Periodikum ALTO Viewer

1

24. listopadu 1900.

2

Číslo 325.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana3

5 article

jen v zasvěcených kruzích a v úzké společnosti literalů, vyčkává, až z akutních sporů vyvinou se přehledné a ucelené studie, jež dnes počínaj již větší měrou objevovati se v naších listech a učí naše čtenářstvo čísti nejen po chuti, ale též po rozumu. * Dr. Ferdinand Jokl, Cyceas pbu Nová methoda ruského jazyka, jakožto první čí- tanka a učebnice pro školy i učení so kromě. Psána pravopisným (nikoli zvukovým) pře pisém latinským. Učí analyticko přímou methodou nenstálým zřetelem k nářečovým vzta hům češtiny a ruštiny. Brno, 1901. A. Píša Cena K 2.80. F. Jokl srdnatě podnikl u nás boj za zjednodu šení pravopisu, odmitaje dosavadní namnoze etymo- logický jeho základ a navrhuje úpravu prostou hlediště ryze fonetického. On odstraňuje délkování i čárkou i kolečkem a ponechává y toliko po d, t a n jako znak tvrdosti. Nemá ovšem dotud naděje aby s návrhem svým pronikl proti pravopisu v po- slední své fási po půl stoleti již ustálenému, ale ne- skládá zbraň, nýbrž zkouší důvtip svůj i na pol jiném, při čemž sotva lze říci, že by pokusu jeho nedostávalo se bylelnosti. Svěráznost, opírající seo hluboké přemýšlení s náležitou věcí znalosti, jes zajisté podstatnou známkou všech pokusů jehon Tenfokráte obral si p. Jokl za předmět svých úvah methodu učiti se jazyku ruskému a řídí se při úloze této, jejíhož významu nám Čechům není an lze dosti oceniti, přesvědčením, že nemá se Čechu dialektická přibuznost češtiny a ruštiny »na první sotkání a poznání zastírati rouchem, které mu všechny z češtiny známé a jí příbuzné rysy na dlouho na roštině zalajuje«, a sice ruským pismem, začátečníku neznámým. Proto podává úvod do jazyka ruského na základě textů latinkou transkribovaných, pone- chávaje v textu toliko pismena azbuky 9, B. a b.

doktor Jokl Cyceas A Píša F Jokl Čecho Čech Brno

6 article

K methodě té veden jest přesvědčením, že ob- tíže, které kyrillice v cestu klade, jsou déle než by si kdo myslil začátečníku překážkou vážnou, ano za častě i odstrašující, psychologickým pak podkladen jeho přesvědčení jest vědomí, že za dob nejvyvinu- tějšího výcviku čtenářského čleme spíše okem du- ševním než hmotným. Prolo navrhuje, aby se Čech učil ruštině nejprve jako jazyku, totiž z texto latině transkribovaných, a teprve znenáhla abysi zjednávali znalost písma kyrillského, na Rusi uží vaného. Methoda tato provedena jest soustavně a se vš důsledností, která slouží ke cli svému původci. Jeso ovšem otázka jiná, a sice dvojí, osvědcí li se a vžije-li se. V obojí příčíně těžko by bylo soud do budoucha pronášeti, ježto pravdě podobnost, plynouei z úvah theoretických, může býti po praktické stránce zplna zavržena. Mnohý očekávaný výsledek theoreti- clého dohadu změnil se v praxi směrem netušeným a tak se může díti i methodě p. Joklově. Jedno ale můžeme již teď hypotheticky předpo věděti. Vyplníli se čáky, jež p. Jokl s oprávněnost do methody své klade, pak nastane veliký převrat uření se jazykům s písmem od latinky odchylným jehož důsledků není ani dosud lze tušiti. V úvodu p. Jokl razí opět dráhu zamilované svě idei českého pravopísu zjednodušeného, a to způso bem, který svědčí o seriosním základě původní my šlénky této. V. Doubek.

Čo Joklův Jokl V Doubek Rus

7 article

* Drobné črty a povídky vojenské. Na psal Ignát Hoříca. Třetí, poopravené vydání Nákladem F. Topi če. Sbírka ukázek z nejprvnější doby autorovy lite rární práce. Není-liž v tom odvaha? Něco tako vého podniká se z pravidla jen při souborném vy dání spisů. Za účelem retrospektivním. Ale přihléd neme blíže a nevykládáme již ve zlé antorovu od vahu. Kniha je do té míry samostatna a tak vy zbrojena, že ani dnes nemusí se třásti před vycházkou do světa. S něčím arci nebudele snad souhlasiti. Myslím předuluvu k vydání dřívějšímu, druhému. Je totiž polemická. Nevrlý výpad vojáka, nikoli belletristy. Vyrozumívá se z ní, že snad kdosi nad obsahém knihy zavrtěl hlavou: »Posuzovatelé, kteří sami vo- jáky nikdy nebyli, hájí se spisovatěl, nevyčitili z knihy buďto nic anebo skorem nic. Arciť mou vinou, ne- boť čity a povídky týto psány jsou pro zasvěcence . « Nešťastný obrat! Psal Dostojevský své »Zápisky z mrtvého domu« pro zasvěcence — arestanty?

Hoříca Dostojevský

8 article

Buďto jest kniha sbírkou raportů, denních rozkazův a protokolů vojenského soudu: pak ovšem náleží od- borníkům. Anebo je kusem práce umělecké a má povinnost schytnout« každého, kdo umění vnímá ať už lihal na kavalci nebo nelíhal. Ke chvále sbírky budiž řečeno, že chytne. Má totiž jistou vlastnost — anebo bez váhání řekněme: cenu svoji v tom, že nepředstavuje lidské postavy na čiré ploše papíru, nýbrž že postavy ty pohybují se na půdě a v ozduší, jež podařilo se spi- sovateli věrnou drobnokresbou, břitkou úsečnostía nezřidka též význačnou přiléhavostí výrazu dokonale čtenáři přiblížiti. V tom tkví umělecká potence auto- rova. Že by literární systematik po čertech se zpo- til, chtěje jednotlivé stati knihy rozškatulkovat podle uznaných belletrických šablon, je vedlejší. Co do formy, jakou vyvolává se umělecký účin, jsme dnes svobodomyslní. S té strany netřeba se kníze ničeho strachovat.

