Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emačdělstvá

3

Obohod

4

Prnysl

5

Finaněnictví

6

Přílohn „Národních Listů“ k číslu 2. ze dne 2. ledna 1909

7

Cís. rada STANISLAV NETUKA

Netuka

8 article České záložny v r. 1908.

České záložny v r. 1908. Do sumy českého hospodářského výsledku v roce 1908 významně důležitou položku připo čítávají také české záložny. Připojují k ní po- ložku tím závažnější, že ze spolučinnosti mnoha českých hospodářských činitelů vzešla, ještě víee hospodářských jednotek do počtu a práce brala a že docílený výsledek celé české veřejnosti opě vrací. Záložny zákon esthetiků „Vart pour P'art přetvořily na zákon národní oekonomie: hospo dářství pro hospodářství . .. V tom smyslu nutno krystalisovati úsudek o našich „bankách pro malého muže““, v jieh dvojí velevýznamné činnosti: vkladové a úvě rové, záloženské a spořitelní a tříbiti správně nazírání na jich ofapy a výsledky, pokud je mož no nazvati pokrokem a ziskem. Povšechně na ten bilanční obraz široké obecenstvo i řady záložen- ského členstva hledí s tak nesprávným pojetím jako na mistrovská díla v národní galerii. Myslí. že vidi obraz a zatím vnímají pouze barvy .. Poslední položkou pokladničního denníku záložny uzavirají rok 1908, s radostí dobrého hospodáře povšechně zjišťují ve svých poklad- nách rozmnožení národního jmění a stoupnute úspor jednotlivých obvodů. Pojaly do své nádrže kapitály, které někde stále ješté umístěny nebyly poněvadž rezavěly a trpěly volké ztráty thesau- rací, kapitály, které umístění hledaly a nebyvše takto ziskány, by ztraceny byly pro veřejný styk dále rozšířily hospodářskou základnu nepodce- nitelných sympatií tak řečených malých lidí jichž zájmu slouží a kteří záložnám proto své úspory svěřují, neboť účelností svých zařízení pořádkem všech výkonů, počlivosti své správy obratností a správností těch, kdo je vedou, za ehovaly a získaly důvěru svého okoli, která vše obecně jim šla vstříe.

Český záložna národní galerie varta pour P ' art

9 article

Přísui záloženská statistika přesnou abso lutní sumou a relativním procentem zjistí, oja ký normál stoupla suma vkladů záložnám svěře ných a zda větší byla tvořivost úspor u veške- renstva záložen. Z praktického přehledu lze uvé sti již přodem, že povšechný vzrůst vkladů po těšitelně přestupoval kapitalisované úroky, ač ovšem u samých záložen nedostihl nejvyšší nor- my zdravé úspornosti, t. j. Montesquieuových po- stupných 10% národního jmění. Přihlédneme- však k tomu, že úspory záloženských obvodo. zejména kapitály větší, plynou i do ústředí ji ných a jsou také vystřebávány ku přímému ulo- žení kapitálu, možno vzrůst vkladu u záložen v povšechném rysu považovati za sumu bez újmy na zdraví a přirozené spotřebě zdravě uspořenou a dle paradoxu, že úspora jest luxem, jest vzrůst vkladu u záložen přesným dokladem stoupajícího národního přepychu. A nyní ptá se kritika minulého roku, majíe nestrannou zprávu podati letům příštím: jak po- užívaly záložny té hřivny, která důvěrou ukláda- jícího obecenstva jim byla svěřena: Používaly ji opět ve prospěch obecenstva, aby toto mohl hospodářsky sílit a opět ukládat, nebo zneuživaly jí ke svému prospěchu?! Byl jich zisk obrodi- vou povodní, která zúrodnila kraj?!

