ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 716bd6b0-8f19-11dd-b5d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 41 celkem · entity: place 83, person 79, org 11, work 4
1 masthead
snter
2 masthead
Ročník padesátý třetí.
3 masthead
V Praze, v pondělí 6. října 1913.
Praha
4 masthead
Číslo 274.
5 article
Haranni a večerní listy předpláci se V Praze s administraei na měsle. na čtvrt leta
Praha
6 article NAR
NAR sk- a dvoji donáškou a měsí na stvrt iota 7 K el ve Eliálk ácho na mr dsle
Nara
7 article Posoa 2 K wo
Posoa 2 K wo a měsl na čsvrt lsta kei s dvoji zásilkou
9 article
měsle na Stvrt leta
10 article
Telefon „Národních Listů“: Redakee: a) pro hovory místní 2400, bl pro hovory mezíměsíské 1051 Administrace a expedice Obchodní tiskárna 5955. 1052. —
11 article Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské Boje Srbů s Albanci. Z Bělehradu, 6. října. Srbové zmocnili se Podgradce na Ochridském jezeru, čímž celý bitoljský krajje v jejich moci. Z Beriína, 6. října. Na hranicích albanských jest od soboty úplný klid. Výšiny pod Prizrenem byly Srby zabrány. Také celé území bitoljské jest prosto Albanců. Nepokoje v sandžaku. Z Paříže, 6. října. „Petit Parisien“ sděluje že se Albancům podařilo způsobiti nepo- koje v Novopazarském sandžaku. Spor Řecka s Tureckem. Z Athén, 5. října. (K. k.) Zítra sdělí He- rant bej Abro řecké vládě turecké proti- návrhy. Abro bej prohlásil, že je pověřen předložením příznivých návrhů. Doufá prý, že bude docíleno dohody, projeví-li Řecko stej- nou smiřlivost. Z Athén, 5. října. (K. k.) Otomanský plno- mocník Herant bej Abro přibyl sem dnesa navštivil ministra záležitostí zahraničních Pa- nasa. Z Athén, 6. října. Přibyvší sem tureck delegát Abro bej prohlásil zástupcům tisku, že turecká vláda má nejlepší úmysly. Je prý třeba malé ochoty Řeků, aby docílila se do- hoda. Z Paříže, 6. října. Řecko činí přípravy k nové válce s Tureckem. Záložníci povo- láni byli také z ciziny. K východní hranici posílá se nepřetržitě ma- teriál válečný. Solun se horlivě opevňuje. Z Londýna, 6. října. Dle zpráví došlých z Bělehradu a Athén, jsou styky Ture- cka s Řeckem velmi povážlivy. V Bělehradě jest známo, že Řecko oznámil spojenci srbskému, aby se přípravil pro vše- chny případy. Následkem toho poslalo Srbsko část opět mobilisovaného vojska ke hranicím bulharským. Doprava vojska k vý- chodní hranici započala přede- včtrem. Včera — v neděli — byl ministři pohromadě po celou noc
Srba Petit Parisien Albanec Abra Řek Bělehrad Paříž Řecko Turecko Atény Londýn
12 article
Nová řež řecko-turecká. Z Paříže, 6. října. „Matin“ sděluje z Athén- Došly sem zprávy, že bašibozuci chtě- li přepadnouti Kavalu. Než Řeky bylo toto nebezpečí záhy zpozorováno a ba- šibozuci byli krvavě odraženi, při čemž došlo ke krvavým zápasům, za nichž musili divoši turečtí ustoupiti, zůstavivše 500 mrtvých a raněných. Také Řekové měli 8o mrtvých a raněných. Řecký král na vojenskou inspekci do Ma- íb l kedonie. Z Athén, 5. října. (K. k.) Král Konstantin opustí Athény nepochybně v příštím týdnu aby se odebral do Soluna prohlédnout si voj- sko v Makedonii. Turecký tisk pro třetí válku. Z Cařihradu, 6. října. Zdejší noviny na- léhají na rázné zakročení proti Řecku. Praví se, že zájem Turecka ne- zbytně vyžaduje, aby rozpoutala se třetí válka balkánská, za které by Turecko posunulo hranice své až po Solun, Řecko bylo do nedohledné budoucnosti sesla- beno a Albanie zvětšena. Srbsko-řecká nedůvěra k Bulharsku. Z Bělehradu, 6. října. Zde jsou stále velmi zne- pokojení chováním Bulharska, které vyvolává možnost nové války řecko-turecké. Proslýchá se že vláda řecká má spolehlívé zprávy o tajných při- pravách k mobilisaci bulharské armády. Proto také část mobilisovaného vojska srbského poslána byla ke hranicím bulharským. Úřadně se však zprávy tyto popírají. Bulharský král na cesty? Ze Solije, 6. října. Král Ferdinand počát- kem příštího týdne odjede nejspíše do Vídně aodtamtud pak do Berlína.
