Periodikum ALTO Viewer

1

3. ledna 1909. Číslo 3.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

do nejbližších velkých měst, poněvadž na místě neštěsti je naprostý nedostatek životních pro- středků. Při rozdělování potravin odehrávaji se hrozné vyjevy. Záchranně práce Z Messiny, 2. ledna. (K. k.) V záchranném díle se 0 ovně pokračuje, ale jsou až dosud nalezány pou e mrtvoly. Výpary choroboplodné jsou stále borší. Prudký déšť podporuje ještě hnilobu mrtvo pochovaných v ssutinách, jakož i zvířecích zdechlin vž ho druhu, které leží na ulici. Z Regpia, 2. ledna. (K. k.) Záchranné dílo trvá dá Potraviny jsou rozdávány v naprostém po řádku Bezpečnostní opatření k zamezení loupež- ných pozusů se přísně provádějí. Mrtvoly vytažené ze ssutm dopravují se za město. Osoby zachráněné plují odtud na četných člunech. Nedaleko ma sta jest ošetřováno ve 400 železničních vozech 1.00 raněných. Z Řima, 2. ledna. (K. k.) »Meseagero« ozna- muje Palmi: Při rozdllení chl-ba odehrávsjí se vzrišejl! scény. Vojáci, kteří rozdělují chléb, musejí nasaditi bodáky, aby se ubránili návalu lidu. Majorovi Pali tonimu hrozilo při rozdílení polravin nebezpečí, že bude zabit. Nedostává se prostředků, aby mrtvoly, vylažené z trosek, byly po- chovány. Major Cavolani přejal řízení záchranných praci. Má se za to, že záchranná služba bude nyní upravena. Personál úřadu telegrafního neopustil o 3 dnů ještě službu. z Řima, 2. ledna. V Messině byl dnes vy tnžen ze ssutin bez jakékoliv pohrom 17letý student. Byl pod klenutím, které zů stalo nedotknuto a zabalil se do pokrývky, kterou našel a tak celé dny bez potravy ležel na zemi, če- kaje na zachránění. Byl mu podán chléb, který hltavě pojedl. Když se pozdějí dověděl, že ote matka a celá jeho rodina jsou mrtvi, dal se do kře- čovitého pláče.

Meseagero Cavolani Messina

5 article

Královští manželé na místě katastrofy 2 Říma, 2 ledna. (K. k.) »Agensla Slefanie uveřejňuje následující telegrafickou zprávu, kterou minustr spravedinosti Orlando zastal ministerskému předsedovi Giolitimu: Messina, 1. ledna. Dnes ráno odjel král, po- něvadž se počasí trochu zlepšilo, do Seilly a Baa nary, avšak nemohl přistati následkem vzbouřeného moře. Král mohl přistáti teprve v Canitelo, které je t úptně zničeno. Odtud odebral se král d města San Giovanni, kterě rovněž natézá se ve strašlivé sitaaci, Po prohlédnutí nemocničních baráků, které byly zřízeny angiickými námořníky, pekračovalo se v jízdě do Reggis, Lde král delší dobu konferoval s majorem Cagnim. Skoro všechny poraněné osoby v Reggiu byly už dopraveny na lodích. Král se pak rratii do Messiny, kde záchranné práce provádějí se ve stále lepším pořádku. Podle došlých sem zpráv nalézaly se včera v přístavu čelné cizozemské ob- chodní a válečné lodi. Dn s připluty sem dva ruské a dva francouzské křižníky, tkže poskytování po moci a dopravování raněných může se prováděti v plném pořádku Včera bylo odtud odesláno asi 3000 raněných. Má se za to, že dnes bude možno dopraviti jich ještě ví e. Dnes jsou do pomocné akce z hrnovány také vesnice, ležici ve vnitrozemí, kle- rým až dposud nedostává se nejnutnějšího. Trvá na dále bezpečnostní služba proti lupičom Králov na zúčastňuie se bez přestání s obzvláštní lidumilnost a zmužilosti ošetřování raněných. Včera večer vznikla v nemocnici panika následkem nového otřesn zemé. Kratovna pr úsili zabráníti ukvapenému útěku ra- něných, byla raněna na prsou, kteréžln poranění je na štěstí jenom lehiké povahy.

Agenslo Slefanie Cagni Řím Orlando Messina Seilla Bao San Giovanni Reggio

6 article

Doprava uprchlíků a raněných Z Neapole, 2. ledna. (K. k.) Řisský postovní par- ník »Bremen« Severoněmeckého Lloydu, který příplul včera do Nes pole na cestě z Austrahe, vylodil tam 600 uprchliků z Messiny. Z Neapole, 2. ledna. (K. k.) Asi 100 zachráne ných osob bylo dopraveno do královského palác- n Capo di Monte, kdež jsou ošetřovány na útraty kr lovské rodiny. Z Nenpole, 2. ledna. (K. k.) Ubrněný křížák »Sicilia« vylodii zde 1110 osob z ůzemi, postiženěho zemětřesením a vráti se ihned s potravinami na mi sto neštěstí. Z Palerma, 2. ledna. (K. k.) Parník »San Gior gio« vylodil na břeh 300U osob, prehajících z mi kalastráfy, mezi tím někojik raněných. Z Neapole, 2. ledna. (K. k.) Vévoda Janovský navštivil dnes raněné osoby v arsenálu. Vévodkyné z Aosty navštívila nemornice.

