Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIIl

2

V Praze, ve středu dne 21. října 1903.

Praha

3

Číslo 287.

4 article

Na ranní a odpol. Hist, předelšcí set v Praze v alministraeí na měsíe . . . . . sa čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáško nta . : .: 7 k 6o ve flalkách K no sa ně sío Poštou: n ětrrt lola . . . . 9 K o s dvojí zisllken ra naěslc. . . . ndt l . . . K P

Pošta Praha

5 title

Onnšní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.

Praha

6 article Otázka nové budovy pro českou universitu.

Otázka nové budovy pro českou universitu. Dvacet professorův na filosofické fakultě české university v Praze nemůže počíti svými výklady v novém roce školním. Nikoliv snad proto, že by se jim nebyli přihlásili naprosto žádní posluchači; ale proto, že učební síně, ji- miž řečená fakulta vládne, účelu svému neposta- čují ani počtem, ani úpravou svou. Na filosofické fakultě české university v Praze není poslu- cháren ani dosti prostranných, ani dosti světlých ani slušně zařízených; ba, není dost ani tma- vých, špinavých a špatně zařízených. Katastro- fální tento zjev propukl na veřejnost v celo strašné podobě kulturního monstra. Zodpověd- nost za něj padá vší zdrcující tíží svou na vládu vídeňskou. Jest to věru svrchovaně žalostný, nevý slovně pohoršlivý, přímo ostudný a hanebný stav. v němž počátkem nového roku školního octla se česká universita v Praze, jediná universita če- ská pro všechny tři korunní země české!

Praha filosofický fakulta český univerzita v Praga Na filosofický fakulta český univerzita český univerzita v Praga

7 article

Posluchači, kteři letos se dali zapsati na filosofickou fakultu této university, nemají ani, kam by se stěsnali, neřku-li, aby se tam usadili a mohli si zaznamenávat výklady professorův Není pro ně místa, ani kdyby chtěli nedbati všech nejprimitivnějších požadavkův z dravot- ních. Obraz, jehož právě poskytuje česká uni- versita v Praze, nemá sobě rovna v žádném státě, jenž jen poněkud dbá, ne-li svých povin- ností k občanstvu, aspoň své cti, své reputace. Jest to zjev tak zvláštní, v celém ostatním světě naprosto neznámý a nesrozumitelný, zjev tak křiklavý: pravé rakouské uniku ml Stát, jenž strhl na sebe správu vysokého učení Karlova, nejstarší university v celé střední Evropě; stát, jenž uvázal se v administrae všech statkův, jež této universitě náležejí; stát jenž jediný si osobuje právo a moc, dosazovat professory na této universitě: tento stát zajisté má i povinnost, aby ji zjednal pro její posluchače tolik místností a v takové úpravě, jak toho sám vymáhá na všech obcích při zařizování a vydržo- vání škol národních.

Praha Evropa vysoký učený Karlov

8 article

Jak universita česká Praze, pokud se týče počtu a úpravy místností svých nejnutněj- šich, vypadá, s uzarděním, s rozhorlením, s trp kostí a s hanbou musíme vyznati, že stojí da- leko, daleko za budovami, zřízenými prodlením dvaelli, třicfti let, právě minulých, pro nej- nižší, národní školy v obcích českých. Když jde o školu v české vesnici, vláda přijde s pravítky, s měřidly a se všemi poža- davky novověkého zdravotnictví, aby světnie školních byl dostatek, aby všechny byly náležitě vysoké, široké a osvětlené, tak aby na každé dítě vybývalo tolik a tolik čtverečných sto ísta, a tolik a tolik krychlových stop čistéh vzduchu. Obec i nejehudší, chce-li školu mít, musí dokonale vyhovět všem těmto vládním předpisům. Tu jest protokolův, tu jest komisl, než vláda dá svolení, aby se počalo vyučovati ve škole vesnické. Jest dobře, že tak jedná škola má býti zařízena, aby děti v ni mohly po- hodlně sedět, dobře dýchat, aby si tam nekazily oči, ani plíce, ani záda. Bylo by si jen přáti, aby slavná vláda týchž pravidel, jichžto správného šetření tak přísně vymáhá při úpravě školních místností ve všech obcích českých, byla stejně pečliva předně v obcích německých, když jde o školu českou (viz na př. Duchcov!) a za druhé při sobě samé, tam, kde v otázce školství všechno strhla na sebe. Tedy v nynějším pal- čivém připadě v otázce mistnost profilosofickou fakultu české uni- versity v Praze.

