Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LIST

3

21. Hipa 1902

4

Číslo 287.

5 article

ckých ústavů a tak i pokud se jedná o zřizován stolic učitelských. Reštorát vysokého učení Karlo Ferdinandova če ského a rovněž rektorát české vysoké školy techni cké v Praze podal svého času vys. c. k. ministerslvu pro záležitosti vyučování a osvěty podrobný pamětn spis o nutnosti, opatřiti pro přednášky vysokýeh učení těchto přiměřené místnosti, ježto místnosti do- savadní namnoze naprosto nedostačují jak co do rozměrů, tak i vzhledem k neodbytným požadavkům bygienickým. Kromě toho úřadní zástupcové obou českých vysokých učení pražských mnohokráte intervenoval v úřadní své vlastnosti osobně a ústně v těchže zá ležitostech u příslušných orgánů výkonné moci státní Intensivní činnost v lémže směru vyvinuli rovněž zástupcové národa českého v poslanecké sněmovně říšské rady.

Karla Ferdinandův Praha

6 article

Již v dohě, kdy ministrem pro záležitosti vy učování a osvěty byl J. Exc. dr. Pavel svob. pán Gaulsch, vys. c. k. vláda uznávala potřebu nápravy jak co do lepší úpravy jednotlivých vědeckých ústavů obou pražských vysokých učení českých, tak i co do zjednání přiměřených, hygienicky správných a nále- žítě rozměrných místnosti pro přednášky. Od té doby všecky zmíněné nedostatky staly se ještě nalehavějšími, ale potřebná náprava se strany vysoké c. k. vlády provedena nebyla. Nedostatky ty, prodlením času zvýšené, vedly konečně ke krisí, jež při filosofické la- kultě c. k. university české právě vypukla tím způsobem, že posluchači fakulty této. jichž letos zapsáno je přes jeden ti- síc, nemohou nadále pro naprostý ne- dostatek místa přednášky navštěvo- vati, a že četní professoři právě těch disciplin, které tvoří hlavní předměty zkoušek státních, pro fysickou ne- možnost přednášení byli nuceni před nášky své dočasné zastaviti. Z přičin úplně analogických musilo se státi totéž také v některých oborech přednášek na c. k. české vysoké škole technické v Praze.

doktor Pavel Gaulsch český vysoký škola technický v Praga

7 article

Nikoli z molivů politických, nikoli ze vzájemné nevůle, nikoli z rozbrojů nepřálelských nastaly tyto otřesné a rozrnšující zjevy, nýbrž následkem přirozeného vzrůstu obou českých vy- sokokých učení pražských, z touhy po nutném pořádku a v důsledku fysické nemožnosti jednak přednášky konati, jednak je poslouchati. Snaha po horlivém studiu a další rozvoj ohro- ženy jsou překážkami, jež odstraniti není v moci ani professorských sborů, ani rektorátů těchto vy- sokých učení; naopak veškerá rozpoznání a výklady jejich o nutnosti přimčřené úpravy místností a vě- deckých ústavů pro ně, o rozmnožení stolic učitel- ských jakož i o potřebě zřízení druhé university české nabyly zmíněnými událostmi potvrzení věru klassického- Náprava, která jest neodkladná, záleži nyní výhradně na výkonné moci státní Vzhledem k tomu táží se podepsaní 1. Jest V. Exc. ochotna vzíti neod- kladné a nesporné potřeby obou če- ských vysokých učení pražských z předmět své úřadní práce? 2 Jakým způsobem hodlá Vaše Ex působiti k okamžité nápravě horrena- ních, výkonnou správou státní uzna- ných, ale dosud neodčiněných nedo- sťatků při c. k. české universitě a př c. k. české vysoké škole technické Praz e? Klub poslanců agrárních měl včera před sněmem schůzí, ve které se usnesl, by podán byl dotaz o jme- nování čestných občanů v Nové Vsi u Třeboně. Příšt schůze jest ve čtvrtek o 10. hodině dopoledne.

Nová ves Třeboň český vysoký škola technický Praz e

8 article Sněmovní komise,

Sněmovní komise, Rozpočtová komise. Referent inž. Kaftan před- nášel o kap. XII. tit. 2. O vodních stavbách a navrhl schválení všech položek rozpočtových v úhrn- ném obnosu 276.490 K. Při položce „Na úpravu řek a vední stavby 260,000 K“ poukazuje refe- rent k potřebě toho, aby povolené dotace z dřívějších let, jichž nemohlo býti dosud použito, nepovažovaly se za propadlé, poněvadž opětným povolováním jejich by ze celý obrazec rozpočtový pozměnil, kdežto podl povahy věci dříve povolené dolace musí býti ke svým účelům zachovávány. Dále referuje o tit. 3. „Příspěvky na kanalisaci Vltavy aLabe v obnosu 625,000 korun.“ Veškeré položky se schvalují. Posl. inž. Kaltan referuje o zprávě zemského výboru v pří- čině splavnění Vltavy v obvodu hlavního města Prahy. Podává výklad o celém stavu věci a navrhuje, aby v osnově zákona v záhlaví v § 1. bylo vyznačeno rozšíření tohoto splavnění až do Č. Budějo- vic. Dále referuje o zprávě zemského výboru s osno- vou zákona v příčině přispívání království českého ke kanalisaci Labe od Mělníka k Jaroměi a vyslovuje některé pochybnosti v příčině § 7. tohot zákona, při čemž má za to, že sotva bude lze trvati na obmýšlené restituci nákladu za stavby zemí před platností zákona z r. 1901 provedené. Přísedící zem. výboru dr. Werunsky projevuje svůj souhlas s tím, aby vzhledem ke shodě s § 1b) říš- ského zákona o vodních stavbách bylo v osnově zá- kona v příčině splavnění Vltavy v obvodu Prahy vy- značeno příští, do druhé periody stavební spadajíei rozšíření kanalisace až do Č. Budějovic a vysvětluje jak se stalo, že do druhé osnovy zákona bylo usta- novení § 7. v příčině restituce nákladu pojato, při čemž prohlašuje, že zem. výbor na tomto ustanovení pro odmítavé stanovisko vlády trvati nebude.