Janovský Neapol Bremen Austrahe Messina Palermo Aosta královský palácmůj Capo di Mont Sana Gior

7 article Osud Messiny zpečetěn.

Osud Messiny zpečetěn. Z Říma, 2. ledna. Osud Messiny jest zpečetěn. Messina nebude znovu vystavena. Na konferenci, kterou včera měli ministti Oriando, Ber- toliní a Mirabello, bylo usneseno, že Messina má býti vyklizena. Z Bolegně, 2. ledna. Na palubě vlečné lon »Elena« bylo včera, jak se ujišťuje, učiněno rozhot nutí o dalším osudu Messiny. Vyčká se však jestě několik dnl, zdali snad v ssutinách nebudou nale- zeny ještě jiné oběti. Až nebude pražádné naděje pak má býti město vyklizeno a válečné lodi mají zbytky města bombardovati. To jest knec, který čeká Messinu, »krásné a piiné měslo« Bombardování má v první řadě za úče zabrániti vypuknutí epidemie. Z Lendýna, 2. ledna. Žvlaštní zpravodaj »Daily Mail« oznamuje z Cstanie, že se nepomýšlí na zno vavystavění Messiny. Ti, kdož se zachánili, chtej

Elen Messina Řím Daily Maila

8 article

se usídliti u Catanie a tam zříditi předměstí, jež se bude jmenovati opět Messina Srážky s lupiči. Z Říma, 2. ledna. Dnes v noci došlo ke krva- vým sražkám v Messině mezi pleniteli a ozbroje nou mocí a jeden bersaglier a finanční strážník byl usmrceni, Castro Reale zničeno. Z Říma, 2. ledna. Jest nyní zjištěno, že také kveloucí předměstí Messiny Castro Reale padlo ze- mětřesení za oběť. Ani domu tam nezůstalo na místě. Jako Messina jest město rovněž jenom hromadou ssutin. Obyvatelstvo bylo většinou usmrceno. Smutek v Italii. Z Říma, 2. ledna. Všechny karnevaly v Itali jsou odřeknuty. Ztráta na obchodě jest obrovská bude miti jisé v zápětí přečetné úpadky. Mnohá di- vadla v Římě, v Miláně, jsou stále ještě zavřena jiná, kde se hraje, jsou naprosto prázdná. Milodary k podpoře zemětřesením posliženéh chudého obyvalelstva přijímají v Praze: Cav. C. Ciani, Salmova ul. čís. 7. Audifacio Dal La go. obchod s vínem, Václavské nám. č. 11. Fratelli di Lenardo, obchod s jižním ovocem, Ovncný trh č. 10. Giovann Perniola, obchod s vínem, Jung mannovo náměstí č. 16. Cav. Eduard Romanes importní závod, Mezibranská ul. č. 9. Francesco Sa- vignano, obchod s jižním ovocem, Melantrichova ulice (palác městské spořitelny). Cav. Pietro S ta nich, Praha III., Vlašská ulice čís. 34. A. Ne grösehl, velkoobchodník v Praze, Na Florenci

Ciani Salmův Lenardo Perniola Jung Romanes Francesco S vignano Pietro Catania Messina Řím Milán Praha Václavský já Mezibranská Melantrichův ulice vlašský ulice Florenc Real městský spořitelna Praha III Real Cav Le go

9 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 2. ledna. (Dr. Fuehs o změne jednacího řádu.) Křesťanští sociálové Poláci naléhají už dávno na zostření jednacíh řadu poslanecké snémovny. Vláda bar. Bie- nertha je v této věci s nimi za jedno, pokláda- jic za první povinnost poslanecké sněmovny po vánočních prázdninách, aby opravila svůj z staralý jednací řád, svou liberálností dosti vý- hodný oposičným stranám. Dr. Vikt. Fuch jako předseda výboru pro opravu jednacíh řádu sděluje v „Zeitu“, v kterých kusech by se jednoci řád měl zostřiti, aby se zabezpečile včasné vyřízení vládních předloh. Dle jeho m- nění mají se určité dni v týdnu vyhra- diti předlobám vládním, ve zbývají- cích dnech molly by se pak vyřizovati návrhy iniciativné, referáty výborové a konati po pří- padě debaty o odpovědech na dotazy. Doslovné čtení došlých věcí, jehož prý se často zneužívá na úkor vládních předloh, má se ome- ziti tím způsobem, že by se čtení věnovalo nej výš půl hodiny po zahájení schůze, zbytek do šlých věcí by se sdělil na konci schůze. Ná vrhy, činěné poslanci, mají se na žádost navrho vatele přikázati výboru bez prvéh čtení; kdyby předseda se zdráhal žádosti fakove vyhověti, má se o ní rozhodonuti hlasováním n konei sehůze bez debaty. Věená oprav a pe ukončení rozpravy nemá trvati déle 5 minut a jeden poslanec smí v téže dobatě věcně opra- vovati jen jednou. Návrhy mají míti podpis nejméně 30 poslanců, pilné návrhy kromě nouzových aspoň 50 podpisů. O pilnosti poda- ného návrhu má se rozhodnouti hlasováním bez předchozí debaty. Zpravodajové a řečníci maj mluviti s tribuny; jedině, běží-li o jed- nací řýd, má býti dovoleno mluviti s místa

