Periodikum ALTO Viewer

1

2. ledna 1909. Číslo 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

národnosti. Tak na př. rozdélili školy v městě Lodi na německé a polské, z čehož povstal ne- vilíčitelný odpor mezi Poláky. Němci, aby dosáhli spíše eíle svého a sou hlasu vládních orgánů zdejších, vzali do svého rozpočtu též 2 školy pro děti národnosti ruské Z toho veliká radost mezi zdejšími Rusy, nepro hlědnuvšími tento manévr. 73 proc. obyvatelstva polské národnosti má 27 proc. škol a 27 proe německého obyvatelstva 73 proc. škol. Němei odůvodňují svůj postup svojí poplatnosti, zapo mlnajíce že jsou přivandrovali kolonisté ně mečti, a že 73—80 proc. dělníků v jejích to várnách skládá ze se samých Poláků a že 95 procent zde vyrobených tovarů tvoří odběratele slovanské národnosti a že konečně mají pouze a jedině co děkovati jejich dělníkům polské ná- rodnosti za veškeré, do set milionů čitající zde vydělané obnosy. Příšuího roku Némci v Lodi budou stavěu německé gymnasium s právem veřejnosti; i jié odborné školy německé mají býti otevfeny, Poláci, nemajíce žádného strýčka na nejvyšších místech jako Němci (ministr Švare) a žádných prostředků peněžních, živoři v kulturním zápas s Němci na celé čáře, aniž by měli naděje v blízkém čase na zlepšení svého osudu. Zde — jak se zdá — začíná se uplatňo- vati heslo »Všecko pro Němce«; tomu nasvěd čuje spousta povolení na otvírání německých Turner-, Schützen-, Sänger-, Handwerker-, Dent- sche Arbeiter-Verejnů atd., kdežto polskýeh spolků jest velice po skrovnu a často bývá ten neb onen z rozkazů administrace rozpuštěn. Bylo by si přáti v zájmu slovanské vzájemnosti, aby konečně ruská vláda otevřela oči a vymetla po řádným kostětem všelijaké ty nepotřebné a ger manisující Vereiny z našeho města- Bohemský.

Polák Němec Rus Němei Turner Schützen Denta sche Arbeiter

5 article

Katolické provokace v Bosně a Hercegovině. Debata o záboru, vedená na říšské radě ještě více podpálila kuráž katoliků v Bosně Hercegovině. Mostarský »Musavat« vede na t nové stesky. Katolíci moslemy potupují, kdekol je potkají, pokřikují na ně, že od nynějška budou na nich jezdit jako na koních, že si je najmou za sviňáčky a pod. Ze vsi Bary u Vysokého se oznamuje, ž tamější katolici Mijo Ravlijas a Štěpán Duvňák s 26 jinými napadli na dům Isabega Sokoloviče a tupice vše, co je moslemu svatn a milo, vy- zývali ho, zdaž by nevyšel na ně ven, abys pak mohli hráti na přepadeně a udati ho žan- darmerii. Isabeg Sokolovič neučinil jim po vůli nevyšel. Jaké sebezapření ho to stálo, vysvitá ze slov, kterými »Musavat« charakterisuje na dávky a potupy, kterými katolici moslemy za hrnují. Jsou prý takového druhu, že musej i nejehladnějšího moslema rozdrážditi tak, žea neopanuje a je s to proliti krev. Takovými prostředky se neziskává lásk a důvěra lidu, nad kterým chce velkokatolické Rakousko-Uhersko panovati — tak se nepracuje k odstranění boykotu rakousko-uherských tovarů

Mostarský Musavat Vysoký Duvňák Sokolovič Isabeg Sokolovič Boseň a Hercegovina Boseň Hercegovina Rakousko Uhersko

6 article

Rusko a Bulharsko. Že v kapli ruského vyslaneciví v Sofiji duchovnl slouživší dne 19. m. m., v don jmenin ruského caru slavně služby boží, v závěročné modliibě opomenul uvěsti péro panovníka bulharského, vysvětlujes v dopise „Nového Vremene“ zcela přirozeně tím, ž duchovní nochtěl Ferdinanda Koburského titulovat „knižetem“, aby ho neurazil a nemohl ho titulovat „karem“, protože změna jeho titulu ještě není Ru- skom. úřadně uznána. Na sofijském dvoře uznali, že jinak nelze a úřad- ní listy bulharské ani se o tom nezminily. Ale stam bulovské orgány chopily se této příležitosli jako kaž jiné, aby mezi Rusko a Bulharsko vrazily klin, co se jim nepočařilo, Ke změně titulu bulharského panovníka mimo- chodem podotýkáme, že by bylo radno, aby Buihal sami se ustálili na titulu „král“, jak bylo také dvo- rům oznámeno. Mezi „králem“ a „carem“ je velky rozdil, neboť car = císař. Při zmatku dosavadnín mohlo by se státi, že by nikdo nevěděl určitě, jaký titul bulharskému panovnikovi náleží.

Ferdinand koburský Buihal Rusko Bulharsko Nový Vremen

7 article

Vysoké školy ve Varšavě. Již čtvrtý rok tomu, co polská mládež boykotuje vyscké školy varšavské: universitu, polytechnikua zvěrolékařský ústav. „Dzienník Poznanski“ uveřej- ňuje provelání, pod nímž jsou podepsáni: Student Poláci varšavské university i polytechniky, kteřís vytkli za cíl znárodnění vyššího školství v zemi. Pro- volání zrazuje od boykotu a radí, aby si polská slu dující mládež obrala jiné zbraně válčení, neboť boy kot škol je bezůčelný a pro vládu neškodlivý. Polská mládež si musí opatřovati předepsanou způsobilo ko studiu na vysokých školách (vysvědčení zralosti) aby si zjednala do nich přístup a na jejich půdě bojo vala za lepší budoucnost. Poznaňský list provolání varšavských student vitá, ale poznamenává, že ho marně hledal v listec varšavských, jež patrně jeho uveřejnění odmílly a trvají na pokračování v boykolu.

