2
masthead
Ročník padesátý třetí.
3
masthead
V Praze, v pondělí 6. října 1913.
Praha
5
article
Haranni a večerní listy
předpláci se
V Praze s administraei
na měsle.
na čtvrt leta
Praha
6
article
NAR
NAR
sk-
a dvoji donáškou
a měsí
na stvrt iota 7 K el
ve Eliálk ácho
na mr dsle
Nara
7
article
Posoa 2 K wo
Posoa 2 K wo
a měsl
na čsvrt lsta
kei
s dvoji zásilkou
9
article
měsle
na Stvrt leta
10
article
Telefon „Národních Listů“:
Redakee: a) pro hovory místní 2400, bl pro hovory
mezíměsíské 1051
Administrace a expedice
Obchodní tiskárna 5955.
1052. —
11
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Boje Srbů s Albanci.
Z Bělehradu, 6. října. Srbové zmocnili se
Podgradce na Ochridském jezeru, čímž celý
bitoljský krajje v jejich moci.
Z Beriína, 6. října. Na hranicích albanských
jest od soboty úplný klid. Výšiny pod Prizrenem
byly Srby zabrány. Také celé území bitoljské jest
prosto Albanců.
Nepokoje v sandžaku.
Z Paříže, 6. října. „Petit Parisien“ sděluje
že se Albancům podařilo způsobiti nepo-
koje v Novopazarském sandžaku.
Spor Řecka s Tureckem.
Z Athén, 5. října. (K. k.) Zítra sdělí He-
rant bej Abro řecké vládě turecké proti-
návrhy. Abro bej prohlásil, že je pověřen
předložením příznivých návrhů. Doufá prý, že
bude docíleno dohody, projeví-li Řecko stej-
nou smiřlivost.
Z Athén, 5. října. (K. k.) Otomanský plno-
mocník Herant bej Abro přibyl sem dnesa
navštivil ministra záležitostí zahraničních Pa-
nasa.
Z Athén, 6. října. Přibyvší sem tureck
delegát Abro bej prohlásil zástupcům tisku,
že turecká vláda má nejlepší úmysly. Je prý
třeba malé ochoty Řeků, aby docílila se do-
hoda.
Z Paříže, 6. října. Řecko činí přípravy k
nové válce s Tureckem. Záložníci povo-
láni byli také z ciziny. K východní
hranici posílá se nepřetržitě ma-
teriál válečný. Solun se horlivě
opevňuje.
Z Londýna, 6. října. Dle zpráví došlých
z Bělehradu a Athén, jsou styky Ture-
cka s Řeckem velmi povážlivy.
V Bělehradě jest známo, že Řecko oznámil
spojenci srbskému, aby se přípravil pro vše-
chny případy. Následkem toho poslalo Srbsko
část opět mobilisovaného vojska ke hranicím
bulharským. Doprava vojska k vý-
chodní hranici započala přede-
včtrem. Včera — v neděli — byl
ministři pohromadě po celou noc
Srba
Petit Parisien
Albanec
Abra
Řek
Bělehrad
Paříž
Řecko
Turecko
Atény
Londýn
12
article
Nová řež řecko-turecká.
Z Paříže, 6. října. „Matin“ sděluje z Athén-
Došly sem zprávy, že bašibozuci chtě-
li přepadnouti Kavalu. Než Řeky
bylo toto nebezpečí záhy zpozorováno a ba-
šibozuci byli krvavě odraženi, při
čemž došlo ke krvavým zápasům, za nichž
musili divoši turečtí ustoupiti, zůstavivše 500
mrtvých a raněných. Také Řekové měli 8o
mrtvých a raněných.
Řecký král na vojenskou inspekci do Ma-
íb l kedonie.
Z Athén, 5. října. (K. k.) Král Konstantin
opustí Athény nepochybně v příštím týdnu
aby se odebral do Soluna prohlédnout si voj-
sko v Makedonii.
Turecký tisk pro třetí válku.
Z Cařihradu, 6. října. Zdejší noviny na-
léhají na rázné zakročení proti
Řecku. Praví se, že zájem Turecka ne-
zbytně vyžaduje, aby rozpoutala se
třetí válka balkánská, za které by
Turecko posunulo hranice své až po Solun,
Řecko bylo do nedohledné budoucnosti sesla-
beno a Albanie zvětšena.
Srbsko-řecká nedůvěra k Bulharsku.
Z Bělehradu, 6. října. Zde jsou stále velmi zne-
pokojení chováním Bulharska, které vyvolává
možnost nové války řecko-turecké. Proslýchá se
že vláda řecká má spolehlívé zprávy o tajných při-
pravách k mobilisaci bulharské armády. Proto také
část mobilisovaného vojska srbského poslána byla
ke hranicím bulharským. Úřadně se však zprávy
tyto popírají.
Bulharský král na cesty?
Ze Solije, 6. října. Král Ferdinand počát-
kem příštího týdne odjede nejspíše do Vídně
aodtamtud pak do Berlína.
