Příloha k číslu 194. ročníku IV. roku 1900.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice, čslo 200— I Kefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěnéreklamace sou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně ošesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvahácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1125.

KAIULICKt Předplatné pro Prahu s donáškou do domu- 2.80 měsíčně. . . .. čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtyrtletně . . . K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- le, Belgie a Anglie: čtyrtletně . . . K 13.20 celoročně K 52.80 Telef, administrace 1126.

Llo

Slunce vychází ve 4 hodiny 9 minut ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 2 minuty večer.

Pondělí:

Panny Marie Karmelské. v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnosť u Kapucínů na Hradčanech od 16.—19. t. m.

Židovské utrhání na cti. (Obrázek z Přímoří.)

L 8. Poslední volby do zastupitelstva města Terstu poskytly zase jednou židovským a lžiliberálním listům v Přímoří příležitost, aby si schladily žáhu na nenáviděném chorvatském a slovinském duchovenstvu těchto jižních krajů. Zvláštní příležitost jim poskytla tato událost. V prvém volebním okresu terstského okolí — v Škednju — poškodil kdosi po volbách jistým slo- vinským renegátům několik trsů vinné révy. Neví se, stalo-li se to z osobní či politické msty, ale tento čin od- soudili co nejdůrazněji obyvatelé škedenjského okresu. Italské noviny města Terstu nejen že demonstra- tivně sbíraly dary pro poškozené, nýbrž bez pře- mýšlení a dlouhého okolkování svalily vinu a zod- povědnost za tento čin na slovinské vlastenc v Škednju a částečně i v Terstu. Státní návladnictvo terstské dalo následkem toho uvězniti čtyry slovinské vlastence ze Škednja. Vyšetřující soudce mučil se s nimi přes 15 dní, ale nenaleznuv na nich ani nejmenšího podezření, pro- pustil je na svobodu. Terstští židé neměli však na na tom dosti, že čtyři vážení vlastenci, otcové rodin, nevinně musili stráviti plných 15 dní ve vězení, nýbrž jim se zachtělo větší msty. Ale nad kým se měli pomstíti, když se jim prvý pokus nezdařil Snadná věc. Žid není nikdy v nesnázi o lež a utr- hání na cti. Neboť kdo jiný by mohl býti morální příčinou oněch zločinů, které se konají v Přímoří, nežli katolické duchovenstvo chorvatské nebo slovin- ské národnosti? Toť přece tak jasné a tak pochopi- řelné se stanoviška lžiliberálního a židovského, že k tomu není třeba žádných výkladů. Udeř pastýře, a stádo se rozprchne — rozumuje žid od nejstarších dob a dle teho i jedná.

Tím způsobem dosahují isterští židé dvojího cíle protináboženského a protinárodního. Jednou ranou — abych se tak vyjádřil — zabijí dvě mouchy. Nájezdy na katolické duchovenstvo šíří nevěru a lžiliberalismus a tím, že si berou na mušku v prvé řadě slovanské katolické duchovenstvo v Přímoří, napadají zároveň politické smýšlení tohoto duchovenstva, národní práva, snahy jeho a národa, ku kterému se hlásí. Chorvatské a slovinské duchovenstvo v Istrii, Terstu a Goricku nese morální zodpovědnost za všecky nepokoje a výtržnosti, za všechny demonstrace, za všechny přestupky, jejichž pachatelé šťastně vyvázli z přísného vyšetřování státních úřadů. Tak tomu musí býti, poněvadž tak tvrdí italské listy v Pří- moří! Ale odkud najednou takové zdivočení, taková zkaženost chorvatského a slovinského obyvatelstva v Přímoří? Jací učitelé, takoví žáci — odpovídají svorně na tu otázku ti nositelé a šířitelé latinsko-italské kultury v těchto krajích. V kostelích, na kazatelnách a ve zpovědnicích kazí a otravuje nevědomý a ne- vinný lid slovanský kněz, zběsilý agitátor a vášnivý fanatik — tak křičí židovstvo. Ano, slovanskému knězi se musí dáti náhubek, jemu se musí zavříti kostel, vzíti všechna politická práva; on se nesmí do ničeho míchati, nesmí ničeho podniknouti k duševnímu a tělesnému blahu svěře- ného mu lidu — není-li Italem a nejedná-li dle ital- ského programu. V tom smyslu obrátili se tito nevěrci i na kato- lické biskupy, z nichž bohužel někteří je vyslyšeli na škodu sv. víry a národnosti větší části věřících v Přímoří. Tak lze viděti nyní smutný úkaz v jed- nom biskupství přímořském, že veliká část někdy ná- rodního kněžstva oddala se nečinnosti.

