ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 70a568c0-70cc-11dc-a813-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 33 celkem · entity: place 66, person 68, org 12, work 15
1 masthead
81. října 1903.
2 masthead
řiloha „Narodnich Lisíu
3 masthead
k číslu 28e.
28 e
4 masthead
Strana9.
5 article Občanský klub na Smíchové
Občanský klub na Smíchové uspořádal v pondělí dne 19. t. m. večer veřejn o schůzi spolkovou, ve které měli podali zprávu pp. poslanci prof. dr. Fiedler, dr. Koldí ns ký Březnovský a Krejčí. Schůze tato nabyla z- jímavošti tím, že poprvé po známých oliepaných úto cích strany národně-sociální na stranu svobodo myslnou střelli se na ní příslušníci obou stran tvál v tvá. Ačkoli schůze občanského klubu byla spolkovou rozeslali národní socialisté po všech dílnách letáky vyzývající přislušníky strany, by dostavili se do schůze občanského klubu a projevili nesouhlas s politikou mladočeskou. Dlouho před schůzí již obsadili národní socialist místa v sále akciového pivovaru smíchovského, takže příslušníci strany svobodomyslné nalezli při svém příchodu polovinu sálu již naplněnou. Účastenstv bylo tak hojně, že velký počet obecenstva tísnil se u vchodu do sálu, nenalézaje místa.
profesor doktor Fiedler Koldit Březnovská Účastenstv
6 article
Výsledek schůze byl pro národní stranu svobodo myslnou čestným, neboť ač národní socialisté příšl se zjevným úmyslem, útočiti co nejprudčeji na stranu svobodomyslnou, po případě způsobiti rozpuštěn schůze, přece měla schůze průběh důstojný rovněž tak skončila. Čistě věcný a vážný obsah řečí svobodomyslných peslanců prof. dra. Fiedlera a dra. Kol din- ského neposkytoval mluvčímu nár. socinlistů dosta- tečné látky k polemice, nebo útokům, takže musil se obmeziti jenom na útoky činěně jednotlivým osobám české delegace, ba i zemřelým členům jejím (Ign. Ho- řicovi), které provázeny byly sice souhlasem jeho vrstevníků, ale odsuzovány byly příslušníky národní strany svobodomyslné jako nemístné. Mimo to stált ž pod dojmem fakta, že dostal se ke slovu jenom zvláštní ochotou poslanců strany svobodomyslně, ne- boť ve schůzi spolkově, ke které nebyl pozván, ne- měl vůbec nároku na lo, by byl připuštěn ke slovu, ale poslanci dr. Koldínský, dr. Fiedlera Březnovský zasadili se u předsednictva schůze. aby posl. Choc byl po nich mohl mluvili.
profesor doktor Fiedler Koldínský Březnovská Choc národní strana svoboda
7 article
Když pak později ve schůzi vládní komisař pro- testoval proli tomu, aby nezvaný účastník schůze poal Choc mluvil, ohradili se proti tomu dr. Fiedler dr. Koldínský a jejich zakročení mělo za následek že vládní komisař od svých námitek upustil a že posl. Choc mohl ve své řeči nerušeně pokračovati. Po zahájení schůze předsedou občanského klubu ujal se prvý slova posl. prof. dr. Fisdler, který pravil: Význam mocnářství rakousko-uherského v kon certě velmocí nepopíratelně poklesl. Když po brussel- ských konferencích Rakousko vyslalo svého důvěrník k čelným státům, aby tyto získány byly pro rakou- skou konlingentaci cukerní výroby, přínesl důvěrník tento smutné zprávy. Říše rakousko uherská nepova- žuje se již prý za moc prvního, ba ani ne za moe druhého, nýbrž za stát teprve třetího řádu. Tak soudí prý cizina o státu, který po vídeňském kongressu po celou skoro polovici předchá zejícího století byl roz- hodujícím státem v Evropě. Když urputnost německé obstrukce v Předlitaví, vystřídané později obstrukei českou, dokazovala neudržitelnost poměrů předlitav- ských, věštěna byla uherské polovici velká budoue- nest; těžiště mocnářství přesune se prý do uherske polovice, Pešť bude prý hlavním městem říše, která rozšíří svůj vliv na východ a pod. Dnes nastalo vystřízlivění z těchto snů. Nemoc obstrukční zasáhla i uherskou polovici. A tak po- skytuje dnes Rakousko-Uhersko obraz státu, seslabe- ného uvnitř i zevně. Uvnitř uvolněny jsou nevalně pevné pásky společného svazku, zevně jest stát ten nezpůsobilým, aby upraviti mohl mezinárodní svě styky obchodní.
