Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 89, place 73, org 16, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NAROPNK LISTY
3
masthead
24. listopadu 1900. Číslo 325.
4
article
Z Libáně. Při včerejší volbě volilelů IV. kurie
zvoleno bylo v Libáni jednohlasně všech
5 volitelů národní strany svobodomyslné.
Z Teplic. Volba volitelů v V. kurii konati s
bude 2. prosince. Zdejší Čechové se tímto žádají
aby se volby zúčastnili a volili volitele navržené
stranou národně sociální. Volební kancelář se nalezž
v Národním domě. Potřebné pokyny udílí důvěrníc
každodenně od 4 hod. odpol. do 9 hod. večer, v ne
děli od 8 hod. ráno do 4 hod. odpol. tamtéž.
Čechům v V. volebním okresu. V kurie
(Teplice Duchcov Bílina Most Chomutov ald.) Timtose
žádají všichni Čechové, aby na všech místech činně
volby se zúčastnili a všude volili volitele, již hlaso-
vati budou pro zástupce našeho národně sociálního
Volební výbor pro V. volební okres strany národně
sociální.
Čecho
Libáň
Teplice
Duchcov
Bílina
Chomutov
národní dům
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá »država«. Hlavní odstave
německého programu je, že stůj co stn
chtějí zachrániti, co nazývají svojí »državou«.
Jinými slovy, že chtějí, aby vrátily se opět doby.
kdy domnívali se, že pochováni jsme již na
velkém onom hřbilově, kam bistorie uklšdá
shaslé národy, doby nejvělšího úpadku národ-
nosti. Všechno to, co tehdy bez vlastního přiči-
nění padalo jim do klína, eo přivlastňovali si
bez našeho odporu, poněvadž paže naše dot
míry byla sesláblá, že nedovedla již ani brániti
majetku svého: to vše dnes nazývají svou »drža-
vou«. A nejen že činí nárok na svou »čecho-
německou domovinu«, oni mimo to reklamuj
též Prahu a vedle Prahy Plzeň, Jindřichův Hra
dec, Králové Hradee, Králové Dvůr a toť se ví.
že celou ze tří čtvrtin českou Moravu. Prole
také snaží se ve kníze »Doutsche Arbeit in
Böhmen« vylíčiti věc tak, jakoby nedávno ješte
bývala zde českou jen ta nejzchátralější sebranka.
jen nejnižší a nejzanedbanější vrstvy lidové,
kdežto kdo byl jen drobet intelligentní, neb jím
býti chtěl, hez výjimky hlásil se k národnost
německé. V Praze prý jinak než německy se
nemluvilo a když odvážili se někteří divadelní
ředitelové dávali též výminečně česká předsta-
vení, bylo jim to zakázáno, poněvadž pražské
divadlo dle výkludů stavův bylo zřízeno jen
pro německé hry a nikoli pro hry v »cizím
jazyku. Všechen duševní život v Praze byl
prý německý a co zde zůstalo, co nedalo s
počeštit, hlásá prý dosud dějínnou pravdu, ž
Praha je měslo německé. Kdo prý puluje
ulicemi pražskými z jihu na sever z Poříče.
jenž tvořil druhdy samoslatné osídlení, až na
Praha
Jindřichův
Morava
Praha Plzeň
dec
Král Hradee
Doutsche Arbeit in Böhmen
6
article
Hradčany, který dříve se svým hradem by
zvláštním městem, podnikl cestu německou hi-
storil kulturní, jejíž vývoj zde nejen v kámen
proměněný, nýbrž ve stále proudicí se živoh
rozmělněn. Veřejné stavby, kostely a věže
vypravují o dvou velikých periodách německého
umění stavitelského, o periodě karolinské a
rudolfinské; loubí na Slaroměstském náměstí
jsou prý památky ryzí německosti pražského
stavu měšťanského, památný most se sochami
pomník německé slávy císařské, s gothi-
ekým podkladem a s výzdobou barokovou.
Hrad a paláce, které se kolem něho
jako vasalové kolem krále kupí, jsou prý
svědkové německé historie politické. Výhradně
české tabulky na nárožích nemohou prý smazat
německý ráz Prahy, jejž městu tomuto vtiskli
věkové. Jinými slovy: co zde krásného, starého
a památného, vše je německé. Potom prý
ale všechno »zutrakvisováno« a pak hravě po-
čeatěno. Začátek učiněn se Spolkem pro po-
vzbuzení průmyslu, který velký měl význam
v Praze, jež na začátku let šedesálých byla
ještě většinou městem německým. Potom byly
vydány Čechům všechny úřady autonomní, ze-
jmena ale obecní zastupitelstvo pražské, dále po-
češténa obchodní komora, Jednota přátel uméní,
Museum, Učená společnost atd., zkrátka, v Praze
padai list po listu s německého stromu. A kdo
byl tím vinen? Dle tvrzení pana A. Klaara ví
deňská vláda. Ta prý si počínala zuřivě proti
Němeům v Čechách. Citujeme doslovně: »Ve
staré a nové době jen tam se shledáme s pří-
klady podobného národního útisku, kde vláda
všemi prostředky moci, které jsou jí k dis-
posici, snaží se vyhubiti určitou národnost
z kořene a k tomu též se přiznává. « — Tak
pravi se v páně Bachmannově agitační knize.