Ted Duchcov Praha univerzita český Praga

9 article

Slavná vláda nemůže se omlouvat, že snad byla překvapena tím skandálním divadlem, jehožto jevištěm počátkem nového roku školního se stala naše „alma alque antiquissíma“. Víť už po několik let, že učební sině slavné a nejstarší university středoevropské, bohatě, přebohatě na- dané zakladatelem svým, nesmrtelné paměti, už oetly se ve stavu tak bídném a mizerném, že nej- sprostší butyky v porovnání s nimi, jsou salony; slavná vláda vídeňská ví, že zejmena posluchár- ny v Klementinum, kde umístěna jest filosofická fakulta česká, v žádné stránce nevyhovují nej- nutnějším, nejskromnějším požadavkům, dle nichž se zřizují místnosti školní v nejchudší ves- nici: slavná vláda očima vlastních svých nej- vyšších úřadníkův, místodržitelův v království českém i samých ministrův, přesvědčila se, že posluchárny čes. univérsity vůbec a filos. fakulty zvláště nalézají se ve stavu nejbídnějším, v stavu, jaký by sama v žádné škole vesnické ne- trpěla: ale přes to všechnc nepostarala se ani o nejmenší nápravu v této opravdu skandální otázce své, až způsobem zcela přirozeným neodvratitelným letos dostavila se — katastrofal Není-li to nevylíčitelná ostuda, již v otázce význačně kulturní vídeňská správa školstv universitního v Praze si připravila? Po několik let stoupá počet posluchačův n filosofické fakultě české university v Praze.

Klementinum Praha filosofický fakulta český univerzita v Praga

10 article

Místnosti, určené pro ni, už dávno nestačily ani počtem, ani zařízením svým, sbor professorský opět a opět obracel se k vládě vídeňské s na- lehavými žádostmi za nejnutnější pomoc v po- třebách nejnaléhavějších; ministr vyučování sám vlastníma očima se přesvědčil, že poměry. v nichž v otázce místností se octla celá česká universita, zejmena fakulta filosofická, vyžadují nápravy neodkladné: a do dneška nestalo se vtě nápravě nic, zhola nic! — Náprava taková spojena jest ovšem s ná- kladem peněz. Jestli v Rakousku vždy dosti peněz pro účely vojenské, jestli a musí-l jich vždy býti dost pro nová děla, pro nové bodáky a knofliky na vojenských kabátech, pro stavbu nových opevnění a kasáren: musí tu býti také pro účely školské, pro účely o s vě- tové, ač chce-li Rakousko ještě býti počítáno mezi stály kulturní. Žádná z mladších, ba žádná z nejmladšíeh universit v Rakousku, které nemají ani desátý ba ani dvacátý díl studentstva, jako staroslavné vysoké učení Karlovo v Praze, nemá místnost tak skrz na skrz nedostatečné a bídné, jaké má česká universita v hlavním městě královstv českého! Konstatování této pravdy, celému světu zjevné, snad postačí pro správné posouzení po- vinné péče, již vláda vídeňská na sebe přijala, strhnuvši na sebe právo a mo c, spra- vovati tuto universitu. Kulturní práva, kulturní po- třeby národa českého stojí tu před ve- řejností celého vzdělaného světa jako opráv- nění žalobei proti vládě vídeňské.

Rakousko vysoký učený Karlův v Praga kulturní práv

11 article

Pošavadní hříšné zanedbávání i těchto práva potřeb národa, jenž krví a výtěžky napjaté práce své duchovní i hmotné největší měrou věrně při- spívá k udržení tohoto soustátí, není nadále možno. Katastrofa české university v Praze, zaviněná plně a jedině vlá- dou vídeňskou, volá po nápravě dů- kladné, pronikavé, úplné. Pro okamžik snad podaří se, vyhledati a upraviti nějaké míst- nosti v domech soukromých, aby professoři če- ské fakulty filosofické mohli konati v nich vý- klady své četnému posluchačstvu svému, jež má na vyučování právo i svými penězi, které vláda od nich už přijala: ale zákonné zastupitelstvo národa českého nemůže a nesmí nechat minouti letošní svrchovaně pohoršlivý, pro národ český urážlivý, práva a čest jeho poškozující případ. aby nepřistoupilo k vládě s požadavkem po zří- zení nově, účelům svým všestranně a úplně vyhovující budovy česke university v Praze. Další, vysokého učení Karlova naprosto nedůstojné, kulturní práva n- roda českého zanedbávající a čest jeho hrubě urážející hospodářství vlády vídeňské s rozstrká- váním universitních poslucháren po postranních uličkách v domech soukromých mu sí pře- stati. Národ český hromadí v pokladně státní rok co rok peněz až dost, aby z nich mohl směle a neustupně domáhati se postaven nejdříve v Praze vlastní nové, veliké budovy universitní. Vláda vídeň- ská jest povinna, postaviti ji.