Došla Řek Konstantin Athéna Ferdinand Nová řezat Paříž Atény Ma Makedonie Cařihrad Řecko Turecko Albánie Srbsko Bulharsko Bělehrad Vídeň Berlín Matin
13 article
slom slrsdi ubr bat
14 title
NLi
15 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. he Audience hr. Berchtolda. Z Vídně, 6. října. Dnes o 10. hod. dopoledne dostavil se ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold k panovníkovi do Schönbrunnuk audienci, která trvala 134 hodiny K úmrtí knížete Karla Schwarzenberga. Z Vídně, 6. října. (K. k.) Presidium panské sněmovny položilo na rakev zesnulého knížete Karla Schwarzenberga věnee. Skupina pravice vě novala rovněž věnec, jehož stuhy nesou nápis „Skupina pravice panské sněmovny svému nez pomenutelnému předsedovi. Vyjednávání uherské vlády s chorvatskou delegací. s1a3 nlo slao Z Pešti, 6. října. Pozejtří vejde se posla- necká sněmovna. Zítra přibud u chorvatští čle- nové říšského sněmu do Pešti, při kteréž příle- žitosti pravděpodobně budou vedena dále vy- jednávání s chorvatskou dele- gací. V uherských politických kruzích se pro- slýchá, že bar. Skerlecz asi v polovině měsíce října vrátí se do Záhřeba nikoliv však jak královský komisař, nýbrž jako ústavn jmenovaný bán Chorvatiska- Sl a- vonska a Dalmacie a že přiveze císařske zmocnění vypsati volby do chorvat ského zemského s niěm u.
Berchtold Schwarzenberg Vídeň Pešť Záhřeb Dalmacie panská sněmovna
16 article
Před opětným zahájením uherského bm- říšského sněmu.- Z Peští, 6. října. Velkou sensaci způsobilo že hr. Julius Andrássy nedostavi sevčeradoschůze voličů, vekteré Julíus Justhpodávalv Maku zprá- vu osvé činnosti. Julius Justh vyrozuměl Andráseya, že jej jako soukromníka vidí rád, že však ho nemůže přijati jako před- sedu nové strany ústavni, která mu přebrala skoro polovici přívrženců ze strany neodvislosti. Na to hr. Andrássy nejel do Maka. V této schůzi napadl posl. Justh ty. kteří z jeho strany vystoupili a vstoupili do skupiny Andrássyovy, co nejprudčejí prohlá- siv, že jeho strana konati bude také nadále svoje povinnosti, což vykládá se v ten rozum, že hr. Justh chce obnoviti původní plán, a způ- sobiti v parlamentě pozítří skandá- ly aby provokoval zakročení poli- cejní stráže
Julius Andrássy Justhpodávalv Mak Julius Justh Andráseya Andrássy Mak Justh Andrássyův Pešť
17 article
Velká četnícká pohotovost v Pešti. Z Pešti, 6. října. Ku přání ministerského předsedy hr. Tiszy soustředil ministr vnitra v Pešti velkou četnickou pohoto- vost. Již předevčírem přibylo do hlavního města uherského 60 četníků v plné zbroji se dvěma nadporučíky a setníkem k sesílení par- lamentní stráže a dnes očekávají se dal- ší posily. Osekané a zkomolené právo shromažďovací s v Uhrách. Z Pešti, 6. října. Ministerstvo vnitra vy- dalo nařízení, kterým se kusé již shromažďo- vací právo v Uhrách znovu velice stěžuje, ba i znemožňuje, ovšem jen pro národy nema- ďarské. I schůze již povolená může dle něho býti ještě zakázána a za povolenou schůzi činí se zodpovědnými nejen svolavatelé, nýbrž i předsednictvo schůzí zvolené. Schůze pod širým nebem a veřejné průvody jsou na příště téměř znemožněny a okamžitému zakročení úřadů povoluje se celá uzda. Za povolení schůze musí žádati nejméně čtyři spolehliví lidé, ale uznání „spolehlivosti“ jejich závisí na libovůli policie. Za to tresty stanoveny jsou přísné, za nejmenší provinění 15 dní vě- zení a 200 K pokuty. Vládní listy toto nové omezení shromažďovacího práva vítají jako účinnou zbraň prý proti teroru nemaďar- ských národností, lidových stran a sociálních demokr atů. Jak byl hr. Tisza v Prešpurku uvítán. Z Prešpurku, 6. října. Ministerský před- seda hr. Tisza přijel sem v sobotu večer ak jeho ochraně učiněna mimořádná opatření. P cestě z nádraží rozestaveni byli všude stráž- níci, tajní i četníci. Sociální demokraté nale- pili na různých místech provoléní, zabývající se osobu Tiszovou a jeho odporem proti lidu
Tisza Pešť Uhry Prešpurk Tisza
19 article
se žádostí, aby podle toho byl také vítán. Pla- káty byly ovšem chvatně policií strhány. Když večer Tisza přijel, voláno na něho u ná- draží: „Fuj!“ „Abcúk!“, které pokřiky ozý- valy se i za jeho jízdy městem. Před ná- dražím házeno po něm i kamením. Několik osob bylo zatčeno. Justhova strana a ústavní strana hr. noi Andrássya. cnl n Z Makova, 6. října. (K. k. uh.) Včera promluvi zde před voličstvem vůdčí člen strany neodvislých Julius šl. Justh; na schůzi dostavili se četní poslanci strany neodvislých, jakož i vůdce strany lidové hr. Aladar Zichy. Mnoho se mluvilo o ne- přítomnosti vůdce ústavní strany hr.
