Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

2. ledna 1909. Číslo 2.

4 article

Kdežto pokles odbytu dříví měkkého zdá se být přechodným, podmíněným náhlým ochab- nulim stavebního ruchu, jeví se krise v ob- chodě se zbožím dubovým jako choroba vleklá, která může míti pro země, na průmyslu tom zúčastněné, vážné následky. Zkoumáme-li pří- činy této vleklé choroby, shledáváme, že sl- vonský dub ztráci tržiště, ustupuje konkurenci cizozemské, zvláště ruské. Nejlepším důkazem toho jest neustálý pokles vývozu duži fran- couzských a stagnace v odbytu větších dimensl duži pro Německo. Znamenitá letošní úrod vína přivodila sice v tuzemsku čilou poptávku po dužinách vinných, tak že v Uhršch toto zbožt dobře bylo umístěno, než okolnost tato neměla na oživení trhu dosti valného vlivu, jelikož po- ptávky z cizmny, zvláště z Francie, jsou v ne- ustálém ústupu a druhý důležitý výrobek, du- bové vlysy, nebylo lze ani za snížených cen hladce umístití.

Německo Francie

5 article

Až do roku 1906 znamenitý odbyt slavon- ského zboží svedl mnohé obchodníky s dřivím k přemrštěným nabidkám kupním, tak že byly mnohé lesy dubové až o 80 dráže prodany než byly odhadnuty, mezitím však odběratelé cizozemšti a konsumenti slavonského dubu hle- dali následkem neustálého až závratného stou- pání cen náhrady ve zboží jiném, což využitko- vala úspěšně konkurence ruská, ba i japonská naejeo proto ihned klesání cen. Producenui chorvatsko-slavonští majíce draze nakoupenoa nechtějíce utrpěti ztráty, jen téžko se ke slevám odhodlávali, mnozí pak, aby umožnili snížení cen, hleděli náhrady doeiliti tím, že netřídili tak pečlivě, jak u tohoto druhu zboží bylo zvyklo- stI, čímž vlastně obchod ten ze Slavonska byl na novo poškozen. Nieméně bylo by se i to vše dalo napraviti, kdyby interesované kruhy byly věas postrehly nebezpečí cizozemské konkurence a kdyby včas mohly své nabidky konkurenci přizpůsobiti, což však bylo znemožněno vyso- kými odhady lesn mi.

Slavonsko

6 article

V Uhrách, v Chorvatsku a Slavonii jest největším majitelem lesů stát, země a obce, i děje se proto většina odhadů a prodejů se schválením vládním. Poněvadž pak byly odhaly v předcházejících letech při dražbách značné přeplaceny a státní orgány taxace své, ač ko- junktura též dostoupila již svého vrchole, těmto dražebním výsledkům přizpůsobily, bylo toto zvyšování odhadních cen neblahým průmyslu sotva vyvinutému. Laeinějšího zboží po ruee nebylo, drahým zbožím nebylo možno konku- renci čeliti a konečně napjetí peněžních poměrn v roce 1907, vše to musilo přivoditi stegnaci, jejiž důsledky se jeví v zastavení neb obmezení výroby na mnohých pilách v Uurach, Slavoni a Chorvatsku Bude-li lze po snížení lesních tax v těchto zemích ztracená odbytiště znov ziskati, zůstává pchybno, jisto jest však, že ztracený odběrate může znovu zlskán býti obvykle jenom za cenu nižší nabídky a již tato ztráta bude dost citelna Též dřiví bukové, jehož upotřeben není tak mnohostranné jako dřiví dubového. trpělo menšim odbytem a prodáváno bylo z nižsích cen než roku 1907. Dají se různé po- kusy, aby se dřiví tomu zjednal lepší odbyt bylo již též dosti docíleno, leč dnešní ceny to- hote dřiví nepřipouštějí ještě, aby se s výhodou počalo s exploitací hvozdů, které vzhledem k dopravě nevýhodné leží. Uherské státní dráhy v posledních letech počaly užívati též ve větsi míře železničních pražců bukových, což mělo za následek, že započalo se s využitkováním některé části uherských bukových porostů, kde dřive jen palivo se vyrábělo, děje se to všsk na úkor pražců dubových. I bukové dužiy poslední době docházejí obliby a není po- chyb,, ze konsum téchto na ceny zboží dubo- vého nepřiznivé bude působiti.

Uhry Chorvatsko Slavonie Uurach

7 article

Neztenčené poptávce těšilo se v tomto roee dříví palivové, jehož ceny stoupají rok za rokem. Příčinu toho dlužno hledati v tom, že výroba jeho neustále klesá, poněvadž lesní správy nacházejí jednak ve výrobě dřiví brus- ného daleko lepší zpeněžení a jednak hledi vyrobiti co možno nejvíce dříví užitkového. Všeobecně vtírá se nyní otázka, kter ak utváři se poměry na trhu dřevař- ském v roce nastávajícím, na což však vzhledem k zápletkám balkánským těžko odpověděti. Budeme-li žiti v míru, bude závisel utváření se cen zdejších opět na trhu něme- ekém. Zprávy z Německa sem docházející sice předpovídají, že se tam stavební ruch opět oživí, něsledek čehož by se uvolnily značné zá- soby pre tamější trh určené a dalo by se v tom případě očekávati, že ceny na jaře se ope- upevní. Sklame-li však tolo očekávání, pak če kají obchod dřevařský ještě těžké chvíle. Zbývá ješté zmíniti se o chystaném z vý- senl tarifů c. k. státních drah, které stane-li se během příštiho roku skutkem, při- vodí nezbytně stoupnutí cen řeziva. V jaké mire tarify c. k. státních drah zvýšeny budou, do- sud není známo i nelze tudíž se dosud vy- sloviti určitěji o vlivu, jejž budou míti na trh.