Čecho
A Klaar
Něme
Bachmannův
Hradčany
Slaroměstský náměstí
Praha
Čechy
Jednota přátelit uméní
7
article
Možno si představiti, jaké jsou v ní obsuženy
jiné ještě nepravdy, ba mizerné lži. Až na ob-
chodní komoru přešly všechny tyto ústavy
korporace ve správu českou buď za Schmer-
linga neb za Hasnera a Auersperga. A o těch
jejich pomoenících, o Herbstovi, Giskrovi, Brest-
lovi, Bergerovi atd. atd. tvrdí pan Klaar, že
chtéli — Němectvo v Čechách vyhubit! To
všechno bylo majetkem Němcův a my jimto
urvali — za pomoci vlády. Byli snad Němei
násllně vypuzeni z ústavů těch, bránil snad
kdo obyvatelstvu pražskému národnosti německé
volití německé kandidáty? Nnopak, obyvatestvu če-
skému se činily překážky voliti do obeení re-
presentace lidi své. Vzdyť přece známo,ž
tehdy, kdo byl úřadnikem, volil šmahem proti
nám. Kde se pojednou vzalo tolik Čechů, že
vžude Němce přehlasovali, odevšad je vyliskli
K tomu vysvětleni hledáme v knize Bachman-
nově marně. A přece je tak snadné. Čechů
bylo v Praze před rokem šedesátým zrovna
tolik, jako po něm. Když ale povalen byl abso-
lutismus a odstraněn aspoň poněkuddl tlak.
jenž dusil národy, tu sám sebou zmize
odevšad laké absolutistický nátěr a ten byl
— německý. Lidé si oddechli, když od-
kládali německou šněrovačku, klerouž byli
sevřeni a byli šťastni, že opět mohli býti tlm,
co drive dovoleno nebylo, že stali se Čechy. Po
něvadž jsme následkem porážky své na Bile
Hasner
Auersperg
Herbst
Giskr
Berger
Klaar
Němectvo
Němcův
Vzdyť
Čecho
Němec
Bachman
Brest
Čechy
Praha
8
article
Hoře a hrůzovládou, která potom následovala,
byli decimováni a téměř vyhubeni, nemáme ani
dnůs dle logiky, kterou řídí se německá spra
vedlnost, nároku a práva žíti volně svým če-
ským živolem. Což kdybychom vzali pana Bach
manna za ucho a zavedli ho v doby, kdy ne-
jinak, než nám se vedlo v době úpadku, dařilo
se jim? Kdybychom jej zavedli do doby také
ne dávné, kdy dle soudu německých literátů
bylo skodou psát německy, kdy frančina ovlá-
dala všechnu německou intelligenci a k svému
jazyku znal se jenom sprostý chlap? Kdy ně-
mečti autoři i klussikové pokoušeli se psáti ně-
mecky, kdy nejslavnější německý panovník
Bedřich II. prohlásil Voltaira, když dlel na jeho
dvoře v Postupimi, za jediného člověka mou-
drého v Německu, kdy do té míry gallismus
ovládal všechny kruhy německé, že pro fran
couzské »refugiěs«, již jako kalvinisté nalezl
útulku v Berlině, stateční Germáni nad Sprévou
šmahem všechno křtili francouzsky, tak že Ber
liňák podnes hádati se bude, že silnice nejmenuje
se po německu »Strasse«, nýbrž »chaussée«. Kdy-
bychom jej uvedli v dobu »Göttinger bundu«, kdy
mladí němečtí bardi, ověšeni dubovým listím.
přísabali při měsíčku nepřátelství a pomstu arei-
vrahu francouzskému, který zmocnil se jejieh
vlasti, národu i ducha a kdy do klatby dán
byl Wieland proto, že mu Francouzi byli vzo-
rem? Co by tomu říkali Němci, kdyby Fran-
couzí reklamovali tuto svou »državu« a kdyby
pod titulem, že větší část kultury německé je
vlastně kulturou francouzskou, žádali, aby ji
bylo postoupeno panství nad Němectvem?
Bach
Bedřich II
Voltaire
Germán
Strass
Wieland
Francouz
Němec
Fran
Postupim
Německo
Berlín
Spréva
9
article
— »Svůj k svému« a vánoční nákup
Tímto thematem zabýval se na včerejší své schůz
vzdělávací odbor řemeslnicko-živnostenské besedy
Bylo jednak uznáno, že naše řemeslnictvo a živ-
nostnictvo nekoná ve všem své povinnosti vůč
obecenstvu, že zvláště ve způsobu prodeje mus
se ještě mnohému od svých konkurrentů při
učiti, ale na druhé straně proneseny byly opě
závažně žaloby na naše obeeonstvo, jichž opráv
něnost nelze nikterak popříti. Česká veřejnos
požaduje od živnostniclva a řemeslnictva českého
aby konalo své národní a vlastenccké povinnosti.
10
article
ale při úhradě svých potřeb obrací se pravidlelně
k firmám cizím. Komitéty pořádající dobročinn
bazary, nevynechají jediného českého živnostníka
při sbirání dárků, ale to, eo je třeba ještě do-
koupiti, nekoupi u českého živnostníka, nýbrž ve
skladech cizích. Také naše vlastenecké dámy
aspoň většina jich, nekupují své potřeby
pro domácnost u výrobců, nýbrž u spro-
středkovatelů, jimiž jsou z pravidla naší odpůre
národní i hospodářští. Vzhledem k blížíclm
se svátkům vánočním, kdy nákupy různého zboži
jsou nejvýdatnější a vzhledem k neblahým po
měrům hospodářským živnostnictva českého usne-
seno uspořádati veřejnou schůzi, na které veřej-
nosti se má vysvětliti neblahý stav řemeslnietv
a živnostnietva a připomenouti našim damám
vlasteneckým kruhům vůbec, jak uhražovati mají
své domácí i jiné potřeby. Jest žádoueno, aby
vedle našeho obchodnictva a řemeslnictvase
zúčastnily schůze té české ženy bez rozdilu po-
stavení. Schůze bude se konati ve stře du
dne 28. t. m. o 8. hod. več. ve velké
dvoraně su Štajgrů« a na její program
usneseno dáti náslodující otázky: 1. Kterak
uhražuje česká veřejnost své běžné přepychové,
galanterní a uměleckosprůmyslové potřeby fe-
meslné? a 2. Kterak zříditi společné bazary dle
vzoru Stálé výstavy a tržnice řemeslných vý
robků v Praze i v jiných částech města?
Praha
11
article
— Z Brna, 23. listopadu. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Včera počaly v Kateřinkách u Opavy
obecní volby. Zvítězili jsme ve třetím sboru.
