Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 82, place 67, org 7, work 9
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
2. ledna 1909. Číslo2.
4
article
položená část se poněkud zachovala, avšak i zde
objevily se na mnoha domech trhliny.
Z Rengia di Calabria, 31. prosince. (K. k.
Na Piazza Garibaidi a Via Marina byly zřízen
nemocnice. Zástupy lidu shlukují se před úřady
a vojáky a žádají o cidéb. Pancéřová loď „Na-
poli“ a poštovní člun „Umberto“ připluly sem
s vojskem.
Z Říma, 31. prosince. (K. k.) Dopisovat i
„Tribuny“ v Reggio di Calabria telegrafuje: Mě
sto jest úplně zničeno. Z trosek bylo vy-
taženo 2000 mrtvol a 3000 raněný ch.
Počet obětí obnáší zde 20.000. N
venkově je zničeno 20 měst. Zemětře se ni
vyžádalo si v nich 7000 obětí.
Z Palerma, 1. ledna. (K. k.) Nejnovějš
zprávy oznamují, že Castorealo na jiho-
západ od Messiny bylo skore
úplně zničeno.
Z Catanie, 1. ledna. (K. k.) Aby zajištěn
byl úspěch záchranných praci v Messině, bylo
město rozděleno na pásma, z nichž každé byl
přikázáno jednomu vojenskému oddílu. Vojáe
nejen pohřbívají mrtvé, nýbrž obstarávají také
transport rančných, kteří jsou dopravování na
lodi do přístavu. Včera zaznamenal
observatoř několik lehčích otřes
země.
Z Reggia di Calabria, 1. ledna. (K.k.) Při-
pluly sem 2 válečné lodi s vojskem a vyšším-
úřadníky. Stále ještě vytahují se z trosek ra-
nění. Zdá se, že počet obětí roste
každým dnem. Rozdílí se chléb a vodat
ježto však prasklo potrubí vo do-
vodu, je vody nedostatek. Z opa-
trnosti byli pobiti všichni psi
kočky, ježto je obava, že by vy-
pukla vzteklina. Od minulé noci vy-
datně prší. Král dal pro případ potřeby kr-
lovský palác k disposici pro raněné a potřebné.
Z Palerma, 1. ledna. (K. k.) Obraz, k te
rý teď Messina skýtá, je mnohem
horší, než v předešlých dnech.
Umberto
Rengia di Calabria
Řím
Reggio di Calabria
Palermo
jihozápad
Messina
Catania
Piazzo Garibaidi
via Marino
5
article
Dřívější tupé omámení ustoupil
nosmírnému zo ufuletví. Odehnávaji
se nevypsatelné výjevy, když pozůstalí, kteř
byli uprchli, donuceni hladem a žízní vraceji
se do města. Při rozdílení chleba v celním úřa-
dě dochází k srdcervoucím scénám. Vyhladovělý
dav volá netrpělivě po darech. Záchranné práce
pokračují velmi rychle a při tom vykonávají se
divy sebeobětování. Potkáváme nosfíka, n
nichž leží lidé, kteří 3 dni úpěli pod troskami.
Vojenský úřad, v jehož čele stojí generál Mazza.
převzal vrehní správu nad Messinou, Reggien
a okolními krajinami. Jsou mu přiděleni 4 gene
rálové hlavního štábu. Vojsko vyloduje se všude.
kde je ho potřeba. Zemčtřesení trvá. Jeden
otřes byl pocítěn v minulé noci v 10 hodin
45 min., jiný včera v 1 hod. 35 min. a 8 hod.
30 min. ráno.
Z Messiny, 31. prosince. (K. k.) Nádraží se
sřítilo a pohřbilo pod troskami 40 úřadníků
V ulici Garibaldia kryjí trosky pěších kasáren
800 vojinů. Všude žádají zachránění pomoc
aby mohli své příbuzné z trosek vytáhnouti
Hatští, angličtí a ruští vojáci námořní předsti
hují se navzájem obětavým sebezapřením pt
záchranném díle. Anglický a ruský lékar zřídili
dvě nemocnice pro lehce raněné. Tíže raněné
dávají dopravovati na své válečné lodí.
Popravy dle stanného práva.
Z Neapole, 1. ledna. Generál Colato
dal v Messině zastřeliti dle stanného práva 3
individuí pro drancování.
Mazza
Zemčtřesení
Hatský
Colato
Messina
Reggien
Neapol
vojin
6
article
Žijící lidé v troskách?
Z Říma, 1. ledna. Kapitán ruského obr
něnce »Makarova« vypravuje: »Viděli jsme jer
zříceniny, nie jiného. Na břehu ani nebylo vi-
děti lidl. Italská laď se v přístavu po-
topila. Z některých domů stojí ještě zdi, ale
stropy a střechy se všechny probořily. Proto
zahynulo tolik lidí. Človék se zachvívá při po-
myšlení, že v šesti a sedmipatrových domech
padaly stropy ve všech patrech. Sotva jsem
připlul se svou lodí, vylodil jsem dvě setniny
vojáků. Z pod trosek ozývalo se volání o po-
moc. Nevěděli jsme, kam se dříve obrátiti. Za-
chránili jsme asi 1000 osob a zřídili malou
nemocnici za správy druhého lodního lékař.