Německo

8 article Cihlářství v roce 1908.

Cihlářství v roce 1908. Cihlářsiví představuje moený článek našeho velkoprůmyslu; vypracovalo se z malých po- čátků samo vlastní silou a zmohutnělo v po- měrně krátké době mérou, jak málo kterému odvětví se zdařilo. Původně pracováno v cihel- nách jen ručně. Jak ze statistiky kom. obvodu pražshého jest zřejmo, pracováno v letech 70 s celými 15 HP, v roce 1907 zjištěno již 1672 HP, což znamená zajisté rozmach neoby- čejný. Zavžděním strojů stoupla ovšem výroba. stoupla výkonnost pracovní sily lidské, která se proti letem 60. zdvojnásobila. Jest přirozeno. že zvýšením výroby nastala nutnost zavedeni moderních pecí, které by vyrobené zboží vypá- lily — i v tom směru bylo cihlářství v čas zabezpečeno — zavedením kruhových pecí udržel se krok s rychle stoupající výkonností závodů. Jest dlužno ke cti cihlářského průmyslu konstatovati, že jde v před s duchem časua využitkuje každé příležitosti ke zvelebenía zmodernisování závodů; jest toho též nulně třeba, má-li přestáti všechny krise, které v prů- myslu tomto přicházejí. Téměř každé průmyslové odvětví má nejen možnost zjištění přibližného odbytu, ale i pří- bližné stanovení cen, které pak jen v určitých mezích se pohybují, jsouce regulovány trhem světovým. Hůře na tom jest cihlářství, tu dá

HP

9 article

se těžko předem udávati odbyt, neboť závisí na stavebním ruchu, který opět na trhu peněžním a úvěru stavebním. Rovněž stanovení cen jest velmi těžké, což týká se zvláště závodů kol velkých měst, kde vzestup a klesání cen jest přímo neuvěřitelné. Příčina ovšem leží z velké části v cihlářstvu samém, resp. v jeho neorga- nisaci. Časně z jara, kdy přijde do města jen málo cihel, kde cihelny ještě nejsou v plné práci, cihly obyčejně »plati«, pakli ovšem ne byly na zimu velké zásoby, pak ale, kdy ci- helny začnou chrlit ze svých pecí spousty ma- teriálu, jdou ceny rapidně dolů. Mnohé závody. jak v posledních letech bylo zjištěno, prodávají bez výdělku, ba dokonce se škodou, jen když zaměstnají své potahy, kterých velká ciheln- musí míti hezký počet. V takovém případě pře- stává být ovšem majitel závodu cihlárem a stává se povozníkem, jenž sám sebe klame. Nezdravé tyto poméry, které pak ještě nadprodukcí a ne zřízenou konkurencí stávají se nejvýš kriti- ckými, měly v zápětí celou řadu katastrof. Rok 1908 nebyl pro cihláře kolem Prahy rokem požehnaným. Stavební ruch byl celkem malý, výroba však značná, vyrobilo se v cihel nách kolem Prahy asi 150 milionů. Následek ovšem se dostavil, ceny docilené byly prabidné. maximum v městě 28 K, na předměstí 30k franko staveniště. Ale prodávalo se též levněji, mnohý konsu- ment i dodavatel potvrdl, že také 24, 25k ano i méně se platilo. Že takovéto poměry jsou neudržitelné, jest samozřejmé a pociťováno i vý. robci. Leč všechny kroky ke záchraně směřující. které by neutěšené poměry ozdravily, zůstávaly doposud marny jednak následkem neporozumění, jednak nedůvěřivostí králkozrakých lidí.

Praha 28 K

10 article

Poměry venkovských závodů, tedy závod od měst vzdálených, byly u porovnání s právě popsanými mnohem lepšími. Jednak drží s venku přece jen lepši ceny, za druhé není oby- čejně, zejména je-li to větší závod, odkázán jen na cihly obyčejné, nýbrž přivádi na trh lepší druhy zboží, s nimiž obchoduje na vétší, ano největší vzdálenosti, takže není právě na své nejbližší odbytišté odkázán. Obyčejné cihly jsou pak ovšem jen zbožím vedlejším, které jeso nutno vyráběti z důvadů technicko manipulnč- ních. Kdyby nebylo třeba je vůbec vyráběti. bylo by to pro dotyčné závody jen výhodou. Na venkové, zejména pro svrchu naznačené zá- vody, sperialisované pro obor lepšího zboží, by rok 1908 rokem příznivým, který naprosto ne zklamal, neboť ruch stavební a poptávka byly v mnoha připadech větší, než výkonnost závodů Rok 1909 zdá se, že přinese zlepšení i těžce zkoušeným závodům kolem Prahy — ovšem vejde-li ve skutek ústřední pro- dejna, o níž znovu vážně se jedná a jejiz zřízení zdá se býti tentokráte nezadržitelné. Nouze naučila Dalibora housti a cihláre snad naučí cíle vědomě prodávati. Rovněž pro závody mimo okruh pražský zdá se býti saisona pro nejbližši budoucnos přizniva, z poptávek a čáslečně již učiněných objednávek dá se tak alespóň soudili. Ovšem něco positivního nelze »předpovídati«, záležiť to na mnoha a mnoha činitelích, s nimiž nutno počilati, již však, bohužel, tak často a náble se mění.