Ing Kaftan Posl doktor Werunsky Vltava Praha Č . Budějo Mělník Jaroměe Č . Budějovice

9 article

Místodržitel, který s místodrž. radou Fi- lipem zúčastnil se schůze, poukázal k výhodnosti a účelnosti toho, aby obě osnovy zákona byly slou- čeny, dále k výhodnosti, by celkový obnos 54 mill. K, pokud se týče příspěvku osminy se strany země n zúročení a umoření jeho, vyznačen byl jako mini- mální; vyslovuje přání, aby vyznačeno bylo rozšíření prvé osnovy na kanalisaci až do Č. Budějovic, uvádí, že vláda nemíní přistoupiti na žádnou refundaci ná- kladu a má za to, že by také § 6. zákona měl býti po- změněn. Debaty se zúčastnili posl.: dr. Schücker, dr Schreiner, který navrhl resoluci, aby při kanali- saci Labe od Mělníka k Jaroměři bylo zvlášť též při- hlíženo, a interessentům byla poskytnuta možnost náležitého odvodňování a zavodňování pozemků k účelům zemědělským, aby byla poskytnuta majitelům pozemků možnost ingerence na plány a zhotovení jejich technickým vodním oddělením zemským, posl. dr. Ulrich, který poukazuje k tomu, že kdyby s zemskému fondu mělo dostati ze ztátní dotace náhrady za práce v minulých létech na Labi vykonané, musilo by se spravedlivě dostati stejně náhrady též čelným polabským obcím za příspěvky, které zemskému fondu v minulých létech poskytly k lémuž účelu; řečník přimlouvá se za to, aby odstavec o této refundaci zem- skému fondu byl ze zákona vypuštěn, poukazuje na různá nebezpečí, která obsažena jsou v ustanovení osnovy v příčině konkurenčních příspěvkův inter- essentův a projevuje mínění, že by přesné určení způ- sobu, jakým tyto příspěvky země ukládati bude, mělo ponecháno býti dle říšského zákona z 11. června 190 zvlášlnímu zákonu zemskému.

Schücker Schreiner doktor Ulrich Č . Budějovice Mělník Jaroměř rada fi

10 article

Po dalších výkladech přísedícího zemsk. výboru dra. Werunského, místodržitele a posl Kaspera, sděluje referent posl. inž. Kaftan svůj návrh spojeného jednotného zákona v příčině obou osnov a posl. dr. Fořt mluví proti ustanovení § 5. o konkurenčních příspěvcích, proti analogii § 52. zá- kona z r. 1870 v případech kanalisačních a regula- čních. Dále mluvili posl. dr. Ulrich, přísedící zemsk výboru dr. Werunsky, místodržitel, dr Fořt, dr. Fiedler. dr. Pippich a dr. Schůk- ker, načež byl návrh zákona referenta inž. Kaftana přijať s resolucí posl. dra. Ulricha a dra. Fořta, aby zemský výbor při provádění předpisu § 4. přihlížei vždy co nejbedlivěji k celkovým hospodářským po- měrům interessentů tak, aby každé tvrdosti v řízení bylo vyvarováno. Ve včerejší schůzi komise živnostetiské, konané za předsednictví posl. hr. Chotka pokračováno bylo 7 jednání o zprávě zemského výboru ve příčině z em- ské akce ku povznesení malých živno- stí za rok 1902. Posl. Krejčík navrhoval, aby přešlo se k ro- kování speciálnímu. Po stručném rozboru přikročeno ke hlasování o resoluci. Odstavec I., resoluce, v němž

doktor Werunski Kasper Ing Kaftan Fořt Ulrich Werunsky Fiedler Pippich Schůk Chotek Posl Krejčík

11 article

zpráva zemského výboru bere se na vědomí, jedno- hlasně schválen. Odslavec II., v němž povoluje se úhrnem 56.000 K na účely akce maloživnostenské, schválen. Odstavec III., navrhující, aby nepoužité zbytky z minulých rozpočtův obracovány byly též k jiným účelům než na stroje, jednohlasně schválen. Odstavec IV., zmocňující zemský výbor k rozšíření akce na podporování mistrovského učení, rovněž jednohlasně schválen. U odstavce V. vyvinula se de- Zde ukládá se zemskému výboru, aby stroje pro- půjčovány byly též oněm živnostníkům, kteří stojí se zemským výborem ve smlouvě, zavázání jsouce ke vzornému vychovávání učňů. Posl. dr. Schůcken navrhoval dodatek, aby se stroje půjčovaly vůbec oněm místrům, kteří mají zásluhy ve výchově učňů. Na- vrhuje, by o tom slyšána byla společenstva. Posl.