Přísui Montesquieuův

10 article

Činnost záložen i v minulém období ovšem vrcholila v úsilí, jak pro poptávku tak i pro na- bídku kapitálu si získati pevný okruh klientely žilami přiváděti finanční krev a tepnami ji roz váděti. A jestliže touto činností finanční fysiolo- logie v čilém těle zdravých záložen v spolehli- vém postupu byly tvořeny buňky nových nebo silnějších hospodářských jedinců, jak určitě se také dělo — jedna za druhou — zárodky silných hospodářských činitelů v obvodu záložny, odda ných členů a příštích věřitelů záložny — jestt bilanční zisk každé záložny, kterého v jejln okruhu i povšechně nelze uznáním docenit, t jest úspěch její činnosti hlavní, kterého všal z účtu ze ztráty a zisku nebo z rozvahy lze pou ze domyslit. S tohoto hlediska vyžadujeme-li posudel pro činnost a důležitost záložen jako vždy jindy také v roce minulém, rozvinuje se nám početní obraz lidového peněžního ústavu na hospodář skou mapu celého jeho okolí, z něhož odevšad z městských domů, selských živností a přičinli- vých chalup jsou k němu proraženy cestyo úspor. A zase naopak z tohoto Řima hospodářské pomoci se upravují silnice každé hospodářsko potřebě. Po ní jde kupec nového majetku, i ma jitel, který zdokonaluje své vlastnictví, řemeslni k rozšíření svého řemesla a obchodník za rozvi- nutím svého závodu .

11 article

Promítám tento přehledový obraz v době která má mladistvou ctižádost, činiti pokusy s tal řečenou centralisací finaněních vý konů. Jedna jest toliko Praha a do té přím přes přírodní zákon, že prameny pojímají potoky a tyto teprvé řeka, by měly plynouti pramen i potůčky úsporné. Tato úprava finančního vod stva v království českém již kdysi v západníc krajinách byla vytvořena, ovšem tenkráte n úsilností, nýbrž neprožíravostí. Ústavy v kraji- nách těch peníze, které jim byly složeny na po- kladniční stůl, v prosté důslednosti rozdělovaly na dvě hromady: Co se vešlo, bylo hozeno do pytle hypotek, co zbylo, bylo do Prahy uložen „pod úrok“. Avšak i v těch krajinách ovšem by hospodářšti činitelé, kteří chtěli pracovat a se rozvinout, kteří však, aby sesílili sebe a ozdo bili okolí, potřebovali úvěru. Leč to bylo něco co stálo mezi položkou hypoték a uložených pře bytků a tudíž propadlo. Takovému činiteli tudiž nezbývala nežli do Prahy cesta dlouhá a snadse mu i podařilo tu vypůjčiti si peníze, které do mácí ústav v Praze uložil, nebo se mu to nepo dařilo, neboť pražský ústav jej neznal, jako je mohl znáti ústav domácí a také jej nemohl ta sledovati. A tak zmařena byla hlásící se hospo- dářská síla na nezměrnou škodu netečného a ne- prozíravého domácího ústavu a také samého do mácího vkladatele, který sám rovněž jsa hospo dářským činitelem, ztratil svého vkladu proti hodnotu, která mohla zvýšiti jeho výkonnost TTak a jednotlivých hospodářských oblastoeh

Praha ústav v kraj

12 article

vznikaly u nás Erise vyhladověnosti krajin ka- pitálem, které je mohly zpustošiti tak, že jste vi- děli oblasti bez hospodářské práce a úrody, ho spodářsky zbídačelé, ony krajiny, které plýtvaly penězi. Měly svoji hřivnu v Praze zakopanou náprava krise se stala teprve tehdy, když úspor nost kraje byla zachována jeho pracovní scho ností. Od té doby český prvý hospodářský příkar byl doplněn naším obdobným příkazem druhým „Své pro své. 1 všecky tyto otázky, protože netolike pr záložny, nýbrž i pro ty, jimž úloha záložen m vytvořiti hospodářskou půdu, naléhavě se draly k úvahám do porad záložen, které minulý rok sezval. Anketa o maloživno st en- ském úvěru nebyla ovšem s to, aby úvěro- vou potřebu malého muže na nejrůznotvárněj ších podmínkách vznikající hladce vpravila do jedné šablony. Zde záložny vykonávají své po slání nikoli svými jednacími řády nebo stano vami, nýbrž svými lidmi.