Dalibor Praha

11 article Stav podníků a ústavů fotochemi- grafických v r. 1908.

Stav podníků a ústavů fotochemi- grafických v r. 1908. Praha jest vedle Vídně nejdůležitějším ml- stem v Rakousku pro grafický průmy sl ano lze bez přehánění tvrditi, že zaujímá vý znamem svým v oboru tom misto první Třeba Vídeň měla ústavů více a rovněž i po třebu větší, v cizině i dnes maji výrobky praž ské mnohem lepší pověst než vídeňské, jež charakterisovány bývají často v Německu ná- zvem »Wiener Schmorn«. Ve Vídni i veliké ústavy odkázány jsou takřka výhradně na domácí potřebu a vyvážené zboží jest bílou vránou, Praha naproti tomu exportuje mnohem více, než je celá potřeb domácí; zvláště ovšem plati to o reprodukcích třibarevných pro knitrtisk, jež byly před léty specialitou jednoho z největších pražských ústav v té míře, že byl několik let bez konkurenee i v cizině. Dnes ovšem tento druh reprodukce provádí se s různým úspěchem téměř všemi i malými ústavy, ale stará dobrá pověst Prahy zůstává tu nedotčena a má dosud tolik přítažli- vosti, že některé z našich velikých ústavů jsou téměť výhradně podniky exportnímí. Zboží exportované se také dosti dobře platí, protože ceny v cizině drží se na přimě- řené úrovni, zvláště ovšem u výrobků prvotřid- ních; proto také prosperita závodů exportujících byla a jest dosud příznivá. Jinak jest ovšem v Praze samé. Utvořením se v posledních několika lélech celé řady nových malých pod- niků, jež vzájemně ceny si kazí a jež Praha zaměstnati naprosto nestačí, stlačeny cen výrobků do té míry, že finanční úspěch jest minimální a mnohé mezi nimi ani žádným vy kázati se nemohly.

Wiener Schmorn Praha Vídeň Rakousko Německo

12 article

Jsou to ovšem pak poměry nezdravé, nebot stlačení cen do té míry musí míti vliv na kva- litu výrobku, a to vliv takový, že dobrá pověs Prahy jakožto důležitého místa pro grafiku za- jisté během krátkého času byla by ta tam Nelze ani dosti varovati příslušné kruhy pře dalším, z konkurenčních důvodů jen způsobe ným snižováním cen, neboť nutně by to v nej- bližšl dobů musilo míti za násladek katastrofu fioančně slabších podniků; a konsumentům pak ve vlastním zájmu doporučiti třeba, aby raděj zaplatili za dobrou věe o 10 proc. více, než aby- předkládali obecenstvu ve svých dílech a kni- hách reprodukce, jichž kvalita nesnese mnohdy ani nejmirnějšího posouzení. Ačkoliv však, jak již bylo řečeno, ústavy exportující při slušných cenách mohou dobře prosperovali, třeha i u těch poukázati na důle- žitou okolnost. Ceny jich výrobků proti dřívěj- ším valně sice nepoklesly, za to však kvalita musí činiti slálé pokroky, neboť požadavky jsou stále přísnější. Nepatrné zvýšení ja kostiv oboru grafickém však má za následek patrné zvýšeni režie, a tato »více práce« jest úbytek, který i velké ústavy proti dřivějsku značnou mérou cití; jelikož však výkonnost zaměstnaného personálu ani v kvalitě, ani v kvantitě neroste se zvýšenými požadavky jak na mzdě, tak na krátkosti doby pracovní, třeba i velkým ústavěm napjati všechny síly, aby úbytek takto povstalý aspoň částečně byl nahražen rozumným obme- zováním režie na jiných stranách a zaopatřová ním si dostatku práce »vděčné«, t. j. práce, jež svou povahou připouští slušný výdělek bez ujmy na umělecké kvalitě reprodukce.

Praha

13 article

Pensijní pojištění soukromých úřadníků. Ze Vše obecného pensijního ústavu (č. zemské úřadovny docházejí nás tato vysvětlení. Dnem 1. ledna vstoupi v platnost zákon o povinném pojištění soukromýcl úřadníků. Ač zákon tento již přede dvěma roky by publikován, není v kruzích interesentů dostalečné jasno o způsobu vyhovění télo povinnesti. Pojištění pensí může se dle zákona státi u Všeobecného pen- sijního ústavu, nebo též u některého náhradníh ústavu (po případě služební smlouvou), který by ministerstvem za náhradní uznán. Není pochyby. že při rozhodování o způsobu pojištění budou s zaměstnavatelé a jich zřízenci předem říditi dle hmotných výhod, kterých ten který ústav paskytuje. V tomto směru budiž s důrazem kon- statováno oproti zprávám dosud šíře ným, že doposud uznané náhradní ústavy, které tu přicházejí v úvahu, poskytují za stejné prémi jaké se platí u Všeobecného pensijního ústavu, tytéž renty, kteréž vyplácí Všeobecný ústav a toliko, kdyi zaměstnavatel nebo zaměstnaný se uvolí platiti v yš- ší prémie, poskytují v témže poměry vyšší renty Tyto vyšší renty však nikdy nedosáhnou výše plnéh služného, jak mylně se namnoze za to má, ba klesají dle konkrétních případů až hluboko pod 50% služ- ného! Za stejné hmotné oběti dává tudíž náhradní ústav pouze jen ty renty, jako Všecbecný pensijní ústav. Skutečnosti neodpovídá te tvrzeni, že správa Všeob, ústavu bude nákladná.

