Načítám náhled…
Chunky — 33 celkem
· entity: person 117, place 31, org 10, work 3
1
masthead
21. října 1903.
2
masthead
Císlo 287
3
masthead
NARODNI LISTY
4
masthead
Strana 5.
5
article
oko zdůrazňovanou, jest ostatně také sdělení
Paolmenghovo, že Crispi na Bismarkovi žádal.
aby se ujal osudu Italův rakouských a že m
Bismark přislíbil ihned ve věci té u vlády vl-
deňské intervenovati.
Zmenšení branné moci italské.
V sněmovních kruzích římských proslýchá
se, že Giolitti získal vládu pro plán, zmenšiti
vojsko o dva armádní sbory. Stav ostatníeh
sborů má býti za to zlepšen. Jest ovšem otáz-
kou, zdaliž Giolitti nechce pověstmi těmitc
raziti si jen u veřejnosti cestu ke kandidlatuř
ministrpresidentské.
Francie ve vnitřní Africe.
Karavana, jež přibyla do Tripolisu z Va
daje, přinesla zprávu, že sultán vadajský přijal
bez odporu protektorát francouzský. Jak as
přijat bude po pověstné smírčí smlouvé anglo
francouzské tento postup Francie Saharou smě-
rem na Egypt?
Crispi
Bismark
Italův
Giolitti
Francie
Afrika
Tripolis
Virginie
Egypt
6
article
O novém státním tajemníku papežské stolice.
»Berliner Tagblatt« zvěděl od vynikajíe
prý osobnosti vatikánské některé podrobnosti
nástupei Rampollově, Merryovi del Val, jež vy-
znívají celkem v tento úsudek: Povolání muže
poměrně tak mladého vzbudí v kardinálském
sboru závist; rovněž tak (?) okolnost, že Merry
jest chráněncem Rampollovým. Merr
má jistou rutinu u vedení záležilosti a ovládá
úplně frančinu, italštinu, němčinu a ovšem
španělštinu. Není však mužem vlastní iniciativy
jako byl Rampolla, nýbrž bude věrně konat
vůli Pia X
Dle římského »Zeitu« jmenování Merrya
zkali as poměr mezi Vatikánem a Rakouskem,
kteréž nedávno teprve odmítlo přijati Merrya
za nuncia u svého dvora.
Dozvuky k návštěvě krále italského v Paříži.
Pařížské listy věnují v číslech posledníeh
ještě na rozloučenou vřelé vzpominky králi
Viktoru Emanuelovi a jeho návštěvě. »Figaro«
klade důraz na mírumilovný ráz návštěvy.
Nacionalistická »Patrie« ve článku, který ovšem
tiskové poměry naše nedovolily by nám otisk-
nouti, míní, že by Italie snad za zisk Terstu
byla ochotna dopomoci Franeli ke
znovudobytí Elsaska a Lotrinska. List
tento, Slovanstvu jinak tak upřímně oddanýa
příznivý, asi jen na základě nedostatečných in-
formací národopisných dospívá k této kombi-
naci, neboť co se Terstu týče, zapomněl, že tu
slovíčko právem by promluviti musili také Slo-
vinci, jejichž jest celé okolí terstské, třeba
město samo mělo vnější ráz vlašský . ..
Obchodní a živnostenská komora
Merry
Rampollův
Rampoll
Pius
Viktor Emanuel
Figaro
Vatikán
Rakousko
Paříž
Terst
Lotrinsko
Merry del Val
Patria
Berliner Tagblatt
7
article
v Praze
Praha
8
article
konala včera odpoledne čtvrtou řádnou schůzi za před-
sednictví druhého vicepresidenta p. inž. L. Bondya
Při presidiálních sděleních zmínil se p. Gross-
mann o horečce pořádání krajinských
výstav. Pravil, že v poslední době nastalo opravdové
závodění v pořádání výstav. V jednom a témže roce
byly pořádány tři až čtyry výstavy a lo v místech.
od sebe jen několik mil vzdálených. Řečník nepodce-
ňuje význam a důležilost výstav, uznává jejich blaho
dárný vliv na poli výrobním a tržebním a přeje vý-
stavám, letos pořádaným, že přiznivě dopadly. Va-
ruje však před častým pořádáním výstav, jelikož by
nevykazovaly vždy stejně příznivý výsledek a projevuje
přání, aby se ve výstavnictví soustavně postupovalo.
Rečník činí návrhy ohledně vnitřní organisace výstav
a končí návrhem, aby komora dala podnět ke spo-
lečné akci obchodních komor, směřující k tomu, aby
výslavy pořádány byly v delších intervalech za sebou.
dale v místech geografickou polohou od sebe vzdále
ných, aby se vnitiní uspořádání výstav dělo dle urči
tých pořadalelských zásad a pravidel a konečně aby
se výstavy staly tím, čím býti mají, totiž výstavamí
seriosní práce. (Souhlas.)
Piedseda slibuje, že o záležitosti této budese
uvažovati.
Ing
L Bondya
Gross
Virginie
9
article
Přikročeno k jednacímu pořadu. Předsedajícíp
inž Bondy sdělil návrh obou sekcí na udělení zlat
medaille komorní presidentu komory p. Ant. Řivná-
čevi. Řečník zmínil se o zásluhách p. Řivnáče o ko-
moru a prolo obě sekce jednomyslně usnesly se udě-
liti jemu u příležitosti 60tých narozenin nejvyšší ko-
morní vyznamenání. Návrh obou sekcí byl jedno-
myslně schválen. Když pp. Nekvasil a cís. rad
Bendy presidenta p. Řivnáče do zasedací sině uvedli
oznáml předsedající p. inž. Bondy, že komora udě-
lila mu vyznamenání a přál mu, aby ještě dlouhá léla
působil ku prospěchu komory. (Souhlas)) Presidentp
Řivnáč za vyznamenání srdečně poděkoval.