Praha český univerzita v Praga ský fakulta filosofický vysoký učený Karlov naprosto kulturní práv můj profesor če

12 article Sněm království českého.

Sněm království českého. V Praze, 20. října. Po třídenní přestávce sešlo se opět zastu- pitelstvo království českého, shromážděné na Sněmovním náměstí, aby vyslechlo z úst pana rady a sněmovního sekreláře pana Höhma, jaké spisy byly tiskem rozdány a které petice došly S největší touhou očekávána byla řeč páně Rei nigrova o tom, že protokoly nebyly ode dne kdy byly podepsány vysoce ctěnými pány veri šikátory, vyloženy tři dny k nahlédnuti. Násled- kem tohoto sdělení eítí se býti svědomitý po- slanec povinným učiniti návrh, aby schůze byla přerušena. Po ruce byl tu ihned pan Iro s po tuetem různých návrhů formálních. Rozělánkoval, co byl navrhl posl. dr. Rei niger, na šest kusů a navrhl neméně než šes hlasování dle jmen, mimo to sobě přál, aby se páni poslanci příliš neunavili, před každým hlasováním desetiminutové přestávky. Mnoho-li Němeů pro tuto pausu zvedlo ramena, nedalo se zjistiti, avšak nejvyšší maršálek uznal, že je to počet dostatečný. Na českých lavících se ovšem tvrdilo, že to padesát zástupeů lidu nebylo.

Höhma Rei Rei nigrum Praha sněmovní náměstí

13 article

Fádní přestávky a ještě fádnější hlasován dle jmen snažili se Němci oživiti intermezzem, k němuž záminku sebrali z okolnosti, že prj na české straně hlasováno nejméně čtyřikráte za poslance v domě nepřilomné. Stížnost tuto přednesl posl. dr. Hackel, nutiv se strašně do pósy vážného obhájce parlamentního mravu zákona. Přednesl svou žalobu na zástupce ná- roda českého s takovou vervou, že někteří páni z jeho strany, obdaření větší dávkou tempera- menlu, volati se jali na české poslance: »foj švindl!« a podobná lichotivá slova. Vstalť jest také posl. Zd. Schücker, který k vůli mandátu musí nyní svým p. t. radikálním volíčům ku potěšení tančit na provaze německonacionáln carmagnolu, i jal se k velikému a upřímnému smíchu všech p. t. přítomných dokazovati že za takových okolností nelze mluvitio sněmu jako o vážném zákonodárném sboru. Tak jako by na tom bůh vi jak sešlo, má-li být pánům dovolena desitiminulová pausa či ne.

Němec doktor Hackel Zdeněk Schücker

14 article

Jako by od toho závíselo blaho a šlěstí obyv telstva této země. Sami z pusté frivolity sníží sněm a jeho jednání na frašku a pak se namáhají hrát vn role hrdinných zastanců nevinně pronásledovan nevinnosti. Když po druhé se tázal nejvyšši maršálek sněmu, kdo že podporuje návrh na pěti- minutovou přestávku, zvedlo se několik Němeů, o nichž právem se domnívali naši poslanci, že jich nebylo padesát, tedy ne tolik, mnoho- jich dle jednacího řádu zapotřebí, aby žádost té bylo vyhověno. Němci dokazovali, že jich dost za pomoc náměstka nejvy ššího maršálka dra. Werunského. Týž pán jich napočítal 50 a basta. My, po- čitavše třikrát a velmi pozorně, zjistili jsme jich ne více než 48. Druhá arithmetická otázka vynořila se p třetím hlasování dle jmen. Zúčastnilo se ho pouze 118 poslanců, tedy ne 122, kolik jich za- potřebí. Stalo se to ovšem tím, že Némei houfně před hlasováním odešli, a že ti, již zů- stali ve sněmovně, proli zjevnému předpisu jednacího řádu hlasování se vzdali. Toť se vl, že byli tu ihned, když nejvyšší maršálek oznámil, že hlasováním o věci nerozhodnuto, poněvadž se ukázalo, že sněm ku pravoplatnému hlasování ne n pravoplatně způsobilý. Češti poslanci zejmena posl. Anýž, učinili pokus německ manévr paralysovat, ztroskotali však na zá hadné konciliantnosti maršálkově oproti Něm Co platno bylo, že v okamžiku, kdy ohla šoval, že musí schůzi skončit, poněvadž nen shromážděn v síni dostatečný počet poslanců bylo jich už zas přítomno asi 100 Nejvyšší maršálek trval na tom, že dle jednacího řádu není dovoleno poslance počíta eům.