Praha

13 article

Avšak ovšem i předloha o úprav zákona z r. 1873 mohutného stromu záložen u samého kořene se dotýkající jako nevyřízen těžká položka jest ponechávána dobám budou- cím. Není to hospodářská, nýbrž politická před- Ioha. Významně-li uvádí jeden z nejbojovně,šíel politíků německých, že záložny to jsou, kter hospodářsky rozvoj odpůrcův nejvydatněji po- vznášejí nepřímo a přímo jsou národnost. snah podporovatelkami nejštědřejšími, víme my vědí oni, proč sekera má býti přiložena. Dosa- vade s potěšením jsme uváděli, že značná část našich záložen vzrostla ve zdravém postupu na banky, neboť bylo nutno přiznati, že i na úvěrní společenstva, nově založená, se činí jiné nároky, nežli před 20 lety. Hospodářský vývo stavu živnostenského, řemesla a zemědělstv dále pokročil, členové všech těchto povolání je musí vzíti dle závad obchodních a důsledkem toho jest, že i nároky stavů těch na jich „ban ku“ jsou mnohem pokročilejší. S timto hospo dářským pokrokem musila ovšem společenstva udržovati stejný krok .. Úprava společenstevního zákona by mohl nejvýznamnější záložny uvésti na stav bank akciových — ve smyslu svépomocném pak ř čeno, záložny by nevyrostly na banky, nýbrž by na banky degenerovaly. Záložny by počaly pan kovně tvydělávat a přestaly záložensky pomáhat A teprve potom ve stroji svého národního hospo- dářství ucítíme, jak důležité kolo toho stroje se rozbořilo . .,

Dosa

14 title

V. KRÁL

15 article Spořitelny v r. 1908.

Spořitelny v r. 1908. Rok 1908 není sice pro české spořitelnictv rokem nějakého zvláštního rozmachu, přes to však patřiti mu bude čestné místo v dějinách spořitelnictví českého. Jubilejní výstava, pořádaná Obchodní a živ nostenskou komorou v Praze, způsobila potřebu zrevidovati vykonanou práci čoského spořitol nictví, ukázala jeho pokrok i jeho nedostatky před širší veřejností a dala příležitost k tomu. že byly formulovány i před neodborným forem snahy a cíle českého spořitelnictví v českém ho- spodářském životě. Neutěšené a především nejisté poměry trhu peněžního, za jakých vstupováno bylo do roku 1908, nebyly přirozeně příjemnými organismu jehož alfa a omega jest jistota a jemuž se nej lépe daří za klidných paprsků mírného slunee všeobecného pořádku a pokoje; — poměry tyt však vykazovaly celkem přímou čáru ku pozvol nému zlepšení, až se utvářily i pro spořitelny uspokojivě. Zejména ustálení se sazby Rakousko- uherské banky na poměrům našim přiměřené míře 4% mělo dobrý vliv na ustálení se spořitel- ních obchodů. Průměrná sazba z peněz ulože- ných činila u většiny spořitelen 4%, úrok z hy- potekárních zápůjček u většiny 41/22%, menšiny 11/2 ncbo 5 0.

Praha

16 article

Ko konci roku 1907 působilo v Čecháe spořitelen českých 105, na Moravě 49 a ve Slez sku 3. Během r. 1908 přibyly nové české spo- řitelny dvě a sice ve Volyni a v Lišov u Č. Budějovic. Jest tedy v době přítomné če- ských spořitelen v Čechách 107 a úhrnem v ze- mích koruny české českých spořitelen 159. Nově byla povolena spořitelna ve Skuči a na mno hých místech, jako na př. v Chocni, Sobot ce a j. se o zřízení spořitelny jedná. O vzrůstajícím pochopení sociálního poslání spořitelnictví svědčí, že opět celá řada českých spořitelen (Budyň n. O., Libáň, Napajedly. Plánice, Č. Třebová a j.) letáky a prospekty působila na probuzení ducha spořivo- sti a pracovitosti v širokých vrstvách lidu; též počet spořitelen, vydávajících střádanky, se roz- množil. Tato propagátorská činnost českých spo- řitelen jest patrna i ve snaze, přizpůsobiti vý- roční zprávy spořitelen nejširším třídám lidu využitkovati jich k apoštolování hesla spořivosti. jako prvého základu k hospodářské nezávislosti.