Choc Fiedler Koldínský profesor doktor Fisdler Rakousko Evropa Pešť RakouskoUhersko
8 article
Před Lilavou trvá obstrukční nemoc ji od roku 1897. Čí vinou, ukazují nejposlednější udá- losti na českém sněmu. Jestli rozdělení nepatrné české obce na Krumlovsku a vyloučení tak zv. „čest- ných“ t. j. k účelům agitačním fabrikovaných občanů z volebního práva jest pro Němce z Čech dostatečnou příčinou k zahájení obstrukce a jestli i Němci mimo Čechy — viz Linec — k tomu tleskají, jak mohl by kdo doufati, že přistoupí kdy Němci na požadavek ne- německých národů po rovném právu ve všech obo rech veřejného živola? V Uhrách trvá obstrukce teprve po jediný rok Vznikla z téže příčiny, z jaké v Rakousku vznikly tak mnohé již požáry. Požadavku opposičnímu, na- valně důležitému, kladen z rozhodujících kruhů odpor v tak příkré formě, že opposice dohnána tím k ne- ústupnosti a k stupňování svých požadavků. Požán prudkým odporem roznícený nelze nyní uhasiti, ústu ky krok za krokem činěnými. Opposice postavila pří krou alternativu: buď splnění všech národnostních po- žadavků uherských ve vojsku, anebo boj na nůž Tak zv. uherské národnostní požadavky vojensk (uherské znaky na praporech, přesazování uherskýeh důstojníků k uherským plukům, maďarská řeč v trest ním řízení a ve vojenských učilištích, maďarské ve lení, služební řeč vojenská) mají dvojí stránku: ná- rodnostní a ústavní. Po stránce národnostnt zněji požadavky uherské zcela prostě: Pokud ve spo- lečně armádě udržela se až dosud německá řeč, budiž tato v obvodu uherské polovice odstraněna. Uskuteč- nění tohoto požadavku znamenalo by silný olřes ve významu německé řeči v mocnářství rakousko- uher- ském. Prolo sledovány byly požadavky uherskév české veřejnosti sympaticky; předpokládalo se, že vílězství požadavků těch bude míti v zápěti odstra- nění aneb aspoň obmezení němčiny ve vojsku iv
Němec Krumlovsko Čechy Linec Uhry Rakousko
9 article
Předlitaví. Předak jedně, z našich mladších stran na- bídl dokonce uherské opposici spojenství. Chladná sprcha, která na luto nabídku z Uher přišla, měla by zavdati podnět k rozjímání, jaký zisk v ohledu ná- rodnostním vyplýval by pro nás ze splněných tužeh maďarských. U nás nedosti dobře rozumíme uherské terminologii státoprávní. Mluví-li v Uhrách o „uherské národnosti,“ nerozumějí tím snad jen příslušníky uherského státu; slovo „uherská národnosť“ a „uher ské pluky“ zahrnuje v sobě tedy nejen Maďary a ma- darské pluky, nýbrž í Slováky, Rumuny, Chorvaty a pluky těchto atd. Splnění uherských požadavků tom smyslu, jak se v Uhrách pojímají neznamenal by proto rozšíření národnostní rovnoprávnosti ve voj- ště, nýbrž jen tolik, že by ve vojenském zřízení v ob- vedu uherské polovice nahražen byl jazyk německý jazykem maďarským. Pro tamní nemaďarské národ- nosti mělo by to za následek, že by německá reč armádní nahražena byla maďarskou řečí. Pro naše české tužby nekynul by z toho prospěch žádný, leda ten — ač-li to lze považovati za prospěch — že by- chom škodolibě mohli pohlíželi na to, jak v Uhrách nenáviděná německá řeč vyhání se odtud. Nevím, zda pro slovanské národy v druhé polovici byla by tato změna příznivou; neboť uherská národnost ohrožuje je tam mnohem více, než německá, a při bezohledném způsobu, jakým vystupují Maďaři zvláště proti Slová- kům, nelze pochybovati o tom, že by Maďaři panstv
Maďar Slovák Rumun Chorvat Uhry
10 article
svého jazyka ve vojsku dovedli využifkovati jako nové zbraně k sesílení své národnostní državy. Pro uherské požadavky mohli bychom se stano- viska národnostního rozehřáti se u nás v Čechácl tehdy kdyby šlo o zavedení nejen maďarského, nýbr i jazyka jiných národů do armády podle národnost příslušníká téže.
11 article
Ústavní stránka uhesských poža- davků týká se výkladu základního zákona vyrovna- cího z roku 1867. Dle tohoto zákona vyhraženo bylo jednotné vedení, řízení a vnitřní organisace vojsk právomoci panovníka. Před Litavou a v kruzích dvor ských vykládá se toto ustanovení tak, že panovník jest v oboru vojenství neobmnezeným vládcem a ž zachována mu byla v přícině té absolutistická mo vládní. V Uhrách vykládá se však ustanovení to jinak Dle uherské ústavy nemůže panovník vládnouti jinak než konstilučně. Právomoc nad vojskem nemůže tedy panovník vykonávati absolutisticky, nýbrž jen z spolupůsobení a kontroly faktorů k tomu povolaných, tedy uherské vlády neb uherského parlamentu.A z toho dovozuje se pro uherský parlament právo, že týž může ovšem se sankcí panovníkovou upravovati záležitosti části armády v uherské polovici se naléza- jíci. Správnost tohoto názoru měla by za důsledek že by táž práva, jež reklamují se pro uherský parla- ment, musila příslušeti i parlamentu rakouskému Který z obou těchto výkladů jest správnější, o tou rozhodovati bude nikoli zákon, nýbrž moc t. j. kdo Lude na konec silnějším, zda německé a starorakou ské kruhy, hájící absolutistickou právomoc panovní kovu, či uherské kruhy, hájící konstituční práva par lamentu. Že Němci před Litavou staví se v této otázce proti Maďarům, jest vysvětlitelno; jakmile na armádu budou míti vliv parlamenty v obou polovicích, bude nynější nadvláda němčiny v armádě moci se solva trvale udržeti, anebo bude aspoň předmětem prudkých úloků.
