2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
31. srpna 1904. Číslo 240.
4
article
Japonská povaha a vyzvědačství vůči sousedu po-
kojnému — to se ovšem naprosto vylučuje. Cel
připravenost Japonska ve válce nynější dokazuje
přece nad slunce jasněji, jak by křivdil synům
mikádovým, kdož by vznesl proti ním tak ošklivé
podezření. Toho přece není schopen tento národ
— kulturníl
Biskup lavalský se pokořil.
Biskup lavalský, Geay, k vůli němuž hlavně
— vedle afféry biskupa dijonského — vznikl
konflikt mezi Vatikánem a Francií, vyhověl dáv
nému vyzvání Vatikánu a odjel do Říma, aby
se zodpovídal z obvinění proti němu u papežsk
stolice vznešených. Jak známo, zakázala vláda
francouzská biskupu tomu cestu do Říma, pa-
pežem mu nařízenou, a biskup také nejprve
vyzvání papežské odmítl, odvolávaje se na to,
že dle konkordátu diécese své bez svolení vlády
franeouzské opouštěti nesmí. Když pak následkem
toho následovaly výpady Vatikánu ve známých
jeho notách proti vládě Combesově, tato diplo-
matické spojení s Vatikánem přerušila. Biskup
žádal mezitím v Paříži znova osobně za svolen
k jízdě do Říma, ale vláda mu je opět ode-
přela a nařídila, aby se biskup neprodleně do
své diécese vrátil. Dala ho pak i střežiti v po-
hybech jeho. Tyto dny Geny odobral se okázale
z residence své na blízké letní sídlo své, od-
tamtud ale odjel polajmu, neuvědomiv ani slu-
žebnictva svého, do Říma, vzav s sebou pro
papeže veliké obnosy petrského haléře. Byl již
také papožem přijat a uchýlil se pak do kláštera
trappistů v Římě, kde míní setrvati až do vyří-
zení církevního řízení proti němu na známá
obvinění (že jest svobodným zednářem, že nevedl
život důstojný úřadu svého atd.) zavedené. Ve
Japonsko
Vatikán
Francie
Řím
Paříž
5
article
Vatikáně jest nemalý jásot nad podrobením se
»odbojníka«, rovněž tak v klerikálních kruzích
francouzských. Zvláště pařížské listy »La
Croix« a »L'Univers« dávají výraz radosti
té a píší: »Opět jednou zůstala svatá církev
vítěznou matkou a královnou. Svatý otec vyšel
vítězně z konfliktu, v němž srdce jeho mělo
býti rozedráno (?) a poníženo«. Vládě Combe-
sově budou hlasy takové ovšem tím více po-
bídkou, aby biskupu lavalskému odňala státní
plat. Ale biskup jest prý si jist tím, že šlechta
lavalská, potěšená tím, jaký kousek vládě vyvedl
materiální škodu mu několikanásobně nahradí.
Německé šilhání po belgických a hollandských
přístavech.
Vatikán
Le Croix
6
article
Mezi Belgií a Hollandskem z jedné a Ně-
meckem z druhé strany vyměněny právě, jak
pařížské »Patrii« z Brusselu se sděluje —
však i »Berl. Tagblatt« to stručně potvrzuje l
— noty za příčinou vážné afřéry. Německé lodi
vojenské navštívily tyto dny Vlissingy, kdež
byly velmi vlažně přijaty, tím více pak, když
se nabylo přesvědčení, že loďstvo koná
vlastně říši své vyzvědačsk
služby, zvláště při ústí Šeldy, jak
i v oficiální zprávě belgické bylo konstalováno.
Vyslaní dva belgičtí důstojníci štábní měli proto
účel nejen loďstvo pozdraviti, ale je i v pohy-
bech jeho střežiti. Důstojníci ti sdělili pak, že
loďstvo dovolilo si neopravněně měřiti hloubku
moře i ústí Šeldy, že činilo si fotografické
snímky atd. — operace, na jakéž by si na
březích velikých státův nesmělo troufati. Vláda
belgická vešla tudíž ve styk s vládou holland-
skou, jež stejné stesky vznesla, by podalys
k vůli věci té v Berlíně rozklady. Zálusk ně-
mecký na přístavy belgické a hollandské,
zvláště ale na hollandské loďstvo a jeho osady.
jest ovšem starý již tak jako sama říše ně
mecká.
Veliký skandál v Paříži.
Ještě není zcela vyjasněna vyzvědačská
afféra japonského vojenského attaché v Paříži
o níž se výše zmiňujeme, a již ohlašuje pařiž-
ský dopisovatel »Daily Chronicle«, že co ne-
vidět vypukne prý ve Francii nový veli ký
skandál. Běží prý opět o afféru vy-
zvědačskou, do níž zapleteny
jsou některé velmoci evropské.
Jistý cizí atlaché hleděl si prý opatřiti úplatky
důležité informace o obranných opatřeních ve
Francii samé i v jejích některých osadách.
Afféra ta prý jistými jmény, jež budou zkom-
promitována, připomínati bude afféru Drey
fusovu.
Hollandsk
Berl
Šelda
Belgie
Brusel
Berlín
Paříž
Francie
Patria
Daily Chronicle
7
article
Bída ze sucha.
Bída ze sucha.
Hlas rolníka z Polabí.
Dle zpráv denních listů o minulém týdnu
tu vice, tu méně namoklo; také v našem Polab
snesl se tichý deštík, který aspoň prach trochu
zkropil, avšak ne všude. Půda je dosud tvrdá,
učiněná skála. Jindy v tu dobu jsou zasety již
řepky i pro jarní krmení dobytka jetel inkarnát.
k ozimému pak osevu obilí chvatem se chystá
půda.
Letos však vidět u nás jenom pustá strniska,
která nedají se ani dvěma silnými potahy pod-
orati, ba i parou to zkoušeno, ale marně!