K obsazení 6 míst soudců laiků při krajském
soudu v Kutné Hoře zvoleni pp. Aupěka Tomáš, Jo-
sefy Anl., Munk Nathan, Slavík Prokop. Pospíšil Jos.
a Doležal Vil.; dále navržení pp. Řtepa Mil., Brant Jos.
a Baloun Fr.
Následovala zpráva presidiální komise o sníže-
ni daně cukerní a surtaxe na cukr ve vzájemné
tržbě rakousko uherské.
Referent, sekret. nám. p. dr. Rud. Pilbauer
přednáší návrh presidiální komise na resoluci tohoto
znění
I. Komora, opírajíc se o podrobnou znalost spo-
Úřebních poměrů svého obvodu, projevuje pevné pře-
svědčení, že značnější zvýšení konsumu cukru, o
něhož závisí příznivý stav našeho cukerního průmyslu
v nových poměrech, nastalých brusselskou cukerní
konvencí, dosažitelno jest v první řadě jen značným
snížením platné cukerní daně spotřební
Bond
Řivnáč
Nekvasil
Benda
Ing
Presidentp Řivnáč
Tomáš
Munk
Nathan
Slavík
Prokop
Pospíšil
Doležal
František
Pilbauer
Kutná hoře
Brant Jos
10
article
Toto snížení mělo by se při nejmenším rovnati
uvolněné nyní sumě 18,000.000 K dřivějších exportních
premií když nyní vyplácení těchto premil a tím tedy
také zákonodárný důvod, aby cukerní
daň spotlební o tolik výše byla stano-
vena, aby také sumu těchto premií hra-
dila, naprosto cdpadl. Komore vytýká tudiž co nej-
důrazněji naléhavou nutnost toho, aby dotčené sní-
žení daně cukerní alespoň v této omezené míře ihned
a plně nastalo. Vedle toho však pokládá komora rovněz
za nezbytno, aby vzhledem k tomu, že značnější oži
vení konsumu cukru zvláště lze očekávati, zvýšeným
odbytem co nejvíce zlaciněných výrobků průmyslo
cukr zpracujících výroby čokolády, kakaa, cukrovinek
konserv atd.), současně a to ještě značně pod uvedení
právě minimum snížena byla daň z cukru těmito prů-
mysly zpracovaného. Na těchto minimálních úlevách
konsumu nelze však po názoru komory přestati. Na-
opak netají si komora, že výdatné oživení konsunu
cukerního nutně má zapotřebí ještě dalšího všeobec-
ného snížení daně pod uvedené minimum a to i vzhle-
dem k nepoměrně značnějšímu snížení cukerní daně
všech v této příčině s námi konkurujících států, jakož
i vzhledem k danému tím podnětu k podloudniciv
s cukrem na rozsáhlé naší hranici proti Německu, do-
týkajici se právě nejspotřebivějších krajin říše. Ja-
kožto zvláště způsobilý a při tom i k zájmům financí
státních plný zřetel mající podklad pro příslušnou akci
zákonodárnou doporoučí komora co nejvřeleji návrh
Německo
11
article
Ústředního spolku cukrovarníků říše rakousko-uher-
ské a Spolku cukrovarnického v Čechách, aby cukerní
daň byla kontingentována a přírostků nad tento kon-
tingent sahajících užito bylo k dalšímu snížení daně
cukerní.
Všeehny tyto návrhy neobsahují žádné újmy pro
Ginance státní, kterým naopak po navrhovaných sní-
ženích daně dostane se jistě z podnícené tím větší
spotřeby cukru hojných nových pramenů.
spolek cukrovarnický v Čechy
12
article
II. Pokud jde o zamýšlené zavedení surta xy
na cukr ve vzájemné tržbě rakousko-uherské, jde lu
dle povahy a účelu léto surtaxy o faktické clo přívozné.
ano z rakouského stanoviska jeví se surtaxa býti do-
cela vývozním elem, uvaleným v zájmu slátu konku-
reněního na náš cukerní průmysl na vývoz odkázaný
Hospodářská povážlivost tohoto opatření byla již pro-
jevy četných průmyslových korporací všestranně osvě-
tlena. Komora pokládá za svou povinnost zvláště
jednu z nejpovážlivějších stránek tohoto opatření vý-
stražně vytknouti, že totiž zavedení faktické částečné
celní čáry v dosavadním volném, společném rakousko-
uherském území celním, nezbytně způsobí další po-
dobné průlomy v dosavadní celní společenství a že
po surtaxe na cukr (na níž Uhry jsou interesovány) c
nejdříve budou a musí následovati surtaxy na jiné
potraviny a požívatiny (na nichž zase království a země
na říšské radě zastoupené více jsou interesovány).
což pak ovšem znamenalo by počátek shroucení se do-
savadního společenství vůbec. Komora může zajistě
právem předpokládati, že c. k. vládě neušel tento zá-
sadní význam ohlášené předlohy o surtaxe cukernía
že vláda v témže okamžiku, kdy se rozhodne podati
takovouto předlohu, hovicí plání uherského průmyslu
po vyloučení cizí konkurence z domácího trhu, sou-
časně již také postarala se o ona domácí výrobní od-
větví, která zajisté týmž právem stejné ochrany mohou
žádati. Tento nevyhnutelný a žádným výkladem neod-
činitelný důsledek musil by však c. k. vládu vésti na
cesty, které by v blízké budoucnosti opustily půdu
společného celního území a které tedy jsou v přímém
odporu s nedávným prohlášením J. E. pana c. k.
předsedy ministerstva o otázce vyrovnaci
Tato záležitost zavdala podnět k debatě.