Fuehs doktor Viktoria Praha Bie

10 article

Zostřiti se má také disciplinární práv sněmovny. Poslanec, jenž hrubě poruší klid nebo pořádek, má býti vyloučen z něko- lika schůzí, po případě i na delší dobu a za dobu tu pozbude práva na diety. Návr na vyloučení poslance má vycházeti od před- sednictva a rozhodne o něm sněmovna kvalifi kovanou většinou přítomných. Hlaso ván dle jmen má se díti pouze na žádost aspoř 100 poslanců (dosud 50). Dotazy ku před sedovi mají se připustiti pouze tehdy, běží- o věc, spadající skutečně v právomoc předse nictva nebo předsedů výborových. Petice s nemají čísti a nemá se dovoliti zvláště je odů- vodňovati. Dotazy mají se podávati ústně v fermě co nejstručnější. Zvlášíní péči věnuje dn Fuchs rozpočtu. Rozpočtovému výboru ma se dáti lhůta asi osminedělní. Jakmile tat. lhůta uplyne, má se ve sněmovním plenu za- hájiti druhé čtení rozpočtu bez ohledu, je-li vý bor se svou prací hotov nebo ne. Řečí za roz- pečtové debaty nemají trvati déle než 20 minut Urazí-li poslanec ve sněmovně osobu, která nen členem parlamentu, má uražený míti právo po- dati předsednictvu do určitě lhůty stížnost O stižnosti rozhodne zvláštní výbor, jenž vy- slechne vinníka i araženého a buď stížnost za- mítne jako bezdůvodnou, nebo navrhne snč- povně, aby nad urážkou vyslovila nelibost.

Fuchs

11 article

V Praze, 2. ledna. (Země aktivné pasivné.) V Rakousku mluvívá se dosud o zemích aktivných a pasivných v tom smyslu jakoby státní příjmy některých korunních zemí nestačily ani na uhražení správy oněch zemí, takže aktivné země musejí přispívati na pa- sivné. Nedávno zabýval se touto otázkou jeden z vídeňských finaněních listů a došel k závěru, že v Rakousku každé korunní země jest aktivna aspoň na tolik, že si svou správu vydržuje sama. Pasivnými možno zváti některé země pouze potud, že na společné státní a říšske potřeby nepřispívají poměrně tolik, jako ze- mě aktivné. Dle výpočtu vídeňského finančník připadá na každého obyvatele rakouského 35 statních daní a poplatků; z nich asi 11.5 K při- padá na administraci, ostatek, 23.5 K na po- třeby říšské (vojsko) a společné státní (úroko- vání dluhů atd.). Dle tohoto poměru králo ství české mělo by na společné potřeby při- spívati 148.5 mil. K, přispívá však 196.2 ml korun. Morava měla by platiti 57.5 mil., plat však 92.9 mil. Slezsko 16.0 (23.2), Halič 172.0 (70.0), Bukovina 17.0 (3.6), Dolní Ra- kousy 72.5 (186.5), Horní Rakousy 19.0 (30.0), Solnohradsko 4.5 (6-9), Tyrolsko s Vor ariberkem 23.0 (6.9), Štyrsko 32.0 (26.7), Ko- rutany 8.7 (5.1), Kraňsko 11.9 (2.3), Přímoř 18.2 (17.9), Dalmacie 14.0 (4.8).

Praha Rakousko Morava Halič Bukovina Horní Rakousy Tyrolsko Štyrsko 32.0 Slezsko Dolní Ra Solnohradsko ko Kraňsko Přímoř Dalmacie

12 article

V tomto smyslu platí tedy na špolečné stšt ní a říšské potřeby více, než by měly: Čechy o 48 mál. K, Morava o 35.5 mil., Slezsk o 7.2 mil., Dolní Rakousy t. j. Vídeň o 114.4 mil., Horní Rakousy o 11 mil. a Solnohradsk o 2 mil. korun. Pasivní jsou Halič o 102 m lionů, Bukovina o 13.4, Tyrolsko o 16, Štyrslo o 8.3, Korutany o 3.6, Kraňsko o 9.6, Přímoř o 1.3 a Dalmacie o 9.2 mil. korun. Země ko runy české odvádějí tedy státu o 90.7 mi lonů korun více, než by byly povinny dle sv lidnatosti. Z Lublaně, 1. ledna. (Protest zem- ského výboru kraňského.) Zemský vý- bor kraňský zabýval se ve schůzi dne 29. m. m. jmenováním nových německých školních dozoreů pro kraňsko a poslal minister. předsedovi bar. Bíenerthovi následující protest: „Zemsk výbor vévodství kraňského nejrozhodněji pro- testuje proti jmenování třetího zemského škol- ního dozerce, poněvadž v tombo zcela zbyteč- ném jmenování shledává neoprávněné zatěžo- vání obyvatelstva a protiústavné zúžování vlivu samosprávného zastupitelstva na správu školní ačkoli země musí nésti ohromná břemena n školství a přee není ani přiměřeně zastoupen v zemském školním výboru. K tomu poznamenáváme, že slovinský od rodiloc Belar jmenován zemským dozorcem pro německé školy také bez vědomí zemské školní rady kraňské.

Čecho Morava Bíenerth Dolní Rakousy Vídeň Horní Rakousy Halič Bukovina Tyrolsko Korutany Kraňsko Lublaň

13 title

Politické zprávy zahraničné.