Morava Volyň Lišov Č . Budějovice Čechy Choceň Libáň Napajedla Plánice Č . Třebová

17 article

Zajímavé v této příčině výroční zprávy vydány byly spořitelnou v Benešově, Soběslavi, Březnici a Brandýse n. L. Ke spořitelnám, jež sociální svůj úkol plní řešením otázky dělnických domků (Kutna Hora, Chrudim, Libochovice) přidružile se letos spořitelna města Pelhřimova. Při tom však i po obchodní stránee lze pozorovati v mnohých naších spořitelnách ruch utěšený; eskont směnek zavedly některé spořitelny, které ho dosud neprovozovaly, posky- tování stavebního úvěru, úrokování ode dne vlo- žení do dne vybrání náhradou za běžné účty jež stále ještě vládní dozor spořitelnám nedo- voluje. Tím uvedeny jsou vkladové přebytky spořitelen ve služby obchodu a živností, což za jisté lze se stanoviska hospodářského našeho pokroku jen vítati. Některé spořitelny mohous vykázati zřízením sběren a plateben, tak spořitel na v Unhošti sběrnou v Dušníkách, spořitein v Uherském Brodě sběrnou v Luhačovicích Městská spořitelna pražská sběrnou v Karlíně.

Benešov Soběslav Březnice Brandýs Chrudim Libochovice Pelhřimov Unhošť Dušníky uherský Brod Luhačovice Karlín

18 article

Urganisace českých spořitelen v ze- mích koruny české jest, jak i se strany německé bylo přiznáno, lepší, než organisace spořitelen německých. Ve Svazu českých spořitelen sou- středěny jsou a tudíž podléhají nepředvídané, odborné revisi veškeré české spořitelny v Če- chách a ve Slezsku, z českých spořitelen na Mo ravě jsou mimo Svaz už jen spořitelny v Bosko- vicích, Hrotovicích, Jevíčku, Ostrohu Uherské a Vsetíně. Organisací svazovou vedeny jsou spořitelny k jednotným, společným cílům, jež českému spořitelnictví jsou vykázány v našen hospodářském životě a zdokonalováno jest stále prostřednictvím odborných revisí i vnitřní uzpů- sebení a správa jednotlivých ústavů. Bohatou žeň vykazuje r. 1908 na poli od- borné literatury spořitelní. Mimo do- končení obsáhlého spisu dra. Kliera: „Bern povinnosti spořitelen a záložen“ vyšlo nákladem Svazu českých spořitelen: Dra. Slavíka: „Spořitelnictví a jeho sn hy opravné.“ Dra. Kliera: „České spořitelnictví v ze mích koruny české do r. 1908“ (dílo monumen tální obsáhlosti).

Klier Slezsko Bosko Hrotovice Jevíčko Vsetín Bern svaz český spořitelna Český spořitelnictví

19 article

Jos. Štípka: „Dojmy a poznatky ze stu dijní cesty po spořitelnách v říši německé.“ A. Tománka: „Účetnictví spořitelní.“ Ve „Spoř. Obzoru“, pečlivě drem Cmuntem redigovaném, zrcadlí se dokonale život i soudobé snahy českého spořitelnictví. Stálou „Spořitelní hlídku“ zavedl i „Peněžní Ob zo r. S povděkem lze zaznamenati, že stále více se uplatňuje v našich spořitelnách zásada, že mají-li spořitelny vzrůstati jest nezbytně nutno. aby místa úřadnická obsazována byla silam řádně kvalifikovanými, pilnými a svému úřadu s láskou oddanými, jež ovšem musí býti přimě řeně honorovány. Pokud se honorování úřadni- ctva týče, jest české spořitelnictví za německým přes to však docíleno bylo v tomto roce na mno- hých místech pokroku. Spořitelnictví české zasluhovalo by větší po zornosti nejširších kruhů veřejnosti, než jak mu věnována jest, jeť rozvoj jeho cenným do- kladem našeho hospodářského pokroku a našich hospodářských schopností. V něm zračiti se může nejen česká práce, česká poctivost, ale i přede vším zralost k životu aspoň po hospodář ské stránce samostatnému. Ant. NYDRLE-

Štípek A Tománek Cmunt Nydrle S povděk

20 article Lihovarství zemědělské i průmy slové v r. 1908.