9 article

Je to album křídových črt, typických figurek. hořkých vzpomínek, poutavých skizz; také hrstka medilací, tu tam všelečně se hlásících o slovo, ale trefoých a pádných, že nemožno se na ně zlobiti i velmi podařené rozběhy do psyehologické povídky — a na konec románek »Kus života« (nevojenského ku podivu ostré vůně. Pálé přes deváté, ale ve všem zvučné lóny, přímo z prsou, od srdce se deroucí Dojmu se autor dodělává imperativným způsobem zde vidíte katastrofu. Stala se tak. Myslete si on co chcete. Rozvláčné povídání ponechávám babám. Co pod stejnobarvým příkrovem vojenské uni- formy v člověku vře, se svíjí, zmítá, nyje, mře, do- vede říci pozorovatel umělec. O nejdrastičtějších pří- kladech se dočlete. O síle duší, rozlamujících pouta nejpevnější. O zvláštních úkazech, jak krotký tvor. zavřený do klece, stává se šelmou, dravcem. O po- choptelných zjevech, jak květina-srdce pod trnitým hložím krní a rozkvésti nemůže. (»Majorova Tony«.) Výminkou sáhne autor místo po křídě i po bar- vách. Ale s těmi se mu tak dobře nevede. Novelka »Překonán?« je taková akvarelka. Řeknete bez roz paků, více vody než barev. Snůška črt »Z našeho jihu«, episodky z okupač ních operaci v Bosně a Hercegovině, mají ráz trochu vereščaginský. Delailem chlějí vysvětliti, jakou slast představuje válka. A zejmena, jakou slastí bylo ob sazování země, jejíž lid fanalicky se tonu vzpíral Zajatý Bosňák při pohovu si sedl. Bujný voják. stražce, pořád ho pošťuchuje: »Lehni! Lchni, lehni. chlapel« Chlap neslyší. Voják rýpne víc, chlapse otoči střelhbitě a už svého ochránce dáví. Vojáci přiběhli, po hlavě tlukou Bosňáka; ale ten nepustí.

Ton Lehn Boseň a Hercegovina křídový črta

10 article

Desátník vrazí mu bodák do těla. Bosňák klesi, ale nepustil. Skonal zároveň s vojákem. — Jindy sedlák bosenský, jedině sekerou ozbrojen, vrhl se na prapor pěchoty. Měli s ním co dělat. Třemi bodáky ho mu- sili propíchnout. — V krajině už »vyčistěné« táboři vojsko. Odpoledne poslána hlídka dvaceli mužo k mostu nepříliš vzdálenému. Nevrátila se však ani nazejtří do večera. K půlnoci ozval se asi na sto kroků od hlavní siráže dábelský chechtot. Tábor se chápe zbraní. Co se děje? Plno přece stráží všude — jaký to chechtot? Důstojník se šesti muží opatrně se dal na výzvědy. Sotva sto kroků učinili, důstojník klopýtl a s tajeným výkřikem upadl. Vojáci při- skočili. Důstojník leží na hromadě lidských hlav Dvacet jich bylo, právě kolik mužů čítala včerejší — hlídka. Bosňáci se kousku svému tak zachechtali. V posledním oddíle knihy vyniká zmíněný už románek »Kus života« o Vlachovi Scarpim, o jeho české ženě Barušce a dceři Anittě. V genru tom autor později vytvořil pěknou hromádku zdařilých —1s— věcl. Selma Legerlölova, Antikristov zázraky, Román. Ze švědského přeložil O. S. Vetti Laciná knihovna národní, serie XXIII. sv 185. Nakl J. Otto. Román filosolicko-alegorický, ale oplýva- jící fantastickým dějem a naplnavý až do konc Autorka symbolisuje Antikrista, jenž učí lásce k bližnímu a nenávisti k Bohu padělaným zázrač- ným Jezulátkem z chrámu Ara coeli na Kapitolu

Vlach Legerlölův Antikristov Román O S Vetti svatý 185 Otta

11 article

Lid pod heslem »Myslete na tento svět osnuje revo- luce, aby se mu vedlo lépe, zbožný mních nadarmo snaží se zničit nepřítele Kristova. Na konec podávi papeží zprávu, kterak marně se namáhal přivěstí li vzbouřeného města nazpět k Bohu, že se mu nepo dařilo Antikrista v podobě Jezulátka upáliti. A papež- filosof kárá jej, že jest pošetilé, chtíti jej ničit nýbrž že třeba ukázat, že Antikrist není ničím jiným, leďa napodobením Krista, a končí: Nikdo nemůže sprostit lidi jich strastí, ale mnoho bude odpuštěno tomu, jenž jim dodá nové odvahyje néstile * M. Foster, Fysiologie. Z angličiny pře ložil Fr. Flos. S 19 vyobrazeními. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, č. 183—184. Nakl. J. Otto. Knížka jest znamenitým příkladem, kterak činiti přesnou vědu přístupnou nejširším vrstvám čtenářstva výkladem prostým, snadno srozumitelným a přece vše dokonale vystihujícím. Autor snaží se tu způsobem nejjednodušším vysvětliti nejdůležitější a nejvšeobecnější pravdy fysiologické a seznámi čtenáře s ústrojím těla a jeho úkony. Probrav pod- statu fysiologie, pojednává o částech těla, o pobybu údů, jakosti, pohybu a změně krve a o dýchání zažívání, načež vykládá, jak se krev zbavoje láte nepotřebných. Po stručném opakování látky pak vy kládá, jak cítíme a chceme.

Kristův bůh Antikrist Krist M Foster Flos Kvapil Otta Francie

12 article

F. M. Dostojevskij, Běsové. Román Z ruštiny přeložil Jan Wagner. Přitel domoviny ročník XVII. Nakl. Ed. Beaufort. Ličl mocné du ševní hnutí ve společnosti ruské za vlády Alex andra II., jež konečně vyvrcholilo v nihilismus. Tento stav duševního neklidu, zžíravé skepse, líčil ji Turgeněv ve svých velkých románech. Dostojevski líčí temné stránky nihilismu, zvrhnuvšího se v zu řivý terrorismus. Líčí vůbec tak zvanou inteligenc tehdejší barvami velmi příkrými. Způsob uměleckého tvoření autorova, jako v jiných, u nás již známých dílech, jest zcela osobitý, líšíť se celým rázem svého talentu od svých rovněž slavných vrstevníků Turgeněva, Gončarova a Tolstého, zejmena jevís to po stránce psychologické.