Uher
13
article
Pan komorní rada Ryšánek pravil:
Není o tom mezi námi dojista pražádného roz-
poru, že nejnovější úmluva obou finančních minister-
slev této říše, poplatku z dovozu cukru se týkající,
značí vlastně průlom do celna jednoty rak.-
uher. a že ohraničení takové příčí se celním
smlouvám mezi oběma polovicemi; že průlom tento
byl Uhry provoková n za tím účelem, aby uherský
průmysl cukerní byl osamostatněn a s ním i tamější
zemědělství zvelebeno, to rozumí se zrovna tak, jako
že ohraničení takové poškodí citelně nejen náš pře-
důležitý průmysl cukerní, ale i naše zemědělství bez-
toho dost zkoušené.
Stává se proto olázka talo rázem nejen ctázkou
cukrovarnickou, ale i otázkou našeho zeměděl-
ství i celého národohospodářství na-
šeho se dotýkající a bylo by velikou chybou, kdyby
podařlo se Maďarům dosíci vzdor platným smlouván
ohromných výhod na náš účet.
Ryšánek
Uher
Maďar
14
article
To zlo by se nám vymstilo a to jak po stránce
finanění, tak i po stránce mravní. Po stránce finanění
proto, poněvadž škody celním ohraničením našemu
cukrovarnictví i zemědělství způsobené do millionů
by sahaly a po stránce mravní proto, poněvadž při-
jetím takovýchto, právní cit tolik poškozujících smluv
nenasytně hrabivosti maďarské dostalo by se nového
posilnění a nové odvahy k dalším extremním poža-
davkům národohospodářské zájmy téte poloviny říše
tak citelně poškozujícím. Jsem plesvědčen o tom, že
kdyby neměly protestní kroky interessovaných činitelů
dojíti náležitého ohlasu a kdyby ku provádění smlouvy
proponované dojiti mělo, že najdou již povolané kor-
porace cesty, kterými by byl další postup Uhrů když
ne zastaven, tedy obmezen, že pracovati by musily pro
celní rozluku, ke které beztoho dříve nebo později dojde
a dojíti musí, i bude to zejmena jiný hospodářský prů-
mysl, totiž průmysl mlynářský, který užije každé za-
vdané příležitosti, aby ku provedení eíle toho pra-
coval. když již vláda rakouská k jeho zachování pra-
ničeho nečiní a jej na pospas nenasytné hrabivosti ma-
darské ponechává. Z důvodů pronesených vítám usne-
sení praesidiální komise, přimlouvám se za jeho při-
jetí a vznáším současně ku presidiu uctivou žádost
aby pro ten případ, že by protestní kroky naše oslv.
15
article
šány byly a k provádění zmlouvy přikročeno bylo.
podniklo energické kroky za tím účelem, aby stejné
poplatky na dovoz uherských výrobků zemědělských
i mlynářských a trhu zvířecího v této polovině říše
uvaleny a vybírány byly. (Souhlas.)
Pan president přislibuje, že ku přání tomu
bude vzat náležitý zřetel a že komora vše učiní, aby
obchod i průmysi náš byl obhájen.
Pan posl. Krejči poukázal k tomu, že v Praz
i na venkově nastala u obchodníků citelná nouzeo
homolový cukr.
Obšírné výklady o této cukerní záležitosti pro-
slovili pp. dr. Urban, Ellbogen, Sobotka
Riedl z Riedensteinů, L. Bondy aKrejčík
načež resoluce navržená byla schválena a sice ohtedně
daně cukerní jednomyslně a ohledně surtaxy majo-
ritou komory.
Zpráva kuratoria umělecko-průmy slo v-
ho muser obchodní a živnostenské ko-
mory o rozpočtu musejním na r. 1903 vy-
kazuje rozpočtený příjem v sumě 54.000 (proti 46.00
kor. roku předešlého) a vydání v téže sumě. Schváleno.
Zpráva kuratoria umělecko-průmy slov-
ho musea obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze o účení závěrce za rok 1902.
Krejča
doktor
Urban
Ellbogen
Sobotka Riedl
L Bond
Praha
Riedenstein
16
article
Celkové příjmy roku 1902 činily 59.526 K 24 h, vy-
dání 59.748 K 62 h: objevil se tudiž schodek 222 k
38 h, který uhražen byl z pokladničního zbytku roku
předešlého. Schváleno.
Schváleno dobrozdání živnostenské sekce, vy-
pracované na základě konkretního případu referentem,
sekret. nám, p. drem. Rud. Pilbauerem, ve kterém
vyslovuje se proti opačné praxi některých úřadů živ-
nostenských zásada, že při posuzování lová rn
povahy závodu rozhodující v té příčině krileri
(molorický pohon. počet dělniciva atd.) mají se klásti
ne na každé jednotlivé oddělení tovární samo o sobě,
nýbrž na celkový podnik jakožto organický celek.
