tak jako se dále dopustil nectné denunciace. když napsal, že mnozí Čechové představují si rozřešení české otázky tak, že Rusko jednoho krásného dne sebere valné voje a Čechům zřídi stát, jakého by si srdce jejich přálo. Něco takového nikdy žádný Čech ani nena- psal, ani vážně neřekl. Konečně to, co kdop. —kovi řekl při sklenicí piva, je bezkonutrolné ale nechť p. —ka ukáže petrohradskému listu, že mu nelže a ho nepodvádí a cituje nějaký český spis nebo časopis, který by se byl vyslovil pro takový způsob rozřešení české otázkyl Pan —ka zůstane odpověď dlužen, ale t mu nebude vadit, on si vždycky najde nějakou cestičku, jak by pomáhal ubohým Němcům proli svému národu. Proč denuncovati některé Čechy z rusofil- ství? Celý český národ je rusofilský a není pří činy, proč by nebyl. Platí-li v Némecku pr
Čecho Čo Němec Rusko
12 article
vidlo, že »jen ta německá politika je dobrá která umi zachovati dobrý poměr k Rusku«. dobrá česká politika měla by snad býti Rusku a ruskému národu nepřátelskou, zejmena v době. kdy i rakousko-uherská politika přijala německé pravidlo o poměru k Rusku za své? Ještě jednou upřímně a hluboce litujeme, že máme ve svém středu jednotlivce, kteř takto dovedou o snahách svého ubíjeného ná roda psáti, a litujeme neméně, že ruský list jehož poctivá snaha nám neušla, dává se ob sluhovati z tábora, ku kterému se hlás —— ka.
Rusko
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 23. listopadu.
Praha
14 article Soud nad německou politikou v Čině.
Soud nad německou politikou v Čině. Z říšského sněmu německého. Třelí den bylo už včera debatováno o vý pravě čínské a debata dosud nebyla skončena Ze včerejšího rokování jest nám zaznamenat aspoň některé ještě momenty ze řečí polského socialistického řečníka, ovšem při velikém nedo- statku místa v tomto čísle zcela stručně. Posl. Dziembowski pravil v podstatě: Německo jest odkázáno na politiku světovců, tato ale nemusí býti dobývačnou. Musí býti vedena vážností k národům. Těšíme se, že No- mecko s takým úsilím zastává se práva poho- stinství oproti Číně. Bohužel porušuj ale Německo toto právo pohostin- stvi samo vypovidáním Dánův (Tak jest! na polských lavicích a v levo.) Jako v Číně tak i v Prusku mělo by se dbáti kultury a říšský kanclér měl by proti boxerství v Prusku bojovati stejně rázně, jako v Číni. Především měl by ale dbáti o to, aby prapor kultury v Čině nebyl poskvrnován. (Souhlas na polských lavicích) Soc. dem. Singer kritisuje způsob, jakým jednalo se s říšským sněmem německým. Celý ten postup byl výrazem absoluti slického osobního režimu, přitěže t německé ústavnosti. Sněm měl býti tázán dříve než Německo bylo zapleteno do dobrodružstvi světových, dřive než tisíce lidí po- sláno bylo v země s vražedným podnebím a dříve než lid byl ob- tížen milliony a milliony.
Posl Dziembowski Dánův Singer Německo Čína Prusko
15 article
Citované kaneléřem slovo o prvním služeb- níku státu zastaralo u nás teď zcela, u nás jiná teď jeví se prámí, Jež došla výrazu ve známých výrocích »Sie volo, sic jubeo !«. — »Regis voluntas suprema lex«. Výroky »Pardon se nedává ! Zajatcův nepodržujtel« musí vzbudi odpor náš, poněvadž nemůžeme jich srovnati s požadavky kultury a lidskosti. Ministr vojen- ství viděl v tom, co se teď v Číně děje, sice jen odvetu za to, co Hunové učinili před patnácti sty lety. Nechci se tím déle zabývati; ministrovým ideálem ale zdá se dle toho býti nějaký evropský Attila, jenž by mohl vládnouti pod titulem »Atťila II. Singer na konec zve politiku Německa politikou Iupičskou. Přelseda hr. Ballestrem: Pane po- slanče, politiku vlád spolkových nesmíte zvát lupičskou. Volám vás proto k pořádku a upo zorňuji vás na následky podle jednacího řádu Singer končil: Hlasujeme proti politice jež rozplameňuje šovinism, jež podporuj režim absolutistický, jež nedbá práv lidu a jež mu ukládá bre- mena nesnesitelná.«
Regis Hun Attila Singer Čína Německo Iupičska Atťil II
16 article Krüigrův slavný vstup do Marseillu.