M Dostojevský Wagner Beaufort Alex Turgeněv Gončarův Tolstý

13 article

* E. St. Vráz. Na příč rovníkovou Ame rikou. Cestopisné črty. Nakl. Bursík a Kohont Objemný tento svazek s 38 obrazovými přilohamia četnými obrazy v textu jest novým dokladem vy- pravovatelského talentu autorova, jenž si získal v čtenářstvu značné obliby. Kniha jeho přináší mnoho nového, původního i pro literaturu světovou a i tam, kde líčí věci známější, jest zajímavý již tím, že se na ně dívá okem Slovana. Bez sentimentálních no- velistických názorů falešné filanthropie, ale též bez pověstné mnohdy brutální předpojatosti vůči domo rodcům líčí objektivně, ale poulavě a zajímavě, pěkným, plynným slohem přírodu i lidí. A přese všechen nadšený obdiv velkol pých krás tropické přírody drží se ve svém líčení přísně pravdy, jak káže svědomí přírodozpytce. *Justin V. Prásek, Dějiny starověkých národů východnich. Díl II. Nakl. I. L. Kobe Modernímu vzdělanci nestačí již znáti toliko Dějiny Řekův a Římanů, staří kulturní národové Orientu objevili se následkem bádání ve druhé polovici de vatenáctého století kulturním činitelem tak důležitým že nelze již opomljeti historie těchto národů, poklá- daných druhdy šmahem za »barbary«. Dějiny nejen Egypla, ale i Assyrie, Babylonu, staré Persie ald. od nichž Západ přijal základy své kultury, tvoří dů- ležitou součást zejmena kulturní historie. Autor za- ložil dílo svoje na četných pramenech předních ba- datelů i původních svých studiích a zpracoval je s velkou svědomitostí a péčí.

Vráz Bursík Slovan V Prásek L Kobe Řekův Říman Babylón Persie

14 article

* V. B. Plumlovská, Honza v zakletém zámku. Pohádka o 4 dějstvích. S 13 vyobrazeními F. K. Hetteše. Nakl. F. Šimáček. Divadelní hra pro děti s dějem dosti pestrým a zábavným, aby mohla pobaviti drobné posluchačstvo. Mluva kusu jest prostá, náležitě plynná, tak že drobným bercům nečiní valných obtíží. Mimo to měla antorka na mysli, že úkolem hry jest děli pobavit a vystřihala se dotěrných mravoučných sentenci, jež někteří auto- rové v tomto oboru považují za véc hlavní. * Dr. Alois Servus. Böhmisch. Lehri un Lernbehe f für die k. u. k. Cadeitenschulen. I. u. I Theil. L. W. SeideláSohn. Wien. Dilo vzhledem k svému účeli, aby se chovanci kadetních škol v době poměrně krátké naučili česky mluvit, sesta veno jest velmi prakticky. Žák za vyučování slyší mluviti toliko česky. Učitel ukazuje jednollivé před- měty nebo výkony a jmenuje je, každý jiný »spro středkovací« jazyk je tu naprosto vyloučen. Žák opa- kuje po učiteli slova a uči se při tom nějnutnějším formám. Pravidelné skloňování a časování, jež způ sobuje žáku tak značných obtíží, se nepěstuje, vše provádí se v praktických příkladech. Tímto způsobem získá žák záhy značnější zásoby slov a uči sej užívati ve praktických cvičeních, k nimž vzaty při pady ze života vojenského. Za příklady řeči uvád antor ukázky z básní Svatopluka Čecha, tohoto mistra hudby českého slova, čímž nejlépe vyvrací otřepanou výlku o tvrdosti a nelibozvučnosti čestiny.

V B Plumlovská Honza K Hetteš F Šimáček doktor Alois servus Theil L W SeideláSohn Čecho Dila Lehri uno Lernbehe f

15 article

České spisy-

16 article

Z čenkých listů.

17 article

* Odlet putují již zástupci historické vědy z cele Evropy do Valikánu, aby v archivu tamním čerpali prameny ke svým dějinám domácím. Práce obrovská, složitá, vyžadující mnoho nákladu, intensivní činnosti odborně vzdělaných a nadaných pracovníků, rozpo- čtěná ještě na mnoho z mnoho let, tím spíše, že teprve v posledních lelech byla získána vělší znalost a lepší překlad pokladů archivu vatikáuského a tim také an- tensivnější a soustavnější práce vlehčena. I země české zastoupeny jsou stále mladými našimi děje- pisci, kteří, pokud skrovné poměry naše stači, snaži se získati pro znalost dějin našich nový materiál »Český časopis bistorický« věnoval již o svého počátku této práci bedlivou pěčí. V prvním ročníku L. Klicman nveřejnil článek, vypisojící obsak archivu a bibliotéky vatikánské a způsob i rozvoj vědecké práce v nich. V konečném sešitě posledního ročníku doplňuje jeho zprávu K. Krofta obšírným po- pisem změn a prací vykonaných za posledních pět let. V referátu tom vedle nákladných a rozsáhlých podníků různých států evropských popsána též ex pedice česká, jejíž dva členové jsou mimořádnými členy institutu rakouského. Jejich činnost směřovala v posledních letech hlavně k tomu, aby vyčerpán by všechen materiál pro dějiny české obsažený v středo- věkých registrech papežských, jenž má býti vydán v nové publikaci »Monumenta Bohemine Vaticana«

L Klicman K Kroft Evropa Valikán Monumento Bohemine Vatican

18 article

Mimo to však pracovali též v archivech jiných, nej- soustavněji v archivu propagandy a výtěžek této práce velmi důležitý pro české náboženské dějiny XVII. sto- letí, vyjde rovněž tiskem. * z našich dětských jizeb mizí již ta milá dobrodružná knížka, jež tolik kdysi rozčilovala obrazo- tvornost dospělých i malických, exotický román Defoeův, utrpení Robinsena a Patka nezda se míti již té přitažlivosti, jako ještě před nem noha lety. Jeho epigoni nejvíce přispěli k jeho zapomenutí, Verneův osamělý ostrov, dva roky prázdnin a jiné šťastné i ne- šťastné imitace v pěknějších úpravách vytlačily jej z vánočního trhu zámožnějších. A přece je škoda, že se ho neujal, jako Andersena, některý z našich na- kladatelů, aby pořídil dobré, nové vydání, lépe illu- strované, než hrozné ty naše »omalovánky«. Je to dědictví naivnější sice, ale duševně vnímavější doby. Co knih bylo napsáno o skutečném reku románu Alexandru Selkirkovi, co zpráv o jeho ostrově, co komentářů a spracování a síle samém. Dnes mimo bibliografie obsáhlé té literatury a mimo osamělé stu- die, určené odborníkům, málo kdy kmitne se v listech vzpomínka na originální ten popis zápasu civiliso- vaného, osamělého člověka s přírodou. »Vesmír v posledním svém čísle věnuje sloupec ostrůvku, na němž Selkirk ztrávil od roku 1704 o samotě čtyři trudná léta. Je to ostrov Juan Fernandez, 400 angli ckých mil vzdálený od pobřeží čilské jižní Ameriky Dnes patří čilské vládě, na jeho neplných 100 čtver kilometrech vyrostla již čilá osada svorně žijících asi devadesáti cizozemců a do dnes ukazuje se jeskyně. v níž bydlil Selkirk a deska, jíž tam zasadili angličt plavci, kteří jej vysvobodili.