Němec Maďar Litava Uhry
12 article
Kdo v těžkém tomto zápasu zvítězí? Zdá se, že M aďaři. Nemaďarské národnosti v Uhrách — vydané svého času tak neprozřetelně na pospas Maďarům — nemají vlivu v parlamentu ani síly za- staviti postup Maďarů, byť by i slavěly se proti ma- ďarským požadavkům. Za těmito požadavky stojí celý maďarský národ zcelený. Celá správní organisace v Uhrách jest ve službách maďarského sebevědomí I kdyby mělo dojíti ve Vidni k odhodlání, klásti po- žadavkům uherským odpor, těžko věřiti v úspěch, když schází ochotná organisace k provádění toho. Sesla- bený parlament předlitavský není dostatečnou oporou v zápase proti Uhrům. Nechť skončí zápas tento jakkoli, nezůstane to bez vlivu na poměry před Litavou. Porážka Maďarů v tomto zápase znamenala by sesílení tamních živlů. jež pracují k úplné rozluce; nelzeť očekávali, že by uherské strany klidně snesly zklamání, když zdá se splnění jich tužeb tak blízkým. Vílězství Maďarů bude zase porážkou Němců předlitavských. Ti Němci, kteří po dvě léta provozovali prudkou obstrukci prolo, že českému soudci dovoleno bylo předkládati vrchnímu soudu český proces s českým přípisem, kteří vzpíraji se urputně druhé české universitě, ač má jim za to v náhradu dána býti nová, zbytečná německá unive- sita, ti že by zůstali klidnými, když by způsobem tak ponižujícím vypuzen byl německý jazyk z državy do- sud za nedotknutelnou považované a když by nad to i před Litavou država německého jazyka v armnádě vydána byla v šanc útokům neněmeckých národů? V takovém dusivém ovzduší sejde se říšská rada, aby jednala o hospodálském vyrovnání mezi oběma polo- vicemi, o předmětu plněm nebezpečných úskalí a pod- kopů.
Maďar Němec Uhry Litava
13 article
Jak zachovají se poslanci čeští, jichž požanavky v posledních zasedáních byly příkře odmítnuty, o ton bylo by předčasno a také neprozřetelno veřejně uva žovati; těžce odpykává se neopatrnost prozrazující tak- tiku politické strany na delší doby napřed. Těžká zod- povědnost, jež v situaci tak napjaté doléhati bude na české poslance nejen strany svobodomyslně, nýbr i ostalních na řisské radě zastoupených stran, odůvod- ňuje zajisté, aby zástupci jednotlivých stran aspoň na nepříznivě půdě vídej- ské nekladli sobě navzájem zbytečných překážek. (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas. Posl. dr. Koldínský zmiňuje se o nynějším za- sedání sněmu království českého a o obstrukci provo- zované Němci, kterou ostře potírá. Němci chtějí svou ob strukcí rozbíti český sněm, o nic jiného se jim pi ní nejedná, protože se jim žádná křivda neděje. Za těchto poměrů zbývá jen dvojí možnost: buď češt poslanci budou před touto obstrukcí kapitulovati, nebo bude sněm předčasně uzavřen- Jedná se tu však o zásadu a kdyby čeští poslanci ustoupili od projednání předlohy o změně volebního řádu v obcích, diktovali by si pak Němci ještě více rozhodovali by o jednacím pořadu sněmovním, což čeští poslanci připustiti nemohou. (Souhlas a pochvala. Nežli lakový sněm, raději žádný ale nebude-li českého sněmu, nesmí býti ani říšské rady: roz- biji-li nám Němcičeský sněm, musí naš poslanci rozbíti říšskou rad u. (Všeobecný bouřlivý souhlas a potlesk. )
Posl doktor Koldínský Němec
14 article
Němci ve své naději, že po zmaření parlamenln vlády v Rakousku dostane se k veslu příznivý jin byrokratický absolutismus, mohou se přepočitati protože nespravedlivá vláda neměla nikdy dlouhého živola. Sněm po rozbilí by se musil obnovili, což nestalo by se však na základě Schmerlingove voleb ního řádu. Řečník poukazuje, jak Němci svou obstruke sami dostali se do úzkých a naléhají nyní na dra Korbra, by jim z tísně pomohl. Ať se však stan cokoli, třeba ať se sněm uzavře, projednání požadavk českých poslanců se tím nezmaří, neboť tito uplatní práva českého národa i přes obstrukci Němců. (vý- borně! Potlesk) Čeští poslanci budou nyní žádati, by stát vy rovnal se konečně s naším královstvím a splnil naše státoprávní požadavky a proto končí rečník, do boje za českým státním právem! (Výborně! Všeobecná po- chvala a potlesk.) Posl. Březnovský: Pan dr. Koldinský poukáza na to, že na hranici Čech jest pamětní kamen, klerý označuje, že na tom místě Ferdinand 1. skládal přísahu na práva česká. Netřeba jíti nám do 16. stoleti, my máme slib ne mrtvěho, ale žijí cího krále: královský reskript z 12. září 1871, který byl nedávno oslavován, nechci ovšem tvrditi, ž vždy důstojně. Tohoto reskriptu se držme. Něme zahájili na sněmě českém obstrukci prý pro utiskování, jakého se jim dostává od českých poslanců. Neprozradím snad žádné tajemství, když prohlásím, že Němci se přepočtli. Když zahájili n sněmě českém obstrukci, poítali na to, že budou u nás znásilněni — a že pak prohlásí, že není jim možno v Praze sněmování se zúčastniti a následkem toho že musí žádati rozdělení českého sněmu. Ne- povedlo se jim to — a každý musí doznati, že je třeba větší statečnosti ke klidnému chování se při vyzývavosti Němců, než ku provádění tak hlonp
Němec Posl doktor Koldinská Ferdinand Rakousko Čechy Praha Korbro
15 article
