3
masthead
3. ledna 1909. Číslo3.
4
article
Na základě § 32. zřizení zemského vydal snění
král. českého instrukei pro výbor zemský ze dne
31. května 1864. Podle § 17. instrukce této má nej-
vyšší maršálok zemský právo, přidělovati c o m ož-
ná stejnou měrou jodnomu každému přísedl-
címu výboru zemského.
Zkoumáme-li tedy výše uvedený požadavek p
novém rozdělení referátů u výboru zemského s
stanoviska všeobecněho a srovnáme-li je
zvláště s výše uvedeným ustanovením instrukce pr
výbor zemský, shledáváme, že za nynějšího stavu
kdy do zemského výboru volí se dva členové nárol-
nosti německé, musilo by rozdělení žádané miti z
následek značnou nestejnoměrnost, čímž
by porušena byla zásada, v instrukci výslovenál
Mimo to však sluší uvážiti, že by i po proveden
žádaného rozdělení referátů ihned nastati musila změ
na v rozdělení roferátů, kdyby místo člena jedně ná-
rodnosti povolán byl k službě náhradník náred
nosti druhé, čímž by nutně utrpěti musila nut
ná kontinuita služby ve správě zemské,
níž zavládnouti by mohl následkem častějšího přika
zování věci hned tomu, hned zas jinému referátu
povážlivý zmatek.
5
article
Avšak průtahy a zmatky povstati by mohly iz
věci samé. Svaz německých poslanců zemskýel
tvrdí, že by spisy mohly býti přikazovány dle jazyka
kterým okresy a obce podiní stran předkládají, pře
hlíží však, že spisy, k zemskému výboru dochá zejie
iv jedné a téze věci, nejsou vždy sepsá-
ny jedním jazykem. Tak předkládají německt
okresy spisy českých stran českým jazykem sepsané
pokud je vůbec přijímají, zprávami německými, mu-
sil by tudíž takový akt přikázán býti referentovi ná
rodnosti německé, ač by tu šlo o stranu nárcdnost
české. Kdyby však strana o téže věci učinila českým
jazykem přimo podání u zemského výboru, přikázal
by se podání to opět referentovi národnosti česke
Strany často ani v jedné a téže věci neužívají jed
noho a téhož jazyka a kdežto na př. k instancil
a H. obrátily se podáním německým, stěžují si k vý-
boru zemskému jazykem českým, neb zase nacpak
Bovněž i okresy samy, zejména pokud jde o okresy
smíšené, i ve vlastních věcech svých neužívají vzdy
jednoho a téhož jazyka a mohl by tudíž na př. zá.
dost za povolení přirážky okresní jednou vyřizo-
vati referent národnosti české, po druhé (jiný rok
referent národnosti německé. Praesidium městské ra-
dy pražské předkládá veškerá podání jazykem českým
a musily by se tudiž všecky věci pražské přikazoval
referentovi národností české a nebylo by tudíž do
saženo cíle, jehož se domáhá svaz německých po-
slanců zemských.
6
article
Kdyby cíle toho mělo býti dosaženo a kdyby js
zyk měl se státi kriteriem pro rozdělení referátu pt
výboru zemském, musila by přodcházoti řádná
úprava užívání jazyků zemských pr
všech úřadech samosprávných tak, aby
u všech úřadů těch podání v ka ždém z obou jazyků
zemských sepsaná byla přijímána a jazykem podán
tež vyřizována, tudiž i týmž jazykem předklá dána
úřadům vyšším, neboť jen pak mohlo by se soudit
z jazyka podání, pokud se týče zprávy, že jde o vě
příslušníka jedné nebo druhé národnost.
Jiná je arci otázka, zdali provodení zásady, sva-
zem německých poslanců zemských vyslovené, aby
věci jedné národnosti vyřizovány byly jen příslušní-
ky téže národnosti, je vůboc potřebí a zdali a pro
provedení zásady té nastati má u výboru zemského
když stejná zásada nemá platiti též u obcí a okresů
kde rovněž jde o věci přislušníkův obou národnosti
ani při úřadech státních, na př. v ministerstvech
správním soudě atd.l
Po náhledu našem není rozdělení referátů v ta
způsobu, jak je žádá svaz německých poslanců zem-
ských, potřebí, nelze je jednak z důvodů věcných
provésli, jednak utrpěl by provedením takovým sá-
jem slnžby zemské.
7
article
Svaz německých poslanců zemských přehlíží. že
zemský výbor není jen úřadem správním, nýbrž ze
jest též přípravným a výkonným orgánem sněmu, kle-
rý podává sněmu zprávy, předkládá osnovy zákono
provádí rozkazy sněmu a pod.