14 article V Praze, 2. ledna.

V Praze, 2. ledna. Ruské listy o řeči Izvolského. »Novoje Vremja« žasne nad »ne- obyčejným optimismem« Izvolského a lituje, ž ruská diplomacie s tak lehkým srdcem podpo- ruje politiku bar. Aehrenthala. Optimism vůbee je vlastní ruským diplomatům. Před pěti letv měl jej i hr. Lamzdorf a připravoval »dohodu s Japonskem« mezitím, co Japonsko již bylo připraveno k válce. Realné fakty málo odpoví- dají optimismu Izvolského, Rakousko-uherští di- plomaté vyslovují se docela jinak, než jak on uvádí. Tak na př. »Daily Telegraph« nedávno uveřejnil rozmluvu patrně se samým Aehren thalem, v níž bylo řečeno, že Rakousko-Uhersko Srbsku a Černé Hoře žádných kompensací dat nemíní a že Rusko dobře o tom ví, t. j. je srozuměno. Rakousko-Uhersko chce dáti ná- hradu pouze Turecku a to ve formě bosensk půjčky, t. j. na útraty zabraného obyvatelstva, jež má být ještě více vyčerpáno. Pan Izvolský stěžuje si na »zdlouhavost« vyjednávání, al nepovažuje, že právě této zdlouhavosti je bar. Aehrenthalovi zapotřebí, předně aby bosenské a hercegovské obyvatelstvo dlouhou nejistotou. jaký bude jeho osud, unavil, a za druhé, aby ziskal času k vojenským přípravám a vyhnu se válce zi mní.

Izvolský Praha Japonsko Rakousko Rusko Uhersko Turecko Uhersko Srbsko Novoj Vremja

15 article

»Svět« není řečí Izvolského spokojen Praví, že ruské obecenstvo bez rozdilu stran očekávalo větší rozhodnost a pevnější národn politiku. Rusko žádá od své vlády takovou po- litiku, která by odpovídala jeho cti a důstoj- nosti a byla výrazem spravedlivého poméru ke bratrským slovanským státům. »Slovo« zazlivá Izvolskému, že v řeči. mluvené před »celou Evropou«, uznal za dobré mluvit o oslabení Ruska a přiznat, že je svá- záno tajnými úmluvami, které jeho předchůde uzavřeli s předehůdci Aehrenthalovými za zcela jiných poměrů, než jsou nynější. A jak se k řeči zahramičného ministra zachovala hosudar- stvenná duma. Přiměřeně: pod šedou kresbu dala šedý podklad, k jeho nestatečnosti připo- jila svou. Rozkol mezi císařem Vilémem II. a Bňlowem Dopisovatel »Matinu« telegrafuje z Ber lína o vzrůstajícím rozporu mezí německým císařem a říš-kým kancléřem. Potvrzuje p věsti o akci nové kamarilly, která od počátku boje proti »osobnímu režimu« snaží se svrhnout Bůlowa. Od památných schůzl říšského sněm 10. a 11. listopadu císař z lidsky pochopi telných důvodů svrhl na kaneléře zodpovědno za útoky, jimž byl vydán v parlamentu a v tisku Od té doby obmezuje co nejvíce císať sv styky s kaneléřem a zachovává největší r servu vůči němu. Je chladně korekiní k němu. mluví s ním jen v záležitostech polifických O letošních vánocích neobdržel kaneléř nijský dar od císařo, ba nebyl jím ani přijat. Kamu- rilla, v níž jsou nejvyšší osoby dvora, očerňuje Bülowa a tvrdí, že hrál špatnou roli v afere interviewu »Daily Telegraphu«. Poměr císařův ke kaneléřovi je stále chladnější a napjatějsí Zároveň však císař uznává nezbylnost Bůlo wovu, jenž jedině může prověsti reformu finanční, tak velice zaujímající veřojné mínění

Vilém Matin Bülow Rusko Evropa Kama Daily Telegraph

16 article

Zlý poměr anglo-německý. Profesor Schiemann, známý politik a publi- eista německý, uveřejnil v »Kreuzzeitungu« článek, v němž dovozoval, že politi k Anglie, dociliti osamocen! Něme cka, nebyla zastavena, nýbrž ž e s v ní pokračuje všemi prostředky nerozvážné diplomacie. Tento nový útok konservativního a Vilému II. bllz- kého listu způsobil v Anglii veliko sensaci a nové jitření. Známý publicist anglický Stead na dotaz popřel ovšem tvrzen to a prohlásil osamocení Německa dokonce z neštěstí. Stanovisko toto jest ovšem pochop telné u známého tohoto apoštola míru za ka dou cenu — avšak veliká většina Angličanův kteří mají na mysli budoucnost Anghie a jejíh obchodu zámořského a tím ovšem i zájem tisíeo a tisíců průmyslových obchodů anglických, přej si osamocení Německa a tím i zlomení jeh světové rozpínavosti. Steadmon, poslanec dělnické strany anglické, vyjádřil se na článek Schiemannův že právě Německo, kromě jeho délných tri přeje si konflsktu s Anglil. Také ministerský »Daily Chronicle- míní, že by bylo bláhovo zapírati si, že nepřá telské stanovisko Schiemannevo sdili veliká čás Némcův, ač jiní činitelé němečtí pracují prot tomuto proudu — dosud ale bez úspěchu, proue žene se dravě dál ke kraji propasti.