Posl doktor Schůcken Odslavec II

12 article

Němec mluví proti tomuto dodatku, z důvodu, že společenstev jest 1600, s nimiž by jednání bylo oblíž- né, a přeje si, aby zemský výbor jednání to vedl s průmyslovými musei, která by podávala dobrozdání o těchto mistrech. Proti dodatku mluví rovněž při- sedící zemského výboru posl. Adámek a upozor- ňuje na důležitost otázky, kterak možno našemu prů- myslu opatřovati dobrý dorost. Návrh dra. Schückra jest daleko jdloucí ve svých důsledcích, poněvadž by těžko bylo některým jednotlivcům, zejmena kdyby se za ně společenstva přimlouvala, stroje odmítnout. Tím nastala by řevnivost. Zemskému výboru neběží a to, aby živnostenstvo proměněno bylo v továrny, ale, aby aspoň nejhorší práce konaly se stroji a to nejlépe se osvěděuje ve sdružení. Posl. Jirousek jest proti této novotě a vyslovuje obavu, že snad celá akce mine se účelem. Posl. dr. Baxa připojuje se k názorům dra. Schůckra, ale obává se, že by komora liberecká sotva as podávala příznivé zprávy o českých žadato- lich. Dr. Schücker lituje, že jeho dobré mínění naráži na odpor, neboť se vždy přimlouvá za rozšířen kompetence společenstev

Němec Adámek Posl Jirousek doktor Baxa Schücker

13 article

Přísedící z. v. posl. Adámek pravi, že nestaví se proti společenstvům, naopak chce jejich sesílení. ale společenstva mají i stinné stránky, na něž sami živnostníci si stěžují, zejmena že společenstva neplní co by v rámci zákonném ve prospěchu průmyslua živností plniti mohla. Musilo by se vyšetřiti v obvodu každé komory, která odvětví by měla tak býti podpo- rována. Upozorňuje na smutné faklum, že dvěma spo- lečenstvům, jednomu českému a druhému německému. musily býti stroje odebrány pro nezdar sdružování. Dále upozorňuje, žádá-li zemský výbor splátky na stroje zapůjčené, buď se stroje vracejí nebo se výrobní sdružení rozpadává. Posl. Němec připojuje se k vývodům poslance Adámka a praví, že v první řadě musea průmyslová poměry tyto studují a že není proti tomu, aby doda- tečně společenstva byla tázána. Posl. dr. Baxa myslí, že jest rozpor ve zprávě zemského výboru, kdež se podporování mistrů všeobecně doporučuje, kdežto do- datečným ustanovením se opět obmezuje. Přísedíci z. v. posl. Adámek ohražuje se proti těmto výtkám poukazuje na ostrý rozdíl návrhu Schůckrova a ná- vrhu zemského výboru. Mezi tím pro pokročilost času a započetí sezení sněmovního činí se různé návrhy odročující, kteréž rozhodnuty byly tím, že němečíl poslanci Strache, Nowak a Herzel náhlým odchodem učinili schůzi k usnášení nezpůsobilou.

Adámek Posl Němec doktor Baxa Strach Nowak Herzel

15 article Pan farář žilka a prof. Masaryl o našich přátelích v Německu.

Pan farář žilka a prof. Masaryl o našich přátelích v Německu. Jako jednu z thesí, za něž jest odhodlán podstoupiti smrt třeha v plamenech, prohlásil mělnický ev. farář v realistickém denníku i na ev. sjezdu 28. m. m. názor, že český národ nemá žádné samostatné kultury, žádného svérázu aže náhradu těchto nedostatků hledati jest mu v Německu, kdež sídli nejlepší přátelé českého národa, jakých neni ani v Čechách, ti že vědí čeho národu českému třeba a ti že mu toho také hojně přejí. Pan farář Žilka nabízí o této thesi veřejný disput písemně nebo ústně kdekol a slibuje ve slově státi a důvodům se podati. Ačkoli víme, že to není pravda, že se pan farál zachová jako každý jezuita, že bude každý důvod ignorovati, přece jenom dali jsme si práci a sehnali jsme protidůvod proti jeho tvrzení, jemuž se nebude moci uzavřiti. Uvádíme dnes proti němu autoritu, o níž nebude moci říci, ač-li se mluviti osměli, že ji neuznává. Je to sám prof. Masaryk, nejpřednější osvětitel a oslave- nec právě tábora českoevangelického, proslulý hřebíky střílející šuhaj moravského pana super- intendanta. Ovšem Masaryk před více než desít lety, tedy Masaryk jen do jisté míry identický.