Dopravili jsme také v bezpečí dvě tuny vážie
pokladnu banky italské. Odhaduji počet mrtvýc
v Messině na 80.000, ale mnozí z lidí
v ssutinách pohřbených snad posud
Zemětřesení trvalo 37 minut. Podmořské
zemětřesení opakovalo se čtyřikrát v půlhodině.
Vlny dosáhly výše 4—10 metrů. Jest nemožno
určiti počet uprehliků, ale viděli jsme a s
10 000 hladových, mrznoucích, polo-
nahých lidl. Dali jsme jim vše, co jsme
měli: chléb, maso, konservy, všechnu vodu.
určenou pro parní kotly. Ponechali jsme si jen.
co jsme potřebovali ku plavbě do Neapole.
Ruské lodi, které zůstaly v Messině, přijaly na
palubu asi 700 osob všeho zbavoných. Mel
jsme na palubě mnoho šilených, kteří v lodních
chodbách hledali své drahé, jakoby se nalézali
ještě v troskách. Z mnohých episod, jež jsem
zažil, zůstane mi jedna nezapomenutelnou. Ve
třetím patře napolo zbořeného domu nalezii
jsme v jedné světnici dvé malá děvčát ka,
hrajíeí si se svými loutkami, jakoby
pro ně svět neexistoval. Na obrněnci bylo po-
zorováno podmořské zemětřesení z otřesů zesle
podobných, jako když se vypalují těžká děl.
žijí.
Makarův
Řím
Messina
Neapol
7
article
Ostrovy zmízely.
Z Londýna, 1. ledna. Agentura Lloydu
žádá velitele britského středomořského loďstva.
aby upozornil všechny obchodní lodi na změay
mořské půdy u Messiny, poněvadž se nyní
risíko pojišťovacích společností značně zvýšilo
Dle zpráv zdejších listů změnilo se skutečnt
úplně pobřeží u Messiny a také některé malě
ostrovy zmizely, kdežte na jiných
místech opět vystonpila skalnstá moř-
skú půda z moře. Mnohé majáky byly země-
třesením úplné zboreny. Mys Polo se pro-
padl. Kapitáni, kteří po katastrofě pluli kolen
Messiny sdělují, že jen s nejvétšími obtížem
nalezli cestu, kudy mohli proplouti, poněvadž
mořská půda jest na mnohých místech změ-
něna. Moře jest široko daleko pokryto plovou-
cími troskami a mrtvolami. Výjevy, které
odehrávají na obou březích mořské úžiny, jsou
přímo srdcelomné. Polonazí, zoufali lidé na vy-
výšených místech pobřaží prosi lodi, aby ji
s sebou vzaly. Mnozí ubožáci počinali si jako
sllení.
Někteři skákali do moře a plovali k lodim.
které jsou již přeplněny uprchliky. Na celém
pobřeží po obou stranách úžiny nezůstala snad
ani jedna z hustě obydlených osad katastrofou
ušetřena. Mnohé vesnice, nebo spíše jejich ztl-
ceniny, klesly úplně nebo z části do moře. Ka-
pitán parníku »Opal« a cestující na této loni
vypravují, že 24 hodiny po kstastrofé, když
pluli úžinou, víděli, jak se vysoký pahorel
s vesničkou propadl do moře. Obyvatelé
se snad zachránili, sspoň nebylo slyšeti volání
o pomoc a také v řítících se spoustách země
nebylo viděti žádných lidl.
Dánský parník se pohřešuje.
Z Kodaně, 1. ledna. Panuje zde obava, že
dánský parník »Chr. Broberb« při kata-
sirofě se potopil. Měl dne 27. prosince připlout
do Messiny. Od toho dne není o něm zpráv.
Lloyd
Londýn
Messina
Ka
Kodaň
Broberbajdžán
8
article
Otřesy trvají.
Z Reggia di Calabria, 31. prosincs. (K. k
Úřady daly po katastrofs rozdělovati potraviny
mezi lid, který se s velikou prudkosti na ne
vrhl. Není možno vylěčiti bídu zachráněných
Všeliké rozdíly mezi jednotlivý m
vrstvami a třídami byly neštěstím
odstraněny. Všecko trpí hlad, všecko žádá
chleba. Otřesy s podzemním rachotem
trvají. Téměř stále prší. Čstné o so b
katastrofu přečkavší odch á zej! do
Palerma a Neapole, poněvadž nejsou sto
pohlížeti na nevylíčitelné útrapy. Posl. Valen
tino žije, avšak je raněn. Posl. Tripep
jenž byl těžce raněný vytažen z trosek, zemřel
Jeho synové byli zachráněni.