Němec Werunski Némei Anýž Německo

15 article

A z jakého důvodu? Poněvadž prý o tomto právu nic není v jednacím řádu. Však v každé schůzi oznamuje nejvyšší maršálek vý slovně, že schůze je způsobilou usnášeti se. Jak pak to ví, jak to zjii sitil, kd yž nesmí poslance počítat? A o jiné ještě bychom žádali vysvětlení. V jednacím řádu stojí určitě a jasně, že sněm je způsobilý usná- šeti se, když přítomna je aspoň nadpolo- viční většina členů. Jak to činí nejvyšší man šálek, aby zjistil číslo 122? Zajisté jen počí- táním. Však co platny jsou všechny rozumné důvody tam, odkud rozum byl vyhostěn Před několika dny zmínili jsme se o tom že klid velkostatkářův a ta naprostá jejich lhostejnost Němce znepokojuje. Dnes můžeme oznámiti, že národní odpůrci naši klidu svého opět nabyli. Nemají patrně příčiny k obavám Jaká vysoká politika ale v té naší české lho- stejnosti oproti německé vyzývavosti, ví bůbl Nejvyžší marřálek vemský zahajuje schůzi v 11h 4 minuty dopoledne. U vládního stolu přítomni jsou místodržitel h Coudenhove a dv. r. Vojáček. Tiskem rozdány byly 33 spisy, mezi nimi zpráva rozpočtové komise o návrzích týkajících se zemské podpory ve prospěch obyvatelstva v království českém poškozeného živelními pohromami v roce 1903, zpráva zemského výboru o stavu národního školství v králov- ství českém za r. 1902, zpráva školské komise sně- movní c peticích a žádostech učitelův i učitelek obec- ných a měšťanských škol dosud v činné službě pů- sobicích, pak učitelův a učitelek ve výslužbě, ja ko i vdov a sirotků po učitelích a četné návrhy. Petlc podáno 122. Po sdělení, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio přikázány komisím, konstatuje nejv yš- ší maršálek zemský, že sněm jest způsobilý usnášeti se.

Němec Coudenhove stav národní školství v králov

16 article

Ke slovu přihlásil se posl. dr. Reiniger a v ob- strukční delší řeči činí námitky proti verifikaci proto- kolů 33., 34., 35., 36. a 37. schůze a podává v příčině jich návrh, který jest dostatečně podporován Posl. Iro navrhuje, by se o návrhu posl. Reiniger hlasovalo dle odstavců a dle jmen s 10 minutovými přestávkami. Nejvyšší maršálak zemský: Poslanec dr. Reiniger podal návrh v tom smyslu, aby do protokolu o dnešn schůzi bylo vřaděno, že stalo se pozastavení nad tím že protokoly schůzí 33., 34. a 35. byly opozděně před- loženy, a dále, že má býti dnešní jednání odročeno aby mohly býti řádně vyhotoveny a verifikovány pro- tokoly o 36. a 37. sezení. Pan posl. Iro pak vyslovil přání, aby bylo hla- sováno odděleně o následcích, které se navrhují stran každého jednotlivého protokolu. Žádá-li se oddělené hlasování, nenáleží hned sněmu, o tom učiniti usne- sení, nýbrž, když takové přání se vyslovuje, má před- seda právo, vysloviti se v tom smyslu, že připoušt oddělené hlasování nebo že je nepřipouští, a teprv pak, když neshoduje se s přáním vysloveným, musl se o tom provésti debata, a teprve po této debatě se sl. sněm usnáší, jakým způsobem má býti hlasováno Vyslovuji se v tom smyslu, že nečiním námitek prol oddělenému hlasování, jak je žádal. p. posl. Iro („Bravo!“ u Němců.) Následkem toho máme pateré hlasování dle jmen- Nejprvé má se hlasovati o návrhu posl. dra. Reini- gera, aby do protokolu o dnešní schůzi bylo pojato že bylo učiněno pozastavení nad tím, že vyhotoven prolokolu o 33. schůzi se zpozdilo. Před hlasováním o návrhu tomto žádá se 10 min. přestávka.