Krüigrův slavný vstup do Marseillu. K okázalému a nadšenému uvítání, jakéž uchystalo včera druhé po Paříži město francouz- ské ctihodnému zástupci utlačeného, ale nezdo- laného národa, k oslavám, jakých málo vykazuj dějiny styků mezi národy, jest nám tuto po ob- šírných depeších přičiniti jen málo ještě podrob ností, za to však zajímavých. K 11. hodině do poledne objevily se konečně před můstkem při stavním tři lodice: v prvních dvou stáli policejní důstojníci; na třetí, bílé lodici, na níž vesloval námořníci, vlál prapor Transvaalu. Ze všech lodi a z celého hustě obsazeného nábřeží ozval se mocný, v jedno splynuvší výkřik: »Ať žije Krüger!« Lodice přirazila a Krüger vystoupil. Po výměně pozdravných řečí, při čemž Krüger na konec prohlásil, že Burové bo- jovati budou, dokud »jediný muž a jedi n zena ještě zbraní vládnouti mohou,« vstoupi Krüger za nového volání slávy do vozu. Před vozem kráčí praporečníci; vůz Krügrův a povozy družiny i komitétu jedou do města jen krokem. Kolosální zástupy tísnící se v uli- cích čini Krügrovi bouřlivé ovace. Skvostné počasí přispívalo k slavnostní náladě. Oproti tomu, jak jeden korrespondent — přející nynější vládě francouzské — výslovn pravi, od tohoto nadšení lidu nápadně se od- ráželo chladné, šablonovité uvítán se strany francouzských úřadův
Krüigrův Krüger Burová Marseille Paříž Transvaal Krügrův
17 article
Sám pak tento korrespondent první vstup Krügrův takto ličí: V okamžiku, když lodice, jež Krügra z »Gelderlandu« přivezla k nábřeží La Joliette, byla všechna okna, střechy, balkony, dokya paluby lodí obsazeny lidmi; i nesčelné fotogra- fické apparáty obráceny byly k přichozímu. Ná- mořníci zvedli vesla, člun stanul. Lid na březích a parnících volá: »Vive Krüger!« Množství barek monších obklopuje lodici, v niž Krüiger povstává. Činí tak pružně, jen málo o Leydsa a dra. Hoymonda se opíraje. Krüger stanul na okamžík na nábřeží, i ohlédl se. Jest vyšší postavy, než by se dle obrazů posavadních bylo soudilo; má přes sebe přehozený silný tmavý plášť a na hlavě cylindr florem zastřený, v ruce pak žlutou rákosovou hůl. Brejle sedí mu na širokém nose. Světlo sluneční nepochybně Kru- grovi vadí, neboť když smekne klobouk, drž jej před očima, aby se před svitem chránil Rozestřen deštník nad ním i vyzvali jej, aby usedl. Sedl si tudíž, ale jen na okamžik, de rudého křesla. Předseda komitétu slaví jej pak v řeči své jako heroického zápasníka za svo- bodu a provolává mu slávu. Zvolání všechen lid bouřně opakuje. Potom mluví senátor Pou- liet a po něm Krüger sám. (Obsah řečí jsme již sdělili. Pozn. redakce.) Mluví klidně, al silným hlasem, provázeje tu a tam slova svá energickým mávnutím ruky. Při vstupu Krügrově do povozu nové bouřlivé provolávání slávy.