Dzienník Poznanski Varšava

8 article

Příznivý dojem řeči Izvolského v Bulharsku. Známá verbálná nóta bulharské vlády v Bul harsku neuspokojila nikoho. Vláda tou nětou jer rezmnožila velkou řadu těžkých chyb, jichž v posled ním čivrtletí se dopustila. (Zajímavo je, že hinedpo rozeslání náty ministerský předseda p. Malinov mě dvouhodinnou rozmluvu s rakouským konsulem hrabětem Thurn-Valsasinou. O čem s konsulem je nal neřekl, ale svým blízkým si postěžoval slovy „Žijeme předvečer velkých událostí.“) Bulharský tial v nótě vidí likvidaci vlády a správně soudí, že ona je umiráčkem odložených bulharsko-tureckých kon- ferencí. Vláda měla řinčet zbraní dříve, hnedpe prohlášení nezávislosti — dnes jejích výhrůžek Tu- recko se nebojí, protože je na válku připraveno (et v Drinopolu má 60.000 vojska) Kijamil paša v roz- mluvě s redaktorem „Večerní Pošty“ posměšně o no- tě se vyslovil a otevřeně přiznal, že Turecko jenom proto drží vojenskou hotovost, aby na Bulharsku více milionů vynutilo. Tolo přiznání ve Bulharsku způ sobilo sensaci.

Thurn Valsasiný Bulharsko Drinopol Turecko Tolo

9 article

Není divu, že rozhořčení bulharského národa ro- ste. Dobře se pociťuje, ze „nové carstvo“ nemá n světě přítele a že je osamoceno. Sama vláda demo- kratů dobře pociťuje, že je nemožnou. Zatím se hled zalichotit veřejnému mínění plody (0) své vnitřní po litiky, jež presentuje různými kulturními předloham v sobrání. Na druhé straně však uvaluje nová bře- mena daní (zvláště „obštinských“) na obyvatelstvo beztoho berněmi přelížené tak, že vzbuzuje i svou vnitřní politikou roztrpčenost. Nový rozpočet zkla- mal; on je v diametrálném rozporu s předvolebním sliby demokratů. Některé drobné daně na potřeb přepychu (jako daň z karet a pod.) blahobytu země nopomchou. (Komicky působilo soupeření agrárník s vládou v příčině přepychových berní, zvláště návr na daň 10 franků za nošení cylindru) Osvěžení myslí vzbudila řeč Izvolského, jež způ- sobíla ve všech kruzích dojem nejlepší. Všechny čel nější bulharské listy příznivě o ní se pronášeji. L bují si, že ruská politika opět je slovanskou, cožs vděčí okolnosti, že se opírá o směr, vytknutý jí zá stupci ruského národa. Řeč Izvolského, pokuds vztahuje k jižním Slovanům, ovšem nemohla vyzní stejně k Sibům z království, Srbům z Bosny a k Bul harům, ale přes to Bulhaři najdou cestu k dorozumřn se svými bratry a se Srby třeba i spolek uzavrou, budoudi odstraněny příčiny, které vzbuzují nesvár. Slovanská politika Ruska, opírající se o přesvědčení ruského lidu, nikdy se nedopustí přehmatů, jakým byla tajná Zákupská smlouva a vždy najde poroz umění v Bulharsku, osvobozeném ruskou krví

Srba Bulhar Bosna Rusko Bulharsko

10 article Surový čin c. k. poručíka Wucherera v novoroční noci na Kr. Vinohradech

Surový čin c. k. poručíka Wucherera v novoroční noci na Kr. Vinohradech (Členové personálu vinohradského divadla napadeni opilým poruč- kem. — Jeden člen zpolíčkován, druhý šavlí zmrzače n. ) V sylvastrovsko-novoroční neci stal se na hlav tříde Král. Vinohradů případ, svědčící o neslýcha- ném způsobu zneužití poboční zbraně důstojníken c. a k. armády a zároveň o surovosti, která nemá rovně ani v nejižších vrstvách. V těto noci s se smutně proslaveným poručik Jan Wuchere od c, k. zdravolnického odlělení v Olomouci. O jeh novoročním řádění byly u vmohradského policejníh komisařství zjištěny následující podrobnosti: Ve vinohradské kavárně „Royal“ č 585 na ná- roží Palnckého třídy a Purkyňova náměslí shromá- zdili se na Sylvestra večer četní členové městského divadla na Král. Vinohradech a prodleli zde v přátel- ské zábavě až přes půlnoc. Přichod nového roku byi různým způsobem oslaven a stolovníci projevovali si navzájem blahopřání. V kavárně selrvali až do 2 hod. v noci, kdy se rozhodli k odchodu. Po opuštění kavárny společnest loučila se na chodníku a před rozchodem ještě jednou novoroční blahopřání si projovovala. Společnost ani nepozo- rovala, že blíži se k ní směrem od Prahy chodee v uniformě důstojníka. Nikdo by si byl důstojníka ani nepovšiml, kdyby svým chováním na sebe nebyl upozornil. Důstojník — v němž později byl zjištěn c. k. poručík Jan Wucherer zdravolnického sbo- ru v Olomouci, prodlévající zde na dovolené — ne- slušně a surově vrazil do slečny Hanny Vojáčkovy, člena balelu městského divadla na Král. Vinohradech. Na neslušnost důstojníka — k te rý se nikterak neomluvi! — uřinila sl. V jáčkova stručnou poznámku: „No, nol- Člen divadla p. Josef Fišer pozoroval, jaké ne slušnosti dopustil se vůči dámě poručik, který an neuznal za potřebné se omluvil. „Co je to za zp sob?“ tázal se p. Fišer poručíka.