— Úmrtí. Ve čtvrtek večer zemřel v Lounech
po delší a bolestné nemoci srdeční vadou všeobecn
vážený městský lékač pan dr. Josef Frotze
ve věku 55 let. Zesnulý byl před lety starostou král
můsta Loun. Místní chudina ztráci v něm přítelea
příznivce nad jiné obětavého, který v humanním vy-
konávání povinností svého stavu nalezal výtoužený
cil svého života. Zvěčnělý byl nejen upřímným, ale
i obětavým synem své vlasti. Pohřeb koná se zejtra
v neděli o půl 3. hodině odpolední na nový břbitov
lounský. Čest jeho památce. Na místě věnců na
rakev ucti přátelé trvale památku zesnulého, jena
býval upřímným přitelem českého studentstva, zří-
zením studentské nadace. Přispěvky přijímá Severo-
česká záložna v Lounech. — Ve středu zemřela po
velikém utrpení v Dolních Jirčanech paní A n na
Krištofová, vdova po řídícím učiteli ve slá
81 let. Nebohá paní na den Véech Svatých, kdyá
hodlala se mýti, překvapena byla mdlobou a v bez
vědomí padla na rozžhavenou plotnu. Příšerný by
pohled na ni, když později v tomto stavu byla na-
lezena. Pravou stranu těla i obličeje měla úplně
upečenu. Po strašném třínedělním utrpení vysvobo
zena smrtí, když k mukám lěmto přidala se ješte
otrava krve. Pohřeb zesnulé paní koná se dne
odpoledne na hěbitov v Dolních Jirčanech.
doktor
Frotz
Brno
Kateřinka
Opava
Louny
Dolní Jirčany
Véy Svatá
12
article
— Z městské rady pražské (Schůze v pátek
dne 23. listopadu.) Při jednání o návrhu ve příčině
odevzdání novostavby české dětské nemocnice ve
správu spolku, což státi se má 1. ledna 1901, bylo
konstatováno, že zpráva, jakoby při stavbě bylo za-
pomenuto na zlízení vodovodu, jest nepravdivá.
Stavba byla projektována a prováděna dle přání
za stálého dozoru odborných zástupců spolku a byí
též vodovod značným nákladem zřízen. Po dokon-
čení stavby nemůže městská rada povolovati nově
značně náklady na nové opět projekty. — Drobná
sochařsko-kamennická práce na novém most
u Národního divadla zadána panu F. Palan-
šovi. Ohledně modelu lva tamtéž doporučila tech
nická komise, by — po přání odborných znatců umě-
leckých — byl před odstraněním posunut, aby znalci
mohla býli posouzena jeho eventuální vhodnost v jin
posici. — Reditelství státních dráh předložilo projekt
lávky pro pěší, která má býti zřízena po obou stra-
nách rekonstruovaného mostu železníčního
mezi Vyšehradem a Smíchovem. Montáž lávky pro-
jektována tak, aby na lávce mohl býti umistén též
plynovod, vodovod a kabel. Pilíře pro most jsou ji
hotovy a žádalo proto ředitelství státních dráh, aby
záležitost byla co nejdříve předložena sboru, aby
mohlo býti vypsáno offertní řízení; po skončeni
tohoto hude teprve možno stanoviti přesně náklad.
jenž nyní jest odhadnut asi na 110.000 zl. (polovici
má hraditi obec smíchovská). V záležitosti té budou
sboru učiněny příslušné návrhy; zejmena důležitou
jest tu otázka vybírání mostného. — Pan m. rada
Palana
Vyšehrad
Smíchov
národní divadlo
13
article
Brož přimlouval se v zájmu občanstva hradčan-
ského za urychlení v záležitosti urovnání terrainu
za bývalou Strahovskou branou, což souvisí s expro-
priací reality č. p. 204—IV., v kterémžto směru všnk
soudní řízení není dosud skončeno. — Ke zprávě
včera v těchto listech uveřejněné, že rada měslská
nese vinu toho, že míčovna na Hrad anech slouží
dosud za vojenské skladiště, ježto obec neopatřila
k tomu cili jiné místnosti, byla podána na základě
spisů zpráva, že rada městská již od r. 1896 u všech
instancí — posléze i u kabinetní kanceláře — do-
máhala se toho, aby míčovna byla vyklizena, avšak
všecky kroky setkaly se se zamílavým výsledkem a
toliko s tou odpovědí, že se tak státi nemůže, dokud
rada městská za augmentační skladiště dělostřelectva
neopatřila by jinou místnost, po případě dokud nebude
vojenským erárem vybudováno skladiště v Dejvicích.
Brož
Dejvice
14
article
Rada městská se rozhodla pro tuto alternativu, ježto
erár v Dejvicích staví, kdežto v prvém případě by
obec musila zakoupiti zvláštní budovu na Hrad-
čanech. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu od 10.
do 17, t. m. obnášelo: na provisorním mostě u Ná-
rodního divadla 3289 K 42 h, na mostě Františka
Josefa 4180 K 32 b, na mostě Palackého 4640 K
48 h a na mostě žofínském 218 K 23 h.
— Důležité rozhodnutí správního soudu
v záležitosti asanační. K žádosti rady městské
povolilo místodržitelství obci pražské za účelem
úpravy obvodu asanačního vyvlastnění domu čp. 744-I.
v Dlouhé třídě. Majitelé domu podali na tento nález
stížnost k ministerstvu vnitra a když ministerstvo
stížnost zamítlo, daiší stížnost ke správnímu soudu
Ve stížnosti namilali, že řízení, jež vydání nálezu
vyvlastňovacího předcházelo, bylo nedostatečné, ježlo
nebyl komisi přítomen znalec zdravotní, neboť jde
prý tu o odstranění zdravotních závad pomocí vy-
vlastnění, avšak toliko znalec zdravotní může zjistiti
je-li tu závad zdravotních, a jsouli toho druhu, že
jen vyvlastněním mohou býti odstraněny. Správní
soud po provedeném ústním ličení dne 27. října
s tižnost zamítl a odsoudil podalele stížnosti
Palacký
Dejvice
František Josef 4180
15
article
k zaplacení požadovaných útrat 80 korun obc
pražské. V důvodech se praví, že stížnost zakládá se
na úplně nesprávném pojetí významu a účelu zá-
kona asanačního. Již z té okolnosti, že dle zákon
má ke komisi býti přizván toliko znalec technickýa
nikoli také znalec zdravotnictví, možno seznati, že
při komisi té nejde o zjištění závad zdravotních.