Schiemann Vilém II Angličanův Schiemannevo Anglie Německo Daily Chronicle

17 article

Rozmluva se svrženým presidentem republiky Redaktor »Voss. Zig « měl v Berlině roz mluvu s býv. presidentem Venezuely Castrem ktarýž činil na něj dojem muže zcela svěžího (jak známo po jistou dobu vleklý zanět ledvi nejeví stop na pouhém zevnějšku človéka kromě zsinalé pleti ve druhém jejím stadiu) Castro prohlásil k novináři: »Kdybych by měl nejmenší tusení, že za mý m zády vznikne revoluce, byl bych bez váhání zůstal ve Venezuele Byl jsem vždy otrokem cti a po vinnosti — nebojím se nikoho kromě boha.« Castro nepokládá vydání s osoby Německem za možné, poněvadž nen takové smlouvy mezi oběma státy. Dodal však »Kdyby však nová vláda venezuelská dala m skutečně na jevo, že si mne ve Venezuel

Voss Castro Berlín Venezuela Německo

18 article

přeje, jsem hotov vrátiti se, tam ihned, bych hájil napadené cti svojí. Mýsifm, že bych tím jen získal uvniř i vně země. Ale žádal bych, abych byl postaven před soud mezinárodní.« Ke zmatkům v Persii. Ve včerejší ministerské radě ruské usne- seno za předsednictví Stolypinova, jak zvěděl dopisovatel »Pest. Tagblatu«, přejíti s ohle- dem na ohrožené zájmy ruské k činné politice v Persli, protože dle zpráv vyslance Hartw ga nejistá situace v Persii ohrožuje je stále vlce a více, zvláště po stránce hospodářské. Pro své neúspěchy má býti ostatně Hariwig v Teheranu nahražen co nejdříve dosavadním vyslaneckým radou v Londýné, Poklevským- Korellem. Poslanec Biétry proli soudu. Jak známo odstranil posl. Biétry pečeti, jimiž byly úřadně uzavřeny místnosti jeho žur- nálu následkem útoku spáchaného přívržencem Biětrya Matisem na presídenta Falhěra. Poslanee Brétry uveřejnil ve svém orgánu prohlášení, že učiní trestní oznámení na vyšetřujícího soudce Jolida pro zneužití úřadní moci. Nebude- státní zástupce reagovati na toto oznámení, chce vůdce »žlutých« použiti ještě silnějších pro- středků, aby si zjednal právo. Spolek ředilel časopisů usnesl se jednomyslně na pro- testu proti aktu svévole, které soud se dopustil zapečetěním redakce a schránky na dopisy časopisu »Le Jaune«. Učitelové a bursa práce. Zajímavý konflikt nastal mezi francouz skou vládou a syndikátem učitelů. Min str vyučování již po třetí vyzval syndikát učitelů v departe- mentu Maine-et-Loire, aby vystoupil z bursy práce v Angersu. Výbor se však zdráhá vyho- věti této výzvě, ač členové výboru byli upozor- něni, že budou osobně pohnání k zodpovědnosti pro neuposlechnutí. Syndikát učitelů tvrdí, že pouze soudy mají rozhodnouti o tom, je-li člen- ství v burse práce připušténo neb ne.

Stolypinův Biétr etLoira Persie PoklevskýKorell Main Angers Le Jaune

19 article Druhý tah výstavní loterie.

Druhý tah výstavní loterie. Včera byl den útěchy pro ty, kterých Štěstěna po inula 1. zárí. Zasedací síň v paláci Obchodní živnostenské komory byla místem, kde oláčela se kola Štěstěny, v nichž až po rameno obnažené pra- vice předepsaných loterními usancemi sirotků lovily serie a čísla a kde zvučný hlas p. rady Vaníčka zvěstoval některým lahodné zvěsti, valné většině přílomných rozčarování. Neboť ačkoli prostranný sál byl naplněn dole i na galerích obecenstvem obého pohlaví a všeho věku mladenečků, již usadivše se a nonchalancí své desetileté naivnosti na místech druhdy vážných komorních radů, nedosahovali no- hama na zem, až po šedovlasé starce, kteří zd pred lesklými kolesy Štěštěny snuli naděje o státí uzlaceném majetnosti — slosovací děj minul klidně a nevyvrcholil dramatickým momentem: »Tady — ja — slolisíc!« Jakěsi přidušené »ááná« se ozvalo, když už jenom sbírány dvacetikorunové paběrky v vyloveném rybníku zlatých rybek. Ale ti, na něž s snesl ztatý děšť plným proudem, mezi přitonihými nebyli. Vyslovováno mínění, že miláčkem Štěstěny zůstal be«pochyby i tentokráte výstavní výbor, cot by bylo konečně jen utvrzením tradie našich vy- stavních loterií — ale dosud nemůže »výstava« zvolat radostné »sláva«: zjištěno toliž, že velký los jest mezí těmi, které se rozběhly do prodejen. Sirotci, kteří byli nastrojem osudu, byli Jindřich ladoň a Otakar Zrcek, chovanci městského sirotěmnce. Ve slosovaci komisi byli pp. cís. r. Otto, vládní rada dr. Hotowetz, kom. r. Vaníček, bar. dr. Zdesauer, notář dr. Batěk, vrchní komisař Buršík a cís. rada Tůma.

