1
masthead
81. října 1903.
2
masthead
řiloha „Narodnich Lisíu
3
masthead
k číslu 28e.
28 e
5
article
Občanský klub na Smíchové
Občanský klub na Smíchové
uspořádal v pondělí dne 19. t. m. večer veřejn o
schůzi spolkovou, ve které měli podali zprávu
pp. poslanci prof. dr. Fiedler, dr. Koldí ns ký
Březnovský a Krejčí. Schůze tato nabyla z-
jímavošti tím, že poprvé po známých oliepaných úto
cích strany národně-sociální na stranu svobodo
myslnou střelli se na ní příslušníci obou stran tvál
v tvá.
Ačkoli schůze občanského klubu byla spolkovou
rozeslali národní socialisté po všech dílnách letáky
vyzývající přislušníky strany, by dostavili se do schůze
občanského klubu a projevili nesouhlas s politikou
mladočeskou.
Dlouho před schůzí již obsadili národní socialist
místa v sále akciového pivovaru smíchovského, takže
příslušníci strany svobodomyslné nalezli při svém
příchodu polovinu sálu již naplněnou. Účastenstv
bylo tak hojně, že velký počet obecenstva tísnil se
u vchodu do sálu, nenalézaje místa.
profesor
doktor
Fiedler
Koldit
Březnovská
Účastenstv
6
article
Výsledek schůze byl pro národní stranu svobodo
myslnou čestným, neboť ač národní socialisté příšl
se zjevným úmyslem, útočiti co nejprudčeji na stranu
svobodomyslnou, po případě způsobiti rozpuštěn
schůze, přece měla schůze průběh důstojný
rovněž tak skončila.
Čistě věcný a vážný obsah řečí svobodomyslných
peslanců prof. dra. Fiedlera a dra. Kol din-
ského neposkytoval mluvčímu nár. socinlistů dosta-
tečné látky k polemice, nebo útokům, takže musil se
obmeziti jenom na útoky činěně jednotlivým osobám
české delegace, ba i zemřelým členům jejím (Ign. Ho-
řicovi), které provázeny byly sice souhlasem jeho
vrstevníků, ale odsuzovány byly příslušníky národní
strany svobodomyslné jako nemístné. Mimo to stált
ž pod dojmem fakta, že dostal se ke slovu jenom
zvláštní ochotou poslanců strany svobodomyslně, ne-
boť ve schůzi spolkově, ke které nebyl pozván, ne-
měl vůbec nároku na lo, by byl připuštěn ke slovu,
ale poslanci dr. Koldínský, dr. Fiedlera
Březnovský zasadili se u předsednictva schůze.
aby posl. Choc byl po nich mohl mluvili.
profesor
doktor
Fiedler
Koldínský
Březnovská
Choc
národní strana svoboda
7
article
Když pak později ve schůzi vládní komisař pro-
testoval proli tomu, aby nezvaný účastník schůze poal
Choc mluvil, ohradili se proti tomu dr. Fiedler
dr. Koldínský a jejich zakročení mělo za následek
že vládní komisař od svých námitek upustil a že
posl. Choc mohl ve své řeči nerušeně pokračovati.
Po zahájení schůze předsedou občanského klubu
ujal se prvý slova posl. prof. dr. Fisdler, který
pravil:
Význam mocnářství rakousko-uherského v kon
certě velmocí nepopíratelně poklesl. Když po brussel-
ských konferencích Rakousko vyslalo svého důvěrník
k čelným státům, aby tyto získány byly pro rakou-
skou konlingentaci cukerní výroby, přínesl důvěrník
tento smutné zprávy. Říše rakousko uherská nepova-
žuje se již prý za moc prvního, ba ani ne za moe
druhého, nýbrž za stát teprve třetího řádu. Tak soudí
prý cizina o státu, který po vídeňském kongressu po
celou skoro polovici předchá zejícího století byl roz-
hodujícím státem v Evropě. Když urputnost německé
obstrukce v Předlitaví, vystřídané později obstrukei
českou, dokazovala neudržitelnost poměrů předlitav-
ských, věštěna byla uherské polovici velká budoue-
nest; těžiště mocnářství přesune se prý do uherske
polovice, Pešť bude prý hlavním městem říše, která
rozšíří svůj vliv na východ a pod.
Dnes nastalo vystřízlivění z těchto snů. Nemoc
obstrukční zasáhla i uherskou polovici. A tak po-
skytuje dnes Rakousko-Uhersko obraz státu, seslabe-
ného uvnitř i zevně. Uvnitř uvolněny jsou nevalně
pevné pásky společného svazku, zevně jest stát ten
nezpůsobilým, aby upraviti mohl mezinárodní svě
styky obchodní.
Choc
Fiedler
Koldínský
profesor
doktor
Fisdler
Rakousko
Evropa
Pešť
RakouskoUhersko
8
article
Před Lilavou trvá obstrukční nemoc ji
od roku 1897. Čí vinou, ukazují nejposlednější udá-
losti na českém sněmu. Jestli rozdělení nepatrné
české obce na Krumlovsku a vyloučení tak zv. „čest-
ných“ t. j. k účelům agitačním fabrikovaných občanů
z volebního práva jest pro Němce z Čech dostatečnou
příčinou k zahájení obstrukce a jestli i Němci mimo
Čechy — viz Linec — k tomu tleskají, jak mohl by
kdo doufati, že přistoupí kdy Němci na požadavek ne-
německých národů po rovném právu ve všech obo
rech veřejného živola?