nýbrž o vyšetření otázek, které jen znalec technický
může zodpověděti. S tím srovnávají se také ostalní
ustanovení zákona. Neboť dle § 1. zák. tohoto pro-
půjčuje se obci právo vyvlastňovací za účelem regu-
lace obvodu asanačního v § 2. přesně vytčeného
podle schváleného plánu polohy. Z toho jest patrno,
že nutnost odstranění závad zdravotních zavdala
sice přičinu k vydání zákona asanačního, že ale
zákon ten nesměřuje přímo k odstranění jednotlivých
určitých závad zdravotních, nýbrž toliko nepřímo
tím, že dává obci prostředek, aby mohla v určitých
částech města regulaci, jejíž nutnost z příčin zdra -
votních již zákonem samým byla uznána, provésti
po připadě i proti váli majitelů nemovitostí, regulac
tou postižených, tudíž pomocí vyvlastnění. Kdyby
zákon asanační měl na zřeteli pouhé odstraněn
závad zdravotních, které by se týkaly toliko jedno
tlivých domů a v každém případě zvlášť se měly
zjistiti, nebylo by bývalo třeba vytknouti hranice
obvodu asanačního a klásti takový důraz na regulaei
dle schváleného plánu polohy. Zákon stojí protož na
16
article
stanovisku, že regulace jistých částí města dl
schváleného plánu polohy jest naprosto nutná, a že
majitelé nem vitosti v dotyčném území musí podJlro-
biti se oněm obmezením, jež vyžaduje regulace dla
plánu poloby. Tomu dokladem jest také zpráva
justičního výboru sněmovny poslanců, klerou by
návrh na vydání asanačního zákona sněmovně před
ložen a z které vychází, že zjištěné závady nelze
odstranili pouhým upravením stavební čáry, nýbrž
toliko sbouráním celé oné části města, která trp
uvedenými závadami, zvýšením terrainu a založenín
nových ulic, zejmena vzhledem k projektovaném
výkladišti na břehu VItavy, které nových prostranných
přístopů a příjezdů bude vyžadovati. Jest tudí
patrno, že při řízení o zamýšlené expropriaci jedno
tlivé budovy v obvodu asanačním nemůže se jednat
o určité závady zdravotní, týkající se domu tohoto
aneb domů sousedních. Předmétem řízenía
rozhodování má býti toliko otázka
zdali určitý, obcí pražskou před
ložený návrh upravovací, souhlasí s
schváleným plánem polohy, zdali p
stránce stavební vyhovuje účelu, který
regulací asanačního obvodu má být
dosažen a zdali vůbec, pak v jakém
rozsahu a v jakém směru jest za účelem
provedení regulace třeba, aby jedno-
tlivý dům byl vyviastněn. Nutnost, aby
obvod, v němž vyvlastňovaný dům se nalezá, byl
asanován pomocí regulace tohoho obvodu, uznán
jest zákonem samým a není tudiž třeba přitomnosti
zdravotního znalce při komisi, aby nutnost tuto
teprve zjišťoval, pročež zjišlění závad zdravotních
v jednotlivých budovách neb budovách sousedních
není podkladem pro expropriaci.
— Podrobnosti z rozpočtu obce pražek
na rok 1901. Jaké potřeby vyžadovati bude obee
pražská v přištím roce a jaká úhrada je vypočtena,
zřejmo je z této tabulky:
výbor sněmovna
17
article
Rádný rozpočet:
Potřeba Úbrada
korun korun
69064
1,093.423 73. 94
297.956 10.710
319 991
18.354
633.398
122.375
556.49
1,132.052
33. 135
32.50
380.60
104 314
525.647
47.518
219 667
125 102
389.173
I. Zastupitelstvo obecní . ..
II. Magistrát a úřady obecní.
III. Vyběr daní a dávek . ..
IV. Tržnictví a zásobov. města
V. Školství (vyjímaje školy ob.
a měšt.)
VI. Chudinství a dobročinnost
VII. Zúravotnictví . . . . .
VIII. Veřejná bezpečnost . .
Ix. Čistění města. . . ..
X. Osvětlování města . ..
XI. Stoky
XII. Zásobování města vodou
XIII. Stavení a pozemky sou-
kromé . . . . . . .
XIV. Veřejné sady . . . .
XV. Vojenské záležitosti . .
XVI. Reka Vltava, mosty, ná-
břeží . . . . . .
XVII. Ostatní komunikace.
XVIII. Hebitovy a pohřebnictví
XIX. Podniky obecní . .
XX. Kultus, vědy a umění
XXI. Všeobecně užitečné pod-
niky
XXII. Platy výslužební . . .
XXIII. Jistiny a úroky . . .
XXIV. Ostatní finanční operace
XXV. Rozličně. . . . .
XXVI. Obecní dávky.
XXVII. Oddily průchozí pro
účele cizí. . . ..
Reka Vltava
XXI
18
article
270.091
101 835
223.928
90.329
286.011
32.350
105.00
169.850
117.0g6
349.302
1,828.87
246.654
19
article
Úhrnem 8.926.605 5,629. 166
Takže se jeví řádný schodék v obnosu 3,297.430 K.
— Mimořádný rozpolet vykazuje potřebu: ad II.
10.962 K., V. 61 800 K, VI. 6000 K. VII. 293.600k
(úhrada 122.798 K). XII. 75.000 K. XIII. 107./4440 K.-
XIV. 32.260 N. XVI. 152.816 K, XVIL. 716 000, XX
59.376 K a XXI. 120.000 K (úhrada 9000 K). Obnasi
ledy potřeha mimcořádného rozpočtu 1,634. 518 K
úhrada je 148.875 K, sehodek mlmořádný 1,485.643 k.