Rolníci smutně věší hlavy a děsí se bu-
doucnosti, jak se jim bude hospodařit po letošní
katastrofě suchem, kde shořela v pravém slova
smyslu úpalem slunečním veškerá píce, ba zni-
čen i byl jarní osev jetele v obilinách, jenž slou-
žiti měl za krmivo dobytku v příštím roce; i luka
jsou tak vypráhlá, že nezpamatujou se ani za
kolik roků; sedlák děsi se budoucnosti, v níž
nebude ani řízků řepních, když nejsou řepy, ani
bramborů, kterých stěží sklidí se tolik, co by
stačilo na semeno pro příští rok a pícniny všecky
podražily tak, že nemožno očekávati, že by se
zkrmením nějak vyplatily, a ještě ani za tu cenu
není jich lze dostati. A pak: zač je kupovat,
když se nic netrží?
Polabí
8
article
Zlé opravdu vyhlídky pro naše rolnictvo
v Polabí! Smutně věší tu rolníci zadumané hlavy
a přemýšlejí, jak vše asi dopadne? —
Za takových okolností snadno lze se domy-
sliti, jak dopadají věci v živnostech řemeslných
a s dělným lídem. Staré pořekadlo: nemá-li rol-
ník, nemá nikdo, dává již znáti svoji pravdivost
Rolníci nesklidili, nemají, zač by tržili, musí ob-
mezovati se na nejnutnější potřeby a i v tom
se ještě uskrovňují, nuzujíce se, až věc křičí:
práce ponejvíce konají si sami s rodinou a če-
ledí, následkem čehož pozbylo dělnictvo země-
dělské všeho výdělku a jelikož do dobývání řepy
— která se letos snadno sklidí, když bude j
sotva pětina proti jiným létům — ještě je daleko
a cukrovary z téže příčiny také nepracují, a až
začnou, budou hned zase hotovy, bude zase za-
hálet. Stavby se dokončují, nebo jsou již hotovy
a následkem hospodářské mizerie nové se ne-
projektují, a takž zaháleti bude, nezaháli-li už
i stavební dělnictvo. A dělnictvo řemeslné, jeli-
kož zaměstnavatelé pozbývají zakázek, opouští
dílny a pomáhá dělnictvu, shora již jmenova-
nému, doplňovati bataillony nedobrovolných za-
hálečů.
Toho tu není snad nikdo pamětníkem, aby
v tento čas už lid zahálel; v tento čas bývá na-
opak vždy citelný nedostatek pracovních sil a
přibírají se Slováci a horalové, ale letos, zdejší
dělnictvo nemajíc výdělku doma, v celých kara-
vanách táhlo na chmel; ale tento byl následkem
toho v týdnu očesán a dělnictvo vrátilo se domů.
Slovák
Polabí
9
article
Co s tím lidem, kdo jej zaměstná, od čeho
bude živ?
A jak se za těch okolností vede drobným
obchodům, o tom není třeba činit velkých vý-
kladů. Ty pomalu vyprázdní se na úvěry, jež po-
skytují a musí poskytovat jich majitelé všem
shora uvedeným ubožákům a pak? — Inu, bu-
dou se jeden po druhém zavírat a jich majitelové
i s rodinami a personálem, v nich zaměstnaným
rozmnoží šiky nezaměstnaných. A co potom?
Zde nemohou pomoci jednotlivei
zde nemohou pomoci obce, an
okresy, ba ani zem, vždyť jest jejich po
platnictvo skorem všude sluneční pohromov zni
čeno, jde vstříc bídě, nebude míti žádných při-
jmů a nebude míti čím platit. Zde pom oci
může, ba pomoci musí jenom stát,
nikoli snad podporami, nikoli odepsáním daní —
to obojí tak jako tak bude se musit státi — a le
poskytnutím trvalého výdělku, po-
skytnutím práce tisícům zdatných
paží, které se jí živí a na ni čekají, zejmena
započetím prací uplavňovacích n
Labi. Bezodkladným početím prací, pra-
vím, nebo nestane-li se tak, i sama státní po
kladna to ucítí, neboť kdo pak bude s to plati
daně, když nemá čím, a to nebude letos jenom.
to bude po léta, neboť katastrofa letošní bude
míti následky dalekosáhlé.
Labe
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co se dále bude díti? Mrtvá saisona
politická chýlí se ke konci a nerozřešené otázky
politické a národní, jichž tato říše má více, než
co snese, hlásí se znenáhla opět a připomínaji
ředitelům státu, že jsou na světě a že nedají se
odbyti ledabylou frásí o »absolutní spravedlnostie
— naproti Němcům a svášně prosté vytrvalostie
— v odepírání práva národu našemu. Prozatím
vystrkují růžky oflciosové a orgány oněch pánův
již své vzácné služby zasvětili nynější vládě a zá
sadám, jimiž tato se řídí. Měli jsme příležitost.