Wucherer Wuchere Purkyňův Sylvestr Král Hanna Vojáčkův Fišer Olomouc Vinohrady Praha

11 article

Lajnant Wucherer se obrátil a odsekl německy „Co chcele ode mne?“ V tom se do hovoru vmnie člen technického personálu vinohradského p. Albi Novák a prohodil: „Co bychom od vás chtěli, kdyí neumíte česky? Poručik Wucherer chlěl ukázat, že se společnost nebojí a začal ve svém surovém počinání pokračo vati. Rekvisitéru vinohradského městskkého divad! p. Václavu Fabiánovi, který byl nejblíže poruči Wucherer vytal políček a než se napaden molil vzpamatovati, Wucherer tasil šavii jakoby mu hrozilo bůh ví jaké nebezpečí. Divadeln spoločnost byla všnk neobvčejně klidná, až to způ sobilo podivení. Tím záhadnější byla počínání roz liceného poručíka, který začal přímo třeštil. Člen techinického personálu vinohradského měst skébo divadla p. Vendelín Novák chtěl zabráni vážným následkům potřeštěnosti c. k. oficíra. Vstou pil mezi Wucherera a p. Fabiána a chtöl poručíkov poradil, aby zacboval klid a šavli do pochvy zastrčil Ale poručík rozehnal se šavlí proti ně mu a prudkým mávnutím přetal mu ša vlí prstenník levé ruky tak hlubok že prst visel pouze na kůži. Zraněný za úpěl a ostatní společnost byla nesmírně překvapena zejména když poručík stál rozkročmo a žavlí stál mával kolem sebe. V tom patrefil se k tomuto výjevu rovírní in spektor Sychrava, rozpoznal ihned siluoci a mě ovšem především zřelel k tomu, aby poručik nezp sobil nějaké další neštěslí.

Lajnant Wucherer Novák Poručik Wucherer Fabián Wucherer

12 article

Revírní inspektor výslovně poručíka upozornil že mu odniku nehrozí nebezpečí a vyzval jej, aby okamžitě šavli zastrčil. Teprve po tomto kategori ckém příkazu poručík Wucherer šavli zastrčil a dal se odvést na vinohradské policejní komisažství, kan se odebrala i celá divadelní společnost, dále svědkov výjevu pp. Eduard Hašek a J. Hurka s cholí. Správ ce komisařství, rada Petrásek, byl probuzen a až d 4. hod. rauní vyslýcbal všechny účastníky vylíčeného řádění c. k. poručíka Wucherera. Veškeří svědkově souhtasně vypovídali, že se poručíkovi nestala žádná urážka a tím méně že byl nějak ohrožován, aby byl nucen tasit poboční zbruň Poručík Wucherer, který prokázal, že slouží zdravotního odlělení v Olomouci a díí na dovolen v Radotíně, do Prahy pak šel stavit Sylvestra, z po čátku u výslechu choval se velmi výstředně a v úřa dovně zapálil si retko. Později však byl zřejmě sklí čen a prosil radu Petráska, aby věc zamlčel, že všt- — zaplalí. Dále bylo konstatováno, že poručík Wu cherer byl napilý. O případu bylo vyrozuměn časně z rána nejen policejní ředitelství, ale i míst vojenské velitolství.

Wucherer Hašek J Hurka Petrásek Sylvestr Olomouc Radotín Praha

13 article

Mezi výslechem svědků o surovém počínání po ručíka byla zmrzačenému p. Vendelínu Novákov opatřena lékařská pomoc. Nejprvé se dostavil léka p. dr. Borsony, který zjistil, že zranění jeho jes velmi vážně. Prstenník levé ruky skoro úplně by šavlí přeseknut. Po náležitém obvázání rány by p. Novák v ambulančním voze záchranné stanie převezen do všeobecné nemocnice, kde na klinice prof. dra. Wolflera byl mu dán nový obwvaz. P Vendelín Novák potom byl propuštěn domů a naří- zeno mu, aby do nemocnice docházel k převá zán rány. Pan Novák následkem vážného zranění ne- bude moci povinnosti své v divadle vykonávati i v připadé, že by naseknulý prst opět srostl, bud trvale ochromen a v práci bude mu vadil. Za s zmrzačení bude se p. Vendelín Novák pochopitelně domáhali náhrady škody, bolestného, nákladů léčeb ních, ušlého výdělku ald. Po výslechu na komisniství byl poručík Wuch rer propuštěn na svobodu. V trestiím řízení prol němu bude se pokračovati. Tato noční událost stla se hned v ranních ho dinách známou po celých Král. Vinohradech a způ sobila pochopitelné vzrušení Dlužno ještě uvésti, že Wucherer dozna že neměl příčiny k tasení šavle a má vání ji a omlouval své počínání tím, že prý mě strach. Dále tvrdil poručík Wucherer, že p. Nováká mohl zranit někdo jiný. Tate vytáčka byla na míst vyvrácena ohledáním šavle poručíkovy, na níž na lezeny stopy krve. Pokud se týče důstojníkova stavu prohlásil lékař p. dr. Borsony, že Wucherer jest sin napilý, ale úplně příčetný. Totěž potvrdil i důstojní sám a udal, že pije denně večer obvykle 10—12 ske nic piva, že mu tudíž požití většího množství alko holu neškodí.