Došla
Řek
Konstantin
Athéna
Ferdinand
Nová řezat
Paříž
Atény
Ma
Makedonie
Cařihrad
Řecko
Turecko
Albánie
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Vídeň
Berlín
Matin
13
article
slom slrsdi
ubr
bat
15
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
he
Audience hr. Berchtolda.
Z Vídně, 6. října. Dnes o 10. hod. dopoledne
dostavil se ministr zahraničních záležitostí hr.
Berchtold k panovníkovi do Schönbrunnuk
audienci, která trvala 134 hodiny
K úmrtí knížete Karla Schwarzenberga.
Z Vídně, 6. října. (K. k.) Presidium panské
sněmovny položilo na rakev zesnulého knížete
Karla Schwarzenberga věnee. Skupina pravice vě
novala rovněž věnec, jehož stuhy nesou nápis
„Skupina pravice panské sněmovny svému nez
pomenutelnému předsedovi.
Vyjednávání uherské vlády s chorvatskou
delegací. s1a3
nlo
slao
Z Pešti, 6. října. Pozejtří vejde se posla-
necká sněmovna. Zítra přibud u chorvatští čle-
nové říšského sněmu do Pešti, při kteréž příle-
žitosti pravděpodobně budou vedena dále vy-
jednávání s chorvatskou dele-
gací. V uherských politických kruzích se pro-
slýchá, že bar. Skerlecz asi v polovině měsíce
října vrátí se do Záhřeba nikoliv však jak
královský komisař, nýbrž jako ústavn
jmenovaný bán Chorvatiska- Sl a-
vonska a Dalmacie a že přiveze císařske
zmocnění vypsati volby do chorvat
ského zemského s niěm u.
Berchtold
Schwarzenberg
Vídeň
Pešť
Záhřeb
Dalmacie
panská sněmovna
16
article
Před opětným zahájením uherského
bm- říšského sněmu.-
Z Peští, 6. října. Velkou sensaci způsobilo
že hr. Julius Andrássy nedostavi
sevčeradoschůze voličů, vekteré
Julíus Justhpodávalv Maku zprá-
vu osvé činnosti. Julius Justh vyrozuměl
Andráseya, že jej jako soukromníka vidí rád,
že však ho nemůže přijati jako před-
sedu nové strany ústavni, která mu
přebrala skoro polovici přívrženců ze strany
neodvislosti. Na to hr. Andrássy nejel do
Maka. V této schůzi napadl posl. Justh ty.
kteří z jeho strany vystoupili a vstoupili do
skupiny Andrássyovy, co nejprudčejí prohlá-
siv, že jeho strana konati bude také nadále
svoje povinnosti, což vykládá se v ten rozum,
že hr. Justh chce obnoviti původní plán, a způ-
sobiti v parlamentě pozítří skandá-
ly aby provokoval zakročení poli-
cejní stráže
Julius Andrássy
Justhpodávalv Mak
Julius Justh
Andráseya
Andrássy
Mak
Justh
Andrássyův
Pešť
17
article
Velká četnícká pohotovost v Pešti.
Z Pešti, 6. října. Ku přání ministerského
předsedy hr. Tiszy soustředil ministr vnitra
v Pešti velkou četnickou pohoto-
vost. Již předevčírem přibylo do hlavního
města uherského 60 četníků v plné zbroji se
dvěma nadporučíky a setníkem k sesílení par-
lamentní stráže a dnes očekávají se dal-
ší posily.
Osekané a zkomolené právo shromažďovací
s v Uhrách.
Z Pešti, 6. října. Ministerstvo vnitra vy-
dalo nařízení, kterým se kusé již shromažďo-
vací právo v Uhrách znovu velice stěžuje, ba
i znemožňuje, ovšem jen pro národy nema-
ďarské. I schůze již povolená může dle něho
býti ještě zakázána a za povolenou schůzi
činí se zodpovědnými nejen svolavatelé, nýbrž
i předsednictvo schůzí zvolené. Schůze pod
širým nebem a veřejné průvody jsou na příště
téměř znemožněny a okamžitému zakročení
úřadů povoluje se celá uzda. Za povolení
schůze musí žádati nejméně čtyři spolehliví
lidé, ale uznání „spolehlivosti“ jejich závisí
na libovůli policie. Za to tresty stanoveny
jsou přísné, za nejmenší provinění 15 dní vě-
zení a 200 K pokuty. Vládní listy toto nové
omezení shromažďovacího práva vítají jako
účinnou zbraň prý proti teroru nemaďar-
ských národností, lidových stran
a sociálních demokr atů.
Jak byl hr. Tisza v Prešpurku uvítán.
Z Prešpurku, 6. října. Ministerský před-
seda hr. Tisza přijel sem v sobotu večer ak
jeho ochraně učiněna mimořádná opatření. P
cestě z nádraží rozestaveni byli všude stráž-
níci, tajní i četníci. Sociální demokraté nale-
pili na různých místech provoléní, zabývající
se osobu Tiszovou a jeho odporem proti lidu
Tisza
Pešť
Uhry
Prešpurk
Tisza
19
article
se žádostí, aby podle toho byl také vítán. Pla-
káty byly ovšem chvatně policií strhány.