Řádění lupičů.
Z Berlína, 1. ledna. Z Reggia se oznamuje
Purkmistr města, který po 24 hodin ležel pod
seutinami, byl nalezen těžce raněn. V městě
je málo vojeka, které bojuje s ná-
mahou s lupiči a zoufalci, kteří se
neštíti zločinů, aby něco ukori
stili. Tři šlechtické rodiny, které zde žily, vy-
mřely úplně. Jest stále větší oba va.
že vznikne epidemie.
Posl
Reggio di Calabria
Palermo
Neapol
Berlín
Reggio
10
article
Z Palerma, 1. ledna. (K. k.) Dnes dopo-
ledne přibyl sem parník »Quirinal« se 47
uprchlíky. Ač nemocnice přijaly na sta raně-
ných, plní se přece v nemocnice proměněne
školy, mezi nimi i universita, dále hotely velmi
ryehle. Ježto se očekává ještě několik tisíc ra-
něných a uprchlíků a ježto nastal nedostatek
místa v nemocnicích, obrátila se municipalita
provoláním k občanstvu, aby se ujalo nešťast-
ných. Vojsko nepřetržitě buduje dřevěné ba-
ráky, v nichž, pokud je místo, nalézají přístřeš
ti, kdož katastrofu přežili. Velká část jich mus
však vzíti za vděk útulkem ve vagonech, pod
stany a podobně. Mnoho z nich umístil mes-
sinský srcibiskup v arcibiskupských budovách.
Na náměstí San Marlino zřídil palermský odbo
Červeného kříže četné baráky, ale to vše ne-
stačí, takže lékaři obvazují raněné pod širým
nebem, často v prudkém lijáku. Jen včera ob-
vázali lékaři Červeného kříže 800 raněných.
Z Neapole, 1. ledna. (K. k.) Dle zprávy
»Matinu« navštívil vévoda z Aosty postizené
v Pizzu.
Matin
Palermo
Quirinal
San Marlin
Neapol
Aosta
11
article
Král na místě neštěstí.
Z Palerma, 1. ledna. (K. k.) Král přistál
o 11. hod. dopolední v Messiné se svým prů-
vodem, s ministry, prefekty a několika gene-
rály. Hluboce dojat tím, co viděl, slibil rychlou
pomoc a ujistil, že stane se vše možné, aby
velké neštěstí bylo zmírnéno. Pak dal rozkaz-
aby vojenské lodi rozdělily všechny potraviny.
Včera večer navštívil král Faro a Gouzini.
Když přibyli královští manželé do Messiny.
dostalo se jim dojemného uvítání. Mnoho lidí
plakalo a někteři volali: Ať žije král ! Bo
žehnej královně! Král těšil nešťastné, tiskl
všem kolem sobe ruce, hladil raněné a se
slzami v očích také mnohé políbil. Lidé vrhali
se s pláčem na kolena. Král jim dodával od-
vahy. Mezi tím odebrala se královna v průvodu
osobního lékaře na panceřovou loď »Reginu
Elena«, kde těšila ranéné a sama jim podávaln
koňák, bouillon a léky. Zvláště dětem věnovalu
něžnou páči.
Také v Reggiu oslovil král četné raněné.
Při pochůzce zřiceninami spatřil král člověka
polozasypaného, jehož horní část těla vyčníval
z trosek. Postížený pravil králi: »Jsem zde již
po tři dny jako poloviční zajatec, ale celkem
se mi vede dobře; nejsem raněn a čekám
klidně na svou zšehranu.« Pak žádal za nápoj
jídlo. Před návratem do Messiny vstoupil král
na ruskou admiralskou loď » Csrevič« a dékoval
slovy nejvyššího uznání důstojníkům a mužstva
za vykonané služby.
Fara
Gouzini
Regina
Elen
Postížený
Palermo
Messina
Reggio
Bo žehnat královna
12
article
Pomocná akce a projevy.
Z Řima, 31. prosince. (K. k.) Papež da-
roval obětem katastrofy 100 000, královna vdova
Margherita 20.000 a sbor kardinálů rovněž
20.000 lir.
Z Paříže, 1. ledna. (K. k.) Ministerská rad
se usnosla zahájiti národní subskripei pro oběti
katastrofy v Itahi. Zároveň vyzve vláda veškeren
tisk, aby byly zahájeny sbírky a zřízen výbor,
jenž došlé peněžité dary odevzdá bance fran-
couzské, kteráž bude přijímati též obnosy, došl
všech veřejných pokladen. Předseda Falhiěre
upsal 25.000 franků, ministerská rada 12.00
franků, muniespální rada pařížská povoliia 30.000
franků na prospéch oběti katastrofy v Italii.