Defoeův Robinsen Patka Andersen Selkirk Fernandez jižní Amerika

19 article

Učinili jsme, s redaktorem »Českého Lidu«, kdys pokus dotazníkem, vyzvěděti v různých českých kruzích, jaké jsou tam povídky o pidimužících. Po- vídky ty jsou samy o sobě zajímavý literární pro dukt a mimo to i jinak důležity — o čemž nechei zde obšírněji psáti. Výsledek bohužel nebyl ni jaký, jak už to u dolazníků bývá. Až najednou na- cházím v posledním čísle »Českého Lidu zprávu B. Hedrlína o pověstech o »skrčkovi« ze Sa talic, jež obsahem svým pro psychologa i pro lite rárního historika vysoce jsou zajímavy. Snad po vzbudí tato zpráva několik pilnějších přívrženců »Českého Lidu«, že ohlédnou se ve svém okolí p podobném materiálu a rozmnoží tím naše dosud ve- lice nespolehlivé doklady o malinkém nárůdku lan tastických takových tvorů. Moderní česká literatura znenáhla počíná vyvo lávati současně i kritiku. Ne již kritiku analy tickou, posudky jednotlivých děl, ale synthetickou studie o autorech, o celkové jejich činnosti, o jicl vlivu a jich postavení v naší společnosti. Nejnověj J. Kamper v »České Revui« pokouší se o nakre slení profilu J. K. Šlejhara, z něhož nejvíce zajímají v otištěném dosud počátku, detaily z intimního život autora, tak hojně čteného a tak málo známého.

Hedrlín J Kamper Šlejhar

20 article

* Po několika pokusech, pořídit aspoň poněku úplnou a systematickou českou bibliografii nově vy dávaných spisů, jež bohužel však vesměs nedosůhly úspěchu, počal nyní vycházeti Řivnáčův »Česk věstník bibliografický«, v němž Č. Zibri jehož bibliografická činnost dobře je známa, hodlá čtvrtletně podávati systematický přehled nové české literatury. Vytkl si při tom ještě pěkný praktický účel: prostředkovati styky při odbytu knih českýcí do krajin slovanských. Vydavatel ujišťuje, že »roz- předl již celé pásmo přímých styků v zemích slovan ských, jakož i navázal styky se všemi, kdož v ci- zině o českou knihu posud se zajímali a o české literatuře zprávy podávali.« Doufejme, že tent pokus o českou periodickou bibliografii nezahyne že přispěje k oživení literárních styků českoslo vanských. * Nevím již po kolikáté objevil se, fentokrát pod titulem »Meziakti«, nový časopis dívadelní. Opravdu, podivná věe: všichni víme, jak je potřeb takového listu, věnovaného divadlu, každý naříká má-li večer v divadle za pouhou ceduli zaplati 20 hal. a volá po dobrém večerním listě informač- ním; není též pochyby, že by bylo na výsost pro- spěšno před premierami seznámit obecenstvo s ku- sem trochu z literärně-historického stanoviska;a přece, kdykoliv vyskytne se pokus, vyhovět všem těmto potřebám a přáním, netrvá dlouho a hyne dříve, než nabyl pevné půdy, nevím, zda vinou odběratelů či přispivatelů. Tentokráte zdá se býti pokus vážnější, »Meziaktí« informuje soustavněo dávaných kusech operních i dramatických a v lom spočívá zdravý podklad. Doufejme, že se i to ostatní rozvine životné a pomůže udržeti náš dlvadelní ve Čtenář. černík.

Řivnáčův Meziaket

21 article Ze slovanských listů.

Ze slovanských listů. * Konservativní a liberální listy ruské střetly se v ostré polemice o významu kulturních středisk Ruska a gubernií pohranič- ných čili »okrajin«. »Mocnonckin Břtoroczu« paro- dují požadavky liberálů, jež v případě uskutečnéní byly by s to připraviti Rusku osud Rakousko- Uherska Ruskému Polsku připadla by prý úloha Haliče, kdyby toliž dovolili pp. Stasulevič a Spasowicz, kteří blouzní dáti královštví polskému postavení Uher v mocnářství Habsburků. Jiní reservují toto postavení pro velko- knížectví finské. Ale »dualismus« pro Rusko nedo- stačí, neboť přijdou ještě jiní liberálové se svými požadavky. Poněvadž budoucí Rakousko Uhersko bud spočívati pa zásadách spravedlnosti a snášelivosti. čímž předstihne skulečné Rakousko Uhersko, proto n mistě starého Ruska spatřime vedlo Polska, Finska. baltických »baronif« a měst staré Hanzy ještě samo statné státy. Především bude to »hetmaňstvo ukra- jinské« s hlavním městem Poltavou, poněvadž Kyjev po právu bude přidělen k Polsku. Na Krymu v Kazani bude potřebí založiti podle práv národně- historických dva chanáty tatarské s obmezenou vládou parlamentní. Na Kavkaze je množství národů, ale vláda samozřejmě připadne zde Arménům, kteří skutky dokázali svůj pokrok civilisační. V Zakavkazí uplatní se čistě společenská sekta Duchoborců, která stane se pak osvětovou pochodní pro celý ruský národ. Ve střední Asii vznikne několik chanátů a v Sibiři, kde bydlí Kirgizové, Eskymáci, Jakuti, Čukčové, Burjati.