citovati včera jeden takový hlas. Vláda prý o
své určitě naznačené dráhy ani o píď se ne-
uchýlí. Ze samé spravedlnosti, v jejímž duchu
tento nebohý stát spravuje, bude tedy i na
dále obsazovati dobrá místa úřadnická Němci,
odepírati na dále rovné právo jazyku našemu
při soudech a úřadech, odbývati nás hospo-
dářsky všude zbytky z panského německého
stolu a za poctivé naše poníze, jimiž tak
vydatně pomaháme »velmocenskému« postavení
tohoto státu, vydržovati pro 8 millionů Némeů
pět universit, však vzpírati se nám 6 millionům
zaříditi universitu druhou. Tak zachová prý se
vláda, jež i nadále bez svolení Něme
ve směru národním pranic pro nás
neučiní, však očekává naproti
tomu, že my prý změníme taktiku,
že zástupci národa našeho zane-
chají obstrukce a že vrátí se k
klidné parlamentní práci, k oné bezzubé oppo-
sici, které dovolují se pronášeti náramně ostré
řeči, však která pánům ve Vídni nepřekáží dě-
lati svou i v tom případě, že by tu i tam oppo-
sice domohla se většiny. Aniž bychom chtěli
předbíhati událostem, máme za to, že se ná-
hončí dra. Körbra poněkud mýli. Tak asi sotva
Němec
Vídeň
11
article
to dopadne, jak páni si ve svém obdivuhodném
optimismu a vášněprostém čekání myslí, tak hlu-
boce nepoklesla ještě ani hrdost ani zdravý
politický instinkt v národě našem, aby dali jsme
si nyní ruce svázat, německým jhem zatížiti
bedra a na milost a nemilost vydali se ve
zvůli našich nepřátel. Hodlá-li Körbrova
vláda pokračovati ve své politice ustavičných
kapitulací před rakouskými Prušáky, již sedí
namnoze také již i ve státních úřadech, my na
konec proti tomu nic míti nebudeme, lépe
blízká katastrofa, než situnce, v níž nalezá se
stát ten nyní a my s ním. Perioda, kdy platila
u nás zásada, »kdyby Rakouska nebylo, musili
bychom ho utvořit«, již minula, dnes těšíme s
pravdou, že byli jsme před Rakouskem a bu-
deme také po něm. Však zajímavo je, co vládu
a její placené a »dobrovolné« kreatury, jimž
ovšem dostává se bohatě odměny za prokázané
služby jinak, než ve formě »hotových«, svádí
k myšlence a živí v ní naději, že konečně se
poddáme? Jednak nynější hospodářská bída
potom prorada agrárníků. Na to spolehají. a
ne bez důvodů. Nepomohla-li panu dru. Kör-
brovi ani sladká slova, ani sliby, jež s vášně
prostou vytrvalosti soustavně nedodržuje, an
hrozby, ani polská jeho Odyssea — má mu pomoci
nynější — sucho. Spekuluje patrně na to, že
toto sucho bude příčinou, že stane se tento-
kráte, co ostatně v historii české stále se opa-
kuje, že když nás nepřítel nedovede zdolati,
pustíme se sami do sebe a tím mu dopomůžeme
ke triumfu. Pan dr. Körber na to spekuluje, že
nynější hrozná bída, kterou nebyly postiženy
pouze vrstvy přímo zemědělstvím se zabývající.
Körbrův
doktor
Körber
Rakousko
Prušák
12
article
nýbrž všechny vrstvy společnosti bez výjimky
bude míti za následek, že do vládní káry daji
se nyní zapřáhnouti agrárníci a ti že pomohou
panu premieru udělati — dělný parlament. Je
možno snad, že několik těch pánů s nejnovějším
zemědělským výtečníkem panem Práškem, který
před měsíci již to ostatně doznal, skutečně s
dají na cislajtánské pokání, jestli ale ostatn
poslanci je následovati budou a jestli by poli-
tice takové dal sankci český lid, který s agrár-
níky a těmi, kteří se nalezají v jejich vleku,
dosud přece není ještě totožný, o tom velice
pochybujeme. Mohla býti různá mínění o taktice,
když o to šlo po zrušení jazykových nařízení
rozhodnouti se, jakým směrem má se dát
česká politika, mohlo se dosti dlouho vy-
čkávati na konečné rozhodnutí Vídně, jež
nevědouc kudy kam, po léta klátila se jak
třtina, aby na konec zamířila do přístavu
německo-národního — ale dnes, zejmena po
tom, co událo se průběhem minulého roku, po
výbuších bersekerského vzteku německého, na
něž dr. Körber s laskavou vlídností pohlíží, dnes
bychom hledali Čecha, jenž by opovážil se ra-
diti ke kapitulaci. Pravíme tak ne ve hněvu
nad surovostmi, jichž se beztrestně na nás
všude tam, kde to jde, dopouštějí naši národní
nepřátelé, pravíme tak nikoli v národní chva-
stavosti, ale z té české duše, která procítila
v utrpení, déle než tři sta let trvajícím, tolik
zklamání, tolik protivenství a bolesti, že by
nebylo divu, kdyby klesla konečně ve vzteku
bouře, jež nad ní burácí — pravíme, že ne-
přátelé naši se klamou, domnívají-li se, že by
Prášek
doktor
Körber
Čecho
Vídeň
13
article
národ náš jako nedilný celek, jenž nečiní roz-
dílu mezi svými syny dle toho, jakým způsobem
chléb svůj vydělávají, mohl dnes samovolně
v pouta dát šiji a té se podvoliti vládě, jež
hodlá povoliti nám národních práv jen tolik,
kolik Němci dovolí. Jednotlivci neb i celá záj-
mová skupení mohou se v zaslepenosti své
snad poddati, však nikdy ne národ český. O tom
ve Vídni nechť důkladně přemýšlejí a říšskou
radu ať ani nesvolávají. Nač vyhazovat zbytečně
peníze, bude lépe, když tisíce, které pokaždé
experiment taký vyžaduje, obětovány budou
těm, kteří letešním suchom nejvíce utrpěli.
Chudým, jíž nebudou míti leto
ani bramborůl
— Požadavky slezského rolnictva. Okresní
hospodářský spolek na Frýdecku svolal na ne-
děli 28. srpna odpol. do místností Občanské
besedy ve Frýdku veřejnou schůzi rolnictva
s programem: »Jak zmírniti katastro-
fu, způsobenou suchem«. Sehůzi řídi
předseda spolku, starosta pan Klega z Rati-
mova. Referát podal jednatel p. V. Sliv a ze
Sedlišť a navrhl resoluci, v níž nacházíme
téměř tytéž požadavky, jak je přijalo dne 16.
srpna na společné schůzi české zemědělstvo
v Praze. Jsou to zejmena: odepsání veškerě
daně pozemkové, slevy daňové; požadavek
státních a zemských subvenci a půjček bez-
úročných, snížení sazeb dovozních, přímý nákup
příp. potřeb pro vojsko přímo od rolnictva
mimo to žádá bezúročnou půjčku pro Jednotu
českých hospodářských společenstov ve vévodstv
slezském, aby mohla raifeisenkám a družstvům
poskytovati levný úvěr; zvláště pak důrazně
staví se požadavek, aby jako práce z nouze
započato bylo s úpravou Ostra-
vice a Moravky co nejdříve. Schůze
trvala tři hodiny a těžké postavení českého rol-
nictva ve Slezsku osvědčeno i tím, že přišli na
schůzi rolníci se všech stran rozsáhlého okresu
frýdeckého.
