V Praze, v úterý dne 18. prosince.

K číslu 349.

Na »Národní Listve ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Předloha o dani z lihu a trhání zemí. Z Vídně, 18. prosince. Čáky předloh o dani lihové zhoršily se ohlášenou ob- strukcí Vlachů na tyrolském sněmu. Tou zabývá se »Neue Fr. Pressee ve stati plné nejapností o Češích, o dru. Kaizlovi a o rukopisu královédvorském (1), do- spívá k závěru, že věci v Tyrolích a v krá- lovství českém dají se spořádati jenom ná- rodní rozlukou. Proč nikoli také ve Štyr- sku, »Neue Freie Presse« ovšem zamlčuje. Při této příležitosti budiž připomenuto pra- zvláštní chování posl. dra. Urbana. Tento pán vedle nejvyššího maršálka kn. Lobko- wicze a dra. Herolda byl delegátem zem- ského výboru království českého v této věci, a jak se celý svět ještě pamatuje, zasa- zoval se co nejhorlivěji o po- zemštění daně z lihu. Najednou týž pán nalezá se v čele odporu německého.

Konsolidace polského kola. Z Krakova, 18. prosince. Tady se myslí, že po definitivní porážce P. Stoja- lowského všichni jeho přívrženci pře- jdou do kola polského. Vůdcové polského klubu chovají dokonce naději, že vyjímaje Daszyňského a Breitera všichni haličtí poslanci polské národnosti budou ve společném kole. Prohlášení tyrolských Vlachů. Z Vídně, 18. prosince. C. k. korre- spondenční kancelář rozeslala prohlá- šení, jež učinili Vlachové včera v ty rolském sněmě, ve vyňatku tak bídném, že jsme nuceni důležitý tento pro- jev podle soukromých telegramů doplniti. Praví se v něm: Před 10. lety Vlachové. protože jim náhlým skončením zasedání bylo znemožněno pojednati o svých postulátech ve příčině správní autonomie, opustili roz- hořčeni sněm, vzdali se svých mandátůva prohlásili výslovně, že nepřekročí práh této sněmovny, dokud sněmem a vládou nedo- stanou zajištění, že jejich spravedlivé a zá- konné požadavky naleznou podporu a se uskuteční.

JDNl Od té doby zůstali v abstinenci a pro- váděli opravdovou vůli svých voličů. Zdrá- hali se vrátiti se do sněmu, protože nebylo naděje, že jejich skromné autonomistické po- žadavky dojdou u kompetentních činitelů příznivého přijetí. Příkré poslední odmítnutí drem. Körbrem změnilo však náhle situaci. Vzhledem k tomu nemůže býti ob- jevení se Vlachů na sněmě tyrolském vyklá- dáno jako slabost nebo podrobení se. Aby- chom však zaplašili všeliké domněnky, pro- hlašujeme, že nepřicházíme na sněm, aby- chom se podrobili nebo se zúčastnili prací sněmovních bez podmínek, tím méně bychom uznali nynější organické zřízení sněmu. Opakujeme naopak výslovně všechny do- savadní požadavky a výhrady. Přišli jsme sem s určitým programem, abychom totiž, dokud není konstituční otázka autonomní vlaské části země ve smyslu našem definitivně rozřešena, provozovati rozhodnou opposici proti každému usnášení, každému návrhu, každému projektu, každému před- mětu. Jsme odhodláni postaviti se rozhodně všemu tomu na odpor, a v tomto smyslu užíti všech prostředků, které nám dává jed- nací řád. Jsme dále odhodláni čeliti kaž- dému, kdo by se obracel proti volnémua nejširšímu vykonávání tohoto našeho práva.