Lihovarství zemědělské i průmy slové v r. 1908. Rozvaha o lihovarském průmyslu v roee 1908 neliší se valně od obrazu loni nastině- ného. Setrvačnosti příbuzných oborů hospoda ských puzen, pokračoval ve slibném rozběhu s2 do minulého podzimu, kdy změněné poměr sklizňové rázem k ústupu ho obrátily a na pří znivých prvních měsících část k dobru připsa ných záloh setřely. Právě minulý rok hrozil zprvu státi s kritickým. Napjatě byla očekávána a v měsfci červnu skutečně byla sněmovně předložena osnova změněného zákona o dani z lihu s no vým regulativem o rozvrhu konlingentu slkoho lového. V osnově navržené zvýšení spotřeb daně o 50 až 54 K na hektolitru alkoholu, jakož i chystané snížení výrobní bonifikae na polovinu a z regulativu hrozicí opětné přistřižení individuálných kontingentů byly všeobecné pokládány za přílis hluboké seky do sotva se zotavivšího průmyslu lihovarakého, jemuž dle dávné praktiky mělo býti žilou pušténo, aby snad se nepřekrvil a sám o život nepřipravil. Tuto dojemnou pěči zakusilo ji mnoho našich průmyslů; sotva se trochu hý- bají a spravují, pozdvihne se jim žlab, ab příliš nezbujněly. Takové natahování výs a výse je prý zdravým cvičením v pružnosti, odříkání a nezávislosti. Lihovarství prozatím tuto lekc nedostalo, poněvadž k parlamentnímu projednání obou osnov nedošlo a toprve snad v měslei únoru bude k němu ve Vídní přikročeno.

Vídeň

21 article

Strach před otřesem jen o 3 roku oddá- leným dráždil výrobce i spotřebovatele lihu ku větší čilosti, jejíž známky vidíme na uspokoji- vých cifrách produkčních i konsumních z po- slední kampaně od 1. září 1907 do 31. srpn 1908. Nezahrnujíc v sobě čtyři posladní ne- příznivé mésíce roku minulého, je docel proti kampani 1906—7 ve mnohém aktiv- nější, jak vysvitne z následujícího přehledu výroby a spotřeby lihu v Předlitavsku, počíta- ného v hektolitrech alkoholu. Kampaň 1907-8 V 1907 Výroba proti 1906- 14.558 — 2.011 produkčních pálenek kont. 1,017.000 ex. 605.198 konsumních lihovaro úhrn T,622.19 Spotřeba

Předlitavsko

22 article

+ 96.26

23 title

Zdaněno pro konsum

24 title

Denalorováno pro domáct spotřebn Denat. k vývonu Erportováno

25 article

— 55.783 kont. 972.661 88. 296 + 51 445 ex. — 4 338 úhrn 1,060. V0 — 1.295 kont. 28.028 + 18.8 ex. 287.884 + 12.90 úhrn 815.71 — 15.471 ex. kont. — ex. 197.233 + 3.497 uhrn 197.255 + B.400 kontingent. uxkontingent. 94.274 85.125 Zásoba 1. listopadu 1907 605.198 1,017 000 Výroba 1907 8 699.472 Pohotově 1,102 125 582.530 1.015.94 Spotřeba s výtratou 116.942 Přibližná zásoba 1. listop. 1908 86.181. + 1.056 + 22.66 proti loňské větší Na vysvětlenou sluší dodati: Zvýšení výroby bezmála o 100.000 hl. do- saženo napjetím výkonnosti před obávanou změ- nou zákona i umožněno dobrou úrodou zemáko a dostatkem melasy. Ve zdanění nastal jen přesun s kontingentu na exkontingent, jenž zdaňován byv o 20 K výše ,

ex + 22.66

26 article

milionem korun obohatil státní pokladnu prot všemu očekávání Úbytek 1125 hl. v denaturaci lihu kontin- gentovaného spadá na vrub menší výroby octáren Přírůstek 13.809 hl. denaturovaného alko holu exkontingentního dokazuje pomalu sice, ale trvale stoupající spotřebu lihu v domácnostech živnostech a průmyslech, kteréžto technické, o daně osvobozené použivání má právem stále růsti aby na pitné spotřebě mohlo býti slevováno. P slední sleva 4338 hl. jeví se při napjalém kon sumu dosti zřejmým následkem snažení abst- nentního. Vývoz o něco stoupl, ale nepřekroči 200 000 hl. dříve zhusta přestupovaných. K jasnému posouzení nedávného přemetu cenového nejzajímavějším jest fakt, že zásoby lihu na počátku kampaně 1908/9 jen nepatrne se liší od zásobního stavu rok před tím. V přirůstku necelých 24 000 hl. nelze ani sebe ostřejší lupou shledati důvod k poklesnut cen o plnou pělinu v posledních dvou měsících Ani výrobní, ani spotřební poměry v Předhitavsku nezměnily se tou měrou, aby tak náhlý poklee jimi mohl býti vysvětlen. Hlavní dvě příčiny působí ze Zalitavska Před 1. zářím 1908, kdy jen v zamích korun uherské nastoupilo částečně zvýšení daně o 20 k. zásobili se tam výrobci lihovin na delší dobu aby hned nemusili sahati k lihu zdraženému.