V Uhrách trvá obstrukce teprve po jediný rok
Vznikla z téže příčiny, z jaké v Rakousku vznikly
tak mnohé již požáry. Požadavku opposičnímu, na-
valně důležitému, kladen z rozhodujících kruhů odpor
v tak příkré formě, že opposice dohnána tím k ne-
ústupnosti a k stupňování svých požadavků. Požán
prudkým odporem roznícený nelze nyní uhasiti, ústu
ky krok za krokem činěnými. Opposice postavila pří
krou alternativu: buď splnění všech národnostních po-
žadavků uherských ve vojsku, anebo boj na nůž
Tak zv. uherské národnostní požadavky vojensk
(uherské znaky na praporech, přesazování uherskýeh
důstojníků k uherským plukům, maďarská řeč v trest
ním řízení a ve vojenských učilištích, maďarské ve
lení, služební řeč vojenská) mají dvojí stránku: ná-
rodnostní a ústavní. Po stránce národnostnt
zněji požadavky uherské zcela prostě: Pokud ve spo-
lečně armádě udržela se až dosud německá řeč, budiž
tato v obvodu uherské polovice odstraněna. Uskuteč-
nění tohoto požadavku znamenalo by silný olřes ve
významu německé řeči v mocnářství rakousko- uher-
ském. Prolo sledovány byly požadavky uherskév
české veřejnosti sympaticky; předpokládalo se, že
vílězství požadavků těch bude míti v zápěti odstra-
nění aneb aspoň obmezení němčiny ve vojsku iv
Němec
Krumlovsko
Čechy
Linec
Uhry
Rakousko
9
article
Předlitaví. Předak jedně, z našich mladších stran na-
bídl dokonce uherské opposici spojenství. Chladná
sprcha, která na luto nabídku z Uher přišla, měla
by zavdati podnět k rozjímání, jaký zisk v ohledu ná-
rodnostním vyplýval by pro nás ze splněných tužeh
maďarských. U nás nedosti dobře rozumíme uherské
terminologii státoprávní. Mluví-li v Uhrách o „uherské
národnosti,“ nerozumějí tím snad jen příslušníky
uherského státu; slovo „uherská národnosť“ a „uher
ské pluky“ zahrnuje v sobě tedy nejen Maďary a ma-
darské pluky, nýbrž í Slováky, Rumuny, Chorvaty
a pluky těchto atd. Splnění uherských požadavků
tom smyslu, jak se v Uhrách pojímají neznamenal
by proto rozšíření národnostní rovnoprávnosti ve voj-
ště, nýbrž jen tolik, že by ve vojenském zřízení v ob-
vedu uherské polovice nahražen byl jazyk německý
jazykem maďarským. Pro tamní nemaďarské národ-
nosti mělo by to za následek, že by německá reč
armádní nahražena byla maďarskou řečí. Pro naše
české tužby nekynul by z toho prospěch žádný, leda
ten — ač-li to lze považovati za prospěch — že by-
chom škodolibě mohli pohlíželi na to, jak v Uhrách
nenáviděná německá řeč vyhání se odtud. Nevím, zda
pro slovanské národy v druhé polovici byla by tato
změna příznivou; neboť uherská národnost ohrožuje
je tam mnohem více, než německá, a při bezohledném
způsobu, jakým vystupují Maďaři zvláště proti Slová-
kům, nelze pochybovati o tom, že by Maďaři panstv
Maďar
Slovák
Rumun
Chorvat
Uhry
10
article
svého jazyka ve vojsku dovedli využifkovati jako nové
zbraně k sesílení své národnostní državy.
Pro uherské požadavky mohli bychom se stano-
viska národnostního rozehřáti se u nás v Čechácl
tehdy kdyby šlo o zavedení nejen maďarského, nýbr
i jazyka jiných národů do armády podle národnost
příslušníká téže.
11
article
Ústavní stránka uhesských poža-
davků týká se výkladu základního zákona vyrovna-
cího z roku 1867. Dle tohoto zákona vyhraženo bylo
jednotné vedení, řízení a vnitřní organisace vojsk
právomoci panovníka. Před Litavou a v kruzích dvor
ských vykládá se toto ustanovení tak, že panovník
jest v oboru vojenství neobmnezeným vládcem a ž
zachována mu byla v přícině té absolutistická mo
vládní. V Uhrách vykládá se však ustanovení to jinak
Dle uherské ústavy nemůže panovník vládnouti jinak
než konstilučně. Právomoc nad vojskem nemůže tedy
panovník vykonávati absolutisticky, nýbrž jen z
spolupůsobení a kontroly faktorů k tomu povolaných,
tedy uherské vlády neb uherského parlamentu.A
z toho dovozuje se pro uherský parlament právo, že
týž může ovšem se sankcí panovníkovou upravovati
záležitosti části armády v uherské polovici se naléza-
jíci. Správnost tohoto názoru měla by za důsledek
že by táž práva, jež reklamují se pro uherský parla-
ment, musila příslušeti i parlamentu rakouskému
Který z obou těchto výkladů jest správnější, o tou
rozhodovati bude nikoli zákon, nýbrž moc t. j. kdo
Lude na konec silnějším, zda německé a starorakou
ské kruhy, hájící absolutistickou právomoc panovní
kovu, či uherské kruhy, hájící konstituční práva par
lamentu. Že Němci před Litavou staví se v této otázce
proti Maďarům, jest vysvětlitelno; jakmile na armádu
budou míti vliv parlamenty v obou polovicích, bude
nynější nadvláda němčiny v armádě moci se solva
trvale udržeti, anebo bude aspoň předmětem prudkých
úloků.
Němec
Maďar
Litava
Uhry
12
article
Kdo v těžkém tomto zápasu zvítězí?
Zdá se, že M aďaři. Nemaďarské národnosti v Uhrách
— vydané svého času tak neprozřetelně na pospas
Maďarům — nemají vlivu v parlamentu ani síly za-
staviti postup Maďarů, byť by i slavěly se proti ma-
ďarským požadavkům. Za těmito požadavky stojí celý
maďarský národ zcelený. Celá správní organisace v
Uhrách jest ve službách maďarského sebevědomí
I kdyby mělo dojíti ve Vidni k odhodlání, klásti po-
žadavkům uherským odpor, těžko věřiti v úspěch, když
schází ochotná organisace k provádění toho. Sesla-
bený parlament předlitavský není dostatečnou oporou
v zápase proti Uhrům.