obstrul ce. Ne bez příčiny si libují Němci. Ubozí. utiskovaní Němci! Přehlédneme li zemský rozpočet tam nejlépe najdeme to utiskování. Když se jednalo o sezemšlění řemeslnických českých škol v Kutno Hoře, v Boleslavi a v Kolíně, tu vystupovali Němei proti tomu, ač školy ty mají na sta žáků každá kdežto pro jejich prázdně školy jsou v rozpočtu ti- síce. Tak na př. rolnická škola v Libverdě, která stojí zemi 36.000 korun, má pouze 32 žáky a 13 přofessorů. Na jednoho žáka připadne tudíž náklad 1100 korun a na jednoho professora 3 žáci. Totéž platí o výstavách živnostenských v Če- chách. Porovnejme, jak se chová vláda k výstavám českým a jak k německým. Výstava v Ústí měla za prolektora arcivévodu, ač se skvěla jen v barvách velkoněmeckých a representovala většinou výrobky Němců zahraničných. Místodržitel tam dlel dlouho. doprava dráhou byla skvostná. . Naproti tomu naše výstavy v Pardubicích a v Hoř cích, jež co do vý stavních výrobků daleko předčily protežovanou vý stavu ústeckou, byly vládními kruhy skorem ignoro vány. Pan místodržitel je poctil návštěvou jen jake turista. A ta doprava dráh! Ve vozech přo dopravu dobytka se vozili návštěvníci výstavy
Němec Němei Boleslav Kolín Ústí Pardubice rolnický škola v Libverda
16 article
To jen tak malá ukázka utiskování Němců nás. Poněvadž jsou zde přítomni členové jak mezi- národní tak i národní sociální demokracie, musím s jednou kouečně s nimi vypořádati. (Hluk.) Pánovět na všech schůzích nemají nic jiného na programu. než útoky a nadávky na poslance mladočeské a na celou naší stranu. Není zločinu, z kterého by náe nevinili. Viní nás na př., že jsme zapřeli státn právo. Jen lhář a člověk zlomyslný může to tvrdit Kde máte pro to důkazy? Každý z nás jest hotov pro toto paladium naše do posledního dechiu bojovat (Hluk a odpor na straně sociálních demokratů a ná rodních socialistů a bouřlivý potlesk ostatních účast níků.) Mírněte se, soudruzi i bratli, já jsem již n podobné výstupy od vás zvyklý. Mne nezmýlíte Štvele proti nám, že jsme opustili otázku všeobee ného rovného práva volebního. Kde máte proto dů kazy? Při každé příležitosti se k tomu hlásíme. (Po křik a ironický smích.) O mně rozhilašujete lež, že jsem prohlásil, že bych si nechal ruku utnont než bych hlasoval pro všeobecné právo volební. Již před 15 lety svolával jsem schůze s tímto pr gramem naší řečníci ve sněmovně bojují pro tento zákon — ale necitují při tom jako někteří páni doslovně celé stati z brožury dra Adlera »Das allgemeine Wahtrecht- My jsme vždy původní. (Hluk, pollesk a veselost.
Němec doktor Adler
17 article
Celá naše strana nebojí se voleb. I při všeobecném právu hlasovacím vás porazíme. Já zvláště se vás nebojím! (Hluk a hlasy socialistů: Nebudeme vás volit !) Vždyť já o to nestojím. Ale vezměte na vě domí toto: prosil jsem vás již po dvaskrát při volbě do V. kurie, tedy v kurii, kde jest všeobecné právo hlasovací, abyste mne nevolili a jestli přijde ke třetl volbě a já budu zase kandidovat, tak vás porazím po třetí. (Hlučný pollesk a bouře mezi socialisty.) Vytýkáte nám na schůzích zbabělost. Mezi námi jest celá řada mužů, kteří pro své přesvědčení trpěli Několik v říšské radě pro své výroky nebo pre urážky českému lidu učiněné přijali souboje, ale z vašich statečníků když jeden byl vyzván, nepo stačil se chránit do kuloarů ! (Veselost) Pěkně se vyjímá, když na vašich schůzích které jsou plné nevoličů, se usnášíte, abychom my složili mandáty. To jest pohodlné. My vám při vol- bách vždy napráskáme a vy se sejdete a docel vážně se usnášíte: »Složte mandáty!« Dále nám vytýkáte, že vymáháme na radě říšské trafiky. Prosím, s tím byste měli přestat. Když ty trafiky vymáháme, jsou mnobé z nich pro vás (Odpor.) Já sám bych mohl celé historky vypravovat kde se vaši lidé na mne obraceli, bych je zaopatřil A ještě nedávno jsem našel psaní, ve kterém jsem žádán, abych za jednoho z vašeho sdružení se při- mluvil, by se stal obecním policajtem ! (Veselost pollesk, hluk.) A když někoho z vás zavrou, tak český klub mu musí pomáhat s kriminálu. (Ohiromná veselost.) I pro tu tiskárnu, z které nám nadáváte jsem musil pucovat kliku. Peněz jste nás stáli dost
18 article
To by mohli vaší pohlaváři vypravovat. Jediný rozdíl mezi národními sociály a mezinárodními jes ten, že mezinárodní socialisté, když berou od židů peníze, židy podporují, kdažto národní socialiste brali a berou od nás peníze a za to nám nadávají (Hlučný potlesk a dlouhotrvající hluk.) Upokojte se, ode mne to můžete přijmout znám vás dobře. Byl jsem svého času, v letech sedmdesátých, též předákem dělnictva, jen že jako celá řada dělníků v tehdejším ruchu, pracoval jsem pro blaho dělníků na schůzích a pak jako dělník dilnách. Dnešní předácí dělníků se tak nezahodí, aby pracovali. Ti jen volají »Práci čest« a štvou pruli mistru učně i dělníka. (Potlesk a bouře. ) Musí se konečně říci veřejně, že jsme se zmýlili v organisaci národního dělnictva. Pomáhali jsme je organisovati, já sám jsem našel výtečného předáka národního dělnictva Kváču, ale bohužel, že po před- časné jeho smrti zmocnili se tohoto hnutí živly které nepatří do dělnictva a přívedly toto hnutí na scestí. (Výborně ! Potlesk.) Avšak nyní nastává už očista dělnictva českého — toho pracujícího — které z velké části se již od vás odvraci (Odpor.) Svolá- váte schůze na Žofin, na Střelecký ostrov ald. aco tam jednáte?