profesor Masaryl Žilka Masaryk Německo Čechy sídlit dobrý přítel

16 article

V rozpočtové debatě říšské rady r. 1892 pronesl prof. Masaryk řeč, která se stala pro svůj veliký význam českonárodní, státoprávní vůbec neobyčejně bojovný thematem hned ně- kolika schůzi za sebou. V polemice proti posl. šl. Plenerovi událo se mu tenkráte mluviti také o svérázu a samostatném duševním životě českého národa a tenkrát aniž by se byl nadál že polemisuje na deset let napřed s jedním z nej- těsnějších svých stoupenců, farářem Žilkou pravil prof. Masaryk mezi jiným : »P. šl. Plener a jeho soudruzi velice se mýlí, pakliže se do- mnívají, že bychom neměli žádné samoslatné kultury. Jest těžkým problémem, mluviti o samo- statnosti nějaké kultury«, dodává řečník i do kazuje svéráz české kultury proti posl. Plenerovi na pěti sloupeích stenografické ho protokolu posl. sněmovny a nej- povrchnějších i nejhlubších stránek kulturních zvláštností, v tom ohledu počínaje hudbou, poesií, dějinami i vědeckým jich probádáním atd. i přichází k úsudku:

profesor Masaryk Plener Žilka

17 article

»Beze všeho vychloubání pravím zde: Již nyní v tomto stadiu vývoje není na nás oproti Němcům v Rakousku nic inferiorního. Ano, ctění pánové, já dovoluji si říci, že je me ve mnohé příčině dále než vy!« Naopak, řečník vytýká právě rakouským Němeům nedostatek samostatné kultury jako Němeů rakouských, jich přespřílišnou odvislost od Němeů v říši, takže jim schopnosti jich nejsou nie platny. Na důkaz, že Češi ani v politioké kultuře se nedaji od Němců rakouských zahanbiti, uvádí, že rozvoj říše politicky v tomto 19. století závisí od českého ná- roda a ostatních slovanských kmenů mnohem spíše než od Němců. Tenkráte ovšem byl prof. Masaryk zcela jiných názorů také o státním právu českém, jež proklamoval za bouřlivého nadšení svých tehdej- ších soudruhů jakožto právo politické, jehož provedení jest nutno zvláště také z důvodů ho- spodářských proti Uhrám. Tehdejší státní právo Masarykovo bylo zcela jiné než dnešní mystické p řirozené právo státní dle jeho pro- slulého rámcového programu, o němž přesvěd- čovati musí především národ český, takže na jeho brzké uskutečnění jakožto protiváhy proti Uhrám není ovšem žádné naděje. Nadšené jeho prohlášení státního práva mělo tenkrátev zápětí drzou jeho urážku se strany dra. Mengra, kterýž prohlásil státní právo české za velezradu a jeho stoupence, v první řadě prof. Masaryka, za velezrádce, což mělo za následek dosazení vý- boru pro vyslovení nelibosti hánci Mengrovi, a debatu o několika sehůzích sněmovny, průbě- kem jejíž definoval prof. Masaryk státní právo takto: »České státní právo jest diplomaticky ko- dliikovaným právem, zde přicházejí ve zřete smlouvy mezi národem, po případě jeho zástupci s jedné a mezi korunoua ostatními královstvími a zeměmi druhé strany, nikoli však literatura.

Němec Čech profesor Masaryk Masarykův Rakousko Uhry

18 article

»My věříme velice silně na toto své státní právo,« praví dnešní filosof mravnostníl-o. přirozeného práva státního, na jiném místě debatz si jsme přesvědčeni, že naše vira a naše na- dějesplnění dojde, ano splnění dojíti musí. Avšak pravíte li nám, že Němci toto státní právo nikdy neuznají, nechci býti žádným prorokem, než do- volte mi několik historických reminiscencf . . Kdyby byl tenkráte nějaký prorok prof. Masarykovi prorokoval, že vzdor své silné víře bude on první z českých politiků, který od státního práva odpadne dříve, než se mu po- daří i jen jediného Němce pro ně získati! Leč to jen tak mimochodem. Prof. Masaryk tenkráte pronesl také široké a hluboké, předmět svůj na dobro vyčerpávající odstavce o poměru Rakouska a zvláště če ského národa k německé říši a do- spěl k názorům docela jiným, než mělnický pastýř evangelických duší pan farář Žilka, který tvrdil ve své řeči v Nár. domě vinohradském, že naši nejlepší přátelé jsou právě v německé říši a ti že vědí mnohem lépe než čeští vlastenci doma, čeho je národu českému třeba a také mu to z duše přejí, a toto své tvrzení v komentářích v realistickém denniku dotvrzoval, opakoval a hojně omastil. Z přečet- ných dokumentů o tom, že poměr německého národa k českému jest jedině poměr germani eátora k oběti germanisace, že k tomu kone slouží i trojspolek, kteréžto tvrzení vyneslo mu celou řadu německých replik, citoval professou