XIII . 107
20
article
Úbrnem jeví se potřeha řádná i mi mo
řádná obnosem 10,561.123 K, úhrada řádná
i mimoořadná 5.778041 K, sehodek 4,783 082
korun. Kuhražení schodku vypsány budou po schvá-
lehí sborem obecních starších tyto přirážky: 169%
k daní z pozemků, která vynesa 1440 K, 159% při-
rážka k dani činžovní (vynese 1,016.337 K), 25 % ku
všeobecné dani výdělkové (235.761 K). 25% k dani
z výdělku podniků, povinných skládati veřejně účty
(1.104 610 K), 2590 k daní důchodní (29.624 K). 259
k daní z vyššího služného (17.536 K) a činžovním
grošem (40 z činže od 200—600 K a 6% nad 600 K)
Lřirážky tyto vynesou 3,946.768 K. — Do návrhu n
uzavření výpůjčky byly pojaty obnosy jen na t
podniky, které se buď již provadějí neb příštího roku
roku zcela jistě se budou provádět, nikoli však ty.
o jichž provedení teprve se vyjednává. Jest tedy na
účet nové výpůjčky zařaděno: na tržnici a zásobo-
vání města 18.207 K, na dostavění kasáren na Hlrad
čanech 82.870 K, doplatek na most kamenný 294.000
na stavbu prozatímntho mostu přes Štvanici 46.800 k
na stavbu c. k. škol 387.166 K, na stavbu stok
1,434.060 K, doplatek na stavbu nábřeží za Rudol
finem 60.000 K, na koupi ostrova Štvanice 123.797 K
Jeví se tedy potřeba 2,140.900 K. Loni a letos bylo
vydáno na účet nové výpůjčky, aniž by však vý-
půjčka byla uskutečněna, obnos 9.516.741 K, takže
úhrném na účet půjčky bude zapolřebí 11,945.548 K
čili okrouhle 12 mili, korun. Poněvadž sbor obecních
starších už povolil výpůjčku v obnosu 6,500.00 0 K.
bude sboru podán další návrh na uzavřen
nové výpůjčky v obnosu 51/2 mill. korun.
K Lon
21
article
— Z občanského klubu na král. Hradča
nech. Ve schůzi dne 19. t. m. uloženo výboru vy
zvati místní pp. obecní starší, by jako deputace
odebrali se k místodržiteli se žadostí za zřízen
elektrické dráhy na král. Hradčany. K podnětu pana
Koláťora usneseno k návrhu p. Fialy věnovati
Ústřední Matici školské 20 K mimo sbírku K 7.40
které dany pokladníku klubu, Za příčinou stížnosti
hradčanských živnostníků usneseno žádati mě stskou
radu, by co nejdříve vyšetřila příčinu nedostatku
plynu v době večerní a urychlila napravení vady
této, dále by postaráno bylo, aby školní dítky ne-
byly do kostela posflány současně s vojskem a po
návrhu p. Jarol. Adama usneseno, žádali znovu
městskou radu o zřízení trhu na král. Hradčanech
— Plenární schůze výboru Úatřední Ma
tice školské bude se konati dnes v sobotu dne
24. t. m. o 6. hod. večerní v místnostech kanceláře
— Z činnosti naší akademické mládeže
Akademický spoek »Arnošt« se sídlem v Pardubi-
cích a v Praze (pardubičtí akademikové) má v so
botu dne 24. listopadu t. r. o 1/28. hod. večerní v ho
stinci »u Šumavy«, ve Stěpánské ulici, schůzi vzdě-
lávacího odboru s přednáskou p. JUC. Engliše »o
kuiturních poměrech Slezska«. Přístup každému
volný. Hosté vítáni.
— Vánoční výstava Umělecké besedy
ve velkém sále »u Stajgrů« ve Vodičkově ulici bude
určitě otevřena v neděli o 9. hod. dopol. Na insta-
laci výstavy se pilně pracuje. Dle došlých zásilek
Koláťora
Fiala
Adam
Arnošt
Engliš
Hradčany
Pardubi
Praha
Šumava
Stěpánský ulice
Slezsko
Vodičkův ulice
Úatřední Ma
22
article
jež jsou většinou již umístěny, bude výslava opět
vykazovati velký počet krásných děl, jimiž jsou za
stoupeni skoro všichni umělci výtvarného odbor
U mělecké besedy.
— Přednášky. Lidové přednášky če
ské university. Dnes v sobotu bude míti
přednášku prvního kursu p. prof. dr. O. Sehrutz
»Kapitoly o plastické anatomii hlavy lidské« v Ob-
chodní akademii českoslovanské (II. v Resslově ul.
Začátek o půl osmé hod. večerní. — Přednás
kový cyklus Národopisné spolcčnost
českosiovanské. Dne 19. t. m. pořádána byl
první přednáška cyklu za takového četného účaste
ství obecenstva, zejmena dam, že velký sál Umělecké
besedy byl takřka přeplněn. Paní Slaviková- Welsová
přednášela o svých pozorováních ve venkovské vsi
nitranské stolice způsobem neobyčejně poutavýma
živým. Přebývala delší dobu ve slovenské selské
domácnosti, žila s ní a v blízkém styku s celou
vesnicí i přinesla si nejen hojnou zásobu dojmů,
nýbrž hlavně bohatou sbírku pravých hovorů atd.