Kváča organizace národní dělnictvo
19 article
Celá práce vaše jest nadávati če- ským poslancům a o vládu ani o Němce nezavadite. Veřejně zde prohlašuji. jestli vaše schůze dr. Körber nearan- žuje, tedy z nich má nehoráznou rado st (Potlesk a hluk.) Jen pohlédněte, jak na každé vaší schůzi jsou zastoupeny nám nepřátelské žurnály »Neue Fr. Pressee »Wiener Tagblatt«, »Zeit« atd. a ja« s vě- domitě referují o skandálech, jež na schůzich tropíte, o tom, jak na ulici če- ským poslancům provoláváte »Hanbu kdežto německé necháte na pokoji (Hluk a pollesk.) Odpusťte, pánové, že tak dlouho jsem se s vámi obíral, ale jednou se vám to musilo říci do očí. Z referátů řečníků přede mnou jest vidno, že parlament jest v úpadku. My ho nebudeme křísit ať pojde! Boj Maďarů skončí pro ně vílězně, to jinak ani v Rakousku už nejde. Na obstrukci Němeů na sněmu českém odpovíme my obstrukcí na říšské radě, o tom buďle ubezpečeni. (Hlučný souhlas potlesk.) Když předseda pan Thüringer udělil slo národně-sociálnímu poslanci Chocovi, opřel se tomu v ládní zástupce, což mělo za následek bouřlivý odpor národních socialistů. Na zakročení poslanců prof. dra. Fiedlera a dra. Koldín- ského, jak již zmíněno, vládní komisař od svého protestu ustoupil. Poslanec Choc kritisoval politiku národní strany svobodomyslné, jíž vytýkal zejmena, že chce mii Rakousko silné a mocné, ačkoliv každé jeho sešílení
Němec doktor Körber Pressee Maďar Thüringer Choc profesor Fiedler Rakousko Koldín Neue Francie Wiener Tagblatt
20 article
zn mená seslabení naší autonomie. Poslanci ná rodní strany svobodomyslné stýskají sobě velice na § 14., ač prý právě oni kladli největší nesnáze jeho zrušení. Pokud jde o požadavky Maďarů v oboru v jenství, praví řečník, že třeba je podporovati, poně vadž se tím zasadí rána němectví. Tvrzení, že budou Mladočeši na radě říšské obstruovati, řečník věří, ale nevěří, že v obstrukci vytrvají. Také nevěří národní straně svobodomyslné, že to myslí s požadavkem přímého a všeobecného hlasovacího práva upřímně. Rečník končí svou řeč slovy: My nechceme silné Rakousko, my chceme silný český stát na základě demokratického práva! (Souhlas národních dělníků. Doslovem předsedy pana Thüringr a byla pak schůze o 11. hodině skončena. Účastníci její se rozešli, což nestalo se ovšen bez slovných srážek s obou stran.
Maďar Thüringr Rakousko
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruchu. ** Record na 1 hodinu opět překonán při neděl ních závodech v Paříži. Novým držitelem rekorde jest Dangla, který ujel 84 km. 577 m. Druhým by Contenet (81.665 km.) a třetím Hal (74 666 km.) Starý rekord měl Hall 84.140 km ** Velkou cenu v Roubaix vyhrál v neděli Elle gard před Rüttem a Grognou a velkou cenu v Cu rychu (30 km.) Ryser. Athletika a sportovní hry. ** V neděli konán zápas v kopané mezi » S. k S. Smíchov« a »S. K. Union« na hřišti klubu » Unione na Letné, který skončil nerozhodně v poměru 2 :2. První půle hry skončila v poměru 2:1 ve prospěch »Unionu«. Obě mužstva, přes to že měla náhrad- níky a »Smíchov« kromě toho nové hráče, ukázala pěknou hru. ** Mistrovství světa ve vzpírání břemen v Paříž odbývané skončilo vítězstvím Francouze Bonnesa. který získal 1679 bodů. Druhým Rus Elisseiefí 1589 bodů a třetím Derioz, který pouze o bod méně získal než Elisseielí ** Athletický meeting v Prešpurku konán v ne děli. Výsledky: 100 yardů pro juniory. Silberleitne 10“4 vl. před Prokšem. 100 y. vyhrál Mezö (101/4) před Wetzlem. Na 1/4 míle prvním Wetzel (53"/s) pře Niernseem a Prokšem Běh na 200 y. přes překážky vyhrál Nierensee (257/2) skok do dálky Mezö (6.08 m), lázení koulí Csorna (10 65), chůzi na 1 km. Manglitz (4.40“/s) a skok o tyčí Perespesi a Mezö (2.92). * V Pešti porazil v neděli »Budapesti Torna Club« v poměru 5:0 »Magyar Athletikai Club«. Týž den poražen tamtéž »Atnletic Sport Club« ze Štyr Hradce v poměru 5:1 pešťským »Torna egylet« ** Ve Vídni přerušil v neděli »I. Vienna F. C- při poměru 2:0 hru proti vídeňskému »Athletic Clubu«.