Novákov doktor Borson Novák profesor Wolfler Wucherer Novákat Tate Vinohrady všeobecný nemocnice

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Myšlenky o možnosti vyrovnáni- uveřejňuje v »Prager Tagblattu« starý Juliue Lippert, za punktačního zasedání sněmov ního náměstek nejvyššího maršálka. Tyto Lip pertovy myšlenky o možnosti vyrovnání v Če chách končí závěrem, že vyrovnání není možno Po historickém přehledu vyrovnacích snah v Čechách, psaném ovšem v čirém smyslu německém, a po úvaze o stále větší radikálnosti voličstva, dospivá Lippert k doznání: Kdo jen viděti chce, musí zjevně viděti, že dnešní po selstvo českého národa ani nemůže vy jiti Němcům vstříe nějakou cestou vy jednávání právě v nejpodstatnějších kusech, ne- boť muselo by se vzdáti nejen popularity, nýbrž i svých mandátů, a poselstvo, které by po něm přišlo, mohlo by tím méně jinak jednati. Proč bychom se v tom dali stále a stále klamati Úspěšné jednání bylo by za takových okolnos myslitelným jenom pod jednou podmlnkou, kdyby totiž nějaká vis major zá stupcům již z předu vzala zod po vědnost za to, že nebyli s to dora ziti až ke hranici svého programu Na místě této hranice musila by vis major věst demarkační čáru uvnitř programů, závaznou normu, za jejíž zajištění by vyjed návajíel byli nezodpovědni. Jaks věci mají, jest naprosto vyloučeno, že by tato demarkační linie anebo tato norma mohla být smluvena od stran samých. Splá dalo by se uvažovati, zdali by ten, jenž by takovou normu stanovil, nemohl učmiti krok v provedení samém a zdali by právě říšské zákonodárství nebylo povoláno na ochranu národů zakročiti v při- padě, kdy ochrana ta, jak by ji poskytovat měla nacionální autonomie, obrožen jest čistě historicko - atavistickými správním rekvisitami.« Lze-li p. Jul. Lippertovi dobř rozuměti, doporučuje tady přemnohými slový něco, co se jmak stručněji nazývá oktroy

Juliue Lippert Lippert Němec Jula Čechy

15 article

Filosofie váženého sociálního a politického hi- storika Němeů jest obdivuhodna, zodpovědnos poslanců českých brání jim jíti až do konce vyrovnacího programu, nechť tedy sejme »vi major« t j. vlada břímě zodpovědnosti s jieh beder a vyrovnání Čechům prostě vnutí. Z takový čin nebudou přece poslanci zodpovědni. »Demarkační linie« půjde jenom až k dokonče- ným úmluvám; »uzákonění« provede se nati- zením celého ministerstva. Rozumí se docela podle komanda německého. Poslanci jenom pod- kop naplní, vis major jej už vypáli sama. Není nad Kolumbovo vejce, nechce-li stát, nakřapne se a ejhle, zázrak jest hotov! Že by po tako- vém »vyrovnání« musila přijíli bouře a spory národnostní by musily vypuknouti až na krev. to je státníkům střihu Lippertova naprosto lho- stejno. Jednu větu Lippertovu dlužno ještě za- znnmenati. »Ve státé trochu idešlnějším musila by práva býti tak chráněna, aby nebylo zapo- třebí o ně vyjednávati.« Proč se tedy práva nechrání? Což nejsou dost zřejmě vysloven zákonem a přislušnými nálezy nejvyšší soudní stolice k výkladu zákona ustanovené? Kdo bude chránit nová práva, vydaná suspendová- ním úslavnosti cestou absolutistickou? Bud mit stát odvahy chránit tato nová vnucen práva, protože mají býti po chuti a vkusu

Kolumbův Lippertův Buda

16 article Němeů?

Němeů? — „O národnostní otázce v Čechách“ „výhledech do nejběižší budouenosti“ uvažuj v „Bohemii“ zemský poslanee dr. Josef Maly Prolhoným úvodem jeho studie, v němž op kuje všochny své zásadní nepravdy o průběhu. příčinách bouři „divokého, šéleného roku 1908. netřeba se zabývati. O názoru, jaký na výsledk těchto národnostních bouří chová německý vůd ce, stačí uvésti, že vidí ve sjednocení všech ně meckých soukmenovců v Čechách bez rozdálu stran důvod ku pevnému přesvědčení každéh německy uvědomělého muže, že upravení ná- rodnostních poměrů v Čechách ve všech ohle dech dalšího odkladu již nesnese, že tudíž ne bude-li umožněno mezi národnostními odpůre vyrovnání ještě v poslední hodině, boj mus býti bezohledně vybojován až do rozhodnuti o němž nemůže býti pochyby, jestliže Němci zů- stanou pevni.“ Pro Němce nastal prý neodvola- tolně čus rozhodnutí, nyní anebo nikdy. Dají-l se Němci ještě jednou oklamati a pohnouti k od- stavení svých požadavků, pak prý jest osud je jich v Čechách zpečetěn, už nikdy nevráti se prý okamžik, který jim přinese národní samo- stanost. Nyní nastal moment rozhodnutí, bud prý Němci dobudou v zemi postavení „seb důstojné“, anebo „klesnou z vlastní viny n národní kmen pod českým vrchnopanstvím, a t prý stane se i tehdy, kdyby se Němci zbaběle boji vyhýbali. Nejsilnější útočnou a obrannnou zbraní Němců jest jich obstrukce na zemskén sněmu. Podminky, jež Němci vyslovili dn 21. prosince na konferenci s českými zástupo u bar. Bienertha konané, jako jsou, že mus býti referáty zemského výboru jinak rozděleny