14 article

Správa Všeobecného ústavu jest zařízena dle moder- ních zásad kupeckých se šetřením nejpřísnějších zá- sad spořivosti, při čemž nelze přehližeti, že režie př značném počtu pojištěnců bude nepoměrně nižši. nežli při pensijním ústavu rozsahu malého. Právě naopak poskytuje Všeobecný pensijní úslav svým členům i hmotné výhody před ústavy náhrad- ními: Dle zákona stát přispívá na režii ústavu, čím kvota jednoho pojištěnce na režii ústavu takřka mizi. a dle určitě závazné přípovědi zástupce vlády v so- ciálně-politickém subkomitétu poslanecké sněmovny bude stát — až všeobecné sociální pojištění vstoup v platnosi — přispívati též ke každé rentě soukro- mého úřadníka, pokud plat jeho 2400 K nepřesahuje každoročně obnosem 90 K, kteréž výhody pojištěnci u náhradních ústavů účastni nebudou. Již s hlediska čistě hospodářských prospěchů je tudíž na snadě rozhodnutí o způsobu pojištění. Než pro českého zaměstnavatele a pro českého úřadníka nemohou býti lhostejnývi prospěchy národní a pol tické, kteréž přihláškou svou u Všeobecného ústa- vu — bez nejmenší újmy hmotných výhod! — hude zároveň podporcvati. Pojištění soukromých úřadníků z českých říšských volebních okresů bude obstará- váno českou úladovnou Všeobecného ústavu, orgá- nem to již dle zákona nejširší autonomii nadaným

všeobecný ústav poslanecký sněmovna

15 article

Správa této české úřadovny jest přirozeně v českých rukou, její úřadní řeč jest česká, styk s ússstředními úřady a s ústředním ústavem ve Vídni koná se v ja- zyku českém. Dle četnosti přihlášek u české úřadov- ny, zejména u srovnání a jinými úřadovnami, bude zajisté odhadován stupeň rozvoje hospodálského ži- vota českého, na síle její bude záviseti, zdali si za- chová rozhodný vliv v ústavě ústředním. Posléze nelze dosti varovati před ukvapeným rozhodnutím. jež by se opíralo o informace, se skutečností se neshodujíci! Přeched od české úřadovny Všeobecného ústavu, vzájemného to ústavu pojištu- jícího s přispěvkem státním, u něhož všeliká spekulace jest vyloučena, k kterémukoli úslavu náhradnímu lze vždy i v pozdější době beze vší ztráty a beze všech obtíží uskutečniti, kdežto naopak přechod od náhradních ústavů k české úřadovně bude nedi znemožněn, tedy aspoň stížen příslušnými smlouvam pojišťovacími a spojen s obět mi peněžními.

Vídeň

16 article

K siluaci německého trhu uhelného. »Berl. T. uspořadal u přitežitosti posledního snížení uhelných cen v Německu malou anketu u největších průmy- slových konsumentů uhlí o přimětenosti řeč snížení Výsledky této ankety, jež uveřejňuje v novoročním čísle, vyznivají v jednomyslný úsudek, že snížení je naprosto nepatrné a nedostatečné a že — ma-li s průmyslu pomoci — mosí v brzku následovati další Zajímavo je, že neutuchají ani nyní stesky na ne- dostatečnou kvalitu materiálu rýnskovastfálským svndikátem dodávaného, jež často bylo slyšeti i z dob nejvyšší konjunktury. Často nedostatečná kvalita je horším zlem než vysoké ceny. Je to — prav zmíněný list — vůbec jednou z největších ne přístojností syndikátů a kartelů, zaují- majících monopolní postavení, že jakost doda vaného materiálu klesá a že spotře- bitel je nucen odebrati zboží tak, j ak je dostane.

Berl Německo

17 article

Z německého železářského průmyslu. Sdružen továr ici ocelového zboží v Solingách usnesli s na r. 1909 ponechati zatím dosavadní prodejní ceny. ježto ani u mezd dělnických, ani u surovin nenastalo snížení cen. — Trh na jemný plech utvářil se, jak se sděluje »Köln. Ztg.« ze Slegerlandu, několika dnů opět o něco živěji, také ceny stouply o 2—3 mk. Kdežto ještě před 2 týdny nebylo za jemný plech placeno více než 117 mk., lze dnes do- cíliti 119—120 mk. Pozoruhodným je, že specifikace přes změnu roku bohatěji docház jí. Naproti tomu v hrubém plechu je obchod stále stejně na- prosto neuspokojivý. Nejen že ceny nestouply, ale i odvolávky dějí se jen po řídku, arci další zhoršení nenastalo a lze ještě vždy označiti 105 mk. jako denní základní cenu. — Z Vratislavi se sděluje, že následkem opětného zahájení jednání o svndikát pro lité železné odvodní roury byly zadány v posledních dnech značné dodávky rour. Západo- německé slévárny zvýšily ceny, čímž je vylou čena jejich soutéž pro místní obchody berlínské Slezské a pomořanské závody přijaly za nynějších levných cen, jen aby přes zimu mohly pracovati zakázky, avšak jen do konce března.