Ella Francouz Bonnesa Rus Elisseiefí Derioz Elisseielit Athletický Mezö Wetzel Niernseus Prokš Nierensee Paříž Roubaix S . Smíchov Smíchov Prešpurk Pešť Budapest Vídeň I . Vienna Magyar Athletikai klub Atnletic sport klub Štyr Hradec Athletic klub km třetí Hal Union na Letná Csorna Manglitz
22 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Zemská podpora ve prospěch obyvatelstva v krá- lovství českém, poškozeného živelními pohromami v r. 1903. Rozpočtuvá komise předložila ve včerejší schůzi sněmu zprávu (z péra prof. dra. Fiedlera o zemské podpoře obyvatelstvu krupobitím postiže- nému. Obsažná a velmi poučná zpráva končí těmit návrhy: I. K úlevě nouze mezi oby vatelstvem v okre sích a obeích království českého postížených letoš nlmi živelními pohromami povoluje se ze zemských prostředků podpora 3,500.000 korun. Z této sumy ma v území živelními pohromami posliženém použito býti: a) části 1,500.000 korun ke zřízení a znovu zřízení okresních neb obecních silnic, cest neb mostů, k provedeni neb znovuzřízení meliorač lch neb regolačních podníků, jakožto slaveb z nouze, po případě k provedení jiných, obecně prospěšnýcha ve veřejném zájmu potřebných podníků, pokud by prováděním těchto poslednějších podniků působeno bylo k úlevě nouze; b) části 500.000 korun k po- vznesení chovu dobytka; e) části 1,500.000 k tomu účelu, aby z toho po 11 let placeny byly úroky, po případě režijní přispěvky ze zápůjček, jež okresy neb obce učiní za účelem zmírnění nouze a rozdě- lení mezi rolníky, anebo aby v případě nutné po třeby udíleny byly podpory ve způsobu příspěvků k umoření takových zápůjček. Dále budiž z této části přikazována po tři léta Zemskému jubilejnímu úvěrnímu fondu císaře a krále Františka Josefa I.
doktor Fiedler král František Josef I
23 article
k podpoře malých živnostníků suma rovnající se 2proc. úrokům ze zápůjček, poskytnulých fondem každém z těchto tří let živnost. společenstvům v okr živelními pohromami postižených, aby z jnfe- novaného fundu po tři léta mohly společenstvům naznačených okresích poskytovány býti zápůjčky na 2 proc. Pokud z části v odstavci a) uvedené posky- továny budou podpory na provádění melioračních neb regulačních podníků v územi živelními pohro mami postiženém, mají podpory tyto sloužiti k tomu. aby snížen byl povinný příspěvek interessentů, aniž by tím zmenšen byl zemský neb státní příspěvek, na který podnik dle příslušných předpisů neb pravidel má nárok. II K úhradě sum dle odstave
24 article
I. a). b) povolených, budiž u některého domácího peněžního ústavu učiněna zápůjčka do dvou millionů korun. Zemský výbor se vyzýva, aby to- muto usnesení sněmovnímu opatřil nejvyáší sankci. III. K úhradě sumy v odstavci I. c) jmenované budiž do zemských rozpočtů pro roky 1904 až 1914 vložena kvota na každý z těchto roků vypadajícía budiž přiměřeně zvýšena dotace, jež za tím účelem každoročně se vřadí do kap. 4., tit. 16., 8 24. IV. Pod- pory v odstavci I. uvedené rozdělovány buďte mezi okresy živelními pohromami postižené v poměru, který odpovídá výši škod v jednotli- vých okresích způsobených a úřadním šetřením zjištěných; při tom budiž brán náležitý zřetel i na všeobecné hospodářské poměry obyvatel- stva v okresu. V. Zemskému výboru se ukládá, aby působil u vlády k tomu, by podpory v odstavci l a) a c) povolené, jakož i podpory ze státních pro- středků k úlevě nuuze věnované rozděleny byly za vzájemné dohody mezi c. k. místodržitelstvím a zem- ským výborem, jakož i za spolupůsobení úřadů sa- mosprávných a státních. Zvláště nechť dohodne s zemský výbor s c. k. místodržitelstvím za tím úe- lem, aby toto měrou odpovídající výši škod a nuzno- sti poškozených přispělo k umořováni zápůjček,
25 article
jichž zúročení použito bude zemské podpory v od- stavci I. c) uvedené. Suma v odstavci I. b) ku po- vznesení chovu dobytka puvolená budiž dle pravidl v odstavci IV. naznačeného rozdělena mezi oba od bory rady zemědělské pro kralovství české a jim odevzdána, aby tylo odevzdaných prostředků použily k zmíněnému účelu. VI. Zemskému výboru se ukláda aby zakročil u vlády, by tato: a) postarala se o ta- kové zvýšení sumy k úlevě nouze ze státních pro- středků povolené, jež bylo by přiměřené rozsahu skod letošními živelními pohromami v království če- ském způsobených, b)k účelu povznesení chovu do- bytka v krajinách živelními pohromami postižených věnovala oběma odborům zemědělské rady pro krá lovství české aspoň tytéž sumy, jež dle odstavcel b) ze zemských prostředků jim budou odevzdány
26 article