Osnovy zákonů, platících pro cel
království, nemohou však býti sdělá
vány bez důkladné znalosti poměrů
potřeb v celé zemi. Takovouto znalost zjedná
vá si však jak přísedící výboru zemského, tak i při
dělené mu úřadnictvo jedině vyřizováním příslušnýe
vědi celé země; jdet zvláště o to, nahromaditi t
hem času hojně zkušeností o tom, jak dosavacnní usl
novení zákonná se osvědčují a zdali a pokud nastat
by měly nové úpravy zákonné. Klade -li se tudíž váha
na všestranné zaměstnání úrudníků zemských
8
article
nulno všestrannost požadovati nejen co do lálky, ný-
brž ico do znalosti poměrů v celé zemi, avšak
zároveň nutno všestrannost co do látky obmezti po-
trebnou mírou specialisace pro jistý obor, je
jest jedině spolehlivou zárukou toho, že navrhovány
budou účelné úpravy zákonné,
Rozdělíme-li však věci téhož oboru do rukou dvou
referentů, přikážeme-li je do dvou odborů, musí tín
nutně utrpěti důkladné seznání poměrů v celé zem
u osob povelaných k tomu, aby o zákonné opravě
poměrů v celé zemi pracovaly a tím vzata je it
spolehlivá základna, na které vybudovány býli mo-
hou osnovy, všem poměrům přiměřené.
Lze arci namítnouti, že by korrektivem mohl
býti ustanovení s poluzpravodajů, kteří by se
dohodli, avšak nehledíc k tomu, že by dohody lakov
nebylo vždy možno docíliti, způsoboval by postup ter
zbytečný průtah a nemohlo by býti nikdy nahrazen
vlastní poznání, jemuž vždy nutno dáti přednost Po-
kud pak se týče úřadnictva, musila by se záhy ob
jeviti potřeba nových sil, neboť osnovy zá
konů, nyní zpravidla jednomu úřadníku svěřeně, v
žadovaly by pak nejměně úřadníků dvou. A jest tu-
díž již tím vyvráceno tvrzení, že by žádané rozdě
lení nemělo za následek rozmnožení personálu úřad-
ního, neboť okolnost, že by na úřadnictvo v odberech
přísedících německé národnosti připadlo mén
věci téhož oboru, vyvážena je množstvín
oborů, v nichž by bylo úřadníkům pracovati.
9
article
Mnohostranným zaměstnáním úřadnictva, jak je
má na mysli svaz německých poslanců zemských
odpadlo by však důkladné vyevičení se úřadnictva
pro jisté obory, vycvičení o to nutnější, že jde časta
o obory obtížné, na př. záležitosti železniční, práv
stavební, věci obecního statku atd. a že zemský vý-
bor v četných případech je poslední rekursní instancl
Zamčstnávání úřadnictva pracemi ve všemožných
oborech hodí se nejvýše pro instance nižší, kde mož-
ným přezkoumáním věci instancemi vyššími zjednána
býti může něprava, nikoli však u instance poslední.
kde musí jiti o nálezy v každé příčině vytříbané.
Nejzávažnějším důvodem proti rozdělení refe
rátů u výboru zemszého, jak je navrhuje svaz ně
meckých poslanců zemských, je však to, že by opa-
třením tím ohrožena byla nutná jedno ta.
jak v nálezech, tak i v jiných opatřeních výbor
zemského
To platí zvláště ve věcech správníh
rozhodování (správní judikatury), neboťv
všech těch je výbor zemský instancí poslední. Jes
pravda, ze stranám zbývá ještě stížnost ke správnímu
soudu, ale naproti tomu sluší uváziti, že z kompe-
tence správního soudu vyňaty jsou věci, při nic
jde o volné uvázení a že právě takové věci jseu
zhusta předmnětem sporu.
Jes
10
article
Tím více tedy je potřebí, aby poměry veřejno
právní, zdravotní, komunikační atd. posuzovány by
ly s jednotného hlediska, nemá-li ph konání
práva v oborech těch dojíti ke křiklavým nesrovna
lostem. Uvedeme příkladem záležitosti »ta vebni-
ho práva. Velmi důležitou agendou jsou plá ny
polohy, při nichž na jednotu v posuzování poméno
příslušných sluší klásti největší důraz. Straany regu-
lacemi zamýšlenými zůčastněné podávají často hro-
mdně námitky. Plán polohy nutno pokládati za je-
diný celek, který také i se všemi námilkami jediným
aktem zemskému výboru se předkládá a tudiž a n
nemohlo by se prověsti rozdělení věe
mezi českého a německého referenta, kdyby, jak č-
sto se stává, některé námitky byly podány jazy kem
českým, jiné jazykem německým. Podle návrhu sva-
zu německých poslanců zemských přikázal by se iv
takovém případě plán polohy dle toho, kterým ja-
zykem by sepsána byla zpráva úřadní, jíž se věe
předkládá, buď jednomu nebo druhému relerentovi
ale bez ohledu na to, jde-li o námilky a stižnosti
příslušníků české nebo německé ná rodnosti.