Pla Tisza Abcúk Justhův Julius Justh Aladar Zich Makov strana lidový hr
20 article
Julia Andrássa. Počítalo se s bezpečností, ž hr. Andrássy přijede na schůzi. Posl. šl. Justh, živě pozdraven svými stranníky, zabýval se nejprve stra- nou Andrássovou a prohlásil, že jeho stanovisko vůči akci hr. Andrássa za utvoření nové strany sedmašedesátníků je sympatické. Devět desítin programu strany Andrássyovy jsou identické s pro- gramem strany neodvislých. Za společné eíle bude strana neodvislých bojovati s Andrássovou stranou bok po boku ale z programu strany neod- vislých nesleví ničeho. Jedinou podmín- kou k docílení parlamentního míru je rozpuštěn nynějšího parlamentu. Kompromis s Tiszo- vým režimem je úplně vylouče n. Řečník polemisoval pak s názorem, jakoby strana neod- vislých byla nezpůsobilou k vládě, a odsuzoval ty. kteří se obracejí ustavíčně s rozřešovacími plány a pamětními spisy na vídeňské činitele. — Hrabě Michal Karolyi prohlásil, že se naše zahraniční politika musí účinněji než dosud vynasnažiti, sbli- žiti nás s balkánskými národy. Hr. Albert A p- ponyi prohlásil, že, ačkoli je stoupencem ideálu mezinárodního míru, uznává, že nepřišla ještě doba všecbecného odzbrojení. Proti zvýšeným požadav- kům vlády na armádu klade však finanční slabost země, která nemůže dostati peněz ani podpory na sociální instituce.
Andrássa Andrássy Posl Justh Karolyi Albert Hradec Tisza Andrássyův
22 article
Kousekrace biskupa Pederzolla. Z Terstu, 5. října. (K. k.) Se starobylou cír- kevní okázalostí byla dnes v katedrále vykonána konsekrace nového biskupa diecese Poreč-Pulje magra Pederzolla. Vysvěcení na biskupa provedl kníže biskup gorický msgr. dr. Sedej za asistence biskuna terstského dra Karlina a knížete biskupa lublaňského dra. Jegliče. Poincaré do španělska. Z Pařiže, 5. října. (K. k.) President Poincaré odcestoval dnes večer do španělska. Velké manož- ství lidí uspořádalo mu živé ovace. Zmatky v Persii. Z Teheranu, 5. října. (K. k.) (P. t. a.) Prine Sa- lar ed Dauleh vytrhl s eskortou perských kozáků z Kermanšahu směrem ke Kazvínu.
Pederzoll Karlin Poincaré Terst Poreč Persie Kazvín Prine sa
23 article Z českého západu.