Köln Vratislav Slegerland

18 article

Ražení nových drobných minei. Korunová měna přes delší dobu svého trvání se ještě u nás úplně nevžila. Zjev tento nutno přičísti zejména způsobu dělení mincí, jež umožňuje užívati starých pojmeno vání pro dvou- a dvacetihaléř a oběhu zlatníků, jež stáhnouli z oběhu — jak se o to fakticky rakousko- uhurská banka pokusila — se ukázalo při nedostalku drobných mincí korunových stěží proveditelným. Okolnosti tyto povedou dle všeho k přeměně zlatníků v dvoukorunové mince. Zlatníků jest vyraženo calkem za 400 mil. K. Z toho bylo 128 mil. K použito pro ražení pětikorun, asi 2 mil.K pak nutno počítati za ztracené a p., tak že zbývá asi 135 mil. kusů čili za 270 mil. K zlatníků, repre- sentujících okrouhle 1.49 mil. kg stříbra. Pro nové dvoukorunové mince doporučoval by se nejlépe týž obsah ryzího stříbra, jako u korun, totiž 835 tistcin, při dvojnásobné hrubé váze (10 ky). Pro 135 mil. kusů bylo by tedy třeba 1,127.250 kg ryzího stříbra. Zbytek 263.000 kg ryzího stříbra mohl by pak býti použit k ražení padesátihaléřových mincí, pro něž by se dopore čovala poloviční váha korunových mincí (2.5 g) s obsahem ryzího stříbra 800 tisícin: za těchto pudminek bylo by lze raziti 180 mil, kusů těchto mincí v hodnotě 90 mil. K. Po provedení této úpravy obnášel by pak kontingent drobné mince 128 mil. K v pětikorunách, 270 mil. K v dvoukoranách. 140 mil. K v korunách, 90 mil. K v půlkorunách, 42 mil. K v niklových a 182 mil. K v bronzových mincích, celkem 688.2 mil. K, čili okrouhle 15 K na 1 oby- vatele — což zajisté není příliš mnoho v srovnání na př. s Německem, kde na 1 obyvatele případá 20 marek.

Zlatník Německo kg

19 article

Uherské akciové společnosti. Uherské akciové společnosti uveřejáují přehled svých celoročních ob- chodů, spolu s odhadem dividendy. Obchod pohybo- val se celkem ve stejných mezích, jako před rokem a také zisk, resp. dividenda zůstane na mnoze beze změny. Uhenská všeobecná úvěrní banka prevzala mimo své běžné obchody 64 mil, uherské korunově renty a zůčastnila se více syndikátních obchodů U Pešťské uherské obchodní banky obchod stoupl; dividenda bude asi činiti jako loni 160 K. Tuké Uher ská oskontní a směnárenská banka ponechá přes vzrůst obchodu dividendu na loňské výši 28 K. Čistý zisk Uherské zemědělské a rentové skciové banky bude asi tak veliký jako loni. Vlastenecká bankovní akciová společnost a Uherská osidlovací a parcelační

všeobecný úvěrní banka

20 article

banka, jakož i Uherská obchodní akc. společnost po- drží loňskou dividendu. Dividendy spořitelen budou se většinou pohybovati na loňské výši s výjimkou Pešťské Leopoldstädtské a Vnitroměstské spořitelny jež budou platiti vyšší dividendu. Uherská železniční akc. společnost a Ukerská akc. spol. pro železniční dopravu buddou vykážovati asi větší zisk, podobně Námořní dopravní společnost „Atlantica“, kdežlo Uherská námořní dopravní společnost „Adria“ po- skytne asi menší dividendy. Salgo tarjanská uhláž ská společnost bude platiti jako loni 32 K, ježto vyššího zisku bude většinou použito k odpisům a reservám; Uherská všeobeoná uhlářská společnost zvýší divi dendu z 20 na 25 K. Gausova elektrotechnická akc společnost, Schlickova akciová slévárna a strojírna „Danubius“, akc, spol. pro slavbu lodí a strojírna. jakož i Akc. společnost pro elektrické a dopravní podniky budou platti větší dividendu. První uherská hospodářská akc. strojírna a Nikolsonská akc. strojír- na ponechají dividendu na loňské výši. Omezení výroby v zakouském průmyslu textilním. Rakouské přadelny bavlny zamýšlejí, jak známo, provésti 15% omezení výroby na 6 měsíeo s podmínkou, že se sejde dosti právně závazných prohlášení jednotlivých firem. Dle nynějšího stavu věci nebyla sice ještě podminka tato úplně splněna, jest však dle zprávy »N. W. T.« pravděpodobno, ž k omezení výroby dojde již co nejdřive. Také kalcovny bavlny hodlají přikročiti k omezení výroby, akce ta nepřekročila však dosud počátečné stadium.

Adrie Schlickův a Ukerský akciový . společenský Danubius Nikolsonský akciový

21 article

Vzájemný obchod rakousko uherský. K telegra- fické zprávě z čís 1. o vzajemném obchodu Ra kouska a Ubrami v listopadu, v níž opravujeme, ž vývoz do Uher činil v tomto měsíci 104.7 mil. K dodáváme tyto podrobnosti: Zvýšení aktiva na rakouské straně za prvních 11 měsíců m. r. nutno přičítati značně menšímu dovozu obilí a mouky v měsících lednu až mcl. listopadu činil dovoz obsl z Uher 11.9 (— 3.1) mil. q v hoduotě 206.3 (— 541) mil. K. dovoz mouky 5.6 (— 1.1) mil. q v hodnoté 159.4 (— 32.5) mil. K. Poklesl také dovoz vajee 13.7 (— 2.3), vlny 11.4 (— 4.2), železných pruto. drátů, plechů 8.5 (— 1.0), chemikalil 13.4 (— 17 mil. K. Naproti tomu opět vzrosti dovoz dobylk v hodnotě celkové 183.4 (+ 24.0) mil. K, jenž čini u hovězího dobytka 255.296 (— 27.918), prasat 148 216 (+ 98.084) a koní 21 288 (+ 1609) kusů Stoupnuti vykazuje dále dovoz koží 8.7 (+. 1.5) vepřového sádla 19.0 (+ 2.3), čerstvého masa 12. (+ 19). vína 31.0 (+ 29). rud 9.8 (++ 1.1, bavlně ného zboží 18.7 (+ 1.2) mil. K. Ve vývozu do Uhen od ledna do konce listopadu jeví se silný pokles u bavineného zbo ží 200.5 (— 15.8) a vlněného zboží 118.5 (— 5.5) mil. K, dále u zboží ze lnu, konopí juty atd. 3117 (— 1.3), koži 99 (— 1.7) mil. K. Na- proti tomu vzrostl náš vývoz ublí 27.1 (+ 1.2). s- rového petro eje 9.7 (+ 2.4), hedv. zboží 4 0 (+ 1.4) konfekčního zboží 87.0 (+ 36), železných pruto plechů, drátů 18 3 (+ 2.7) mil. K.