Když večer Tisza přijel, voláno na něho u ná-
draží: „Fuj!“ „Abcúk!“, které pokřiky ozý-
valy se i za jeho jízdy městem. Před ná-
dražím házeno po něm i kamením.
Několik osob bylo zatčeno.
Justhova strana a ústavní strana hr.
noi Andrássya.
cnl n
Z Makova, 6. října. (K. k. uh.) Včera promluvi
zde před voličstvem vůdčí člen strany neodvislých
Julius šl. Justh; na schůzi dostavili se četní poslanci
strany neodvislých, jakož i vůdce strany lidové hr.
Aladar Zichy. Mnoho se mluvilo o ne-
přítomnosti vůdce ústavní strany hr.
Pla
Tisza
Abcúk
Justhův
Julius
Justh
Aladar Zich
Makov
strana lidový hr
20
article
Julia Andrássa. Počítalo se s bezpečností, ž
hr. Andrássy přijede na schůzi. Posl. šl. Justh, živě
pozdraven svými stranníky, zabýval se nejprve stra-
nou Andrássovou a prohlásil, že jeho stanovisko
vůči akci hr. Andrássa za utvoření nové strany
sedmašedesátníků je sympatické. Devět desítin
programu strany Andrássyovy jsou identické s pro-
gramem strany neodvislých. Za společné eíle bude
strana neodvislých bojovati s Andrássovou stranou
bok po boku ale z programu strany neod-
vislých nesleví ničeho. Jedinou podmín-
kou k docílení parlamentního míru je rozpuštěn
nynějšího parlamentu. Kompromis s Tiszo-
vým režimem je úplně vylouče n. Řečník
polemisoval pak s názorem, jakoby strana neod-
vislých byla nezpůsobilou k vládě, a odsuzoval ty.
kteří se obracejí ustavíčně s rozřešovacími plány
a pamětními spisy na vídeňské činitele. — Hrabě
Michal Karolyi prohlásil, že se naše zahraniční
politika musí účinněji než dosud vynasnažiti, sbli-
žiti nás s balkánskými národy. Hr. Albert A p-
ponyi prohlásil, že, ačkoli je stoupencem ideálu
mezinárodního míru, uznává, že nepřišla ještě doba
všecbecného odzbrojení. Proti zvýšeným požadav-
kům vlády na armádu klade však finanční slabost
země, která nemůže dostati peněz ani podpory na
sociální instituce.
Andrássa
Andrássy
Posl
Justh
Karolyi
Albert
Hradec
Tisza
Andrássyův
22
article
Kousekrace biskupa Pederzolla.
Z Terstu, 5. října. (K. k.) Se starobylou cír-
kevní okázalostí byla dnes v katedrále vykonána
konsekrace nového biskupa diecese Poreč-Pulje
magra Pederzolla. Vysvěcení na biskupa provedl
kníže biskup gorický msgr. dr. Sedej za asistence
biskuna terstského dra Karlina a knížete biskupa
lublaňského dra. Jegliče.
Poincaré do španělska.
Z Pařiže, 5. října. (K. k.) President Poincaré
odcestoval dnes večer do španělska. Velké manož-
ství lidí uspořádalo mu živé ovace.
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 5. října. (K. k.) (P. t. a.) Prine Sa-
lar ed Dauleh vytrhl s eskortou perských kozáků
z Kermanšahu směrem ke Kazvínu.
Pederzoll
Karlin
Poincaré
Terst
Poreč
Persie
Kazvín
Prine sa
23
article
Z českého západu.
Z českého západu.
(Původní dopis „Nár. Listů“
Posledně referovali jsme na tomto místě o vy-
budování dobrovolné okresní jednot
živnostenských společenstev v Kla-
tovech. Záležitost tuto mělo na starosti spole-
čenstvo oděvních živností, ale dokud pěče o vyří-
zení byla v jeho rukou, nepřišla záležitost anio
krok ku předu. Nutnosi brzkého vybudování ko-
nečně přiměla společenstvo hostinských a společen-
stvo smíšených živností k energickému kroku své-
pomocnému a tak dešlo ke svolání schůze zástupeů
všech živnostenských společenstev klatovských, na
niž konečně dány konkretní základy k utvoření
okresní jednoty živnospolečenstev v Klatovech
Kl
Klatovy
24
article
Toto samostatné poslupování živnostnictva nena-
lezlo milosti v očích říš. poslance Prunara, kte-
rý by rád si zavázal klatovské živnostnictvo něja-
kým skutkem pro ně vykonaným. Nemusíme při-
pomínat, že posl. Prunar nikdy zvláštním pří-
telem živnostnictva nebyl, ač se jeho pomoci při
všech volbách vždy dovolával. V tomto ohledu zná
celý kraj „práci“ posl. Prunara a častá vysvěd-
čení o jeho „činnosti“ podávají krajinské listy mla-
dočeské i agrární. Ale blíží se nové volby, při nichž
hodlá poslanec Prunar opustiti venkovskou sku-
pinu a pokusí prý se najiti štěstí v městské sku-
pině klatovsko-domažlické, když již venkov jeho
námluvy odmitl. Poněvadž v kruzích inteligence
jeho vystupování je nemožným, domnivá se, že živ-
nostnictvo a obchodnictvo naivně sedne na lep
toho, co mu namluví. Proto pojednou vyvíjí „čin-
nost“. aby živnostnictvu byl užitečným. Jakmile ho
fotiž došla zpráva, že živnostenská společenstva
rozhodla se iednomyslně založiti dobrovolnou
okresní jednotu živnostenských společenstev, při
čemž jeho osobnost nebyla vzata v potaz, a že do-
konce zvoleno bylo také prozatímné předsednictvo.