Nechť skončí zápas tento jakkoli, nezůstane to
bez vlivu na poměry před Litavou. Porážka Maďarů
v tomto zápase znamenala by sesílení tamních živlů.
jež pracují k úplné rozluce; nelzeť očekávali, že by
uherské strany klidně snesly zklamání, když zdá se
splnění jich tužeb tak blízkým. Vílězství Maďarů bude
zase porážkou Němců předlitavských. Ti Němci, kteří
po dvě léta provozovali prudkou obstrukci prolo, že
českému soudci dovoleno bylo předkládati vrchnímu
soudu český proces s českým přípisem, kteří vzpíraji
se urputně druhé české universitě, ač má jim za to
v náhradu dána býti nová, zbytečná německá unive-
sita, ti že by zůstali klidnými, když by způsobem tak
ponižujícím vypuzen byl německý jazyk z državy do-
sud za nedotknutelnou považované a když by nad to
i před Litavou država německého jazyka v armnádě
vydána byla v šanc útokům neněmeckých národů?
V takovém dusivém ovzduší sejde se říšská rada, aby
jednala o hospodálském vyrovnání mezi oběma polo-
vicemi, o předmětu plněm nebezpečných úskalí a pod-
kopů.
Maďar
Němec
Uhry
Litava
13
article
Jak zachovají se poslanci čeští, jichž požanavky
v posledních zasedáních byly příkře odmítnuty, o ton
bylo by předčasno a také neprozřetelno veřejně uva
žovati; těžce odpykává se neopatrnost prozrazující tak-
tiku politické strany na delší doby napřed. Těžká zod-
povědnost, jež v situaci tak napjaté doléhati bude na
české poslance nejen strany svobodomyslně, nýbr
i ostalních na řisské radě zastoupených stran, odůvod-
ňuje zajisté, aby zástupci jednotlivých
stran aspoň na nepříznivě půdě vídej-
ské nekladli sobě navzájem zbytečných
překážek. (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas.
Posl. dr. Koldínský zmiňuje se o nynějším za-
sedání sněmu království českého a o obstrukci provo-
zované Němci, kterou ostře potírá. Němci chtějí svou
ob strukcí rozbíti český sněm, o nic jiného se jim pi
ní nejedná, protože se jim žádná křivda neděje. Za
těchto poměrů zbývá jen dvojí možnost: buď češt
poslanci budou před touto obstrukcí kapitulovati, nebo
bude sněm předčasně uzavřen-
Jedná se tu však o zásadu a kdyby čeští poslanci
ustoupili od projednání předlohy o změně volebního
řádu v obcích, diktovali by si pak Němci ještě více
rozhodovali by o jednacím pořadu sněmovním, což
čeští poslanci připustiti nemohou. (Souhlas a pochvala.
Nežli lakový sněm, raději žádný ale nebude-li
českého sněmu, nesmí býti ani říšské rady: roz-
biji-li nám Němcičeský sněm, musí naš
poslanci rozbíti říšskou rad u. (Všeobecný
bouřlivý souhlas a potlesk. )
Posl
doktor
Koldínský
Němec
14
article
Němci ve své naději, že po zmaření parlamenln
vlády v Rakousku dostane se k veslu příznivý jin
byrokratický absolutismus, mohou se přepočitati
protože nespravedlivá vláda neměla nikdy dlouhého
živola. Sněm po rozbilí by se musil obnovili, což
nestalo by se však na základě Schmerlingove voleb
ního řádu.
Řečník poukazuje, jak Němci svou obstruke
sami dostali se do úzkých a naléhají nyní na dra
Korbra, by jim z tísně pomohl. Ať se však stan
cokoli, třeba ať se sněm uzavře, projednání požadavk
českých poslanců se tím nezmaří, neboť tito uplatní
práva českého národa i přes obstrukci Němců. (vý-
borně! Potlesk)
Čeští poslanci budou nyní žádati, by stát vy
rovnal se konečně s naším královstvím a splnil naše
státoprávní požadavky a proto končí rečník, do boje
za českým státním právem! (Výborně! Všeobecná po-
chvala a potlesk.)
Posl. Březnovský: Pan dr. Koldinský poukáza
na to, že na hranici Čech jest pamětní kamen, klerý
označuje, že na tom místě Ferdinand 1. skládal
přísahu na práva česká. Netřeba jíti nám
do 16. stoleti, my máme slib ne mrtvěho, ale žijí
cího krále: královský reskript z 12. září 1871, který
byl nedávno oslavován, nechci ovšem tvrditi, ž
vždy důstojně. Tohoto reskriptu se držme. Něme
zahájili na sněmě českém obstrukci
prý pro utiskování, jakého se jim dostává od českých
poslanců. Neprozradím snad žádné tajemství, když
prohlásím, že Němci se přepočtli. Když zahájili n
sněmě českém obstrukci, poítali na to, že budou
u nás znásilněni — a že pak prohlásí, že není jim
možno v Praze sněmování se zúčastniti a následkem
toho že musí žádati rozdělení českého sněmu. Ne-
povedlo se jim to — a každý musí doznati, že je
třeba větší statečnosti ke klidnému chování se při
vyzývavosti Němců, než ku provádění tak hlonp
Němec
Posl
doktor
Koldinská
Ferdinand
Rakousko
Čechy
Praha
Korbro
15
article
obstrul ce. Ne bez příčiny si libují Němci. Ubozí.
utiskovaní Němci! Přehlédneme li zemský rozpočet
tam nejlépe najdeme to utiskování. Když se jednalo
o sezemšlění řemeslnických českých škol v Kutno
Hoře, v Boleslavi a v Kolíně, tu vystupovali Němei
proti tomu, ač školy ty mají na sta žáků každá
kdežto pro jejich prázdně školy jsou v rozpočtu ti-
síce. Tak na př. rolnická škola v Libverdě, která
stojí zemi 36.000 korun, má pouze 32 žáky a 13
přofessorů. Na jednoho žáka připadne tudíž náklad
1100 korun a na jednoho professora 3 žáci. Totéž
platí o výstavách živnostenských v Če-
chách. Porovnejme, jak se chová vláda k výstavám
českým a jak k německým. Výstava v Ústí měla
za prolektora arcivévodu, ač se skvěla jen v barvách
velkoněmeckých a representovala většinou výrobky
Němců zahraničných. Místodržitel tam dlel dlouho.