Z českého západu. (Původní dopis „Nár. Listů“ Posledně referovali jsme na tomto místě o vy- budování dobrovolné okresní jednot živnostenských společenstev v Kla- tovech. Záležitost tuto mělo na starosti spole- čenstvo oděvních živností, ale dokud pěče o vyří- zení byla v jeho rukou, nepřišla záležitost anio krok ku předu. Nutnosi brzkého vybudování ko- nečně přiměla společenstvo hostinských a společen- stvo smíšených živností k energickému kroku své- pomocnému a tak dešlo ke svolání schůze zástupeů všech živnostenských společenstev klatovských, na niž konečně dány konkretní základy k utvoření okresní jednoty živnospolečenstev v Klatovech
Kl Klatovy
24 article
Toto samostatné poslupování živnostnictva nena- lezlo milosti v očích říš. poslance Prunara, kte- rý by rád si zavázal klatovské živnostnictvo něja- kým skutkem pro ně vykonaným. Nemusíme při- pomínat, že posl. Prunar nikdy zvláštním pří- telem živnostnictva nebyl, ač se jeho pomoci při všech volbách vždy dovolával. V tomto ohledu zná celý kraj „práci“ posl. Prunara a častá vysvěd- čení o jeho „činnosti“ podávají krajinské listy mla- dočeské i agrární. Ale blíží se nové volby, při nichž hodlá poslanec Prunar opustiti venkovskou sku- pinu a pokusí prý se najiti štěstí v městské sku- pině klatovsko-domažlické, když již venkov jeho námluvy odmitl. Poněvadž v kruzích inteligence jeho vystupování je nemožným, domnivá se, že živ- nostnictvo a obchodnictvo naivně sedne na lep toho, co mu namluví. Proto pojednou vyvíjí „čin- nost“. aby živnostnictvu byl užitečným. Jakmile ho fotiž došla zpráva, že živnostenská společenstva rozhodla se iednomyslně založiti dobrovolnou okresní jednotu živnostenských společenstev, při čemž jeho osobnost nebyla vzata v potaz, a že do- konce zvoleno bylo také prozatímné předsednictvo. v němž zasedá předseda společenstva hostinských a výčepníků, býv, zemský poslanec p. F. J. Svo- boda, rozhorlil se posl. Pru nar a vyhro žo- val, že zakročí u okresního hejtman- ství, neboť prý usnesení, která se stala, nejsou právoplatnými. Toto počinání posl. Prunara přijato bylo v kruzích všeho živnostnictva, interesovaného na brzkém uskutečnění okresní jednoty živnosten- ských společenstev s naprostou nelibostí, ba padla i slova, že posl. Prunar chce se státi po- licajtem nad společenstvy řádných živnostníků. Živnostnictvo ví dobře, že posl.
Prunar Svo
25 article
Prunar pro ně nikdy nic nevykonal a vykonati ani nemůže. Ale jestliže posl. Prunar mermomocí chce již „za kročovati“, pak mu živnosinictvo samo jistě poradí, kde jeho intervence naleznou vhodnějš obor své půsohnosti. Poslanec Prunar nemusí býti v nejmenších pochybách o tom, že živnostnictvo vidí do jeho karet a nevěří-li tomu, nechť se sám přesvědčí, co mu do očí řeknou jeho vlastní poli- tičtí přátelé, s nimiž pro svoji povahu ani již sná- šeti se nemůže. Otázka zřízení dobrovolné okresní jednoty živnostenských společenstev bude jako vždy bez „ntervencí“ a „zakročování“ posl. Prunare k úplné spokojenosti klatovského živnostnictva vy- řízena. O tom, jak se stal posl. Prunar antisemitou. vypravují klatovské soudní annály zajímavou histo- rii, která zajisté bude zajímati také ostatní veřej- nost. Klatovský lékař p. dr. Reisser přejel auto- mobilem na silnici k Beňovům psa poslance Pru- nara. Když posl. Prunar se svým udáním u měst- ského úřadu v Klatovech nepochodil, udal u téhož úřadu p. dra. Reisra, že u příležitosti plukovních dostihů „jel zběsilou rychlostí“, pří čemž prý se splašili obecní koně. Městský policejní úřad předal záležitost tuto okresnímu soudu klatovskému, kde byl p. dr. Reiser při čtvrtečním líčení osvobozen. Posl. Prunar, který byl zvolen poslancem jen za pomoci a agitace plánických židů, vyjádřil se o sporu s p. drem. Reisrem takto: „Těm židům toho psa neodpustím a nyni teprve stanu se antisemitou, abych jim uká- zal, co já jsem!“ — Co poslanec Prunar jest, to zajisté nepotřebuje nikomu ukazovat, protože too něm všichni již dávno vědí..
Prunar doktor Reisser Reiser Posl Beňov Pr Klatovy
26 article
Okresní výbor v Nové Kdyni ustavil se takto: okresním starostou zvolen byl p. Josel Preis. rolník v Lipkově a do výboru pp.: za města Aug. Kohout, starosta z Nové Kdýně, z velkostatky JUC. Vlad. Holub, ředitel velkostat- ku v Koutě, za velkoprámysl a velkoobchod Mořie Augstein z Nové Kdýně, za obce venkovské Josef Herian z Kanic a z pléna Václav Hůl z Brnířova a Josef Herget, mlynář ze Šepadel. Místní organisace národní stran svobodomyslné v Sušici rozesílá v těcht dnech program krajské porady zástupců místních organisací, na niž jednáno bude o těchto záležito- stech: 1. O politické situaci promiuví říšský poslanec dr. Alois Rašfn. 2. Vybudování okrsková organi- sace. Referuje Ph. Má. Joref Dlaboll' a 3. O poměrech žurnalistických naší volební skupině. Referení člen red- akční rady „Klatovských Listů“ Doba, kdy bude možno konforenci svolati, bude nznámena předsednictvům místních ordanisací po ujednáni se sekretariátem strany. Předsednietve místních organisací znovu se žádnil, aby delegátům dány byly instrukce, jaké stahovisko k imenovaným bodům prodramu mají zaujati. Přínadné pokyny a návrhy buďtež věas řízeny na předsednictvo míst- ní organisnce v Sušicí V Klatovech, 3. října.