doktor Malo Němec Bienerth Čechy Bohemia

17 article

Němcům že se musí dostati o jednobo přísedí eího více, že musí býti rozmnožen počet něme ckých ředitelů v zemských bankách a zjištěr „spravedlivý klíč“ národnostní pro úřadníky zemské, platí podle dra. Malého, budou-li spl něny jenom pro uvolnění sněmu k jeho konsti nováni. A ještě by měly býti rozšířeny podlo Malého podmínkou bezodkladného zřízzení trut novského krajského soudu s vyloučením úpi ckého okresu. Jest prý nutno, aby vláda za ujala stanovisko k německém vrcholnému požadavku rozdělea země a tose může státi jenom bez odkladným zřízením čistě něm ckého kraje trutnovského. Podmín ky, za kterých Němci přivolí ke všeobecné pra covnosti sněmovní, půjdou prý ovšem mnohen dále. Aniž by chtěl předurčovati něco schůz německých poslanců na den 4. t. m. stanovené praví pisatel, že bude se musit neodbytně zá dati: 1. Nedvojsmyslné prohlášení vlády, že po dle zákona stačí, dotázán-li zemský sněm ohledně ohraničení obvodů soudních, takže jes pro vládu úplně lhostejno, jestliže sněm podá dobrozdání positivní nebo negativní předlohu vládní měnící, anebo nepodá-li vůbec žádné( !!!) 2 Okamžité svolání rozhraničovací komise před časem u vrchního zemského soudu dosazen a vyzvání k nejdalekosáhlejším pracím této ko mise. 3. Okamžité předložení hotových elaba rátů této komise. 4. Bezodkladné zřizování kraj ských vlád v krajských zřízeních podle přísně národnostních zásad. Potud pan Maly, jak vidě“ v peremptorickém, komandatském tónu zástupce „Herrenvolku“ v Čechách. Kategorický impera tiv horkokrevného „křiklouna v boji“ nasvěd čuje nesmírně troufalé náladě německých pánů Naproti jejich náporu i kdyby měl strhati stroe zemské sněmovny zůstane ultima ratio Čechů „Raději žádný sněm, nežli žádné královstvíl

Němec Malý Malo Čecho Čechy

18 article

— Sedm desálé výrečí narozenin Em. Vávry. N- dnešní den připadá seddesálé výročí narozenin na šeho bývalého horlivého spolupracovníka, jenž roku 1867 při známě slovanské pouti na Rus doprováze četně účastníky jako zpravodaj našeho listu, Ema nuela Vávry. — Em. Vávra narodil se v Praz dne 2. ledna r. 1839, kde studoval rešlné školy i če skou techniku. Brzy zahořel nezměsnou láskou k slovanskému světu a jeho literntuře, z které poda nám v českém hávě m. j.: Gogola. Lermontova, Tur geněva atd. Jako překladatel z francouzského jazyka osvědčil se zejména překlady Dumasovy literárn tvorby. Též mneho polských dramatických prací uved v český překlad (zejména z Fredrových prací „Pa nenské sliby“ zasluhují pozornosti). Jako výborn znatel ruského jazyka vypracoval učebnici jazyka ru ského. V rozvinu své literární činnosti horlivě obo hacoval svými literárními příspěvky: „Lumira“ „Obrazy Života“, „Rodinnou Kroniku“ a m. j. č ských časopisů. Když po r. 1867 vrálil se opět jak vůdce výpravy slovanské z Ruska do vlasti, pojal jej touha v brzku vrátiti se tam. A již r. 1870 tan přesídlil a usadil se v Rize, kdež převzal redukci časo pisu „Rižskij Věstnik“, klerýž jeho řízením nemále prospival. Zemřel r. 1891. Vzpomínko tato, vzbuzen v den jeho sedmdesátého výročí narozenin, nech oživi čestnou pamět na jeho veleplodnou činnostl — Husův pomnik v Prazo. Schůze výboru Spol ku pro zbudování pomníku M. J. Husovi v Praze koná se dnes v sobotu 2. ledna 1909 o 5. hod.v místnostech Staroměstské radnice. Na pořadu té zpráva komise o oslavě Kulnohorského dekretu.

Vávra em Gogol Lermontov Dumasův Fredrův Rižskij Věstnik Husův M J Hus Rus Rusko Praha

19 article

— Osobní z Moravy. Jmenováni byli: vrch. ními rady finančními radové Arnošt Ralhausky, dr Jan Fiögi a dr. Ant. Blahovský: — finančními kon cipisty (osobně) zalímný koncipista Edm Haiser konceptní praktikant dr. Jan Dvořák; — finanční koncipiston v zatímní vlastnosti konce ptní praktikan dr. Rob. Kupetz; — ředitelem kanceláře vrchní před- nosta Jos. Koretz v Olomouci: — vrchním pře- nostou kenceláře přednosta Frant. Petr v Brně, — Vrchnímu radovi finančnímu Rich. Mokrému v Br udělen byl bez poplatku titul a hodnost dvorník rady. — Jmenování v kancelářském úřadnictvu u soudů Jmenování byli: kancel, řediteli vrchní přednosto Jos Trost v Plzni a Gust. Waraus v Česk. Budějo vicích; vrchními přednosty kanceláře přednostov Jan Kouhäuser v České Lipě, Jan Erbert v Písku Gust. Kastalio v Chebu; kancelářským přednostou asistent Jan Míšek v Litoměřicích: — úřadním vy konavatelem 1. třídy výkonný úřadník 2. tř. Bohd Řibřid u zemského soudu v Praze.

Ralhausky Fiögi doktor Antonín Blahovský Dvořák Rob Koretz František Petr Rich Trost Gusta Kouhäuser Erbert Míšek Morava Olomouc Brno Plzeň Písek Cheb Litoměřice Bohd Řibřid Praha Český Lipa