Referent nám sekretáře p. dr. Schuster před-
nesl zprávu živnostenské sekce o základních
ustanoveních pro podporování smi-
strovského včení ze zemské dolace malo-
živnostenské. Vylíčiv účel nové instituce, ve Virtem-
bersku. Badensku a dílem ve Švýcarsku již osvěd-
čeně, podal referent nástin posavadního stavu nové
akce, kterouž zahájili zamýšlí jak vláda tak i zemský
výbor, kterýž na základě podnětů zemské živnosten-
ské komise předložil již sněmu král. českého návrh.
aby zemská podpůrná akce maloživnostenská byla
rozšířena na podporování mistrovského učení. Aby
však podporování mistrovského učení dělo se sou-
hlasně, soustavně a zdárně, jest nezbytně třeba, aby
stanovena byla příslušná základní ustanovení. Živ-
nestenská sekce komory, jsouc k navržení lakových
pravidel zajisté povolána, předložila plenu komory
„Osnovu základních ustanovení pro podporování mi-
strovského učení ze zemské dotace maloživnostenské
až na jedinou odchylku v mezích všeobecných zá-
sedních usnesení zemské živnostenské komise sesta-
venou), jakož i „Osnovu smlouvy mezi výborem zem-
ským a subvencovaným mistrem učebním.“ Osnovy
předložené byly schváleny.
Pilbauer
doktor
Schuster
Virt
Badensko
17
article
Za člena kuratoria technol. průmyslového musea
v Praze zvolen p. Jan Toužimský.
Komorní vyznamenání byla udělena:
Stříbrná medaille s diplomem: Antonínu
Kunzovi, přednostovi oddělení u firmy Bene-
dikt Klemperer, c. a k. dvorní dodavatel v Praze
(25 lel). — Stříbrná medaille: Josefu Blahotovi
cukrmistru spolkové továrny na cukr v Lužci (25 let)
Josefu Wormovi, účetnímu fy. E. Heintschel a spol.
v Praze (30 leb). — Bronzová medaille s di-
plomem: Josefu Ptáčníkovi, zedníku ve spolkové
továrně na cukr v Lužci (40 let); Josefu Pleifferovi,
operatéru c. a k. dvor. a kom. fotografa H. Eckerta
v Praze (26 let); slečně Josefě Pelikánově, retušérce
c. a k. dvor. a kom. folografa H. Eekerta v Praze
(25 le0): Čeňku Šubertovi, kamenoliskaři u Viléma
Šebka, majitele litografie a kamenotiskárny v Praze
(30 let); Antonínu Zickertovi, vařiči u fy. Ph. Graben-
stein na Smíchově (33 let); Václavu Košateckému,
ztízenci fy. Jiljí Krinera synové v Praze (36 let).
Bronzová medaille: Janu Kultscherovi, truhlář-
skému pomocníku u fy. F. C. Schalek v Praze (25 lel.
Josefu Frantovi, dělníku ve spolkové továrně na cuk
v Lužci 39 let): Josefu Isopovi, sluhovi tamtěž (g
lel); Ant. Benešovi, strojníku tamtéž (30 let); Frant
Vojtěchovskému, dělníku tamtéž (27 let); Gustav
Maschovi, obchod. sluhovi fy. E. Heintschel a spol
v Praze (30 let
Ke konci schváleno, aby p. dr. Kaura byl dán
do výslužby.
Toužimský
Kunz
Klemperer
Blahota
Worm
E Heintschel
Ptáčník
Pleiffer
H Eckert
Pelikánův
H Eekert
Šubert
Šebek
Zickert
Václav
Kriner
Kultscher
Schalek
Josef Franta
Isop
Antonín
Beneš
Vojtěchovský
Masch
doktor
Kaura
Praha
Lužec
Smíchov
Bene
Graben
18
article
Události na vysokých školách
pražských.
Události na vysokých školách
pražských.
Spravedlivý požadavek professorstva i student
stva české university a techniky za opatření slušných
dostatečných a vysokých škol českých důstojných
místností — dochází u celé české veřejnosti nejvře-
lejších sympatií.
Spojená akce studentstva a professorů, nikým
nesmluvená, vytrysknuvšj sama ze sebe, z poměrů
daných pouhou skulečnoští, jest nejpádnějším vy
křičníkem a nejtěžší obžšlobou neudržitelného stavu
dosavadního. Vzorné chování se studentstva při
manifestování jeho práv vyráží předem zbraň všem
nepřátelům z ruky a zjednává na druhé straně na
šemu studentstvu všestrannou přízeň a moráln
podporu v boji za věc, která u jiných národů roz-
umí se sama sehou.
Ve příčině té potěšítelným a následování hod
ným jest
Projev městské rady pražské.
Události na českých vysokých školách pražskýe
staly se předmětem rozhovoru ve včerejší schůz
městské rady. Debaty zúčastnili se pp. m. r. Zikan,
dr. Holubovský, dr. Podlipný a dr. Baštýř a usne-
seno k návrhu p. Zikana, aby městská rada
po případě praesidium podniklo u po
volaných činitelů příslušné kroky na
podporu snah university české, aby s
této dostalo v čase co nejkratším řádných a dů-
stojných mistnosti, Mimo to schválen návrh
pana dra. Baštýře, že rada městská, sledujíc zápas
studentstva i professorů vysokých škol pražských
projevuje své sympatie s nimi a při
pojuje se k akci za účelem získán
důstojných mistnosti universi tníc h.
Další zaslavsní přednášek na fakuliě filosofické.