Němec
Klega
Vídeň
Frýdek
Rat
Sedliště
Praha
Ostra
Slezsko
okresní hospodářský spolek na Frýdecko
14
article
— Společná organisace moravských —
Jugendbundů, v nichž sjednoceno jest páně
d'Elvertovo německé klackářstvo, byla usnesena
na »Jugendbundestagu«, ve dnech 27. a 28.
srpna v Olomouci konaném. Bude založen mo-
ravský Verband těchto »Jugendbundů«. Debaty
zúčastnili se nejhörlivěji následující pragermanšt
jinoši: Smol, Rada, Drgač, Beránek, Vyslužil,
Gorečan, Havlena
— K c. k. oficialnímu místopisu. Pře
několika dny psali jsme na tomto místě o ná
silném komolení českých jmen c. k. překladateli
kteří stůj co stůj musí znetvořiti původní český
historický název topografický k směšné směždě
nině, anebo nejde-li to, aspoň přípraviti o ně
jaké to diakritické znaménko anebo délku. Do
klad k tomu z poslední doby. C. k. ministerstvo
vnitra ve srozumění s c. k. ministerstvy spra-
vedlnosti a financí vydalo oběžník, jímž povoluje
se »změna«, po případě doplnění jména místaa
místní obce Zabřeh (böhmisch: Zábřeh) v poli-
tickém okresu mor.-ostravském v »Zabřeh an der
Oder« (böhmisch: »Zábřeh nad Odrou«). Tri
ministerstev bylo zapotřebí k uražení čárkyv
»Zábřehu« a nyní »Zabřeh« s krátkým a vy-
dávají za německé jméno.
— Ogobní. Odborný lékař chorob nervových
dr. V. Vítek zahájil opět pravidelnou ordinaci.
Elvertův
Drgač
Beránek
Vyslužil
Gorečan
Havlen
Zabřeh
doktor
Vítek
Olomouc
Zábřeh
Zábřeh nad Odra
Zabřeh an der Odra
15
article
— Úmrti. Ve Velkých Čičovicích zemřela dne
30. srpna paní Anna Suková roz. Linhartova.
choť rolníka na odpočinku a dlouholetého starosty
obce. Pohřeb koná se ve čtvrtek dne 1. září o 3. hod-
odpolední. — Městský úřad v Košířích obdržel včera
truchlivou zprávu z Gastýna, že náble zemřel tam
dne 29. srpna, raněn byv mrtvicí, zasloužilý sta rosta
Košíř pan Alexandr Lanner. V Gastýně trávil
šestinedělní dovolenou, která mu včera měla vypršeti
a právě když se chystal k návratu, zemřel náhle v
plné síle mužného věku. Stár byl 52 let. Košíře
ztrácejí úmrtím pana Lannera občana vynikajících
vlastností. Úmornou pilí rozšířil košířský pivovar, o
jehož rozkvět stále pečoval. Chudina pozbyla jeho
ůmrtím oteckého dobrodince. V Košířích byl v po-
předí několika národních a humanních spolků. Jako
předseda odboru Ústřední Matice školské vždy pe
čoval, aby při každé příležitosti bylo pamatováno
této národní instituce. Od roku 1879, kdy přišel do
Košíř, pěstoval přátelské styky s tamějším občan-
stvem, které upřímně želí náhlé smrti svého starosty
V roce 1901 byl zvolen starostou města a od té
doby snažil se, aby město vzkvétalo v duchu po-
kroku a občanstvo vděčí mu za četné úspěchy, jichžv
oboru finančním docílil. Bohužel nebylo mu dopřáno
dokonati různé prospěšné projekty, jichž uskutečnění
náležeti bude jeho nástupci. Obyvatelstvo košiřské
zachová svému starostovi Lannerovi upřímnou
vzpomínku. — Na Král. Vinohradech zemřela dne
30. srpna ve 34. roce věku svého paní Johanna
Soukupová roz. Kohoutova. Pohřeb konati se
bude ve čtvrtek dne 1. září o půl 6. hod. večerní
z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
Suková
Linhartův
Lanner
Král
Soukupová
svatý . Ludmila
Košíře
Vinohrady
Kohoutov
městský úřad
16
article
— Česlně občanství. Pan Josef Nová k, řídíci
učitel na obecné škole na Zlichově, jenž po 42let
službě na odpočinek odchází, jmenován byl ve schůzi
obecního zastupitelstva spoj. obcí Hlubočep, Zlichov
a Klukovic dne 30. t. m. čestným občanem za četné
a trvalé zásluhy o rozkvět obcí těchlo a jejich
školství.
— Obec dejvická ještě nemá starostu. Klid v za-
stupitelstvu dejvickém u Prahy dosud nenastal, b
poměry se tam stále přiostřují. Při vyřizování obec-
ního rozpočtu na rok 1904 byla starostovi p. J. Frolí-
kovi vyslovena nedůvěra tím, že odepřeno bylc po-
volení paušálu starostenského v obnosu 1000 korun
a proto p. Frolík na úřad starostenský resignoval. Na
včerejší odpoledne byli členové zastupitelstva, pokud
se týče náhradníci, ke schůzi, v níž měla být vyko-
nána volba starosty obce, svoláni. — Schůzi
zahájil úřadující radní, lékárník p. Steiner, a sdělil,
že volba starosty obce nemůže se v této schůzi vyko-
nati z toho důvodu, že je přítomno pouze 15 členů,
kdežto volba může se vykonati, když je přítomno nej-
méně 18 členů zastupitelstva. Mimo to byl protí dnešní
schůzi podán protest tohoto znění: „Oznamujeme, že
jsme okresnímu hejtmanství na Smíchově tento návrh
učinili: Na den 30. srpna t. r. pozváno jest obecní
zastupitelstvo v Dejvicích od úřadujícího staršího obce
p. PhM. Steinera ke schůzi, ve které v prvé řadě má
býti provedena volla starosty. Dovídáme se, že ko
schůzi této pozváni nebyli údové obecního zastupi-
telstva, kteří náhodou mimo obec jsou a že místo
těmto, vydána byla pozvání náhradníkům. Podle na-
šeho přesvědčení mají býti vždy ke schůzi pozvání
údové výboru všichni, a teprve, kdyby z nich některý
Nová
Klukův
Frolík
Steiner
Hlubočepy
Zlichov
Praha
Smíchov
Dejvice
obecný škola na Zlichov
18
article
vzhledem ke schůzi vypsané dostatečnými důvody se
omluvil, mohl by místo tohoto nastoupiti náhradník.