Němec profesor Masaryk Žilka Rakousko

19 article

Masaryk tenkráte brožuru prefekta vídeňského Theresiana, dra. Mat. Ratkowského pod titulem »Právo a povinnost Čechy a Slo- vince germanisovati«. Tento Ratkowraki jejž prof. Masaryk tak energicky a úspěšně v poslanecké sněmovně potíral, měl tyže ná hledy o české kultuře a její svéráznosti jako mělnický vlastenec Žilka, neboť pravil, že je dobrodiním pro Čechy a Slovince, budou germanisováni, jestiť prý český jazyk a česká kultura tak nicotná, že dosud nikdy ani jedinou vědecky cennou knihu neprodukovala. V čem liší se p. farář Žilka od tohoto Ratkowského. pravil li, že náš národ je tak malý a ochuzený hmotně i duševně a duchovně, že nemá tolik samostatného svérázného vnitřního života a fondu, aby mohl pouze ze svého tráviti, tak že už proto nutno tento český svéráz a bohatství hle dati v — Lipsku ? Prof. Masaryk — aspoň tenkráte — ne- věřil, že by nejlepši přátelé českého národa nacházeli se v »eizině« pana faráře Žilky, neboo uváděl sněmovně poslanecké na vědomí, kterak tito »naši« přátelé z eldoráda Žilkova a Du škova soudí o budoucím osudu českého národa Citoval dále mínění bavorského bistorika Fr. šl. Löhera a jeho články v »M. A. Z.«, v nichž učenee tento dokazuje nutnost poněmčen Čechů i Maďarů, citoval polom učitele ná rodního hospodářství právě z lipské univer sity, tohoto střediska Žilkových přátel ná roda českého, prof. Walckera, kterýž na psal v pojednání o nutnosti celní jednoty Ra kouska s Německem následující větu: »Češi musí býti zgermanisováni, po p padě také poprotestanštěni, musí býti mezi nim zřízeny německo-protestantské školy, zkrátka, mus k tomu býti pracováno, aby Rakousko bylo p němčeno, za účelem konečného těsného svého při pojení k Némeckn“.

Masaryk Mat profesor Žilka Žilkův Čecho Maďar Walcker Čech Čechy Lipsko Francie Německo Rakousko poslanecký sněmovna

20 article

Tento Waleker pochází nepochybně přím z družiny lipských přátel páně Žil kových, neboť nezapomíná na šíření evangelia bei den Czechen, i možno souditi, že za těch deset let nic se nezměnilo na našich říšsko německých přátelich a jich zásadách o tom kterak nám mají dopomoci k tomu, čeho nán podle vlastence Žilky přejí, leda to, že uznali že je nutno »protestantské propagandě ulomit pro Čechy německonacionální hrot a přeložiti »Los von Rom« do češtiny«, jak to bylo řečeno ve frankfurtské družině přátel jiného proroka české spásy, pana faráře Duška. Než řeči po slance prof. Masaryka z tehdejší rozpočtové debaty jsou nám nevyčerpatelnou studnicí po znání přátel národa českého v sei- zině«, die wir alle meinen, pane faráři Žilko Po Walekerovi ciloval prof. Masaryk jiného pro testantského učence německého, proslulého Lagardea, tenkráte často jmenovaného, který ve svých »německých spisech« napsal o R kousku: »Že musí býti považováno za kolonialni zemí říše německé, že musí míti jenom jediný cíl a sice germanisaci všech Slovanů, neboť všichni ne němečtí národové jsou prý břeme- nem pro Evropu a čim dříve zajdou. tím lépe pro ně a pro německý národ. Pro říši německou musí býti východiště obchodu Jaderské moře směrem k Africe, Jablunka smí na příště jenom německou řeč slyšeti, odlud musí pak jíti proud jižním směrem tak dlouho, až nebude ze všech žalostných národků císařského státu docela ničeho zbývati... S Maďary, Čechy, Rusiny Hanáky a Slováky si nesmíme hráti, nýbrž ukázati jim, kdo jako lepší člověk oprávněn jest nad nimi panovati- napsal Lagarde podle citátu prof. Masaryka o něco dále. Pane Žilko, ejhle svéráz, který národu českému opatřujete u svých přátel v »cizině« !

pán Žilka Dušek profesor Masaryk Waleker Jablunka Maďar Čecho Rusin Slovák Lagarde Los on Rom Evropa Afrika

21 article

»Mír v Evropě udržeti«, píše týž Lagarde níže podle citátu prof. Masavyka, »bez trvalého ob- těžování evropských příslušníků podaří se jedině Německu, sáhajícímu od Memelu k Terstu, od Met až k Bugu, poněvadž jenom takové Ně- mecko jest s to svou stálou armádou a první její výzvou Rusko s Francií spojené poraziti. Není na nás, abychom se s Čechy a podobnými lidmi ma- zlili, jsou naši nepřátolé a musí se s nimi podle toho zacházeti. Nemůžeme Rakousko jinak zacho- vati, leda když je bezohledně zgermanisujeme«. Prof. Masaryk připojil pak k těmto slovům Lagardeovým, užaslé sněmovně citovaným, toto »Opakuji, že nemám zapotřebí poučovati vás o tom, kdo to je Lagarde, že je to znamenitý my- slitel; jakožto professor na universitě v Gotinkách a jakožto protestaniský theolog chtěl nejenom německo-nacionální cit posiliti, nýbrž i základ no- vého evangelického prolestanlismu očititi a vy ctění pánové, dobře víte, že jeho propaganda v Ně- mecku i v Rakousku pevnou půdu získala.« Takhle vypadají ti nejlepší přátelé českého národa v cizině německé, s níž bude evange- lický sjezd »pěstovati i šířiti i na dále své styky, v nichž si nedá nikým předpisovati« a tak tyto přátele českého národa, tyto protestantské přátele, pane faráři Žilko, kteří mnohem lépe než my vědí, čeho našemu národa třeba a přejí mu toho, kritisoval na říšské tribuně před deseti léty muž, jejž možno nazvati dnešním papežem prusko- realistické propagandy, týž muž, kterému jako vůdci strany vlastní výkonný výbor musil uděliti důtku pro protestantské stranění, prof. Masaryk