Krügr Krüger Poe Gelderland Le Joliette Creative Krüger
18 article
Ulice de la République, první široká třída, do níž povoz zahnul, vyplněna jest nepře- hlednými zástupy, i zdá se, že an nebude možno raziti jimi cestu. Mezi dvěma špalíry stěží dojíždí povoz Krügrův k ulici Noailles. Všude týž obraz. Ulice plny lidu tlačícího se, střechy, okna, balkony hemžl se lidmi, již mávají šátky. Policie jest malo mocna proti tomuto návalu lidí. Střecha jednoho omníbusu, na niž nakupilo se množství ctitelů Krůgrových, probořila se. Na balkonu hótelu »du Louvre« stálo několik Holanďanů s prapo- rem Transvnalu.
République Holanďan Noailles Louvre
19 article
Bouřlivé ovace hned jim zástupy uchystaly V hötelu de Noailles posnídal pak Krüger s drem. Heymansem a drem. Leydsem ve velké jídelně. Před hotelem nesčelné zástupy volají: »Au bal- con!« Krüger objevuje se tedy na balkoně mává kloboukem. Nekonečný jásot všady. O 2. hod. opustil Krüger komnaty své, odebral se, provázen drem. Leydsem, Elofem. Fischerem a Wesselsem do krytého dvora hotelu a odtud do velké čítárny. Siň ta proměněna pro den ten v siň příjímací. Deputace se tu před- sfavují. Krüger, jemuž na dvoře hotelu nové ovace byly uspořádány, usedl ve velké křeslo. Za nlm stáli Leyds, Wessels, Elof, Fischer a tlumočník. Krüger neměl zde brejlí, ani klobouku; oděn byl v červený kabát. Thourel měl tu opět na- dšenou k němu řeč frančinou, lteréž Krüger ne- rozumí. Dává si ji proto přelhžiti i odpovídá krátce, že přijímá dar, bronzovou to skupinu. poněvadž vyšel z myšlénky šlechetné, z myšlénky. že Burové bojují o spravedlnost. Potom pozdravil pařížský žurnalista Henry de Hout Krügra jmenem francouzského tisku. »Všechen francouzský tisk« — pravi — »bez rozdílu stran horlil pro věc Burův, poněvadž tito bojovali za právo národův, určo- vati sami vlastní osud svůj.« Houx žádá, by směl Krügrovi stisknou ruku; tento podává mu pravici. Celá řada řeč- níkův a deputací vystřídala se ještě, načež Krüger vrátil se do komnat svých. »Hotel de Louise«, s jehož jednoho bal- konu jacísi Angličané, nesmeknuvše před Krü- grem, za to posměšně házeli mince mezi de- monstranty, byl by býval lidem málem ztečen. Vrata byla uzavřena a hůtel policií střežen. Před ním bylo by bývalo ztlučeno málem několik — Holanďanův, jež lid pokládal za An gličany. Zejtra bude Krůger již v Paříži.
Noailles Krüger Fischer Wessels Leyds Elof Burová Krügr Louis Angličan jítmonstrant Holanďanův Paříž
20 article Volební ruch.
Volební ruch. Do Domažlici Spoluobčané voliči! Při prvních volbách v V. kurii volební zvítězi za volební skupinu plzeňskou kandidát sociální demo kratické strany, jenž pak proti slibům svým hned na prahu parlamentu zhanobil české naše státní právo. zradil český původ svůj a spojil se s našimi úhlav- ními nepřáteli. Byli jsme v této kurii zastoupení ve Vídni zrádcem věci české, beznárodním socialistou. Letos přistupujeme k volbě po druhé. Má se snad také tentokrát opakovati, co stalo se při volbě prvé? Doufáme, že ne. Jsouť od té doby přemnozí. jimž s očí bělmo spadlo a kteří prohlédli, kde šalba a klam a kde právo a pravda, Přicházejí sice i dnes agitátoři strany beznárodn a hlásají, že česky smýšlejí, prohlašují sebe za ná rodovce a vlastence, činí tedy totéž, co tehdy činili jen aby zmatek v naše řady zanesli a nekalým tímto způsobem opět zvítězili. Voláme proto všecky Čechy k volbě, která na stává. Vůči známým politickým událostem, vůči ne- přátelské Vídni musí býti volby české mohutnou ode- zvou našeho smýšlení, našeho státoprávního a jazy- kového boje. Jest proto potřebí, aby k volbě do V. kurie do stavil se každý, bez ohledu na to, zdali volí jen v téte kurii nebo ještě v jiné, aby již ta veliká a četná účast při volbách dokázala naším odpůrcům nepod- dajnost naši a mohutnost českého odporu. Kandidátem naším jest plynárenský dělník z Prahy Váolav Fressl, jenž vstoupí do společného klubu českých poslanců. Vol proto každý bez rozdílu navržené vám volitele, přijď každý k volbě a vykonej tak svou povinnost národií a občanskou. V Domažlicích, dne 20. listopadu 1900.