Zikan
doktor
Holubovský
Podlipná
Baštýř
19
article
Včera zastavili na žádost posluchačstva své před
nášky: dopoledne prof. dr. Vejdovský (analomie
a embryologie), odpoledne prof. Vlček (dějiny české
literatury) a prof. Frant. Krejčí (filosofie,
Po zastavení přednášky prof. Vejdovského ubí
rali se posluchači hromadně ve zn čném zástupu Žit
nou a Šlěpánskou ulicí do ústavu anatomického. Ne
zvyklý tento zjev vzbudil u obecenstva všeobecna
pozornost.
Včera ráno byla vyvěšena v Karolinu a v Kle
mentinu vyzvání komitétuj ke studentstvu. Vyhláška
určená pro filosofy, zní: »Kollegové! Stav událost
na filosofické fakultě ponechává se přirozenému vý
voji. Taktika za-tavování přednášek je dána prohlá
šením rektorovým a děkanatem publikovaným na čer
ném prkně. Na základě toho přerušeny budou před
nášky, kde místnosti zapsaným posluchačům nestačí
Semináře a přednášky již zahájené, kde místnosti vy-
hovují, nebudou zastaveny. Žádáme Vás, aby celá
akce nevybočovala ze zákonných mezí, v nichiž se
dosud pohybuje. Další postup bude určen na schů-
zích, jež budou ještě blíže oznámeny. Komité.«
Vyhláška adresovaná právníkům zní taklo.
profesor
doktor
Vejdovský
Vlček
František
Krejčí
Šlěpánska
Karolina
20
article
»Kollegové! Události na fakultě filosofické nutí nás
s rozmyslem vyvoliti taktiku vlastní v záležitosti
místnosti. — Prostředek tak důtklivý, jakým jest za
stavení přednášek, nutně musí míti reální cíle, t.j-
takové, které při skončení akce ihned jsou prove-
ditelny. Poněvadž pro naši fakultu těchto podmínel
není, nedoporučujeme z asta vení před
nášek na fakultě naší a navrhujeme postup
tento
Přednášky navštěvujme co nejčet
něji. Pro manifestaci požadavků našich bude svo
lána universitní schůze. Neopouštějte půdu zákona
v zájmu věci vystřihejte se všech výtržností, » Všehrd
— Komitét.-
Že vyzvání ke klidu jest na místě, viděti z toho
že včera opět objevovali se na nádvoří Klementina
a v nejbližším jeho okolí buršáci v čepičkách,
jindy jich tu není téměř ani viděti. Výtržnost, kter
by nerozvážným jednáním některého jednotlivc
mohla vzniknouti, měla by za následek, že by Němei
dobrou naši věc zatáhli na pole národnostní — a tl
by již předem byla ztracena. Proto nelze dosti stu
denistvo varovali před podobným nerozvážným jed-
náním.
Kollegová
Klementina
Všehrdy
21
article
Během dopoledne odebrala se k rektorovi dv
radovi Strouhalovi pětičlenná deputace za filosofickou
fakultu, aby požádala za povolení schůze filosofické
fakulty, jež též rektorem dáno.
Schůze ta bude se konati ve čtvrtek o 10. hod-
dopolední v Klementinu v č. II a III. Na schůzi tute
jsou pozváni professoři. Přístup budou m iti
jen posluchači filosofické fakulty na
průkaz legitima ce.
Professorský sbor filosofické fakulty horlivě shán
vhodné místnosti, jež by aspoň provisorně sloužily
za posluchárny, ale kromě místností svatováclavské
záložny — o jichž nájmu, jak jsme již ve včerejším
odpoledním vydání našeho listu oznámili, se vyjed-
nává — není jich. Prohlížen sál konviktský, ale
jelikož nemá denního světla, je nevhodný, sál Plo-
dinové bursy nehodí se jednak pro hluk, jenž by
přednášky rušil, jednak, že by bylo třeba denně
stěhovati školní nábytek.
Strouhal
Pla
Klementinum
filosofický fakulta
22
article
Na schůzi filosofické fakulty, konané v ponděli
večer v Akademické čítárně, jednáno o tom, jak se
zachovati v nejbližších dnech a usneseno, aby se
postupovalo jako posud: zastavovati jen přednášky.
pro něž místnosti vskutku nestačí. Že vážně to mí-
něno, vidno z toho, že některé přednášky i semi-
nární cvičení se konají. Tak již v pondělí přednáše
prof. dr. Kraus o Herdrovi, kdežto předná ka o ději-
nách německé literatury pro nedostatek místa byla
zastavena. Též přednášel prof. dr. Zibrt, konal se
seminář dra. Pekaře atd. Včera přednášeli pro fessoř
Jarník, Goll, Mourek atd. Jak patrno, studentstvo
projevuje tu svoji dobrou vůli pracovati vědecky i na
dále a konání těchto přednášek a seminářů má též
tu dobrou stránku, že následkem nich nemůže býti
studentstvu hrozeno ztrátou semestru, Jen kdyby
zastavily se všechny přednášky, mohla by tato even-
tnalita nastati a k tomu ovšem — již ve vlastním
zájmu — studenistvo nedá dojíti; také bylo by zby
tečno zastavovati přednášky, neb dokonce seminární
cvičení, při nichž místnosti vyhovují. Jaké místnost
asi má filosofická fakulta v Klementinu, nejlépe do
kazuje, že v pondělí v místnosti č. I. již o 3. hod.