Mocnonckin Břtorocza Stasulevič Spasowicz Uher Habsburk Armén Kyrgyz Eskymák Jakut Čukča Burjat Rusko RakouskoUhersko Polsko Halič Rakousko Uhersko Finsko Poltava Kyjev Krym Kazaň Kavkaz Zakavkazí Asie Sibiř

22 article

Čiňané a j., vznikne republika anebo nezbude, ne rozděliti ji mezi jednotlivá plemena. Jest to kraj roz- sáhlý a všichni prý budou zde míti dosti místa * Vydavatel pelrohradského denníku »Hovocr- pan Osip Konstantinovič Notovič slavil třicelileté jubilehní bvé žurnalislické a lilerární čin nosti. Z jebo prací uvésti sluší v první řadě oblibené causerie »Hemmono outocoein«, která v krátkém čase dočkala se 6. vydání »Eme keuoko ontocoein a sborník »Ixogouk«, přeložený. též do cizích jazyků Napsal také několik dramatických prací, z nichž jedna drobnůstka sehrána byla i na Národním divadle Hlavní činnost soustředil na svůj denník, jejž v ně- kolika letech zvelebil na přední list petrohradský konkurující výhodně se staršími denníky. Varšavské listy zaznamenávají neobyčejný úspěch p. Florjanského v »Pikové dámě« Čaj- kovského. Jako u nás, ve Varšavě rovněž »Oněgin ruského mistra dosáhl větší obliby. Příčina dle úsudků polské kritiky spočívá v librettu. Jinak všichni činitelové prý závodili mezi sebou, aby opera vy pravena byla důstojně a podobně vypravené opery varšavská scéna dosud prý nevíděla. Slavjanín.

Osip Konstantinovič Notovič Oněgin Varšava Eme národní divadlo

23 article Z cizich revui.

Z cizich revui. * O perekém divadle podává v »Das lilte rarische Echo« Arthur Leist zajímavé zprávy Ze staré perské dramatické litératury zbylo již jen Thasich (»svaté drama«) silně upomínající na středo- věké mysterie. V době novější horlivě byly pěstovány frašky (Tamascha nebo Teghlit), k nimž poskytova látky všední život perský. Hlavními, ba skoro jedi nými spisovateli dramatickými jsou herci, kteři z umění svého žijí. Herecké společnosti v Persku byly polulné, zkoušely své štěslí, kde se dalo. Jeviště i hlediště obyčejně bylo na volném prostranství a jedinou budovou divadelní bývalo natažené plátno za nímž se oblékali. Jakmile příšli na novou stanici. především se vyptali na místní poměry, možno-li na nějaký časový, místní škandál a na ten pak skládali kusy, aby se obecenstvu zavděčili. Teprve, když ničeho se nedozvěděli, sáhli ke staršímu reperloiru. V den prvého představení procházel jeden z herc nejživějšími ulicemi města, poháněje před sebou osla. oděného v šat magaa, co možná nejhlučněji ohlašoval místo a hodinu představení. Vstup je každému volný. jen v přestávkách se vybírá. Vedle frašek oblíbeny jsou u Peršanů i loutkové hry, za to méně obliby docházejí vážné hry dramatické. Největší z nečetných stálých divadel jest šachovo v Teheranu, okrouhlá budova, cirku podobná. Ve středu jest jeviště, kol do kola posluchačí sedí na zemi, jen hodnostové mají lože. Pro šachův harem jest zamřížená lože. V di- vadle je i kuchýně, jí se, píje i kouří. Jeviště nemá ani dekorací ani opony. Slavnostní každoroční před- stavení trvá devět dní. Po tu dobu jsou ženy zba- veny haremových příkazů a mohou volně jeviště navštěvovati. Výpravě věnuje se vždy obzvláštní píle.

Leist Thasich Peršan Tamasch Teghlit

24 article Bibliograne.

Bibliograne. *Zadnje poglavlje. Napisao Srgjan Tucié. Zagreb 1900. Tisak Dloničke tiskare. * Jetelové .. . Čtverolistky. Básně . . Maruše Kábrtové-Bukolské. V Loonech 1900. Nákladem vlastním. * Časopis pro pěstování mathematikya fysiky. Rediguje prof August Pánek. Ročník XXX. V Praze. Nákladem Spolku čeákých mathe- matiků. * Časopis pro průmysl chomický, Rediguj prof. Frant. Stolba a c. k. škol. rada Jilj Vrat. Jnhn. Roč. X. V Praze. Nákladem vlastním Kolinsko a Kouřimsko. Obraz poměr přírodních, živola obyvatelstva i paměti činů dávných. Díl I. Úvahy všeobecné. Péčí učite stva okresu. 1900. V Kolíně. Nákl. vlastním. * Korrespondence Havličkova. Uspořádal Lad. Ouis. Nákl. Bursík a Kohout. Příspěvek ku poznání povahy Havlíčkovy, obsahuje listy rodinné a korrespondenci s vlastenci současníky, nalezámetu listy K. V. Zapovy, Th. Kejzlarovy, listy Šrámkovy. korrespondenci s Bož. Němcovou a j. K textu při- dány podobizny osob, pohledy na památná míst pobytu Havlíčkova. * Řivnáčův český věstnik bibliografický. Redaktor dr. Čeněk Zíbrt. Má seznamovati jak české čtenářstvo, tak i ostalní slovanské národya cizinu vůbec se zjevy české produkce literární. Vy- chází čtyřikráte ročně. * »Dějiny umění národa českého«. Napsal Ferdinand J. Lehner. Sešit 1. Nákladem České grafické společnosti »Unie«. Vypisuje dějiny veškerého výtvarného umění národa českého od prvních svitů historických až po dobu přítomnou. První sešit vy

Kábrt Pánek profesor František Bursík Havlíčkův Zapův Th Kejzlarův Šrámkův Bož Němcová Řivnáčův doktor Čeněk Zíbrt J Lehner Zagreb Praha Kouřimsko Kolín Napisao Srgjany Tucié Korrespondence Havličkův