Uhry Ra kousek měsíc m

22 article

Národohospodářská jodnota v Praza. V posledni době došlo spolku několik návrhů na koupi, finan- cování a předání obchodních a průmyslových pod niků, Interesenti z oboru rukavičkářského, pleláren- ského, tkalcovského atd. mohou si vyžádati bližší informace v Národohospodářské jednotě, Praha, Spo lená ul. 34. mezi 5—6 hod. odpol., při čemž se po dotýká, že sprostředkovatelé jsou vyloučeni, poněvadž jednota sama bez jakékoli provise zakročuje na pro- spěch udržení příslušných podniků v našich rukou. Potřeba penůz k ultimu. Poukázali jsme již na značnou výši nároků, kladených koncem prosince m. r. na Rakousko-uherskou banku, jež nezůstanou za nároky předešlého roku. Očekává pe, že daňová povinnost vzroste ze 16.4 mil. K. vyká- zaných 23. prosince, nejméně na 150 mil. oproli 187.1 mil. K před rokem. Také eskont u Německe říšské banky byl jen o málo menší, než před rokem, za to lombard nedosahuje loňské výše. Pr pohotovosti peněz, jevící se v opětném snížení sou- kromého diskontu, dá se očekávati, že zpětný příto v novém roce bude se díti rychle. Týž názor panuje i ve Vídni.

Praha Rakousko Vídeň

23 article

Dividenda. Vývoj obchodů Semerinské strojírny a továrny vagonů byl dosul tak příznivý, že zisl bude letos větší než r. 1907-8. Ač bude nulno z zisku provésti různé odpisy, přece očekává se a r. 1908-9 vyšší dividenda než za předešlý rok Americký trnst hospodářských strojů v Némecku. Trust hospodářských strojů, »Internationa Harvesler Compagnie« v Chicagu zakoupií při novém přístavu v Neussu v pruském Porýnsku (vlád. obv. důsseldoríský) průmyslový terén v roz sabu asi 40 jiter a postavi na něm továrnu hosp strojů, která již v r. 1909 má zahájiti výrobu. Ake. kapitál řečeného trustu obnáší 60 mii. dol. Účelem kroku nynějšího je zabezpečiti i na dále odbyt hosp strojů amerických v Evropě, zvláště v Německu. Dle amer. úřadní statistiky činil v r. 1907/8 export hosp. strojů a nářadí ze Spojených států 24.3 mil. dol. (proti 26.9 mil. v roce předchozím), z čehož za 2.1 resp. 2.3 mil. dol. šlo do Německa.

Ake Chicago Neuss pruský Porýnsko Evropa Německo spojený stát Semerinský strojírna Internationa Harvesler Compagnie

24 article

Cena surového pstroleje. Cena surového petrolej stoupla na 1.40 K na ultimo ledna; patrně následkem zajištěného poskytování záloh zemským svazem pro- ducentů ve výši 1421/2 K a následkem poklesu těž by, jež bude asi o 2000 cisteren menší, než v pře- dešlém měsíci Úprava jihoamerické námořní dopravy. Svěho času podal Rakouský Lloyd spolu s Austroamericanou pod firmou „Unione“ vládě offertu na úpravu jiho- americké dopravní služby: později podána byla nová offerta společností Navigazione libera Triestina. Mez těmito 3 společnostmi zahájeno na to jednání, pr něž vláda určila lhůtu do 31. prosince m. r. Jednání zůstalo dosud bez výsledku, takže ministerstvo ob- chodu vypracuje nyní bez ohledu na další průběl jednání mezi společnostmi návrh příslušného zákona jenž má býti co možná rychle parlamentně vyřízen V odborných kruzích panuje názor, že úprava se pro vede s vyloučením společnosti Navigazione liber Triestina. Objednávky rakouských státních drah. V roz- počtu na rok 1909 jest pro doplnění povozného mate- riálu státních drah i se sestátněnou drahou cís. Fer- dinanda preliminováno 45 mil. K. Z toho bylo již delinitivně objednáno 218 lokomoliv, 210 tendrů, 300 osobních, 272 služebních a 1812 nákladních vozů a 162 cisternových vozů pro dopravu petroleje k otopu Vzhledem k nutné potřebě má býti dále objednáno 55 lokomotiv, 48 tendrů, 420 nákladních a 50 cister- nových vozů se lhůtou dodací do konce t. r.: mimo to má býti vypsána dodávka asi 150 osobních a slu žebních vozů. Bude tedy v r. 1909 dodáno celkem 273 lokomoliv, 258 tendrů, 722 osobních a služeb- ních vozů, 2232 nákladních a 212 cisternových