doktor Reiniger Posl Němec Rein

17 article

Návrh na 10min. přestávku jest dostatečně pod- porován a schůze ve 12 hod. na 10 minut přerušena Po přestávce ve 12 hod. 15 min. při hlasován dle jmen byla první část návrhu dra. Reinigera 118 proti 8 zamílnula Posl. dr. Hackel vytýká, že při hlasování stal se hrubý přestupek, poněvadž byl odevzdán jeden hla za poslance, který nebyl vůbec přítomen. To je ne- důstojné sl. sněmu a proto vybízí řečník maršálka, aby hleděl k tomu, by podobný případ vícekrátes neopakoval. Nejedná se tady sice jenom o jednoho poslance, Maštálku, který vůbec není přítomen, ale jde tu o to, že mohlo by se to opakovati i v případech, kdy každý hlas rozhoduje. (Na německé straně se volá To je škandál, fujl) Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje, že považuje hlasování osob nepřítomných za hrubé provinění proti jednacímu řádu a že nikterak podobných případů by netrpěl. Nemůže však v dnešním případě rozhodnouti, poněvadž spoléhal na verifikátory. Ostatně stalo se v minulé schůzi, že byl přítomen jeden poslaneca nehlasoval. Proto nebude ani na dnešní případ reage- vati. (Výborně! u českých poslanců.) Posl. dr. Pacák konstatuje, že není to správným aby podobné případy se přiházely a že na straně české nikomu ani nenapadne, aby podobným způsobem za- sahoval do jednání poslanců německých, naopak po nechává se jim úplná volnost. Čeští poslanci také nl kterak nemohou shledávati správným, když páni s dru hé strany podají si návrh, ale při hlasování odejdou (Souhlas u českých poslanců.) Posl. Zdenko Schücker žádá, aby nejvyšší mar šálek zemský nespoléhal se nikdy na verifikátory

Reiniger doktor Hackel Maštálek Posl Pacák Zdenko Schücker

18 article

V úrobném prodejlt raaní číalo o sobě . . . za s . . . za 2h o dpolední Ve slialkách na venkově: ouní čielo. . . . . . . . 10h . . . . . . . Sk sepolední Inserá ty plali e hotové rapřea Přečplnotní a inserty pžijímá admini- strace v Marlanské slici č. 3. Tam nachévají se též redakee. tiskirna a eapedice , Nárcdních L.lstg“. Rakopisy se nevracsjí.

19 article

o dnešním připadě aby důkladně vyšetřil, je-li posl. Maštálka přítomen ve sněmu či není. Stalo-li se, co se lady tvrdí, jest usnesení úplně neplatným. K vyšetření celého případu žádá 10min. přestávku. Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje, že nemůže povoliti přestávku, leč ke hlasování a že rozhovoro tomto předmětu považuje za skončený. Dotazuje se na podporu druhé části návrhu dra. Reinigera, který zní, aby pojato bylo do protokolu dnešní schůze poza- stavení nad tím, že opozděno bylo verifikování pro- tokolu 34 schůze. Návrh na hlasování dle jmen i 10minutovou pře- stávku byl dostatečně podporován, načež ve 12 hod. 45 min. schůze se přerušuje. Při hlasování dle jmen, jež po přestávce 10minu- tové bylo zahájeno, byla druhá část návrhu posl. dra Reinigera 121 hlasy proti 1 hlasu zamítnuta. (Hlasy: To jest komédie: Náměstek maršálkův zde sedí a nehlasuje.) Předmětem dalšího hlasování jest III. část návrhu posl. Reinigera, aby v protokolu dnešní schůze bylo konstatováno, že opozdění verifikování třicáté páté schůze bylo vytčeno Nejvyšší maršálek zemský dává hlasovati o pod- poře a ukládá náměstku panu dru. Werunskému sčí- tání hlasů. Když oznámil dr. Werunský, že návrh podporuje 51 poslanců, povstal ve sněmovně v eliký hluk. Hlasy: 47 a ne 511 Nejvyšší maršálek zemský počítá pak sám a kon- statuje rovněž 51. (Odpor u českých poslanců. Hiluk.) V 1 hodinu 18 min. odročuje se schůze na 10 min.