v němž zasedá předseda společenstva hostinských
a výčepníků, býv, zemský poslanec p. F. J. Svo-
boda, rozhorlil se posl. Pru nar a vyhro žo-
val, že zakročí u okresního hejtman-
ství, neboť prý usnesení, která se stala, nejsou
právoplatnými. Toto počinání posl. Prunara přijato
bylo v kruzích všeho živnostnictva, interesovaného
na brzkém uskutečnění okresní jednoty živnosten-
ských společenstev s naprostou nelibostí, ba padla
i slova, že posl. Prunar chce se státi po-
licajtem nad společenstvy řádných
živnostníků. Živnostnictvo ví dobře, že posl.
Prunar
Svo
25
article
Prunar pro ně nikdy nic nevykonal a vykonati ani
nemůže. Ale jestliže posl. Prunar mermomocí chce
již „za kročovati“, pak mu živnosinictvo samo
jistě poradí, kde jeho intervence naleznou vhodnějš
obor své půsohnosti. Poslanec Prunar nemusí býti
v nejmenších pochybách o tom, že živnostnictvo
vidí do jeho karet a nevěří-li tomu, nechť se sám
přesvědčí, co mu do očí řeknou jeho vlastní poli-
tičtí přátelé, s nimiž pro svoji povahu ani již sná-
šeti se nemůže. Otázka zřízení dobrovolné okresní
jednoty živnostenských společenstev bude jako vždy
bez „ntervencí“ a „zakročování“ posl. Prunare
k úplné spokojenosti klatovského živnostnictva vy-
řízena.
O tom, jak se stal posl. Prunar antisemitou.
vypravují klatovské soudní annály zajímavou histo-
rii, která zajisté bude zajímati také ostatní veřej-
nost. Klatovský lékař p. dr. Reisser přejel auto-
mobilem na silnici k Beňovům psa poslance Pru-
nara. Když posl. Prunar se svým udáním u měst-
ského úřadu v Klatovech nepochodil, udal u téhož
úřadu p. dra. Reisra, že u příležitosti plukovních
dostihů „jel zběsilou rychlostí“, pří čemž prý se
splašili obecní koně. Městský policejní úřad předal
záležitost tuto okresnímu soudu klatovskému, kde
byl p. dr. Reiser při čtvrtečním líčení osvobozen.
Posl. Prunar, který byl zvolen poslancem jen za
pomoci a agitace plánických židů, vyjádřil se o
sporu s p. drem. Reisrem takto: „Těm židům
toho psa neodpustím a nyni teprve
stanu se antisemitou, abych jim uká-
zal, co já jsem!“ — Co poslanec Prunar jest, to
zajisté nepotřebuje nikomu ukazovat, protože too
něm všichni již dávno vědí..
Prunar
doktor
Reisser
Reiser
Posl
Beňov
Pr
Klatovy
26
article
Okresní výbor v Nové Kdyni ustavil
se takto: okresním starostou zvolen byl p. Josel
Preis. rolník v Lipkově a do výboru pp.: za
města Aug. Kohout, starosta z Nové Kdýně, z
velkostatky JUC. Vlad. Holub, ředitel velkostat-
ku v Koutě, za velkoprámysl a velkoobchod Mořie
Augstein z Nové Kdýně, za obce venkovské
Josef Herian z Kanic a z pléna Václav Hůl
z Brnířova a Josef Herget, mlynář ze Šepadel.
Místní organisace národní stran
svobodomyslné v Sušici rozesílá v těcht
dnech program krajské porady zástupců místních
organisací, na niž jednáno bude o těchto záležito-
stech:
1. O politické situaci promiuví říšský
poslanec dr. Alois Rašfn.