Proti solnohradským klerikálům. Z Vídně, 18. prosince. Ze Salcburku sem telegrafují, že schůze voličů ve Sv. Janě na které se objevili president poslanecké sně- movny dr. ryt. Fuchs a dosavadní posla- nec Tusel, byla rozbita a že oba musil utéci do obce, 2 hod. vzdálené. Nedostatek důstojníků? Z Vídně, 18. prosince. Na poslední valné hromadě spolku »Měšťanská škola« předseda spolku oznámil, že ministerstvo vo- jenství zaslalo všem školním radám dotaz, zdali-by nebylo možno vybudovati mě- šťanské školy na 4 třídní, ježto jeví se patrný nedostatek důstojníků. Zrušená volba. Z Vídně, 18. prosince. Obecní rada mariborská zrušila volbu 10 s oci al ních

Čislo v Praze za 26 a na venkově za 3h Předplacent a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

demokratů ve III. sboru a vypsala volby nové. Z Pešti, 18. prosince. Včera večer konala se zde schůze sociálních de- mokratů, na které čeleno proti usnesení poslanecké sněmovny, zahájiti proces proti orgánu sociálních demokratů »Hlas lidu«, protože tento list sněmovnu poslaneckou a její inkompalibilitní výbor urazil. Po schůzi došlo k pouličním demonstracím. Policie za- kročila; 8 osob bylo zatčeno.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 18. prosince. (C.-B.) »Wr. Zeitung« oznamnje: Finanční ministr jmenoval berní Josefa Skoupa a Emila Siegla, dále kontrolora hlavního berního úřadu Prokopa Kauteckého, berní To- máše Zylvara a Břetislava Haubu, kon- trolory hlavního berního úřadu Františka Čečetku a Alexandra Heindla, jakož i berní Bedř. Becka a Ad. Simchena hlavními berními, dále berního Otokara Weise, jakož i kontrolory berního úřadu Josefa Tláskala, Adolfa Reichl a, Aloisa Mouku a Ferdinanda Kaňku kontrolory hlavního berního úřadu pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze. — Finanční ministr potvrdil obchodní komorou libereckou vykonanou volbu továrníka Albrechta Mar- burga za člena poradního sboru znalců pro zdaňování lihu a Emila Lederera, člena správní rady mladoboleslavského akcio- vého lihovaru a chemické továrny náhradní- kem tohoto sboru na funkční dobu 3 let. Z Pešti, 17. prosince. (C.-B.) Dnes večer konala se zde dělnická schů ze, na níž bylo protestováno proti usnesení uherské sněmovny poslanecké, aby byl za- hájen tiskový proces proti dělnickému listu »Nepczava«. Po schůzi došlo na ulicích k bouřlivým výjevům. Jízdní policie rozptý- lila demonstranty a zatkla 8 osob. Z Berlína, 17. prosince. (C.-B.) V dnešní schůzi širšího výboru pro zřízení říš- ského obchodního střediska bylo sděleno ,

FEUILLETON. Čínské obrázky. Čína v hedvábu. Čína považuje se obecně a vším právem za vlasť a kolébku hedvábnictví. Při některých vynálezech byla jí přednost s větším nebo men- ším úspěchem upírána, avšak zůstalo nepopřeno, že Číňané první mezi národy naší země poreu- lán vyráběli, laky připravovali a hedvábné látky hotovili. A dosud zaujímá Čína, co hedvábnictví se týče, první místo ve starém i novém světě. Minulého roku bylo z Číny vyvezeno za 82 milliony taelů surového hedvábí a hedvábného zboží všeho druhu. Ježto pak za jisté se má. že Číňané sami dvakráte tolik hedvábí spotře- bují než vyvážejí, páčí se celková výroba okrou- hlou sumou její ceny na 250 millionů taelů čili 450 millionů zlatých. Dříve byl čaj hlavním předmětem čínského vývozu. Čaje vyváželo se před lety až 50 proc. celé výroby a hedvábí jenom 20 až 30 procent. Poměr ten však se zvolna na prospěch hedvábí měnil a minulého roku vyvezlo se z Číny hed- vábí 42 procent, čaje pak už jenom 16 procent. Pěstování bourců a výroba hedvábných látek vykazuje v říši středu ctihodné stáří více než čtyř tisíc let. Dle šu-kinu, nejstarších čín- ských letopisů, pěstovalo se hedvábnictví v Číně již roku 2204 před Kristem a dle jiných, také spolehlivých pramenů zavedla výrobu hedvábí manželka císaře Huanlia kolem roku 2600 př. Kristem. Tuto ctí Číňané pod jménem Iynsi dosud jakožto bohyni hedvábnictví. Rok co rok