Josel Preis Lipkův Vlad Mořie Augstein Herian Václav hůl Herget doktor Rašfn Nová Kdyně Aug Kanice Brnířov Sušice Klatovy
27 article Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech. (Železniční hospodářství v severových. Čechách. — Elektrárna jaroměřská. — Průmyslové museum Hradci. — Krajkářská škola vamberecká. — Vý- stava severovýchodočeská r. 1916.) . Zimní jízdní řád na tratích státních drah opět- ně dokazuje, že státní správa železniční nerespek- tuje ani minímální potřeby osobní dopravy. Oče- kávalo se, že dojde k úpravě jízdního řádu večer- ního rychlíku č. 702 (od Prahyj, že odstraněno bu- de stálé opožďování osob. vlaku č. 519 od Vídně. jež má za následek zdržení vlaků v Hradei Krá- lové směrem ke Kyšperku odjíždějících, dále, že bude zajištěno večerní spojení Hořic od Vídně přes Hradec dojíždějícím vlakem č. 4957, ale státní železniční správa jakoby tyto samozřejmé zájmy interesentů úmyslně přehlížela. Lhostejnost ku po- třebám cestujícího obecenstva jde však dále. Uve- deme doklad: Do stunice královéhradecké přijíždí odpol. v 5.46 osobní vlak č. 719 od Kyšperka. Ce- stující k Jaroměři. Trutnovu, St. Pace jsou odká- záni k dlouhému čekání na další spojení, protože právě před čtyřmi minutami (v 5.42) vlak tím smě- rem odjel. JJen když vlak č. 511 se opozdí v jízdě o Pardubie mají bezprostřední spojení umožněno. Budí také údiv, že nová dvojice rychliků v Chlum- ci nesmí zastavovat. Jak bídné spojení má Hraden s Hořicemi. Náchodem, N. Městem, netřebu doklá- dati. Ale je zjevem čistě rakouským t. zv. rekon- strukce Irati býv. komercišlních drah. S rekon- strukcí započato bylo asi před 2 lety od Nym- burka k Jičínu. Po provedení výměny vrchní stav- by nedostávalo se prostředků na sesíleni mostů a když i to provedeno a trať vyzbrojena na rych- lost 45 km, začiná se nyní studovat otázka pře- jezdů a strážních domků. Takové je hospodářství dnes, kdy železnice jsou postátněay. Poměry při-
Čechy Vídeň Hradei Kyšperk Hořice Hradec Jaroměř Trutnov St . Paka Chlum Náchod Ny Jičín průmyslový muzeum Hradec N . město km
28 article
V drobném prodeji ranní čislo o sobě. v zn sh večerní za s Va filiálkách na venkově: ranní čislo ai večerní . . . . . . . 5b Inserátv plati se botově napřed. Předplacení a insurt administraoe v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž řodakce, tiskárna a ozpadlee „Národnieb Listů“ Rukopisy se navranen
Virginie
29 article
asPisn pnte nn detos v po
NN
30 article
mo křiklavé, na vzdor stálému tlaka se strany po- slanců a jiných činitelů. Elektrárna města Jaroměře slibně se vyvíji. Již bilance roku 1912 byla velmi přízni- vou a vzhledem k tomu, že průběh roku lelošního pro finance elektrárny je ještě příznivějří zvýšo- váním konsumu, usnesla se správní rada dne 29. září snížiti základní cenu proudu pro osvětlování o 10 hal. Nyní bude 1 kw. hodina, při spotřebě do 50 kw. měsíčně 65 hal., přes tuto spotřebu 60 hal. účtována. Pro hostínské od 10. hod. noční, kdy je menší zatížení elektrárny, bude za 1 kw. hodinu účtováno 40 hal. Nová budova Průmyslového mu- sea v Hradci Králové (zbudovaná dle Kotě- rova návrhu) v tichosti a nehlučně otvírá se po- stupně svému poslání. Dne 1. října otevřena byla čítárna musejní. Takměř nepozorovaně navázáno na starou činnost kulturní instituce, jež má svůj význam pro město a celý český severovýchod. Je- diná teskná vzpomínka kalila tuto radostnou pří- tomnost: Mezi těmi, kteří byli účastni otevření. chyběla postava Mil. Oehma, idealního a do kraj- nosti obětavého tajemníka musea. Nedočkal se to- hoto dne a spí již na hřbitově pouchovském. Nová čítárna zařízena je vkusně, účelně, opatřena veškerým pohodlím, takže za těchto podmínek. jsoucích na výši doby, bude moci daleko lépea intensivněji plniti svoje poslání kulturní. — Při čítárně je stálá výstavka, jejíž obsah bude pravi- delně vyměňován. Nyní jsou tu vystaveny práce