odpol. bylo nutno rozsvítiti všech davět plynových
lamp. Konalo se tam seminární cvičení dra. Pekaře
a ač tu bylo přítomno jen na 50 osob, přece již p
půl hodině následkem hořících plynových lamp
naprostého nedostatku ventilace vyvinulo se v míst
nosti takové horko, že prof. Pekař sám se ptal, jel
jen jemu tak horko, či je li skutečně — což ovšem
potvrzeno.
profesor
doktor
Kraus
Herdr
Zibrt
Pekař
Jarník
Goll
Mourek
Klementinum
filosofický fakulta
23
article
Vyskytla se též zpráva o dvojitém přednášení
t. j. že by professor přednášel tutéž látku dvakrát
v rozličných hodinách. Avšak zařízení to již předem
padá pro svou nepraktičnost. Nedalo by se totiž za-
brániti kollidování hodin a zajisté i každý z profes
sorů by se pěkně poděkoval, za stejný plat dvoj
násobně se namáhati. Rozdělení posluchačů a nutná
kontrola, jsou-li přítomni jen příslušní posluchači
činila by též obtíže — i jest zřejmo, že zařízen
takové uskutečniti nelze.
V některých listech vyskytla se zpráva, že sah
bude« filosofická fakulta umístěna jinde, místnost
jejích se užije k rozšíření universitní knihovny
Proti tomu nutno vystoupiti již předem, neboť míst
nosti universitní knihovny nynější jsou pro ni ne
vhodny a bylo by vyhazováním peněz, ještě jiné
rovněž nevhodné k nynějším přibírati. Universitn
knihovna musí býti v budově university, jako tomu
je ve Vídni i jinde a ne půl hodiny cesty od budovy
universitní, jako na př. je již dnes od ní stavěný
chemický ústav. Student má-li některou hodinu mez
přednáškami volnou — po studentsku t. zv. »okénko-
— rád by ji zužitko val v knihovně universitní, aie
pro její vzdálenost nemůže to učiniti, nehledě an
k tomu, že následkem zbytečných formalit a nedo-
statku sluhů v knihovně trvá to v knihovně vždy
než knihu doslane, nejméně čtvrt hodiny.
Včera byly zahájeny přednášky na fakultě práv-
nické v nových místnostech, kde bývala umělecká
akademie. Jsou tam čtyři posluchárny, opatřené no-
vým nábytkem. Každá posluchárna pojme asi 140
posluchačů, tak že vlastně též nedostačují, neboť v
III. a IV. roce je zapsáno právníků v každém na
tři sta.
24
article
Professorský sbor české filosofické fakully
konal včera odpoledne schůzi, která trvala od 4 de
1/27. hod. Výsledkem jednání jest usnešení, aby tam
kde je toho nevyhnutelně zapotřebí, zavedeno byl
paralfelní vyučování ve dvou odděleních. Tak na p
rektor dvor. r. prof. dr. Stroubal bude přednášel
zvláště pro mediky a pharmaceuty (dopoledne)
zvláště pro filosofy (odpoledne). Dále usneseno, aby
na základě nabídky sv. václavské záložny bylo vy
jednáváno o nájem velkého sálu záložny za roční
nájemné 6000 K. Právnická fakulta bude požádána,
aby alespoň jeden sál propůjčila v Karolinu pro filo
sofickou fakultu a podobná žádost bude zaslána také
jednotlivým vědeckým ústavům. V rozhovoru ovšem
převládalo mínění, že panující kalamitě nebude jinak
odpomoženo, než když se přistoupí ke stavbě def
nitivní budovy v obvodu assanačním pro sekci filo-
soficko historickou. Ve směru tom bude podán reso-
luční návrh v zejtřejší schůzi sněmu král. českého
Aby se mohlo posoudit, jak utvářily se poměry
na filosofické fakultě od doby zřízení samostatné
české university, uvádíme, že v letech 1882 — 1884
byli na české filosofické fakultě 34 professoři (nečí-
taje v to lektory a docenty), z těch 25 přednášelo
v Klementínu v osmi sálech a p sluchačů bylo 300.
V roce 1902—1903 měla tato fakulta 67 professorů.
z nichž 45 přednášelo v Klementinu — v 6 sálech
a posluchačů bylo 1000 ! Sbor professorský doufa, ž
do příštího týdne mimořádné poměry budou upra
veny tak, aby se mohlo započíli s přednáškami.
profesor
doktor
Stroubal
Klementinum
25
article
Další zastavení přednášek na české technice.
V pondělí zastavili přednášky p. prof. dra. Felix
(z fysiky pro II. odd.) a rektor dr. Slavik (z geologie)
Úterek zahájen zastavením přednášek z mathematiky
(t běh). Ačkoli dosud nebyl zápis do těchto předná
šek ukončen, nemohli se již zapsaní posluchači do
místnosti (č. IV.) vtěsnati. Proto posluchači vyslali
deputaci k p. prof. Blažkovi s prosbou, aby zjed
nal nápravu tím, že by se přednášky rozdělily nek
přeložily do vělších místností; než se tak stane, aby
přednášky byly zastaveny. Pan prof. Blažek zjistiv
že síň je naprosto přeplněna, slibil, že se o nápravu
příčiní a zatím přednášky že zastavuje. Se stejnou
žádostí obrátili se posluchači na p. prof. dra. Felixa.