2. Vybudování okrsková organi-
sace. Referuje Ph. Má. Joref Dlaboll' a
3. O poměrech žurnalistických
naší volební skupině. Referení člen red-
akční rady „Klatovských Listů“
Doba, kdy bude možno konforenci svolati, bude
nznámena předsednictvům místních ordanisací po
ujednáni se sekretariátem strany. Předsednietve
místních organisací znovu se žádnil, aby delegátům
dány byly instrukce, jaké stahovisko k imenovaným
bodům prodramu mají zaujati. Přínadné pokyny a
návrhy buďtež věas řízeny na předsednictvo míst-
ní organisnce v Sušicí
V Klatovech, 3. října.
Josel Preis
Lipkův
Vlad
Mořie Augstein
Herian
Václav hůl
Herget
doktor
Rašfn
Nová Kdyně
Aug
Kanice
Brnířov
Sušice
Klatovy
27
article
Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech.
(Železniční hospodářství v severových. Čechách. —
Elektrárna jaroměřská. — Průmyslové museum
Hradci. — Krajkářská škola vamberecká. — Vý-
stava severovýchodočeská r. 1916.) .
Zimní jízdní řád na tratích státních drah opět-
ně dokazuje, že státní správa železniční nerespek-
tuje ani minímální potřeby osobní dopravy. Oče-
kávalo se, že dojde k úpravě jízdního řádu večer-
ního rychlíku č. 702 (od Prahyj, že odstraněno bu-
de stálé opožďování osob. vlaku č. 519 od Vídně.
jež má za následek zdržení vlaků v Hradei Krá-
lové směrem ke Kyšperku odjíždějících, dále, že
bude zajištěno večerní spojení Hořic od Vídně
přes Hradec dojíždějícím vlakem č. 4957, ale státní
železniční správa jakoby tyto samozřejmé zájmy
interesentů úmyslně přehlížela. Lhostejnost ku po-
třebám cestujícího obecenstva jde však dále. Uve-
deme doklad: Do stunice královéhradecké přijíždí
odpol. v 5.46 osobní vlak č. 719 od Kyšperka. Ce-
stující k Jaroměři. Trutnovu, St. Pace jsou odká-
záni k dlouhému čekání na další spojení, protože
právě před čtyřmi minutami (v 5.42) vlak tím smě-
rem odjel. JJen když vlak č. 511 se opozdí v jízdě o
Pardubie mají bezprostřední spojení umožněno.
Budí také údiv, že nová dvojice rychliků v Chlum-
ci nesmí zastavovat. Jak bídné spojení má Hraden
s Hořicemi. Náchodem, N. Městem, netřebu doklá-
dati. Ale je zjevem čistě rakouským t. zv. rekon-
strukce Irati býv. komercišlních drah. S rekon-
strukcí započato bylo asi před 2 lety od Nym-
burka k Jičínu. Po provedení výměny vrchní stav-
by nedostávalo se prostředků na sesíleni mostů
a když i to provedeno a trať vyzbrojena na rych-
lost 45 km, začiná se nyní studovat otázka pře-
jezdů a strážních domků. Takové je hospodářství
dnes, kdy železnice jsou postátněay. Poměry při-
Čechy
Vídeň
Hradei
Kyšperk
Hořice
Hradec
Jaroměř
Trutnov
St . Paka
Chlum
Náchod
Ny
Jičín
průmyslový muzeum Hradec
N . město
km
28
article
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě. v zn sh
večerní
za s
Va filiálkách na venkově:
ranní čislo
ai
večerní . . . . . . . 5b
Inserátv
plati se botově napřed.
Předplacení a insurt
administraoe v Marianské ul., a
Tam nacházeji se táž
řodakce, tiskárna a ozpadlee
„Národnieb Listů“
Rukopisy se navranen
Virginie
29
article
asPisn pnte nn
detos v po
NN
30
article
mo křiklavé, na vzdor stálému tlaka se strany po-
slanců a jiných činitelů.
Elektrárna města Jaroměře slibně
se vyvíji. Již bilance roku 1912 byla velmi přízni-
vou a vzhledem k tomu, že průběh roku lelošního
pro finance elektrárny je ještě příznivějří zvýšo-
váním konsumu, usnesla se správní rada dne 29.
září snížiti základní cenu proudu pro osvětlování
o 10 hal. Nyní bude 1 kw. hodina, při spotřebě do
50 kw. měsíčně 65 hal., přes tuto spotřebu 60 hal.
účtována. Pro hostínské od 10. hod. noční, kdy je
menší zatížení elektrárny, bude za 1 kw. hodinu
účtováno 40 hal.
Nová budova Průmyslového mu-
sea v Hradci Králové (zbudovaná dle Kotě-
rova návrhu) v tichosti a nehlučně otvírá se po-
stupně svému poslání. Dne 1. října otevřena byla
čítárna musejní. Takměř nepozorovaně navázáno
na starou činnost kulturní instituce, jež má svůj
význam pro město a celý český severovýchod. Je-
diná teskná vzpomínka kalila tuto radostnou pří-
tomnost: Mezi těmi, kteří byli účastni otevření.
chyběla postava Mil. Oehma, idealního a do kraj-
nosti obětavého tajemníka musea. Nedočkal se to-
hoto dne a spí již na hřbitově pouchovském.