11
article
Cíle, jehož svaz německých poslanců zemských
se domáhá, by se tedy nedosáhlo.
Stavební řád vzlahuje se na stavby všeho dru-
hu, ale dle zkušeností týkají se věci, o nichž je zem-
skému výboru rozhodovati v krajinách německých.
více slaveb průmyslových, staveb naddolovými mě-
rami, v krajinách českých více budov hospodářských.
Po rozděleni, jak je má na mysli svaz něm po
slanců zemských, vyskytaly by se určité věci sta-
vební v jednom i druhém oddělení jen sporadicky
a nemohlo by si tudiž úřadnictvo osvojiti dostatečnou
Praki v oboru celého práva stavebnlhe
a za okolností takových by příštím zákonným úpra-
vám, jak o tom již výše bylo pojednáno, vzchá zel
nemalá újma.
Pokud jde o věci obecní a okresní, c hu-
dinské, honební, vodní ald., bylo již dříve
c hu
12
article
prokázáno, že by kriteriem nemohl Býtl, jak ze žádá.
vády jazyk zprávy okresních výborů pro přidělení
věci buď českému nebo německému referentu, poku
jde o stížnosti stran, poněvadz i stížnosti če-
ské, ač přijímají-li je vůbec, okresy německé předklá-
dají jen zprávami německými, takže by pak o stížno-
stech českých nebo o stížnostech sice německy, ale
českými příslušníky okresu podaných, rozhodoval re-
ferent národnosti německé a naopsk.
Okresy jazykově smíšeně užívají mnohdy v
zprávách svých promiscue obou jazyků zemských
nastalo by tu tedy rozdělení věcí jednoho téhož
okresu do dvou referátů, proti čemuž nutno se v-
slovit. co nejrozhodněji.
Zajem řádné správy žádá, aby tonru referálu
kterému přikázůn jest dohled nad hospodářstvím urči-
tého oboru, přikázány byly též veškeré stížnost
stran bez ohledu na to, jde-li o české či německé pří-
slušníky okresů neb obcí, nebot jen tento refer
může býti povolán, aby posoudil, jak ve většině pří-
padů potřebí, oprávněnost stížností se stanovisk
finaněního hospodálství okresu, po připadě obce.
13
article
Při rozdělení věcí okremních a obecnich do dvou
odborů mohla by nastati značná nestejnoměrnost při
posuzování, zdali některá věc náleží do kompetence
okresu neb obce, nebo byly-li meze příslušnosti jich
překročeny, zdali usnessení okr. zastupitelstva, schvá-
lení zemsžého výboru vyžadující, má býti schvá
leno atd.
Také zákonnou úpravu záležitostí obecních
okresních, k níž co nejříve bude nutno již přistou-
piti, nelze si mysliti bez znatosti poměrů všech
obcí a okresů, jíž získáno bude jen tím, že obeení
i okresní věci i nadále přidělí se referátu jedinému.
Podobné věcné námitky proti navrhovanému no
vému rozdělení vyskytují se i v záležitos ech o be
ního školství. Téměř ve všech případech sv
působností činí zemský výbor svá rozbodnutí dlo
volného uvážení. Jest samozřejmo, že prospěch obec
ného školství nalebavě toho vyžaduje, aby obdobné
případy byly vyřizovány dle jednotných pravidel.
Toho všzk lze jedině tehdy dosíci, je-li celá agenda
školská soustředěna v jednom odboru a když vrchní
řízení agendy bude v rukou jednoho referenta. Kdyby
se rozdělila tato agenda tím způsobem, že by české
a německé školství bylo každé příkázáno jinému
odboru zemského výbo u, lze míti za jisto vzhledem
k nejasnosti a často naprosté neúplnosti zákonných
neb jinak závažných předpisů, že by pro týž druh
záležitosti v každém z obou odborů se vyvinuly
podstatně různě zásady a nedalo by se této různosti
zabrániti ani při nejčilejším styku obou odborů.
14
article
Tato nestejná praxe by nebyla však toliko na
újmu vážnosti zem. výboru, jemuž by se mohla dů-
vodně č niti výtka nedůslednosti ba dokonce i strannicko-
sti, nýbrž působila by i nepříznivě na s ejnoměrný roz-
voj školství obou národností a mohla by koneč č v
svých důsledcích vésti i k nestejnoměrnému hospo-
daření s prostředsy zemskými k tomu účelu urče
nými.
O nevhodnosti, ba přímo škodlivosti rozdělení
školské agendy dle jazyka vyučovacího svědčí vý-
mluvně nestejnů praze obou odborů c. k. zemské
školní rady, na sterou zemský výbor r. 1905 upozer-
nil zemskou školní radu se žádostí, a y učinila
opatření, by různost při vyřizování věcí těch se na
příště odstranila Od té doby jest celkem postop
obou odborů soostavný, ale práva i nyní vyskyluj
se případy, kde jeden odbor v téže orázce řídíse
nábledem jiným než odbor druhý.