pravých to dokumentů duševního života slovenského
člověka. Tomuto stupni duševního vývoje lidového
také věnovala hlavní pozornost ve své přednášce,
oživovaně živými hovory slovenskými. Posluchačstvu
dostalo se neobyčejně zajímavých ukázek z bohat
sbírky lidových dokumentů slovenských, kterou paní
Slaviková-Welsová sebrala a ještě míní rozhojniti
Šťastný tento počátek přednáškového cyklu Národo-
pisné společnosti českoslovanské dává záruku, že
i další přednášky obecenstvo přijme se stejným úča-
stonstvím, s jakým přijalo přednášku první. V pon-
dělí dne 26. listopadu o 5. hod. odpol. bude rovněž
v Umělecké besedě přednášeti slč. K. Bibova, odborná
učitelka: »O našem lidovém krajkářstvi«. Slečna
profesor
doktor
Sehrutz
Slaviková
Welsová
K Bibův
Ob
Resslův ulice
II
23
article
Bibova jest vynikající odbornicí v oboru krajkarřství,
jemuž spolu se sl. M. Smolkovou věnuje již od lel
podrohnou pozornost. Obě slečny studují linové kraj-
kářství způsobem srovnávacím a připravují o něm
speciální dílo. Sl. Bibova povolána byla jako uznaná
odbornice do Strážova, by tam zařídila školu kraj
kářskou a vytkla jí náležitý směr. Při své přednášce
předloží slečna kollekci krajek, na nichiž ukáže vývo,
a zdokonalování techniky i vzorů, jakož i původ bud
domácí, nebo cizí. Přednáška její shromáždí zajiste
hojnost posluchačstva zejmena z našich damských
kruhů, jimž jest především určena. Jako všecky před-
nášky cyklu Národopisné společnosti českoslovanské
tak i tato přístupna jest bezplatně.
— Konflskace L. N. Tolstého »Otroetví naší
doby.« Poslední spis L. N. Tolstého »Otractví nas
doby« vyšel před čtrnácti dny v Anglii a český jeho
překlad vydán byl v pátek 23. t. m. v »Kolhovn
Rozhledů«, vydávané, nákladem Josefa Pelcla na
Král. Vinohradech. České vydání propadlo tého
dne z rozkazu státního návladnictví konfiskaci.
— Arohaeologický sbor musea královstv
českého má řádnou schůzi dnes o 5. hod. odpol. v
museu; hostě jsou víláni. V poslední schůzi před-
nášel pau farář Ed. Šililer o freskových malbách
v kostelíku sv. Klimenla v Slaré Boleslavi a dr. Pič
promluvil o nálezích, které vykopal z mohyl n
Chlumu, u Zbětic a Opořan, pak o nálezích z Ra
dími a Broučkova, které daroval p. Jan Vaněk, ře-
ditel velko tatku v Radimi a o popelnicích ze žáro
vých hrobů u Poříčan, jež daroval p. J. Brych.
M Smolkův
L N Tolstý
Otroetví
Tolstý
Pelcl
Král
Klimenl
Broučkův
Vaněk
J Brych
Strážov
Anglie
Slarý Boleslav
Chlum
Radim
Poříčany
Zbětic
Opořany
Otractví nas doba
24
article
— Komibét pro zřizoní samostatných
místností »Hlaholu« v Praze. Přihlášky a pří-
spěvky členů přijímá nyní p. Frant. Haveika, po-
kladník komitétu čp. 736—II. v Praze.
— Z olektrických podniků obce pražské
Ve včerejší schůzi městské rady byl projednává
rozpočet elektrických podniků na rok 1901, Rozprava
byla velmi pohnutá a vrcholila ve stesku, že dosa-
vadnímu způsobu hospodářství u clektrických pod-
niků musí býti rozhodným způsobem učiněna přitrž
Debaty zúčaslnili se zejmena pp. Slorch, Jirousek,
dr. Srb, Kasalický, Brož a prof. Petrlík. Elektricke
podniky pohltily již 20 millionů korun.
Všechny výpůjčky jsou již vyčerpány a elektrické
podniky vypočetly nutnost uzavření další výpůjčky
v obnosu 71/2 mil. korun. Proti takovému rozpočtu
zaujala nejen finanční komise, ale i rada městská
stanovisko naprosto zamitavé a škrtla z něho různé
položky v obnosu pěti millionů korun. Rada městská
povolila náklady ve výši 21/2 mil. korun, z kteréhož
obnosu připadá 50.000 K na přeměnu lanové dráhy
letenské na elektrickou: na zřízení nové trati elek
trické od Těšňova přes Štvanici do Buben 200.000 K
na postavení ozubové dráhy z Malé strany na Poho
řelec 100.000 K a j Sboru obecních starších bude
učiněn návrh na uzavření nové výpůjčky u Zemské
banky v obnosu 21/2 mil. K. Dále usnesla se rad
městská, aby pro přiště elektrické podniky při návrhu
na povolení nového obnosu předložily určitě pro-
jekty. Doposud byly povolovány nové výpůjčky, aniž
bylo sboru povědomo, k jakým účelům jich bude
peužito.
František
Slorch
Jirousek
doktor
Srb
Brož
profesor
Petrlík
Praha
Bubno
Hlahol
II
25
article
— Použivání holešovických jatek. Z Vídně
se nám telelonuje: Správní soud jednal dneso
stížnosti předměstských obcí pražských a správn
rady předměstských jatek na rozhodnutí minister
stev vnitra a financí ze dne 12. května 1899 kterým
potvrzen byl výnos míslodržitelství v královstv
českém ze dne 20. dubna 1898 ve příčině tržist
dobytcího v Holešovicích. Timto výnosem výdalc
místodržitelství doplněk k tržnímu řádu pro pražský
trh na dobylek v Holešovicích, jímž tento ústřední
trh prohlášen jediným trhem ku prodeji dobytka ja
tečného nejen pro Prahu, nýbrž také pro všechna
předměstí, ve kterých zavedeny jsou povinné jatky
Obce předměstské si stěžovaly z toho důvodu, že
spatřovaly v rozhodnutí tom zkrácení svého tržeb
ního práva a popiraly zejmena právo politického
úřadu, by bez zvláštního zákona zemského zavedla
se společnů instítuce dobytčího trhu pro všechny
tyto obce. Karlín a Smíchov kromě toho namítaly
že jim uděleno bylo právo k odbývání dobytčíci
trhů, které timto výnosem místodržitelským je zkrá
ceno. Při ličení, kterému předsedal hr. Bylandl Rheidl
zastupoval obce předměstské dr. Herold, obec praž
skou dr. Baštýř, ministerstvo vnitra tajemník dr
doktor
Herold
Baštýř
Vídeň
Holešovice
Praha
Karlín
Smíchov
26
article
Černy. Správní soud zrušil výnos místodržitelský
v odpor vzatý, pokud se týků obcí Smíchova
Karlína, pro neúplné řízení, jinak však stížnost za
mítl. Zpravodajem byl dvorní rada Schurda, avšak
důvody rozhodnutí jsou takové, že vlastně bylo
stížnosti vyhověno. Správní soud totiž uznal,že
místodržitelství bylo síce oprávněno tržební řád do
plniti, že však doplňkem nebylo ani uděleno, an
rozšířeno tržební právo, nýbrž že obsah tohoto do-
plůku má toliko ráz deklaratorní a že konstatuje
pouze faktum, že v tomto celém jatečním obvodu je
pražský trh trhem jediným, čímž nikterak se nepře-
káží, by obce povolení k dobytčím trhům sob
budoucně vymáhaly. Co se týká Karlína a Smí
chova, tento faktický stav se nesravnává se stavem
právním, jelikož obě obce prokázaly, že mají povo-
lení pro trhy dobytčí, třeba si právo to nevykoná
vají a úřady měly tudíž vyšetřiti, až po kterou mír
udělené privileje jsou tržebnímu řádu pražskému na
odpor.