Nová čítárna zařízena je vkusně, účelně, opatřena
veškerým pohodlím, takže za těchto podmínek.
jsoucích na výši doby, bude moci daleko lépea
intensivněji plniti svoje poslání kulturní. — Při
čítárně je stálá výstavka, jejíž obsah bude pravi-
delně vyměňován. Nyní jsou tu vystaveny práce
Oehm
Jaroměř
Hradec Králové
31
article
Jos. Manesa.
Reorganisací krajkářských škol
zvýšen byl i počet žactva. Nejlíp je to vidět na
krajkářské škole ve Vamberku, kde je letos přes
70 žakyň, kterýžto počet nebyl ještě nikdy dosa-
žen. Tím, že školy věnují se jen vyučování a ne-
sou to pouhé c. k. státní dílny pro „Spitzenkurs“.
jako dříve, stoupá také důvěra k nim, což v ta-
kovém obvodu, jako je Orlické podhoří, má velký
význam.
Memorandum svobodomyslné or-
ganisace královéhradecké, dávající
podnět k organisování výstavy v Hradei
Králové v r. 1916, postoupila městská rada
Ústředně k dalšímu šetření. Ústředna ihned zahájí
zjišťovací akci. Výstava památek z války roku
1866 jest již zajištěna
M. L
M L
Vamberk
Hradei Králové
32
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Den Němců z Čech v Saské Kamenici,
agitační podnik pro sbírání říšsko-německých
marek na pomoc protičeské politice Němců v če-
chách se zdařil tak, že se z něho německý naciona-
lismus nadšeně raduje. „Pomocný svaz pro něme-
ctví v Čechách“ jehož tendence jsme dnes
v poledne v „Nár. Listech“ zaznamenali a posou-
dili, uspořádal v sobotu a včera velikou slavnost
pro svůj účel: 4000 Němců prý se ji súčastniloa
s nadšením vyslechlo řeči německých radikálá
z Čech. První z nich, bývalý zemský poslanec dr.
ryt. Kriegelsteln vzpominal bolně na oslavy vá-
lečných dspěchů proti Napoleonovi před sto lety.
a trpce litoval, že při oslavách těch Němci ra-
kouští musili jako nečinní diváci státi stranou,
odděleni od ostatních německých kmenů. S žalem
vypravoval pak kamenickým Němcům, ktersk
v Rakousku se uplatňovaly zvláštní touhy slovan-
ské, zatím co na severu Rakouska vzníkla veliká
německá říše.
Němec
doktor
Kriegelsteln
Napoleon
Čechy
Rakousko
svaz pro nout
33
article
Potom byl ryt. Kriegelstein uznalý vůčí če-
skému vývojil ličil Kameničanům, jak bylo pro-
vedeno znovuzrozeni českého národa za pomoel
německých rodů šlechtických, a jak se český
národ povznesl. Nyní Češi — dle dra. Kriegel-
steina — snaží se znova dobýti celých Čech. kie
Němci nemají tolik vlivu, kolik by jim spravedlivě
náleželo dle jich poplatnosti: při své dobyvačnosti
jsou Češí podněcováni bezpříkladnou láskou ke
svému národu a bezpříkladným záštím prot
Němcům.
Mýlil by se, kdo by myslil. že Kriegelsteinova
chvála Čechů a uznání jich vývoje mě aspon ně-
jaký mravní podklad. Nel O českém vzmachu
mluvil dr. ryt. Kriegelstein jen proto, aby Němcům
v Sasku dokázal, že Němci v Čechách se musejí
organisovati pro svou národní obranu, a že nani
potřebují peníze z Německa. Dle dra. Kriezel-
steina musejí Němci z Německa podporovati
Němce v Čechách proto, že Němci v Čechách bo-
juji a pracují pro celý německý národ; jich dosa-
vadní boj nestačí, německá obrana proti slovan-
ské zátopě musí býti sesílene.
Aby snad nikdo nemyslil, že radikální dr. ry
Kriegelstein přepinal, povstal na slavnostním ve-
čeru v Saské Kamenici také známý profesor
dvorní rada Ohorn, zakladatel německonacionál-
ních stipendii v Čechách, a hlavní podstatu tvrzení
Kriegelstelnových, zejména o všeněmeckém vý-
znamu německých agitací v Čechách, klidně
Čech
Kriegel
Němec
Čecho
Nela
přepinal
Ohorn
Kriegelstelnový
Čechy
Sasko
Německo
34
article
V Hradci Král., 3. října.