To tím spíše platí o schůzi, ve které voliti se má sta-
rosta a při které dle ustanovení zákona jen údové
výboru účastni býti mají. Stěžujeme si tedy tím do
způsobu pozvání do schůze obecního zastupitelstva.
na den 30. t. m. vypsané, protestujeme proti jejímu
konání pro nezákonitost jejího sezvání a žádáme sluš-
ně, aby svolání její ve způsobu učiněném bylo zrušeno
a nařízeno, aby podle předpisů zákona ke schůzi télo
pozváni byli údové výboru všichni. V Dejvicích, dne
29. srpna 1904. Jan Zeithammer, E. Matějka, M. Klem-
perer, A. Mitlehner, J. Frolík, R. Wild. V. Úrban.“ —
Pan Čech pravil, že protest není správným a dodal,
že je podivným zoufalý zápas bývalého starosty. Na-
vrhoval, aby těm členům zastupitelstva, kteří se do
této schůze nedostavili, byla vyměřena pokuta v ob-
nosu po 40 K. — Pan Frolík protestoval proti ná-
zoru, jakoby podnikal nějaký zoufalý zápas a vy-
světlil, že ke schválení návrhu na vyměření pokuly
je zapotřebí přítomnosti tří čtvrtin členů zastupitel-
stva. — Předsedající p. Steiner uvedl, že povolání
náhradníků bylo správné, poněvadž náhradníci byl
pozváni jen za ty členy zastupitelstva, kteří dlí na
dovolené. — Pan dr. Horský doporučoval, aby se
okresnímu hejtmanství sdělilo, že postup pozvání k
schůzi byl správným. — Pan dr. Zikmund vyslovil
se proti návrhu p. Čecha a navrhoval, aby se protest
vzal prostě na vědomi. Při hlasování byly pro návrh
p. dra. Zikmunda pouze 4 hlasy. Návrh p. Čecha, a by
těm členům zastupitelstva, kteří se d
dnešní schůze nedostavili, vyměřena
byla pokuta po 40 K, byl přijat 10 hlasy. —
Zeithammer
E Matějek
M Klem
A Mitlehner
J Frolík
R Wild
V Úrban
Čo
Frolík
Steiner
doktor
Horská
Zikmund
Čecho
Dejvice
19
article
Resignace p. Richarda Vilda na členství v před-
stavenstvu byla velkou většinou přítomných přijata. —
Na to vyřízeny drobné místní záležitosti. Debatu způ-
sobil návrh, aby vyplaceny byly účty v obnosu 48 k
a 24 K za úpravu pohřebního vozu. P. dr. Horský pro-
hlásil, že opravy nebyly schváleny zastupitelstvem
a proto nechť účty zaplatí ten, kdo opravu objednal.
Návrh tento byl velkou většinou přítomných schválen
— Na to čtena celá řada zápisů o schůzích zastupi-
telstva počínaje od měsíce dubna.
— Ve Frýdku není pekoje. Mezilím co německé
listy kroutí německé rabiátství z 21. srpna jak mohou.
aby celou vinu svalily na Čechy, frýdecká německá
luza dále přepadá Čechy, aby dokázala, kde hlodati
pravého vinníka. V sobotu večer byl kovářský po-
mocník Mec přepaden renegáty Wlakou a Klimeschem
a kyjem rozbita mu hlava. Vůbec není pro Čechy ve
Frýdku bezpečno, vydávati se na ulici za večera oje-
diněle. Poslední události otřásly českým lidem jak
ve Frýdku, tak i v okolí a budou míti za následek
svépomocnou organisaci Čechů na Frý-
decku, k níž přípravy již se dějí. Důsledky nebudou
Němcům příjemné. Osvědčí se také ve Frýdku, kdo
seje vítr, že sklidí bouři.
Vild
Horská
Wlaka
Klimesch
Čecho
Němec
Frýdek
Čechy
20
article
— Národní kolek. Akce, která podniknuta byla
Národní radou za účelem zřízení prodejen, polkala se
s ochotou četných obchodníků a se všech stran do-
cházejí Národní rady nabídky na zařízení prodejen
Pokud se týče Prahy, budou zřízeny prodejny v nej-
bližší době. Jak již bylo oznámeno, jest prodejna u
p. Chadruby ve Vladislavské ul. 20—II. Dále zřízen
prodejna u horlivého rozšiřovatele národního kolku
p. Eduarda Trunšky, obchodníka, Praha—II., Marian-
ská ul. 2. Další prodejny budou co nejdřive uvedeny
Kolek ve velkém lze obdržeti v místnostech Národní
rady, Praha—II., Vladislavská ul. 20, II. p., Klub ná-
rodní strany svobodomyslné. Kolky jsou 2, 4, 6, 8, 10
a 20 hal. a poučení o užívání kolku lze obdržet
v úřadovně Národní rady za náhradu 20hal. kolku
jímž brožura jest opatřena.