Oehm Jaroměř Hradec Králové
31 article
Jos. Manesa. Reorganisací krajkářských škol zvýšen byl i počet žactva. Nejlíp je to vidět na krajkářské škole ve Vamberku, kde je letos přes 70 žakyň, kterýžto počet nebyl ještě nikdy dosa- žen. Tím, že školy věnují se jen vyučování a ne- sou to pouhé c. k. státní dílny pro „Spitzenkurs“. jako dříve, stoupá také důvěra k nim, což v ta- kovém obvodu, jako je Orlické podhoří, má velký význam. Memorandum svobodomyslné or- ganisace královéhradecké, dávající podnět k organisování výstavy v Hradei Králové v r. 1916, postoupila městská rada Ústředně k dalšímu šetření. Ústředna ihned zahájí zjišťovací akci. Výstava památek z války roku 1866 jest již zajištěna M. L
M L Vamberk Hradei Králové
32 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Den Němců z Čech v Saské Kamenici, agitační podnik pro sbírání říšsko-německých marek na pomoc protičeské politice Němců v če- chách se zdařil tak, že se z něho německý naciona- lismus nadšeně raduje. „Pomocný svaz pro něme- ctví v Čechách“ jehož tendence jsme dnes v poledne v „Nár. Listech“ zaznamenali a posou- dili, uspořádal v sobotu a včera velikou slavnost pro svůj účel: 4000 Němců prý se ji súčastniloa s nadšením vyslechlo řeči německých radikálá z Čech. První z nich, bývalý zemský poslanec dr. ryt. Kriegelsteln vzpominal bolně na oslavy vá- lečných dspěchů proti Napoleonovi před sto lety. a trpce litoval, že při oslavách těch Němci ra- kouští musili jako nečinní diváci státi stranou, odděleni od ostatních německých kmenů. S žalem vypravoval pak kamenickým Němcům, ktersk v Rakousku se uplatňovaly zvláštní touhy slovan- ské, zatím co na severu Rakouska vzníkla veliká německá říše.
Němec doktor Kriegelsteln Napoleon Čechy Rakousko svaz pro nout
33 article
Potom byl ryt. Kriegelstein uznalý vůčí če- skému vývojil ličil Kameničanům, jak bylo pro- vedeno znovuzrozeni českého národa za pomoel německých rodů šlechtických, a jak se český národ povznesl. Nyní Češi — dle dra. Kriegel- steina — snaží se znova dobýti celých Čech. kie Němci nemají tolik vlivu, kolik by jim spravedlivě náleželo dle jich poplatnosti: při své dobyvačnosti jsou Češí podněcováni bezpříkladnou láskou ke svému národu a bezpříkladným záštím prot Němcům. Mýlil by se, kdo by myslil. že Kriegelsteinova chvála Čechů a uznání jich vývoje mě aspon ně- jaký mravní podklad. Nel O českém vzmachu mluvil dr. ryt. Kriegelstein jen proto, aby Němcům v Sasku dokázal, že Němci v Čechách se musejí organisovati pro svou národní obranu, a že nani potřebují peníze z Německa. Dle dra. Kriezel- steina musejí Němci z Německa podporovati Němce v Čechách proto, že Němci v Čechách bo- juji a pracují pro celý německý národ; jich dosa- vadní boj nestačí, německá obrana proti slovan- ské zátopě musí býti sesílene. Aby snad nikdo nemyslil, že radikální dr. ry Kriegelstein přepinal, povstal na slavnostním ve- čeru v Saské Kamenici také známý profesor dvorní rada Ohorn, zakladatel německonacionál- ních stipendii v Čechách, a hlavní podstatu tvrzení Kriegelstelnových, zejména o všeněmeckém vý- znamu německých agitací v Čechách, klidně
Čech Kriegel Němec Čecho Nela přepinal Ohorn Kriegelstelnový Čechy Sasko Německo
34 article
V Hradci Král., 3. října.