přináší jí čínská císařovna, která tou dobou »na trůnu sedí«, v měsíci dubnu předepsané oběti v jednom z pekinských chrámů. Také u jiných národů přičítá se vynalezení přástvy osobám ženského pohlaví. V Egyptě vyobrazována Isis s přeslicí a v Řecku Athéne. Po všechen čas věnovaly čínské vlády hed- vábnictví velikou péči a staraly se o ně více, než o kterékoli podniky a práce osob soukro- mých. Na podnět čínských státníků nařídil před 20 lety sir Robert Hart, generální ředitel ná- mořního celního úřadu, podřizeným sobě celním ředitelům, aby mu podávali podrobné zprávy o výrobě hedvábí v jednotlivých čínských pro- vinciích. Tyto zprávy byly roku 1881 uveřej- něny. Vysvítá z nich, že se hedvábí vyrábí ve všech osmnácti provinciích čínské říše, a také v čínském Mandžursku, ačkoli všude v jiném množství. Nejobšírnější zprávu podal F. Klein- wachter, tehdejší celní ředitel v Činkianu a dle tohoto spisu jsou následující řádky napsány. Ježto je listí morušových stromů hlavní potravou bource hedbávníka, pěstují se moruše v hedvábnických krajích s největší jen možnou péčí. V okolí Činkianu rostou dva druhy mo- ruší, divoké a zušlechtěné. Zušlechtěnými očkují se divoké. Mladé stromky přesazují se v pro- sinci a to v ten způsob, aby stály od sebe v pravidelných vzdálenostech po pěti až šesti stopách. Mezitím, co stromky rostou, uřezávají se všechny zbytečné výhony, takže po pěti nebo šesti letech jenom asi 16 větví zbývá. Ani staré stromy nemají více než 60—80 větví. Takto zušlechtěné stromy, jimž Číňané nedávají více vyrůsti, než asi do pěti nebo šesti stop výše. dosahují stáří více než padesáti let. Avšak užívá se také listí moruše divoké, která až do 60. stop vyrůstá.

Housenky bourcové nesnášejí silného lo- mozu, pročež je čínští sedláci před všelikým povykem a hřmotem dle možnosti chrání. Z po- věrečného strachu, aby housenkám mrzutost nezpůsobili, přepínají v některých krajinách věc tak, že jim ve vší formě ohlašují, když se do vsi očekávají cestující. Přiblíži-li se nějaký ce- stující nebo cestovatel, který na okolnost tu nebyl upozorněn, s hlučnou svojí družinou k vesnici, kde bource pěstují, aniž se dříve ohlásil, vítají ho velmi nevlídně a ženou ho s proklínáním dále. Nestane-li se mu něco ještě horšího! Pravidel, kterých Číňané při manipulaci s vajíčky, s housenkami a zámotky bedlivě dbají, zde uváděti lze není. Uvésti sluší jenom, že jsou bedlivi co největší čistoty a že si čín- ští sedláci vždy ruce omývají, než se doteknou listí, jež housenkám za potravu slouží, čehož arci před vlastním jídlem obyčejně nečiní. Hou- senky dostávají z počátku denně pět až šestkráte píci, ale třetím dnem počínajíc ustavičně. O ne- smírné jejich žravosti učiní si čtenář ponětí, když zví, že housenky, jež váží 50 až 60 gramů, až do zakuklení celkem asi 1200 kg. listí se- žerou. Stáčení hedvábných vláken s kokonů a všechny ostatní práce konají Číňané dosud zvláště rukou, Jenom v některých, Evropanům smlouvami. otevřených přístavech, nalezají se strojové přá- delny, nejvíce jich — 27 — v Šanchaji. A nyní slovíčko o čínském vyšívání hed- vábím. Jako při ostatních výrobcích čínského uměleckého průmyslu, zaměstnává se nesčíslné