Trunška
Mariana
Kolek
Praha
Vladislavský ulice
II
národní rada
21
article
— Rolník — rolníkům. Byl nám k otištění zaslá
tento stesk starého rolníka: „Čteme a slyšíme každou
chvíli — zvláště v době žní — o požáru statků, stohů
atd. Také vidět můžeme občas oheň v polích nebo
ve vsích. Není obyčejně příčinou těchto požárů kou-
ření tabáku? Jmenujeme to neštěstí. neopatrnost atd.
měli bysme to ale nazvat i lehkomyslností, drzostí
nadulostí, darebáctvím. Naši rolničti dělníci kouř
tabák z dýmek, doutníky a cigarcty i při sekání zra-
lého obili, při nakládání snopů obilí na vozy, i při
dovážení mandelů z pole do stodol nebo do stohů,
po složení snopů zapalují si cigarety hned zase na
mlatě nebo u stodoly a odhazují rozškrtnuté sirkya
hořící zbytky doutníků a cigaret i tam ve dvoře, kde
je plno suché slámy; u mne ve statku stalo se i to.
že nádenník pachtýřův kouřil cigaretu na vrslvě
v oplotni stodoly ve společnosti několika nádennic-.
Strašný dojem činí na starce nekuřáka, když vidí, jak
při svážení mandelů z pole volák z předu vozu i
nakladač za vozem cigarety kouří, a jak pachtýr
s hořícím doutníkem kolem mlátičky na mlatě stodoly
se prohání! Sirky mívají takoví furianti, oráči i ná-
denníci nasypané ve všech kapsách, nacházíme pak
sirky rozházené ve stohu i na vrstvě ve stodole. Na
naše napomenutí znají jenom pošklebek, výsměch,
hrubství a tu odpověď: že se nemůže nic státi;a
přece se tak často něco stává a tak tedy často hoří.
22
article
Kolik pak jest vesnic, aby v nich nebyl následkem
ochození doutnající sirky nebo odhození doutnajícího
doutníku do hořlavých látek požár vznikl? Nedivme
se pranic, že tak často hoří tu a tam stodola, statek,
stoh, vesnice; ale divme se spíše, že tčch ohňů nent
ještě o mnohem více. Jsem pojištěn proti ohni n
stavení; ale za tu částku, kterou nám pojišťovna za-
platí, nikdo z nás nové stavení si nevystaví a byl
bych nucen peníze ke stavbě na statek se vydlužili
Jest otázka: kdo nám dá náhradu za to, když z buj-
nosti, vzdorovilosti, z hlouposti rolnických dělníků
našeho pachtýřc stoh, stodola, statek při velkém větru
třebas i celá vesnice vyhoří? Zaplatí to snad rolnický
dělník kuřák, či pachtýř kuřák, který i pachtovní
sotva platí, a stále jenom na neúrody naříká, a snad
také nic nemá? Vysocí hodnostové, učenci, umělci.
obchodníci, živnostníci, řemeslníci atd. při své práci
zajisté kouřit nemohou a nesmějí, a mohou si za-
kouřit nanejvýš v době odpočinku; naši rolničtí dělníci
kruří ale celý den, snad prolo, že jest to u nich
právě nejnebezpečnější. Naši páni kluci, sotva cumel
odložili, chápou se již kouření a u školáků vidíme
všude jenom sirky a cigarety; a jak vypadají lito vý-
rostkové kuřáci? Každý se musí žluté barvy jejich
obličejů a vyzáblosti jejich těl zhrozit! Což se tomu
nesmyslnému plýtvání zdravím a tomu nepředlože-
nému vyhazování těžce vydělaných peněz nedá od
pomoci? Velmi snadno se dá; jenom se přiznejme
23
article
Dávejme svým dělníkům a pachtýřům dobrý příkla
a nekuřme sami tam, kde jest to nebezpečno a pok
můžeme také od nich žádat, aby proti zákazu ne-
jednali. — Ptám se dále: Máme býti ke svým sou-
sedům ve vsi tak bezohledni, aby předně naši psi
běhali celé dni po návsi a každého domácího i cizího
člověka pronásledovali od první chalupy k poslednímu
baráku, a aby tito zdivočilí hafani, namnoze pravé
bestie, celé noci strašným štěkotem, řvaním, škrábá-
ním na vrata a dvírka a podhrabáváním se pod vrala,
nedopřávali starým, nemocným lidem ani minutky ke
spaní? Za druhé: aby nám naše nezbedná mládež
obojího pohlaví všechno, co jen jméno má, z rozpu-
stilosti, vzdoru atd. kazila, ničila, snad i pokradla, po
všem kamením házela, na lidi pokřikovala, lidem se
posmívala? Není to vše věcí pp. četníků, pp. obecních
strážníků, sl. obecních úřadů, snad i pp. rodičů anebo
i pp. učitelů, není všech těchto činitelů mravním
úkolem, aby se těmlo neplechám vo vsích opírali?“
— Volby do c. k. živnostenského soudu odloženy.
24
article
Z českého volebního sboru se nám oznamuje, že místo-
držitelství odložilo volby sboru pomocnického na ne-
děli 18. září. Následkem toho upozorňuje český
volební sbor české voliče, že hlasovací lístky, opatřené
datem 11. září, opravňovati budou k volbě, konající se
18. září. Voličové se dále upozorňují, aby hlasovacích
lístků nikomu nevydávali a nikým se nedali klamati
vzhledem ke změně volebního dne. Každý uchovejs
lístek s datem 11. září k volbě, jež koná se až za
týden dne 18. září. Opatření v příčině voleb ze sboru
zaměstnavatelů vydaných v Praze a v Liberci na úterý
13, v Ústí n. L. a v Plzni na středu 14. a v Teplici na
čtvrtek 15. září, zůstanou nezměněna
— XVII. výroční sjezd Jednoty samosprávných
úřadníků v král. českém pořádá jmenovaná jednota
ke dním 11., 12. a 13. září v Českých Budějo-
vicích. Pořad: V sobotu dne 10. září: Večer přá-
telská schůzka přibyvších účastníků v místnostech
besedy. V neděli dne 11. září: Ráno prohlídka města;
schůzka účastníků v 8 hodin před místnostmi besedy.