Černo
Karlín
Smíchov Karlín
Schurda
27
article
— Změny držebnosti. Pp. Václav a Cecilie
Hromadovi koupili stavební pozemek č. parc. 109
v Bubnech-Holešovicích za 39.860 K. Obchodník s la-
hůdkami pan Otomar Knížek koupil od pana Josef
Karáska v Labském Kostelci dům č. 236 na nárožt
Havlíčkovy a Karlovy třidy na Král. Vinohradech z
150.000 K. Pp. manželé Antonín a Rosalie Trantovi
koupili dům č. 670 na Basilejském náměstí v Žiž-
kově za 40.000 K. Pp. Kárei a Františka Steinovi
majitelé hostinské živnosti v Ústi nad Lab., koupil
od pp. Štěpána a Marie Urbanových dům č. 251 v Nu-
slích za 47.000 K. Pp. Václav a Veronika Kopáčkovi
koupili stavební pozemek č. parc. 219/4 v Nuslích za
8673 K. Pp. Ant. a Růžena Malých koupili od pí. Anny
Gerstlerové dům č. 35 v Hoslivaří za 12.600 K.
— Stoh v plamonech. Z Pyšel u Jilového s
nám sděluje: V noci na předevčírek založen byl ne-
známým pachatelem oheň ve stohu na poli u Re
henic. Stoh shořel úplně. Majiteli stohu, p. M. Hola
novi, nájemci statku v Nových Dvorech, způsoben
tím škoda 3600 K, kterou hradí pojištění v obnosu
2600 korun
— Oheň v Karlině. V bytě pekaře p. Josefa
Mradského v Karlíně, v Královské třídě č. 54 včer
po 5. hodině odpolední vznikl oheň a sice od ne-
opatrně odhozené doutnající sirky vzňaly se šaty v
skříni. Plameny šířily se s velikou rychlostí a za
chvátily peřiny a nábytek. Rychlému přispění kar
línských hasičů podařilo se oheň utlumiti. Škoda
jest značná, hradí ji však pojištění. K ohni přijel
také hasiči z Prahy.
Václav
Hromada
Otomar
Karásek
Král
Antonín
Trant
Stein
Štěpán
Urbanův
Kopáček
Malá
Gerstlerová
M Hol
Karlin
Mradský
Bubno
Holešovice
Kostelec
Havlíčkův
Karlov třida
basilejský náměstí
Žiž
ústit nad Laba
Nusle
Pyšely
Karlín
Praha
28
article
29.772
510.239
693 119
2.785
119.948
846. 285
311.32
32. 619
523.29
10.999
27 84
30.99
83.737
152. 493
984.800
29
article
— Truchlivé následky hádky. Před týdnem
popralo se v jisté továrně na Král. Vinohradech ně-
kolik dělnic tak, že se jim z obličejů krev řinula
Jedna z nich 17letá Viktorie Kubkova z Michle,
utrpěla při tom těžké zranění na hlavě a mustl
ulehnouti. Bolesti stupňovaly se a ve středu odpo
ledne zachvácena byla Kubkova zuřivým šílenstvím
pročež musila býti dopravena do ústavu choro-
myslných.
— Velká krádež. Z Brna, 23. listopadu.
(Tel. »Lid. Nov.«) Dnes v poledne spáchána byl
zde velká krádež. Koželuh Spitz na Nové ulic
vyšel po poledni z obchodu a nezamkl dveře. Když
se po několika minutách vrátil, shledal, že v jeno
nepřítomnosti vypáčena byla přihrádka s penězi
odcizeno mu 1600 K na hotovosti.
— Uprchlík z Prahy zatčen. Z Vídně sdě-
lují: Čtyřicetosmiletý býv. léknř Leopold Zeiner
jenž v březnu roku 1897 pro podvod spáchaný na
kupci Kaufmannovi z Prahy uprchl, byl včera v
Wáhringu vypátrán a zatčen. Dodán byl zatím trest-
nímu soudu vídeňskému.
— Nálezy a ztráty. U městského úřadu na
Král, Vinohradech uschován jest nalezený hedbávný
šátek, boa a tobolka s penězi. Pp. vlastnici při-
hlastež se o ně v zákonné lhůtě.
— Český advokát se hledá. Obratný český
advokát, který zúčastnil by se národního života,
hledá se pro vělší průmysové město na Moravě
s 10.000 obyvateli, ze dvou třetin českými. Okoli
jest české. Adresu sdělí redakce t.l.
— Rozátření českého závodu. Firma V. .