Austroamericaný Fery Navigazione libero Triestina K na ultimo

25 article

Poštovní spořitelna ve státníchi službácki. Od i ledna 1909 bude opět rozšířeno používání poštovní spořitelny k účelům státní správy Od této doby bude poštovní spořitelna obslarávati veškeré ukládání kauci siátní železniční správy, vyjma železničníeh ředitelství v Haliči Dále bude rozšířeno provádění platů na účet finančních úřadů prostřednictvím spo- řilelny, omezené dosud na Dolní a Hlor. Rakousy Solnobrad, také na Štyrsko, Korutany, Krajinu, Při- moří, Tyroly a Vorariberg: rovněž platy justiční správy pro Dol. a Horní Rakousy a Solnohrad, pok platy ministerstva orby a ředitelství lesů a panství ve Vídni budou prováděny poukazovacím řízením poštovní spořitelny. Nový bursovní řád vstoupil včerejškem v platnos pro Berlín. Změna byla nutna následkem loňsk novely k bursovnímu zákonu. Nejdůležitější změny týkají se především předpisů o připuštění k ná- vštěvě bursy. Zostřeny jsou příslušné předpis zejména v tom směru, aby zabráněna byla účast na bursovním obchodu osobám nepovolaným. Zástupci lisku nejsou v novém řádě na tom lépe než dříve. Dále změněny předpisy o připouštěcím místě, cot bylo nutno následkem odpadnutí bursovního rejstříku. Také bylo nutno v nový řád pojati předpisy o při puštění bursovního lhůtního obchodu se zbožím a cennými papíry. Státní komisař musí nyní býti zván ke všem schůzím bursovního představenstva. Insolvence. Obchod s barvami Heřm. Weisa v Praze jest insolventní a passtvy asi 100.000 K, věřitelům se nabízí 35% parovnání. — Obchodník s manufakinrním zbožím Fr. David Eekstein Szigetvaru ohlásil insolvenci s dluhy za zboží ve výší asi 106.000 K a s peněžnými dluhy 21.000 k.

Solnobrad Eekstein Halič Dolní Rakousy Štyrsko Korutany Tyroly Horní Rakousy Solnohrad Vídeň Berlín Praha Francie

26 title

Slav.

28 article

Ukončený konkurs. Frant. Novák, obchodník v Hote Kutné prohlášen 20. dubna 1908) Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati se bude v král. městě Čáslavi dne 13. ledna 1909 — Přístí výroční trh na hovězí dobytek a koně v grál. městě Pelhřimově konati se bude dne 5. ledna 1909. Banky, záložny a spořitelny. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem másíce prosince K 40,012 238 44. Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4lgpro- centních bankovních dlužních úpisů v obnosu K 16,639 900.—. V měsící prosinci 1908 činily: vklady výplaty korun Měst. spořitelna na Kr. Vino- hradech . . . . . . . Spoř. m. Bakova n. J. . . Spořil. kr. m. Nymburka . Mést. spoř. v Semilech . . Spoř. měst. ve Slaném . . Obč. záložna na Malé str. v Praze Ústř. zál. učitelstva česko- slovanského v Praze . . Zal. řemeslnicko - živnostenská v Žizkově . . . .. Obč. záložna v Chrudimi . Okr. založna hospod. v Ny m- burce . . . . . . .. Obč. zál. v Nymburce . . Záložna počatecká . . . I. zal. ve V y s. M ýtě . . .

František Novák Kristus Hot Kutná Čáslav Pelhřimov Nymburk Semily Praha Zala Chrudim Český průmyslový banka Vinohrad Na mburka

29 article

939.974 694.473 32.228 23 554 238.226 91.915 840.009 213.263 210.191 163.468 109.870 85.600 110.778 65 44s 134.582 182.004 405.500 290.587 151.777 139,062 235.128 89.490 50.762 31.9 66 6,468.872 6,707.185

65 44

30 article

rny peněžní. Petrohradská bursa. z Petrohradu, 1. ledna. (Zpráva Zivnost. banky.) 1. ledna 31. pros. Oiskontní . . . . . . . . . 390.— 390.— Baku . . . . . . . . . . . 340.— 348.— Caspienne . . . . . . . . . 3700. . 3700.— Sormovo . . . . . . . . . 99.— 180 — rusko čínská banka. . . . . . 180.— 280.— Roská průmyslová bauka . . . 281.— 122 — Petrohradské metaliurgické . . . 122.— . . . . . . . 139.— 140.— Kolomna Putlovské železo . . . . . . 77 — 77 50 162. — 163 — Fénix. . . . . . . . . . .

Caspienne Sormův Ruska Fénix Petrohrad Bak Kolomna čínský banka zpráva Zivnost . banka

31 article Trhy na zbokí. obals.

Trhy na zbokí. obals. Z Nového Yorku. 31. prosince. (Telegr. »Nár. Listů.) Smýšlení chabé. Psenice pohotová 109 50. na prosinec 1093/s, na květen 112.—, na červenec 1061/4, kusunie na prosinec 66.50, na květen 687/, na červenec 683/2. Mouka 4 05. Dovozné za obili 13/4. Cuki musk. 3.17, cukr centrif. ref. 3.67. Káva 6. Směnka na Londýn 4.851°. Stříbro 50 14. Bavlna a bavlněná příze. Z Nového Torkn, 31. prosince. Telegraf. zpráva »Národních Listů«.) Bavina. Závěrečné kursy v Nov. Yorku: pohotová 9.35, na prosinec 0.— na leden 8.96, na únor 8.26, na březen 8.94, na duben 8.92. na květen 8.96, na červen 8.93, na čer- venec 8.94, na srpen 8.86, na záři 8.68, na říjen 8.68. Smýšlení : pevné. Dovoz do všech přístavů 41.000, dovoz do vn ti země 27.000 žoků. Celkový dovo 69.000 žoků. Bavlna v Novém Orleanu 87 % Z Nového Yerku, 31. prosince. (K. k.) Týdenn zpráva: Duvoz do všech přístavů 223.000 žoků, dovoz do vnitř země 132.00U žoků, celkový vývoz 229.000 zoků, zásoby —.— žoků.