Lagarde profesor Masavyk Masaryk Lagardeová Žilka Evropa Německo Memel Terst Met Buga Rusko Francie Čechy Rakousko

22 article

Před deseti lety! Snad mu vzpomínk na tehdejší jeho slova bránila vstoupiti řečnicky do řad božích bojovníků Duškových, jichž svatováclavskou přehlídku pouze okrášlil svou ztepilou přílomnosti! Ovšem poměry se změnily. Proslulý šuhaj s devátým medvědím žebrem snad povstane a prohlásí, že on »prostě (slyšte!) nevěři, že by protestantské Německo bylo sehopno násili«, neboť jest evangelické. K vůli jeho krásnému nosu, hezkým očímp. faráře Duška a neméně krásné próse realisti- ckého denníku, nádherným veršům nejmilejšího básníka současných generaci, k vůli aspoň jed nomu světci mravnosti v národě českém, prof Masarykovi vzdá se Německo a jeho všeněmecký vůdčí protestantismus svého plánu, svého snu. s nímž vlastně žije i padá, snu o německé pře- pásce střední Evropy od moře k moři, od Me k Bugu, o takovém Velkoněmecku, které jedině je schopno nejen zahladiti nárůdky slovanské v Rakousku jako je český, ale poraziti Rusko s Franeií spojené a popřeje živola »žalostnému nárůdku« českému, který bude nalezen jediný spravedlivý v eísařském slátu Toho se docili, když podle rady p. faráře Žilky budeme postlati své inteligenty aspoň na jeden semestr do Lipska pro český svéráza když se hojně zúčastníme na překládání »Lo von Rom« do češtiny, pomoci mezinárodních příspěvků na fešné ekvipování předních strážt Lagardových pod velením Duškovým, splatných v pruských markách . ..

Duškův Dušek Masaryk Žilka Lo Rom Lagardový Německo Evropa Buga Velkoněmecko Rakousko Rusko Lipsko

23 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 20. října. (Odveta za něme- ckou obstrukci na českém sněmě.) Zatim co Němci z příčin čistě frivolních maři jednání sněmu království českého a dr. Körber jejich obstrukční činnost mlčky schvaluje, snaží se týž dr. Körber všemi silami podnititi činnost sněmu moravského a uvěsti v život novou smiřo- vací komisi, která by byla oprávněna pracovati i v době, kdy sněm nezasedá. Jednání o to jest v plném proudu a byli již povoláni do Vídně ně- kteří vůdcové českých stran moravských, aby dali své svolení k novému plánu Körbrovu, který. jak se zdá, dochází souhlasu také v některých konservativných kruzích českých. Proti takovým smiřovacím plánům na Moravě v době, kdyv Čechách se sněm důsledně nepřipouští ani ku práci, vyslovují se co nejrozhodněji „Lidové Noviny“, které na obstrukci německou vidi je- dinou možnou odvetu v důsledné obstrukci če- ské. Pro upřímné a rozumně toužící Čechy, pro Čechy, kteří nedají se oslepovati dosavadním ne- rozhodným stanoviskem vládním ku počínán Němcův v království, a vědí, že nerozhodnost ta jest jenom líčena, že v pravdě pod její korou stanovisko zaujato hnedl prvým dnem obstrukci německé přátelské, pro Čechy takové může dle „Lid. Novin“ platiti jen jeden příkaz, příkaz odvety, nejen ve videňském parla- mentě, ale i ve sněmích našicha v době, kdy nezasedají, i mimo sně- my. Žádné paktování, žádné kompromissy, žádné ústupky a polevováni! Tak se musí ná- rodem diktovati jeho vůdcům, tak musí vůdeov volati ke svému národu. Každé ulitování, každý soucit, každá snaha po dobrém působiti na ná- silnickou duši plemene germánského má za ná- sledek vždy jen a jen vyšší zpupnost, vyšší pych, vyšší odvahu a zvůli jejich.