Vyhlas v Praze, speciální závod se zbožím ozdobným
ve Ferdinandově třídě č. 33, rozšířila své obchodní
místnosti a rozsáhlé skladiště pro zboží zasobnía
výpravnu zásilek poštovních a železničních. Stalo
se tak hlavně na prospěch zákazníků mimopražských,
by zásilky mohly býti ještě pečlivěji a rychleji vy
řizovány než dosud
Král
Kubkův
Koželuh Spitz
Zeiner
Kaufmann
Michle
Brno
Praha
Vídeň
Morava
Ferdinandov třída
Lido
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Prchl. Ze Záhřeba, dne 23. listopadu. Re
daktor chorvatské »Domoviny« Fleischer, který byl
obviněn, že zpronevěřil peníze vybrané pro cyrillo
melhodějský spolek ákolský, zmizel. Dnes vydán byl
na něho zalykač, ze kterého jest vidno, že padělal
také směnky na veliké sumy na škodu vedoucíci
osob chorvatské strany opposiční
Fleischer
Záhřeb
31
article
Z literatury.
Z literatury.
Kritické studie.
32
article
22. Když ve Francii zavládl před lety dost
živý zápas o samostatnost kritiky a živě byla
diskutována otázka, pokud je literární kritika
závislá na literární tvorbě, bylo vysloveno velmi
rozumně, samozřejmé slovo: že bez literatury
nebylo by ovšem ani kritiky. Přirozené tudiž
tvorba literární podmiňuje kritiku, a kritika ná-
sleduje až tohdy, kdy přody literární nahroma-
dily se do té míry, že třeba je třídění, cenění.
výbéru. Ovšem, že na vnitřní poměr kritiky k li-
teratuře nemá tato následnost přimého vlivu,
mnoho vody uplyne ještě, než se kritikovéa
literáti dohodnou, pokud na př. literární dílo
může býti kritickou analysou a pokud kritika
může býti samostatným uměleckým dílem. Jedno
však je jisto: že kritika k svému dozrání po-
třebuje poměrně delší doby než sama literatura,
a že v době, kdy literární nivy rozkvétají již
vonnými a pestrými květy, klíčí teprve a vy-
hání prvé výstřelky kritické ocůny na palouku
literárním.
Francie
33
article
Myslím, že z toho asi vzniká dosti těch,
někdy i urputných zápasů. To vědomi delší již
práce, — nemluvím o ceně — vykonávané řadu
let na jedné straně, a vědomí nových, snadněji
na zbudovaném již podkladě nabytých myšlensk
na druhé straně ponouká přímo k vzájemnému
nedoceňování sil druhých a přeceňování vlast-
ních, tak že boje vybizejí se pak spíše jako
spory vzniklé ze vzájemných idiosynkrasii, než
z věcných otázek. Tím také stává se, že cha-
rakter kritiky v počátcích málo bývá specificky
literární. Je to spíše výbušný zárodek, tryskajicí
myšlenkovými raketámi, než pečlivě zbudované,
podepřené a vytvořené dilo literární, jehož pod-
kladem na rozdíl od románů a p. je ne skuteč
nost, ale myšlenka a práce jiného autora. Kri-
tika v prvních záchvěvech směřuje přímo k dale-
kému eíli, chtěla by zároveň bořit staré a zá-
roveň stavět nové, ač zdánlivě hlavně se opírá
o rozbor, analysi, přece spiš se naklání k tvo-
ření, k synthesi, k němuž spěchá přes ssudiny
starých myšlenek.
Diváme-li se na stezičku, kterou se brala
naše kritika v nedlouhé době našeho literár-
ního obrození, nalezneme ještě jednu příčinu,
proč méně všímala si literární látky a spi
toho prostředí, těch lidí tvořících a jich sou-
kromých záležitostí. Dokud není dosti literár-
ních pröduktů, po staleti vyrůstajících, dolu
je těžko děliti osobu autora od jeho díla;
dotud srůstá pevně ten soukromý člověkse
svým románem, se svým svazečkem básní a kri-
tikové jeho nedovedou dobře odmysliti si vše-
chny ty všednosti jeho denního živola, jež,
jak ani jinak v malém světě nebývá, dobře
znají z osobního styku, od lěch třeba vzneše-
ných, exotických a fantastických myšlenek, jež
se třpyti v jeho knihách a tím posudky jieh
dostávaji nepříjemnou příchuť, pochodící z příli
tésného neuměleckého a neliterárního styku.
34
article
To platí ať již z kritiky vyjde oslavný chvalo-
zpěv či dynamitový attentát.
Trvává to drahně času, než v literatuř
ovládne opravdu literární ovzduší, než zvykne
si literatura a její tvůrcové, že práce jich ne-
vzniká z nijakých vznešených, paedagogických,
esthetických a kdož ví jakých důvodů, nýbrž že
je to produkt společenský právě takový jako
celá řada jiných, jemu současných, a právě
tak dlouho, snad ještě děle to trvá, než zvykne
si kritika, že rovněž jen: z vnitřní, tvořivé po-
třeby vzniká a ne z nijakých vedlejších, na
pohled vznešených eilů, jež sice zdánlivě,
třeba někdy jen ve vlastních očích, povznášejí
kritika na soudce živé i mrtvé literatury, na
strážného anděla dobrého literárního mravua
rajských plodů umění, de facto však přispívají
jen k zatemnění literárních idel a k dosti bo-
lestivým otřesům společenské duše.
Během času vyrovnává se však literatura
sama takové přikré protivy. Osobní bitvy mění
se znenáhla v prudké výměny myšlenek a ná-
zorů, z počátku o věcech přerozmanitých, po-
zději zvolna omezuje se spor na literární pole,
až konečně počínají se v našich sěmtah lite-
rární záležitosti stěhovati zvolna sice, ale bez-
pečně ze zadních petitových sloupců na přední
stránky mezi články a z prudkých zaslán vy-
klube se postupem už klidná, věcná studieo
myšlenkách eílech, o formě, o látkách toh
kterého autora. A naše čtenářstvo — z po-
čátku klidně přehlédá ty boje, jež budí zájem