20 article

— Úmrtí. V noci na Nový rok zamřelp krátkém utrpení zasloužslý starosta v Pečkách pan Antoníu Brož, náměstek okresního starosty v Poděbradech, předseda míst, odb. Ú. M S. v Pe čkách, čestný a činný čien mnoha vlasteneckých spolků atd. atd. Zesnulým odešel muž, s jeho jměnem spjata jest značně část vzrůstu a rozkvět obce Peček, odešel jím karakter ryzí, na kte s úctou a vděčností vzpomínati bude každý, kdo jej znal. Pohřeb koná se dne° 3. ledna t. r. ve 2 hod na nádraží v Pečkách; v pondělí pak ve 2 hod. o- poledne v Dobrovici. — Dne 31. prosince m. n. zemřela na Kral. Vinohradech v 75. roce věku svéh stč. Žolie Dědková, sestra p. Antonina Dědka říd. uč. ve výslužbě na Kr. Vinonradech. — „Česká belletrie původní za rok 1908.“ V př hledovém článku, pod tímto názvem uveřejnění v příloze „Nár. Listů“ ze dne 1. ledna, vynechán by román „Kašpar Lén, mstitel“ cenou IV. třídy Ak demie c. F. J. vyznamenaný a vydaný dne 15. prs min. r. v Oltově Salonní bibliotéce. Spisovalelem r mánu jest K. M. Čapek, člen redakce „Národních Listů“. — Národní klub koná dnes obvyklý jourfix. — Dnen tah výstavní loterie! O 61/2 hod. več koná se dnes tah výstavní loterie ve velkém zase dacím sále obchodní a živnostenské komory. Do hodin má ještě obecenstvo příležitost zakoupiti výstavní losy, na jejichž neobyčejnou láci a výhod nost bylo již bezpočtukráte upozorněno. Tah kon se za přísného dohledu úřadníka, zastupujícího c.k. policii, c. k. notáře a komise, uslanovené výkonným výborem výstavním. Jako při prvním tahu bude po užito čtyř kol Štěstěny, do nichž byly vloženy zá vitky, přestavující serie a čísla losů. Závitky byly vloženy do kol několik dní před tahem za dozoru c. k notáře a výstavní komise.

Brož Dědková Antoninus Dědek Kristus Vinonrady Kašpar M Čapek Pečky Poděbrady Dobrovice Ak demie c . F národní klub živnostenský komora

21 article

— Upozornění přesíupujícím do zemské obrany Všichni příslušníci vojska neb námořnictva, kteti přestupují dnem B1. prosince 1908 do zemské obrany. mají nejdéle do 8 dnů po přestupu u obecního úřadu svého pobytu ohlásiti své bydliště jako zeměbrane a odevzdati svůj vojenský pas ku přepisu jeho na zeměbranccký pas. Nešelření tohoto ustanovení s lresce pokutou od 4 200 K, v případě nedobyi nosti pokuty vězením od 10 hodin do 14 dnů. Magistra upozorňuje na tato ustanovení ony záložníky, ktet dnem 31 prosince 1908 přestupují do zemské obrany pokud v Praze (I.—VI.) bydlí, aby provedli do ledna 1909 předepsané hlášení a odevzdaní vojen ského pasu u vojenského referátu v Praze, na Staro městském náměstí čís. 11 (bývalá mincovna), v přl zemí čís. 3, bydlí-li však v Praze VII. neb VIII v vojenských odděl, megistrátních úřadů v Praze- VI neb VII — z Ústředního spolku českých žen. V ponděl dne 4. ledna koná se v místnostech spolkovýci (Spálená ul. č. 34) přednáška prof. dra C. Horáčka »Komunální politika bylová«. Přednáška náležíde cyklu spolkem poládaných přednášek o reformě bytů Členové i hosté víláni.

profesor C Horáček Praha městský náměstí

22 article

— Dary. Pan Josef Suchánek, majitel kavárny „Arco“ v Hybernské ulici, daroval místo všech ob vyklostí a plání svým pp. hostům k novému roku ve prospěch Utulny pro opuštěné slepé dívky v Praz na Kampě 50 K. — Vlastenecká společnost „Cumel“ odevzdala Ústřední Mntici školské zástupcem svým panem Frant. Šuškem, velkoobchodníkem v Praze novoroční přispěvek 200 K, který jako druhá položka nového roku byl zapsán v knihách Ústřední Matice školské, Společnost luto čílá Malice k nejvěrnějšíin svým podporovalelům. — Na místo obvyklých gradu- lací k novému roku 1909 svým p. t. hostům, přizniv cům a známým věnoval pan Alois Junger, reslau ratér v „Platýze“ v Praze, 50 K Ústřední Matici škol ské v Praze. — Pan Karel Hruška, majitel domu velbozávodu uzenářského, věnoval k rukám pl. Anny Žákové, choti slarosty města Žižkova, 100 K Spolk pro vydržování kuchyně chudé školní mládeže v Žiz kově. — Různé příhody v sylvestrovsko-novoreční ne- ci. Dvé nocí v roce povoleno v Praze k rušnějšhnu životu: novoroční noc a na popoleční středu. V tyto dvě noci obloukové lampy elektrické září od západu slunce až do druhého jitra a bezpečnostní dozor pr- voluje v ulicích rozpustilosti mnohdy až protivné A tak vzdor rušnému živolu a mnohdy i časlé inle venci ozbrojeně moci jsou policejní šatlavy po těchtc nocích skoro prázdně. Jako obvykle, provozována na počátku roku 1909 v pražských ulicích rozmanit alotria. Nejčileji bylo na Václavském náměslí a n Příkopě. O půlnoci shromaždovalo se zde obecen- stvo a do 1 hodiny byly široké chodníky přeplněny.

Suchánek František Junger Hruška Žák hybernský ulice Praha Platýz Žižkov Arco

23 article

Mnozí zpívali, jiní taněili, husí pochody a bumly pořádali, na různé nástroje všelijaké zvuky vyvo- zovali až sluch zaléhal. Velký nával byl zejměn před německým kasinem, kde několik hromad shra- baného sněhu bylo obecenstvem rozebráno a rozhá- zeno. Náhodou někdo hodil také kamenem, mezi sněhem se nalézajícím a jiný bumléř policejního koncipistu Prádu holí udeřil — a tyto okolnosti daly polici podnět, aby Příkop před kasinem vyklidila. — Na promenádu přišel také jeden buršák v barevne čapce. Dostní se z kasina až k Havířské ulici, ke mu někdo vytal políček, až mu čapku srazil a zl- stup promenujících ji rozšlapal. Buršák — německý techník Romuald Kosterhor ze spolku „Ostmark“ — byl svými druhy odveden do kasina. — O 12 2. hod. v noci byt na policejní strážnici předveden technik J. K., poněvadž steršímu pánovi bez příčiny dal ránu pěstí. Po vyspání na pryčně byl pachatel propuštěn.