O 10. hod. dopol. zahájení sjezdu v besedě, uvítání
Národní radou česko-budějovickou a předsednictvem
jednoty. Pak přednáška velect. p. kollegy, zemského
posl. Františka Schwarz e, ředitele okresního úřadu
Schwarz
Praha
Liberec
Plzeň
Český Budějo
národní rada český
25
article
v Plzni: „0 nutnosti změny řádu velenl
do obeí a opravy cbecního zřizení.“p
ukončení schůze o 12. hod. pol. společný oběd v mís.
nostech besedy. Po obědě v 1 hod. 25 min. výle
osobním vlakem z Budějovic na Hlubokou, tam pr-
hlídka loveckého zámku a obory a odjezd ze Zámosl
v 7.06 hodin večer do Budějovic. Večer v místnosle
besedy volná zábava a koncert vojenské kapely.—
V pondělí dne 12. září. Ráno v 6 hodin 50 min. odi
z Budějovic do Adolfova, kam dorazí se v 7 hod. z
min. ráno. Prohlídka Adolfova, úchvatné zřiceniny
„Dívčí kámen“ na Vltavě (pochod 3/4 hodiny), odtud
památného kláštera „Zlaté koruny“ (pochod 3/4 hod
kde prohlídka památek, slévárny a pak občerstven
Odtud v 10 hodin vstup na Kleť nádherným hlubokjn
lesem (pochod 21/4 hodiny). Z Kleti (vys. 1080 m.) pie
krásná vyhlídka na Alpy. Po malém občerstvenís
stup dolů a o 3. hod. odpolední společný oběd v be
telu „U růže“ na Krumlově. Polom prohlídka měst
a v 9 hod. 55 min. odjezd do Budějovic. (Při zviee
hojné účasti zvláštním vlakem v 7 hod. 5 min. večenl
Plzeň
Budějovice
Adolfov
Vltava
Kleť
Alpy
Krumlov
26
article
Nocleh v Budějovicích. — V úterý dne 13. září. Ráz
v 5 hodin 35 minut odjezd do Prachatic, kde pr
hlídka města, lázní Marketiných, vzestup na Libln
odpoledne výlet do Husince, íhodinným pochode
krásným lesem kolem Blanice a Husova Kamenu. Pro-
hlídka Husova domku a modlitebny a v 6 hod. 5
min. večer vlakem do Vodňan, odtud rozjezd m
všechny strany. Pro ty, kdož by ještě dále se chtěi
podívati, doporučuje se výlet drahou do Volar pře
Lenoru do Vimperka a odtud do Strakonic. Správní
výbor dovoluje si k tomuto zajímavému sjezdu c
nejzdvořileji zváti veškeré sl. korporace samosprávné,
velect. pp. příznivce samosprávného úřadnictva i mi
pp. kollegy, aby hojnou svou účastí účel sjezdu jed-
noty co nejvíce podporovali. Přihlášky k obědům a
noclehům v Budějovicích, Krumlově a Prachaticíen
dne 11. září a 12. září buďtež nejdéle do 3. září kol
Marketin
Husův Kamen
Husův
Budějovice
Prachatice
Blanice
Vodňany
Volary
Lenora
Vimperk
Strakonice
Krumlov
27
article
Konrádu Traxlerovi, městskému tajemníku v Březni
zároveň s příslušným obnosem. (Oběd 1 K 20k
s moučníkem 1 K 50 h; noclehy v hotelích za 1k
20 h až 2 K.) Průvodcem na výletních místech a pe
památnostech bude p. Vodňanský, tajemník Národní
rady budějovické, který s ochotou se uvázal v obtížný
úkol. Správní výbor je přesvědčen, že také letošní
sjezd bude dostaveničkem všech přátel samosprávného
úřadnictva, a že pestrý pořad sjezdový příláká c
nejvíce účastníků z řad našich kollegů
— Plán na úpravu ulice č. kat. 1618 v Budán
kách mezi erární silnicí plzeňskou a cestou od used-
losti Klikovky čp. 118 ke Skalce čp. 120 jest jako
doplněk plánu polohy města Smíchova dle ustano-
vení §§ 4. a 5. řádu stavebního v technické kancelál
městské ve II. poschodí městské radnice v obyčejných
hodinách úřadních dnešním dnem počínaje po dobu
4 týdnů k veřejnému nahlednutí vyložen.
— Z Umělecké besedy. V hudebním archivu be-
sedním počne opět úřadování 1. záři 1904 od 1/44
hod. odpol. do 5 hodin
— Matiční pouť na Král. Viniohiradech slaven
bude 18. září v Riegrových sadech. Slavnost pořádá
místní odbor Ú. M. Š. s dámským matičním odborem
a spolkem pro ošacení chudé mládeže za součinnosti
místních spolků.
— K otevření hrobu dra. Mikyšky. Oznamuje s
nám z Nov. Jičína: Jak se obecně tvrdí, bylo trestní
vyšetřování, vedené již po delší dobu proli zedníku
Mořici Schobrovi pro přečin § 306. tr. z., ježto týž
dvakráte byl na hřbitově ve Veseli otevřel hrob za-
střeleného „krále Valašska“ dra. Mikyšky, z rozkazu
zdejšího státního zastupitelstva zastaveno a to z toho
důvodu, jelikož lékaři prohlásili, že duševní stav
Schobrův není normální a že činy své spáchal v du-
ševní nepříčetnosti.
Traxler
Vodňanský
Král
Ú M Š
Mikyška
Schober
Schobrův
Budat
Smíchov
Jičín
Valašsko
národní rada
Riegrův sad
28
article
— Epidumie trachomui zahnízdila se ve slezské
oblasti kamenouhelného revíru ostravsko-karvínského.