VII. Vláda se vyzývá, aby uspíšila co nejvíce zaha jení navržených praci uplavňovacích a regula nich království českém, jež byly říšským a zemským zá- konem již schváleny, neb budou ješlě v tomto zase- dání schváleny, jakož i zahájení schválených staveb železničních jmenovitě v posližených krajich. Dale vyzývá se c k. vláda, aby postarala se o to, b všechny pro království české dohotovené a schvá- lené meliorační projekty mohly býti v nejkratší dob prováděny a aby potřebné k tomu subvence ze stat- ního melioračního londu byly co nejdříve povoleny a k výplatě poukázány. VIII. Výboru zemskému se ukládá, aby učinil vhodná opatření za účelem rychlého vypracování projektů pro silnice, cesty, mosty a pro meliorace i regulace v postižených územích, jmeno- vitě aby postaral se o přiměřené rozmnožení perso- nalu technického oddělení zemského výboru a tech nické kanceláře zemědělské rady. IX. Vláda se vy- zývá, aby při stanovení kontingentů daně výdělkové pro krajiny živelními pohromami postižené brala ná- ležitý ohled na škody, jež vzešly následkem těchto pohrom živnostníkům a obchodníkům zmenšeným udbytem výrobků neb zboží. X Zemský výbor a c k. vláda se vyzývají: 1. aby, přihlížejíce k nouzi která mezi chudými horskými tkalci následkem ai
27 article
velních pohrom panuje, upustily, pokud možno, od uhrazování tkalcovských potřeb pro humenitní zem- ské neb státní ústavy výrobky v zemských neb stát- ních ústavech (v donucovacích pracovnách, trestni- cích) vyrobenými; 2. aby při zadávání ierošních do- dávek tkanin pro zemské neb státní úslavy pamato- valy zvláště na okresy poličský a sousední, ve kte- rých horští tkalci, kteří jsou též nájemci polí, jakožto takoví připraveni byli o letošní úr du. XI. Výboru zemskému se konečně ukládá, aby, rozděluje podpory na stavby z nouze k tomu bral zřetel, by nouzové stavby prováděny byly v jednotlivých okresích dle obvodů tak, aby možno li, v každé části okresu ně- jaká práce se prováděla. Potud zpráva. Jest li ovšem bude sněm království českého s to, aby vykonal tento vysoce humanní a nutný úkol, o tom v daných poměrech rozhoduje — malicherná obatrukce ně- meckál Z obilního trhu pražského. Obchod na burse pešt- trpí operacemi trhu termínového, smýšlení tam anzdého dne jest jiné. Události na burse peštské zů- staly zde však úplně bez vlivu. Obchod s pšenici byi na dnešní burse ovládán plně nedostalečnou nabí- kou. Konsumenti i zprostředkovatelé snažili se pše- nici získati a povolovati ceny vyšší za druhy podři- zenější jakosti o 5—10 h. a za první jakost o 10— 15 h. Při tom pak dnešní nabídka ještě poptávce ni- kterak nestačila. Z Prahy byla placena K 8.00—8.50.
Praha
28 article
Také žitu prospělo příznivé smýšlení, ale ceny jeho nestouply. Zůstal v platnosti nezměněně záznam K 6.95—7.25 z Prahy. Pro ječmten dobrá koupěchti- vost potrvala. Ceny druhů vybíraných zůstaly ne změněny K 7.90—8 20, také prostřední druhy zname- naly nezměněně K 7.50—7 65, ale naproti tomu po- dražily o 10—15 h druhy merkantilní, pro něž byla dobrá koupěchtivost jak se strany domácích sládků. tak i vývozců, poněvadž se letos výborně hodí pro sladování. Znamenaly K 7.00—7.40 z Prahy. Jinak bylo prodáváno z Českého Brodu za K 7.25 —7. 63, z Ouval za K 7.35, ze Selčan za K 6.75, z Votic za K 6.80, z Veselky za K 7..20. z Heřmanic za K 6.90, z Uhřiněvsi za K 7.20—7.35, z Řičan za K 7 25, z Řevnic za K 7.25, z Poříčan za K 7 20, z Hostivi za K 7.20, z Vys. Mýta za K 6.70, z Josefova za K 7.—, z Čáslavi za K 6.95 a 7.30, z Jenšovic za K 7..60 a 8.15, z Mladě Boleslavi za K 7.65, z Nym- burka za K 7.20—7 50, z Lysé za K 7 20—7.5U,z Hořic za K 6.90, z Kouřimi za K 7.10—7.40, z Vlkavy za K 7.40, z Brandýska za K 7.40, z Melnika za K 7.25 a 775, z Měšic za K 7 45 a 7.93, z Chotětova za K 7.35, z Hory Kutné za K 7.85. Situace na trhu s ovsem není nepřízniva. Poslední ceny plně dodr- žely, za lepší jakosť bylo povoleno i o 5 h více. Z Prahy placen byl K 6.15—6.45. Nabídka vikve stoupla a ceny proto o 15 —20 hu klesly. Z Prahy znamenala K 7. 10—7.25, naproli tomu ceny kukuřice dodržely. Nová byla nabízena z Vídně, se zárukou, že dojde zdravá, za K 5.55. Ceny máku zůstaly ne- změněny. Řepka pevná a znamenala až K 11. 65.
Praha Český Brod Votice Heřmanice Řevnice Poříčany Čáslav mladit Boleslav Ny Lysá Hořice Kouřim Vlkava Měšice Chotětov Vídeň K 7 K 6.90 K 7 25 K 7 45 20 7 50 hu
29 article
Červený jetel znamenal při pevném smýšlení K 52— 62, bílý K 62—82, jemná jakost však docílila i ceny 90 K za 50 kg. Otevření hranic ruskému a rumunskému dobytku Do veřejnosti pronikla zpráva, že jistý velkoobchod- ník masem domáhá se otevření branie takouských pro dovoz dobytka ruského a rumunského na zdejší jalečně trhy. Zpráva tato jest s to, aby způ sobila znepokojení v interessentech zemědělských a obavy o uspokojivější zpeněžení dobytka, kterýž rolne ctvo četných živelně poškozených krajin českých nu ceno jest v poslední době se ztrátou odprodáv ati. Vzhledem k tomu dožádal český odbor rady země- dělské ministerstvo orby, aby u plíslušného minister stva vnitra působilo plným vlivem svým k tomu, aby žádané otevření našich hranic dovozu ruského a ra- munského dobytka nestalo se skutkem.