hole Příkop Kosterhor J K havířský ulice

24 article

— Na Fordinandově třídě větší hlouček pánů a dam promenoval s lampiony. — Ruch panoval v ulicích až do rána bílého při 14° R. mrazu — Změny držebnosti. Pan Jan Hněvkovský kou- pil od p. Michala Hněvkovského jednu osminu do- mu čp. 1132—II. „u Emků“ v Pelrské ulici za 10.000 korun. Pan Jan Krátký, nájemce hostince „u Urbán- ků“ v Divadelní ul. (u Nár. dívadla) v Praze, koupil od slavitele a majitele realit p. Josefa Sochora dům čp. 975—VII. v Bělského třídě v Bubnech-Holešovi- cích za 154.774 K. Pan Karel Nedvěd, umělecký za- hradník, převzal od pp. manželů Josefa a Marie Ned- vělových dům čp. 312—VII v Bubenečské tř. na Letné za 56.000 K. Paní Anna Schulzová, choť továrníka v Hradci Králové, koupila od p. Josefa Schulze od paní Marie Prokopově roz. Schulzové dvanáctý dílec pozemku č. kat. 599/12, 599/20 v Bubnech-Ho- lešovicích za 16.000 K. Pan Karel Kořán převzal od paní Julie Ulrichové část pozemku od č. parc. 142 v Žižkově za 3666 K.

Hněvkovský Michalus Hněvkovský Emka Krátká Urbán Sochor Nedvěd Josef Marie Ned Schulzová Schulz Prokopův Kořán Ulrich Fordinandov třída Pelrský ulice Praha Bubno Holeš Letná Hradec Králové Žižkov

25 article

— Z vyšelrovací vazby do blázlnce Z Olo mouce se sděluje: V Dubé a okoli vzbudila dne 22. října m. r. pochopitelný rozruch událost tam s sběhnuvší. Osmnáctiletý synek tamější všeobecné vážnosti požívající rolnické rodiny, Frant. Pospíšil, vyzval čeledina Václava Kubíčka, aby šel na půdu pro vejce. Když vytezl po žebříku, vystřelil proti němu Pospíšil z revotveru a zranil jej těžce na krku. Čeledin z místa utikal, Pospíšil za ním a ještě po něm střílel. Byv učiněn neškodným, pokusil prý se o sebevraždu. Hned se mluvilo o tom, že synek spáchal čin v okamžité duševní nepříčelnosti, což také bylo polvrzeno soudními lékaři, kteří jej ve vy- šetřovací vazbě pozorovali a prohlásili, že nešťastník je silně zatížen dědieně. Tím se stal — beztrest- ným, ježto nemůže býti činěn zodpovědným za své jednání ve stavu šileném Z vyše řovací vazby byl v těchto dnech dodán do ústavu pro choromyslné ve Šternberku. — Hromadně vystoupení z oírkve. Z Krásné Lípy se sděluje: V neděli 27. m. m. konala se zde velmi čelně navštívená schůze německého lidu, v steré mluvili sociálně demokratický poslanec Wutschel a učitelka měšťanské školy sl. Kleinova z Prahy nebezpečí klerikalismu a obraně proti němu. Po schůzi vystoupilo ihned 100 osob z římsko-ka olické církve, z nichž 80 připojilo se ke starokatolické obei náboženské v Krásně Lipě a 20 prohlásilo se bez- konfesoijními.

František Pospíšil Kubíček Wutschel Kleinův Ola Dubá Šternberk Praha

26 article

— Školák se opařil. Václav Pospíšil, 13lelý syn zedníka z Nuslí č. 265, strhl na sebe včera hrnek s vařící vodou a ulrpěl značné opaření na dolejsí části těla. Nebohý chlapec byl odvezen do nemoc- — Mrtvola v kanálu. Z Mor. Ostravy se sděluje: V úterý 29. m. m. byla nalezena v kanálu u kokso- vých pecí blíže Karoliny v Mor, Ostravě mrtvola muže, v níž byl zjištěn nádenník Josef Pavlica, za- městnaný na koksovnách. Mrtvola ležela v kanálu pravděpodobně po několik dnů. Soudí se, že Pavlica, jenž byl nemocen, do kanálu vlezl, aby se zahřál našel tam však svou smrt Dva nepřijemni hosté zavítali na So lvestra večer do hostince v čís. 630 v Libni: 30letý dělnik Josef Hrdlička a 19letý dělník Václav Hübner. Byli značně podnapilí a sotva usedli, začali hádku. Ostatním hostům tato společnost nebyla nikterak příjemná a zbavili se opilců tím, že je vyhodili Hrdhéka ochopil sklenici a mrštil ji na hostinského, od jehož ruky sklenice se odrazila a zranila n levém oku 40letěho dělníka Fr. Dohnala. Hrdličk byl zatčen a ztrávil první noc v roce na pryčně v policejní separaci. — Oběli neopatrného zacházení se slřelnon zbraní. Dae 25. t. m. zacházel Adolf Golda v Krasně u Val. Meziříčí tak neopatrně s nabitým revolverem, že z něho vyšla rana a zasáhla 16letého obuvni ckého učně Františka Onderku, který byl u něho n návštěvě. Ubohý hoch skácel se na zrmi a za d hodiny skonal. — Dne 25. m. m pohraval si v Z- šové u Val. Meziřiči Sletý synek Josef Nohavic s nabitou puškou, z níž najednou vyšla rána náboj zasáhi hocha tak nešťastně, že byl na míst mrtev.

