ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 72e000b0-681f-11dc-bda9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 10 celkem · entity: person 21, place 19, work 1, org 6
1 article
tuto skladbu provést několikačlenným sborem ve vý- stavní své síni. Angličtí návštěvníci, oklamaní váž- ným rhytmem skladby, domnívali se z počátku, že to nábožná hymna a uctivě smekli; teprve když byli vyslechli několik slok, pro ně dosti nepříjemných, zpozorovali svůj omyl k nemalé veselosti ostatních přítomných. = Nejmladší francouzský básník. Z Pa- říže se oznamuje: Nejmladším »tištěným« básníkem jest Vladimir d' Ormesson, syn francouzského vy- slance v Athénách, hraběte d' Ormesson. Milý Vla- dimír vydal ve věku 10 let v Nizze knížku se dvěma povídkami: »Mémoires d' un bambou« a »Grisemi- nette«, jež ovšem jeví neobyčejnou u dítěte intelli- genci a obraznost. Není to ovšem dílo Viktora Huga neb Alfonsa Daudeta, ale děti, jež je budou čísti, tyto povídky zajisté pobaví. = Následky amnestie. Z Milána se ozna- muje: Zdejší konservativní »Perseveranza«, jak se zdá, správně předvídala, když při zprávě o rozsáhlé amnestii o nedávných narozeninách krále Viktora Emanuela si stěžovala, že tato přílišná shovívavost bude míti škodlivé následky na veřejnou bezpečnost ve velkých městech. Sedm set lidí, odsouzených ve- směs pro krádež, bylo pojednou propuštěno a vět- šina jich nahrnula se do Milána. Poněvadž tito lidé nemají nijakých prostředků k výživě a také jest velmi obtížno, nalézti s fakovou minulostí poctivou práci, oddali se nanovo krádeži. Tak konstatovánv posledních dnech velmi nepříjemný přírůstek krádeží a vloupání. Tu vypleněn kupecký krám, tam odne- seny zásoby salámů a vína, jinde vypáčeny a vy- prázdněny pokladny atd. Také pokladničky v koste- lích neušly pozornosti dlouhoprsťáků. Policie má plné ruce práce a věznice plní se nanovo.
Ormesson Hug Daudet Viktor Emanuel Atény Nizza Milán Mémoire d ' uno bamba « a » Grisenette
2 article
= Sensační proces. Z Paříže se oznamuje Před porotou v Nimes počal těchto dnů proces afféře Vaucrozeově. Obžaloba udává, že ráno dne 24. srpna 1898 pan Ferdinand de Vaucroze v Saint- Pons nalezl svoji 80 letou matku v posteli zardouse- nou. V pokoji bylo všecko přeházeno a veškeré zá- suvky otevřeny. Služka Marie Laupiceova tvrdila s počátku, že ničeho neviděla a neslyšela, ale pak pojednou prohlásila, že v noci, když se vražda udála. viděla, kterak syn zavražděné šel jejím pokojem, odkud se odebral no ložnice své matky. Na to byli Vaucroze a služka zatčeni, avšak následkem odporu, jenž se jevil ve výpovědech služčiných, nedáno jí víry a Vaucroze propuštěn z vyšetřovací vazby. Aby úplně svalil se sebe podezření, dal si mladý Vau- croze spolu se svým bratrem a vynaloživ na to značné sumy, všemožnou práci, aby nalezl pravého vraha a podařilo se mu objeviti jej v tuláku Gayteovi, u ně- hož nalezeny četné bankovky, jakož i hodinky za- vražděné dámy. Gayte, jenž byl právě propuštěn z vězení, kdež si byl odpykal trest pro jiný zločin, nejprve doznal, že vraždu spáchal; později však ob- mezil svoji výpověď udav, že radil toliko ke krádeži. ale nikoli k zavraždění staré dámy a na konec svoje doznání úplně odvolal. K vůli těmto četným pochyb- nostem vzbuzuje tento proces největší pozornost. První den líčení vypravoval obžalovaný s neobyčej- nou mrštností jazyka nejneuvěřitelnější historie k ne- malému obveselení posluchačstva.