Němec doktor Körber Körbrův Čecho Němcův Praha Vídeň Morava Čechy Lido

24 article

Ze Lvova, 19. října. (K universitním výtržnostem.) Následkem hrubéhc útoku některých ukrajinofilských posluchačů na uni- versitního rektora P. Fijalka bylo senátem ze lvovské university vyloučeno na vždy sedm po- šuchačů, a sice Halušinský, Ogorodnik, Stadnik Hankevič, Lucov, Seelib, Marysjuk a Babin. Po- sluchač Seelib, který jest vyznání protestant- ského, byl z nahodilých přičin senátem vyslech- nut teprve dodatečně. Přiznal se, že se účastnil demonstrace, ale odepřel vysvětliti, jaké důvody ho k tomu vedly. Protokol s nim sepsaný nepode psal, poněvadž byl sepsán v jazyku polském kdežto on si přál protokol v jazyku maloruském Po zprávě o vyloučení sedmi posluchačů přihlá silo se na rektorátě přes 100 ukrajinofilskýeh akademiků, kteří se prohlásili solidárními s od souzenými demonstranty. Z Lublaně, 19. října. (Výhrada pr uherské dodavatele.) V kráňském mě stě Kamniku jest erární továrna na střelný prach. Správa továrny obdržela od ministerstva vojen- ství rozkaz, že veškery dodávky pro tuto továrnu musí zadávati v prvé řadě uherským firmám. Stane-li se, že některá rakouská firma podá nižší nabídku, než firma uherská, jest správa továrny povinna učiniti u konkurenční firmy uherské dotaz, byla-li by ochotna převzíti dodávku za tutéž cenu, jako firma rakouská, svoli-li, obdrží dodávku uherská firma. „Slov.

P Fijalka Stadnik Hankevič Lucov Seelib Marysjuk Lvov Babina Lublaň

25 article

Narod“, jenž tuto zprávu uveřejňuje, nabízí se podati důkaz pravdy a vybízi poslance, aby za- kročili na vhodném místě ve prospěch živnost- níků vakouských, kteří jsou přímo odstrkováni na prospěch dodavatelů uherských. Ze Záhřeba, 19. října. (Zmar sjedno- cení opposičných stran.) Výkonný vý- bor chorvatské strany práva uveřejňuje v „Ob- zoru“ zprávu, že ve straně panuje úplná shoda co do názorů na program z r. 1894 a na letošní lednovou resoluci a že zmizely všechny rozdíly jež dříve dělily stranu práva od strany Obzorové Výkonný výbor, aby vyhověl přání národaa sjednotil všechny opposiční živly, vyzval „čistou stranu práva“, aby se sjednotila s „chorvatskou stranou“ v jeden oposiční celek. Po devitiměsíč- ním vyjednávání rozhodla se však „čistá strana práva“ ve schůzi dne 11. t. m., že trvá i nadále na svém zvláštním stanovisku a následkem toho nepřijímá resoluci ze dne 29. ledna t. r. Proto výkonný výbor chorvatské strany práva prohla- šuje, že „čistá strana práva“ nenáleži ke spojené národní organisaci. Zároveň vyzývá opposiční listy chorvatské, aby se nevpouštěly v polemiku s orgánem čisté strany práva. Tím prohlášeny pokusy o sjednocení veškeré chorvatské opposice v jeden celek definitivně za z mařene.

Záhřeb Ob spojený národní organizace

26 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20 října. Rusko a Japan. Japonsko kupuje v Evropě, zvláště v Anglii velíké zásoby uhlí. U mikada konají se neustále válečné po Rusové zdokonalují opevnění Portarturu Japonci kladou torpéda v přístavu hakodatském rady. Jak známo, ruský místodržitel pro východni Sibiř, Alexějev, jest od cara opatřen neome- zenou plnou mocí. Alexějev má dosud pohotově armádu 250.000 m. a dva další pluky jsou při- praveny k odtažení na dálný východ. V ruských kruzích jsou přesvědčeni, že síly japonské jsou proti ruským příliš nepatrné a že by válka dlouho netrvala, kdyby na n došlo. Tomu jest ovšem tak, zůstane-li válka ome- zena na Rusko a Japonsko. Ale Japonsko spo- lehá na cizí pomoc, již má patrně zabezpečenu že si tak směle a vyzývavě vede. Na koho asi Japonsko spolehá? Spíše na Spojené s táty americké, než na Anglii, o čemž Rusové vědí, jak vysvilá ze článku „Nového Vremene? o vměšování Ameriky do politického života Sta- rého světa. V článku tom ukazuje se na záchvaty et žádosti, zmocniti se světovlády, které se u Spo- jených států stále hustěji vyskytují. Spojené státy chtěji pohltiti střední i jižní Ameriku, vy- sianec jejich v Cařihradě bez příčiny hrozí ulii- mátem, strkají prsty do Habeše.

Rus Japonec Praha 20 říjen Rusko Japonsko Evropa Anglie Sibiř dálný východ Amerika spo jižní Amerika Cařihrad Habeš

27 article

„Ale ještě směleji, ještě rázněji Spojen státy pracují na asijském pobřeží Tichého oke ánu. V Číně spatřují široké pole pro své hospo- dářské výboje a chtěji si zabezpečiti právo na část čínského trhu. Tu se již dorozumivají s Ja- ponskem, činí silný nátlak na Čínu atd. Ame- rické zájmy začínají nejen stýkati se s evrop- skými, nýbrž i směřují a křižují se s nimi. Do- sud ještě nevzniklo žádného vážného konfliktu mezi Spojenými státy a některou z evropskýeh velmoci, ale to pouze prozatím. Možnosť po- dobných konfliktů je každým dnem bližší.“ Potvrzuje se zpráva, že část ja- ponského vojska vystoupila již na korejský břeh u Ping-Jungu, jenž je vzdálen 288 kilometrů na východ od Port- arturu a 300 kilometrů na severo-východ od Vejhajveje. Mladí Japonci, studující na evropských uni- versitách lékařství, byli, pokud náležejí k ar- mádě, povoláni telegraficky domů.