Čecho Vídeň Praha Domažlice Váolav Fressl
21 article
Petr Han a, Dr. Ant. Steidl, starosta okresu. starosta města. Cadek Vilibald, tkalunkář. Duffek Maxm., maj domu. Fišer Václav, hostinský. Dr. Halík Aug. lékař. Halík Jan, uzenář. Holub Martin, obchod ník. Hůbner Eman., ředitel cukerní raffinerie Kicberger Václav, speditér. Krištof Joseí. pekař. Kres! Frant., obchodnk. Ludvik Jan. pekař. Ludvík Joseí, mlynář. Martinovsky Antonin, typograf. Neumann Jindřich, úřadník dráhy. Novák Frant., krejčí. Nozar Frant., re daktor. Prunar Eman., redaktor. Solfronk Jan cukrář. Šilhavý Aug., obchodník. Šnajdr Josef hostinský. Trnka Karel, obchodník. Vimmer Aug hospodář. Vaňous Josef, účetní. Zimme r Václav kominík. Občanský klub na král. Hradčanech usnesl se ve schůzí 19. t. m., zahájené panem MUDr. Klusáčkem, jednohlasně voliti ve IV.a V. kurii výkonným klubem národní strany svo- bodomyslné opět navržené kandidáty poslanectví do říšské rady pp. inž. Kattana a Břez- novského. Schůze. Z Vlašimi. Na základě usnesení učiněného v důvěrné schůzi starostů a zástopců ohcí a clenů zastupitelstva okresu ze dne 18. t. m. V drobném prodeji: zaní číslo o sobě . . . za vdpoledni azb Ve mlislkách na venkovš: ranní číslo, sdpolední . . . . . . . . 5 Insoraty plati no hotově nnpřeš. Předplacení a inserty přijomná sdmnini- straca v Marianske slici č. 3. Tam patháraší ne těž redakee tiskárna a ezpedice „Mřárodnich Listae Rakopisy ae nerracetí.
Petr Han doktor Antonín Steidl Vilibald Duffek Fišer Halík Aug Halík Jan Holub Eman Václav Krištof Kres František Ludvik Ludvík Joseum Neumann Jindřich Novák Nozar Prunar Jan cukrář Aug Šnajdr Josef hostinský Trnka Karel Vimmer Aug Vaňous Josef Václav kominík Klusáček kurie Ing Antonina Hradčany Vlašim Mřárodnich Listae Rakopisa
22 article
koná se veřejná schůze voličů IV. kurie t. j. skupiny obcí venkovských okresu našeho na radu říšskou v neděli 25. t. m. o 10. hodině dopolední ve dvoraně hotelu »U Karla IV.« ve Vlašimi za účelem porady o kandidátu za sku- pinu tu. Při schůzí té promluví býv. poslanee na radě říšské za skupinu naši pan JUDr. Edvard Brzorád z Německého Brodu, jenž usnesením v řečené schůzi ze dne 18. t. m. učiněným za kandidáta navržen jest. Schůzi vollčů V. kurie svolává redakce časo- pisu »V před« na zejtřek o 1/210. hod. dopol. »na Mlynářku«, Smíchov-Košíře. Program: »Volby do říšské rady.« Referent Rud. Fárek.
JUDr Brzorád Fárek Karel Iva Vlašim německý Brod Smíchov Košíře
23 article Výsledek voleb volitelů.