Ferdinand jít Vaucroha Laupiceův Vaucroha Vau Gayte Paříž SaintPon
3 article
= Američané na Filipinách. Časopis »News v Marshfieldu, Wisconsin, aveřejnil následující do- pis: »La Lamboy Convent dne 10. září 1900. Milý starý kamaráde! Dovol mi, abych ti vypravoval hi- storii, jež ti otevře oči. Onehdy odebrali se oba naši poručíci s malou četou vojska do malé obce, jež čítá as 50 obyvatelů. Když jsme tam přišli, nabídli nám tamější obyvatelé, že nám dají vejce výměnou za lososové konservy. Byli tázáni, vědí-li co o po- vstalcích a zdali v sousedství jsou zakopány zbraně. Odpověděli, že nevědí o tom ničeho. Na to předvo- láni dva mladí Filipinci vzezření intelligentnějšího než ostatní a tázáni znovu. Věděli rovněž málo jako ostatní. Na to byli zatčeni a podrobeni důkladnému »léčení vodou«, jež se zakládá v tom, že oběti za- strčí se mezi čelisti, pokud možná hluboko, kus dřeva. Na to se delinkventu lije do otevřených úst tak dlouho voda, až poví vše, co ví. Cos ukrutněj- šího, než toto mučení vodou, jsem nikdy neviděl. Ani mnozí vojáci nedovedli snésti tento pohled. Ru- měnec studu vyvstal jim na tváři a rozpačitě se od- vraceli. Když oba muži mučení přestáli, byli polou mrtvi. Maso v zubech bylo rozedráno a zuby roz- viklány. Oba Filipinci byli pak ponecháni jako za- jatci. Na to přišla řada na jakéhosi starce. Chopili se ho a mučili jej rovněž vodou, až měl útroby plné vody. Ale nepřestali na tom, nýbrž tloukli jej holí přes žaludek a přece nebylo možno vynutit z něho nějaké vyznání. Pak přišla řada na jakousi ženu. Naloženo s ní rovněž tak. Myslíš ty anebo kterýkoli jiný hěloch s lidskou krví v žilách, že to je spravedlnost? Já pravím, že nikoliv. Jest to pe- kelné barbarství, jež jest rovno zabijáctví a mělo by býti odstraněno. Je to potupa humanity a civilisace.
Američan Filipíny Wisconsin News Marshfield Le Lamboy
4 article
Zůstávám Tvůj starý kamarád,« — Dopis nalezá se v rukou vydavatele časopisu, jenž z pochopitelných příčin neudává jméno pisatele. = Potopené poklady perského šacha. Z Moskvy se oznamuje: Došla sem zpráva, že par- ník »Věra« za prudké bouře na Chvalinském moři se potopil se vším všudy. »Věra« vezla četné předměty z majetku perského šacha v ceně mnoho tisíc rublů mimo jiné nalezalo se na lodi osmnáct ekypáží, jež byl šach koupil v Paříži a jež měly býti dopraveny do Persie. Také četné dary, jež byl dostal šach na své evropské cestě, se s lodí potopily. »Věra« byla jedním z nejstarších parníků na Chvalinském moři. Potepila se do hloubky 500 sažení a není tudíž na- děje, že by náklad mohl býti zachráněn. = Povedený šejdířský kousek. »Melbourne Outpost« oznamuje: Těchto dnů přišel elegantně oděný mladík do obchodních místností velkého knih- kupectví, spójeného s antikvariátem v Sydneyi. Knih- kupectví nalezá se při zemi, antikvariát v prvním patře. Mladík dal si předložiti několik vědeckých prací, značně drahých a probíral sa po delší dobu ve třísvazkovém díle, zvláště vzácném. Pak se ptal po chefu, a zvěděv, že se nalezá v prvním patře, odebral 2e k němu. Zde nabídl majiteli firmy dílo na prodej a dostal za ně 2 líb. st. 5 shillingů. Přilis pozdě dověděl se chef, že od šejdíře koupil svůj vlastní majetek.