kg rada země
30 article
Výroba likérů a ceny cukru. Píše se námz Vídně: Stav továren likérů změnil se následkem sní- žení cen cukru jen nepatrně. Svaz továrníků likérů obíral se před krátkým časem opětně otázkou, jaký vliv by mohlo míti nové postavení cukerního prů- myslu na ceny domácích likérů, po delší debatě však doporučeno členstvu, aby zatím upuštěno bylo od všeobecného snížení cen. Mo- tivem tohoto rozhodnutí byla následující úvaha. Vý- roba likérů jest v Rakousku jen nepatrnou měrou centralisována. Ve většlně případů vyrábí se spo- třební zboží v docela malých závodech a sice stude- nou cestou (pomocí výtažků,; jen několik velkých závodů vyrábí likéry pomocí destilace. Tento rozdí výrobní jest potud důležit, že cukernatost likérů stu- denou cestou vyráběných kolísá mezi 10—20%, de stilovaných však činí až 35%. I při trvalém snížení cukerních cen činila by tedy kvota vypadající na 1 l. likérů 2 a nejvýše 8 h, což by v drobném ob
Vídeň Rakousko
31 article
chodu valně na váhu nepadalo. Naproti tomu nutno uvážiti, že ostatní suroviny v poslední době značně stouply (zvláště lih). Protože pak lihu obsahují li- kéry percentuálně více než cukru, jsou eventnální úspory na jedné straně vyváženy většími výdají na druhé. Také co do vývosnícha dovozních pov čr nemožno se zalím nadíti podstatnějších změn. Ho landské a francouzské likéry ovládají na světo vém trhu nejen následkem láce surovin, ale také násled- kem lepší jakosti cukru a lihu v nich obsaženého jich výrobní methody jsou přísně tajeny. Z Rakouska vyváží se jen nepatrné množství a sice z Dalmaci do Italie a Rumunska a z jednotlivých slezských to- váren do Ameriky a jižní Afriky. Nejjemnější zboží dováží se stále ve značném množství do Rakouska Francie a Holandu. Společenstvem továrníků likéra vykonaná analysa dokázala, že jsou začasté v dove- zeném zboží obsaženy součástky, kterých užívati seu nás zakazuje (na př. aloe).
Holanda Rakousko Rumunsko Amerika jižní Afrika Francie
32 article
Z liverpoolského trhu bavlnářského se oznamuje: Menší nabídka americké bavlny a zvětšená poptav-a evropská — toť hlavní činitelé, kteří při vodily v po- sledním týdnu opětné stoupání cen. Vedle toho roz- hlašovaly se zprávy o špatné sklizni, které vzbudily u některých znalců pochybnosti, nebyl-li výsledek sklizně odhadován příliš vysoko. Nepříznivé zprávy kolují po delší dobu tak houževnatě, že se strana baissy cítila nucenou, provésti úhr du. Oproti dři- vějším týdnům dovoz ovšem stoupl, ale zásoby stále sotva slačí. Jakým nyní jest stav trhu, možno po- souditi již na základě silné poptávky po zboží měně cenném: přadláci zpracuji je raději než drahé, jehož ceny jsou přímo nedostupny, jen aby umožnili práci závodů. Také vyskytá se hojně stesků do vlhkéhoa studeného počasí. Mrazy dosud nenastaly a také bez- prostředně se nedostaví, neboť dle posledních zpráv jest počasí opět stále teplejší. Také na amerických trzích se smýšlení upevnilo a mluví se dokonce o opětné kampani haussovní, aniž by byly ovšem tyto domněnky něčím positivním podepřeny. Vůbec jsou veškery sem došlé zprávy tak různy a neurčity. že lze těžko posouditi, jde-li o skutečnosti ne bo jen manipulace. O americké sklizni lze tedy málo bez- pečného zjistiti. Z jiných zemí, bavlnu pěstících. došly odhady, které nejsou pro světovou spotřebu bez významu, ač na ně většina statistických výpočtů zření nebere. V ruské Asii bude letos prý o 250.000 bal. (americké váhy) více sklizeno než loni. Za to jest prý čínská sklizeň nepřízníva; byla loni tak značnou, že východní Indie nemohla téměř ani do Číny ani do Japonska vyvážeti a následkem toho musila hledati odbytiště pro svou bavlnu v Ev ropě.
Eva ropa Asie Indie Čína Japonsko
33 article
Indie má, jak již oznámeno, dobrou sklizeň, z ní bude však značný díl vyvezen do Číny a Japouska a jen menší do Evropy. V místním obchodu stoupla americká good ordinary o 30 bodů, low middling o 26 bodů, middling o 14 a lepší druhy o 2 body. Brasilská stoupla o 12 bodů, peruanská moderate rough o 25 bodů, smooth o 12 bodů. Egyptská klesla o 12s bodu. Lhůtní ceny stouply o 26—271/z bodu. Dovoz činil 41.776 bal. (americké z toho 28.105) Místní obraty činily 35.110 bal, místní zásoby 118.510 bal. proti 233.500 bal. loni, z toho bylo americké 43.740 proti 180400 bal.; východo-indické 33 650 proti 3330. V dopravě nalezá se americné bavlny do Liverpoolu 236.000 proti 217.000, na pevninu 359.000 proti 408 000 bal. Viditelné zásoby činí 1.59 1.000 proti 2.070.000 (americké z toho 1.309 000 proti 1,830.000). — Na newyorském trhu proniká opět sestupná tendence. Znázorní ji nejlépe tato data: pohotová dodávky na middling říjen prosinec únor 16. října. . . . 9.90 9.53 9.71 9. 71 17. . . . 9.80 9.51 9.66 9.66 9.70 9.32 9.45 9. 45 Kartel a ceny pebrolejní. Čím více se lepší vy- hlídky kartelu petrolejového, tím více zrači se to v cenách petroleje. V posledních dnech ceny petro- leje opětné o 2—3 K stouply. Některé raffinérie žá-
Indie Čína Evropa Liverpool 9.66