Výsledek voleb volitelů. České vítězatví v uzavřeném území. Z Lomu u Mostu se nám píše: Dne 21. t. m. konaly se zde volby volitelů do V. kurie, kteréž přes veškerou zuřivou agitací německých nacionálů a sociálních demokralů dopadly vítězně pro české voliče. Ze 1352 voličů dostavilo se 392. Kandidáti čeští zvo- leni 263 hlasy, němečtí nacionálové obdrželi 87, sociální demokrati 33 hlasů. Tak vypadá tak zvané »ryze německé místo Bruch« u Mostu. Z Králové Městce. Při volbě volitelů V. kurie po luhém bojí se sociáln. demokraty zvítězila strana svobodomyslná. Taktéž v okresu zvoleni stoupenci její proti sociálním demokratům, pouze ve dvou ves- nicích tito zvítězili. Kandidát svobodomyslné strany pan Doležal má zde jisté hlasy. Z Domažlic. Celkový výsledek voleb volitelů v V. kurii jest pro národní stranu svobodomyslnou na Domažlicku nad očekávání skvělý. Marné bylo namahání social. demokratů. Lid chodský dal těmto štváčům patřičnou odpověd, neboť ve všech obcích. až na Kičov, jsou zvoleni za volitele našinci, kteři odevzdají hlasy své kandidátu Václavu Freslovi, který se však musí zavázat, že vstoupí do společného klubu poslanců českých. V ponděli dne 26. t. m. volí naše město a také bude svatou povinností, aby každý uvědomělý občan šel k volbě a odevzdal svůj hlas kandidátům národním, aby hrdá bašta českého zá- padu zůstala neposkvrněna. Z Golčova Jeníkova. Dne 22. t. m. vyko- nána byla volba čtyř volitelů v V. kurii a měla tento výsledek: Hlasů odevzdáno celkem 228, z těch ob- drželi čtyři občaně, smýšlející upřímně s národní stranou svobodomyslnou, kteří zavázali se hlasy své odevzdati opět bývalému poslanci v V. kurii panu Fil. Bečvárovi — po 170 hlasech. Kandidáti zdejších sociálních demokratů, s nimiž volilo také národní dělnictvo, obdrželi 53 až 57 hlasů.
Bruch Doležal Fresl Hlas Lom Most Městec Domažlice Domažlicko Golčův Jeníkov
24 article
Z Ledvic u Duchcova. V obci naší konány volby volitelů pro V. kurii ve středu 21. t. m. za účastenství tří stran politických. Volitelé národně- sociální obdrželi 202 hl., sociální demokraté 146 hl. a nacionalisté 165 hl. Tím potřebna volba užší mezi stranou naší a něměckou. Volbou touto ukázalo se, jak Ledvice jsou většinou české. Nyní snad přece nahlédnou povolané úřady, že pro 2600 Čechů ledvi- ckých jest třeba školy veřejné, která již dvakráte povolena byla. Snad přece spravedlnost zvítězí na liknavostí některých kruhů školních. Z Hořepníku. Při volbách volitelů, dne 22 t. m. vykonaných, zvoleni byli za hojného účasten- ství voličů tito pánové: za V. kurii Karel Kocourek, kominík, Václ. Sochor, krejčí; za IV. kurii pp. Frant. Jonáš, purkmistr, Ant. Potůček, soukromník a dr. Stanisl. Žáček, okres. lékař, vesměs přívrženci ná- rodní strany svobodomyslné. Z Němčlc u Litomyšle. Při volbě volitelá poslance do říšské rady v V. kurii byli zde dne 21. t. m. zvoleni pp. Bern. Beniš, říd. učitel v Něměi- cích a Josef Sedláček, miynář na Člupku, a to : 65 hlasy ze 66 odevzdaných, ve IV. kurii pak pp. Ant. Jiskra, Jak. Sič a Jos. Částek, rolníci v Němčicích, také jednohlasně. Všichni zvolení jsou stoupenci ná- rodní strany svobodomyslné. Volbou touto se uká- zalo, že v Němčicích sociální demokracie půdy vůbee nemá.