Z Palmi, 1. ludna. (K. k.) Vévoda z Aosty
navštívil město a zorganisoval pomocnou akci
Z Paříže, 31. prosince. (K. k.) Banka fran-
couzská zaslala po dohodé s ministrem finane
italské vládě 100.000 franků jako první pomoc.
Z této sumy věnovala banka sama 50 000 t
Z Oetyně, 31. prosince. (K. k.) Knize
Mikuláš zaslal králi italskému za příčinou kata-
strořy na Sicilii soustrastný telegram a odebra
se na itulské vyslanectví, aby tu osobně tlumoči
svojí soustrast.
Další zprávy viz na straně 4.
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůlezitějších
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvlášté.
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace,
spolky i jednotlivci také zdle svou národní po-
vinnost! Národní kolky a učtenky kupujte
v místních prodejnáchl
Mikuláš zaslat
Čecho
Paříž
Palmi
Aosta
Sicílie
frank
t Z Oetyně
13
title
Říše rakousko-uheřská vr. 190e
14
article
Rakousko.
Rakousko.
Ministerstvo bar. Becka, jemuž se podařilo
r. 1907 zkoncovati říšskou volební opravua
r. 1908 provésti v parlamentě vyrovnání s Uhra-
mi, slíbilo před rozchodem poslanecké sně-
movny v prosinci r. 1908, že soustředí nyn
všechny své snahy na provedení třetího hlev-
ního úkolu, v nějž se uvázalo, ukli zen
sporu česko-německého. Bar. Beck
chystal za tím účelem zvláštní jazykový záko
pro království české a spoléhal, že také všichni
členové kabinetu budou mu pomáhati v uklidňo-
vací práci.
První mu přispěl na pomoc německý mi
nistr krajan Peschka, který koncem ledna
pronesl ve Štyrském Hradci paličskou řeč prot
národu čoskému. Trvalý mír mezi koltuarnýmn
národy, jako jsou Němci a Češi, je prý ne-
možný. Boj musí trvati tak díouho, až jedna
strana úplně podlehne. Že v boji tom nepod-
lehnou Němci, mající za sebou 60 mil. bratř
v německé ríši, měl min. Peschka za samo
zřejmé.
Beck
Peschek
Němec
Čech
Rakousko
Uher
Štyrský Hradec
15
article
To byl první „uklidňovací“ projev se stra-
ny německé v době, kdy se opět sešly výbory
poslanecké sněmovny, aby připravily práce p
sněmovní plenum. Od počátku února zaseda
také výbor rozpočtový a bar. Beck počal osobn
vyjednávati se zástupei Čechů i Němců o úpravi
jazykové otázky v Čechách, zejména u eoudů
ježto revolta německých soudců proti českým
podáním se rozšířila z Chebu rychle téměř po
celém zněmčeném území Čech. Bar. Beck, jak
prozradil ve „Fremdenbl.“, nechtěl užiti nija
kého nařízení, nýbrž chíěl jazykovou olázk
upraviti zákonem, který hodlal předložiti říšsko
radě.
Zatím, co rozpočtový výbor projednáva
nesporné úvěry, odkládaje položky „politické“
objevil se v úřadních novinách dne 22. březn
vlastnoruční list k bar. Beckovi, schvalující zří
zení nového ministerstva pro veřejn
práce a ukládající předsedoví ministerstva
aby si vymohl v parlamentě potřebné schválení
Ministrem veřejných prací jmenován současné
dr. Albert Gessmann, dosud ministr bez porte
fcillu.
Beck
Čecho
Němec
doktor
Gessmann
Čechy
Cheb
poslanecký sněmovna
16
article
Koncem března a počátkem dubna došlo
v rozpočtovém výboru i na úvěry „politické“
Dne 27. března příjata resoluce, v níž se výbor
vyslovuje pro zřízení dvou nových univer
sit na Moravě (české a německé), jakož
i potřebných vysokých čkol vlašské, slovinské
a ruské. Dne 2. dubna schválen i rozpočet mini-
sterstva spravedlnosti, když byl bar. Beck jme-
nem vlády vydal Čechům prohlášení, že až de
vydání jazykového zákona zachová se v Če-
chách u soudů status quo aute, že tedy
německé soudy budou česká pojednání přijímat
a česky vyřizovati.
Beck
Čecho
Morava
17
article
Dne 2. dubna sešla se konečně poslane
cká s němovna a jala se státní potřeby vyři
zovati způsobem nikoli už neobvyklým, totiž
pilnými návrhy. Tak do 30. dubna, než se roz
šla na velkonoční svátky, vyřídila pilně bra
necký zákon (7. dubna) a právomoc mini
sterstva veřojných praci (10. dubna)
Mnoho povyku mezi křesťanskými sociály a kle
rikály způsobila brožura inšpruckého profesora
církevního práva, Wahrmunda, v níž spa
třováno zlehčování katolické dogmatiky. V pan
ské sněmovně podal dne 28. dubna hr. Thun
v té věci ostrý dotaz ke vládě a hrozil zamí-
nutím rozpočtu, nedostane-li se uraženým rakou
ským katolíkům náležitého zadostučinění. Satis
fakce dostalo se jim skutečně tím, že Wahr
mund v letním semestru v Iněpruku již nepřed
nášel a po prázdninách přeložen do Prahy n
německou universitu. Vznikla z toho stávka n
všech německých universitách, jež ukončena t
prvé v druhé polovině června.