Z té přčmny musí zemský výbor při svém
rozhodování postarati se o to, aby docílen
bylo stejného postupo. Různost praxe lze jediné při-
čítati rozdělení c. k. zem-ké školní rady na dva sa-
mostatné odbory. Naproti toma nebyla posud zem-
skému výburu se žádné stra y vytýkána nestejná
praxe a to z té příčiny, ježto veškerá agenda národ-
ního školství je soustředěna v rukou jednoh
referenta.
Ze všech těchto důvodů vychází, že i kdyžs
nehledí k politická tendenci návrhu něme
ckého, nutno z věcných obledů zau j at
proti němu stanovisko záporné.
íše rakousko-uheřská vr. 190e
Korunní země rakouské.
1. Země koruny české.
Politický život v království českém začal
roku 1908 všeobecnou reveltou něme-
ckých soudců proti českým podáním, jež
buď odmítána a limine, nebo vyřizována prot-
zjevnému znění Stremayrova nařízení v jazyku
nčmeckém. Jakkoli nejvyšší soud vydal dno
Stremayrův
15
article
21. ledna na stížnost jednoho z českých žalobeů
nález, že česká podání se mají přijímati a če-
s ky vyřizovati v celých Čechách, ně-
mečtí soudcové setrvali ve svém odporu proti
češtině, jsouce bezpeční, že vláda proti nim
nezakročí, jak by zasluhovali.
Od 20. února do 5. březnu vykonány v Če-
chách nové sněmovní volby. Zvoleno
celkem 98 Čechů, 49 konservativných velko-
statkářů a 89 Němců, mezi nimiž 21 ústavověr
ný velkostatkář. Výsledek voleb byl potěšitelný
tím, že v Budějovicích zvolen po prvé poslan-
cem Čech (dr. August Zátka). České venkovské
okresy volily většinou agrárníky, jen na Chotě-
bořsku zvolen český klerikál; ve městech ubá-
jila své posice strana svobodomyslná. Německý
venkov volil také většinou agrárnicky, takže
strana Schönorerova se sevrkla na pouhé dva
poslance.
Dne 14. května zahájena v Praze arcikní-
žetem Frant. Ferdinandem jubilejní vý-
stava pražské obchodní komory,
která prokázala nepopíratelnou vyspělost če-
ského průmyslu a obchodu a obrátila na Prahu
pozornost celé Evropy také tím, že za doby vý-
stavní uspořádáno v Praze na sta rozmanitýeh
sjozdů, z nichž velmi četné měly ráz mezi-
národní, jako na př. sjezd obchodních komor
evropských a amerických, konaný 6. až 8. záři.
Čecho
doktor
Zátka
František
Ferdinand jubilejní
Čechy
Budějovice
Praha
Evropa
obchodní komora
16
article
Zvláštní pozornosti těšily se sjezdy slovanské.
lékařský a přírodovědecký, učitelský, stu-
dentský atd
S největším zájmem sledována však vše-
slovanská koníerence, jež konale
v Praze své porady od 12. do 18. července
Konference tato, jež měla za účel upra citi drá-
hu kulturné vzájemnosti všech slovanských ná-
redů, byla připravena zájezdem poslanců dra
Kramáře, dra. Glěbovického a Iv. Hribara do
Petrahradu (koncem května). Když v Petrobradě
zjištěna možnost sblížení politiků ruských a pol-
ských na základě vzájemné úcty k národnosti
svobody a rovného práva na poli kulturním
hespodářském, svolání do Prahy političtí zástup
ci všech slovanských národů na červenec. Kon-
ference pražská, jež trvala celý týden a jíž se
účastnili 84 delegátí ruští, polští, bulharští, srb
ští, ehorvatšti, slovinští a čeští (Slováci a Luži
čané z důvodů politických nemohli vyslati de-
legátů!), vyzněla v harmonický projev slovanské
solidárnosti s heslem volnosti, rovnosti a bratr
ství. Jednomyslně přijaty četné resoluce, týka-
jící se osvětových, průmyslových, obchodních.
zemědělských zájmů slovanských a zvolen vý-
konný výbor, který se má starati o proveden
přijatých resolucí. Hlavní zásluhou pražsko
konference jest však, že upravena cesta sblížení
rusko-polskému, stejně důležitému pro všechny
národy slovanské. Královská Praha s nadšením
uvitala slovanské bosty a s jásolem provázela
jejich dařící se dílo míru.
Nový sněm český svolán na 15. září.