Vaníček Jakěsi ladoň Zrcek Otta doktor Hotowetz Zdesauer Batěk Buršík Tůma obchodní živnostenský komora

20 article První hlavní výhru

První hlavní výhru démantový šperk dalisaý v ceně 100.000 K. z niž možno dostati tež hodnotu po sražce 5% v hoto- vosti, vyhravá los serie 515, číslo 169. Dvě výhry po 10 000 K z nichž jednou jest čtyřsedadluvý automobi! Laurin Klement, drunou přepychové zařízení dvou pokojů a kuchyně, vyhrávají losy s. 83 č. 292 a s. 322 č. 760 Tři výhry po 4000 K, jimiž jsou damská výbava, druhou zařizení bylu (o 2 pokojích a kuchyni), třeti zařízení bytu (jídelna s kobercem a kuchyně), vyhrávají losy s. 703 č. 546, s. 384 č. 95, s. 788 č 403 Čtyři výhry po 2000 K, za něž vybrány damska totiety a kožešiny, ložnic s koberci a zařízení kuchyně, dále knibovna a za

Laurin

21 article

rodního srbského života, třeha že nebyla rodilou Srbkou (narodila se v Lublani). Pražská veřejnost divadelní má jistě ještě v živé paměti umění vyni- kající herečky, která asi před pěti léty (v dobnu r. 1903) vystoupila na scéně Národního divadla po- hostinsky v řadě rolí, z nichž zejména jejt M onn Vanna (v tragedií Maeterlinekově) docilila vetkého uměleckého účinu.

Srbka Vanna Lublaň národní divadlo

22 article Hudba.

Hudba. + Procházkovy skizzy pro klavír vyšly v Ediei M. U. ve dvou sešitech v druhém vydání a možne je řaditi mezi vynikající klavírní díla české litera- tury. Procházka je modernista, ale nikoli na úkon hudební myšlenky a melodie. To co svými sklad- bami řekne, řekne nelíčeně, jasně a se zvlaštní no blesou. Sešit 2 K, nákladem M jmíra Urbánka Praze, Jungmannova tř. 14 (Hlávkův palác). + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol koná se v sale Plodinové bursy desátý symfonický koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solista proí Kurel Huffmeister.

Procházkův M U doktor Zemánek Kurel Huffmeister Jungmannův třída Urbánek Praga Český filharmonie Hlávkův palác

23 title

Různé zprávy.

24 article Madame Steinheilová.

Madame Steinheilová. Akademik p. Jules Claretie, napsal zajíma vou úvahu o případu paní Steinheilové „Celá společnost pařižská,“ píše, „udržována je aférou této ženy v napjelí. Ač bylo by správným prozatím se nerozepisovati do delaillů o této věci dokud vina paní Steinheilové nebude vyšetřujícím soudcem náležitě osvětlena, přece tobo drama ze skulečného živola láká a svádí dřive, než vynesen bude konečný úsudek a rozsudek, vyloviti z něho ja- kousi morálku. Neboť ve všech věcech a také v ne morálních, skrývá se morálka. Zavraždění Steinhona a paní Japyové za všeel obolnosti je události, která tajemstvím a záhadou j obklopujícími, veřejnost hluboce vzrušila. Je známo, že krvavá dramala v divadle Ambigu a fcuilletonové romány listů po sous nejvíce dovedly uchvátit massy. Než tomuto případu celou řadou zvláštních okol- ností vtištěn zcela zvláštní ráz. Sociální poslavení oběli, malíře Steinheila, synovce slavného malíle Meissoniera, a pohnutý žiot paní Steinheilové, němž již dávno — ovšem pošepimu se vyprávělo, ž v životě i smrti presidenta Faura hrál značnou rol — vše to učinilo sprostou dvojnásobnou vraždu hi elorickým dramatem.

Steinheilová Jules Japyová Steinheil Faur Ambig

25 article

Listuje-li člověk jistými franoouzskými žurnály v nichž není řeči o jiném než perversních ženách které pracují s jedem tskk jistě, jako kdysi bravov v Benátkách dýkou, má dojem, že jde o romantickou hislorii z 15, nebo 16. stoleti. Skulečně drara Angela nebo Lucrecia Bornii nejsou hrůznějšimi a dobrodružnějšími nad tyto sen sačnosti plné články, v nichž oko naráží na po tržená jména Syveton, Faure, Steinhei. Ponechávám stranoa tato melodramata a ome zím se pouze na objašnění povahy madame Stein heilově, která není ničím jiným, než jednou z těch jež vyslupují ve hře „Pařížanky“ Ony časopisy, které nelíčí dům Steinheilovýcl pouze jako doupě erotických vášní, smyslného hýřivého živola a žizně po penězich — zmiňují s též o spořádané domácnosti, jaká je pravidlem středních tříd ve Francii. Tato třída lidi žije nehluě ně, jde po své práci a epithoton o „pařížském“ ži votě ii nikterak nepatří... Evropská veřejnost uvykla označovati různě události, zejména ze spole- čenského živola za „čistě pařížsků“ a tak mám „čistě pařížskou“ rafinovanost při různých zločinecl a „čisté pařížskké“ sňatky — čímž asi má býti řei- o sňatcích, v nichž cizolažství a nevěra hraje tutč hlavní roli, jako ve většině veseloher a frašek páno Gauvalia a Hlennequina.