Zalitavsko

27 article

Potom ovšem odbyt ustal a nevzpamatujes dřive, pokud nahromaděné zásoby lihovin neb- dou spotřebovány. Druhou příčinou této zárazy jest proti podzimu 1907 více než dvojnásobná výroba slivovice o nízké dani v pavšslovaných pálenkách kotlových. V prvním čtvrtletí běžín kampané bylo ke zdanění přihláseno 54 000 mist předloňských 23 000 hl. alkoholu, ale skutečn vyrobeno mnohem více. Produkční pálenky v Před- litavsku nesvedly za celý rok ani 15 000 a proti konsumním lihovarům úplně se ztrácejí Z drastického připadu před čtyřmi lety v jedné alpské zemi jest známo, jak jediný závod můž za paušálního zjišťování v několika měsících use- třiti, resp. vydělati přes 300 000 K na dan. Tento nakažlivý příklad jest v Uhrách na denním pořádku a působí nejen značnou újmu eráru. který musí za lihoviny do Předlilavska vyvážen restituovati zdejší pokladně plnou daň, ač sotv příjal jednu pětinu její, ale hati též všechny úvahy o pohybu lihu mezi oběma polovinami říše, poněvadž značná jeho čásť vymyká se číselne kontrole. Doplatky uherské pokladny jdou d milionů — naši optimisté je odhadují pro kampan 1908/9 na 30 mil. K! — zostřené předpisy v pozměněném zákoně uherském mnoho nepo- mohly a neblahá reakce z Uher dále ochromuje rakouské trhy lihové. Nezřízenou výrobou slivo vice uvolněný lih z kukuřice, zemáků atd. n může pak v Uhrách býli umístěn, tlačí se d Vídně, Tertu, ba i do Haliče a trhá ceny domácí.

Uhry Vídeň Tert Halič

28 article

Třeti příčina vězí v dočasně zvýšené vý- robě zemědělských lihovarů před Lita vou. Zejména v Čechách a na Moravě pomral předčasnými mrazy tolik bramborů, že jen nej- rychlejším zpracováním na lih mohiy býti čá- stečně zachráněny. Vinopalny zvýšily obvyklou svou denní výrobu ze 2 na 4 a ze 4 na 7 bl alkoholu a sedmihektolitrovým lihovarům do- stalo se poprvé výjimečného povolení,ž směly, ovšem bez nároku na bonifikaci, pre kročiti denní maximum 7 bl. Toho využilkovaly zejména větší lihovary na Moravě, kdežto v Čechách tento »nouzový- ústupek finančního ministerstva namnoze by přehlédnut. Sesilené tím zásoby lihu uspíšily devalvaci na trhu lihovém. Poslední, měně pro nynějšek, jako spíše pro příště závažnou příčinou cenového seslaben jsou vlivy zahraničné. Odbyt do Orientu kles a výroba lihu v Němseku povážlivé se rozmáhá Do 1. listopadu 1908 stoupla tam zásoba alko- holu o 155 000 na 513 000 hl. a v posledních dvou měsících z podobných jak u nás důvodo ješté více byla rozmnožena. Důsledky toho bu- dou záhy i u nás patrny, třeba dosud udržo- ván byl slušný záznam hamburský, jenž jes směrodatným pro náš export i pro ceny lihu exkontingentního a tím i pro oceňování domá- cího alkoholu kontingentovaného. Tato vyhlídk může býti ještě více zkalena blížením se a l ko- holového monopolu v Německu, kterýžto útvar po zdařených pokusech v Rusk a Švýcarsku sevřel by jejich souseda Rakousko- Uhersko neústupnou nutností zabývati se téz záměrem monopolu prodejového. Kontingentaee výroby a soustřeďování prodeje v ústřednách v Praze a ve Lvově přechod k monopolu znační by usnadnily.