25 article

zdoben barvotiskovým snímkem »Korunovačníh evangelistáře Vratislava krále« (Kodexu vyšebra ského). *Ant. Sova: Ještě jednou se vrátíme Kniha veršů. Nákladem knihkupectví Grosman a Svobody v Praze. Básně z doby r. 1892—99. * Život jest son. Drama o 3 jedn. »Výbore dramat Calderonových« v překladech Jarosl a v Vrchlického sv. III. Vydává knihkupectví Gros mana a Svobody v Praze. Drama tištěno r. 1635 padá do první periody velikého básníka. * Rakouský zákon o tisku se všemi no vellami a dodatkem o trestním řízení ve věcech tiskových a o sazbách poštovních pro tiskopisy. Pře ložil, vysvětlivkami a judikaturou doplni! JÚDr. Aloio Rašín. »Sbírky zákonů a nařízení s vysvětliv kami«, sv. I. Nakladatelství Grosmana a Švobody v Praze. Sbírka obsahuje praktické rukojeti o svo bodách občanských, potřebné vysvětlivky a poučení jak se postupuje v praxi. * Dr. STádeček: Tiskové právo trestní policejní. Nákladem J. Šolce na Kladně. XXVIII cena 6 K. Pojednává o oboru práva veřejného, jenž z jmena v Rakousku přímo macešsky byl zanedbáván ač obor má stále větší důležitost. V úvodu je ře o moderním tisku a o svobodě tiskové v různých státech evropských. Lálka rozdělena na čtyři díly o pojmech základních, o policejním právu tiskovém o trestním právu tiskovém a o výjimkách z ohecnéh práva. Dr. Sládeček zvolil methodu srovnávací do týkaje se platných práv jinostátních. Dílo vydáno je podporou České akademie. Připojen německý i fran couzský tiskový zákon a věcný ukazovatel * O zpropitném. Napsal professor doktor Ru z Iheringu, přeložil František Novotný, vydal A. Píša, nakladatel a knihkupec v Brně.

evangelistář Sova Calderonův Jarosl Vrchlický Aloio Rašín Grosman doktor J Šolc Sládeček Ihering Novotná A Píša Praha Drama Kladno Rakousko Brno knihkupectví Grosman a Svoboda Český akademie Vratislav král Gros man a Svoboda sbírka zákon XXVIII cena

26 article

Soleova německá knihovna (školn knihovna děl německých a francouzských). Výbor z německých a francouzských spisovatelů doby nov ku četbě školní i domácí na školách středních. Dle požadavku nových učebných osnov pořádá Leandn Čech, ředitel realky v Novém Městě a vydává Emi Šolc, knihkupec a nakladatel v Telči. Sv. I. ob sahuje veselohru Lessingova »Minna von. Barn- helme s poznámkami a slovníčkem od L. Čecha. * Rakouské právo ústavní. I. čásť. Ústav obecní. Sepsal prof. JUDr. Jiří Pražák. Drubé valně rozmnožené vydání. Cena 7 K. V komisi knih kupectví Fr. Řivnáče v Praze. Svazek pry n je z části přepracován, nachází se tu novota k zá- konu o právu domovském, r. 1896 vydaném. Ježio praklické výsledky nového zákona počnous jeviti po 1. lednu 1901, jeví se podrobný výklad, zde podaný, zvláště časovým. Druhá novota týká se berní reformy z roku 1896 a v souvislosti s ní nastalé osvobození osební daně z příjmu od přirážek, podlehajících kompetenci zákonodársíví zemského

Soleův Šolc Lessingův Minna on L Čecho profesor JUDr Jiří Pražák Řivnáč Nový město Telč Francie Praha Leandn Čechy

27 article Skolská hlídka.

Skolská hlídka. Učitelská jednota »Komenský« pr Prahu a okolí. Dnes v sobotu o 6. hodině má odbor literárně-pnedagogický schůzi ve spolkové čí tárně. Na programu rozhovor: »O problému přetěžo vání mládeže ve školáche. Zahájí p. Kar. Štech. Stálů výstava školská, jež nalezá se II. patře farní budovy na Jungmannově náměstí, při stupna jest každou sobotu od 2—4 hod. odpol.

Komenský Štech Praha Jungmannův náměstí

28 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Ve středu jsme se znamenitě pobavili v ma lém divadělku »u Libuše« na Smíchově. Byl zase řadový večer ve prospěch Českoslovanské jednotya hráli L. Tolstého čtyřaktovou komedii »Plody osvěty«. Nikomu zajisté nebylo nepovědomo, že autor »Vojnv a míru«, »Anny Kareniny« a »Vlády tmy« je prvního řádu pozorovatel života a kreslič lidských podob slabostí a každý jistě čekal dobrého zrna hru od toho, co cedule slibovala. Ale komu by bylo napadlo, že přísný karatel Lev Nikolajevič je při všem ještě tak výborný — humorista! Prevaschodný, izvoltě skazat Mohli jste se jednou na živémi skutku přesvědčiti, jak nepřesná, nespolehlivá treperenda je vlastně ta paní Literární Fáma, která určuje sensace dne, s vyřidil- kovou horlivostí papouškuje, co ze slyšeného se právě do krámu hodí její choutce a co se nehodí, to že zase rychla jevým ouškem do větru pouští. Pověst dramatu

Libuše L Tolstý Karenina Nikolajevič Smíchov

29 article

»Vláda tmy« ochotně od ní šířena po vší Evropě, prolože vhod přicházela jistým záměrům, které na kolbišti ve- řejnosti na Západě právě o cenu se lopolily. »Plody osvěty« je hra o nic méně trefná v pozorovaní, řízna v karakteristice a hluboka v kořeně nazírání, je to komedie mravů, jakých literatura nevykazuje dojista nadbytek, a co do své divadelnosti o nie méně života schopna, nežli sama »Vláda tmy« ale ku podivu, ktorak o ní v knize povídavé literárn Pověsti nzebylo takřka ani čichu ani sluchu! Arei tuze hravý ku provozování kus není. Už k vůl svým třiceti vystupujícím osobám není! Ale všecky i ty nejnepatrnější postavičky mají za to svoji, po tolstovsku břitce vyhraněnou přináležitost k myšlénce a ovzduší hry. Co by snad našince v názoru leda mohlo poněkud másti, je titul hry. Kus je satyrou na spiritistické rejdy, propukající tu a tam jako horečka v modní společnosti. S velkolepým v objektivnosti své podrobnokresby humorem stavi autor proti sobě zástupce dvou vrstev, panské. která je »ideou« chycena a lidové, mužické, která v své robustní zdravotě zůstává od nákazy ušetřena.