Syveton Faur Steinhei Stein Pařížanka Steinheilovýcl Benátky Francie

26 article

Soudím, že manželství „čistě pařížská“, s onou příchulí pikantnosti, jsou v celém světě a nejen v Pa- říži; a je třeba dokonalé znalosti poměrů, aby člověl dovedl useuditi, do jaké míry pikantnost je na místě Třeba činit v tom smyslu dobrých rozdílů mezi o čanskou bohémou a občanstvím. Když jsem před několika léty uvedl na scénu zmíněnou veselohru „Pařížanky“, byla premiéře pří tomna královna švédská, která presidentu Carnotovi pravila: „Že jsou Pařížanky velmi svůdné, to jsem věděla; že jsou ale mravně tak sešlé, joho jsem nelušila. Královna, jak zřejmo, nevystihla, že kus je s tirou a že hrdinka jeho svou povahou je příbuznou paní Steinheilové, oné dámy, které nijak nemize smích s tváří při vědomi, že klame svého manžela která posléz netají se mu se svými deliká lními a do brodružnými plelichami, až konečně, aby dosábl plné volnosti v životě zhýralém, dopouští se dvojlh zločinu, Jako ženy toho druhu nepochybně měla pan Steinheilová tovhu po tom, kromě svého muže líbi se i jiným, snad dvěma, snad padesáti, imponov t jim luxusem a šperky. Ale klerak tuto touhu při m lých prostředcích ukojit? A tu je zřídlo dramalu.

Pařížanka Carnot Steinheilová

27 article

Když Emil Augier mrskal nemilosrdně tene původ zla — nedostatek peněz k přepychu — a kdyí na scéně objevily se jeho „Chudé lvice“ — cot bylo za skandály. A ejhle — není li paní Steinhei- lová, jak vše dokazuje, (akovou chudou lvici která pije z čerstvě natržených srácí nahodhlýc adorateurů krev a sahá pod aigidou vášnivé lásky po jejich lobolce Emil Augier ve své svědomitosti stál tu v pln zbroji proti nesvědomitým a byl nikoliv odzbrojen ale ukličen. Jeho Bordagnon, tento satirický rezoné kusu, skýtá ironický obraz oněch pochybných mravů z těch neměně podezřelých domácností, v nichž den- ní existence jest tajemstvím a luxusní způsob život nevysvětiitelným Je dobře vzpomínati Bordlognona právě nyní kdy vyslovuje se stále silněji podezření, že Steinheil tento manžel „chudé lvice“, z postranních výdělk své ženy žil. Či není slyšeti v monolozich a dialozích tohota hrdiny totéž, ce říkal Steinheil, jenž bědoval, že di- něr, poláčaná k návštěvě jeho málo vyhledávaného atelieru příliš mnoho stojí, slákají mnoho hostů, alo málo kupců obrazů? Při tom tento ubohý muž je však špatnýmfi nančníkem a nevidí toilelly své žny, nevidlí brillan tový collier a dává si namlouvati, že perly v náušni cích jsou Ilešnými .. „Ve všech vratvách naší společnosti,“ prav Augier, „jsou takové lvice, nechť mužové jejich mi 10.000 franků ročně nebo jen několik set. A činnos jich začiná, jakmile příjmy mužovy neslačí na l- xusní výdaje ženy. Z počálku okrade se domácnost aby bylo na parádu; později se však už do domá nosti přináší . .

Augier Steinhei Steinheil

28 article

Sleinheil, tento mrtvý, jest záhadná postava snad spíše přixrak „Taková Dickensova figura to by la“, pravil mi kdosi, jenž ho dobře znal, „stvořen plaché a resignované“. Byl zamilován do své ženy ale spokojil se s kurkami její lásky... Měkká střídka její smyslné, krásné tělo, patřilo jiným, ač on da mu své jměno, dosti dobré jméno, jehož naby! — jaké ironie — malováním výjevů a bible na sklo Gustav Droz ve svěm románu „Babolein“ vylíči typ manžela, přilisknutého na zeď; Steinheil — to takový zavražděný Babolein a jeho konec nemoh dle melhody romanopisce Pousona du Terail ani být jiným Steinbeil pracoval; pravda. Ale jako umělec zi vořil. Dokud žena byla mu věrna — trpěl nedoslat kem. Ale pak — z nenadání, přicházely objednávky portrétů.. a sám pan president Felix Faure to byi jenž si ze sta jiných portrétistů vybral k svému zvěč nění se — Steinheila. Tyto objednávky byly tedy záhadou, jakou a nechceme-li všetečně předbíhati výsledky vyšetřován — zůstává i hrůzná noc z 30. května, tento krvav sen luzně jarní noci v Steinheil byl zvláštním člověkem ... A jeho ze na? Neklidným, znepokojujícím stvořením. Krásná? To bylao „Neodolatelně krásná“, praví někteří, jí okou zlení