Než Bohu díky jsou též biskupové a kněží, kteří spravují svůj vznešený úřad bez ohledu na to, co a jak o nich soudí židé a jejich listy. Tyto »neposlušné« arcipastýře a toto »vzdorovité« kněžstvo musí zkrotiti c. k. vláda. Tak a nejinak si přejí italské židovské a lžilibe- rální noviny. Ano c. k. vláda musí zkrotiti vášnivé a zfanatisovanské slovanské duchovenstvo v Přímoří, ježto si toho přejí Italové, kteří representují tak zvanou kulturn a kapitál, a poněvadž si tak přejí židé, kteří chtějí, aby lid byl bez víry a bez košile. C. k. vláda musí již jednou ostře vystoupiti proti takovému neposlušnému kněžstvu na základě státního zákona ze dne 7. května r. 1874. Takové duchovenstvo musí slepě poslechnouti státní moci, aby mohli irredentisté v Přímoří bez trestu a nikým ne- rušeni konati svou vznešenou missii ku vétší cti a slávě matky Italie. N euposlechne-li toto vzdorné, váš- nivé a zfanatisované duchovenstvo ani c. k. vlády — pak na šibenici s ním! A proč? Na základě žaloby, kterou proti němu pozvedl židovský, ižredentistický tisk v Přímoří s pomocí černé lži a podlého utrhání na cti.

Zprávy politické. V Praze, 16 července. K situaci. Kromě předsedy ministerstva dra. šl. Körbera přijat byl v Išlu od císaře ve slyšení také ministr vyučování dr. ryt. Hartl. Slyšení obou ministrů zavdává příčinu k rozličným pověstem, kte- rým však nelze přikládati příliš veliké váhy. Mluví se poznovu o oktrojování nového sněmovního jedna- cího řádu a oktrojování vládních jazykových zákonů. Proskakuje tu a tam také pověst o rozpuštění sně- movny. Ale z jiných stran ujišťuje se zase, že návrhy, jež podal šl. Körber v Išlu, směřují pouze k tomu, aby zabezpečením dělnosti sněmovny bylo umožněno svolání říšské rady v záři. Co na tom pravdy, vyjde na jevo co nejdříve. Nezbývá proto, než-li trpělivě čekati. V Brně bylo včera velice živo, neboť byly tam konány dvě veliké a důležité politické schůze. První pořádal klub české lidové strany, druhou ně- mecko-pokroková straua na Moravě.

Schůze první, konaná v besedním domě, súčast- nilo se 800 osob. Předsedou byl dr. Fišer. Posl. dr. Sláma mluvil za živého souhlasu posluchačstva o situaci a říšské radě a zemský poslanec dr. Buk o situaci na sněmě markrabství moravského a o vy- rovnávací akci. Dr. Bulín zabýval se konečně jazykovými vládními osnovami. Protože za jeho řeči ozvaly se jednotlivé výkřiky proti ministru spravedl- nosti, baronu Spens-Bodenovi a proti baronu Chlu- meckému, napomínal přítomný vládní zástupce ke klidu. Dr. Bulín navrhl pak následující resoluci: »My účastníci schůze, svolané dne 15. t. m. od klubu lidové strany na Moravě, prohlašujeme po zra- lém uvážení nynějších politických poměrů, zvláště pak jazykové otázce toto: Spatřujeme v událostech poslední schůze posla- necké sněmovny, kteréž vedly k náhlému jejímu uza- vření v noci dne 8. června, jen přirozený následek násilného zasáhnutí ve vývoj rakouských záležitostí, které stalo se loni a vedlo k zrušení jazykových na- řízení. Následkem tohoto násilného zasáhnutí je také povolání kabinetu Körbrova, kterýž až dosud neučinil žádného, ani sebe nepatrnějšího pokusu, který by smě- řoval k utišení hlubokého a ospravedlněného rozhoř- čení českého národa, za to však od svého nastoupení úřadu co nejúzkostlivěji má na zřeteli a podporuje přemrštěné požadavky Němců, kteréž odporují právu

Ze světa. **Organisace katolíků v Německu. K ústřed- nímu spolku katolických učitelů v Německu přihlá- šeno jest 11 tisíc katolických učitelů, a ústřední spolek katolických učitelek čítá 4500 členek. Katolický li- dový spolek pro celé Némecko má 186 tisíc členů. V posledních desíti letech pořádal 6000 veřejných schůzí. ** Židé v Rumunsku jsou pány země. Ru- muni pokládají každé zaměstnání mimo rolnictví za nedůstojné, a proto jsou jen cizinci řemeslníky. Cigán je kovářem, Rusín povozníkem, Rakušan truhlářem nebo sklenářem — žid však je vším. V městech jsou židé hostinskými, kořalečníky, drožkáři, podomky, sklepníky, dohazovači, příštipkáři, truhláři i čalou- níky — krátce žid dělá vše, a sice vše špatně, špi- navě a lacino. Bez židů nemohli by Rumuni téměř ani žíti. Rovněž i obchod pokládají Rumuni za ne- důstojný sebe — proto též veškeren obchod od nej- menšího krámku v zapadlé vísce až do nejpyšnějšího velkozávodu v městě jest v rukou hrabivých židů. V celém Rumunsku jest mezi 5 miliony obyvatel necelých 300.000 židů, tedy asi 6 proc.; však vět- šina z nich zahnízdila se v městech bývalého kní- žectví multanského v sousedství rovněž tak židy hem- žící se Bukoviny. V Jassech mezi 90.000 obyvately je 40.000 židů, v Botošanech mezi 31.000 obyvately 21.000 židů; v tomto městě je 12 pravoslavných ko- stelů a 60 synagog. Smutné budoucnosti hledí vstříc severní končiny rumunského království — židé se úžasně množí a nashromažďují veliké jmění, na němž lpí záhuba a kletba četných starých rodů bojarských. K tisícům bohatých židů řadí se tisíce jiných, kteří