Kramář
Iva
Hribar
Petrahrad
Slovák
Luža
jítlegát
Praha
Kon
17
article
Dne 10. září jmenován kn. Ferdinand Lob-
kovic nejvyšším maršálkem a dr. Kar. Urban
jeho náměstkem. Sněm se skutečně sešel, ale
ku práci se nedostal. Němci pod záminkou, že
v kanceláři sněmovní není ani jediný německé
aktuár, mařili obstrukci všelikou sněmovn
činnost. Nespomohlo, že vláda dne 9. října po-
dala sněmu návrh na opravu sněmovního vo-
lebního řádu a zemského zřzení. Po rvačce.
způsobené ve sněmovně německým radikálem
K. Wolfem, vláda sněm odročila přes protesty
českých politických stran i českých ministrů.
Rozčilení čoského lidu, vzbuzené frivolním
jednáním německých poslanců, kteří se neostý-
chali v pražské sněmovně zpívati „Wacht an
Rhein“, úmyslně podněcováno během dalších
dvou měsíců pořádáním provokačních burša-
ckých bumlů ne pražských Příkopech. Zástup-
cové města Praly a poslanci čeští marně vyzý-
vali místodržitole a vládu, aby zákazem bumlu
odstranili příčinu nespokojenosti lidu. Došlo na
pouliční výtržnosti, srážky lidu s policií i voy-
skem, až dne 2. prosince, v den panovníkovu
jubilea, uvaleno na Prahu stanné práv
Buršácké provokace přestaly a Praha nabyla
rázem opět klidu, takže 15. prosince stann
právo opět zrušeno.
Ve vzhlodě politickém r. 1908 byl pro ná
rod český vyprahlým úhocem. Ale smrt zko-
sila na něm hojnou žeň. Dne 1. břozna pocho
vali jsme na Vyšehradě nejčeštějšího básník
Svatopluka Čecha, jenž zemřel v Praze dne
23. února ve věku 62 let. Téhož dne skonal
na Vinohradech profesor a politik český dr. Ja
Ferdinand lob
doktor
Kara
Urban
Němec
K Wolf
Čecho
Praha
Vyšehrad
Wacht an Rhein
18
article
Palacký. Dne 11. března odešel na věčnost
největší mecenáš český Josef Hlávka. Dne
4. května zemřel na Vinohradech proslulý poli-
tik český dr. Jos. Herold. A na sklonku roku,
dne 21. prosince, skonal věrný obhájee samo-
správy království českého a dlouholetý nejvyšší
maršálek kn. Jiří Lobkovic.
Morava měla poměrně klidný rok. Dne 28.
ledna po celoročním provisoriu obsazen opět
úřad místodržitelský. Místodržitelem moravským
jmenován dr. Karel bar. Hoinold-U dyňski,
jenž byl před tím zemským presidentem ve Slez-
sku. Dne 27. března sešel se zemský sněm
moravský, aby vyřídil rozpočet, ale pro ob-
strukci lidové strany již 29. března zase od-
ročen. Za to bylo klidné sněmuvní zasedání pod-
zimní, jež započalo 15. září. Dne 15. října
sněm přijal resoluci, kterou se vláda vybízí, aby
zřídila v Brně university českou a německou.
Po klidné práci, věnované zvláště hospodářským
věcem, sněm dne 30. ríjna odročen.
Také ve Slezsku nastala změna v osobe
chefa politické správy. Místo bar. Heinolda jme-
nován dne 28. ledna zemským presidentem slez-
ským hr. Max Coudenhove, dosud rada
sprrávního soudu ve Vídni. Sněm slez ský
zasedal od 25. září do 7. listopadu a přijal
mimo jiné také opravu volebního řádu se vše-
obecnou voličskou kurií. Pro odpor, činěný proti
této reformě jak se strany sociálně-demokrati-
cké, tak i české a polské, lze za to míti, že re-
forma sněmu slezského nedoide panovníkova
schválení.
Palacká
Hlávek
Jos
Herold
Lobkovic
doktor
bar
Coudenhove
Morava
Hoinoldávie
Brno
Slezsko
Vídeň
strukce lidový strana
19
article
2. Halič a Bukovina.
Koncem února a počátkem března konany
v Haliči nové sněmovní volby. Ač konány
ještě dle starého volebního řádu, jenž nepři-
pouští ani přímých voleb ve venkovských ob-
cích, konservativci utrpěli značné ztráty a zí-
skali polšti lidovci a strana rusko-národní. Z
zvolených 149 poslanců je 71 konservativců,
2 divocí konservativei, 21. demokrat, 10 národ-
ních demokratů, 19 lidovců, 4 klerikálové, 10
Starorusů, 8. Ukrajinců, 3 radiikální Rusovéa
1 Němee.
Výsledek voleb popudil přívržence strany
ukrajinské, kteří rozhorleně vytýkali místodrži-
teli hr. Ondr. Potockému, že jim na úkor
podporoval při volbách kandidáty staroruské.
Odpor strany ukrajinské proti místodržiteli vtěli
se 12. duboa ve zločinný útok ušrrajinskéh
studenta Mirosl. Syčinekého, jenž něko-
lika ranami z revolveru mástodržitele hr. Poto-
ckého zastřelil.