Pospíšil Karolina Pavlica Hrdlička Hübner Dohnal Gold Onderka Josef nohavice Nusle Morava Ostrava Libeň Francie Krasna u Val Val

27 article

— Z Polhřímova. Svaz českých pokrokových židů pro Čechy a Moravu v Praze po řádá v nedeli dne 3. ledna o 2. hod. odpol. ve velké dvoraně Ná- rodního domu veřejnou schůzi za protektorátu měst. rady král, města Palhřimova, na kteréž promluví p. dr. V. Teyc, redaktor z Prahy a p. dr. Kar. Vele- mínský, prof. z Tbora, o otazce českožidovské. — Ze Střešovin. (K otázce Velké Prahy.) Ob- čanská heseda konala dne 25. prosince velmi četně navštivenou schůzi členskou, ve které mimo jiné čtena a na vědomí vzata odpověď z praesidia zem. výboru ze dne 21 prosince č. 141. S největším po- vděkem přijato sdělení nejvyššího zemského mar. šálka, že zemský výbor jest si plně vědom důlaži- tosti připojení obcí Bubenče, Dejvic. Podoli Braníka a Střešovic ku Praze, že také vždy s největším urychlením v této záležitosti jednal a že příslnšna osnova zákona o sloučení těchto obci a Prahou v příštím zasedání sněmu bude ke schválení před- ložena.

doktor V Teyc Kara Vele profesor Čechy Morava Praha Palhřimov Ob Bubeneč Dejvice Braník Střešovice Velká Praha Tbor

28 article

— Z Hradce Králově. Stolová společnost »Krá- kora« v hotelu »Černý kůň« odved a v roce 1918 z svých sbírek dobročinným a vlasleneckým p dnikům tyto přispěvky: 16. červance: Na sloupec dvouhalé v Praze K 20.—. 20. července: Spolku »Komenský« ve Vídni K 12.—. 30. červance: Na stoupec dvou- baléřů v Praze K 10. —, 16. srpna: Na pohořelé v Mýtě K 10.— 3. srpna: Výstavé v Kroměříží na sbírku dvouhatétů K 10.—, 25. arpna: Výslav v Praze na sbírku dvouhaléřů K 20.—. 17. řeí jna Mistnímu odboru Ú. M. Š. dar sv.-václavský K 50.— 30. října: Školskému spolku v Zábřehu K 10.—, 14. listopadu: Spolku »Komenský« ve Vídní K 15. —. 20 listopadu: Národní jednotě pro vých. Moravu, Chvalkovice K 10.—, Čoské besedě v Libercí K 10.— 5. prosince: Pro školní stavku krušnohorskou K 20.—. 19. prosince: Obecní kuchyní místní K 10.—, Živ- nostensko-členářské jednoté K 10.—, 15. prol ince;

Ú M Š Živa Hradec Králov Praha Vídeň Mýto Kroměříž Chvalkovice Liberce spolek » Komenský školský spolek v Zábřeh národní jednotit pro východ . Morava Čoský beseda

29 article

České besedě v Ú.tí n. Lab. K 10.—. Uhrnem K 297- — Z Blevnova. (V záležitosti zřízen vodovodu) zaslalo místodržitelství zdejšímu úla- du úřadní výnos, v němž prohlašuje, že dle pro- jektu, který k nahlédnutí vyložen jest v místodržitel- ském odboru č. 7.b (Prha, Matá strana, Kanpa č. n. 14. I. patro), hodlá obec břevnovská zříditi vo- dárnu na plivádění vody vltavské ze štoly Rudolfovy pod Lelnou po silnici Beleredově na filiruční staniei u Andělky, odkud voda náležitě zčištěná do obce roz- váděna býti má. O tomto projektu zahajuje se vodo- právní stručné řízení a uslanovuje se komisionáln místní šetření a jednání na den 15. ledna 1909 o 9. hod. dopol., ke kterémuž zve zájemníky, kteří mohou přednésti námitky své proti projektu ústně, nepodaii- li jich až do té doby písemně u c. k. místodržitelství. Na námitky pozdější nebude vzat zřelel. Členové komise sejdou se v ustanovenou dobu na Letnév Praze, ne křižovatce silnice Belerediovy a Čechovy. poblíže vodojemu vodárny obce pražské.

Belerediův Čechův Andělka Český beseda Matý strana Kanpa štola Rudolfov Letnév Praga

31 article

— Přednášky. Místní Osvětový Svaz v Dašicích pořádá v neděli dne 3. ledna 1909 o 2. hodině odpolední manifestační veřejnou před- nášku »O životě českých meušin a našich národních povinnosleche — Výlet do Paříže přes Norimberk, Štrasburka Švýcary (v kolorovaných obrazech) podnikněte v tyto dni s panoramatem Českoslovanské jednoty v Bu- bnech (nároží Bělského a Skuherského ulice proti exp situře Městské spořilelny. Vstup 20 hal. (deti polovinu). — Kura kreslení a malby pořádá Ústřední spol českých žen za vedení akau, malířky slč. Ol. Šp ač- kové, která přijímá přihlášky ve svém atelieru v Smelanově ul. čís. 21. — Do Svaté žemě k božímu hrobu putovati všechna místa tradicí posvěcená: Nazareth s místem zvěstování P. Marie, Betiehem a místem narození Páně shlédnouti možno v panoramatu Nár. jednoty pošumavské na Fordinandově tř., v paláci pojišťovny »Praha«. — Slosovací kalendář pro 1900. Zdejší bankovní dům fy. J. G. Selig vydal právě slosovací kalendal pro rok 1909, jenž obsahuje cenná sdělení pra kapi- talisty, majitele cenných papírů a losů. Každěmu interesentu, jenž odvolá se na náš list, bude zaslán zdarma a franko,

Štrasburka Bělský Skuherský Marie Betieh Selig Dašice Paříž Norimberk Ola Španělsko Smelanov ulice Nazareth Fordinandov třída Praha osvětový svaz