Maštálek Reiniger Werunski

20 article

Poslanci v hloučcích živě debatují Po přestávce přistupuje se v 1 hodinu 30 min ke hlasování o oné části návrhu dra. Reinigera, aby do dnešního jednacího protokolu bylo přijato, že bylo vytčeno opozdění verifikování 35. schůze sněmovní. Proti návrhu hlasovalo 118 poslanců, pro žádný. Na základě tohoto výsledku prohlašuje nejvyš- ší maršálek zemský, že sněm není více schopen usnášení se a že přikročuje k ukončení schůze. Poněvadž hlasovalo se dnes, aby přijat byl návrh do jednacího protokolu dnešní schůze, bude se v příšt schůzi v hlasování pokračovali. Posl. Štole podává k protestu posl. Hackla tuto odvetu: Při čtení jména posl. Maštálky za panujícího hluku a sveden podobností skupiny hláskové „št“, hlasoval jsem slovem „ne“. Seznav tento omyl, ne- hlasoval jsem potom, když bylo čteno moje jméno. Prohlašuji ještě jednou, že stalo se to pouze omylem, a žádám, by sněm tuto odvetu vzal na vědomí Posl. red. Anýž žádá za slovo ke hlasování Nejvyšší maršálek zemský: Nemáme dále žád- ného hlasování Posl. red. Anýž: Ku předešlému hlasování.

Reiniger Posl Štol Maštálek Anýž

21 article

Nejvyšší zemský maršálek uděluje slovo posl Anýžovi Posl. Anýž připomíná ke hlasování, že výsledek při něm není s to, aby rozhodl o způsobilosti sněmu k rozhodování, poněvadž mnoho poslanců bylo přítomno a nehlasovalo, kdežto jiní přišli právě když jména jejich byla přečtena. Německý poslanec, ač byl při tomto hlasování skrutáto- rem, rovněž nehlasoval. (Různé hlasy.) Bylo tedy ve sněmovně zcela jistě více poslanců přítomno. nežli 122, jichž jest třeba ke kompetenci sněmu. Nám neběží ovšem o to abychom něco vážnějšího pro- jednali, ale celý svět má tuto komédii, ve které se pokračuje, vidět. (Hlučný souhlas u českých poslanců.) Posl. Zimmer volá: Vida, teď jest nás ta dy přes 200 Nejvyšší maršálek zemský upozorňuje, že jednací řád nepřipouští, aby poslanci byli počítáni, nýbrž stanoví, že o přítomnosti poslanců rozhoduje pouze hlasování dle jmen. Když hlasování toto ukázalo ne- schopnost sněmu k usnášení se, je hlasování tolo rozhodně platným. (Výkřiky u českých poslanců: To není správně stanovisko.) Příští schůze jest ve čtvrtek dne 22. října o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jest pokračo- vání o nevyřízeném předmětě dnešním (Různé hlasy.) Schůze skončena ve 2 hod. odpol. Pan posl. Maštálka nás žádá, abychom kon- statovali, že při hlasování o první části návrhu posl Reinigera zaneprázdněn byl prací v komisi a že tu díž ze sněmovní budovy se nevzdálil.

Anýž Posl Anýž Posl Zimmer Maštálek Reiniger

22 article

Dotaz Posl. Phdr. Gabriel Blažek, JUDr. Jaromír Čela- kovský, JUDr. Frant. Fiedler a soudr. podali včera k místodržiteli království českého hr. Coudenhovovi v záležitosti nedostatečných místností pro oboje české vysoké školy v král. hl. městě Praze následující dotaz Vaše Excellence Professorské sbory, děkanství i rektoráty obou českých vysokých učení pražských předstoupily ně- kolikráte, činíce zadost úřadní své povinnosti, pře příslušné činitele výkonné moci státní s odůvodně- nými, přesně prokázanými žádostmi, by napraveny byly veliké nedostatky při obou českých vysokých učeních pražských, kteréžto nedostatky již drahnou dobu trvají, jak pokud jde o místnosti pro přednášky. tak i pokud jde o vnitřní zařízení jednotlivých věde-

Posl Blažek JUDr Jaromír čelo František Fiedler Coudenhove Praha

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Z Opatije. Slovanský listek lázeňský. Teplé počasí a dosud příjemná lázeň na- plňuje deně veselé „kupaliště“ u villy Angio- liny přečetnými hosty. Angiolina je nejoblíbe nějším koutkem mořské zátoky opatijské. V hemžení koupajících zastoupeny všecky národnosti. První na sebe upozorní Maďaři Křičí nejvíc. Němců, soudě dle hovoru, bude většina. Nescházejí ovšem Chorvaté ani Srbové Poslední dobou přibylo mnoho Polákův. Vracejí se z letovišt, narychlo se vysluní a nasolí si ještě kůži, než se vráti domů. Poláci jsou pilnými na- vštěvovateli lázní. Také dosti četná česká společnost se do- stavuje. Ku podivu, drží dohromady! Bavíse dobře. Však to není všecka zdejší česká kolonie Ta čítá aspoň čtyřicet členů. Aby se jednou sešli všichni na přehlídku, ustanoven český ve- čírek v Grand Hötelu. Vybraná společnost se sešla. Zástupei učeného i praktického světa. Také Poláci Chorvaté se dostavili jako hosté. Hojnost dam dodávalo večeru půvabu. Český večírek nen možný bez zpěvu a hudby. Zpivalo se a hrálo po česku a k závěrku, rozumí se i tančilo. Ani Beseda nescházela. A sledována s pochopitelným zájmem cizích hostů.