Hradec Královský
36
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Technický přehled samosprávný
(II, č. 7) podává podrobný obraz o největší tou do-
bou přespolní zemědělské elektrárně v Rak.-Uher-
sku: „Přespolnt elektrárna družstva v Dra-
žicích nad Jizerou“ opatřuje dnes elektri-
ckou silou pro světlo i pohon 52 české obce, z
nichž jsou 4 města, ostatní vesnice. Založena byla
roku 1910, kdy rozváděla proud 17 obcím 37kilo-
motrovou síli; r. 1911 přibylo 10 obcí a síť se pro-
dloužila na 61.5 km; r. 1912 přistoupilo dalších 15
obcí a v prvé polovici 1913 nově 10 obcí, sit
vzrostla na 123 km. Mimo to je dále projektováno
připojení 35 obci. Elektrárna postavena je na JJi-
zeře a zužitkovává vodní sílu. Kapitál, investovaný
do ní, dostupuje letos 2 milicnů korun. Konsumenti
jsou spolu podilníky: podily stokorunová mohou
kupovati na splátky a po splaceni se jim zúrokaii
5 proc. Bilance za poslední rok dokezuje zdatnost
po stránce obchodní, dle ní je rentabilita velmi do-
brá. Toi při tom, že dosud — přes překolný vzrůst
sítě — je výkonnost strniů sotva 1/4 ner. vvužila.
„Konsum v oblasti přespolní elektrárny dražické
je převážně zemědělský, který činí neivětší náraky
na centrálu v dobe žní, mlácení a čištění obilí, jest
však snahou elektrárny, aby také v druhých seze-
nách ročních využila co nejplněii svých zařízení;
proto tzavírá smlouvy s městy [Staré Boleslav.
Labský Kostelec. Dobrovice a i.], které dosahuj
maxima v době zimni, získává výhodná konsumeniy
pro dobu jarní, jako pily a cihelny, pro dobu noční
pekárny (samy podniky mají pekárnu ve vlastní
Uhry
Jizera
Stará Boleslav
Kostelec
Dobrovice
km
37
article
režii), aneho vůbec připoutává k sobě pokud mož-
no denní konsum průmyslové povahy jako pivovary.
cukrovary, tiskárny, kovárny, truhlářské a kame-
nické závody i j. v., jen aby soudobost konsumu
se zmenšovala a získávalo se stejnoměrnější zatí-
žení elektráray.“ Takovým způsobem v praxi stává
se náš venkov postupně účasten výhod moderních
lechnických pokroků, které byly do nedávna výsa-
dou velkého města, Máme řadu vesníc — jež sví-
tily před půl stoletím ještě loučí — kde dnes dodá-
váním elektrické energie a světla mezi drobné kon-
sumenty (v celé oblasti pojizerskél dovršují svépo-
moenou a hospodárnou emancipaci od uhlí a pastro-
leje. — Číslo dále přináši: V. Vaigl. O plynárnác
velkoměsí v Rakoueku. — A. Hlaváček. Zásoben
vedou kr. m. Kelina. — L. Čížek. O veřejných jat-
kách po stránce zdravotnické. — V. Gentlner. Ně-
které poznámky k váleování vozovek. — V. Zá-
krnis. Řegulační plány Malé strany. — Kanalizace
— Zdravolnictví. — Plány polohy. — Reforma by-
tová. — Výstavy a sjezdy. — Úřadnická hlídka. —
Zprávy.
V Vaigl
A Hlaváček
L Čížek
V Gentlner
V Zá
38
article
České Škole“ [XII, č. 26) ureřejňule
osel Batelka výsledky zajímavého pozorování
Alkohelismus dělc. Autor pozoroval 127
dztí ve věku 6 až 9 lct a 158 starých 10 až 14 let
U děti prvě třídy vetové renalezl — patrným vli-
vem noměců rodinných — těmýt ani vědomi o škod-
ivém jčinku alkoholu. Děti přizněvaly se bez ostv-
chu a bez rozraků, že rády pijí alkohcové nápoie
Z 33 hochů jsn 3 prý nikdy nenili kořalky, z 30 dev.
at 5. Znalost drohů kořalek je zajímavá: znaly bí-
lou, rum, alaš, kmínku, čerta, hořkou, magador, -
kovou, hruškovou, zednickou, slivovici, pepřovku.
Český škola “ [ XII
39
article
vanilku, griolku, čokoládovou, agrárnickou, višňov-
ku, malinovku, johodovou atd. Opilých bylo již 12
procent hochů a 1 děvěe. Někteří i vícekrát
druhé kategorii věkové roste vlivem školy odpo
proti alkoholu, který zuse ochabuje ve věku, kd
ze děti venkovské — pozorovány byly na venkov-
ské škole děti většinou zemědělských a průmyslo-
vých dělníků — počínají se školou loučiti.“ Char-
akteristické je, že s přibývajícími lety rozehází se
nápadně život hochů a děvčat, která stávají se té-
měř napořád řádnějšími, mravnějšími a vůči alko-
holu vzdornějšími. Jako jinde, tak i ui nás o něja-
kém zvláštním a zdatném působení školní výchovy
nemožno mluvit. V několika hodinách upozorní s
na alkoholismus, přečtou a vyloží se příslušné člán-
ky a pak se jde zase dále. Stane se tak zajisté
ve všech vyšších třídách. Naž přes to bylo i toto
zajisté málo vydatné a intensivní působení v pozo-
rování cititi. U dětí do 12 let, ač pijí pivo všechn
a žádné nevěří, že by škodilo, přece 94 proc. na-
nenlo, že nemá se píí. Po 12 lelech jevila se již ja-
kási nerozhodnost, má-li se pivo piti či nikoli
jen 60 proc. rozhodlo se proti. Domov patrně vice
vůsobí než skola. Tak bylo i s oeilontí. U pevých
jen 33 proc. bylo již opilých ve drnhě skunině (p
12. roku) 50 proc. Nechitnalo pivo v mladším vělnu
0 prne. dětí, dospívajícím však jen 26 proc.