Ve složení poslanecké spěmovny nastal
v tomto období změna v táboře polském. Li
dovci, kteří dotud tvořili samostatný klub, spo
jili se s polským kolem, které jest od t
doby společným representantem všebo polského
poselstva až na socišlní demokraty a nabýv
svými 71 hlasy vážného významu v parlamentě
Za velkonočních prázdnin dne 1. května ze
mřel ve Vídni německý ministr krajan Františel
Pesehka a dne 7. května jmenován mini
strem krajanem opět Jindřich Prade, jenž by
v úřadě tom také předchůdcem Peschkovým.
Thun
Satis
Wahr
Pesehka
Jindřich Prade
Peschkův
Praha
Vídeň
18
article
Dne 8. května sešla se opět poslanecká sně
movna a projednávala pilný návrh hr. Kolowrat
na zvýšení braneckého kontingen
tu zeměbrany o 5000 mužů. Než projed
nala plnost a návrh sám, s nímž spojen návri
na poskytováni náhrady rodinám zálož
níků, povolaných ke cvičení, dne 17. květnu
přikázala brannému výboru, ukončil také
rozpočtový výbor své práce (11 května), takže
sněmovna mohla dne 28. května zahájiti dru
hé čtení rozpo čtu na r. 1908.
Rozpočtová debata provedena tentokrát ne
zvykle rychle. Dne 28. června byl rozpočet if
nační zákon na r. 1908 v poslanecké sněmovne
sehválen ve 3. čtení a den na to vyřízen tako
v panské sněmovně, takže nebylo ani třeba pro
dlužovati zatímný rozpočet, končící dnem 30
června.
Po vyřízení rozpočtu nastala opět pauza v
sněmovní práci. Vláda si přála, aby parfamen
povolil ještě do léta zvýšiti kořaleční daň, proti
čemuž se vzapřeli sociální demokraté, a sestát-
niti českou severní dráhu, proti čemuž byl
Němci z Čech, vidouce ve sestátnění ústupek
českému národu. Zatím, co vláda vyjednávala
se stranami, ve sněmovně ubíjen čas projedná-
váním pilných návrhů. Konečně nastala dohoda
vláda odložila kořaleční daň na pozdější dobu.
Němce pak smířila slibem, že jim v Čechách
zřídí nový, čistě německý krajský soud v Trut-
nově. Za vyjednávání toho Němci projevili ne-
spokojenost svému ministru Jindř. Pradovi, že
prý málo (!) dbá německých zájmů v Čechách
a Prade podal 13. červenoe demisi, která však
zůstala nevyřízena až do listopadu.
Kolovrat
Němec
Jindřichův
Čechy
Trut
19
article
Poslední týden před letními prázdninami
nastala ve sněmovně horečná práce. Za tu dobu
přijat zákon o zvýšení počtu zeme-
braneckých novebranců o 5000 mužů
(10. července), o náhradě rodinám za-
ložníků, povolaných ke cvičení (14. červen
ce). Náhrada má obnášeti polovinu výdělku zá
ložníkova. Dne 15. července přijat melio
rační zákon, ale poněvadž sebválen i dodn
ltek Pantzův, s nímž vláda nesouhlasíla, zamí-
nut panskou sněmovnou. Téhož dne vykonány
i volby do delegace.
V posledních dvou dnech 16. a 17. červon
ce schválen zákon o ručení automobili-
stů dle úpravy panské sněmovny, vyřízeny
předlohy imunitní a opraven jednací řád sně-
movní v ten smysl, že poslanecká snémovna
má míti 5 místopředsedů. Na zlep
šení platů poštovních a železnič-
ních sluhů a podúřadníků povoleno 18 mil.
korun, prodloužena platnost rozdělení liho-
vého konti ngentu, uznána pupilární jisto-
ta různých zemských dlužných úpisů, povolene
úleva činžovní daně pro různá města, přijaty
drobné zákony o prodeji státních nemovitostí.
schváleny zákony o různých místních drahách.
předlohy nouzové, zákon o obehodních pome
nících a konečně schválena i předloha o se-
státnění české severní dráhy.
Poslanecká sněmovna rozešlu se 17. čer
vence na letní prázdniny, ale odročena nebyla
Poslancům ponechány tedy diety i za dobu
prázdnín. Když byla i panská sněmovna dne
22. července schválila všechny zákony, vyřízené
poslaneckou sněmovnou (až na zákon melio-
nační, který upravila dle přání vládního, a záko
o obehodních příručích, jejž přikázala svému
výboru), nastaly v Rakousku parlameniní letn
prázdniny, jež potrvaly až do konce listopadu.