Evropa západ

30 article

Celek dává skvostný obrázek mravů a zvyků na venkovském sídle ruského velkostatkáře té a té doby. Ale co má konečně osvěta činiti — se spiritismem Aneho lépe, co spiritism — s osvětou? Smíchovská činohra vynaložila uznání hodnou píli a horlivost nastudování hry, scénicky nemálo obtížné. Co se na drobounkých prknech »u Libušee a v nedostatku potřebného ke zkouškám času činiti dalo, bylo učiněno. Pan Lier, paní Jiříkovská, pan Charvát, sl. Kaclova, pí. Hessová i ostatní nespoče zástupců drobných a drobnějších episodek byli každý s nejlepší svojí snahou při zdaru celku. Zvláště se nám líbil bodromyslný páně Markův mužík, skterý rád sám sebe sama slyší.« Až na velké ensemble- ové scény, které by ovšem žádaly více propracování než se dá v poměrech na Smíchově daných usku- tečniti, byli jsme i se zevnějším úspěchem hry jak náleží spokojeni. Od zahájení her v Jnovém sál věnuje se slušná péče i úpravě jeviště. + Z kanceláře Národního divadla. Dne jest první populární představení. Správa Národního divadla činí dnešním dnem pokus s novou institucí kterou vyhovuje nejširším vrstvám obecenstva dobou začátku představení i levnými cenami. Jest si opravdu přáti, aby bylo správě divadla umožněno za těchto okolností zavésti do pořadu her populární předsta- vení trvale, což ovšem dá se uskutečniti jen tenkráte když při matých cenách bude návštěva tak četná aby výnosem kryta byla aspoň režie. K dnešnímu prvnímu představení populárnímu zvolena byla pre miera hry »Nad naši sílu« od Björnstjern

Lier Charvát Kaclův Hessová Markův Smíchov národní divadlo

31 article

Björnsona. Tato hra proslufého spisovatele norského těší se plnému úspěchu všude, kdekoli byla dosud hrána, hlavně v Berlíně. U nás věnována byla to- muto dílu péče co možná největší; hráti budou vní dámy: Kvapilová (Klára), Laudová (Hanna Ro bertsová), Grégrova (Rahel), Danzerová (vdova p faráři), Kolárova (Agáta Florvagenova), pánové: Seifer (fagář Sang), Vojan (Neznámý), Focht (Eliáš), Vávr (Kröjer). Slukov (biskup), ze Steinsberku, Sedláček Havelský a Zelenský (ostatní duchovní). Hru vypravi režisér a dramaturg pan Jaroslav Kvapil. Dnešn představení jest mimo předplacení a počíná až 48. hod. večer, což obecenstvu zvlášť připo mínáme. K dnešnímu prvnímu populárnímu před stavení v Národním divadle přináší divadelní lis »Meziakti« mimo obvyklé zprávy drobnější ně kolik zajímavých článků, a to úvodní stať »K za. hájení populárních her v Národním divadle« od Jar Kvapila, článek o norském básníku Björnsonovi jeho hře »Nad naší sílu« od F. V. Krejčího a cesto pisnou črtu »V krají Björnsonova dramatu« od dra Jiřího Gutha. Divadelní list »Meziakti« prodává s v předních pražských knihkupectvích, u divadelních pokladen a večer u všech billetářů za 20 haléřů. — Zejtra odpoledne hraje se Beaumarchaisova veselohra »Figarova svatba«, večer Smetanova opera »Libuše« (2. čtvrtka v předplacení). Na ponděl ustanovena jest Fibichova opera »Pád Arkuna — V opeře bude nejbližší novinkou Flotowova, nově nastudovaná opera »Aless a ndro Stra del lae

Björnson Kvapilová Klár Laudová Hanna ro Grégrův Rahel Danzerová Kolárův Florvagenův Seifer Sang Vojan Focht Eliáš Vávr Kröjer Slukov Sedláček Zelenský Kvapil F V Krejčí Björnsonův Guth Beaumarchaisův Figarův Libuše Fibichův Arkun Flotowův Berlín národní divadlo Smetanův opera

32 article

s panem Mařákem v úloze tilulní, načež bude vy- praven Meyerberův »Prorok« s panem Bürianem v činohře studuje se Svobodova veselohra »Če- kanky«, klerá bude vypravena koncem příštího týdne. — K dnešnímu představení nevydávají se neplatí žádné volné vstupenky + Z kanceláře smíchovského divadla Dnes opakuje se po 22. Faydeanova »Dáma od Ma- xima« se slečnou Kaclovou, paní Hessovou a panem Charvátem v hlavních úlobách.

Mařák Bürian Svobodův Kaclův Hessův Charvát Ma

33 article Hudba.

Hudba. + Občanská beseda v Horkách n. Jiz pořádá dnes v továrním hostinci akademii, při kter účinkují: sl. Marie Kafková, Mdlle. Carmine, p Jindřích Seidl a Václav Vágner. Začátek o 1/28. ho- dině. U klavíru p. V. Vaněk. + Pěvecký spolek »Prácheň« v Horaždo- vicích pořádá v neděli, dne 25. listopadu, o 8. ho- dině večer ve dvoraně »U modré hvězdy« cecilskou zábavu.

Kafková Mdlle Carmine Seidl Vágner V Vaněk Prácheň Horaždo občanský beseda v Horka pěvecký spolek

34 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. . Z Vídně, 23. listop. V salonu Mielhkeově, kde se nalézá tou dobou výstava děl Uprkových, jež polrvá do konce tohoto měsíce, zahájena bude v prvních dnech prosincových svobodná výstava děl Radimského. Bude v ní 90 obrazů impressio- nistických, podobných oněm, které byly vystaveny u Topiče v Praze, a nových 30, kromě toho 2 obrazy ze světové výstavy pařížské a 2 ze speciální výstavy pařížské. Mezi obrazy nalézají se také dila v Praze dosud neviděná, jako obrazy námořní z Normandie, kterých je 10 v různých náladách.

Uprkův Radimský Vídeň Praha Normandie

35 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Dozvuky sokolského sjezdu v Olo- mouci před soudem. Bh. — V Olomouci, 23. listopadu. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Před čtyřčlenný senát zdejšího krajského trest- ního soudu, jemuž předsedal rada Günzburg, pohnán byl dnes německý rolník Josef Krziczka ze Slavo- nína, jenž při útoku na litovelskou pivnici uhodil úřadníka Karla Sychru kamenem do hlavy a způ- sobil mu lehčí zranění. Plemennou záští uchvácený německý rolník přišel jako množství jiných rozeštvaných Němců z okolí v neděli dne 9. září do Olomouce, aby po- mohl překaziti slavnost sokolskou. Večer, když vra- celo se Sokolstvo z místa slavnosti, přepadeno bylo a s ním shromážděný český lid — divokou cháskou, která holemi, kamením, střelnými zbra- němi i noži ohrožovala bezpečnost a životy Čechů. Úřadník Karel Sychra uhozen byl kamenem do hlavy. Podíval se před sebe a spatřil Jos. Krziczku, jenž ruku měl ještě zvednutu . . . Zraněný později poznal pachatele. Státním zástupcem podána byla na Krziezku žaloba pro zločin dle § 87. tr. z. (veřejné násilí)a pro zločin shluknutí dle § 283. tr. z. a o žalob této jednalo se dnes Po výslechu několika svědků, mezi nimiž byl též městský rada Kornauth, bylo přelíčení odročeno za příčinou předvolání nových svědků.