sice dnes jsou nemajetní, kteří však po příkladě svých soukmenovců rozlízají se po vískách i městech ru- munských, lichvařením a kramařením vyssávají z ne- bohého lidu rumunského ještě to poslední, co mu zbývá. Ty tisíce chudých dnes židů stanou se boháči, tisíce Rumunů žebráky. Rumuni jsou si toho vědomi, a proto zří v každém špinavém žíděti, jež po ulici žebrá, jedovatou zmiji, která po krvi touží. Rumuni zabývají se otázkou, jak zbaviti se židů, a občasné bouře jsou jen příznakem palčivosti židovské otázky v Rumunsku. Lid chce si pomoci sám proti nej- úhlavnějším svým nepřátelům, nemoha se dočkati pomoci se strany vlády. ** Vystěhovalecká horečka. Dle výkazů amerického statistického úřadu počet vystěhovalců z Rakouska-Uherska v prvé čtvrti tohoto roku ob- nášel 23.611 osob, a sice 7438 Slováků, 4388 Po- láků, 3604 židů, 3513 Maďarů, 2044 Chorvatů, 1208 Němců, 697 Rusů, 312 Italů, 240 Čechůa Moravanů, 121 Dalmatinců, Bosňáků a Hercegovců a 27 Rumunů. Dle pohlaví bylo 17.823 mužů a 5788 žen. *Kde je oceán nejhlubší. Při zkoumání mořského dna, kterého bylo třeba na založení pacific. kabelu, shledal americký parník »Nero «hloubku moře mezi Guanou a Manilou na 9615 m. Dosud známa byla největší hloubka 9423 m. severovýchodně od Nového Seelandu.

Originelní příčína přečiuu. Před sou- dem v Lipsku dostal se na lavici obžalovaných malý, nepatrný človíček; vyzíral tak dobrácky, jako by ne- dovedl ani mouše ublížit a byl přece žalován, že ho- stinského W. urazil »nebezpečným nástrojem ve smyslu zákona.« Tento nebezpečný nástroj byl totiž pivní pohár, kterým obviněný mrštil žalobci do hlavy. Na otázku soudcovu, jak se mohl takého skutku dopustiti, vyprávěl obžalovaný: »Před několi týdny koupil jsem si slepici, ale potvora nechtěla snášet vajec. Rozpo- vídal jsem se o tom při našem sousedském stolu v ho- stinci a můj soused, hostinský W., radil mi, abych polil kousek chleba odvarem heřmánku a to abych slípce dával. Nuže dobře, udělal jsem to tak, a sku- tečně druhého dne z rána našel jsem ne jedno, ale deset vajec pod slípkou. Rozumí se, že dal jsem zví- řátku zase chlebíčka s heřmánkem, následujícího dne zase jsem našel 10 vajec, tak se stalo ještě jednou, ale když jsem se čtvrtého rána dostavil pro vejce, našel jsem v kurníku místo vajec lístek s nápisem: »Už nemohu!« Teď mi bylo jasné, že si ze mne sou- sedé ztropili blázna. Nedlouho na to vyprávěl náš ho- spodský, že hostinský W. po tři večery vybíral od známých hostů po groši, kupoval za to vejce, jež vstrčil do mého kurníku. A většinou byla to vejce již stará, žluklá — smrděla jak čert. Můžete si pomy- sliti, pane soudce, že jsem se rozkatil šeredně a hned jsem k W. běžel. Nemohl jsem se opanovat, chytil jsem nejbližší pivní pohár a bacil jsem ho do hlavy.« Na štěstí neublížil mu velmi, takže soudce jen k zaplacení 20 marek odsoudil majitele slepice, následkem snesení tolika vajec vyčerpané.

** Síla sněhové laviny jest naprosto enormní. Tak spád laviny v průsmyku gemském ve Švýcarsku posléz vypočítaný jeví se takto: Spád přeměněn v me- chanickou sílu jevil energii 4 400,000.000 metr. tun. Ježto zjev jen minutu trval, tož rozvinula se tu síla 1 milionu koní — převedena v elektrickou energii odpovídá ročnímu osvětlení 90.000 žárovek síly 16 normálních svíček při 5hodinném denním hoření