Rakousko
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
20
article
Třetí hlavní úkol Beckova kabinetu, uklizen
sporu česko-německého, neposunut však za lel-
ního zasedání ani o krok k svému rozřešení, b
naopak, jak ukázaly nejbližší udalosti, spor s
přiostřil ještě více.
V září shromáždily se všechny zemské sně
my až na dolnorakouský, kraňský, dalmatský
istrijský a terstský, jež se na podzim obnovovaly
novými volbami. Ve všech korunních zemích
sněmy pracovaly klidně, jen v Gorici a v Praz
obstrukce zmařila veškeru práci. V Gorici pří
činou obstrukce byl starý spor mezi oběma ná-
rodními stranami slovinskými; v Praze úmy-
slně rozbili sněm Němci. Rozzuřeni téměř de
zběsilosti, že se v českých krajích ve státníc
úřadech, zvláště u soudů a pošt zavádí vnitřn
úřadování české via facti, způsobili už za let-
ních prázdnin výtržnosti v některých jazykov
smíšených místech (Kašperské Hory !), do sně
mu pak vstoupili s netajeným úmyslent, ž
zmaří jeho práci.
Beckův
Němec
Gorica
Praha
kašperský Hora
21
article
To se jim podařilo, když dne 15. října p
bouřlivé sněmovní schůzi vláda přes odpor če
ských stran i českých ministrů sněm královstr
českého prohlásila za odročený. Oba čeští mi
nistři, dr. Fiedler i Kar. Prášek odvodi
z tohoto vládního aktu ihned důsledky a po
dali demisi.
Bližil se listopad, kdy se měla opět sejít
říšská rada, aby vyřídila „státní nezbytnosti, t.j
odhlasovati vládě zatímný rozpočet, předloh
o annoxi Bosny a Hercegoviny a prodloužiti
platnost zákona, zmocňujícího vládu upravii
obchodní styky se státy, s nimiž nejsou uza-
vřeny obchodní smlouvy. Vyjednávání, jež bar-
Beck zabájil se stranami, aby zabezpečil svým
předlohám potřebnou většinu, ukázalo však, že
ani pro jednu z výše jmenovaných tří nezbyt-
ností není většiny. Když pak i křesťanští soci
álové, dosud hlavní opora vlády, prohlásili ústy
ministra dra. Gessmanna, že s politikou Becko
vou nomohou nadále souhlasiti, bur. Beck po
dnl dne 7. listopadu jménem celého mini
sterstva demisi.
doktor
Fiedler
Prášek
Beck
Becko
Bosna a Hercegovina
Kara
22
article
Panovník demisi přijal a pověřil dosavad
ního ministra vnitra, bar. Bienertha, aby se
stavil nový parlamentní kabinet. Celý t
den vyjednával bar. Bienerth se stranami, ale
pro odpor Němců z Čech a z Moravy parl-
mentní koaličný kabinet ukázal se na tu dobu
nemožným a proto sestaven opětně ka
binet úřadnický. Dne 15. listopadu obje
vily se v úřadních novinách vlastnoruční listy
jimiž Beckův kabinet propuštěn z úřadu a jme
nováni bar. Richard Bienerth předsedou m
nisterstva, ryt. David Abrahamowicz mi-
nistrem pro Poláky, podmaršálek Friedrieh
Georgi ministrem zemské obrany, bar. Qujd
Haerdtl ministrem vnitra, dr. Jan Žá ček
a dr. Gustav Schreiner ministry krajany
Správci ministerstev stali se bar. Adolf Jor-
kas ch-K och pro finance, dr. Viktor M ata j
pro obchod, dr. Rob. ryt. Holzknecht
z Hortu pro spravedlnost, ryt. Jos. Kan ěra
pro osvětu, Jos. Pop pro orbu, dr. Maxmil. h.
Wickenburg pro veřejné práce a dr. Zden.
Forster pro železnice. Bar. Bienerthovi sou-
časně nařízeno, aby se postaral, by tento pře-
ehodný úřadnický kabinet mohl býti v brzku
vystřídán opět kabinotem parlamentním.
V prvé schůzi poslanecké sněmovny p
čtyřměsíčných letních prázdninách dne 26. listo-
padu bar. Bienerth promluvil svou progra
movou řeč, v níž slíbil předlohu jazykového
zákona a krajského zřízení v Čechách, sanac
zemských financí, sestátnéní drah a proveden
starobního pojišťování dělnictva, jehož předlon
podal sněmovnímu předsednietvu bar. Beck ji
dne 3. listopadu. Státní rozpočet na rok
1909 předložen sněmovně 10. prosince a polož-
kou 70.000 K na zřízení trutnovského kra
ského soudu splněn slib, daný Němcům bar.