Nový York Londýn Nový Torkn York Nový Yerk

33 article

D. Z Tršic, 31. prosince. Tak jako všech stavů, jest povinností producentů chmele učiniti sobě na konci roku obchodní uzávěrku zisku a ztrát své ná- mahy. Na minulý rok, rok jubilejní a stanného práva, pohlíži jak obchodník, tak pěstite! s truchlivými zku- šenostna a smutnými vyhlídkami na příští rok. — V celku od naší poslední zprávy v t. l. se prodej chmele nezměnil, jehož ztrnulost považovati dlužno za nevyléčitelnou nemoc celého letošního obchodua marně čeká se na nějaké značnější zlepčení. Ještě žádný rok, pokud se chmel vůbec pěstuje, nebyly poměry producentů tak beznadějné a smutné, jako v roce minulém, zvlaště u nás v Rakousku a Rusku, kde tolik chmelnic nepopíratelnou chybou pěstitelů přibylo. — Loni blížící se konec roku přinesl značné zvýšení cen, takže chmel, za který na počátku se- zony bylo nabizeno 56 až 60 K, bez oblíží dočkal se na začátku nového roku 95 až 100 K za malý cent.

Tršice Rakousko Rusko

34 article

A zvýšené ceny udržovaly se až ku počátku nové sezony Tato nastala již s jakousi stísněností, která se přes houževnatý odpor pěstitelů stupůovalaa trvá v nejhorším slova smyslu až podnes. Jemné ze- lené zboží přece ještě kupco nachází, ale za malá ceny, nejen u nás na Moravě, ale i jinde, jak zprávy z cizích oblastí potvrzují. V zájmu pěstítelů chmele jest si přáti, aby novým rokem odbyt chmele se- sílilž neb jsou ještě veliké zásoby jak na sypkách pěstitelů, tak i na skladištích obchodníků. Tím by se aspoň částečně všem ulevilo. Hlavní příčinu tohot neblahého stavu však viděti dlužno v nadvýrobě chmele. Prostřeďkem odpomocí bylo by ovšem obme- zení výroby a pěstění chmele. Tuto pravdu také již v četných místech chmelaři pochopili a chmelnice ruší. Největší úbytek jeví se v Prusku, zejménav Poznaňsku. V posledních dvou letech zreduko- vána zde rozloha chmelnic s 2167 na 1680 ha. Roku 1905 sklidilo se chmele 31.960 mal. centů, r. 1908 jiz jen (při velké sklizni) 18.560 centů. Zaznamenati sluší, že v r. 1885 sklidili 44.298 centů. V Baden- sku páčila se rozlcha chmelnic na 1837 hektarů. r. 1908 již jen na 1664 ha. Podobně hledí producenti dřívější zimničné zakládání spousty chmelnic nyní rušením odčiniti v Čechách, Americe, Anglii,v Rusku a j. V Anglii pěstitelé nejen že ruží chmelnice ale obrací se na vládu o ochranu proti dovozu ci- zího chmele a žádají přísná opatření. — Povětrnost. ke konci roku se podstatně změnila. Mrazy jsou cifel- né, dny dosti jasné.

Morava Prusko Poznaňsko Baden Čechy Amerika Anglie Rusko ha cent

36 article

Továrníci žádají již za nejlepší olej až 190 fr. Z Gar- dů, Hérauldu a Vanduse, kdež oliv se letos urodilo přece dost, také ohlášeny ceny vyšší. Ježto takév přístavních trzích panuje nedostatek nabídky, lze očekávati všude stoupání tohoto oleje. Z Tunisu a ze Španělska ohlášena sklizeň sotva z třetiny normální úredy. Nynější katastrofa na Sicilií přirozeně musí přiostřiti nedoslatek olivového oleje, ježio nyní znač- né staré zásoby, ale i nový olej byl vesměs všude zničen. Vysoké ceny oleje olivového mají vliv na ceny ostatních olejů. To v první řadě platí o oleji řepkovém, však také o zvláštnostech tohoto odboru. oleji sezamovém a makovém. Olej mandlový stoupal již dříve následkem hausse v mandlích. Pouze olej lněný je tendence chabé. Hamburské ceny dnes jsou (za 100 kg.): olivový olej 92—158 marek, lněný 43 až 45 mk., bavlníkový 50—56 mk., řepkový 68 mk., palmojádrový 58 mk., ricinový 49 mk. Terst (bez cla) olivový K 118—210, bavlníkový K 64—68, sezamový K 95—120, arachidový (pozemnicový) K 98—10s, kokosový K 55—103, lněný K 52—70. Basis Víden se clem olej lněný K 67.75—68.—, řepkový K 194 až 196 (na jednotlivé sudy o 4 K dráže), terpenti- nový K 80—90, týž rusky K 49—49.50. Zboží materiální a drogy Trh výrohků a surovin materiálních a léčiv trpěl po celý nyní minulý rok poměry průmyslu vůbec. Že se lak dělo měrou tak velkou, jako při celé řadě

Gara Tunis Španělsko Sicílie Terst nový K 80 kg