Nový místodržitel prof. dr. Michal Bobr
zyňeki, jmenovaný 29. dubna, byl již dříve,
když byl mtstopředsedou zemské školní rady,
zám jako přítel ukrajinofilských snah a také
jako mástodržiteli podařilo se mu upraviti pomě
mozi haličskými Poláky a Ukrajinci přátelštěji.
Proto i nov, sněm haličský, jenž se sešel
dne 15. září a jemuž předsedá opět hr. Stanisl.
Badeni jako zemský maršálek, měl průběh
velice klidný. Vyřídiv zemský rozpočet, různé
předlohy hospodářské a zvoliv výbor pro opra-
vu volebního řádu, byl 5. listopadlu od-
ročen.
Bukovinský sněm zasedal od 5. do 31. října
Z jeho prací sluší urvésti, že zvolil stálý výbor
pro opravu volebního řádu a dokud nový voleb-
ní řád nenabude platnosti, mají se volby dle
starého řádu konati tajně a přímo.
(Pokrač.)
Ukrajinec
Syčineký
profesor
doktor
Michal bobr
Polák
Baden
Halič
Bukovina
Starorus
Rusové 1 Němee
20
article
Katastrofa v Jžní ltall.
Katastrofa v Jžní ltall.
Ponenáhlu vystupují z docházejíeích zpráv
určitější obrysy hrozného obrazu, jaký nyní
skytá nešťastná Calabrie a Sicilie. Krásná města
leží v ssutinách a některé pobřežní obce byly
mořským přívalem přímo smeteny s povrchu
země, jako by na oněch místech ruka lidská
nikdy nebyla budovala. Sotva několik cihel lezí
tam, kde před několika dny stály celé vesnice,
Mnoho tiste mrtvol bylo již pochováno, tisíce
tisíce leží jich ještě pod troskami a mnoho tisíe
se jich ani nenalezne — poněvadž je pohluilo
200 000 uvádí se dnes již jako nejmenšl
počet mrtvých, což působí ohromujícím dojmem.
V několika vteřinách zahynulo snad ještě víc
lidi než v jedné z nejkrvavějších válek minu-
lého stoleti, skoro celý rok trvající německo-
francouzské válce, která si vyžádala na obuu
stranách celkem 200.000 lidských životů.
Ranění a hladovíci mosejí býti dopravován
moře.
Sicílie
21
article
klamou !) a druhými prostředky výživy, aby pěsto-
val svoji ideu sám jediný z pouhé odstrčené
všemi — lásky k věci?
Mírohorský měl štěstí! Bylo mu dopřáno.
zachovat si svěžest duchovných sil do vzácného
věku. Neměl sice přidělenu žádnou roli v na
šem životě veřejném, ale všecky jeho obraty
sledoval s nejživějším zájmem do posledu
chvíle. Poblieistika je tepna veřejného života
Kdo živěji cití z obecensíva, rád po té stráne
vyhledavá důvěrnější styky. Živá ozvěna široké
národní duše ! Mirohorský byl z těch povsh po
třebných mocnějšího oblasu. Co ehvili přilatél
od staré Exeellence listek vyplnéný glossam
k časovým otázkám a událostem, tu projev ra-
dostně souhlasný, tu ironický, káravý, přečasto
dosti drastický a vždy plný odhodlanosti
energie.
Poslední, málo dnů před odohodem. Zná-
mé písmo, jako vždy ku podivu pevné, pln
švíhu a ozdobných kliček ! Šlo právě o vý
pravu proti nepřátelskému tisku.
— Kdybych směl, píše, varoval bych co
nejdůtklivěji, abychom tak chloubně nevytrubo
vali, kde kdo prý už vyhodil tu . . . ovinu . . .
A dále v textu hned řada punktů pro
a jak?
1. . . . . 2. . . . . 3. Máme smutné
zkušenosti z let 1897—98! Telidy vlny rozhoř-
čení přece se dmuly zdánlivé tak vysoko . .
Byl jsem tehdy dost narvním upřímně, se rado
vati, co se podařilo, že také — potr vá
A zatím. . . Bez stálé kontroly a zvlá
ště přísné nedá se tu docílit ničeho a starý šlen-
drián bude jen znovu posllen« . ..
Tak a podobně! Přiznáte, mladistvý obeň
A zápal pro ideu dojista čistý. Ve svém 79
roce máli ještě člověk, co by od života čeka
— pro sebe
Listek byl bez dáta. Několik dnů po té u
přiletěla zpráva s černým rámesm
Mírohorský
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. Z
slechtickým orbem. Lidová hma o 3 jed-
náních. Napsal Josef Štolba. Režisér Václav
Štech.