profesor
doktor
Felix
Slavik
Blažek
26
article
který včera přednášky II. odd. zastavil. Prof. Felix
slibil posluchačům I. odd., že zjedná nápravu, ale
prohlásil, že přednášku nezastaví, poněvadž těch
kteři nemají místa není tak mnoho. Posluchačů, kteří
v stoje zapisovali si přednášky bylo množství, ale
pan professor sdělil, že vysoká vláda uznala, že
lavicích může seděti 9 posluchačů a tím pak nedo-
stávalo by se místa jen 20. Ve skutečnosti v lavici
již 7 posluchačů se tísní; než když vláda uznala, že
se tam 9 posluchačů vejde, musí fysický zákon
neprostupnosti hmot stranou a dle »znaleckého po-
sudku« nutno tam natlačiti tento počet. Posluchač
nechlíce vrhnouti zdání, že jednají z pouhé svévol
a Irivolnosti, v přednášce setrvali. V ostatních po-
sluchárnách prozatím přednášky zastaveny nebyly
ačkoli všude postuchači byli nuceni v stoje před-
nášky si zapisovati (v deskriptivě utvořilis
psací stolky nastavením židliček na
sebe), z toho důvodu, že ještě všickni do přednášek
zapsáni nebyli. (Professoři zapisují ve skupinách po
přednáškách až do konce t. m.). Lze tedy očekávati
že po ukončeném zápise do jednotlivých přednášek-
všechny budou zastaveny, poněvadž téměř všechny
místnosti nevyhovují. Ostatně nedostatky v budově
techniky, která je hotovým paskvilem vys. školství.
místo aby byla vzorem vnějšího zařízení, účelného
jak pohodlného, s tane se dnes nebo zejíra před
mětem rozprávy v akademickém se
nátě, který své rozhodnutí ihned sdělí studentstvu,
které s rozechvěním je očekává. O dalším postupu
studentstva jednáno bude 21. t m. na schůzi všech
odborných spolků technických.
profesor
Felix
27
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné má schůzi ve čtvrtek
dne 22. t. m. o 10. hodině dopolední ve své
místnosti v budově sněmovní. — Předs ed-
nictvo klubu sněmovních poslane
národní strany svobodomysln
žádá důtklivě všechny pp. členy klubu, by do
přiští, jakož i následujících schůzí sněmu v čas
se dostavili a ve sněmovně po celou dobu se-
zení setrvali.
— Z české delegace. Parlamentní komise
klubu sněmovních poslanců národní strany svo-
bodomyslné měla včera za předsednictvi posl
dra. B. Pacáka schůzi po sezení sněmu v bu-
době sněmovní. Ve schůzi této jednáno byloo
dalším postupu klubu na sněmě, načež učiněna
byla příslušná usnesení. Na to pojednáno bylo
o poměrech na obou českých vysokých školách
pražských, také pokud jde o naprostý nedostatek
místností, načež usneseno, aby na sněmu podán
byl návrh Jeho Magnificence, rektora české uni-
versity, dvor. rady dra. Strouhala a poslance
prof. dra. Čelakovského:
B Pacák
profesor
doktor
Čelakovský
Před ed
28
article
Slavný sněmel
V uvážení, že česká Karlo-Ferdinandova uni
versita v Praze postrádá hlavní budovy, jež by
vyhovovala potřebám i vážnosti university, že
od desetiletí zástupcové této university žádné
příležitosti nedali si ujíti, aby správě vyučovae
a místodržitelství nepřipomínali tyto nedostatky
místnostní, že zejmena v pamětním spise, věno-
vaném J. E. panu ministru kultu a vyučování
dru. W. rytíři Hartlovi ze dne 10. května 1901
a poznovu ze dne 5. července 1901 veškeré ne-
dostatky obšírně a náležitě s příslušnými do-
klady vyložili a za brzkou odpomoc co nejdůraz-
něji žádali; v uvážení, že za dnešní doby nedo-
statky tyto při velikém vzrůstu posluchačů tak
vzrostly, že celá řada professorů a docentů na
fakultě filosofické byla nucena přednášky zasta-
viti, ježto dosavadní auditoria tak veliký počet
posluchačů obsáhnouti nemohou a mimo to, po-
něvadž postrádají náležitých opatření ventilač-
ních a hygienických, kterýmžto nesnázím lze
sice provisorně nějakým nájmem jen z nouze
odpomoci, jež však nezbytně vyžadují vystavění
zvláštní universitní budovy; v uvážení, že vysta-
vění budovy biblioteční rovněž velice jest žá-
doucí, jakož konečně v uvážení, že se při tom
jedná o eminentní zájem zemský, činí podepsaní
návrh
Ferdinandův
Hartl
Praha
29
article
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby ve smyslu návrhu,
akademickým senátem české university se co
nejdříve zvláštní, moderním požadavkům vy-
hovující centrální budova zřídila, jež by veškerá
auditoria, semináře a pod. zařízení obsahovala,
kteráž nevyžadují zvláštních ústavů. Rovněž
vyzývá se vláda, aby zřídila budovu biblioteční,
potřebám české university vyhovující.
Ve formálním ohledu se navrhuje, aby tento
návrh byl přímo školské komisi ku projednání
přikázán.