doprava dráhou byla skvostná. . Naproti tomu naše
výstavy v Pardubicích a v Hoř cích, jež co do vý
stavních výrobků daleko předčily protežovanou vý
stavu ústeckou, byly vládními kruhy skorem ignoro
vány. Pan místodržitel je poctil návštěvou jen jake
turista. A ta doprava dráh! Ve vozech přo dopravu
dobytka se vozili návštěvníci výstavy
Němec
Němei
Boleslav
Kolín
Ústí
Pardubice
rolnický škola v Libverda
16
article
To jen tak malá ukázka utiskování Němců
nás. Poněvadž jsou zde přítomni členové jak mezi-
národní tak i národní sociální demokracie, musím s
jednou kouečně s nimi vypořádati. (Hluk.) Pánovět
na všech schůzích nemají nic jiného na programu.
než útoky a nadávky na poslance mladočeské a na
celou naší stranu. Není zločinu, z kterého by náe
nevinili. Viní nás na př., že jsme zapřeli státn
právo. Jen lhář a člověk zlomyslný může to tvrdit
Kde máte pro to důkazy? Každý z nás jest hotov
pro toto paladium naše do posledního dechiu bojovat
(Hluk a odpor na straně sociálních demokratů a ná
rodních socialistů a bouřlivý potlesk ostatních účast
níků.) Mírněte se, soudruzi i bratli, já jsem již n
podobné výstupy od vás zvyklý. Mne nezmýlíte
Štvele proti nám, že jsme opustili otázku všeobee
ného rovného práva volebního. Kde máte proto dů
kazy? Při každé příležitosti se k tomu hlásíme. (Po
křik a ironický smích.) O mně rozhilašujete lež, že
jsem prohlásil, že bych si nechal ruku utnont než
bych hlasoval pro všeobecné právo volební. Již před
15 lety svolával jsem schůze s tímto pr gramem
naší řečníci ve sněmovně bojují pro tento zákon —
ale necitují při tom jako někteří páni doslovně celé
stati z brožury dra Adlera »Das allgemeine Wahtrecht-
My jsme vždy původní. (Hluk, pollesk a veselost.
Němec
doktor Adler
17
article
Celá naše strana nebojí se voleb. I při všeobecném
právu hlasovacím vás porazíme. Já zvláště se vás
nebojím! (Hluk a hlasy socialistů: Nebudeme vás
volit !) Vždyť já o to nestojím. Ale vezměte na vě
domí toto: prosil jsem vás již po dvaskrát při volbě
do V. kurie, tedy v kurii, kde jest všeobecné právo
hlasovací, abyste mne nevolili a jestli přijde ke třetl
volbě a já budu zase kandidovat, tak vás porazím
po třetí. (Hlučný pollesk a bouře mezi socialisty.)
Vytýkáte nám na schůzích zbabělost. Mezi námi
jest celá řada mužů, kteří pro své přesvědčení trpěli
Několik v říšské radě pro své výroky nebo pre
urážky českému lidu učiněné přijali souboje, ale
z vašich statečníků když jeden byl vyzván, nepo
stačil se chránit do kuloarů ! (Veselost)
Pěkně se vyjímá, když na vašich schůzích
které jsou plné nevoličů, se usnášíte, abychom my
složili mandáty. To jest pohodlné. My vám při vol-
bách vždy napráskáme a vy se sejdete a docel
vážně se usnášíte: »Složte mandáty!«
Dále nám vytýkáte, že vymáháme na radě říšské
trafiky. Prosím, s tím byste měli přestat. Když ty
trafiky vymáháme, jsou mnobé z nich pro vás
(Odpor.) Já sám bych mohl celé historky vypravovat
kde se vaši lidé na mne obraceli, bych je zaopatřil
A ještě nedávno jsem našel psaní, ve kterém jsem
žádán, abych za jednoho z vašeho sdružení se při-
mluvil, by se stal obecním policajtem ! (Veselost
pollesk, hluk.) A když někoho z vás zavrou, tak
český klub mu musí pomáhat s kriminálu. (Ohiromná
veselost.) I pro tu tiskárnu, z které nám nadáváte
jsem musil pucovat kliku. Peněz jste nás stáli dost
18
article
To by mohli vaší pohlaváři vypravovat. Jediný
rozdíl mezi národními sociály a mezinárodními jes
ten, že mezinárodní socialisté, když berou od židů
peníze, židy podporují, kdažto národní socialiste
brali a berou od nás peníze a za to nám nadávají
(Hlučný potlesk a dlouhotrvající hluk.)
Upokojte se, ode mne to můžete přijmout
znám vás dobře. Byl jsem svého času, v letech
sedmdesátých, též předákem dělnictva, jen že jako
celá řada dělníků v tehdejším ruchu, pracoval jsem
pro blaho dělníků na schůzích a pak jako dělník
dilnách. Dnešní předácí dělníků se tak nezahodí, aby
pracovali. Ti jen volají »Práci čest« a štvou pruli
mistru učně i dělníka. (Potlesk a bouře. )
Musí se konečně říci veřejně, že jsme se zmýlili
v organisaci národního dělnictva. Pomáhali jsme je
organisovati, já sám jsem našel výtečného předáka
národního dělnictva Kváču, ale bohužel, že po před-
časné jeho smrti zmocnili se tohoto hnutí živly
které nepatří do dělnictva a přívedly toto hnutí na
scestí. (Výborně ! Potlesk.) Avšak nyní nastává už
očista dělnictva českého — toho pracujícího — které
z velké části se již od vás odvraci (Odpor.) Svolá-
váte schůze na Žofin, na Střelecký ostrov ald. aco
tam jednáte?