Joden ze šťastnějších večerů Vinobradského
divadla. Obecenstvo s velkým potleskem přijalo
novou hru oblibeného spisovatele, který s ob-
vyklou svou obratností zkušeného techníka diva-
delního zobrazil dosti poutavé děj celkem
chudý, vzatý ze známých afár s falešnými šlech-
tiekými predikáty. Práce Štolbova je pravou
lidovou hrou, nemající nijakých litarárních
pretensl. Začíná jako fraška, má žoviální
vulgární humor, oplývá vtipy starožitnými i laci-
nými a končí pohnutlivě a larmoyantně jako
nějaký »rühratück«. Nejlepší stránkou Štolbovy
hry je ostrá, často ovšem přebnaná, do karika-
tury zabíhajicí kresba osob, jíž nelze upřiti
trefnost a životní rehiefnost. Záruba, bodrý
trochu neomalený uzenář je hrdinou té tragi-
komedie a oběti podvodů vyrábitele falešných
rodokmenů a erbů. Žil vesele a skromně za
svým poltem, jeho párky, taliány a šunka šly
tak na odbyt, že si mohl koupit dva domya
založit sbírku spořitelních knižek. Jediným
stinem této utěšené domácnosti uzenářské, kterou
antor líčí s jakousi labužnickou a mastně šťav-
natou vervou, jsou neshody se synem- Frantikem,
jenž citi, že je k něčemu vyššímu zrozen než
k zástěře uzenářské a s trpkou melanchohií řeže
salám a bali uzenky v krámě, z jehož triviální
prosy utiká do hrdých a povznešených snů na
Štolba
Václav
Štech
Štolbův
Záruba
+ městský divadlo Královský
Vinobradský divadlo
23
article
Parnas, neboť je básníkem. Otee se staví proti
jeho záměrům, přidržuje ho ráznou rukou při
femesle a miní, že postačí, když věnuje neděle
a svátky musám. Sám se mu nabízi za od-
běratele jeho veršů, s výhradou, že bude psáti
své básně jen po jedné straně papíru, aby mnohl
do drohé strany balit taliány. Do takové hlučné
scény rozvaděné rodiny — manželka Zárubor
podporuje synáčka — vpadne bratranee Zárubův,
Zárubův
Parnas
24
article
starý držitel fiakrů Jehliéka, a přinese ohromu-
jící zvěst.
»Sedněte si lidičky,« praví Jeblička, »a
držte se, ať nespadnete až uslyšíte co vám
řeknu!
A vyjeví Zárubovi, že je šlechticem, že je
potomkem stsroslavného rodu českého Zárubů
z Hustiřan. Stačí jen přihlasiti se o své práve
a bude moci zvýšiti lesk svého jména staroslav-
ným erbem a stane se rázem členem jčeské
aristokracie. Jehlička přivede gensalo ga Přibik
rytíře z Otolavic, který zatím čekal v jídelně
Cuhodný a učený pán vypravuje, že po dlou-
hém bádání ve starých listinách a po proble
dání mnoha archivů podařilo se mu zjistiti, ž
uzenář Záruba je skutečným potomkem rytířské
rodiny české, jejíž slavní předkové vyznamenal
se ve válkách husitských a za zimního krále
»Kdo to byl, ten zimní král?« tážese
postranně uzenár svého bratrance.
»Holečku to já nevím. Ale víš, tehdy nej-
spíš měli dva, jednoho pro zimu a druhého
pro leto !«
A hlasitě se otřásá smíchem. Takovým
vtipy je Štolbova uzenářská hra notně ope-
přena.
Jebliček
Záruba
Jehlička
rytíř
Holeček
Štolbův
Hustiřany
Otolavice
25
article
Uzenář nemá však mnoho chutí vymáhat
svůj erb, zejména když nemá zaručeno, že mu
budou vráceny »rodinné statky« a když geneslo
požaduje na své útraty, spojené s nabitím pre-
dikátu, maličkost 5000 korun. Ale na nállal
své ženy i syna, v němž se rázem probudila
urozenost rozeného kavalíra, podvoli se Záruba
a dává rytířovi Přibikovi 200 korun zálohy. —
Když bude mít erb a titul, musí mili též velko-
statek a zámek, míní Přibík. Naznačí výmluvně
nedůvěřivému a opatrnému uzenáři, jak hrave
si může zaopatřit panství jako majitel dvou
domů a jistých úspor a navrhne, že tuto
Ginanční trausakci provede jeho přítel hospodář-
ský rada Kratina, jenž zatím si pochutnává n
talianech v jídelně. Přivedou pana radu, jenž
s hladkou vyřidilkou prohnaného agenta pře-
svědčí Zárubu o nutnosti a výhodnosti koupe
velkostatku. Mlá právě znamenitý objekt k di-
posfci.
Půl leta na to novopečený rytíř Zárub
z Hustiřan se svou urozenou chotí, jež zcel
zapřela svou neari tokratickou minulost uze-
nářky a svého šviháckého syuka, slaví okázale
vjezd na panství Řimbalov. Zamek je vyzdoben
a obklopen místní honoraci, zástupei města, de-
putacemi spolků, hasči a veterány, neboť oby-
vatelstvo městyse Řimbalova s vlasteneckým
nadšením přijímá českého šlechtice, nového
majitele velkostatku.