Čecho Kocourek Václ Sochor František Jonáš Antonín Potůček doktor Stanisl Beniš Sedláček Jiskra Sič Jos Ledvice Duchcov Hořepník Němčlc u Litomyšl Bern Něměe Člupek Němčice
25 article
Z Loun. (Výsledek volby volilel V. kurie ve čtvrtek dne 22. t. m.) Že 2355 voličů zúčastnilo se volby 1140, kteří 781 hlasy státopráv- ních stran zvolili společné kandidáty národní strany svobodomyslné a místní organisace národního děl- nictva. Za volitele zvoleni pp. JUDr. Val. Sto pka, starosta města. Čeněk Panovský, městský radní, JUDr. Jindř. Lamka, městský radní, Josef Ej e m, vrchní strojní inženýr stát. dráh, Jul. Tschorn, člen obec. výboru, Ferd. Šrámek, truhlář v díl- nách stát. dráhy, Jos. Hlaváček, harmonikář, Jan Brada, strojvůdce stát. dráh, Frant. Regent, strojník, Jos. Aksamit, typograf, Josef Benda, obuvník a Ant. Kaňka, topič. — Také ve venkov- ských obcích okr. lounského zahájeny dnes volby volitelů a dle zpráv nás docházejících dílem již zvo- leni a dílem kandidování a také velikou většinou zvoleni budou za volitele příslušníci náro dni strany svobodomyslné. Z Netolic. Při volbě volitelů v V. kuriiv městě Netolicích, dne 22. listopadu t. r. konané, byli vzdor horečné agitaci a četným schůzím klerikální strany zvoleni veskrze volitelé národní strany svo- bodomyslné, a to 100 hlasy proti 11. Zvoleni jsou pánové: Arnošt Hausa, majitel realit, Holý Karel, majitel realit, Housa Václav, pekař. JUDr. Otokar Kudrna, advokát a starosta města, Prokeš Josef, zed- ník, Uttl Theodor, hostinský.
JUDr Val Panovský Jindřichův Lamka Jula Tschorn Ferd Šrámek Hlaváček Brad František Aksamit Benda Kaňka Karel Housa Kudrna Prokeš Josef Louny Josef ej e Jos Netolice Zvolen organizace národní dít Arnošt Hausa Uttl Theodor
26 article
Z Týna nad Vltavou. K telegrafické zprávě o výsledku voleb v V. kurii sděluje se nám doda- tečně. Před volbou panoval nápadný klid, avšak dů- věrnici národní strany svobodomyslné stáli přece be- dlivě na stráži. V posledním okamžiku vydali socialní demokraté svou kandidátní listinu a zahájili zuřivou agitaci za pomoci náhončích z blízkých Koloděj. kde jejich předák Maršík, símě jejich vědy již pilně pěstuje. Byii však nadobro poraženi. Odevzdáno cel- kem 275 listků, z nichž jeden byl prázdný. Z těch obdrželi a byli zvoleni za volitele pp.: K. Veselý. majitel realit, Jan Bartuška ml., krejčí 255, Rob. B lina, stárek 244. Em. Královec, hostinský 252, Váci. Kučera, pekař 252, K. Nikolau, obchodník 255, Frant. Rybička, mlynář 258, Frant. Saip, obuvník 246 hlasy, vesměs to opravdoví a spolehliví přívr- ženci národní strany svobodomyslné. Ze Soběslavi. Volby 8 volitelů ve všeobecné třídě voličské vykonány ve zdejší obci dne 21. t. m. Zvitězili vesměs kandidáti národní. Ze 775 oprávně- ných voličů dostavilo se k volbě 435, z nichž nej- meoší počet hlasů kandidáta strany národní obnášel 297, kdežlo nejvyšší počet kandidáta strany sociálně- demokratické 127 hlasů. Také v obcích venkovských okresu zdejšího, vzdor usilovné agitaci socialně- demokratické, zvoleni vesměs stoupenci strany ná- rodní.
Maršík Bartušek Rob Vác Kučera K Nikolau František Rybička Týn nad Vltava Koloděje Královec Soběslav