Bienerth
Němec
Beckův
Abrahamowicz
Polák
George
doktor
Žá
Schreiner
Jor
Rob
Holzknecht
Hort
Pop
Maxmil
Zdena
Forster
Čechy
Morava
Kanada
poslanecký sněmovna
23
article
Beckem v červenci. Na českou universitu na Mo-
ravě nevloženo do rozpočtu ani baléře. Téhož
dne provedena volna čtyř mistopředsedů sně-
movních a zvoleni místo dra. Žáčka, jenž po-
volán do ministerstva, český agrárník Antonl
Zázvorka, nově pak zvoleni Engelbert Per-
nerstorfer za sociální demokraty, Josef Po-
gačnik za Jihoslovany a dr. Otto Stejn-
wender za liber. Němce.
„Státní nezbytnosti“ nebylo možno ani z
vlády úřadnické vyříditi způsobem normálným
a proto sáhnuto opět ku pilným návrhům. Dne
15. prosince sněmovna povolila bar. Bienerthov
zatímný rozpočet na prvou polovinu
r. 1909 a řádný rozpočet příkázala bez debaty
výbonu; dne 18. prosince dojednána pilnost a
nekční předšoby a předloha přikázána zvláštní
mu 52člennému výboru; konečně 19. prosine
většinou jednoho hlasu schválena také pilnos
zmocňovacího zákona a sám zákon sehválen v
2. a 3. čteni. Téhož dne vyřízeny většinou b
debaty zákony o mezinárodní ochraně živnosten
ského majetku, smlouva s Německem o ochraně
živnostenských práv, mezinárodní smlouv
o zákazu noční práce žen, zaměstnaných v prů-
myslu, zákaz bilého kostíku při výrobě zápalek.
meliorační zákon dle úpravy panské sněmovn
prodej různých státních nemovitostí, prodlou
žena platnost zákona o místních drahách, vyří-
zeny návrhy nouzové a předloha o starebnin
Beck
Antonl Zázvorka
Engelbert
Josef
Jihoslovan
doktor
Stejn
Němec
Německo
24
article
Ja invalidním pojišťování dělníků a malých živ
nostníků přikázána bez debaty zvláštním
52člennému výboru.
Poslanecká sněmovna rozešla se 19. pro-
since na vánoční prázdniny. Panská s nč-
movna sošla se teprve 29. prosince a vyřídil
všechny předlohy, odhlasované ve sněmovně
poslanecké, až na zákon o bílém kostíku, jejž
přikázala výboru. Spor česko-německý ne-
přiblížil se ani koncem roku ke svému roz-
řešení, zmizela také naděje na brzké znovuzří-
zení parlamentního kabinetu a tak stát rakouský
vstupuje v obvyklé rozbáranosti do nového
roku se smutnou vyhlídkou, že bude zase trvale
spravován vládou byrokratickou
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. ledna. (Dr. Chiari o si-
tuaci.) Předseda německo-nacionálního svazu,
dr. Chiari umístil v povoročním „Fremden-
blattu“ své názory o některých aktuálných poli-
tických otázkách. O vnitřní situaci soudí: „Zpar-
lamentnění kabinotu bude možno teprve tehdy.
až se strany, jež mají vyslati do ministerstval své
zástupce, dohodnou o zeela určitý program. Pře-
devším však musí se vyhleduti půda, na níž se
může dospěti k dorozumění česko-německému.
Jest to conditio sine qua non. Musí se tedy
znova vyjednávati a základ dorozumění může se
položiti národním rozhraničeníma
národní autonomií. Na to však pouk-
zuji výslovně, že česko-německá otázka pro svou
důležitost z poltiky se vyloučití nedá. Otázkou
tou bude tedy třeba se zabývati dříve, než se
přikročí ke zparlamentnění kabinetu.
Z Lublaně, 29. prosince. (Noví něme-
čtí 5kolní dozorci.) Nemalé překvapení
a největší rozbořčení způsobilo zde jmenování
dvou nových německých šbolních dozorců, zem-
ského dozorce Belara a okresního dozoree
Schrantzera. Rozhořčení je pochopitelno.