Krziczek Sychra Němec Čecho Krziczko Ola Olomouc Günzburg Slavo

36 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Spolek absolventů prům. škol mi- strovakých, odbor stroj., má dnes v sobotu o 8. hod. večer ve spolkových místnostech su tří kosů- v Křemencové ulici řádnou schůzi správního výboru ke které zvou se veškeří členové. * Sjezd stavitelů v Králové Hradci. Dn 25. t. m. koná se v Králové Hradci o 2. hod. odpol. v zasedací síni městského zástupitelstva sjezd sta- vitelů z českých okresů, v obvodu liberecké obchodní a živnostenské komory. Sjezdu bude přítomen spo lečenstevní instruktor p. dr. Karel Polák. Předsta- venstvo jednoty stavitelů v království českém budou zastupovati p. Josef Kalousek, úřad. aut. stavební inženýr a stavitel v Praze a p. František Černý. stavitel v Králové Hradci. Předmětem jednání jest zřízení společenstva stavitelů pro obvod českých okresů, příslušících k liberecké obchodní a živ- nostenské komoře. — Ve dnech 8. a 9. prosince t.r jest v Děčíně sjezd stavitelů z celých severních Čech. * Z Českoslovanské obchodnické besedy. Přednáška p. prof. Vání, která měla se konati v ne- děli dne 25. t. m. v Českoslovanské obchodnické be- sedě, se pro nahodilé překážky odkládá. Na místě ní bude společná vycházka do výstavy plakáta obchodního musea. Účastníci nechť v hojném počtu sejdou se o půl 3. hod. odpol. v besedních míst- nostech v Celetné ul. 22. * »Parokruh«, první spolek vzáj. se podp řdičů parních strojů a kotlů v Praze žádá vdovy a sirotky po zemřelých členech, by se při- hlásili nejdéle do 1. prosinco t. r. ve spolkové míst- nosti k vánočnímu podělování, které se bude konati dne 16. prosince. * Ústřední spolek číšníků v Praze pořádá také letos slavnost vánočního stromku k udělování podpory chudým členům, jich vdovám a sirotkům. Zádosti třeba podati do 10. prosince t. r. do spol- kové kanceláře na Vaječném trhu, č. 9.

doktor Karel Polák Kalousek Černá profesor vání Zádost Hradec Praha Děčín Čechy Celetná ulice živnostenský komora

37 article

Ze živnostenského soudu v Praze, (Ličení za předsednictví p. rady Růžičky.) Řadu mrzutostí způsobil svému zaměstnavateli. krejčovskému mistru panu Š., pomocník V., který jej dokonce i před živnostenský soud dal předvolati, aby dosáhl domnělého požadavku svého. Průběhem líčení o žalobě pomocníka V. vyšly na jevo násle- dující okolnosti: Mistr Š. příjal pomocníka V. do svých služeb s tou výslovnou podmínkou, že musí dodržovati čas při dodávání zhotovených obleků. Dělník podmínce této se podrobil. Jednoho dne dal mistr dělníkovi dva kabáty, z nichž jeden měl v ne- děli před 7. hod. ranní odevzdati a druhý měl při- nést téhož dne před polednem. Dělník však dle pří- kazu toho se nezachoval. První kabát sice přinesl, ale o 1/48. hod. ranní. Mistr byl už jako na jehlách a utíkal pak s kabátem na státní dráhu, kde si ne- mohl ani lístek koupiti, spěchal do vagonu a než se usadil, už jel řychlovlak k Čes. Brodu. Mistr musil pak ještě zaplatiti 50 kr. pokuty za to, žo si ne- koupii lístek k jízdě. A to vše zavinil dělník, který v čas kabát neodvedl. S druhým kabátem provedl mistrovi ještě větší mrzutost. Kabát ten objednal si žid a potřeboval ho v pondělí na židovský nový rok. Dělník přinesl kabát už po funuse, totiž v úterý.

Růžička Čes . Brod živnostenský soud v Praga živnostenský soud

38 article

Vzhledem k těmto okolnostem mistr dělníka oka- mžitě z práce propustil. Dělník podal u živnosten- ského soudu žalobu, kterou se domáhal, aby mu místr zaplatil mzdu za 14 dnů, poněvadž ho z práce okamžitě propustil. Žalobce se vymlouval, že jeho žena v sobotu ráno darovala život robátku a z té příčiny že nemohl pracovat. Jiný pomocník žalova- ného mistra potvrdil ale, že v sobotu byl dvakráte u žalobce, že týž pracoval, ale nikoli kabuty, mistrem Š. objednané, nýbrž pro jinou krejčovskou firmu. Po provedeném líčení byla pak žaloba pomocníka za- mitnuta, poněvadž bez svolení svého zaměstna- vatele pracoval pro jiného a poněvadž vůbec práci svoji zanedbal. Čtrnáct pomocníků a pomocnic, zaměstnaných v tiskárně R. v Praze, podalo na majitele tiskárny žalobu na zaplacení 14denní mzdy v úhrnném obnosu 476 korun, a sice z toho důvodu, poněvadž okamžitě byli práce zbavení. Náhlé přerušení práce nezaviníl tiskař sám. Nemohl zaplatiti činži a proto mu ma- jitel domu závod zavřel. Žalovaný uznával opráv- něnost požadavku svých zřízenců a uvedl na své ospravedlnění, že závazky své nemohl splniti, poně- vadž dlužníci nesprávně mu platili. Místo peněz dostal sménky a tyto musil i se 40% slevou pro- dati, jen aby je zpeněžil. Slíbil zřízencům zaplatiti a zavázal se nazpět přijmouti je do práce, kterou v pondělí opět zahájí.

Praha