„Čezká škola“ mimo to obsabuje: Sebevýchove
k evědemité výchově mládeže. K. Weinzetil. Ta
bulku není školskou nomůckou? — Ad. Šustr. Po-
žadávky agrární od školy obecné. — Literatura.—
Rozhledy.
K Weinzetil
Šustr
Chara
Čezká škola
40
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
—Umělé pěstění živočišné ikaně v živných
roztecích. Americké listy letcs poněkud se opoz-
dily se svými podzimními sensacemi, jež jindy
doštavují se současně se švesikami a prvými kyse-
lými okurkami. Za to zpráva, kterou přinášejí jako
zlatý hřeb mezi svými novinkami, je vskutku sen-
sační. Profesor Čarrel prý je na stopě objevení
tajemství nesmrtelnosti. Ale i když odmítneme pře-
mrstěnou, honbou za sensací diktovanou nadsázku
v těchto slovech obsaženou, páchnoucí lolik po
středověkých kramářích s elixirem života, přace
musíme uznati, že výsledek Carrelových pokusů je
obdivuhodný a otvírá, lékařství nové dalekosáhlé
perspektivy. Dle zpráv podařilo se Carrelovi udržeti
živočišnou tkaň přes 16 měsíců ve směsi živných
látek živou a vzrůstu schopnou a Carrel prý ne-
pochybuje, že zdaří se mu ji uchovati takto trvale.
Poslední jeho pokusy byly provodeny s tkaníz
kuřího zárodku, jež byla uložena do živných směst
v červnu minulého roku. Živná tekutina sestávala
ze směsi plasmatu kuřete, jež se již proklubalo a
z plasmatu kuřího zárodku v osmém dni. Každého
druhého nebo třetího dne byla tkaň vyňata ze
směsi, omyta a vyrosila-li nápadně, též rozdělena
dily a ponořena do čerstvé směsi, jež byla udr-
ována stále v teplotě 39° C. Každá část obrostla
prý záhy novýmí buňkami a Carrel měřil stále mi-
krometrem rychlost toboto vzrůstu, který prý. do-
vede dnes lihorolně zrychlovati nebo zdržovati.
Carrelový
Carrel
41
article
Ale vzrůst tento je prý vždy vydatnějši, než v těle
živém, což vysvětluje Carrel okolností, že v zivou-
cím těle vyvijejí se jedy, jež hromadíce se, umrtvaji
některé buňky. Při vývoji tkaně v směsi jiných lá-
tek vyvíjejí se sice ony jedy též, ale nemohou —
jsouce věaeně odstraňovány — škodlivě působiti.
Zda bude lze jedy ony vymývati, jako dělá Carre
při tkani uměle chované v jiných látkách, téžv
těle lidském, nutno zatím arciť přenechati k úva-
hém americkým listům, které se již otázkou touto
také zabývají, areiť více fantasticky než s ohledem
na současný stav vědy.
Létadlo ve službách válečných. Poruči
Mailfet činí po několik dní již pokusy se střel-
bou s létadla, vyzbrojeného strojní
puškou. Výeledky střelby s výše 4000 a 2000 m
byly neobyčejně příznivy. Nyní se bude konati
pokusná střelba na modely s balonů volnýcha
upoutaných.
Zemětřesení v Italii. Po celé Italii pocítěny
byly v neděli prudké otřesy země. Na četných
místech zmocnilo se lidu následkem toho zděšení,
jež někde propuklo přímo v paniku. V Neapol
uspořádal lid velké procesí k soše sv. Januara.
kterého za neustálých modliteb, litanif a pláče
prosil o odvrácení zkázy města a světa. Také z Be-
neventa. Canupobassia, Foggia, a Florencie do-
šly zprávy o velkém vzrušení. V Canupobassiu
dal se lid dokonce na útěk z města, při čemž byly
četné osoby pošlapány. V Capui pokusili se věz-
ňové využiti všecbecného zděšení k útěku. Ačkolív
místy došlo k poškození lehčích staveb a několik
oseb bylo také zrhněno, nepřišel dle došlých zpráv
nikdo z obyvatelů o život a včerejší slabé země-
třesení bylo odbyto pouhým postrachem.
Carrel
Carr
Januar
Neapol
Be
Foggia
Florencie
Capua