Zavlečena byla dělnictvem z Haliče a Uher a nabyla
rozměrů tak povážlivých, že konečně okr. hejímanstvi
ve Frýštátě nařídilo, aby všecky těžší případy one-
mocnění trachomem byly dány do nemocničního oše-
třování a různá jiná opattení. Na konec hrozí přís-
nými tresty každému, kdo neohlásí vyskytnuvší se
případ trachomu úřadům. Musilo nastati nebezpeěí
oslepnutí pro obyvatelstvo celého okresu, než si po-
litický úřad připomněl své povinnosti. Nemusilo tk
daleko dojíti, kdyby zdravotní služba měla volnější
rue
„Škoda slaré podskalské náplavky!“ s po-
vzdechem říkají pískaři a povozníci, zaměstnaní na-
kládáním a odvozem písku z jmenované náplavky.
Ve schůzi společenstva povozníků minulý pátek ko-
nané, stěžováno si na nedostatek říčného písku; po-
vozníkům nutno prý hodinu ano i dvě hodiny v ná-
plavce čekati, než mohou písek z lodí nakládali. Praž-
ské náplavky byly před deseti léty převzaty do správy
obecní; před tím byly v nájmu pachtýřů. Jaký rozdí
je mezi dnešním stavem, za správy obce a stavem
který byl za správy pachtýřů, o tom povídati mohou
staří povozníci celé kroniky. Nejednou se stalo, ž
záhy v odpoledních hodinách nebylo v náplavkách
žádného písku, tak že povozníci s prázdnými vozy
musili jet domů a koně dát do stájí. Pršelo-li neb
byl-li vítr vůbec se nepracovalo. Reklo se: Nejde tol
a bylo dobře. To však se po převzetí náplavek do
obecní správy nikdy už nestává, zejmena co pořízen
byl obecní baggr. Ať prší nebo ať je vítr, ba i za
menších mrazů, kdy už tříšť řekou pluje, v náplav-
kách obecních pracuje se nepřetržitě. V létě od5
Halič
Uhry
Škoda slarý
29
article
hodiny ranní do 6. hodiny večerní, z jara pak a na
podzim od světla do večera. Denně odváží se 500
až 600 krychlových metrů písku ze tří náplavek řeky
hořejší. V dolejší části řeky, mimo náplavku malo-
stranskou, se pro nedostatek písku v řece vůbec ne-
pracuje, tak že, kdyby nebylo baggru, nebylo by
možno pracovati ani v hořejší části řeky a Prahai
předměstí byly by bez písku. Že v náplavce podskal-
ské není lze odbývati povozy rychle, aby jich stále
nebylo několik nahromaděno, není vinou správy ná-
plavek ani pískařů, tím je vinen, jak uvedeno, ne-
dostatek písku v řece vůbec, to jest okolnost, že
po několik let už nebylo jarních povodní, jež z ho-
řejšího toku Vllavy písek do Prahy přinášejí. Tim tedy
zaviněna písková kalamita s jedné strany, s druhé
pak strany způsobena tím, že zrušena byla stavbou
nového nábřeží stará podskalská náplavka a nahra-
žena tak zvaným podbřežím. Ve staré náplavce na-
kládal se písek až na 10 povozů najednou, dnes pro
omezenost místa a nahromadění stavebního mate-
riálu na podbřeží lze písek nakládati jenom na 5 po-
vozů zároveň, tak že ostatní musí čekat. Nakládání
písku tedy nejde tak rychlým tempem, jako bývalo
čříve a jak by si povozníci i pískaři přáli. Nové
podbřeží starou náplavku asi nenahradí, proto snad
přece jen — škoda staré podskalské náplavky!
— Neznámá dáma raněna mrtvici v tramway.
Vzrušující scéna udála se včera v 7 hodin v elektrické
tramwayi, jedoucí do Košíř. Neznámá eleganlně oble-
čená paní, která na jedné smíchovské stanici do vozn
vstoupila, po několika minutách jízdy byla stižena
mdlobou a za několik okamžiků byla mrtva. Přivolán
byl lékař, který však mohl jen konstatovati smr
mrtvicí a dal mrtvolu její dopraviti do pathologického
ústavu. Pátrání zavedeno za účelem zjištění jména
náhle zemřelé paní.
Praha
Košíře
Prahai předměstí
30
article
— Hlodaný penězokaz. Z věznice okresního
soudu ve Varnsdorfu uprchl před delší dobou zákup
ský folograf Jindřich Koeszler, který zatčen byl s
svou manželkou při udávání nepravých papírových
dvacetikorun, jež sami zhotovovali. Koeszler prehl
ještě se dvěma zločinci a bezpečnostní orgány po
dnes po něm marně pátraly. Soudilo se, že prchl d
Švýcar a že tam žije. Tomu by odporovala ovšem
zpráva, kterou vydala včera policie v Ústí n. L., dl
níž dlel Koeszler v tomto městě. Do kupeckého ob-
chodu přišel tam v poledne mladý muž a chtělv
něm proměniti dvacetikorunu. Když obchodník roz-
hodně prohlásil, že jest dvacetikoruna padělkem
opustil cizinec rychle krám, zanechav v něm osudnou
dvacetikorunu a zmizel. Kupec oznámil, co se přiho-
dilo neprodleně policii s prohlášením, že mužem tím
byl hledaný penězokaz Jindřich Koeszler, neboť poznal
prý jej dle popisu novinami uveřejněného s veškerou
bezpečností nejen sám, ale i jeho personál. Když no-
licie ukázala kupci a jeho lidem Koeszlerovu folo-
grafii, poznali v ní muže, který chtěl proměniti ne-
pravou dvacetikorunu. Ústecká policie vypravila se
neprodleně jej hledat, ale nepřistihla ho. Koeszlerova
manželka pohnána bude v září pred porolní soud
v České Lípě, by se zodpovídala ze spoluviny při pa-
dělání peněz.
— Nebezpečná hračka. Marie Kyselkova, 6leta
dceruška dělníka ve St. Strašnicích, při hře u řezačky
vstrčila levou ruku mezi ozubená kolečka, ktera jí tři
prstíky úplně rozmačkala. Dítko bylo odneseno do
okresní nemocnice vinohradské, kde mu vána oe-
vázána.
Koeszler
Koeszlerův
Kyselkův
Varnsdorf
Ústí
Český lípa
St . Strašnice