Čechy Morava Orient Německo Rusk Švýcarsko RakouskoUhersko Praha

29 article

Pražské prodejně lihové neprávem jest vy- týkáno, že nedovedla zadržeti poslední ústup cen. Umístivši většinu syndikovaného lihu za cen nejvyššich, nemá nyní již valného zájmu na záznamech příštích, ba půjde jí snad k duhu, když třeba ještě více poklesnou. Teprv potom bude všeobecně uznána jeji nezbyt- nost, až mimo stojící lihovary nizkými cenam hodně budou vytrestány a v nejvyšší nouzi za- touží po pospolitosti, která měla jim býti nej- přednějším přikazem. Když loni pražská pro- dejna uzavřela první rok své činnosti s takovou průměrnou cenou za exkontingent, jaká- dřive byla docilována za lih kontingentovaný, tu bylo uspokojení na všech stranách; zůstanou-li však letos nečlenové hluboko pod příštím průměrem. musejí tuto vinu sami sobě přičísti, poněvadž úplnému sdružení se vyhnuli. Pražská prodejnu soustředila již 200.000 hl. alkoholu kontingen- tovaného kromě značného množství exkontin- gentu a řízením letošního osudu stane se pravou ústřednou lihového obchodu s větším vli vem než prodejna lvovská a s rozhodujíclm slovem v příštích formucích lihovarských, jakým mohou býti svazek s rafineriemi, správa mono polní a t. p. Počet průmyslových lihovarů v Č chách zůstal nezměněn; pracovalo 11 melaso vých lihovarů (1 bez kontingentu) a 5 droždá ren (1 bez kontingentu).

Č chy

30 article

K zemědělským 254 lihovarům pl- byly 2 nové ve Bzl a Zámrsku, na něž z uvol- něného kontingentu mnoho se nedostane. Z kam- paně 1907/8 zbylo jen 4013 hl. k disposici, na něž je ke stu reflektantů. Pro druž- stevní lihovary sjednáno v březnové ankstě doplnění kontingentu na 600 hl. při výměře aspoň 400 ha. Novým lihovarům rolnickým p- vade se tedy již lépe a byla právě na podzim nejpříznivějši doba k jich zřizování. Dva nš- mecké jsou chystány v Horšově Týné a v Stodech. Bude jednou litováno, že připravované rolnické podniky v Koštěnicích, Vlašimi, Voleni- eích, Rokycanech a jinde nebyly uskutečněny. Zemědělské lihovarnictví, zastoupené Liho- varniekým spolkem v Praze, mohutní a utěšeni postupuje ku předu. Předloni koupila táž orga- nisace na Král. Vinohradech dům pro školu výzkumnou stanici lihovarnickou, loni předsta- víla se důstojně na jubilejní výstavě pražská a letos počíná vydávati vlastní svůj věstník »Lihovar«, jenž jest prvním českým časo- pisem lihovarským! Spolkový orgán obhájí za- jisté ještě lépe zájmy průmyslu lihovarského, než dosud bylo možno a vyplní zejména mezi výkonnými lihovarníky osvětný a technický úkol svůj.

Král Zámrsk Horšův Týný Stodo Koštěnice Vlašim Rokycany varnieký spolek v Praga ha

31 article Průmysl a obchod dřevařský r. 1908.

Průmysl a obchod dřevařský r. 1908. Všeobecné ochabnutí konjunktury v roc 1908 nezůstalo bez vlivu též na obor dřevařský. což hned od počátku lelošního roku pocltén v míře dávno již nebývalé. Poptávky tuzemské i cizozemské dochůzely čím dále tím řidčeji jakkoli měli výrobci i obchodníci drahé zboží po ruce, docházelo ponenáhlu k snižování cen prodejních. Jednak peněžní krise z roku 1907, která jmenovitě v Zalitavsku nezůstala bez trvalých následků, jednak, a to zvláště, nemalý po kles vývozu působil tísnivě na trh tuzem- ský i zahraničný. Pokud se týče szportu, byl vyvezeno letos do konce září o 174% milionu K dříví méně než roku loňského i znázorňuje již sama tato číslice dostatečně ztrátu, již zménou konjunktury stížen náš průmysl a obchod dře- vařský. K správnému posouzení dřevařského trhu našeho nutno míti na zřeteli, že mocnářství naše jest rozděleno na několik pásem zájmových, která podmíněna jsou jednak jakosti dříví jednak vzdáleností, pokud se týče výší dovoz- ného do jednotlivých odbytišť zahraničných. Tak vyvážejí dřiví Čechy a Halič do Německa, vý- chodní Halič, Bukovina, Sedmihrady a Uhry dílem do Německa a dílem do Orientu, Bosna do Orientu a Italie, země alpské do Italie, Švýcar a do jihozápadního Německa; Chor- vatsko a Slavonie výhradně dříví tvrdé do Francie, Německa, Italie a mnohých přímoř- ských měst.