Záruba s bodrostí děkuje za slavné uvl-
tání, jež přijímá jeho tlustá manželka, která
má skvělou toiletu s nekonečnou vlečkou dvorní
dámy, s blahosklonností velké dámy, děkujíeí
sbovívavě za značný hold. Zárubovi necltí se
však zcela volnými ve svém nádherném sídle
Zasskali se do dluhů a jich záchranou může
být jen sňatek Frantikův s bohatou nevěstou.
jež mu přinese aspoň 400 000 korun věna.
Záruba
Přibík
Kratina
rada
Frantikův
Hustiřany
26
article
Takovou nevěstu ulovil pro něj mazaný pán
bospodářský rada v osubě slečny Elsy Čepr-
čkovy, jež pochází též z protzovské, náhle zbo
hatlé rodiny. Jejl tauik byl hospodským a jej
maminka přisluhovala a prala lidem. Čepičkov
přijdou na zámek a vedou si tak arrogantně.
že dojde mezi oběma rodinami z ohigh-hifu«
k divoké bádce, v níž zúčastnění gentlomuní
a vyfintěné dámy nezaprou svou plebejskou mi-
nulost. Je to výjev draslický a dramatický, při-
pomínající ovzduší výčepu od Šenfloků.
Zklamané naděje mladého Zaruby na bo-
hatou ženitbu jsou osudnou ranou pro rytiřskou
rodinu, jež se octla v situaci krajně povážuivé.
Jsou na mizině. A zoufalost jejich stavu je
zvýšena ještě zprávou, že rytr Přibik je před
soudem pro podvodné zaopatrování šlechtických
titulů a že též erb Zárubův je falešný a ne-
platný. Nebohý uzenář padá se své výše, kam
ho dostala ješitnost jeho ženy a etižádost jeho
syna. A následuje nová, nejhroznější zpráva,
dovršující katastrofu. Hospodářský rada Kratina
vymahá bezohledně zaplacení asi 30.000K
Čepr
Šenflok
Zárubův
Kratina
27
article
na něž má Zárubovy sménky. Podpisy Zarubovy
falšoval jeho syn, aby si mohl koupit automobil
a zřídit byt. Starý Záruba klesá zdrcen. V tom
se objeví policejní zřízenec a podává hospodář-
skému radovi a společníku rytiře Přibika zatý-
kaci rozkaz. Pan rada spáchal množství šej-
diřských kousků a ubírá se do kriminálu. Ale
uzenář Záruba, před nímž v pláči klesl svu
prosicí za odpuštění a slibující, že bude věsti
zcela jiný život a že vynahradí vše svou prací,
není zcela zkrušen. Ač pronesl beznadějnou,
malomyslnon hrozbu, že mu nezbývá nežli vše
rázem skončit, probouzí se v něm zase energie
bývalého pilného živnostníka. Kopnul do faleš-
ného erbu a vraci se ze svého zadluženého
panství do Prahy, aby se svým synem začal
zase skromně a přičinlivě v malém krámu oze-
nařském. Do počátku dá Jehlička své úspory.
Hra konči vlasteneckou, pathetickou apo-
logií českého živnostníka.
O úspěch lidové hry mělo též zšsluhu
pěkné provedení. Tento genre je asi hereům
vinohradským nejbližší. Pan Charvát jako Zá-
ruba podal výkon znamenitý, dobře vystibl
bodrou nehoráznost a říznost uzenářovu, byl
snesitelný i v nejfraškovitějších momentech
byl dojemný v dramatickém závěrku hry. Těž
role Frantika, Jehličky, rytíře Přibíka a Kratiny
byly připadně tlumočeny pp. Pražským, Zako-
palem, Havlem a Hlavatým. Totéž lze řici a
Terezu Zarubové, hrané pl. Zelenkovou, a o pl.
Svobod vé a sl. Štépniěkové, jež představo valy
paní a dceru Čepickovou.
Zárubův
Záruba
rada
Jehlička
Charvát
Zá
Frantik
Přibík
Kratina
Havel
Hlavatá
Zarubová
Zelenkův
Čepicková
Praha
Zako
28
article
+ Vela Nigrinova, největší soudobá divadelní
umělkyně silska, zemřela v Bělehradě v noci
na 1. leden, jak včera již oznámil náš telegram
a Bělehradu. Srbské listy ve zprávách o smrti ve-
liké tragédky želí trpce jejího předčasného odchodu,
jímž jmenovito mladé domácí produkci dram atické
zasazena byla těžká rána. Bylať Vela N i g ri-
nova v posledních letech nejpovolanější inter
pretkou velikých rolí ženských v domácím reper
tolru, dovedouc jim vdechnouti individužlní rys ná
Bělehrad
Velo Nigrinův