Maďar Němec Chorvat Srba Polákův Polák Opatije Grand Hötel

24 article

Před dvěma léty způsobila česká kolonie v Opatiji jistý rozruch a milou vzpomínku u do- mácích uspořádáním velké společenské pro jížďky po moři za hojné účasti české i chorvat- ské společnosti. Od těch dob pozorovati lze větší účast domácího obyvatelstva pro české i slo- vanské hosty vůbec. Nyní rok za rokem už ob- novují se styky a jest naděje, že časem dojde i na trvalejší organisaci zdejší slovanské společ- nosti lázeňské. Silná je dost a při vhodném opa- tření poskytne ještě vděčný materiál. Možno jmenovati jednotlivce, horlivé našince, kteří jeyí pro věc silný interes a jsou v poměrech, aby mohli výdatně kroky podniknouti. Není pochyby že neuškodí sobě, kdo vynaloží trochu energie a snad i prostředků hmotných, aby z půdy zdej- šího slovanského života, dosud tak nedolknuté a ladem ponechané, vzbudil k životu ony divy kterých je schopna.

25 article

Čechů a Slovanů, zde usazených obchod níků, živnostníků není mnoho. Naši, ať mají ka- pitál nebo nemají, ubijí se raději konkurenčně doma, co zatím Vídeňáci i Němci z Pruska, Ma daři bohatnou zde na slovanské půdě z hostí jichž dobrá polovice jsou Slované. Našincům. zkušeným obchodníkům a živnostníkům vedlo by se zde stejně dobře. Pro podnikavý slo- vanský kapitál jsou ještě celé lány nedo- tknutě půdy na pobřeží Quarnera i v dalmat- ských městech, kam z jara, na podzim, ba i v létě dal by se zlákati proud navštěvovatelů ze slovan- ských zemí, toužicích po sílivém osvěžení n mořském břehu a ve vlnách mořských. Je to jedna z praktických otázek mezislo- vanského programu! Mluvívá se o tom, sluší-li Opatiji považo- vati pro Chorvatsko již pro vždy za ztracenu. anebo-li je naděje, že se dá rozkošný ten pás slovanského břehu ještě zachrániti? Na výku objektů z cizí ruky není arci pomyšlení. Jižní dráha a Společnost spacích vagonů — jež do své spekulace s Opatijí nějaké millionky položily ještě s několika vídeňskými soukromníky a šlechti

Čecho Vídeňák Němec Slovan Prusko Ma Chorvatsko Opatija Slovan

26 article

ckými spekulanty, jsou dnes majiteli nejvýhod nějších objektů — nedají se ze svých zlato dolných posie tak hned vytlačiti. Není pochyby, kdyby dnes v Opatiji vznik velký, okázale slovanský hotel, že by na ráz měl zde zabezpečenou četnou klientelu hostí českých, polských a jihoslovan- ských, jež dosud jsou nucení zapadati do eta- blissementů, řízených formou i duchem cizot- ným. Na protějším břehu v Crkvenici, zá- sluhou podnikatele Poláka, je dnes už velmi způ- sobné středisko lázeňské, převahou rázu slovan- ského. Rovněž bylo by místa i vzduchu pro slo- vanské podniky ve Volosce, v Lovraně, v Novi. ba i ve Splitu a Dubrovníku.9) Záchrana slovanského území v tom smyslu jest zcela možna. Jen na uvědomělém, organiso- vaném postupu by sešlo. V samé Opatiji většina dobře položených vill, většina pozemků a všecko okolí jest chorvatské. Převody majetkové jsou stále na jednacím pořadu, záleželo by jen, aby ni jedné příležitosti ku posile nebylo pro- paseno. Poněvadž domácí chorvatská podnika- vost není a nebude ještě na dlouhý čas dost silna, jeví se stálá nutnost, pronajímati villy, obchody, prodávati nemovitosti. Proto bylo b na druhých Slovanech, obchodně i podnikatelsky čilejších, zvláště na nás Češích, abychom ve vlastním prospěchu více v tom směru se za- jímali o slovanský jih. Našim družstvům ob- chodním i soukromníkům, našim hotelierům i ústavům peněžním skýtá Opatije a slovanský jih vůbec ještě nejširší pole ku poctivému ziskua bezpečné spekulaci. *) Upozorňuji na inserát „Národních Listů“ pronájmu Národního domu ve Volo s ce.