Hradec Královský
36 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Technický přehled samosprávný (II, č. 7) podává podrobný obraz o největší tou do- bou přespolní zemědělské elektrárně v Rak.-Uher- sku: „Přespolnt elektrárna družstva v Dra- žicích nad Jizerou“ opatřuje dnes elektri- ckou silou pro světlo i pohon 52 české obce, z nichž jsou 4 města, ostatní vesnice. Založena byla roku 1910, kdy rozváděla proud 17 obcím 37kilo- motrovou síli; r. 1911 přibylo 10 obcí a síť se pro- dloužila na 61.5 km; r. 1912 přistoupilo dalších 15 obcí a v prvé polovici 1913 nově 10 obcí, sit vzrostla na 123 km. Mimo to je dále projektováno připojení 35 obci. Elektrárna postavena je na JJi- zeře a zužitkovává vodní sílu. Kapitál, investovaný do ní, dostupuje letos 2 milicnů korun. Konsumenti jsou spolu podilníky: podily stokorunová mohou kupovati na splátky a po splaceni se jim zúrokaii 5 proc. Bilance za poslední rok dokezuje zdatnost po stránce obchodní, dle ní je rentabilita velmi do- brá. Toi při tom, že dosud — přes překolný vzrůst sítě — je výkonnost strniů sotva 1/4 ner. vvužila. „Konsum v oblasti přespolní elektrárny dražické je převážně zemědělský, který činí neivětší náraky na centrálu v dobe žní, mlácení a čištění obilí, jest však snahou elektrárny, aby také v druhých seze- nách ročních využila co nejplněii svých zařízení; proto tzavírá smlouvy s městy [Staré Boleslav. Labský Kostelec. Dobrovice a i.], které dosahuj maxima v době zimni, získává výhodná konsumeniy pro dobu jarní, jako pily a cihelny, pro dobu noční pekárny (samy podniky mají pekárnu ve vlastní
Uhry Jizera Stará Boleslav Kostelec Dobrovice km
37 article
režii), aneho vůbec připoutává k sobě pokud mož- no denní konsum průmyslové povahy jako pivovary. cukrovary, tiskárny, kovárny, truhlářské a kame- nické závody i j. v., jen aby soudobost konsumu se zmenšovala a získávalo se stejnoměrnější zatí- žení elektráray.“ Takovým způsobem v praxi stává se náš venkov postupně účasten výhod moderních lechnických pokroků, které byly do nedávna výsa- dou velkého města, Máme řadu vesníc — jež sví- tily před půl stoletím ještě loučí — kde dnes dodá- váním elektrické energie a světla mezi drobné kon- sumenty (v celé oblasti pojizerskél dovršují svépo- moenou a hospodárnou emancipaci od uhlí a pastro- leje. — Číslo dále přináši: V. Vaigl. O plynárnác velkoměsí v Rakoueku. — A. Hlaváček. Zásoben vedou kr. m. Kelina. — L. Čížek. O veřejných jat- kách po stránce zdravotnické. — V. Gentlner. Ně- které poznámky k váleování vozovek. — V. Zá- krnis. Řegulační plány Malé strany. — Kanalizace — Zdravolnictví. — Plány polohy. — Reforma by- tová. — Výstavy a sjezdy. — Úřadnická hlídka. — Zprávy.
V Vaigl A Hlaváček L Čížek V Gentlner V Zá
38 article
České Škole“ [XII, č. 26) ureřejňule osel Batelka výsledky zajímavého pozorování Alkohelismus dělc. Autor pozoroval 127 dztí ve věku 6 až 9 lct a 158 starých 10 až 14 let U děti prvě třídy vetové renalezl — patrným vli- vem noměců rodinných — těmýt ani vědomi o škod- ivém jčinku alkoholu. Děti přizněvaly se bez ostv- chu a bez rozraků, že rády pijí alkohcové nápoie Z 33 hochů jsn 3 prý nikdy nenili kořalky, z 30 dev. at 5. Znalost drohů kořalek je zajímavá: znaly bí- lou, rum, alaš, kmínku, čerta, hořkou, magador, - kovou, hruškovou, zednickou, slivovici, pepřovku.
Český škola “ [ XII
39 article
vanilku, griolku, čokoládovou, agrárnickou, višňov- ku, malinovku, johodovou atd. Opilých bylo již 12 procent hochů a 1 děvěe. Někteří i vícekrát druhé kategorii věkové roste vlivem školy odpo proti alkoholu, který zuse ochabuje ve věku, kd ze děti venkovské — pozorovány byly na venkov- ské škole děti většinou zemědělských a průmyslo- vých dělníků — počínají se školou loučiti.“ Char- akteristické je, že s přibývajícími lety rozehází se nápadně život hochů a děvčat, která stávají se té- měř napořád řádnějšími, mravnějšími a vůči alko- holu vzdornějšími. Jako jinde, tak i ui nás o něja- kém zvláštním a zdatném působení školní výchovy nemožno mluvit. V několika hodinách upozorní s na alkoholismus, přečtou a vyloží se příslušné člán- ky a pak se jde zase dále. Stane se tak zajisté ve všech vyšších třídách. Naž přes to bylo i toto zajisté málo vydatné a intensivní působení v pozo- rování cititi. U dětí do 12 let, ač pijí pivo všechn a žádné nevěří, že by škodilo, přece 94 proc. na- nenlo, že nemá se píí. Po 12 lelech jevila se již ja- kási nerozhodnost, má-li se pivo piti či nikoli jen 60 proc. rozhodlo se proti. Domov patrně vice vůsobí než skola. Tak bylo i s oeilontí. U pevých jen 33 proc. bylo již opilých ve drnhě skunině (p 12. roku) 50 proc. Nechitnalo pivo v mladším vělnu 0 prne. dětí, dospívajícím však jen 26 proc. „Čezká škola“ mimo to obsabuje: Sebevýchove k evědemité výchově mládeže. K. Weinzetil. Ta bulku není školskou nomůckou? — Ad. Šustr. Po- žadávky agrární od školy obecné. — Literatura.— Rozhledy.