Kváča
organizace národní dělnictvo
19
article
Celá práce vaše jest nadávati če-
ským poslancům a o vládu ani o Němce
nezavadite. Veřejně zde prohlašuji.
jestli vaše schůze dr. Körber nearan-
žuje, tedy z nich má nehoráznou rado st
(Potlesk a hluk.) Jen pohlédněte, jak na
každé vaší schůzi jsou zastoupeny nám
nepřátelské žurnály »Neue Fr. Pressee
»Wiener Tagblatt«, »Zeit« atd. a ja« s vě-
domitě referují o skandálech, jež na
schůzich tropíte, o tom, jak na ulici če-
ským poslancům provoláváte »Hanbu
kdežto německé necháte na pokoji
(Hluk a pollesk.) Odpusťte, pánové, že tak dlouho
jsem se s vámi obíral, ale jednou se vám to musilo
říci do očí.
Z referátů řečníků přede mnou jest vidno, že
parlament jest v úpadku. My ho nebudeme křísit
ať pojde! Boj Maďarů skončí pro ně vílězně, to
jinak ani v Rakousku už nejde. Na obstrukci Němeů
na sněmu českém odpovíme my obstrukcí na říšské
radě, o tom buďle ubezpečeni. (Hlučný souhlas
potlesk.)
Když předseda pan Thüringer udělil slo
národně-sociálnímu poslanci Chocovi, opřel se
tomu v ládní zástupce, což mělo za následek
bouřlivý odpor národních socialistů. Na zakročení
poslanců prof. dra. Fiedlera a dra. Koldín-
ského, jak již zmíněno, vládní komisař od svého
protestu ustoupil.
Poslanec Choc kritisoval politiku národní strany
svobodomyslné, jíž vytýkal zejmena, že chce mii
Rakousko silné a mocné, ačkoliv každé jeho sešílení
Němec
doktor
Körber
Pressee
Maďar
Thüringer
Choc
profesor
Fiedler
Rakousko
Koldín
Neue Francie
Wiener Tagblatt
20
article
zn mená seslabení naší autonomie. Poslanci ná
rodní strany svobodomyslné stýskají sobě velice na
§ 14., ač prý právě oni kladli největší nesnáze jeho
zrušení. Pokud jde o požadavky Maďarů v oboru v
jenství, praví řečník, že třeba je podporovati, poně
vadž se tím zasadí rána němectví. Tvrzení, že budou
Mladočeši na radě říšské obstruovati, řečník věří, ale
nevěří, že v obstrukci vytrvají. Také nevěří národní
straně svobodomyslné, že to myslí s požadavkem
přímého a všeobecného hlasovacího práva upřímně.
Rečník končí svou řeč slovy: My nechceme silné
Rakousko, my chceme silný český stát na základě
demokratického práva! (Souhlas národních dělníků.
Doslovem předsedy pana Thüringr a byla pak
schůze o 11. hodině skončena.
Účastníci její se rozešli, což nestalo se ovšen
bez slovných srážek s obou stran.
Maďar
Thüringr
Rakousko
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruchu.
** Record na 1 hodinu opět překonán při neděl
ních závodech v Paříži. Novým držitelem rekorde
jest Dangla, který ujel 84 km. 577 m. Druhým by
Contenet (81.665 km.) a třetím Hal (74 666 km.) Starý
rekord měl Hall 84.140 km
** Velkou cenu v Roubaix vyhrál v neděli Elle
gard před Rüttem a Grognou a velkou cenu v Cu
rychu (30 km.) Ryser.
Athletika a sportovní hry.
** V neděli konán zápas v kopané mezi » S. k
S. Smíchov« a »S. K. Union« na hřišti klubu » Unione
na Letné, který skončil nerozhodně v poměru 2 :2.
První půle hry skončila v poměru 2:1 ve prospěch
»Unionu«. Obě mužstva, přes to že měla náhrad-
níky a »Smíchov« kromě toho nové hráče, ukázala
pěknou hru.
** Mistrovství světa ve vzpírání břemen v Paříž
odbývané skončilo vítězstvím Francouze Bonnesa.
který získal 1679 bodů. Druhým Rus Elisseiefí 1589
bodů a třetím Derioz, který pouze o bod méně získal
než Elisseielí
** Athletický meeting v Prešpurku konán v ne
děli. Výsledky: 100 yardů pro juniory. Silberleitne
10“4 vl. před Prokšem. 100 y. vyhrál Mezö (101/4)
před Wetzlem. Na 1/4 míle prvním Wetzel (53"/s) pře
Niernseem a Prokšem Běh na 200 y. přes překážky
vyhrál Nierensee (257/2) skok do dálky Mezö (6.08 m),
lázení koulí Csorna (10 65), chůzi na 1 km. Manglitz
(4.40“/s) a skok o tyčí Perespesi a Mezö (2.92).
* V Pešti porazil v neděli »Budapesti Torna
Club« v poměru 5:0 »Magyar Athletikai Club«. Týž
den poražen tamtéž »Atnletic Sport Club« ze Štyr
Hradce v poměru 5:1 pešťským »Torna egylet«
** Ve Vídni přerušil v neděli »I. Vienna F. C-
při poměru 2:0 hru proti vídeňskému »Athletic
Clubu«.