Polák Čech Novi Split Dubrovník Opatije

27 article

Zmohutnění slovanského živlu tíím způ- sobem co nevidět by se ukázalo. Dnešními poměry nejsou Chorvaté vinni Opatije stala se velkým lázeňským místem v po- měrně krátké době, 12 let. Vznikla z nepatrně pobřežní osady chudých námořníků. Bývaly tehdy doby, že pan učitel byl doslova „jediným mužem“ v Opatiji. Pak přišla doba zakládacía bývali námořníci, kapitáni, pokud již dříve ne- odbyli své pozemky přiliš lacino, začali sami sta- věti villy, a takořka přes noc, jako v báchorce — zbohatli. Lid nebyl ani vzděláním, ani peněžně připraven pro život nový, musil přirozeně ustu- povati živlům cizím, německým, neboť ze Slo- vanů se žádný se svou troškou nehlásil. Jsme dnes povděčni, že aspoň zachráněno tolik, že možno se dosud cítiti v Opatiji jako na slovanské půdě. Jak dále bude, závisí na obratnosti i pro- zíravosti našeho postupu. Zdejším Chorvatům jest vésti obtížný zápa na tři fronty. Německá dobývavost, italská zpup- nost i bezohlednost vlády ohrožují stále zájmo- vou sféru slovanskou. Italové mají zde nad- bytečnou školu pro 26 dítek, za to pro více než 100 děti chorvatských musí býti vydržo- vána škola matičná. Schulverein postavil zde německým přivandrovalcům prostranný secessn palác. V postupu Němců je zřejmý systém. Ze všeho zřejma promyšlená příprava — na př. volební! — pro potřeby budoucí. Ve správě lázeňské drží se houževnatě nepatrná většina ně- mecká. Výbor obecní za to jest veskrze chor- vatský. Je ovšem trnem v oku nepřátelské pod- nikavosti. Ale Voloska i Opatije tvoří jedinou obec, a tak je majorita chorvatská pro dozírnou dobu zabezpečena. Proto by Němeům tolik zá- leželo, dokázati, aby Opatije byla prohlášena

Chorvat Italos Němec Opatije Opatiji

28 article

samostatným městem. Pak by to šlo s germani- sací jako na másle. Dnešní poněmčilý ráz Opatije zaviňuje práv nevědomost, protože neorganisovanost tlumu slovanských hostí. Každý nutí se do něm- činy, domnivaje se býti v německém teritoriu. V té věci organisace právě by mohla nejúčin- něji působiti. Organisace, která by slovanské ná- vštěvníky hned od počátku o pravém stavu věcí poučila. Opatije rázem by nabyla jiného vzezření, kdyby hosté Slované po slovansku si vedli, a především své mateřštiny užívali. Opatije jest dnes a dlouho jistě zůstane perlou Adrie a jest zajisté všeho slovanského úsili hodna. O jejím klimatu mírném svědčí zdejší subtropická i tro- pická květena, rozlehlé vavřinové háje. Vysoké hřebeny horské, chráníci přepychovou osadu proti severáku (tramontana) v zimě, kryty jsou mohutnými lesy a háji kaštanů jedlých. Svěží, kořenitý vzduch učinil Opatiji i letním lázen- ským místem námořským prvního řádu. Se vzrůstající návštěvou celkovou (letos 21.600) roste i počet českých hosti v létě i na jaře. A komu zdejší život zdá se příliš velko- lázeňsky hlučným, nachází útulek v klidnějším sousedství, v roztomilých pobřežních městeč- kách chorvatských v Crkvenici, v Novi, ba i ve Senji, ba i ve vískách podél pobřeží, jež zne- náhla vesměs pro hostinné přijetí se zařizují. Jest naděje, že tím způsobem znenáhla se podaří odvrátiti dnešní nesmyslný proud če- ských letních hosti vzhůru k německému moři a svésti jej šťastně tam, kde národně, hospo- dářsky i společensky bude jedině na svém místě, na břehu moře — slovanského. Dr. L.

Slovan Adrie doktor Opatije Novi Senj