Věra Chvalinský Moskva Paříž Persie Melbourne
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přínáší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str 353— 356. — Německé listy nepřestávají se z- městnávati návrhem učiněným poslancem drem. Lad. Dvořákem, jejž zaměňují za dra. Jana Dvořáka, ve příčině nastupnictva na trůně pokud jde o země koruny české. Prohlašují jakoby se byli zástupci národa českého na sněmu zemském byli odhodlali k tomuto návrhu hnáni drem. Baxou a stranou radikálnou. Aby však si to nezkazili směrem na horu, že určili k podání návrhu nejkrotšího poslance a že tak učinili s patrnou nechutí. Tvrzení toto není však ničím jiným, než neslušným a směšným podezříváním. Poslanci národní strany svobodomyslné nemají ve zvyku dáti si někým -teprve ukazovati cestu, po níž se bráti mají, nejméně pak drem. Baxou. Poslanci čeští učinili zmíněný návrh na sněmu proto, že to bylo jejich povinností jako rozhod- ných stoupenců myšlenky státoprávní. K tomu nebylo zapotřebí teprvé dra. Baxy a popudu od jinud. Kdyby poslanci čeští nebyli učinili, k čemuž se odhodlali, byli by se tím dopustili opomenutí, jež by se snad někdy v budoucnosti na osudu národa našeho vymstíti mohlo. Smlouva s Ferdinandem I. byla pod těmitéž podmínkami uzákoněna s královstvím českým, jako s králov- stvím uherským. Ferdinanda I. nezvolil za če- ského krále žádný vídeňský Reichsrath neb podobné instituce. Jedině povolaným strážcem smlouvy mezi politickým národem českýma nejjasnější dynastií je český sněm, který nikdy práva svá v tomto směru nepostoupil korporaci jiné. Pragmatickou sankci byla práva sněmu českého, pokud jde o posloupnost, slavnostně potvrzena a ten kus papíru, na němž napsáno
Balzac Dvořák Baxa Ferdinand
6 article
je, co v prosinči 1867 stalo se na torsu říšské rady, bez spolupůsobení a proti vůli zástupcův národa českého tak zvanou ústavou, nikdy zrušiti nesmí, co sněmu nejsvrchovanějším právem v oka- mžiku, kdyby opětně o osudech vlasti naší mělo býtí rozhodováno. A dostane-li se věc na říšskou radu, budou poslanci čeští ze všech sil protestovati proti tomu, aby tato korporace byla uznána kompetentní ve věci, do níž jiné zemi pranic není. Dovolává-li se německý tisk s potěšením politování hodného fakta, že historická šlechta neschvaluje krok českých poslanců, je to chování, které, jak doznáváme, akci českých poslanců v tomto směru valně seslabuje, které ale pro zástupce lidové nemohlo míti toho vý- znamu, aby nekonali to, co jejich samozřejmou povinností. e— Němci olomoučtí vyznamenalise v posledních dnech opět dvěma činy, z nichž jasně zjevna jest poctivost volání po smíru, ozývá-li se z jejich strany. V Olomouci zřídili si Němci volební kancelář, jejímž hlavním úko- lem jest, jak se zdá, vyráběti německé voliče. Kancelář tato pracuje také pro volbu poslance do říšské rady v městské skupině Olomouc— Prostějov—Něm. Brodek a provedla práci svou tak svědomitě, že na české reklamace bylo již politickým úřadem přes 300 německých »vo- ličů« ze seznamů volebních škrtnuto. A »voliči« tito škrtati se budou ještě dále. Druhý jejich čin nasvědčuje tomu, jak Němci olomoučtí bojí se, by nepřišli o své české zákazníky, bez kte- rých nemohou existovati ani v obchodě, ani v živnostenské výrobě anebo ve kterémko- liv jiném oboru. Němci olomoučtí stržili vždy nejvíce peněz z českých kapes v době vánoční, avšak tato jim letos selhala. Češi zří- dili si v Národním domě vánoční tržnici, která
Němec Čech Olomouc Prostějov Německo Brodek národní dům vánoční tržnice
7 article
jest stále plna, za to však obchody německo- židovské jsou letos prázdny. Na českou tržnici mají proto Němci hrozný vztek, který zračil se nejdříve z jejich časopisů, až konečné v sobotu dostal se i na ulici. Němci ulevili svému hněvu nad zdarem tohoto českého podniku tím, že v noci ze soboty na neděli strhali na Národním domě všechny plakáty tržnice, tabulky, označující vehod do prodejných místností zničili a dřevě- nou velkou tabuli vývěsní s nápisem »Vánoční výstava a tržnice« sňali se zdi a odcizili. Spa- deno měli také na velký bílý prapor s uvede- ným již nápisem, ale nedostali se k němu, pro- tože byl na noc vytažen do výše. Spokojiti se musili pouze tím, že poházeli dolejší jeho část blátem. Násilný tento jejich čin měl však pravý opak, nežli si práli, neboť vánoční tržnice ne- poškodil, nýbrž naopak upozornil na ní každého a učinil ji tím nejlepší reklamu. — Stát musí míti národní ráz. Jest známo, jaké paradoxon vymyslili Němci, aby obhájili nezbytnost německé státní řeči. Tvrdili totiž, že stát jako živý organismus nucen je mluviti, a to že nějakým jazykem činiti musí. V Rakousku že za poměrů daných nemůže to býti jiný, než jazyk německý, neboť tomu prý rozuměji všickni. — Není to sice pravda, nebot z obyvatelstva cislajtánského sotva 10 procent lidí v němčině se vyzná, však číslicemi nikdy si naši odpůrci nelámali hlavu. Však to jejich »changez passez«, jímž obratem ruky zaměnili pojem konkretní za naprosté abstractum, patrně jim nestačilo. Proto zmohli se na nové okřídlené slovo, které ovšem má význam nepoměrně daleko- sáhlejší, než známý výrok Lienbachrův. »Každý stát musí míti určitý národní rázl!«, tak zní heslo nejnovější. A co obsahuje, co tím řečeno?