Ella
Francouz
Bonnesa
Rus
Elisseiefí
Derioz
Elisseielit
Athletický
Mezö
Wetzel
Niernseus
Prokš
Nierensee
Paříž
Roubaix
S . Smíchov
Smíchov
Prešpurk
Pešť
Budapest
Vídeň
I . Vienna
Magyar Athletikai klub
Atnletic sport klub
Štyr Hradec
Athletic klub
km
třetí Hal
Union na Letná
Csorna
Manglitz
22
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zemská podpora ve prospěch obyvatelstva v krá-
lovství českém, poškozeného živelními pohromami
v r. 1903. Rozpočtuvá komise předložila ve včerejší
schůzi sněmu zprávu (z péra prof. dra. Fiedlera
o zemské podpoře obyvatelstvu krupobitím postiže-
nému. Obsažná a velmi poučná zpráva končí těmit
návrhy: I. K úlevě nouze mezi oby vatelstvem v okre
sích a obeích království českého postížených letoš
nlmi živelními pohromami povoluje se ze zemských
prostředků podpora 3,500.000 korun. Z této sumy ma
v území živelními pohromami posliženém použito
býti: a) části 1,500.000 korun ke zřízení a znovu
zřízení okresních neb obecních silnic, cest neb
mostů, k provedeni neb znovuzřízení meliorač lch
neb regolačních podníků, jakožto slaveb z nouze, po
případě k provedení jiných, obecně prospěšnýcha
ve veřejném zájmu potřebných podníků, pokud by
prováděním těchto poslednějších podniků působeno
bylo k úlevě nouze; b) části 500.000 korun k po-
vznesení chovu dobytka; e) části 1,500.000 k tomu
účelu, aby z toho po 11 let placeny byly úroky, po
případě režijní přispěvky ze zápůjček, jež okresy
neb obce učiní za účelem zmírnění nouze a rozdě-
lení mezi rolníky, anebo aby v případě nutné po
třeby udíleny byly podpory ve způsobu příspěvků
k umoření takových zápůjček. Dále budiž z této
části přikazována po tři léta Zemskému jubilejnímu
úvěrnímu fondu císaře a krále Františka Josefa I.
doktor
Fiedler
král František Josef I
23
article
k podpoře malých živnostníků suma rovnající se
2proc. úrokům ze zápůjček, poskytnulých fondem
každém z těchto tří let živnost. společenstvům
v okr živelními pohromami postižených, aby z jnfe-
novaného fundu po tři léta mohly společenstvům
naznačených okresích poskytovány býti zápůjčky na
2 proc. Pokud z části v odstavci a) uvedené posky-
továny budou podpory na provádění melioračních
neb regulačních podníků v územi živelními pohro
mami postiženém, mají podpory tyto sloužiti k tomu.
aby snížen byl povinný příspěvek interessentů, aniž
by tím zmenšen byl zemský neb státní příspěvek,
na který podnik dle příslušných předpisů neb
pravidel má nárok. II K úhradě sum dle odstave
24
article
I. a). b) povolených, budiž u některého domácího
peněžního ústavu učiněna zápůjčka do dvou
millionů korun. Zemský výbor se vyzýva, aby to-
muto usnesení sněmovnímu opatřil nejvyáší sankci.
III. K úhradě sumy v odstavci I. c) jmenované
budiž do zemských rozpočtů pro roky 1904 až 1914
vložena kvota na každý z těchto roků vypadajícía
budiž přiměřeně zvýšena dotace, jež za tím účelem
každoročně se vřadí do kap. 4., tit. 16., 8 24. IV. Pod-
pory v odstavci I. uvedené rozdělovány buďte mezi
okresy živelními pohromami postižené v poměru,
který odpovídá výši škod v jednotli-
vých okresích způsobených a úřadním
šetřením zjištěných; při tom budiž brán náležitý
zřetel i na všeobecné hospodářské poměry obyvatel-
stva v okresu. V. Zemskému výboru se ukládá, aby
působil u vlády k tomu, by podpory v odstavci l
a) a c) povolené, jakož i podpory ze státních pro-
středků k úlevě nuuze věnované rozděleny byly za
vzájemné dohody mezi c. k. místodržitelstvím a zem-
ským výborem, jakož i za spolupůsobení úřadů sa-
mosprávných a státních. Zvláště nechť dohodne s
zemský výbor s c. k. místodržitelstvím za tím úe-
lem, aby toto měrou odpovídající výši škod a nuzno-
sti poškozených přispělo k umořováni zápůjček,
25
article
jichž zúročení použito bude zemské podpory v od-
stavci I. c) uvedené. Suma v odstavci I. b) ku po-
vznesení chovu dobytka puvolená budiž dle pravidl
v odstavci IV. naznačeného rozdělena mezi oba od
bory rady zemědělské pro kralovství české a jim
odevzdána, aby tylo odevzdaných prostředků použily
k zmíněnému účelu. VI. Zemskému výboru se ukláda
aby zakročil u vlády, by tato: a) postarala se o ta-
kové zvýšení sumy k úlevě nouze ze státních pro-
středků povolené, jež bylo by přiměřené rozsahu
skod letošními živelními pohromami v království če-
ském způsobených, b)k účelu povznesení chovu do-
bytka v krajinách živelními pohromami postižených
věnovala oběma odborům zemědělské rady pro krá
lovství české aspoň tytéž sumy, jež dle odstavcel
b) ze zemských prostředků jim budou odevzdány
26
article
VII. Vláda se vyzývá, aby uspíšila co nejvíce zaha
jení navržených praci uplavňovacích a regula nich
království českém, jež byly říšským a zemským zá-
konem již schváleny, neb budou ješlě v tomto zase-