poněvadž nově jmenovaní dva funkcionáři jsou
v Kraňsku úplně zbyteční a za druhé proto, že
jmenování stalo se tajně, bez vědomí slovinských
poslanců na říšské radě. V Kraňsku byl dlouhou
dobu jediný zemský školní inspoktor pro všech-
ny střední i nižší školy. Po léta se poslanci
kraňští doprošovali, aby se zřídilo místo dru-
hého inspektora, ježto jediný dozorce byl praei
přetížen a nemobl fysicky úkol svůj vykonávati
Chiari
Nový
Praha
Lublaň
Kraňsko
26
article
Ale po léta na druhého inspektora nebylo pe-
něz. Konečně zřízeno druhé místo a dva zemští
dozorci úplně nymní vystačí pro celou zemi. Ná-
hle se ve státní pokladně nalezlo tolik zbyteč-
ných peněz, že se zřizuje místo třetího zem-
ského inapektora, jenž bude však dohlížeti vý-
hradně na tři německé střední školy (dvě gy-
umasia a jednu reálku) a asi na 30 národníe
škol. Vedle něho jmenován nový okresní dozor-
ce, v jehož obor působnosti budou spadati ně-
mecké národní školy v Lublani a několika mě-
stech a vsích, roztroušených po celém Kraňsku,
vyjma Kočevsko, které má už svého zvláštního
německého okresního školního dozorce. Všech
Němců je v Kraňsku 25.000 a pro tuto hrstku
Němců bude stát vydržovati jednoho zemského
a dva okresní školní inspektory
Účel tohoto jmenování je ovšem úplně jas-
ný: jako Morava dle názorů vídeňské kamarily
nesmí býti počeštěna, tak Kraňsko, mající 959
slovinského obyvatelstva, nesmí býti p -
slovinštěno. Rozhodnutí o nových kraň-
ských školních dozorcích učinil ještě dr. M ar-
chet v poslední den svého úřadování a uči-
nil je proto, uby vládní členové zemské školní
rady kraňské nabyli vrchu nad zástupci sam -
správnými. Dosud bylo v zemském školním vý-
boru pět zástupců autonomných a za duchoven-
stvo, vesměs Slovinců, proti nimž byli čtyři čle-
nové vládní. Nyní přibude pátý vládní inspekton
a vládní strana spolu s předsedou bude miti vět-
šinu. Šosácká Vídeň dosud žije v germanisač-
ních ideích josefinských a odnáší-li si z če-
ských zemí porážku za porážkou, vrhá se tím
zuřivěji na kraje, obydlené Slovinci, aby na jihu
nahradila matce Germanii, co ztrácí na severu.
Ale marné snahy. I slovinský lid se již probouz
a nedá si z úst vyrvati svůj starý, poctivý slovin-
ský jazyk.
Němec
Ná
Lublaň
Kraňsko
Morava
Vídeň
mecký národní škola
M ar
27
article
Ze Lvova, 27. prosince. (Sehůze ukr
jinských důvěrníků.) V sobotu a v ne
děli konala se v místnostech zdejšího ruského
»Sokola« zemská schůze delegátů strany ukrajín-
ské. Schůze byla velmi četně navštívena, ukra-
jišti poslanci zemští i říšští byli přítomni skoro
všichni, předsedal posl. Kost Levický, refe-
rovali posl. Romančuk, Olesnický
Ochrymovič. V referálech podána zpráva
o politické situsci, o taktice ruských i zemských
poslanců ukrajinských a konečně o činnosti ná-
rodního komitétu. Četní řečníci za debaty uznali,
že politické poměry v Haliči za správy místo-
držitele dra. Bobrzyňského se pro ruský náro
zlepšily; ovšem ruský národ jest i nyní
dalek splnění svých požadavků. Také s vládou
bar. Becka byli ukrajinci celkem spokojení;
bar. Bienerth neprokázal jim však dosud pranie
dobrého a proto ukrajinští poslanci neměli prý
hlasovati pro pilnost zatímního rozpočtu.
Romančuk
Beck
Bienerth
Lvov
Halič
Sokol
Olesnický Ochrymovič
28
article
Vysvětleno také, proč do rozpočtu na rok
1909 pojat úvěr na dvě mimořádné malornské
stolice při lvovské universitě. Ukrajínci se do-
máhali, aby se na lvovskou universitu jako
rádní profesoři povolali dr. Horba-
čevský z Prahy pro chemii a dr. Zubko
ze Záhřeba pro církevní právo. Universitní se-
nát na dotaz vlády tyto návrhy však odmitl
doporučil, aby byli mimořádnými profesory jme-
nováni soukromi docenti dr. Rudnický pro
zeměpis a dr. Verhanovský pro civilní
řád. Jažto položky do rozpočtu vřaděny po do-
brém zdání universitního senátu, jsou bezdů-
vodny výtky, že vláda porušila universitní auto-
nomii a opovržení zasluhují oni všepolští stu-
denti, kteří pohanili místodržitele dra. Bobrzyň-
ského. Ukrajincům nejde o utrakvisaci Ivovské
university, nýbrž maloruští docenti při nynějšl
polské universitě mají býti jádrem, z něhož ma
vyrůsti samostatná universita maloruská,
ejíž uskutečnění maloruští poslanci nikdy ne-
řestanou se snažiti.
doktor
Horb
Zubko
Rudnický
Verhanovský
Ukrajinec
Praha
Záhřeb
29
title
Politické zprávy zahraničné.
30
article
V Praze, 1. ledna.
Praha
31
article
Germanisace Polsky.
Z Lodi, 25. prosince.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Poslední dobou Němec v král. polském
vůbec bratříčkuie se s Rusy na úkor polske
Němec
Rus
Polsko