Němec Lienbachrův Spa Rakousko národní dům
8 article
Že Rakousko musí míti ráz něme- cký, že Rakousko musí býti státem německým. To Rakousko, v němž žije dvakrát tolik Neněmců jako Němcůa kteří nejmenší nemají chuti snad pokořiti se Ně- mectvu a zříci se práv, která jen padouchu mohou býti lhostejna. Však s germánskými šílenci těžko mluvit. Horečka německého panství řádí mezi nimi epidemicky a uchvacuje i ty, o nichž bychom se toho byli nejméně nadáli. Pravda-li, co tvrdíte, potom dle přirozeného stavu věci nemůže býti ráz Rakouska jiný než slovanský a ne německý. A jest skutečně nutnosti, aby ve státě mnohojazyčném byl jeden národ panu- jícím a druzí vedle něho pastorky ? Je pravda, že ku pojmu státu náleží určitá národnost, tak jako territorium? Kdyby tomu tak bylo, Ra- kousko by vůbec musilo přestati. Je pravda, že každé státní těleso má přirozenou snahu státi se též národně co možná jednotným. Ano, ve středověku, kdy myšlenka národnostní byla pouhým stínem u porovnání s mohutností jaké nabyla dnes, stalo se, že průběhem věku znenáhla jeden národ ve státě zmizel ve druhém, však to je proces dnešního dne na- prosto nemožný. Čemu ale učí? Odkazuje Ra- kousko k jeho původu. Rakousko jed- notným státem býti nemůže. Ra- kousko musí organisovati se na základě kriterií národně dějinných. Proces, který stal se v roce 1867 a byl prvním na dráze od státu centrali- stického k federální unii, musí pokračovati. Potom teprve očekávati možno klid a náladu pro kulturní a hospodářskou práci v zájmu říše šťastné, slavné a veliké.
Rakousko federální unie
9 article
— Společnou cestou! Uvažujme o věci klidně: co bylo mezí jiným nejpodstatnější pří- činou, že Němcům podařilo se odčinit opět krok, k němuž tento stát se odhodlal vydáním jazykových nařízení? Bylo to tak zvané sou- ručenství, které v otázkách národních slílo všechny jinak na vzájem se potírající stranya frakce v pevný, houževnatý tvar. A na čem budují další postup svůj? Zase jen na jednotném postupu proti svým odpůrcům, proti nám. U nás ale právě naopak vyskytují se proudy, jež ženou politiku lidu našeho v zcela opáčný směr. Rozbiti tu naši dosud jednolitou armádu českou, roztrhati ji lučavkou stavovských interessů v houf zájmových drobtů, který jeden po druhém rozdrcen bude spojenou nepřátelskou přemocí. Lidé, kteří tak činí a již prospěch národa pod- řizují svým prospěchům osobním, nevědí ani snad, co činí a nevědí, jaké nebezpečí národu našemu hrozí, podaří-li se jej roztrhnouti v řadu slabých stavovských skupin. Dosud nebylo roz- tržky a rozkolu v národní společnosti naší, která by v sobě chovala tolik nebezpečí, jako to, co podnikají dnes u nás tak zvaní agrárníci.
Němec
10 article
Páni jednají při tom dle vzoru cizího, ně- meckého, ale zapomínají při tom, že v říši sousední je otázka národní dávno rozřešena, tam že národní nebezpečí nikomu nehrozí. U nás- ale mají se věci jinak. U nás, žel, není nyní ještě, po čtyřicetiletém boji, ukončen zápas o národní existenci. Kdyby páni agrárníci byli. jen poněkud prozíravějšími aneb jen o něco více měli vroucnosti vlastenecké, nezavírali by očí před nástrahami Vídně, kteréž svou agitací pra- cují do rukou. Což to nepozorují, že úsilí vlády hlavně k tomu se nese, paralysovati u nás boj národní zápasem třídním a tím otázky národní se zbýti? Vždyť to přece samozřejmo. Ne- pozorují-li to ale vůdcové agrárníků neb nechtějí-li to pozorovat, učiní tak dojista voličstvo, v něž pevně doufáme, že nedá se zmýliti klamnými hesly, nýbrž že ve společnémjnárodním šíku věrně vytrva.
Vídeň