K Weinzetil Šustr Chara Čezká škola
40 article Různé zprávy.
Různé zprávy. —Umělé pěstění živočišné ikaně v živných roztecích. Americké listy letcs poněkud se opoz- dily se svými podzimními sensacemi, jež jindy doštavují se současně se švesikami a prvými kyse- lými okurkami. Za to zpráva, kterou přinášejí jako zlatý hřeb mezi svými novinkami, je vskutku sen- sační. Profesor Čarrel prý je na stopě objevení tajemství nesmrtelnosti. Ale i když odmítneme pře- mrstěnou, honbou za sensací diktovanou nadsázku v těchto slovech obsaženou, páchnoucí lolik po středověkých kramářích s elixirem života, přace musíme uznati, že výsledek Carrelových pokusů je obdivuhodný a otvírá, lékařství nové dalekosáhlé perspektivy. Dle zpráv podařilo se Carrelovi udržeti živočišnou tkaň přes 16 měsíců ve směsi živných látek živou a vzrůstu schopnou a Carrel prý ne- pochybuje, že zdaří se mu ji uchovati takto trvale. Poslední jeho pokusy byly provodeny s tkaníz kuřího zárodku, jež byla uložena do živných směst v červnu minulého roku. Živná tekutina sestávala ze směsi plasmatu kuřete, jež se již proklubalo a z plasmatu kuřího zárodku v osmém dni. Každého druhého nebo třetího dne byla tkaň vyňata ze směsi, omyta a vyrosila-li nápadně, též rozdělena dily a ponořena do čerstvé směsi, jež byla udr- ována stále v teplotě 39° C. Každá část obrostla prý záhy novýmí buňkami a Carrel měřil stále mi- krometrem rychlost toboto vzrůstu, který prý. do- vede dnes lihorolně zrychlovati nebo zdržovati.
Carrelový Carrel
41 article
Ale vzrůst tento je prý vždy vydatnějši, než v těle živém, což vysvětluje Carrel okolností, že v zivou- cím těle vyvijejí se jedy, jež hromadíce se, umrtvaji některé buňky. Při vývoji tkaně v směsi jiných lá- tek vyvíjejí se sice ony jedy též, ale nemohou — jsouce věaeně odstraňovány — škodlivě působiti. Zda bude lze jedy ony vymývati, jako dělá Carre při tkani uměle chované v jiných látkách, téžv těle lidském, nutno zatím arciť přenechati k úva- hém americkým listům, které se již otázkou touto také zabývají, areiť více fantasticky než s ohledem na současný stav vědy. Létadlo ve službách válečných. Poruči Mailfet činí po několik dní již pokusy se střel- bou s létadla, vyzbrojeného strojní puškou. Výeledky střelby s výše 4000 a 2000 m byly neobyčejně příznivy. Nyní se bude konati pokusná střelba na modely s balonů volnýcha upoutaných. Zemětřesení v Italii. Po celé Italii pocítěny byly v neděli prudké otřesy země. Na četných místech zmocnilo se lidu následkem toho zděšení, jež někde propuklo přímo v paniku. V Neapol uspořádal lid velké procesí k soše sv. Januara. kterého za neustálých modliteb, litanif a pláče prosil o odvrácení zkázy města a světa. Také z Be- neventa. Canupobassia, Foggia, a Florencie do- šly zprávy o velkém vzrušení. V Canupobassiu dal se lid dokonce na útěk z města, při čemž byly četné osoby pošlapány. V Capui pokusili se věz- ňové využiti všecbecného zděšení k útěku. Ačkolív místy došlo k poškození lehčích staveb a několik oseb bylo také zrhněno, nepřišel dle došlých zpráv nikdo z obyvatelů o život a včerejší slabé země- třesení bylo odbyto pouhým postrachem.
Carrel Carr Januar Neapol Be Foggia Florencie Capua