O analogických poměrech na české vysoké
škole technické a o příslušném návrhu poslanců
prof. dra. Blažka a prof. dra. Fr. Fiedlera po-
jednáno bude na dnešní schůzi parlamentní ko-
mise. Pokud se jednalo o další postup, byli roko
vání přítomni dva zástupcové klubu konservativ-
ního velkostatku.
profesor
doktor
Blažek
František
Fiedler
český vysoký škola technický
30
article
— Železný kruh předměstí a předměst-
ských obcí, jenž svíral dosud Prahu, že dý-
chati, vyvijeti se, žíti nemohla, zdá se, že konečně
má trhlinu. Vyjednávání se smíchovskou obeí
skončilo, jak jsme o něm zprávu přinesli,
s úspěchem, a tím právě obec, jež se zdála
nejrozhodněji čeliti skutečné velké Praze, vymkla
se ze sdružení ostatních, jež dosud se vzpírají
kroku, který v dozírné době skutkem státi s
musí. Dovedeme velmi dobře oceniti důvody,
proč zejmena větší spořádané a úpravné obce
v sousedství Prahy dosud se zdráhaly spojiti
se s hlavním městem. Obávaly se a ne bez
příčiny, že budou zanedbávány a ve svých po-
třebách odstrkovány a proto otálely tak dlouho,
až budou tak opatřeny, že jim ani trochu toho
macešství pražské matičky nebude škodit. Ve
většině větších těchto obcí poměry již tak upra-
veny jsou a nenahlížíme, proč by se vzdor ještě pro-
tahoval. Pardon! Mohla by tu býti jiná ješté příčina.
Praha
31
article
Nedá se tvrditi, že by hospodářství na radnici
bylo zrovna vzorné a že by jaksi lákalo, svěřit
mu zájmy své. Nebudeme pátrati při této příle-
žitosti po příčině, ale zdá se nám, že to snad
obce předměstské dosud odpuzuje, nehledě
k onomu drobnému chikanování obcí sousedních,
v němž správa obce pražské vždy tak vynikala,
jak toho dokladem nedávné její chování se
oproti afféře s vinohradskou tržnicí. Tento důvod,
jenž uvádl se proti spojení, je ale u moudrých
a vlasteneckých lidi, kteří chtějí míti velkou,
imposantní Prahu, právě příčinou, že o spojení
vší moci usilují. Očekávají totiž od
připojení se osvěžení a obrozen
representace pražské. Neboť je známo
přece, co v předměstích je intellegence, jací
horliví pracovníci působí v tamějších sborech
a jak sťastni byli dosud téměř ve všech
svých disposicích. Věnujíli tito mužové síly
své obci pražské, velké a celé, pak si bude
moci gratulovati. Doufáme, že nyní rychle
za sebou budou následovati předměstí druhá.
Praha
32
article
Je ovšem pravda, že nalézá se ve smlouvě
krutá pro Prahu podmínka, vzdáti se totiž most-
ného, pokud nám bylo řečeno, pro — pěší.
Stane-li se tak na mostě Palackého, tím méně
se bude moci otáleti se zrušením poplatků na
mostech ostatních, zejmena na těch, které do
součástí Prahy dávno již vedou, jako na pří-
klad na mostě císaře Františka Josefa s na
mostě přes Štvanici vedoucím. Kdyby všude tak
se stalo a tomu — dle našeho domnění — nelze
se asi vyhnouti, pak by to byla krutá oběť pro
Prahu, která by na jiné straně ekvivalentně
musila býti odčiněna. Kdyby se to ale poda-
řilo, byl by to bez odporu veliký krok ku po-
vznesení Prahy a zároveň by se tím odstranil
nešvár, který na celém vzdělaném světě snad
již není domovem, nehledě ani k tomu, jak
by se tm ulevilo chudáku, pro něhož je denně
krejear neb dva i více v rozpočtu dost zna-
čným činitelem.
Palacký
František Josef
Praha
33
article
— Švindléři. Jako vůbec všechna mo
i sláva německá v zemích našich zbudována je
na násili a švindlu, tak se jeví i ve všech po-
drobnostech život u nás buď jako výsledek ne-
poctivého jednání těch, již v rukou maji moe,
neb jako efekt hrubého násili, tam kde nepo-
chodil národní odpůrce náš úskokem. —
V »Deutsche Volkszeitung« vychází,
jak jsme se již nejednou o tom zmínili, řada
článků, jež se hemži nikým nekritisovanýmia
na pravdu nezkoušenými eíslicemi, na jichž zá-
kladě provádí švingulantautor důkaz, že Němci
v Čechách jsou hospodářskou velmocí, my Če-
chové ale že ve své bídě Némeům jen přislu-
hujeme. Nejskvělejším způsobem prý se ovšem
jeví převaha Němců u pokladen berních, nebot
my Čechové v Čechách přispíváme prý na
veřejné potřeby jen 24 procent, Némci ale 76
proc. ! A články, v nichž důkaz ten prove-
den, vyšly jako kniha, která prodává se jako
seriósní dílo důmyslného a neobyčejně pilného
národního hospodáře, svět čte tuto knihu a věří
tomu, co v ni obsaženo a z naší strany dosud
nikdo se nenalezl, kdo by si věci všiml, dů-
kladnému ji podrobil prohlédnutí a přibil lžia
nesmysly, jimiž se spisovatel její ohání. Že to
slátanina, každý pozná na první pohled, kdo
jen poněkud se vyzná ve státním finančnictví,
však autor knihy, která dnes již všeho se
dovolává, co je proti nám, nepočítá pouze na
kraje, okresy neb na osady, nýbrž on zkouší
každé individuum, jaké je národnosti, a jak dů-
kladně to dělá, lze posouditi z toho, že témět
všechny konservativní šlechtice připočítává
k Němcům jako »altfränkische« neb »altschwš-
bische, später erst dem Volke abgefallene Ge-
schlechter« (jako staré francské a švábské,
Němec
Čecho
Volke
Čechy
Deutsche Volkszeitung