dání schváleny, jakož i zahájení schválených staveb
železničních jmenovitě v posližených krajich. Dale
vyzývá se c k. vláda, aby postarala se o to, b
všechny pro království české dohotovené a schvá-
lené meliorační projekty mohly býti v nejkratší dob
prováděny a aby potřebné k tomu subvence ze stat-
ního melioračního londu byly co nejdříve povoleny
a k výplatě poukázány. VIII. Výboru zemskému se
ukládá, aby učinil vhodná opatření za účelem rychlého
vypracování projektů pro silnice, cesty, mosty a pro
meliorace i regulace v postižených územích, jmeno-
vitě aby postaral se o přiměřené rozmnožení perso-
nalu technického oddělení zemského výboru a tech
nické kanceláře zemědělské rady. IX. Vláda se vy-
zývá, aby při stanovení kontingentů daně výdělkové
pro krajiny živelními pohromami postižené brala ná-
ležitý ohled na škody, jež vzešly následkem těchto
pohrom živnostníkům a obchodníkům zmenšeným
udbytem výrobků neb zboží. X Zemský výbor a c
k. vláda se vyzývají: 1. aby, přihlížejíce k nouzi
která mezi chudými horskými tkalci následkem ai
27
article
velních pohrom panuje, upustily, pokud možno, od
uhrazování tkalcovských potřeb pro humenitní zem-
ské neb státní ústavy výrobky v zemských neb stát-
ních ústavech (v donucovacích pracovnách, trestni-
cích) vyrobenými; 2. aby při zadávání ierošních do-
dávek tkanin pro zemské neb státní úslavy pamato-
valy zvláště na okresy poličský a sousední, ve kte-
rých horští tkalci, kteří jsou též nájemci polí, jakožto
takoví připraveni byli o letošní úr du. XI. Výboru
zemskému se konečně ukládá, aby, rozděluje podpory
na stavby z nouze k tomu bral zřetel, by nouzové
stavby prováděny byly v jednotlivých okresích dle
obvodů tak, aby možno li, v každé části okresu ně-
jaká práce se prováděla. Potud zpráva. Jest li ovšem
bude sněm království českého s to, aby vykonal
tento vysoce humanní a nutný úkol, o tom v daných
poměrech rozhoduje — malicherná obatrukce ně-
meckál
Z obilního trhu pražského. Obchod na burse pešt-
trpí operacemi trhu termínového, smýšlení tam
anzdého dne jest jiné. Události na burse peštské zů-
staly zde však úplně bez vlivu. Obchod s pšenici byi
na dnešní burse ovládán plně nedostalečnou nabí-
kou. Konsumenti i zprostředkovatelé snažili se pše-
nici získati a povolovati ceny vyšší za druhy podři-
zenější jakosti o 5—10 h. a za první jakost o 10—
15 h. Při tom pak dnešní nabídka ještě poptávce ni-
kterak nestačila. Z Prahy byla placena K 8.00—8.50.
Praha
28
article
Také žitu prospělo příznivé smýšlení, ale ceny jeho
nestouply. Zůstal v platnosti nezměněně záznam
K 6.95—7.25 z Prahy. Pro ječmten dobrá koupěchti-
vost potrvala. Ceny druhů vybíraných zůstaly ne
změněny K 7.90—8 20, také prostřední druhy zname-
naly nezměněně K 7.50—7 65, ale naproti tomu po-
dražily o 10—15 h druhy merkantilní, pro něž byla
dobrá koupěchtivost jak se strany domácích sládků.
tak i vývozců, poněvadž se letos výborně hodí pro
sladování. Znamenaly K 7.00—7.40 z Prahy. Jinak
bylo prodáváno z Českého Brodu za K 7.25 —7. 63,
z Ouval za K 7.35, ze Selčan za K 6.75, z Votic za
K 6.80, z Veselky za K 7..20. z Heřmanic za K 6.90,
z Uhřiněvsi za K 7.20—7.35, z Řičan za K 7 25, z
Řevnic za K 7.25, z Poříčan za K 7 20, z Hostivi
za K 7.20, z Vys. Mýta za K 6.70, z Josefova za
K 7.—, z Čáslavi za K 6.95 a 7.30, z Jenšovic za
K 7..60 a 8.15, z Mladě Boleslavi za K 7.65, z Nym-
burka za K 7.20—7 50, z Lysé za K 7 20—7.5U,z
Hořic za K 6.90, z Kouřimi za K 7.10—7.40, z Vlkavy
za K 7.40, z Brandýska za K 7.40, z Melnika za
K 7.25 a 775, z Měšic za K 7 45 a 7.93, z Chotětova
za K 7.35, z Hory Kutné za K 7.85. Situace na trhu
s ovsem není nepřízniva. Poslední ceny plně dodr-
žely, za lepší jakosť bylo povoleno i o 5 h více.
Z Prahy placen byl K 6.15—6.45. Nabídka vikve
stoupla a ceny proto o 15 —20 hu klesly. Z Prahy
znamenala K 7. 10—7.25, naproli tomu ceny kukuřice
dodržely. Nová byla nabízena z Vídně, se zárukou,
že dojde zdravá, za K 5.55. Ceny máku zůstaly ne-
změněny. Řepka pevná a znamenala až K 11. 65.
Praha
Český Brod
Votice
Heřmanice
Řevnice
Poříčany
Čáslav
mladit Boleslav
Ny
Lysá
Hořice
Kouřim
Vlkava
Měšice
Chotětov
Vídeň
K 7
K 6.90
K 7 25
K 7 45
20
7 50
hu
29
article
Červený jetel znamenal při pevném smýšlení K 52—
62, bílý K 62—82, jemná jakost však docílila i ceny
90 K za 50 kg.
Otevření hranic ruskému a rumunskému dobytku
Do veřejnosti pronikla zpráva, že jistý velkoobchod-
ník masem domáhá se otevření branie takouských
pro dovoz dobytka ruského a rumunského na zdejší
jalečně trhy. Zpráva tato jest s to, aby způ sobila
znepokojení v interessentech zemědělských a obavy
o uspokojivější zpeněžení dobytka, kterýž rolne
ctvo četných živelně poškozených krajin českých nu
ceno jest v poslední době se ztrátou odprodáv ati.