Zalitavsko Čechy Halič Německo Bukovina Sedmihrady Uhry Orient Bosna Švýcary Chor Slavonie Francie Italia Italia

32 article

Co se týče dříví měkkého, byl postižen nejvíce obchod do Německa, neb poptávky z Ně- mecka ochably hned na jaře, jelikož podnikání staveb tam úplně uvázlo a ani koncem roku, jak se všeobeeně očekávalo, nenastalo zlepšenl. Kulaté dříví z Čech, jež odebirají sask pily k zpracování, kupováno jen za stlačených cen a toliko ve množství nezbytně nutném k hražení neodkladné potřeby. Následkem toho zů- stalo v Čechách z letošního kácení mnoho dřivl neprodaného, které ani při značně snížených ce- nách nemohlo býti vyvezeno a čeká na oživení trhu v roce nastávajícím. Důsledky tohoto špat- ného odbytu jevily se při nových prodejích předsevzatých v Čechách na podzim tohoto roku a jakkoli lesní správy výseky snížily na množství nejmenál, aby tak alespoň částečně přispěly k oživení odbytu, přece byly nuceny prodati o K 1.50 až K 2.55 na pevném metru levněji než roku loňského. Chabá koupěchtivost sa- ských pil působila však dále přímo na ceny ře- ziva v Čechách a to tím způsobem, že mnozl vývozci, kteří jsou zároveň majiteli pil u nás, hleděli tu pořezati část své kulatiny větší měrou než jiná léta a prodati ji v tuzemsku jako ře- zivo, čímž přirozeně přivoděna tu z části ješt větší nabídka v řezivu.

Německo Čechy

33 article

Mnohem ale větším tlakem na tuzemské ceny řeziva vůbec působilo zboží haličské, zvlást zboží stavební, které nenalézajíc dostatečného odbytu na trhu německém, tlačilo se v míře dávno nebývalé na trh český i vídeňský. Na vídeňském trhu přivodil tento tlak ochabnutí cen zboží alpského a poněvadž i v Vídni spotřeba ve zboží stavebním poklesla, vy- skytly se hojněji i na českém trhu nabídky zboží z pil slpských, kdež následkem ochabnutí po- ptávek ze Švýcar nastala taktéž stagnace v od- bytu jindy obvyklém. Nejméně postižen byl trh v Orientu v Italii a zdálo se již, že odbyt zboží pro země východní bude vzdorovati tísni, než i tu došlo k ochabnuti, jež přivoděno politickými záplet- kami a boykotem rakouského zboží v Turecku. To vše plati v prvé řadě o dříví měkkém prostřední a druhé jakosti, kdežto z boží prv jakosti, určené zvláště k výrobě lepšího ná- bytku, těšilo se nezmenšené poptávce. Okolnost ta jest vysvětlitelna tím, že nabídka tohoto zboži nebyla nikdy větší než poptávka, jakož i ž průmysl nábytku byl dosud vzhledem ku panu- jícímu slohu dostatečně zaměstnán. Tím uhájeny ceny dobré, ano i zvýšeny pro nejlepší druhy řeziva, jehož máme ostatně čím dále tím měné. Na trhu s dřivím tvrdým, v prvé řadě dubovým, panuje stagnace již od počátku roku 1907. Uhry, Chorvatsko a Slavonie jsou nejdůležitějšími producenty tohoto druhu zboží. Poněvadž již v roce 1907 zůstalo mnoho du- bových lesů v Uhrách, ve Slavonii a v Chor- vatsku neprodáno, myslilo se, že nabídka tohoto zboží bude v roce 1908 seslabena a tím, žes poměry zlepši, očekávání to se však nesplnilo naopak poměry se ještě zhoršily, neboť klesly v tomto roce i pražce, které ješté v roce 1907 dobré ceny uhájily.

Vídeň Orient Turecko Uhry Chorvatsko Slavonie Chor