Jung Japonec Čína spojený stát Pinga Port

28 article

Nové zasedání sněmu francouzského. Včera zahájil parlament francouzský opětně svou činnost. »Le Temps« věnuje novému období parlamentní práce zajímavý článek. Praví o »blocu«, že asi neomezi se příště jen na boj protiklerikální a že bude hledati nové cesty ke slávě a popularitě. Jeví se dobrá snaha, upraviti státní finance. »Temps« chválí předsedu rozpočtové komise Doumera i předsedu mini- sterstva Combesa, že chtějí provésti rychléa přesné projednání rozpočtové debaty. Doufá, ž do konce roku rozpočet bude vyřízen. Jedinou překážkou rychlého průběhu bude asi politika oněch poslanců krajních stran, zejmena social- stické, kteří péči o své znovuzvolení věnuji všechny ostatní zájmy. »Temps« prohlašuje, že nejlépe by bylo pro upravení a zvěcnění práce parlamentu, kdyby se přijal způsob anglické sněmovny, jenž jedině zamezuje plané a zby- tečné debaty rozpočtové, jenž reservuje jen vládě právo, žádati zvýšení výloh. Tímto prostředkem jedině mohou Combes-Doumer zachrániti roa- počet před útoky parlamentu.

anglický sněmovna Le Temps

29 article

Bismark proti Rusku. Bývalý italský poslanec Palomenghi, sy- novec zesnulého itatského státníka, kdys všemo- houcího Crispia, uveřejňuje v pařížském »Euro- péenu« zápisky své o návštěvě, kterou Crispi vykonal 28. září 1887 Bismarkovi ve Friedrichs- ruhe. Palomenghi provázel na cestě té strýee svého, jehož byl soukromým tajemníkem a jemuž pomáhal činiti zápisky o rozmluvách s Bismar- kem, bezprostředně vždy po těchto napsané. Pr jedné z těchto rozmluv vyjádřil se Bismark k hostu svému — v roce 1887 dostoupilo, jak známo, napjetí rusko německé, vzniklé již z pro- rady Bismarkovy na kongressu berlínském, nej- vyššího vrchole — on, kaneléř, že chce prý mír a že jsou prý jen dva státy, jež mohou ho porušiti, totiž Rusko a Franeie. On ale že se ne- bojí obou. I pokračoval Bismark dále, on ž učinil vše, aby Rusko přátelsky naladil, al marně. 1878 přejal prý na sebe zodpovědnost za berlínský kongres, aby následky jeho byly pro cara méně citelnými a sice proto prý, že ho Šuvalov jménem cara výslovně o to žádal. A dik za to? Car soustředil 200.000 mužů podle ně- mecké hranice. On ale opakuje prý, že chce mír, že jest ale také na válku příchystán. Ně- mecko může prý okamžitě posta- viti po jednom millionu vojáků na východní i na západní hranici i ne- musí se báti žádného útoku. Rusko není prýsi ale za to jisto svým vojskem, poněvadž důstoj- níci i mužstvo jsou prý prosákli revolučním du- chem. Mocná říše ta jest prý jen zdánlivě ne- zranitelnou.

Palomenghi Crispi Ruska Bismark Šuvalov Rusko Euro

30 article

Poláci jsou slabou stránkou její. Rakousko má pro ně sympatie a kdyby se Polákům po- skytlo při povstání jen trochu pomoci, bylo by možno zříditi samostatný pol- ský stát, třeba pod některým ra- kouským arcivévodou... Na tom prj by mu ale nezáleželo, kdyby Rusově dostali se do Cařihradu, neboť by se tím jen oslabili. Také Bulharsko jest prý mu lhostejno a kdyby ono zavdalo podnět k válce, Německo by sejí nezúčastnilo. Jen Francie mohla by ho pohnouti, by sáhl ke zbraním. K Rakousku a Italii má prý plnou důvěru; spolek s Německem a Itali jest prý v Rakousku populárním (?) Za to do- hoda s Ruskem byla by prý špatně přijata vedla by prý nutně k válce. Bylo by dnes, kdy historie vše již osvě- tlila, ovšem zbytečno usvědčovati »muže železa a krve« z nepravdy, když skutečnou zodpověd- nost za nezdar Ruska na kongresu berlínském hleděl i tuto opětně svalovati ze své neloyálnosti. jíž rovnala se ovšem leda ještě jen krátko zrakost Šuvalova . . . Ostatně ležérnost, s ja- kouž Bismark v této rozmluvě přijímal možnost války s Ruskem, jasně osvěcuje celou tu jeho hloubku citův k Rusku .. Jinak záznamy Palomenghovy obsahují ve- směs věci čtenářům známé o opětně otřepané. leda až na to, že Crispi té doby žádal na Bi- markovi, aby diplomatická smlouva trojspolkoá doplněna byla i smlouvou vojenskou a že kan- cléř německý na podnět ten ihned přistoupil. Zajímavým vzhledem na reservu v Berlíně, n- ustále vůči vnitřním poměrům rakouským n

Polák Rusův Šuvalov Crispi Rakousko Cařihrad Bulharsko Německo Francie Itat Rusko Berlín