Dickensův Droz Babolein Steinheil Pouson Faur

29 article

V pařížském argotu existuje slove, kterým se t ková stvoření, jakým byla paní Steinheilová, ozna čují: „Allumeuses Madame Humbertová — slavné paměti — do vedla své khenty neúnavnou drzostí své „švády otočiti si kolem maliku Madame Steinheilová, tato světlovlasá „Mee jak se sama podpisovala na svých sladkých, miloso ných dopisech, byla Céliměne, která kokctní hru vě jířem nahražovala pátravou a vábivou hrou očí, z krytých neb odhalených těžkou oponou dlouhých řas .. Objevila-li se v salonu, utvořila se kolemn corona ctitelů, jako kolem slunce při zatmění; jestliže zpívala — a měla pěkný hlas i dobrý přednes — doprovázel ji vždy z ochoty některý přítomný virtuo Měla velikou zálibu pro herectví... Den po své zasnoubení navštívila jednoho herce v jeho garde robě. Rýžová moučka, šminka, štětec — a vše, čin upravuje se maska, mělo pro ni do sebe cosi dráždi vého a lákavého. I ona zdokonalovala larvičku sv tváře — byla komedianíkou .. V každém jejím gestu byla hra. A k tomu byl hysterickou, čímž řečeno, že přetvářka, lež, pomluva. vymýšlení románů a smyslná fantasie byly jí tout chorobou přidány Čeho hysterické ženy nejsou schopny? Třeba vzpomenouti jen případu slečny D movelovy, která se sama zranila na místech velm choulostivých, aby tvrditi mohla, že znásilnil ji dů stojník, jehož milovala, ale on o tom nevěděl.

Steinheilová Humbertová Céliměne

30 article

To je právě charakterislickým zjevem u hysleri- ckých ženštin: dovedou se i zraniti, aby dodaly pravděpodobnosti smýšlenkám a fantasiím choréh mozku, Svázání paní Steinheilové je už přímo klassi ckým prostředkem, jehož všeobecně se užívá k o vrácení podezření. Zlosynka, která zavraždila Marl Fougěrovu v Aix-les-Bains, byla nalezena rovně svazána. A nedávný případ ve vážené rodině paříž ské, kde pobodala a svázala se paní domu, aby pře stírali mohla okradení pokladny svého muže cizím lupiči — když byla sama před tím zaplatila z ní účty své švadleny? Tři čorní mužové paní Steinheilové, v Divadel ních kaftanech, patří do rodiny oněch apačů, kle své účty platí simulovaným vyloupením pokladny svého muže. Co hnalo vlasíně Steinheilovou k tomu, aby oži vila choulostivou svoji aféru s Faurem. ienz zeml

Steinheilová Marl Faur Aixle Bains

31 article

v jejím náručt, at již mněn mrtvicí či násilnou smrtí? Zdá se, že v tom ohledu značně působilo u Slein- heilové prahnutí po popularitě za každou cenu, po tomn, aby se o ní mluvilo — lhostejno, zda zle či dobře. Tak stala se oběti vlastního komedianiství, ša- lebné a osudné hry, při které sama prohrála Aby stála v popředí scény... a to je příčinou nevraživosti všech hereček světa a příčinou všech divadelních intrik — dopustila se dalších zločinů. Po skandálu se smrti Faurovou, k její litosti po- uačeném, byla v ní vnitřní nutnost, státi se opět br- dinkou prvních stran listů a hledaných obrázkův časopisech. V hysterii své viděla se v pose vdovy černém žatě znamenitě jí slušícím, s rozpuštěnými vlasy, s očima zaslzonýma a pfece již pošilhávajícíma po dalším, veselém životě vdovy. Měla pocit živéh modelu, na němž spočivají lakotně a dychtivě uměl- covy oči. Svému muži nestála prý nikdy modelem jiné starosti měla v hlavě. A tak splnila se chorobná její touha, číst sv jměno tištěné tučnými literami, upřít k sobě pohaslou pozornost. Skutečně — tisk učinil z ní také smutnou hrdinku dne, když byla ve svých vlastních lžích z předla se tak jako moucha v pavučinách a z krvavé, hnusné aféry připravila si proces, jehož konce jsou již dnes dozírně. Paní Steinheilová jednoho docílila: sebe zničila dva životy zmařila... ale jméno její šlo celým svě- Mohla toho docíliti způsobem nekrvavým ovšem také, neboť Eulenburg nikoho nezabil a přece on paní Steinheilová jsou v roce 1908 dva světoznámé dokun enty moderních mravů Dva Lrdlinové dramat různých, nedovolených vášní lem

Faurův Steinheilová

32 article

= Tragedie milenců. Z Berlína, 2. ledna. Krvavá tragedie lásky se odehrála o Novém roc v Berlíně v Ricksdovfu 43letý krejčí Žarska usmrti svou milenku šičku Marti Niederwinklerovu dvěma ranami z revolvern. Potom sám namířil zbraň prot sobě. Oba milenci jsou z Rakouska. Žarska přišel včera ráno do bytu, kde byla Niederwinklerova její sestra, jež žije odloučené od muže. Žarska včera prohlásil, že se vystěhuje, protože mezi ním oběma sestrami byly stále spory, neboť Žarska měl jenom zřídka práci a ženy musily za něho pracovati. Odpoledne vrátil se Žarska náhle do kuchyně vypálil na nestry několik ran. Marie byla těžce zra- něna, kdežto její sestra zůstala bez pohromy prchla. Žarska vypálil si pak do spánku dvě rány. Oba těžce ranční byli dopravení do nemocnice, koe však záhy poranění podlenli

Žarska Marie Berlín Ricksdovf Rakousko