Vzhledem k tomu dožádal český odbor rady země-
dělské ministerstvo orby, aby u plíslušného minister
stva vnitra působilo plným vlivem svým k tomu, aby
žádané otevření našich hranic dovozu ruského a ra-
munského dobytka nestalo se skutkem.
kg
rada země
30
article
Výroba likérů a ceny cukru. Píše se námz
Vídně: Stav továren likérů změnil se následkem sní-
žení cen cukru jen nepatrně. Svaz továrníků likérů
obíral se před krátkým časem opětně otázkou, jaký
vliv by mohlo míti nové postavení cukerního prů-
myslu na ceny domácích likérů, po delší debatě však
doporučeno členstvu, aby zatím upuštěno
bylo od všeobecného snížení cen. Mo-
tivem tohoto rozhodnutí byla následující úvaha. Vý-
roba likérů jest v Rakousku jen nepatrnou měrou
centralisována. Ve většlně případů vyrábí se spo-
třební zboží v docela malých závodech a sice stude-
nou cestou (pomocí výtažků,; jen několik velkých
závodů vyrábí likéry pomocí destilace. Tento rozdí
výrobní jest potud důležit, že cukernatost likérů stu-
denou cestou vyráběných kolísá mezi 10—20%, de
stilovaných však činí až 35%. I při trvalém snížení
cukerních cen činila by tedy kvota vypadající na
1 l. likérů 2 a nejvýše 8 h, což by v drobném ob
Vídeň
Rakousko
31
article
chodu valně na váhu nepadalo. Naproti tomu nutno
uvážiti, že ostatní suroviny v poslední době značně
stouply (zvláště lih). Protože pak lihu obsahují li-
kéry percentuálně více než cukru, jsou eventnální
úspory na jedné straně vyváženy většími výdají na
druhé. Také co do vývosnícha dovozních pov čr
nemožno se zalím nadíti podstatnějších změn. Ho
landské a francouzské likéry ovládají na světo vém
trhu nejen následkem láce surovin, ale také násled-
kem lepší jakosti cukru a lihu v nich obsaženého
jich výrobní methody jsou přísně tajeny. Z Rakouska
vyváží se jen nepatrné množství a sice z Dalmaci
do Italie a Rumunska a z jednotlivých slezských to-
váren do Ameriky a jižní Afriky. Nejjemnější zboží
dováží se stále ve značném množství do Rakouska
Francie a Holandu. Společenstvem továrníků likéra
vykonaná analysa dokázala, že jsou začasté v dove-
zeném zboží obsaženy součástky, kterých užívati seu
nás zakazuje (na př. aloe).
Holanda
Rakousko
Rumunsko
Amerika
jižní Afrika
Francie
32
article
Z liverpoolského trhu bavlnářského se oznamuje:
Menší nabídka americké bavlny a zvětšená poptav-a
evropská — toť hlavní činitelé, kteří při vodily v po-
sledním týdnu opětné stoupání cen. Vedle toho roz-
hlašovaly se zprávy o špatné sklizni, které vzbudily
u některých znalců pochybnosti, nebyl-li výsledek
sklizně odhadován příliš vysoko. Nepříznivé zprávy
kolují po delší dobu tak houževnatě, že se strana
baissy cítila nucenou, provésti úhr du. Oproti dři-
vějším týdnům dovoz ovšem stoupl, ale zásoby stále
sotva slačí. Jakým nyní jest stav trhu, možno po-
souditi již na základě silné poptávky po zboží měně
cenném: přadláci zpracuji je raději než drahé, jehož
ceny jsou přímo nedostupny, jen aby umožnili práci
závodů. Také vyskytá se hojně stesků do vlhkéhoa
studeného počasí. Mrazy dosud nenastaly a také bez-
prostředně se nedostaví, neboť dle posledních zpráv
jest počasí opět stále teplejší. Také na amerických
trzích se smýšlení upevnilo a mluví se dokonce
o opětné kampani haussovní, aniž by byly ovšem
tyto domněnky něčím positivním podepřeny. Vůbec
jsou veškery sem došlé zprávy tak různy a neurčity.
že lze těžko posouditi, jde-li o skutečnosti ne bo jen
manipulace. O americké sklizni lze tedy málo bez-
pečného zjistiti. Z jiných zemí, bavlnu pěstících.
došly odhady, které nejsou pro světovou spotřebu
bez významu, ač na ně většina statistických výpočtů
zření nebere. V ruské Asii bude letos prý o 250.000
bal. (americké váhy) více sklizeno než loni. Za to
jest prý čínská sklizeň nepřízníva; byla loni tak
značnou, že východní Indie nemohla téměř ani do
Číny ani do Japonska vyvážeti a následkem toho
musila hledati odbytiště pro svou bavlnu v Ev ropě.
Eva ropa
Asie
Indie
Čína
Japonsko
33
article
Indie má, jak již oznámeno, dobrou sklizeň, z ní
bude však značný díl vyvezen do Číny a Japouska
a jen menší do Evropy. V místním obchodu stoupla
americká good ordinary o 30 bodů, low middling
o 26 bodů, middling o 14 a lepší druhy o 2 body.
Brasilská stoupla o 12 bodů, peruanská moderate
rough o 25 bodů, smooth o 12 bodů. Egyptská klesla
o 12s bodu. Lhůtní ceny stouply o 26—271/z bodu.
Dovoz činil 41.776 bal. (americké z toho 28.105)
Místní obraty činily 35.110 bal, místní zásoby 118.510
bal. proti 233.500 bal. loni, z toho bylo americké
43.740 proti 180400 bal.; východo-indické 33 650
proti 3330. V dopravě nalezá se americné bavlny do
Liverpoolu 236.000 proti 217.000, na pevninu 359.000
proti 408 000 bal. Viditelné zásoby činí 1.59 1.000
proti 2.070.000 (americké z toho 1.309 000 proti
1,830.000). — Na newyorském trhu proniká
opět sestupná tendence. Znázorní ji nejlépe tato data:
pohotová
dodávky na
middling říjen prosinec únor
16. října. . . .
9.90 9.53 9.71 9. 71
17. . . . 9.80 9.51 9.66 9.66
9.70 9.32 9.45 9. 45
Kartel a ceny pebrolejní. Čím více se lepší vy-
hlídky kartelu petrolejového, tím více zrači se to
v cenách petroleje. V posledních dnech ceny petro-
leje opětné o 2—3 K stouply. Některé raffinérie žá-
Indie
Čína
Evropa
Liverpool
9.66